Mala konverzace o digitalni performance , , U M E L E C ~PRODUKCE KRACI RUZNYMI SMERY. TIM. CO JE lNES KVALITATIVNE NOVE, JE DOPAD STALE KOMPLEXNEJICH POCITACOWCH TECHNOLOGII NA LIDSKOU STRANKU ROCESU PRODUKCE, TEDY NA PSYCHO LOG^^ A VNIMANI SAMOTNYCH UCINKUJICiCH, NA NASl TELESNOU ZKUSENOST A KOGNITIVN~ZPRACOVAN~RUZNORODYCH PROSTREDI, v NICHZ SE PROCES PRODUKCE ODEHRAVA,'~PiSE CHOREOGRAF JOHANNES BIRRINGER VE SVE KNIZE ,,MEDIA A PERFORMANCE- SLEDOVANI HRANICE", JEDNE Z PRVNICH KRITICKYCH STUD11 0 INTIMNICH SOUVZTAZNOSTECH TANCE A PERFORMANCE S NOWMI TECHNOLOGIEMI.
Troika Ranch: cablemonster, Dawn Stopiello; photo. Pirro Patton
TANECNi Z6NA
I
TECHNOLOGIE
Kter6 technologie s sebou piinaSeji nove tvirEi piileiitosti a nuti nas uEit se tanEit a chapat scenografii a choreografii pohybu v souvislosti se zpracovanim informaci v rehlnem Ease? Kteii tvirci stoji za ternito technologierni a um6lecQmi dily? Tento material piinASi konverzaci s nekolika prikopniky i novAEky na poli digitalni performance. Steve Dixon definuje pojem digitalni performance jako ,,jeviStni tvorbu, v n i i poEitaEov6 technologie hraji kliEovou, nikoli pouze pomocnou Ijlohu. SpadB sem iiv6 divadlo, tanec a performance, jejichi souEhsti jsou digitalnf! vytvoiene Ei manipulovan6 projekce, virtuhlni realita, robotick6 konstrukce, sensory Ei telematika.. . " (Digitalni Performance: A History of New Media in Theatre, Dance, Performance Art, and Installation, MIT Press, 2007) Nhsledujici text phnhSi bezprostiedni zkuSenostt tvfircfi v oboru d~grtalni performance, ktere formuloval~ ve svjlch odpovgdich na trojlcl otazek. 1. J a w m zphobem ovliviiuji technologie chspztni lidsk&ho tlila? 2. Co js pro vas nej-i *zvou? 3. Rterd strhnka techndogii je pro vaifi s o u b s n w tvorbu newraznlijiii hnaci silou? Asi nepiekvapi, f e samy odpovBdt vyvolavaji dalSi otazky. Doufejrne, i e tyto odpov6di i otazky budou plinosern pro bliiSi orientaci ve sfbie, kde maji tanEici t6la mnoho co do EinBni s W o j e m softwaru, telematikou Ei robotikou. Moinh, f e t6lo je j i i zasta-
rale a pro n6koho v pienesenem srnyslu mrtve. To jest6 neznarnena, i e by se naSe posthumanistick6 ritusly, tanec nevyjirnaje, zcela vytratily.
Mark Coniglio & Dawn Stoppielo: Troika Ranch Dance Theater Company, USA Vybrana piedstaveni: Loop Diver (2007). 16 [Rlevolutions (20071, Surfacing (20041, Future of Memory (20031, Reine Rien (2001)
jako jazzovi hudebnici: mohou se 'fidit bezprostiednimiinstinkty a jejich rozhodnuti v ramci improvizace mohou rnirne Ei zasadn6 prom6fiovat vjlsledn6 dilo. Softwaro*rn ,,mozkem" souboru Troika Ranch a hlavni techne logii, s jejR pomoci vznikaji 3D obrazy, je program Isado&, kteq vytvofil * Mark Coniglio. Jedna se o graficke prograrnovaci prostiedi, ktere umoifiw je interaktivn6 ovladat digitalni media, se zvl8Stnirn dirazem na manipulaci digitalniho videa v realnem Ease. Zdroj: http://www.troikaranch.org
,,Prikopnici interaktivni performance."- New York Times
Troika Ranch vychhzi ze spoleEn6 vize choreografky Dawn Stoppiello a skladatele Marka Coniglia, kteii zaEali spoleEni5 tvoiit jest6 za studii na California Institute of the Arts v polovine osmdesa~chlet. Multidisciplinarni p'iistup je dovedl k definici sebe sarnych coby ,,lomitkovjlch V) umglci", pfiEerni lomitko mezi jejich vjlrazovjlrni prostiedky (taneddivadlol mkdia) predstavuje jednotici pwek. V roce 1990 tito tvirci formalize vali svQjpracovni wtah zaloienirn souboru Troika Ranch, spoldnosti pro digitalnitanec a divadlo. Ve svjlch piedstavenich vyufivd Troika Ranch digitalnich medii a pditaEov6 techniky coby zakladni sloiky. To znarnenh, i e pohybem paie rnQiezpQsobitzkresleni obrazu na videu, vjlkop nohy mQievyvolat opakovani hudebni fraze. Sense ricka zarizeni souboru Troika Ranch urnoffiuji taneEnikQmphstupovat k performancirn podobnqm zpljsobem
Igloo: Yellow blocks, Squares Blue (Sentient Space)
