Makroekonomický přehled Pod vodou ZÁŘÍ

Makroekonomický přehled Pod vodou ZÁŘÍ ¨

Česká republika, resp. její západní část, zažila v srpnu nejhorší záplavy od roku 1890. Prudké deště rozvodnily všechny české řeky, které pak zatopily řadu velkých měst, včetně Prahy. Celé městské čtvrti se změnily v rybníky či močály, přestala fungovat doprava a statisíce lidí musely být evakuovány.

¨

Ekonomické následky povodní nejsou ještě jasné. Celkový rozsah škod je odhadován na 60-90 miliard korun (3-4% českého HDP). Část škod zaplatí pojišťovny, část stát a část zůstane nekompenzována.

¨

Česká vláda se rozhodla provést poměrně rozsáhlou daňovou reformu, která by měla posílit příjmy státu. Prvním krokem reformy je zvýšení daní: dolní sazba DPH se zvýší z 5% na 7% (horní klesne z 22% na 21%), zvednou se spotřební daně a také daně z příjmu. Se zpožděním pak vláda plánuje snížení některých jiných daní, především daně ze zisku firem (z 31% na 28%).

¨

Růst cen se v Čechách prakticky zastavil. V červenci klesla meziroční míra inflace na rekordně nízkou úroveň 0.6%. Koncem roku 2002 očekáváme mírný růst cen, ale míra inflace zůstane pod cílovým pásmem ČNB.

¨

Česká koruna překonala povodně s jen malým zakolísáním – viz strana 4.

¨

Zářijový Makroekonomický přehled je zcela věnován analýze dopadu srpnových povodní na českou ekonomiku. provádíme porovnání škod z letošního léta s největšími světovými katastrofami a se záplavami, které postihly Moravu v roce 1997. Snažíme se také zdokumentovat hlavní ekonomické důsledky povodní a rozložení nákladů na jejich odstraňování. V závěru se věnujeme i vládním plánům na úpravy daní, motivovaným povodněmi – podrobnosti viz strana 5 a dále. Česká republika: vybrané makroekonomické ukazatele 2001 5/02 6/02

7/02

8/02

2002P

Průmyslová výroba, %, mezir. Stavební výroba, %, mezir. Maloobchodní tržby, %, mezir. Spotřebitelské ceny, %, mezir. Ceny prům. výrobců, %, mezir. Obchodní bilance, USD mil. 3M PRIBOR, %, průměr CZK/EUR, průměr CZK/USD, průměr

6.0 0.0 0.0 0.6 -1.1 -543 3.4 29.7 30.0

1.0 3.0 1.0 0.8 -0.9 -254 3.1 30.8 31.5

4.0 4.0 2.8 1.8 0.2 -2216 3.6 30.6 32.5

6.8 9.6 4.3 4.1 0.8 -3139 4.5 31.8 35.0

5.1 5.2 2.6 2.5 -0.2 -343 3.8 30.5 33.2

1.3 -1.3 -0.5 1.2 -0.8 -35 3.8 30.3 31.7

Zdroje: Český statistický úřad, Česká národní banka. Předpovědi: Patria Finance.

Patria Finance, a.s., Škrétova 12, 120 00 Praha 2, IČ 60197226 Tel.: (02) 2142 4111, Fax: (02) 2142 4222 Reuters: PTRR-Z; Bloomberg: PATR; Internet: www.patria.cz e-mail: [email protected]

Analýzy, předpovědi a doporučení společnosti Patria Finance, a.s. včetně komentářů k nejaktuálnějším událostem na finančních trzích publikujeme na internetové adrese

http://www.patria.cz S otázkami ohledně této či jiných publikací Patria Research kontaktujte Analýzy akciového trhu (02) 2142 4111

Jiří Soustružník Jan Hájek

Makroekonomické analýzy (02) 2142 4111

David Marek

Pro obchodování s cennými papíry kontaktujte Obchodování s akciemi +(02) 2142 4215 +(02) 2142 4216

Milan Procházka Petr Žabža Dana Bébrová Bohumil Pavlica

Proprietary trading +(02) 2142 4142

Ján Hájek Viktor Reischig

Patria Direct +(02) 2142 4240

Oldřich Pavlovský Roman Koděra Tomáš Sedláček

Informace ohledně dalších produktů či aktivit společnosti vám poskytnou Ředitel společnosti +(02) 2142 4111

Michael Jasanský

Firemní finance +(02) 2142 4111

Tomáš Klápště

Uzávěrka: 4. září 2002

Makroekonomický přehled

září 2002

Měsíční přehled Datum 6.9. 02 9.9. 02 9.9.02 9.9.02 10.9.02 12.9.02 16.9.02 23.9.02

Předpovědi ekonomických údajů Stavební výroba v červenci (meziročně) Spotřebitelské ceny v srpnu (meziměsíčně) Míra nezaměstnanosti v srpnu Průmyslová výroba v červenci (meziročně) HDP v 2.čtvrtletí 2002 (meziročně) Ceny prům. výrobců v srpnu (meziměsíčně) Maloobchodní tržby v červenci (meziročně) Obchodní bilance v srpnu (mld. Kč)

Předpověď 0,0% 0,1% 9,3% 6,0% 2.2% -0,1% 0,0% -8,0

Poslední Předchozí -1,3% 5,2% 0,5% -0,3% 9,2% 8,7% 1,3% 5,1% 2.5% 2.7% -0,5% -0,1% -0,5% 2,6% -16,3 -1,1

