Ministerstvo financí Čj.: MF - 21 196/2016/11-69
A. Makroekonomický rámec na rok 2017
Obsah 1
Shrnutí .............................................................................................................................. 2
2
Předpoklady budoucího vývoje ...................................................................................... 3 2.1 Vnější prostředí ................................................................................................................. 3 2.2 Fiskální politika ................................................................................................................. 6 2.3 Měnová politika a měnové kurzy ...................................................................................... 8 2.4 Strukturální politiky .......................................................................................................... 9
3
Makroekonomický vývoj v České republice ............................................................... 10 3.1 Ekonomický výkon ......................................................................................................... 10 3.2 Ceny zboží a služeb ......................................................................................................... 12 3.3 Trh práce 13 3.4 Vztahy k zahraničí ........................................................................................................... 15
4
Ověření makroekonomického rámce nezávislými prognózami ................................ 17 4.1 Monitoring prognóz......................................................................................................... 17 4.2 Porovnání s prognózou Evropské komise ....................................................................... 17 4.3 Nezávislé expertní zhodnocení makroekonomického rámce .......................................... 19
1
1
Shrnutí
Makroekonomický rámec státního rozpočtu na rok 2017 vychází z Makroekonomické predikce MF z července 2016 (zpracované na základě dat k 13. 7. 2016). Po mimořádně příznivém roce 2015, v jehož průběhu působil synergický efekt několika příznivých jednorázových faktorů (zejména poslední investiční i běžné výdaje hrazené z prostředků fondů EU z programovacího období 2007–2013 a propad cen paliv), se na počátku roku 2016 česká ekonomika dostala do fáze zpomalení ekonomického růstu. Jednorázové faktory odezněly či odeznívají a ekonomický růst tak odráží normální podmínky a možnosti české ekonomiky. Makroekonomický
rámec
předpokládá
ekonomickou
dynamiku
zhruba
na
úrovni
potenciálního růstu, přičemž ekonomika by měla operovat v podmínkách mírně kladné produkční mezery. Fiskální politika by měla být neutrální, orientovaná na udržování nízkého deficitu vládního sektoru a stabilizaci vládního dluhu. Předpokládáme, že ČNB bude dále používat měnový kurz jako další nástroj měnové politiky. Opuštění tohoto režimu, k němuž by mělo dojít okolo poloviny roku 2017, bude záviset na pominutí
rizika
soustavného
podstřelování
inflačního
cíle
ČNB.
V horizontu
makroekonomického rámce předpokládáme mírný růst spotřebitelských cen, přičemž od počátku roku 2017 by se meziroční inflace měla nacházet v tolerančním pásmu inflačního cíle ČNB. Stav trhu práce by měl nadále zůstat velmi dobrý. Při mírném růstu zaměstnanosti a dalším poklesu míry nezaměstnanosti by se měla zvyšovat míra ekonomické aktivity. Ta bude podporována
prodlužováním
statutárního
věku
odchodu
do
starobního
důchodu
a demografickým vývojem. Vyšší mzdová dynamika by neměla ohrozit konkurenceschopnost české ekonomiky a měla by pozitivně ovlivnit příjmy vládního sektoru. Běžný účet platební bilance by měl zůstat přebytkový a přispívat tím ke zlepšování mezinárodní investiční pozice české ekonomiky. Rizika tohoto makroekonomického rámce považujeme za mírně vychýlená směrem dolů, a to zejména kvůli rizikům ve vnějším okolí české ekonomiky. Zatím není zřejmé, jak se bude vyvíjet situace v souvislosti s odchodem Spojeného království z EU. Světový obchod by mohly ovlivnit nejistoty spojené s vývojem ekonomiky Číny, což by mohlo zpomalit 2
evropský export do této oblasti. Dalším rizikem je nestabilita na Blízkém východě a v severní Africe a z ní vyplývající nejen migrační krize, ale i zvýšené riziko teroristických útoků. Tabulka č. 1 Hlavní makroekonomické indiátory (Makroekonomická predikce MF ČR, červenec 2016 na základě dat k 13. 7. 2016) 2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016 2017 Aktuální predikce
Hrubý domácí produkt
mld. Kč, b.c.
3 954
4 034
4 060
4 098
4 314
4 555
4 681
Hrubý domácí produkt
růst v %, s.c.
2,3
2,0
-0,8
-0,5
2,7
4,5
2,2
2,4
Spotřeba domácností
růst v %, s.c.
1,0
0,3
-1,2
0,5
1,8
3,0
3,1
2,7
4 846
Spotřeba vlády
růst v %, s.c.
0,4
-2,2
-2,0
2,5
1,1
2,0
2,2
1,6
Tvorba hrubého fixního kapitálu
růst v %, s.c.
1,3
0,9
-3,1
-2,5
3,9
9,0
-0,6
2,8 0,2
Příspěvek ZO k růstu HDP
p.b., s.c.
0,5
1,8
1,3
0,1
-0,5
0,1
0,7
Příspěvek změny zásob k růstu HDP
p.b., s.c.