J a w m zpirgobem ovlivhuji teehnologie chhpanl lidskbho tda? Mark Conialio: To je velmi Siroka othzka, nebot technologie jsou velice Sirokjl pojern. Mate na mysli internet? Telefonii? Broadband Video, tedy YouTube? Tohle vSechno ovlivfiuje naSe vnimani tela rljznym zpisobem. Omezirn se tedy na technologii, j i i poufiva Troika Ranch na scene, kde mBiime a kvantifikujeme t6lesn6 akce s cilem ovlivnit piisluSn9 digitalizovany vjlstup. V takovBm pfipad8 nam omezena a fixni povaha d i g i t h i technologie sloufi ke zdfirazngni nepiedvidatelnb krasy a nesrnirne sloiitosti lidskeho t6la a mozku, ktefl jej iidi. Trochu to rozvedu a vysvgtlim, o co mi jde. VnimBm jasnjl pied61 mezi tirn, co by se dalo poeticky oznaEit jako ,,organicke" a .,elektronick6", jinak t 6 i jako analogov6 a digitalni. Krasa analogov6ho sv6ta spoEiv2 v tom, i e na urEite Orovni budou vidy pisobit chaoticke vibrace, ktere nelze
na irrovn~atornd, ale I na daleko vySSich ljrovnich jako je nervovh, kosterni neb0 svalova soustava, kter6 tvoli ltdsk6 tala, nebo dokonw konstrukt lidskbho vgdomi, kter\i s pokouSi ten syst6m Fidtt. Ve vSe piipadech je vSak nemoZn6 opa urE~touakc~s naprostou pfesno V d~glthlnimsv8t6 se tyto v ~ b r a a take vyskytuji (bezesporu na Orovn~ atornQ),ta technologe je ovSem uzpljsobena tak, aby veSkee ten chaos odflltrovala a poskytla nhm velmi piedvidatelny sled jednieak a nu1 - na Eemf nesmfrn6 zhleii, kdyii tieba odesilate flnantni data svemu OEetnimu. Uvedenb chaoticke vibrace a nemos nost pfesnhho opakovhni bych mohl oznaE~tjako ,,t~vost",c o i p v&, kterh sr nesmirne cenim na il\rjch predstavenich obec4, a v tancl obzvla9t. D~g~tal~zaci Eehokol~(at u i prost~edn~ctvim snimani pohybu - technolog~emotton capture, v~deozdznamuEl pornoci ngtake jtnb metody) ztracime t6lo ireelern techn~kyle odstra chaos a chyby, v nlchi ale spaCivh esence povahy ttda V naSich pledstavenich se tedy snaiime vyuiivat lnformaci o tglech naSlch taneEnikir, abychom mohli trt chu ,,zamichat s brty" Jde o v y u M kontrolovaneho chaosu tB1 tanef nfkir pro reorgenlzaci dgttblnkh dadat v rehlnem Ease. Kd@ k tornu dojdg, manipulwanb data SI podl-ri vBt91nu
kvalita. Tim se digitalni rnateriodrazem neb0 piinejmenSim tgla, s nimi je spojen. pro vas nejvijtJi Qzvou? aby se ze sceny nevytratilo ! Pouiivani noLi.ch technoduje urEit6 obdobi umani vlastnosti z muie technika poskytii estetickem vyuiiti. Clovgk ochopitelne pokratovat umglecke praci, ktera je a pro vytvoieni samotneho taveni. VeSkere uvedene zkourobiha v urEitych Easovych , i kdyby Slo jen o datum ry. Ve svet6 performance ym podilern medii jsme u i nejedno piedstaveni, kde se technologie stala de facto 'm protagonistou. Ani my sami me v tomhle smBru ljpln6 sv6domi. Abychom se toho iihali, opakujerne si v Troice vou mantru: ,,Technika se iidi ebou." V piedstaveni nepouiie n6jaky technologicky piistup roto, i e je to ,,dobra vychy". Namisto toho se snaiime t technologickeho neb0 nejak stiedkovaneho piistupu, u n g j i eme vniting citit, i e poslouii tilecke strance vtici. Dramaturgii ov\jch technologickjlch systemb
jsme vidy zvaiovali s ohledem na veSker6 ostatni aspekty daneho piedstaveni. Ktera stranka technologii je pro vaJi souEasnou tvorbu nejQrazni5jSi hnaci silou? Mornentdln6 mg fascinuji graficke modely fyzickych systemd, napi. pohyb kusu virtualniho ,,provazu". Na te zakladni Lirovni je to trochu kliSe, ale jakrnile se v tgch systbmech zaEnete zaobirat simulovanymi vlastnostmi piirody a nastavovat je na nemoine hodnoty, zaEne to bfl nesmirng zajirnave. Kupiikladu, co se stane, kdyi bude gravitace pdsobit ve Etrnhcti rbznych smerech a menit se v Ease? Nebo kdyi bude hmota piedmeth negativni? Vizualni Li.stupy fungovani techto systemb v takov\ich ,,Silenjlch" svgtech mi piipadaji pfisobive a neotiele, ale zaroveli Eimsi povgdome, protoie stale vychazeji z fyzikalnich zakonfi skuteEneho svgta. A navic, kdyi ty systemy n6jakym zpdsobem ,,rozhodite", dbsledky takoveho zasahu mohou byt dlouhodobe a vyvinout se zcela neoEekavanym zpbsobem. To je n6co zcela jineho n e i interaktivni systemy, ktere jsem vytvaiel v rninulosti, kde se v zasadg jednalo o piimou souvztainost mezi t6lesnou akci a jejim medialnim *stupern.