Více než stoletá voda

Česká republika byla v srpnu postižena nejhoršími povodněmi od roku 1890. Zaplavena byla velká města, vesnice i obrovské rozlohy půdy. Škody, které povodeň způsobila nejsou ještě vyčísleny, ale budou jistě obrovské. Nejhůře postižené oblasti podél Vltavy a Labe byly paralyzovány po několik dní, výroba byla přerušena a někde se jí nepodařilo plně obnovit ani po dvou týdnech. Hromadná doprava ve větších městech se rozpadla a pražské metro nebude plně fungovat řadu měsíců, čímž vážně zkomplikuje fungování "pražské ekonomiky". Podrobně se ekonomickým dopadům povodní věnujeme v našem Makroekonomickém přehledu, ale ekonomicky nelze vyjádřit největší ztráty, které země utrpěla v životech lidí, kteří během záplav zemřeli a ve ztracených historických hodnotách, které byly zničeny v archívech a muzeích.

Růst HDP se výrazně nezmění?

Z úzce makroekonomického hlediska se zdá, že povodně nebudou mít zásadní vliv na českou ekonomiku. To potvrdila i bankovní rada České národní banky, když nechala koncem srpna úrokové sazby nezměněné a nezměnila ani své odhady růstu českého HDP na rok 2002, které činí 2,0-2,7%. ČNB ovšem také očekává, že inflace zůstane až do konce roku pod jejím cílovým pásmem.

Snížit výdaje?

Povodně však budou mít výrazný vliv na veřejné rozpočty. Vláda napřed reagovala na povodně tvrzením, že na krytí škod použije "rozpočtové rezervy" a mimo-rozpočtové fondy. Ministerstvo financí zároveň vyloučilo vydání "povodňových dluhopisů," které byly použity v roce 1997 a také se postavilo proti zvyšování schodku rozpočtu. . Premiér Vladimír Špidla dokonce zmínil, že vláda by mohla uvažovat o omezení nárůstu některých výdajů příští rok. Schodek státního rozpočtu na příští rok tak zůstal na již tak vysoké úrovni 157 miliard korun

Státní zaměstnanci si zase počkají…

Vláda zatím ovšem prokazovala malou invenci ve snižování méně potřebných veřejných výdajů. Jediným významným návrhem je odsunutí reformy platů ve veřejném sektoru, které by mělo snížit růst mezd z očekávaných 13% na 7% a ušetřit tak několik miliard korun.

Ekonomický výzkum

1

Patria Finance

září 2002


Raději zvýšíme daně!

Vláda se místo toho koncentrovala na návrhy zvýšení daní. Různí vládní představitelé přicházeli s různými návrhy, ale začátkem září se zdálo že nejpravděpodobnější je zvýšení dolní sazby DPH z 5% na 7% a současné snížení horní sazby z 22% na 21%. Dále budou zvýšeny spotřební daně z alkoholu,tabáku a benzínu (ty asi později). Vláda přichází i s návrhem zavést páté pásmo daně z příjmu fyzických osob, kde by příjmy nad zhruba 1 milion ročně byly daněny sazbou 35%. Od roku 2004 by pak měly klesnout daně ze zisku (z 31% na 28%) a mělo by být zavedeno společné zdanění manželů. Veškerý tento daňový manévr by měl státní pokladně přinést zhruba 10 miliard v roce 2003 a dvojnásobek v roce 2004.

Dluhy porostou

V odstraňování povodňových škod pomůže i Evropská unie, která Česku převedla fondy ve výši 1,7 miliardy korun, které budou použity především na opravy poškozené infrastruktury. Vzhledem k tomu, že celkové škody se pohybují v intervalu 60-90 miliard je pomoc EU vítaná, ale nebude mít podstatný vliv. Ministerstvo financí počítá s tím, že i díky vlivu povodní bude pokračovat politika vysokých rozpočtových schodků, které se sníží z letošní úrovně 6,4% jen nepatrně: na 5,5% HDP v roce 2005. Státní dluh za stejnou dobu dosáhne již 35% HDP.

Statistika pod vodou

Standardní ekonomické ukazatele, publikované v srpnu, ukazovaly na zpomalení již před tím, než se řeky vylily z koryt. Statistické údaje publikované Českým statistickým úřadem však bude nyní třeba interpretovat ještě opatrněji než obvykle, protože celý ČSÚ byl zaplaven, včetně výpočetního střediska a indikátory budou nyní několik měsíců "doodhadovány."

Nezaměstnanost útočí Míra nezaměstnanosti se v červenci zvýšila o půl procentního bodu na hranici půl milionu z 8,7% na 9,2% a jen tak potvrdila naše předchozí analýzy, upozorňující na narůstající napětí na českém trhu práce. Počet nezaměstnaných se dostal těsně pod hranici 480 tisíc s tím, jak se registrovala řada absolventů škol. Českou nezaměstnanost zvýšil i pomalý růst německé ekonomiky, která zažívá dlouhou stagnaci. Zpomalování na všech Růst průmyslové produkce se v červnu snížil na 1,3% meziročně, objem stavební výroby se dokonce snížil o 1,3% a stejně tak klesly frontách maloobchodní tržby o 0,5%. Schodek obchodní bilance se v červenci zvýšil na 16,3 miliardy korun: vývozy klesly meziročně o 6,4%, zatímco dovozy klesly dokonce o 7,2%, především díky poklesu cen v zahraničním obchodě. Konec inflace?