0,8
0,3
-0,2
-0,7
1,1
0,3
-0,2
0,0
Deflátor HDP
růst v %
-1,5
0,0
1,5
1,4
2,5
1,0
0,6
1,1
Průměrná míra inflace Zaměstnanost (VŠPS)
%
1,5
1,9
3,3
1,4
0,4
0,3
0,5
1,2
růst v %
-1,0
0,4
0,4
1,0
0,8
1,4
1,6
0,1
průměr v %
7,3
6,7
7,0
7,0
6,1
5,1
4,1
4,0
Objem mezd a platů (dom. koncept) růst v %, b.c.
0,6
2,3
2,6
0,5
3,6
4,4
5,3
4,9
%
-3,6
-2,1
-1,6
-0,5
0,2
0,9
1,5
1,2
25,3
24,6
25,1
26,0
27,5
27,3
27,0
26,9
3,7
3,7
2,8
2,1
1,6
0,6
0,6
0,8
USD/barel
80
111
112
109
99
52
44
50
růst v %, s.c.
2,1
1,6
-0,9
-0,3
0,9
1,6
1,5
1,2
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) Poměr salda BÚ k HDP Předpoklady Měnový kurz CZK/EUR Dlouhodobé úrokové sazby Ropa Brent HDP eurozóny (EA12)
% p.a.
Pramen: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR.
2
Předpoklady budoucího vývoje
2.1
Vnější prostředí Ekonomický výkon
Růst světové ekonomiky se od roku 2012 pohybuje v úzkém intervalu mezi 3,0 a 3,5 %. V horizontu makroekonomického rámce by měl být obdobný či pouze nepatrně dynamičtější. I přes dočasné zpomalení v roce 2015, dané nižším růstem čínské ekonomiky a poklesem ekonomického výkonu v Rusku a Brazílii, by měly rozvíjející se ekonomiky vykazovat vyšší tempa růstu než ekonomiky vyspělé. V rámci této skupiny zemí by růst měla táhnout zejména ekonomika USA, nejpomaleji naopak porostou eurozóna a Japonsko. V červnu 2016 voliči ve Spojeném království rozhodli v referendu o vystoupení z EU. Vzhledem k řadě neznámých faktorů nelze budoucí dopady vystoupení Spojeného království z EU jednoznačně kvantifikovat. V tomto směru bude mít zásadní vliv způsob vedení jednání o vystoupení a uspořádání obchodních vztahů, jež se Spojenému království podaří s EU i 3
ostatními ekonomikami dojednat. Lze nicméně očekávat, že nové nastavení bude pro Spojené království méně výhodné než členství v EU. Ekonomika USA pokračuje v růstu, který by se měl v horizontu makroekonomického rámce pohybovat v rozmezí 2–3 %. Růst by měl být i nadále tažen domácí poptávkou, zejména pak spotřebou domácností, zatímco vývoz bude tlumit silná domácí měna. Ekonomika je stále podporována měnovou politikou Fedu, který navzdory zvýšení úrokových sazeb v prosinci 2015 další zvyšování sazeb prozatím odkládá. Hospodářský růst v eurozóně zůstává pozvolný. Ve vývoji v jednotlivých zemích přetrvává značná diferencovanost, v horizontu makroekonomického rámce by se nicméně tempa růstu měla sbližovat. V řadě států hospodářský růst stále brzdí strukturální problémy na trhu práce, ztráta konkurenceschopnosti, nízké tempo růstu investic či vysoká zadluženost vládního a soukromého sektoru. Příznivě však na ekonomický růst působí oslabené euro a nízké ceny energií. Ekonomický růst v eurozóně by mělo podpořit také další uvolnění měnové politiky. K němu ECB přistoupila v první polovině roku 2016, když dále snížila úrokové sazby, zvýšila měsíční objem aktiv nakupovaných v rámci Programu nákupu aktiv. Ekonomiku Německa kromě nízkých sazeb ECB nadále příznivě ovlivňuje velmi dobrá situace na trhu práce, jež posiluje spotřebu domácností. Naopak na růst vývozu nepříznivě dopadne slabá dynamika zahraniční poptávky, včetně vystoupení Spojeného království z EU, neboť Spojené království je pro německou ekonomiku 3. největším exportním trhem. Nárůst imigrace v souvislosti s migrační krizí se na trhu práce výrazněji projeví nejspíše až ve střednědobém horizontu. Zda budou dopady celkově pozitivní či nikoliv, bude záviset na řadě faktorů, jako jsou ochota a schopnosti migrantů zapojit se na trhu práce, jejich demografická struktura, vzdělání, jazykové znalosti apod. Situace se postupně zlepšuje také v dalších velkých ekonomikách eurozóny, růst by však bylo předčasné považovat za stabilní. Ve Francii očekáváme s ohledem na silnou domácí poptávku postupné upevnění růstu. V Itálii představuje riziko situace v bankovním sektoru, a to z důvodu vysokého podílu nesplácených úvěrů. Španělsku se podařilo navázat na dynamiku růstu minulého roku, stále jej však tíží extrémně vysoká míra nezaměstnanosti. Všechny uvedené ekonomiky nadále trápí rozličné strukturální problémy spojené s vysokým zadlužením, rigiditami na trhu práce a nízkou produktivitou.