Pievrhceni naSeho pojeti reality nahliienim svBta - a tgla, jeni uvedene systerny ,,rozhazuje" - prostiednictvim pozoruhodn6 zkreslene optiky mi piipada jako velmi slibny piistup. Dawn S t o ~ ~ i e l Markova o: odpovgd byla dost obSirna a v6ci. o kterjlch rnluvil, vidim dost podobne. Jen k tomu doplnim ngco z pohledu skutetneho tda, j e i bjlva se zrniliovanyrni ,,technologiemi" Easto propojene. Jakqm zpPsobem ovlivfiuji technologie c h a p h i lidskeho ttila? Jak uvedl Mark, pouiiti slova technologie je zapeklite, protoie taneEni piSkoty a St6tec piedstavuji take urEitou technologii, takie se pohybujeme v Sirokych mantinelech. Ja budu rnluvit o sensorickych systemech na poEitaEov6 bazi, ktere jsou pii piedstaveni umistene bud na tele taneEnika, neb0 v prostoru. Tyto systemy jsou navrieny tak, aby snimaly ngktere aspekty lidskeho pohybu. Tim, i e jsem v poslednich sedmnacti letech pracovala v napojeni na nejrdzn6jSi sensory, se mi podaiilo nejen tglesne zmapovat jejich potenc~al,ale take si osahat limity uvedenych systemd. Tglo je nesmirne komplexni a jemne a v6tSina sensorickych systemb je snima jen hrubg a piibliing.
Pokaide tam dojde k n6jak6 redukci @la. Technologie se Easto pokouSeji vylepSit ngjakou stavajici a domySlenou schopnost tela - videokamera je okem, mikrofon hlasem, potitat mysli. VeSkerB sensorick6 systemy, s nimii m i r n praktickou zkusenost, dokaii pouze ,,vnimat" urEiq aspekt tBla. Cidlo se zameiuje na jednu z tglesnych charakteristik, napiiklad ,,ohybJ' neb0 ,,rychlost". V piedstavenich se tedy pokouSim vyplnit ty prostory, ktere Eidlo nedokaie vnirnat, vjlraznBjSi ttilesnosti. Takie telo urfiqm-zphsobem neustale vyrovnavh techniku. V takovem procesu se ocitam v dialogu se systemem. Je to jako smyEka zpgtne vazby - ja se pohnu, system reaguje, ja vidim/slySim/vnimarn odezvu v podobg medialniho \listupu, reaguji pohybem a system reaguje zase na me, a tak poiad dokola. Telo mbie technologii piekvapit, obracen6 to vSak nejde, takie se jednh o jednostranny dialog. Aekla bych, i e v m6m chaphni tgla na zhkladg vyuiivani potitate a sensorickych technologii je t6lo stale nepiekonatelne ve sv6 komplexnosti, jemnosti, piedstavivosti a piekvapivosti, piiEemi stroje jsou daleko za nim. Na druhou stranu vSak, kdyi je mdj pohyb propojeny s nejakym mediem - videem Ei zvukem, nastava okamiik jakesi
expanze a magie, vnimam pii tom jednotu pohybu a tgla, coi mi piinaSi velke uspokojeni. Je to trochu jako ta scena z filmu Fantasia, kde se Mickey Mouse pokouSi kouzlit. Jako by ta media byla mym skutgEnym tBlem a me fyzicke tglo se stalo mysli Ei kouzlem, ktere jimi hybe. Sensorickou technologii Ize vyuiit jako poetickou extenzi fyzickeho, emoEniho a imaginativnihotgla, kdy se povaha a chaos tBla promitaji navenek, za hranice prostoru. Moina, i e vice nei snahou pochopit telo prostiednictvim techniky se vic zabjwdm vyuiitim technologii k rozSiieni jii tak nezmerne palety teloveho vjlrazoveho potencihlu a pokouSim se porozumgt sob&, svemu podv8domi a univerzalng propojenernuja v ramci mych lidswch podminek. %lo je vn6jSim oblekem rnysli. Poezie spoEiv6 v mysli, ale ve fyzickem svetg se vyjadiuje prostiednictvim sveho obleku. Co je pro vls nejv#Si *NOU? Souhlasim s tim, co uf piedeslal Mark. Jde o to udriet um6ni v pt'edni linii. Piipada mi zajimave, i e aEkoli u i ladu let vytvaiime dila za pomoci velmi sofistikovane ,,technologie" - poEitaEd, kamer, Eidel, projekci apod. - tematem naSi prhce je ngco jineho. Tedy nikoli