Patria Finance

Maloobchodní ceny se sice v červenci zvýšily o 0,5%, především díky růstu regulovaných nájmů a cen léků, meziročně však inflace klesla na rekordně nízkou úroveň 0,6%. Nejvýznamnější pokles byl zaznamenán u cen potravin, paliv a oděvů. Ceny průmyslových výrobců v červenci klesly o 0,5% a meziroční index se tak dostal již na úroveň -1,1%. Obrázek doplnily klesající ceny v zemědělství, které se jen v červenci snížily o 5,9%a jsou tak již o 19% nižší než před rokem! 2

Ekonomický výzkum


září 2002 Předpověď

Předpověď inflace

6% 5% 4% 3% 2% 1%

CPI

0%

Net Inflation PPI

-1% -2% 2000

2001

2002

Aktualizace: 4.9.2002

Meziroční ekonomický růst 16%

Předpověď

Průmyslová produkce 5M klouz.průměr Stavební výroba 5M klouz.průměr Maloobchodní tržby 5M klouz.průměr

12%

8%

4%

0% 2000

2001

2002


Obchodní bilance (mld. Kč)

-10

Státní rozpočet (mld. Kč)

Dvojí deficit

Předpověď

12-měsíční obchodní schodek

0 -10

12-měsíční schodek rozpočtu

-20

-30

-30

-50

-40 -70

-50 -60

-90

-70

-110

-80 -130

-90

-150 2000 Aktualizace: 4.9.2002

Ekonomický výzkum

-100 2001

2002

3

Patria Finance

září 2002


Zaostřeno na korunu Obr. 1: Kurz koruny, eura a dolaru

Obr. 2: Mezibankovní sazby Pribor

CZK/USD 43

CZK/EUR 36

CZK/EUR

35

CZK/USD

6.0

41

34

39 5.5

33

37 5.0

32

35

31

33

30

31

29 2001

29

12M Pribor 6M Pribor 3M Pribor 1M Pribor

4.5

4.0


2002

3.5 2001

2002


Zdroj: ČNB.

Zdroj: ČNB.

Korunu neoslabily ani povodně

Česká koruna obstála velmi dobře i ve zkoušce povodní. Ve dnech, kdy voda ve Vltavě stoupala sice koruna mírně ztrácela a 13. srpna se dostala na úroveň 31,30 CZK/EUR, což bylo o korunu více než začátkem měsíce a byla to zároveň nejslabší hladina od března letošního roku. Jakmile však voda začala opadávat, koruna se rychle vzpamatovala, částečně i díky spekulacím na trhu, že do korun se budou převádět miliardové zajišťovací kontrakty českých pojišťoven. Česká národní banka se pokusila tyto spekulace zmírnit prohlášením, že převody od zahraničních zajišťoven nebudou převáděny přes trh, nicméně ani to nezabránilo opětovnému posílení koruny na úroveň 30,35 CZK/EUR, tj. přesně na úroveň, na jaké srpen začínala.

Dolar: houpačka pokračuje

Vývoj kurzu koruny vůči americkému dolaru korespondoval s vývojem vůči euru, jen výkyvy byl o něco vyšší. Koruna zahájila srpen na úrovni 30,90 CZK/USD a během povodní klesla až k hladině 32 CZK/USD. V druhé polovině měsíce však dolar začal ztrácet vůči euru a odrazilo se to i na kurzu dolar/koruna, který se rychle vrátil pod hladinu 31 CZK/USD.

Parita podruhé?

Vývoj dolaru vůči euru byl prakticky celý srpen velmi poklidný a pohyboval se v minimálním pásmu okolo kurzu 0,95 USD/EUR. Koncem měsíce se však obchodníci vrátili z dovolené a začali se více obávat o zdraví americké ekonomiky, především kvůli hrozící válce s Irákem a slabším výsledkům amerických firem (více o americké ekonomice v našem srpnovém Makroekonomickém přehledu). Kurz dolaru začal poměrně rychle oslabovat a začal se, již podruhé v letošním roce, přibližovat paritě vůči euru. Koncem srpna byl kurz 0,98 USD/EUR.

Patria Finance

4

Ekonomický výzkum


září 2002

Česká ekonomika pod stoletou vodou Škody až do 100 miliard

Třetí srpnový týden postihla Českou republiku povodeň, která zasáhla území Prahy, Středočeského, Jihočeského, Plzeňského Karlovarského a Ústeckého kraje. Konečný účet ještě není znám, ale je velmi pravděpodobné, že celkové škody vysoko převýší všechny předchozí přírodní i lidmi způsobené katastrofy na území České republiky. Vládní odhad škod způsobených povodní činí 60 až 90 mld. Kč, tj. 2,6% až 3,9% hrubého domácího produktu. Stále více se však hovoří spíše o horní hranici tohoto intervalu.