4
Graf č. 1 Reálný hrubý domácí produkt EA12 (růst proti předchozímu roku v %)
Pramen: Eurostat, propočty MF ČR
Makroekonomický rámec počítá s mírným zpomalením reálného HDP EA12 na 1,2 % v roce 2017, hlavní příčinou je nejistota spojená s postupem procesu vyjednávání o vystoupení Spojeného království z EU. Navzdory očekávanému postupnému zotavení zahraniční poptávky by měl být ekonomický růst tažen zejména domácí poptávkou. V důsledku stabilizace trhu práce a zlepšení sentimentu spotřebitelů dojde k posílení soukromé spotřeby, nízké úrokové sazby by pak měly pozitivně působit na investiční aktivitu. V oblasti zahraničního obchodu by mělo příznivě působit oslabené euro. Ve výhledu lze spatřovat rizika již zmíněných strukturálních problémů, dlouhodobě problematického stavu vládních financí, možnosti výraznějšího zpomalení růstu čínské ekonomiky či eventuálního stupňování teroristických útoků. Cena ropy Od druhé poloviny roku 2014 došlo k výraznému poklesu cen ropy v důsledku značného převisu nabídky nad poptávkou způsobujícího expanzi zásob, k němuž přispělo rozhodnutí Organizace zemí vyvážejících ropu nestanovit těžební limity. V průběhu roku 2016 se však tyto faktory začínají vyčerpávat. Především u producentů ve Spojených státech lze pozorovat nejen výrazný pokles investičních záměrů v těžebním odvětví v souvislosti s poklesem cen komodity, ale i proces restrukturalizace spojený s bankroty těžebních společností a meziročním snížením počtu aktivních vrtných souprav. V souladu s mírně pozitivním sklonem křivky cen kontraktů futures očekáváme pozvolný nárůst ceny ropy Brent. Ta by tak v roce 2016 mohla v průměru dosáhnout 44 USD/barel, což 5
by byla nejnižší úroveň od roku 2004. V roce 2017 by se ropa Brent mohla v průměru obchodovat za 50 USD/barel. Budoucí vývoj je zatížen velkým množstvím nejistot a pro prezentovaný scénář lze formulovat značná rizika oběma směry. Nadále trvá převaha nabízeného množství nad poptávaným, ale tato nerovnováha by v roce 2017 mohla pominout. Nejvýznamnějšími faktory proti návratu cen na vyšší úroveň je snaha o udržení tržních podílů a vysoká závislost exportujících zemí na fiskálních příjmech z ropy. Nízké ceny nutí tyto země maximálně využívat své těžební kapacity, aby minimalizovaly fiskální deficity. Graf č. 2 Cena ropy Brent (USD/barel)
Pramen: U. S. Energy Information Administration, propočty MF ČR
2.2
Fiskální politika
Hospodaření sektoru vládních institucí (metodika ESA 2010) skončilo v roce 2015 deficitem ve výši 0,4 % HDP. V celé dostupné časové řadě za minulost (tj. od roku 1995) se jedná o absolutně i relativně nejnižší deficit. V meziročním srovnání došlo ke snížení deficitu o 1,5 p. b. Výrazné zlepšení v roce 2015 oproti předchozímu roku bylo dáno především nižším deficitem ústředních vládních institucí o 1,0 p. b. (hlavně díky státnímu rozpočtu a finančním institucím) a vyšším přebytkem místních rozpočtů o 0,4 p. b. Rok 2015 byl charakteristický zlepšeným výběrem daní a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění. Na výdajové straně byl naopak patrný rekordní růst investičních výdajů hlavně díky poslední možnosti využití prostředků z finanční perspektivy 2007–2013. Vliv těchto investic na deficit byl ovšem omezený pouze v úrovni národního financování EU projektů. Náklady na dluhové portfolio v 6
důsledku nízkých úrokových sazeb na finančních trzích a příznivému stavu hospodaření vládního sektoru meziročně výrazně poklesly. V roce 2016 očekáváme relativní výši deficitu vládního sektoru na 0,3 % HDP. Na příjmové straně bude dále pokračovat velmi dobrý meziroční nárůst daňových titulů a také pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Vývoj je dán jak ekonomickými fundamenty, jako spotřeba domácností a objem mezd a platů, tak opatřeními v oblasti vyšší efektivnosti daňové a celní správy (např. zavedení kontrolního hlášení, reverse charge). Celoroční predikce je podpořena dosavadním pokladním plněním, kdy např. daňové příjmy (včetně odvodů na sociální pojištění) vzrostly za prvních sedm měsíců o 6,9 % na úrovní státního rozpočtu. Pokles naopak očekáváme u příjmových akruálních transferů z EU vzhledem k ukončení finanční perspektivy 2007-2013. Přechod na novou perspektivu 2014-2020 na výdajové straně zapříčiní relativně výrazný pokles investic financovaných z evropských prostředků, naopak české investice by měly vzrůst, avšak nikoliv do té míry, aby vykompenzovaly pokles evropských. Díky velmi dobrému vývoji hospodaření vládního sektoru, příznivému vnímání ČR, přebytku likvidity a omezenému kurzovému závazku ČNB lze v roce 2016 opět očekávat pokles nákladů na úrokové platby ze státních dluhopisů. Graf č. 3 Saldo vládního sektoru (v % HDP)
Pramen: ČSÚ, predikce a propočty MF ČR.