systemy, ktere pouiivame, ale jejich vyuiiti k objeveni jinych zpQsob0prezentace naSich narativnich mySlenek, a to nikoli pouze vyjadienim telesneho, ale snahou proniknout do podv6domi Ei lidskeho nitra. V ngkterjlch kruzich se uvedeny piistup, jeni Eerpa z obsahu, setkal s kritikou, nebof neni dostateEn6 rigorozni a nedostateEn6 prozkoumavti systemy, jichi vyuiivhme. V jinych, men6 informovanych kruzich, zase lide nedokhiou dohlednout ,,za technologie" a vidgt samotna tkmata, coi mQiebfl zpQsobeno tim, i e jsme sv6 mySlenky dost silnB neozfejmili nebo tim, i e i v roce 2007 stale pietwhva zaiitjl sklon nevnimat obraz na videu a ,,iive" kamery jako neco vic nei sledovaci technologie a nekontrolovatelne rozmahani ~Sudypiitomnetechniky. Tato temata byla pro soubor Troika Ranch Ljznamnd poEBtkem devadesatych let, ale od te doby jsme se posunuli dal. Ne tak ngkteii nafi divaci.
Za druhe se domnivam, i e piitomnost 6chvatnych vizualnich pwkh mQiechoreografii ljplng pievalcovat I kdyi si dhvdrne zaleiet, abychom vSechny pwky zakomponovali tak, aby se navzajem nepiebijely, neuSlo mi, i e choreografie na tom vidycky trati. Moina je to tim, i e tglo je u i trochu okoukane, zatimco obrazovy
material ve 3D, jeni nyni umime vytvoiit, zapbsobi ngkdy tak neotiele a diasng, i e si pouhou svou piitomnosti piivlastni cele piedstaveni. Vidycky jsem doufala, i e naSe prace obstoji jako skuteEnF?integrovana forma. Ale nemyslim si, i e jsme tam zatim doSli. A tak nepolevujeme ve svem ljsili o vetSi integraci.
Winterspace (2001-2005),Viking Shoppers (1999-2001) ,,Choreografie Ruth Gibson nespoEiva v tanci jako t a k o v h ale ve vztazich rnezi tanticim tglem a prostoro*mi obrazy, naladami a viditelnymi elektronickymi medii, jei ho obklopuji." - London Arts Review
Kterh strhnka technologii je pro vaii sou Easnou tvorbu nej*razn i j i i hnaci silou? Dlouho jsem poEitaE vyuiivala pro vytvaieni choreografickych struktur a frazi. Hodng se vgnuji improvizaci (ktera se iidi zvlhStnimi improvizaEnimi principy vzniklymi adaptaci jazykove zaloieneho divadelniho piistupu, kterj jsern pied lety studovala). Dlouho improvizuji pied kamerou. Doma se potom divam na zhznarn a nejzajimav6jSi ljseky zachycuji na iMovie. Potom ty pohybove fragmenty dosti nahodng pospojuji a vzniklou frazi se nauEim. Ta stiihaEska prace me hrozng bavi, protoie nhm obytejnym smrtelnikljm umoinuje n6co nad naSe beink moinosti. Pied ngjakou dobou jsem se zabjwala smyEkami. Ze vSech dilen venovanych vyuiiti softwaru v performanci, ktere jsem vedla, vzeSel bezpoEet videosmyEek. Takie nyni postupuji tak, i e vezmu novou frhzi vzniklou na zakladg me improvizace a nasledne editace a za pomoci zvlaStniho modulu, ktery pro mB Mark vytvoiil v Isadoie, z toho materialu vytvoiim rQznepozoruhodne a komplikovane smyEky. Potom si ten material opBt pohybov6 osvojim a snafim se co nejpiesngji navodit ten pQvodni ,,smyEkovjl pocit", kterjr Elovgk ma, kdyi se diva na film v poEitaEove smyEce, zejmena tam, kde se jedna o pTeskoky do piedchozich okenek. Je to nemoine a uiasne. Moje choreografie vypadaji a pbsobi uplng jinak nei cokoli, co jsem vytvoiila piedtim. Zatim jsem tak vytvoiila pouze jedine krhtke solo pQvodnimaterial by1 dvouminutov)i, po ,,zasmyEkovani" sedmiminutovy - ale chystam se tento choreograficky postup pouiit pro naSe dalii celoveEerni piedstaveni. Nevklhdarn do pohybu fadne vn6jSi ernoce neb0 piibeh. Pouze vytwalost, trpglivost a rychlost nezbytnou pro to, aby pohyb vyprhvel svQjvlastni piibgh.