Střední Evropa pod vodou Kromě České republiky postihly záplavy také sousední Německo, Rakousko, Slovensko, a dále Maďarsko, severní a střední část Itálie, ruské pobřeží Černého moře a lokální povodně byly zaznamenány také v severovýchodním Španělsku. V Rakousku jsou škody odhadovány na 3 až 5 mld. euro (92 až 153 mld. Kč), tj. 1,5-2,4% HDP. V Německu pojišťovna Munich Re uvádí odhad škod v intervalu 5 až 10 mld. euro (153 až 306 mld. Kč), pojišťovna Allianz odhaduje dokonce 15 mld. eur (460 mld. Kč), tj. zhruba 0,8% HDP. V Itálii přímé ekonomické škody dosáhly zhruba 3,5 mld. euro (107 mld. Kč), tj. 0,3% HDP. Škody na Slovensku se počítají v řadu desítek miliónů euro. Celkové škody v Evropě by tak měly dosáhnout 15-25 mld. euro (460 - 765 mld. Kč). Je zřejmé, že v absolutní hodnotě vykazuje nejvyšší ztráty Německo, ovšem v relaci k hrubému domácímu produktu je nejvíce postiženou zemí Česká republika. Ještě než se pokusíme shrnout letošní povodně a jejich následky, podívejme se na dva případy z nedávné české historie.

Záplavy na Moravě v roce 1997 V roce 1997 byly větší oběti

Ekonomický výzkum

Záplavy v červenci 1997 připravily o život celkem 50 osob. Zasaženo bylo 34 okresů a voda přímo zaplavila zhruba 2,5% území ČR. Povodně v červenci 1997 postihly celkem 536 měst a obcí v 34 okresech. V roce 1997 povodeň vyhnala z domovů více než 80 tis. lidí, z toho zhruba 10 tis. jich zůstalo bez střechy nad hlavou. Celkové škody dosáhly 63 mld. Kč, což představovalo 3,8% hrubého domácího produktu a 9% výdajů veřejných rozpočtů. Byl poničen majetek státu v hodnotě 13 mld. Kč, na majetku obcí a měst vznikla škoda za 6 mld. Kč. Domácnosti museli nést škody převyšující 8 mld. Kč, firmy a podnikatelé utrpěli ztráty za 32 mld. Kč.

5

Patria Finance

září 2002


Tabulka 1: Největší škody způsobené povodněmi od roku 1975 Země Rok Škody v mil. Země Rok USD Rusko 1991 60 000 Polsko 1997 Čína 1998 20 000 Španělsko 1983 KLDR 1995 15 000 Čína 1989 Čína 1996 12 600 Argentina 1998 USA 1993 12 000 Čína 2002 Itálie 1994 9 314 Bangladéš 1987 Čína 1999 8 100 Bangladéš 1988 Čína 1991 7 500 Bangladéš 1998 Čína 1996 6 315 USA 1997 Čína 1993 6 061 Venezuela 1999 Velká Británie 2000 5 837 Čína 1994 Čína 1994 5 460 ČR 1997 Čína 1995 4 450 Nizozemí 1995

Škody v mil. USD 4 300 3 900 2 789 2 500 2 200 2 137 2 137 2 000 2 000 2 000 1 810 1 800 1 760

Pramen: The Centre for Research on the Epidemiology of Disasters, Universite Catholique de Louvain, Brussels, Belgium.

Balíčky v roce 1997

Vláda v roce 1997 z rozpočtu uvolnila na obnovu zaplavených území 11,4 mld. Kč, nebyly však zcela využity a zhruba 3,8 mld. Kč bylo převedeno do rozpočtu v roce 1998. Poslanecká sněmovna také schválila vydání "povodňových" dluhopisů v objemu 5 mld. Kč. Vláda tak utratila na odstranění povodňových škod více než 16 mld. Kč. Využito bylo také prostředků z programu Phare ve výši 1,4 mld. Kč a 1,1 mld. Kč činily úvěry Evropské investiční banky (EIB) na obnovu vodních toků. Pojišťovny klientům vyplatily 9,7 mld. Kč, přičemž zahraniční zajišťovny hradily 75% uvedené částky. Ve sbírkách pro postižené oblasti se vybralo téměř 800 mil. Kč.

1998: další povodně

V následujícím roce postihly povodně východočeské okresy Rychnov nad Kněžnou a Náchod. Zaplaveny byly tři desítky obcí. Během záplav utonulo šest lidí, evakuováno bylo 800 obyvatel. Celkové škody činily asi 2 mld. Kč.

Rok 2002: stoletá voda Čtvrt milionu evakuovaných

Patria Finance

Letošní záplavy měly pozvolnější charakter, a proto jsou ztráty na život nižší. Doposud je evidováno 17 obětí. Evakuováno muselo být celkem 220 tis. lidí. Velká voda postihla 505 obcí v 31 okresech. Škody na majetku jsou odhadovány na 60 - 100 mld. Kč, tj. 2,6% až 4,3% letošního hrubého domácího produktu. Co se týče přímých škod jsou letošní záplavy patrně horší než v roce 1997. Vzhledem k tomu, že bylo zasaženo více průmyslových center a velkých měst, včetně Prahy, budou vyšší také nepřímé škody vyplývající ze zastavení výroby, zastavení dodávek elektřiny a plynu, dopravních komplikací, atd. 6