Pro rok 2017 počítáme s deficitem vládního sektoru ve výši 0,5 % HDP. Tento vývoj je dán především opatřeními na výdajové straně. Výrazně stoupne objem mezd a platů, nejvíce ve zdravotnictví (o 10 %) a školství (o 8 %), ve zbytku vládního sektoru se pak počítá s nárůstem
7
objemu platů o 5 %. U valorizace důchodů se počítá pro rok 2017 s průměrnou částkou 308 Kč s dopadem cca 10,7 mld. Kč. 2.3
Měnová politika a měnové kurzy
Hlavním úkolem měnové politiky, založené na režimu cílování inflace, je zabezpečovat cenovou stabilitu. Inflační cíl je definovaný jako meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 % s tolerančním pásmem ± 1 p. b. Cílování inflace je střednědobou strategií s délkou horizontu transmise měnové politiky 12–18 měsíců. V listopadu 2013 začala ČNB používat měnový kurz jako další nástroj měnové politiky se závazkem nepřipustit posílení koruny pod hladinu 27 CZK/EUR. Objem intervencí na obranu kurzového závazku již přesáhl 20 mld. eur, přičemž ČNB na devizovém trhu intervenovala (vyjma listopadu 2013) až od druhé poloviny roku 2015. Na svém jednání v srpnu 2016 bankovní rada uvedla, že předpokládá používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Graf č. 4 Měnový kurz CZK/EUR
Pramen: ČNB, propočty MF ČR
Měnový kurz koruny vůči euru se od listopadu 2013 zhruba do poloviny roku 2015 pohyboval v blízkosti 27,50 CZK/EUR. Poté kurz v souvislosti s příznivým vývojem ekonomiky posílil k úrovni 27 CZK/EUR. Na základě dostupných vyjádření ČNB jsme pro období do poloviny roku 2017 zvolili technický předpoklad stability kurzu na hladině 27,00 CZK/EUR. Poté by měla koruna mírně posilovat, přičemž by se v závěru roku 2017 mohla přiblížit k 26,50 CZK/EUR. Předpokládaný vývoj kurzu je v souladu s vyjádřením ČNB o postupné apreciaci koruny. 8
V dokumentu Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, schváleném vládou v prosinci 2015, byly za hlavní překážky přijetí eura označeny nedokončený proces reálné ekonomické konvergence České republiky včetně konvergence cenové hladiny k průměru eurozóny, omezený prostor pro stabilizační roli veřejných rozpočtů včetně problému jejich dlouhodobé udržitelnosti, nadále nedostatečná pružnost trhu práce, přetrvávající odlišnosti ve struktuře českého hospodářství oproti eurozóně a nedostatečně stabilizovaná situace v samotné eurozóně. MF ČR a ČNB proto vládě doporučily prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Toto doporučení zároveň implikuje, že by ČR v roce 2016 neměla usilovat o vstup do
mechanismu
měnových
kurzů
ERM II.
Předpokládáme,
že
ani
v horizontu
makroekonomického rámce ČR do ERM II nevstoupí.
2.4
Strukturální politiky
V únoru 2014 se vláda ČR ve svém programovém prohlášení zavázala prosazovat ekonomický program založený na podpoře podnikání, fungující a transparentní státní správě, efektivním trhu práce, dlouhodobě udržitelném penzijním systému, sociálním smíru ve společnosti a investicích do vzdělání, vědy a výzkumu. Stanovené cíle by měly být postupně naplňovány během celého volebního období 2013–2017. Mezi nejvýznamnější schválené reformy patří zákon o registru smluv, který ukládá vybraným subjektům veřejného sektoru zveřejňovat uzavřené smlouvy. Zákon nabyl účinnosti dne 1. července 2016, přičemž klíčové prvky zákona budou zavedeny k 1. červenci 2017. Zákony o rozpočtové odpovědnosti definují pravidla pro fungování veřejných financí, posilují
střednědobou
dimenzi
rozpočtového
procesu,
stanovují
požadavky
na
makroekonomické a rozpočtové prognózy a zřizují nezávislou instituci s odpovědností za hodnocení plnění rozpočtových a fiskálních pravidel. Zákon je dosud projednáván Poslaneckou sněmovnou, jeho předpokládaná účinnost byla odložena. V daňové oblasti jsou pak realizována a plánována opatření, která by měla zvýšit efektivnost výběru daní (zavedení kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb, rozšiřování režimu přenesení daňové povinnosti nebo restrukturalizace daňové a celní správy) či mají preventivní charakter (zákon o prokazování původu majetku, anebo zřízení centrální databáze základních informací o účtech fyzických a právnických osob). 9
Další opatření jsou činěna v oblasti veřejných zakázek, školství, trhu práce či podpory rodin s dětmi.