VQdEimi umeleckymi osobnostmi souboru & !Q jsou Ruth Gibson a Bruno Martelli. V jejich tvorbe se setkavaji film, video, technologie snimani pohybu (motion capture), hudba a jeviStni projev za pomoci digitalnich technologii. Jejich tvorba md rQzneformy, ktere ji urnoffiuji prezentovat nejrQzn6jSimi zpQsoby - v podobg galerijnich instalaci, vice Ei men6 rozshhlych performanci, na interneto@ch strhnkhch a na CDRomech. Tvorba souboru lgloo se zabj.vB rQznymizpdsoby lidskeho vztahu k piirodnim fenorn6nQmve venkovskem i mgstskem kontextu a naznaEuji, i e tyto jevy, jei nhm vgda popisuje zcela prozaicky, mohou v lidske piedstavivosti nabyt fantastickych rozmgrb. TvQrciz lgloo se do hloubky zabjwaji pojetim piirodni reality a tim, jak jej mQie ovlivnit individualni proiivani a kolektivni mytologie.Vytvhieji obrazy a vypravgni v podobg choreografii, z nichi vypljwaji duality zpochybiiujici naSe vnimani toho, co je skutefne a co iluzorni.
Ruth Gibson & Bruno Martelli lgloo, Velka Britanie
Co je pro v l s nejvatii *zvou? V souEasnosti jen ziidka vytvaiime neco pro jeviSt6, ovSem i tak nhm v minulosti nebylo umoin6no napiiklad realizovat vgci, jejichi souEhsti
Vybrana piedstaveni: GoodbyeVenus (2004). SentientSpacel .O (2004).
je visutfi hrazda nebo obi7 na Nej&tSJ v\jzvou jo @'&onat n Ei ignoranc~kterou rfiznh centm '
nerozum@f, nebo j~rnneni jssn6, to Wnese navft&vnilrbrn. Pokd dojde k realizaci, je pc? p r o b h postedni instdaci m d t i v l l ~ a lid6 od dvou do devad39s8t1let. Na dR od k d i o r 0 to d k k t%jak ~ n
Kterh stranka technologii je pro ' vaSi souikisnou tvorbu nej*azn i j i i hnaci silou? 3 ZamBiujeme se na trojrozmerna ' vlrtualni prostiedi Tento zhjem se vSak odviji od cile nafi tvorby jako takove Jednim z hlavnich temat d naSi tvorby je zkoumdni vztahu meui I f~guroua krajlnou, af u i v reAln6 kraj~ngnatoEen6 na f ~ l mnebo v kraj~ng vytvoiene poEitaEem Technolog~e r v naSi prac~n~kdyneuddvaly hlavni smgr Vidycky jsme se nechal~vest , samotnou tvorbou a snail11se nal6zt" pro nl odpovidajici formu, at u i se jednalo o web, jevlSt6, DVD Instalad apod. V posledni dobe se vgnujeme tvorbg lent~kularnich t~skira tapet
4
Tina Tarpgaard Recoil Performance Group, Dansko Vybrana piedstaveni: Cognitive Debris (2005). FaceTwoFace (2004). Horizontal Vertigo (2003)
Zdroj: http://igloo.org.uk Jakym zphsobem ovtiviiuji technologie chhp8ni lidskeho tala? Snimhni pohybu se vyuiiva k prohloubeni chhpani lidsk6ho tgla napiiklad v analyze chQze a biomechanice. UrEite lidske dovednosti (napiiklad otaEeni nadob tak, aby se dokonale pokryly hlinou) se zaznamenavaji pomoci motion capture. diky Eemui mohou roboti vykonavat ukony, jei byly piedtim vyhrazeny pouze vysoce zruEnym jedincbm. Motion capture je jako snimhni otisku prstu neb0 podpisu taneEnika. lgloo jej vyuiiva pro zdQraznBni individuality taneEnika neb0 taneEnice a zLjrazn8ni nuanci a jemnych odstind piedstaveni. Dbraz je kladen na oproSt6ny pohyb a vzajemne optimalni nastavenijednotliLjch kosti. Ddmyslne systemy dokaiou totii s detailni piesnosti odhalit minula, souEasna i budouci zrangni
Uskupeni Recoil Performance G r o w zalofili v roce 2003 choreografka Tina Tam& a skladatel Pelle Skovrnand s cilem vytvoiit skupinu umoifiujici spolupraci um8lcQ napiiE ianry. S vyufitim tance, iiveho videa a elektronickeho , zvuku vytvhii skupina pledstaveni vgnovana zkoumani generativnich , digitalnich technologii coby rovnocenneho a interaktivniho partnera , pro OEinkujici umglce. Tina studovala na londynske Rambert School (www. rambertschool.org.uk)a na Ecole Atelier Rudra Bejart ve S*carskBrn Lausanne (www.bejart-rudra.ch).. Coby nezavisla tanetnice spolupracovala s iadou choreografh jako jsou Ohad Naharin (Izrael), Paul Selwyn Norton (Nizozemi), Rui Horta (Portugalsko), Jorma Outinen (Finsko), Marie Brolin Tani (Svedsko)a Tim Rushton (Dansko).V letech 20012005 tanEila v souboru DDT (Danish Dance Theatre), s nimi procestovala Evropu, Severni Ameriku, Afriku a Stledni Vychod. V roce 2001 obdriela ocengni Neel Resling Halperns pro mlade nadane taneEniky a v roce 2002 cenu Alberta Gaubierse. T.