Ekonomický výzkum


září 2002 Předpověď

Růst reálného HDP

4%

Obr. 1: Růst se zpomalí 3%

2%

1%

0% Q1-00

Q1-01

Q1-02

Q1-03

Pramen: ČSÚ. Předpověď: Patria Finance

Poničená infrastruktura

Povodňové škody na dopravní infrastruktuře v ČR jsou odhadovány na zhruba 9 mld. Kč (silnice a dálnice téměř 5 mld. Kč, železnice 2,4 mld. Kč, vodní cesty více než 2 mld. Kč). Škody v průmyslu jsou zmapovány v tabulce 2. Ztráty v zemědělství v důsledku záplav odhadla Agrární komora přibližně na 5 až 6 mld. Kč. Ztráty se nevyhnou ani turistickému ruchu, neboť povodeň zasáhla řadu historických center. Cestovní kanceláře odhadují, že v nejbližším období kvůli povodním přijede do ČR o 70% méně turistů, než by jinak přijelo. Turistický ruch se přitom na hrubém domácím produktu podílí 5,5%. Škody na veřejném majetku v Praze byly odhadnuty na 6 mld. Kč, poté se ale odhad škod v metru zvýšil z původně odhadovaných 2 mld. Kč na 5 až 7 mld. Kč.

Zpomalení růstu HDP již začalo, povodně ho prohloubí

Vzhledem k rozsahu škod je zřejmé, že se negativní důsledky povodní dotknou výkonnosti celé české ekonomiky. Zejména ve 3. čtvrtletí lze očekávat nižší růst hrubého domácího produktu. Kromě negativních dopadů se však do statistiky budou postupně promítat pozitivní efekty rekonstrukce škod napáchaných povodní. Ekonomie však není vědou, kde by bylo možné měřit dopady jednotlivých faktorů. Kromě povodní totiž na české hospodářství ve stejné době doléhá slabá výkonnost ekonomiky EU a rychlá apreciace kurzu koruny z první poloviny letošního roku. Hospodářský růst v ČR tak již byl na sestupné trajektorii jež před záplavami. Podobná byla situace také v roce 1997. Útěchou nám může být skutečnost, že nyní je přeci jen ekonomická situace příznivější. Před povodní v roce 1997, v první polovině roku 1997, se HDP meziročně zvýšil o 0,9%. Ve 3. čtvrtletí se hospodářský růst propadl na -4,2%. Letos v 1. čtvrtletí se HDP meziročně zvýšil o 2,5% a za první půl rok odhadujeme růst HDP na 2,3%. Ve 3. čtvrtletí, kdy došlo k záplavám, je pravděpodobné, že se hospodářský růst propadne pod dvouprocentní hranici a možná i pod hranici jednoho a půl procenta.

Ekonomický výzkum

7

Patria Finance

září 2002


Tabulka 2: Povodňové škody v průmyslu Odvětví

Postižené podniky

Odhad škod

Chemický průmysl

Spolana Neratovice, Kaučuk Kralupy nad celkové škody 815 mil. Vltavou, Česká rafinérská, Chemopetrol, Kč, ztráta z výroby 650 Spolchemie, Benzina, Setuza, Lovochemie, mil. Kč Unilever, Čepro, Mero

Potravinářský průmysl

Madeta, Nestlé, Budějovický Budvar, odhad škod Eggenberg, Budějovický měšťanský dispozici pivovar, Pražské pivovary, Prazdroj, Bohemia Sekt, Stock Plzeň, Odkolek, Opavia, Inpeko, Prom, Mlékárna Olešnice, Lihovar Kralupy, Rudolf Jelínek

Strojírenství

Praga, Janka Radotín, Naveta, Linde škody 80 mil. Kč, ztráta z Frigera, Klima, Dřevostroj Čkyně, Aero výroby 15 mil. Kč Vodochody, Škoda Holding

Papírenský průmysl

JIP - Papírny Větřní, Frantschach přímé ztráty 32 mil. Kč, Pulp&Paper Czech, Norske Skog, Plzeňská 500 až 600 mil. Kč ztrát z papírna, Státní tiskárna cenin výroby

Elektrotechnický průmysl

Kabelovna Děčín, Daymoon, EGE, přímé škody 120 mil. Kč, Teslamp Holešovice, Eletrosignal, ZPA ztráta z výroby 12 mil. Kč Ekoreg

Výroba dopravních prostředků

Jawa, Pražská strojírna, Technometra, přímé škody 300 mil. Kč, Mikrotechna, České loděnice, Výzkumný ztráta z výroby 50 mil. Kč ústav kolejových vozidel

Textilní průmysl

Jitex Písek, Schoeller

přímé škody 900 mil. Kč, ztráty výroby v hodnotě 500 mil. Kč

Těžba nerostných surovin

Severočeské doly, Mostecká uhelná

přímé škody 70 mil. Kč, ztráta z výroby 50 mil. Kč

Výroba a rozvod elektřiny

Elektroenergetika - ČEZ, distribuční společnosti,

Výroba a rozvod tepla

Místní teplárny


Výroba a rozvod plynu

Transgas a distribuce plynu


Ostatní

Strabag, Cembrit, Hebel Porobeton, Hocco odhad škod Technik, Bohemia Top Table, Koh-i-noor dispozici Hardtmurh, Šroubárna Libčice, Solo Sušice

Průmysl celkem

ČEPS

není

k

a přímé škody 3 mld. Kč, ztráta z výroby 500 mil. Kč

není

k

Přímé škody 5,5 mld. Kč, ztráta z výroby 2,5 mld. Kč

Pramen: odhady MPO Patria Finance

8

Ekonomický výzkum


září 2002

Obr. 2: Kdo platí škody 2002 (100 mld. Kč)

1997 (60 mld. Kč) sbírky 1%

sbírky 0%

veřejný sektor 27%

veřejný sektor 26%-36%

úvěr od EIB 2%

pojišťovny 16% zbytek 52%

EU 2%

zbytek 40%

úvěr od EIB 6% pojišťovny 20% EU 2%

Pramen: ČTK, Odhady Patria Finance.