3
Makroekonomický vývoj v České republice
3.1
Ekonomický výkon
Reálný HDP se v roce 2015 zvýšil o 4,5 %, a ekonomika tak rostla nejrychleji od roku 2007. Růst byl tažen domácí poptávkou, a to jak spotřebou domácností a vlády, tak především investicemi. K takto silnému ekonomickému růstu však rozhodující měrou přispělo několik jednorázových faktorů, zejména realizace investičních projektů spolufinancovaných z fondů EU v rámci programového období 2007–2013 (prostředky z této finanční perspektivy bylo možné využít do konce roku 2015) a pozitivní nabídkový šok v podobě hlubokého propadu korunové ceny ropy. V roce 2016 tyto faktory podle očekávání odezněly či odeznívají a ekonomický růst tak bude odrážet normální podmínky a možnosti české ekonomiky. Očekáváme proto, že se růst HDP v roce 2016 zpomalí na 2,2 %. V dalším roce by pak ekonomika mohla růst nepatrně rychleji, a to o 2,4 %. Hlavním tahounem růstu by měla být domácí poptávka, kladně by však k růstu mělo přispívat také saldo zahraničního obchodu. Graf č. 5 Reálný hrubý domácí produkt (růst proti předchozímu roku v %)
Pramen: ČSÚ, propočty MF ČR
Růst spotřeby domácností by měl odrážet zlepšování situace na trhu práce a nárůst reálného disponibilního důchodu, na jehož dynamiku bude příznivě působit nízká inflace. V letošním 10
roce podporuje růst spotřeby domácností také vysoká, byť již zvolna klesající, úroveň spotřebitelského sentimentu. Výdaje domácností na konečnou spotřebu by se tak v roce 2016 mohly reálně zvýšit o 3,1 %. V následujícím roce předpokládáme zpomalení růstu reálné spotřeby domácností na 2,7 % vlivem vyšší inflace. V nominálním vyjádření naopak počítáme se zrychlováním růstu spotřeby domácností z 3,3 % v roce 2016 na 3,9 % v roce 2017. Růst reálné spotřeby vlády by se z 2,2 % v roce 2016 měl zpomalit na 1,6 % v roce 2017. K růstu spotřeby vlády by měly přispívat zejména naturální sociální dávky a mezispotřeba. V roce 2017 počítáme s výrazně nižším růstem zaměstnanosti v sektoru vládních institucí, což je hlavní důvod pro zpomalení reálné spotřeby vlády, zatímco nominální spotřeba vlády by měla mírně zrychlit především z důvodu schváleného nárůstu objemu mezd a platů, který je ve srovnání s rokem 2016 vyšší. Soukromé investice a investice vládního sektoru budou v roce 2016 na růst tvorby hrubého fixního kapitálu působit protichůdně. Investice vládního sektoru, které zejména v 2. polovině roku 2015 díky prostředkům z fondů EU v rámci programového období 2007–2013 dynamicky rostly, by měly letos výrazně poklesnout. Důvodem je nejen očekávaný pomalejší náběh realizace projektů z finanční perspektivy 2014–2020, ale též vysoká srovnávací základna roku 2015. Propad tvorby hrubého fixního kapitálu ve vládním sektoru pravděpodobně nebude vyvážen soukromými investicemi. Ty jsou sice na jednu stranu podporovány uvolněnými měnovými podmínkami, na druhou stranu se však od konce roku 2014 výrazně zpomalil růst hrubého provozního přebytku, který by měl v roce 2016 dosáhnout jen 0,5 %. V růstu soukromých investic by se negativně mohl promítnout také nárůst externích rizik. Tvorba hrubého fixního kapitálu by tak v roce 2016 mohla o 0,6 % klesnout. V roce 2017 by se růst investic měl přiblížit ke 3 %, a to při kladném příspěvku soukromých i vládních investic. Saldo zahraničního obchodu ve stálých cenách by v celém horizontu makroekonomického rámce mělo k růstu HDP přispívat kladně, zejména v roce 2016. Růst vývozu by měl být rozhodující měrou tažen exportními trhy. V dynamice dovozu se pak projeví vysoká dovozní náročnost českého exportu a očekávaný růst domácí poptávky, v jejímž rámci jsou dovozně nejvíce náročnou složkou investice. Česká ekonomika se od roku 2009 do začátku roku 2015 pohybovala pod úrovní svého potenciálního produktu. Následný růst ekonomiky již probíhal v podmínkách mírně kladné mezery výstupu, která v roce 2015 činila cca 0,5 % potenciálního produktu. V dalších letech 11
by měl růst ekonomiky převyšovat růst potenciálního produktu pouze nepatrně. Kladná produkční mezera by se tak měla rozšiřovat jen pozvolna a v roce 2017 by mohla dosáhnout cca 0,9 % potenciálního produktu. Růst nominálního HDP je dán vývojem reálného ekonomického výkonu a cenové složky HDP. Deflátor hrubých domácích výdajů by se měl v roce 2016 zvýšit jen o 0,5 %, a to zejména kvůli pomalému růstu deflátoru spotřeby domácností, v jehož dynamice se výrazně projeví ceny ropy. V roce 2017 by se růst deflátoru hrubých domácích výdajů mohl pohybovat okolo 1,3 %. Změny směnných relací by v horizontu makroekonomického rámce neměly být příliš výrazné. V roce 2016 by tak nominální HDP mohl vzrůst o 2,8 %, v roce 2017 o 3,5 %. 3.2
Ceny zboží a služeb
Českou ekonomiku lze z dlouhodobého pohledu charakterizovat jako nízkoinflační. I v tomto kontextu je však možné považovat období let 2014 až 2016 s průměrnou mírou spotřebitelské inflace blízko 0,5 % za zcela mimořádné. Za nejdůležitější faktor lze označit příznivý nabídkový šok v podobě poklesu cen energií. Vedle toho od roku 2015 po odeznění efektu oslabení měnového kurzu koruny meziročně klesají i ceny většiny dovážených nepalivových komodit. Rovněž administrativní opatření v průběhu těchto tří let na rozdíl od předchozího období cenovou hladinu téměř nezvyšují. Ve druhé polovině roku 2016 by se inflace měla začít zvyšovat, a tento vývoj by měl pokračovat i v roce příštím. V současnosti nepočítáme s žádnými podstatnějšími činiteli, které by v roce 2017 působily protiinflačně. Za proinflační faktory je možné považovat rostoucí jednotkové náklady práce, nárůst poptávky ve spojení s mírně kladnou produkční mezerou a pozvolný růst korunové ceny ropy. Dopad snížení DPH ve stravovacích službách by měl být přibližně vykompenzován očekávaným zvýšením cen v reakci na zavedení elektronické evidence tržeb. I přes obrat trendu ceny ropy však spatřujeme protiinflační rizika v oblasti spotřebitelských cen energií (zemní plyn, elektřina). V roce 2016 očekáváme průměrnou míru inflace ve výši 0,5 %, v roce 2017 by mohla dosáhnout 1,2 %.