Tarpgaard zabla pracovat na vlastnlch choreografiich v roce 2001, kdy ve spolupraci s Desire Davids vytvolila predstaveni She Flesh pro Festival fenskeho um6ni v jihbafrickem Durbanu. Jeji dilo Cognitive Debris z roku 2005 ziskalo v roce 2006 ocen6ni na drAfdansk6m festivalu CYNETart. Zdroj: http:llw.recoil-perforrnance.org Jawm zpfsobem ovliviiuji technologie chapan1tidskbho t&la? Casto me zarazi, i e se na technologie obvykle pohliii s predstavou jakehosi odt8lesngni. Je to pochopiteln6, zvlfl8tg vezmeme-li v Ijvahu, jak se na ddeni t6la a zdravi podepisuji hginy prosezene u poEitaEe. Mimo tuto spiS sociologickou zalefitost mi pfipadh, Ze zmin6ne odt6lesn6ni Ize vystopovat i ve skutetnosti, i e digitalni technologie nam nabizeji rnoinost prhce s prostory, jei existuji mimo to, co povafujerne
,,sku&Enymi" a ,,um&lymi" prostory. Jaky lepli nastroj se n8m pro takov6 zkoumani nabizi nei lidske tglo? V n6kteGch ohledech se jednh o hledhni, ktere chce pieklenout odcizeni mezi t6lem a technikou. Navic vlak technologie pfinASeji moinosti rozSifeni vjlrazu tance a t6la. Podobn6 jako dokaie technika zesilit zvuk v hudb6, tak i rnisenim skuteEn6ho a poEitaEov6 vytvofen6ho vznika organismus, kteq mdfe zv\jraznit neb0 zjemnit dopad pohybd piedvAd6nych obecenstvu. Co se WEe chhphni Ma, domnivhm se, fe technologie poskytujitanEicimu t6lu skvgleho partnera a vnhSeji do tanefniho umeni nov6 v\irazov6 moinosti.
Kterh strhnka technobgii je pro vaii soubsnou tvorbu nej*n@%Chnad silou? V souEasnosti se zaobiram zkoumhnim komunikatnich technologii. Ve strearningovjlch projektech souboru Recoil Performance Group se zamefujeme na zkoumani dialektiky odstupu a intimity. Mira pritomnosti, jii se kornunikaEnim technologiim dari ( n e b nedafi) mezi lidskymi bytostmi vyh/Bret, piesahuje do emoEni sfery, cof do naSich experimentlj s t6lem a technikou vnhSi velmi pfipadnrj lidsky pwek. A tak doufame, fe se z toho vyvinou nov6 zajimavb projekty.
Co je pro v6s n e j v M *ou? Pri vyuiivhni technologii v jeviStnim umgni je pro m6 nejt6iSi neustale udrfovat rovnwhhu mezi nezm6rnymi mofnostmi techniky a tirn. aby skutetng sloufily vjlslednemu umeleck~muvjlrazu. Vfdycky je zde nebezpeEi, f e se z toho stane
Ghidaine Boddington bodpdatawspace, Velkd Britdnie
.