Kdo zaplatí škody? Vláda, pojišťovny, zajišťovny…

Největší škody ponesou stejně jako v roce 1997 firmy a lidé sami. Největším jednotlivým plátcem však bude opět stát. Z letošních veřejných prostředků již bylo vyčleněno na úhradu likvidace povodňových škod 6 mld. Kč. V příštím roce se předběžně počítá s 20 až 30 mld. Kč. Dále Evropská investiční banka nabídla vládě úvěr do 200 mil. euro (6,1 mld. Kč) za zvýhodněných podmínek. Evropská komise přislíbila poskytnout 48 mil. eur (1,5 mld. Kč) z fondu ISPA a dalších 10 mil. euro (0,3 mld. Kč) z fondu Phare na obnovu povodněmi zničené dopravní infrastruktury a životního prostředí. Evropská komise přitom nebude trvat na obvykle požadovaném spolufinancování. Zatímco obvykle je spoluúčast EU u takových projektů 50 procent, nyní postačí ČR zaplatit 15 procent nákladů projektu. Výnos veřejných sbírek se prozatím pohybuje do 200 mil. Kč. Pojišťovny odhadují, že jejich klientům vznikly škody za 19,6 mld. Kč. Česká pojišťovna však tipuje, že škody budou vyšší. Asi 85% závazků domácích pojišťoven by měly uhradit zahraniční zajišťovny.

Ovlivní povodně kurz koruny?

Zatímco zahraniční pomoc a případný úvěr od EIB by patrně prošly přes devizové rezervy ČNB a neovlivnily devizový kurz koruny, výplata prostředků zajišťovnami domácím pojišťovnám by s kurzem zahýbat mohla. Celkem by se totiž mělo jednat zhruba o 17 mld. Kč (550 mil. USD), což při průměrném denním obratu na devizovém trhu v objemu 2 mld. USD není zanedbatelná suma. Apreciační tlaky by nicméně měly tlumit skutečnosti, že část prostředků již mohou zajišťovny držet v korunách a že příliv deviz bude rozložen do několika týdnů až měsíců. Navíc obnova poničených výrobních zařízení a vybavení domácností může dočasně prohloubit schodky zahraničního obchodu působící na kurz koruny opačným způsobem.

Ekonomický výzkum

9

Patria Finance

září 2002


Povodně a veřejné rozpočty Vláda odmítla povodňové "dluhopisy"

Jak již bylo uvedeno měla by se vláda angažovat při úhradě likvidace povodňových škod nejméně 26 miliardami korun. Ale kde je vzít? Protože možnost dluhového financování prostřednictvím "povodňových" dluhopisů byla smetena ze stolu, zbývají pouze tři možnosti: škrtat v plánovaných výdajích, navýšit rozpočtové příjmy a využít mimorozpočtových příjmů. Dosavadní informace naznačují, že vláda chce ochutnat od každého trochu. Jen aby takové hody přežila česká ekonomika.

Úspory: 3,5 miliard?

Na povodně pravděpodobně doplatí zaměstnanci v rozpočtové sféře. Vláda totiž zamýšlí odložit rozšíření platových tříd ze současných 12 na 16, s čímž by bylo spojené průměrné 13procentní zvýšení mezd ve státní sféře. Toto opatření se dotkne 750 tis. zaměstnanců. Nyní vláda navrhuje pouze plošné zvýšení mezd o 7%. Původní záměr by státní pokladnu stál zhruba 10,5 mld. Kč. Redukované změny platů ve státní sféře přijdou na 7 mld. Kč, úspora by tedy činila 3,5 mld. Kč. Vzhledem k poklesu tržeb z důvodu apreciace kurzu a nízké zahraniční poptávky, k nimž se nyní přidává potřeba najít zdroje na financování likvidace povodňových škod, nebude příliš prostoru pro růst mezd ani v soukromé sféře. K získání dodatečných prostředků se bude vláda snažit škrtat letos i příští rok zřejmě i v jiných oblastech. Premiér Vladimír Špidla však rychle všechny ujistil, že sociálních dávek a penzí se škrty nedotknou.

Sbližování sazeb DPH: dobré pro rozpočet

Návrhy na změny daňových sazeb se to jen hemží. Podle posledních informací by se až do roku 2004 neměla měnit spotřební daň u pohonných hmot. Zvýšení sazeb u spotřebních daní na tabákové a alkoholické výrobky by mělo přinést v roce 2003 dodatečný výnos ve výši zhruba 3 až 4 mld. Kč, v roce 2004 zhruba 5 mld. Kč. Co se týče daně z přidané hodnoty měla by se zvýšit dolní sazba z 5% na 7% a horní by se naopak měla snížit z 22% na 21%, rozpočet by tak měl navíc získat 7 mld Kč. Bez odezvy by tento krok patrně nezůstal ve vývoji inflace. Zatímco od snížení horní sazby si postřehnutelný pokles cenové hladiny slibovat nemůžeme, u zdražení zboží zdaněného nižší sazbou DPH je reálné očekávat větší pružnost. Zvýšení snížené sazby DPH na 7% by mělo vést ke zvýšení inflace maximálně o jeden procentní bod. Zároveň by mělo dojít k přesunu některých položek doposud zdaněných sníženou sazbou do skupiny, na níž je uvalena základní, tj. vyšší, sazba DPH.