12
Graf č. 6 Spotřebitelské ceny (průměrná míra inflace v %)
Pramen: ČSÚ, propočty MF ČR
3.3
Trh práce Zaměstnanost a nezaměstnanost (v metodice VŠPS)
Situace na trhu práce odráží dobrou kondici české ekonomiky. Zaměstnanost se v roce 2015 zvýšila o 1,4 %, což byl nejvyšší růst od roku 2008. V rámci její struktury narostl počet zaměstnanců o plné 2,2 %, zatímco počet podnikatelů se o 2,3 % snížil. Úbytek v kategorii sebezaměstnaných pravděpodobně souvisí s omezováním tzv. švarcsystému díky vysoké nabídce standardních pracovních poměrů. Počet volných pracovních míst vysoce přesahuje úroveň dlouhodobého průměru a v meziročním srovnání vykazuje výrazné nárůsty. V některých profesích či lokalitách se pak stále více projevuje nesoulad mezi nabídkou a poptávkou. Pro rok 2016 ještě očekáváme růst zaměstnanosti o 1,6 %, v roce 2017 by zaměstnanost měla téměř stagnovat z důvodu narůstajících frikcí na trhu práce. Pokles počtu sebezaměstnaných by neměl převážit nad nárůsty počtu zaměstnanců. Populace v produktivním věku by se měla zmenšovat i nadále, dopad tohoto vývoje na velikost pracovní síly (potažmo zaměstnanost) však bude vyvážen pokračujícím růstem míry ekonomické aktivity. Na zvyšování míry participace přitom působí převážně strukturální faktory – nárůst počtu obyvatel ve věkových skupinách s přirozeně vysokou participací, pružnost trhu práce a zvyšování statutárního i skutečného věku odchodu do důchodu.
13
Graf č. 7 Zaměstnanost (podle metodiky VŠPS, růst proti předchozímu roku v %)
Pramen: ČSÚ, propočty MF ČR
Obdobně příznivě se vyvíjí i míra nezaměstnanosti, která trvale klesá. V červnu 2016 dosáhla míra sezónně očištěné nezaměstnanosti pouhé 4,1 %, což představuje druhou nejnižší hodnotu v rámci celé EU. I přes blízkost limitů spočívajících v zaměstnatelnosti některých dlouhodobě nezaměstnaných by pokračující hospodářský růst a kladná produkční mezera měly působit ve směru dalšího velmi mírného poklesu míry nezaměstnanosti, která by v roce 2017 mohla v průměru dosáhnout 4,0 %. Graf č. 8 Míra nezaměstnanosti (podle metodiky VŠPS, v %)
Pramen: ČSÚ, propočty MF ČR
Většímu poklesu brání zejména nesoulad nabídky a poptávky na trhu práce (především u některých profesí ve zpracovatelském průmyslu) spočívající v rozdílech mezi poptávanými 14
dovednostmi a profily práceschopných uchazečů o zaměstnání. Nepředpokládáme ani významný pokles počtu dlouhodobě nezaměstnaných, u nichž přetrvávají i další příčiny nezaměstnanosti (např. nízká pracovní mobilita).