se v oboru jeviltniho u r n h i specializuje na tele matiku. Pracwala s *kumnou a produktnijednotkou shinkansen
Jawm zpQsobemuvliviiuj nologie c h w n i l i 6 h o t Z pohledu bmb-spaw piedstavuji technologic prostredky k posileni a prohloubeni nal instinktivni potfeby po respons interaktivitea konektivitg. K vyv veikeqch technologiije zapot lidskb tglo. NaSi tvorbu soustav- ', n6 ovlivhuje predevlim irnperativ spl*ivani virtualnho a t6lesneho. Metody, ktek uplathujerne, vze3 po&tkem 90. let ze spoluprace jednotky shinkansen, Butterfly E Network a Sound Works Exchan To bylo jest6 pfed nhstupem int tu. Vytvhieli jsme modelo* p na zakladg potfeby um6leck6 lity (fyzick6 i konceptualni). P jsme se neusthle zaobirali myll digitalnich medii, nebof uf tenk jsme rozshhle pracovali s digita zvukem. Uskupeni body>data> vzniklo novr! v roce 2005 na zhk pracovnlho programu Future Ph sical, kteG ,,postavil t6lo do st digitalni interakce" a vthhnul u
Troika Ranch: 16 @evolution; photo. Richard Termin
1
Igloo: Goodby Venus, photo. Nick White
za svdj normalni fyzicQ prostor. T6lo, toto fyziEno, kter6 nam zajiltuje bezprostiedni srnyslove proiivhni skutefnosti, je tedy nutng vnimano v jakbsi opozici k digithln6 vytvoienemu svetu. V urEit6m smyslu se jedna o debatu nad tim, co je to skutdnost a tady se nabizi otazka: zaleii na tom, zda je to skutetne, n e b ne?Technologie nhrn poskytuji nhstroj, kteG mdie vytvafet surrealne zafitky pljsobici a2 znepokojiv6 realn6. Technologie na nAs reaguji takika lidskqm zpdsobem. Tento umgly prostor se s*mi rezonancemi a Oskalirni, ktera piinaSi lidsk6 mysli mi piipada nesmirn6 zajima* co se WEe rnofnosti jeho zkoumani. PfinaSi inspiraci pro pfekraEovani delici EBry rnezi
,,pfedvadBEka", i e technika pfebije pdvodni zarner a koncepci a -alespofl jak to vnimtim ja - piipravi divBky o moinost vytvorit si k pfedstaveni n6jaQ vztah a ztotoinit se s nirn. Rhda se driirn zasady, fe ,,men13 znamena vice". I tak si vSak myslim, i e vyufivhni techniky jako takove s sebou nese urEitou pfitaflivost, fe v SirSirn m6litku vzbuzuje v mnoha lidech zv6davost. Uf proto, fe technika piedstavuje Eim dB1 vjlznamn6jli souEhst fivota fady lidi. Nejen tim, fe se Efm dB1 *razn6ji projevuje v okoli mnoha lidi, ale zdroveh se ohromnou rychlosti vyviji a zlepsuje. Vytvorit si k technice vztah je tedy na mist6 a jednu z cest nabizeji umglecke experimenty s pouiitim technologii, napr. v ramci jeviStnich thnrd.
(httpj~.shinkansen.co.uk),s nli vedla pfes 40 skupinovjlch projektb. V letech 2001-2003 pdsobila mimo jine jako umlileckA feditelka programu Future Physical (httpjl w.futurephysical.org). G. Boddington je absolventkou oboru tanec a jeviStni umeni na Middlesex University a v soubsnosti spolupre cuje s R e K e n Middlesex University. Je pravideln6 zvana k pWrdSeni a moderodni mezinarodnich sympozii vlinovan@h interkurturalismu, kole borativnfrn metodam a telematice. V sou&snosti pracuje pod spoleCnjm oznaEenim body>data>space s architektem a videoumBlcem AnnaTemrlirn. Je Menkou Krhlovske spol&nosti pro um&ni. Zdroj: http:/~.bodydataspace.net
1
7
do debaty a tvdrEiho procesu s cel lkalou expend z rdznqch sektord vyufivalklch digithlni media.
Co k pro v6s twjv&HJ V$ZVW? , Povaha digitalnich technolog~i $aduje, aby se pracovalo v rlmci skupinov\ich procesir na principu inter-autorstvi. Vysledkem je dflo, jehof autorstd nelze pfipsat jedinci, ale pouze cele skuping. Kdektivnl Ijs~li dosud nedoSlo plnbho uznbni. I proto se stale setkhv6 s nepochopenlm verejnosti. Jde o to, fe prAv8 neochota uznat skuteEnost skupincv6 prace s napady je tirn hlavnim, eo upire digithlni revoluc~jeji nejvnitrngjfi, nejnovAtorSt6ji3f a nejuiiteEn8jSi aspekty. Konverzace a L.jm6na mezi jednotlivci v rhmci skup~noveprace, zpirsob vzn~khnia rozvljeni n w c h
i
ebat, *m6na znalosti to vSe se vyznatuje itou. Neni snadne vytrvat v6m skupinovem procesu.
~ h l j d k a mna~ mofnost rovnocenne tvohv6 spoluprAce
Tanz Aktuell za rok 2001 uvddi toto pfedstaveni coby ,,nejnovatorSt&jSi produkc~" Zdroj. http lhrvww venturadance com
Ventura Dance Company,
ck6 ,sifovhni" j pfirozen9ch. ~ntu~tivnich
Vybranh predstaveni Kublck's Cube, Magdod 2.001 Pablo Venhtra pocMzi ze SpanGI-
e se na telemat~kut&I na dalku a v reBln6m ve velwch skupinhch
oa metodologii ~nter-autor-
1985 &inkoval v tandnich choreograflich tvbrcd jako V~olaF a h r , Slobham Dav~esa IOm Brandstrup a by1 zakthdajicim Elenem souboru Arc Dance Company v L o n w d . DalSi
Pablo Ventura v rhrnc~choreograf1ck4
ni byt svedkem siliciho i o wznamu telematiky pro cnost i skuteenosti, i e se Eim choreografb zabyvh interak'rtualniho a fyzickeho t6la. My me telematickou konektivitu oumani potencialu a piileiijef skflti dalkova rozSiiena unikace prostiednictvim celeho . Fascinuje nas potencial virtualdoteku a problematiky identity, se dere na povrch, jakmile se rtualnim sv6t6 setkate tvaii s piisluSnikem jine kultuda lidi z mladSich generaci v budoucnu b6fng pracovat it se ve virtudlnich sv6tech 'kovat s kolegy za pomoci y. NaSe tvorba piibliiuje u veiejne sfefe a prostiedvim jeviStni prace se zabqva
.