Patria Finance

10

Ekonomický výzkum


Obr. 3: Daňové příjmy českého státu (v % HDP)

září 2002

15% 1993 1996 1999

12%

1994 1997 2000

1995 1998

Spotřebni daně

Cla

9%

6%

3%

0% DP FO

DP P O

Sociální

DP H

odvody

Pramen: Ministerstvo financí ČR

vyšší progrese daní fyzických osob…

V rámci svého přesvědčení se ČSSD neubránila pokušení navrhnout zvýšení progrese u daně z příjmu fyzických osob. Dojde k zavedení pátého daňové pásma se sazbou 35% pro zaměstnance a živnostníky s ročním daňovým základem nad 993,600 Kč ročně. Aby zaměstnanec či živnostník z průměrné rodiny s dvěma dětmi (bez dalších odpočtů) spadl do této kategorie musel by jeho hrubý roční příjem překročit 1,2 mil. Kč (zhruba 100 tisíc Kč měsíčně). K propočtům dodatečného příjmu ze zvýšení daňové sazby potřebujeme znát mzdovou diferenciaci v ČR. Podle průzkumu mzdové diferenciace provedeného Českým statistickým úřadem v roce 2000 na výběrové skupině 459 tis. zaměstnanců pobíralo více než 40 tis. Kč hrubé měsíční mzdy 6 724 zaměstnanců, což bylo jen 1,5% z celého vzorku. Hrubou mzdu vyšší než 100 tis. Kč měsíčně ovšem pobíralo pouze 647 osob (0,14%).

… stojí to zato?

Od roku 2000 do současnosti se řady takto placených zaměstnanců mohly rozšířit, přesto je reálné předpokládat, že se při identifikaci potenciálně "postižené" skupiny se pohybujeme pouze v řádu desetin procentního bodu z celkového počtu všech zaměstnanců a živnostníků a dodatečný daňový výnos by tak patrně nepřekročil řád stamiliónů korun. Příjem do rozpočtu by byl ve srovnání s ostatními navrhovanými změnami nejmenší a spíše než ekonomickou racionalitu zrcadlí přesvědčení ČSSD o adekvátní míře povinné solidarity v české společnosti. Vezmeme-li v potaz různé metody "daňové optimalizace", efekt vyšší daňové progrese lze očekávat v minimální míře a je otázkou, zda dodatečný výnos významněji převýší administrativní náklady spojené se změnou daňového schématu.

Ekonomický výzkum

11

Patria Finance

září 2002


Povodně ukázaly slabost české rozpočtové politiky

V jednom z rozhovorů premiér Vladimír Špidla uvedl, že všechno zlé je na něco dobré, i povodně. V jednom má pravdu. Povodně obnažily chronické nedostatky rozpočtové politiky. Daňová reforma, jakožto opatření dlouhodobého charakteru, by měla být zasazena do širšího rámce, než je řešení aktuálních problémů s financováním likvidace povodňových škod. Její dopady na ekonomiku totiž mohou být ekonomicky významnější než vliv povodní. Dále by bylo vhodné načasovat daňovou reformu tak, aby neprohloubila výkyvy ekonomiky v rámci hospodářského cyklu. Nejzásadnější námitkou je ovšem skutečnost, že prohlubující se problémy státního rozpočtu jsou na výdajové straně, kde se kromě škrtů v platech na příští rok o změnách nemluví. Ministerstvu financí sídlícímu v Letenské ulici na Malé Straně se velká voda také nevyhnula, rozpočet se však topí v záplavě nadměrných výdajů již delší dobu.

Privatizační příjmy na úhradu povodňových škod

Zároveň však vláda hovoří o financování obnovy země prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury a Státního fondu rozvoje bydlení stojících mimo státní rozpočet. Většinu jejich příjmů tvoří dotace z Fondu národního majetku. Ten nyní disponuje poměrně rozsáhlým jměním, neboť zinkasoval 125 mld. Kč za prodej Transgasu. Dále vláda schválila prodej podílu v Českém Telecomu za 55 mld. Kč. Nejasná je situace kolem 12 mld. Kč za Unipetrol. Navíc si vláda uvolnila ruce odložením nákupu stíhaček Gripen. Za zvážení tedy stojí návrh ODS zřídit zvláštní účet, kam by stát jako finanční rezervu na úhradu povodňových škod vložil nejméně 50 mld. Kč z prodeje Českého Telecomu. Prostředky z privatizace jednou musí dojít a každou korunu z rozprodeje státního majetku je nutno raději dvakrát v dlani obrátit, než vše rychle utratit. Českou ekonomiku čekají dlouhodobé reformy spojené s penzijním systémem či členstvím v EU. Povodně jsou však mimořádná událost a zdá se být lepší použít k uhrazení mimořádných nákladů spojených s povodněmi mimořádné příjmy, než destabilizovat fiskální politiku a celou českou ekonomiku.