Mzdy Růst objemu nominálních mezd a platů by se měl v roce 2016 zrychlit na 5,3 % při současném růstu počtu zaměstnanců i průměrné mzdy. Na růst mezd tlačí nízká míra nezaměstnanosti doprovázená nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po práci v některých regionech a profesích. Tyto faktory by vývoj mezd a platů měly ovlivňovat i v budoucnu. Graf č. 9 Objem mezd a platů (domácí koncept, růst proti předchozímu roku v %)
Pramen: ČSÚ, propočty MF ČR
Pro rok 2017 očekáváme růst objemu mezd o 4,9 %. Tento vývoj bude dominantně určen růstem průměrné mzdy, příspěvek počtu zaměstnanců by měl být zanedbatelný. Impulsem pro zvýšení mezd a platů v roce 2017 by měl být očekávaný růst platů některých profesí v sektoru vládních institucí, postupně by k růstu mezd měla přispívat také rostoucí míra inflace. Očekávaný růst mezd by měl být doprovázen přiměřeným růstem reálné produktivity práce a neměl by tak znamenat zhoršení cenové konkurenceschopnosti české ekonomiky. 3.4
Vztahy k zahraničí
Běžný účet platební bilance zaznamenal v roce 2015 přebytek ve výši 0,9 % HDP a oproti předchozímu roku se zlepšil o 0,7 % HDP. 15
Graf č. 2 Saldo běžného účtu platební bilance (poměr k HDP v %)
Pramen: ČNB, ČSÚ, propočty MF ČR
V rámci kladného běžného účtu sehrává dominantní roli přebytek obchodu se zbožím. Ten se však meziročně snížil o 0,5 p. b. na 4,6 % HDP převážně vlivem jednorázových faktorů (dovoz letadel JAS-39 Gripen, nárůst dovozů v souvislosti s dokončováním projektů financovaných z prostředků EU). Nižší přebytek bilance zboží byl téměř vykompenzován obchodem se službami, jehož saldo se zlepšilo o 0,3 p. b. na 1,6 % HDP. Největší zlepšení bylo zaznamenáno u chronicky deficitní bilance prvotních důchodů. Odliv dividend činil 5,0 % HDP, reinvestované zisky z přímých zahraničních investic dosáhly 2,3 % HDP, mírné přebytky jsou dosahovány u salda náhrad zaměstnancům a tzv. ostatních důchodů. Celkově se saldo prvotních důchodů zlepšilo o 0,7 p. b. na -5,3 % HDP. Součet přebytků bilancí zboží a služeb tak převýšil schodek prvotních důchodů. Rovněž bilance druhotných důchodů dosáhla lepšího výsledku v podobě vyrovnaného salda. Příznivý vývoj běžného účtu by měl pokračovat i nadále. Dosavadní výsledky naznačují, že v roce 2016 by přebytek mohl dosáhnout 1,5 % HDP. V dalších letech bude výše přebytku limitována odezněním nízkých cen paliv, zatím nekvantifikovatelnými dopady rozhodnutí Spojeného království odejít z EU či reakcí ekonomiky na předpokládanou tendenci k posilování měnového kurzu koruny po opuštění kurzového závazku v roce 2017. Tyto faktory je vzhledem k jejich obtížné předvídatelnosti současně možné označit i jako rizika běžného účtu. Výsledkem těchto jevů by mělo být zachování přebytku běžného účtu s tendencí k jeho velmi pozvolnému zmenšování.
16
4
Ověření makroekonomického rámce nezávislými prognózami
4.1
Monitoring prognóz
MF ČR monitoruje makroekonomické predikce ostatních institucí zabývajících se předpovídáním budoucího vývoje české ekonomiky. Z veřejně přístupných datových zdrojů jsou průběžně sledovány prognózy 14 institucí, z čehož 9 institucí je tuzemských (ČNB, MPSV, finanční instituce), ostatní jsou zahraniční (Evropská komise, OECD, MMF aj.). Tabulka č. 2 Ověření makroekonomického rámce nezávislými prognózami Růst HDP (%) 2016
2017
Míra inflace (%) 2016
2017
Běžný účet / HDP (%)
Růst průměrné mzdy (%) 2016
2017
2016
2017
České instituce
2,4
2,6
0,7
1,7
4,0
4,1
1,5
1,1
Zahraniční instituce
2,3
2,6
0,6
1,7
.
.
1,3
0,8
Průměr celého souboru
2,4
2,6
0,6
1,7
4,0
4,1
1,4
1,0
minimum
2,1
2,1
0,5
1,3
3,4
3,5
0,9
0,5
maximum
2,8
3,0
1,3
2,1
4,4
5,0
2,4
1,5
2,2
2,4
0,5
1,2
4,4
4,7
1,5
1,2
MF ČR
Pramen: prognózy jednotlivých institucí k polovině srpna 2016, propočty MF ČR
Prognózu MF ČR pro rok 2017 lze na základě porovnání s průměrem ostatních prognóz považovat za mírně konzervativní. V případě růstu HDP a běžného účtu platební bilance je predikce MF ČR v souladu s odhady sledovaných institucí. Oproti sledovaným institucím očekává MF ČR u průměrné míry inflace pomalejší návrat k 2% cíli ČNB. Naopak růst průměrný mzdy by dle MF ČR měl být vyšší. Důvodem jsou nová mzdová vyjednávání, relativní nedostatek zaměstnanců a očekávaný růst platů některých profesí ve vládním sektoru. 4.2
Porovnání s prognózou Evropské komise1
Zatímco Makroekonomická predikce MF je publikována se čtvrtletní periodicitou, Ekonomická prognóza Evropské komise (EK) je vydávána třikrát ročně. Striktní srovnání tedy není možné, neboť obě predikce vždy pracují s jinou aktuální datovou základnou.
1
Porovnání makroekonomického rámce s aktuální prognózou Evropské komise podle požadavků Směrnice Rady (EU) č. 2011/85/EU.
17
Tabulka č. 3 Porovnání prognóz MF a EK 2016
2017
Predikce MF růst v %, s.c.
Hrubý domácí produkt
2,2
2,4
2016
2017
Predikce EK 2,1
2016
2017
Diference (MF-EK) 2,6
0,1
-0,2
Spotřeba domácností
růst v %, s.c.
3,1
2,7
2,8
2,7
0,3
0,0
Spotřeba vlády
růst v %, s.c.
2,2
1,6
3,0
1,9
-0,8
-0,3 -0,2
růst v %, s.c.
-0,6
2,8
-0,5
3,0
-0,1
proc. body, s.c.