J a m zphsobgm ovlMujl technolagis lW&mM a ? L~dsket&loje podrobovBno neust&
ktere jsou w o u iak pro m6 coby choreografa, tak pro tanebiky, l e i zajimh pohyb jako tako*, piesahujici estet~ckepreference Vyui~tisoftwaru pro tanec a 3D anlmace vneslo do meho choreograf~ckehouvatcvani rad~khlni zmgnu a umoinllo ml velm~odltSn9 pristup k m r b 6 tglesn6 mechaniky Jednalo se o fragmentac~
oplodn&ni, projekt IKlsw genom, doplng apod ), coi se pomalu zaEina projevovat i v tancl, v m6m piipadg v podobg n w c h kompoz~tnich metod ovlivngnych novrjrnl technolcgck$n~nastrq~,jef mame k dlspozcl. N3S vztah k tglu se prom6huje soub&fn&s teehncQm pokrokem a prohlubulicise schopnosti i?lovBka man~pulovatsama sebe. Prostfednlctvlrn choreograflckeho softwaru, kte$ ml umofn~lv~rtdlnl!manl-
ni" pohybb trupu zjedn6 sekvence a jejlch komblnace s pohybem nohou z jlne sekvence). Tento postup s sebou pfinesl zmenu ve vztahu tgla k ,,rozkouskovan6mu" tancl a rozbll llnear~tutaneEni sekvence v prostorcv6 projekci, protoie ElovBk rnh sklon prostm spiS ,,kolon~zovat"nef jim kriiovat. Take to ovl~vn~lo frhzovani a hudebnost sekvenci lnterpretove nych z obrazovky w i t a t e . Vyuilti softwaru pro choreograftckw hrorbu ml tef umornllo vytvhret zhznamy
Me$ ovltvnll mirj pfistup k choree
do m6 tandni praxe vneslo urtitou
grafii, by1 revolutni efekt, jaw mgly rezidence pii Place Theatre v Londyn6 a v temie roce zaloiil soubor na naS iivot potitate a internet. Tento Ventura Dance Company, pro kter\i technologicky prblom s sebou piinesl dosud vytvoiil20 choreografiia Etyfi nove definice. pracovni rnechanismy taneEni videa. SouEasti jeho tvorby a nove zpbsoby uvaiovani a fungovajsou take choreografie pro souEasnou ni, jei bylo tieba zavest i v tanci (napt ~ na kopirovani", i ,,hyperlinkyU, operu, hudebni divadlo, film a video. -V roce 1996 zaEal pracovat s legen,,Windows", ,,spoiite obrazovky", darnim potitaEo*m programem ,,mapovani", ,,protokoly", atd.). Life Forms. Vytvoiil pgt choreografii zabwajicich se napetim mezi traditniCo je pro v8s nejv6tS.i*zvou? mi taneEnimi wrazo*mi prostiedky Nejv6tSi m o u bylo opustit stare a poEitaEov6 vytvoienym tancem. zvyky: respekt ke kompozici a taneb Tyto prace zdbrazfiuji vztahy mezi nim stylfim. Opustit improvizaci tlov6kem a strojem. V roce 1999 taneEnik6 coby kompoziEni princip, obdriel cenu curySsk6 radnice, kterh nebot i zde pievladaji zaiite zvyky mu umoinila dalSi zkoumani v oblasti a stylisticke preference. Choreografie tance a no*ch medii. V roce 2000 s pouiitim potitatoveho softwaru mu draidansh festival CYNETart se stala neutraln6jSim nastrojem ud6lil ocen6ni za dilo MADGOD a systemem, jehoi wstupem byly 2.001. RoEenka Ballet International1 nove a nepiedvidatelne pohyby,
abstrakc~a ternatem m4 n/orby se stal m5S vztah k rozrr&afrcise technice. Nov6 technalogie d phvedP/ ke z k w mani d n o s t i vytv#er~ichoreografii, her6 presahujilidsk6 tgio, a'k haham o predskveni wty rytmickh pre stort~sestavajicdm z propojenb t M rnechaniky, elehronck$ch zvukir. pohybli*h obrazb a strqb. V tomto ohledu mg technologic ptivedla . . . kW Zprostoru, naplgklad k zaMen6ni wdeoprojekci a visiclch rekvizit, vtetng robotb.
Ktera strhnka tedrndogMje pro va# souEasnou tvorbu n m z n&&i hnad dlou? V soubsnosti se ve sv6 tvorbi3 zamgluji na zkoumani choreografii pro roboty. Take m6 zajima mySlenka vytvhfeni ,,kinetickych prostorb"
TANECNIZ6NA
1
TECHNOLOGIE
1 28