0,7
0,2
0,3
0,2
0,4
0,0
růst v %
0,6
1,1
1,0
1,3
-0,4
-0,2
Míra inflace dle HICP
%
0,4
1,1
0,5
1,4
-0,1
-0,3
Zaměstnanost (VŠPS)
růst v %
1,6
0,1
0,4
0,3
1,2
-0,2
průměr v %
4,1
4,0
4,5
4,4
-0,4
-0,4
%
1,5
1,2
-1,5
-1,3
3,0
2,5
27,0
26,9
27,0
27,0
0,0
-0,1
USD/barel
44,0
50,0
41,1
45,9
2,9
4,1
růst v %, s.c.
1,5
1,2
1,6
1,8
-0,1
-0,6
Tvorba hrubého fixního kapitálu Příspěvek ZO k růstu HDP Deflátor HDP
Míra nezaměstnanosti (VŠPS) Podíl BÚ na HDP1 Předpoklady: Směnný kurz CZK/EUR Ropa Brent HDP eurozóny
Pramen: predikce MF, prognóza EK (predikce MF z července 2016 a predikce EK z jara 2016) 1 Predikce MF vychází z metodiky platební bilance, prognóza EK z národně-účetní metodiky ESA 2010
Období vzniku obou predikcí dělilo několik měsíců, během nichž se významně zvýšila rizika vnějšího prostředí v podobě rozhodnutí o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Na překvapivý výsledek referenda reagovala britská libra citelným oslabením, což ovlivní britskou poptávku po zahraničním zboží jak z českého exportu, tak od hlavních obchodních partnerů. Druhou událostí byla významná revize většiny agregátů národních účtů v souvislosti se zveřejněním ročních národních účtů. Úroveň HDP se tak v předchozích dvou letech posunula směrem nahoru. Data za 1. čtvrtletí 2016 také ukázala na slabší vývoj investiční aktivity opřený o výrazně nižší růst hrubého provozního přebytku. Názor na vývoj v letech 2016 a 2017 se mezi dubnovou a červencovou predikcí MF z uvedených důvodů zhoršil. Predikce EK nemohla zohlednit informace publikované ČSÚ o vývoji v 1. čtvrtletí 2016, revizi minulých dat, ani nastalé události ve vnějším prostředí. Přesto dosahuje predikce růstu HDP ze strany MF na rok 2016 nepatrně vyšší hodnoty dané silným růstem spotřeby domácností opřeným o akceleraci náhrad zaměstnancům a kompenzaci poklesu tvorby hrubého fixního kapitálu nižším tempem dovozů. Názor na růst HDP v roce 2017 je oproti predikci EK ze stejných důvodů jen mírně konzervativnější. Ve shodném růstu dominantní spotřeby domácností se odráží nižší růst zaměstnanosti kompenzovaný pomaleji se zvyšující inflaci. Příspěvek čisté zahraniční poptávky je rovněž totožný. Pro české exporty je totiž rozhodující růst exportních trhů, který není vždy obdobný výkonu ekonomik eurozóny. 18
Pokud jde o ostatní uvedené veličiny, lze při vědomí zmíněného rozdílu v informačních základnách konstatovat, že odlišnosti nejsou zásadní a makroekonomické tendence jako zrychlení inflace, zpomalení růstu zaměstnanosti či pokles míry nezaměstnanosti jsou shodně obsaženy v obou predikcích. Celkově obě predikce předpokládají velmi obdobný vývoj české ekonomiky a nepatrné odlišnosti v roce 2017 vycházejí především z rozdílů v datových základnách v době zpracování predikcí. 4.3
Nezávislé expertní zhodnocení makroekonomického rámce
Podle Směrnice Rady (EU) č. 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států má být makroekonomická prognóza, na níž je založen návrh rozpočtu, ex-ante hodnocena na vládě nezávislou institucí. Implementace této směrnice je řešena zákony o rozpočtové odpovědnosti, které však dosud Poslaneckou sněmovnou nebyly schváleny (viz kapitola 2.4). Proto
byla
červencová
Makroekonomická
predikce
MF
ČR
obsažená
v tomto
makroekonomickém rámci státního rozpočtu na rok 2017 podrobena hodnocení experty z řad na vládě nezávislých institucí. Jednotlivé instituce byly požádány, aby na škále konzervativní–realistická–optimistická
ohodnotily
odhadovaný
budoucí
vývoj
české
ekonomiky. Celkem bylo takto osloveno 19 nezávislých institucí (makroekonomická pracoviště bank, pojišťoven, akademická pracoviště vysokých škol, zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců), vyjádřilo se 11 z nich (Akcenta CZ, a.s, Cyrrus, a.s., Česká spořitelna, a.s., Česká národní banka, ČSOB, a.s., Hospodářská komora, ING Bank N.V., Institut ekonomických studií FSV UK, Komerční banka, a.s., Raiffeisenbank, a.s. a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.). Scénář červencové Makroekonomické predikce byl shledán 8 institucemi jako realistický, 2 institucemi jako realistický až konzervativní a 1 institucí jako konzervativní. Scénář červencové Makroekonomické predikce ČR lze tedy považovat za realistický a je možné jej v souladu s článkem 4 směrnice Rady (EU) č. 2011/85/EU, o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, využít pro formulaci makroekonomického rámce státního rozpočtu.
19