Patria Finance

12

Ekonomický výzkum


září 2002

Česká republika: Základní makroekonomická data Obyvatelstvo: 10,3 mil. meziroční růst, pokud není uvedeno jinak HDP, mld. CZK, běžné ceny HDP, mld. USD, běžné ceny HDP, reálný růst, % Průmyslová výroba, reálný růst, % Stavební výroba, reálný růst, % Maloobchodní tržby, reálný růst, % Míra nezaměstnanosti, %, konec období Spotřebitelské ceny, průměrný růst, % Spotřebitelské ceny, růst na konci období, % Ceny prům. výrobců, průměrný růst, % Ceny prům. výrobců, růst na konci období, % Růst prům. národní mzdy, % Přímé zahraniční investice v ČR, mil. USD v %HDP Běžný účet, mil. USD v %HDP Vývoz zboží, mld. USD, celní stat. Dovoz zboží, mld. USD, celní stat. Obchodní bilance, mld. USD, celní stat. Bilance služeb, mld. USD, plat.bilance Hrubá vnější zadluženost, mld. USD v %z vývozu zboží a služeb v %HDP Oficiální devizové rezervy, mld. USD v měsících dovozu zboží a služeb Stát. rozp., mld. CZK, vč. důchod. účtu Celk. deficit veřejného sektoru*, v %HDP Státní dluh, mld. CZK v %HDP Růst peněžní zásoby, M2, konec období, % 2-týdenní repo sazba, průměr za období, % 2-týdenní repo sazba, konec období, % 3MPRIBOR, průměr za období, % 3MPRIBOR, konec období, % CZK/EUR, prům. za obd. CZK/EUR, konec obd. CZK/USD, průměr za období CZK/USD, konec období Zdroj: ČSÚ, ČNB. Předpověď: Patria Finance. * očištěný o příjmy z privatizace

Ekonomický výzkum

HDP na hlavu (2001): 5514 USD 1996 1997 1998 1999 1572 1669 1798 1833 57.9 52.6 55.7 53.0 4.3 -0.8 -1.0 0.5 2.0 4.5 1.9 -3.1 5.3 -3.9 -7.0 -6.5 11.4 -0.4 -7.3 2.1 3.5 5.2 7.5 9.4 8.8 8.4 10.8 2.1 8.6 10.0 6.8 2.5 4.8 4.9 4.9 1.0 4.4 5.7 2.2 3.5 18.0 11.9 9.3 8.5 1435 1286 3700 6310 2.5 2.4 6.6 11.9 -4298 -3271 -1387 -1569 -7.4 -6.2 -2.5 -3.0 21.9 22.8 26.4 26.2 27.7 27.3 28.8 28.1 -5.8 -4.5 -2.4 -1.9 1917.0 1742.0 1789.0 1100.0 21.2 21.6 24.3 22.9 71 72 72 69 37 41 44 43 12.4 9.8 12.6 12.3 5.0 3.7 4.4 4.4 -1.6 -15.7 -29.3 -29.6 -1.8 -2.1 -2.4 -3.1 155 173 195 228 9.9 10.4 10.8 12.4 9.2 10.1 5.2 9.0 12.0 17.2 14.0 6.60 12.4 14.8 8.8 5.30 12.0 16.0 14.3 6.84 12.7 16.1 9.7 5.40 36.9 36.1 27.1 31.7 32.3 34.6 27.3 34.2 30.1 35.8

13

2000 2001P poslední období 531 I.-III. '02 1911 2158 13.8 I.-III. '02 49.5 56.7 2.5 I.-III. '02 3.3 3.3 1.3 VI. '02 5.1 6.8 -1.3 VI. '02 5.3 9.6 -0.5 VI. '02 2.2 7.0 9.2 VII. '02 8.8 8.9 3.5 posl. 12 měs. 3.9 4.7 0.6 VII. '02 4.0 4.1 0.4 posl. 12 měs. 5.0 2.9 -0.8 VII. '02 5.0 0.8 7.0 I.-III. '02 6.6 8.5 I.-VI. '02 4984 4922 5385 I.-VI. '01 10.1 8.7 -985 I.-VI. '01 -2688 -2637 I.-VI. '01 -5.4 -4.6 18.2 I-VI. '02 29.0 33.4 18.8 I-VI. '02 32.1 36.5 -0.6 I-VI. '02 -3.1 -3.1 I.-VI. '02 1402.4 1523.9 526.2 20.9 III. '02 21.6 21.7 47 III. '02 59 54 37 III. '02 44 38 21.5 VII. '02 13.0 14.6 5.6 VII. '02 4.3 4.2 I.-VIII. '02 -46.1 -67.7 -33.0 -4.4 -5.1 358 III. '02 289 345 16.0 III. '02 15.1 16.0 9.8 VI. '02 7.5 10.0 3.93 I.-VIII. '02 5.25 5.07 3.00 VIII. '02 5.25 4.75 3.91 I.-VIII. '02 5.36 5.18 3.04 VIII. '02 5.40 4.62 30.9 I.-VIII. '02 35.6 34.1 30.5 VIII. '02 35.0 32.0 33.7 I.-VIII. '02 38.6 38.0 31.0 VIII. '02 37.6 36.3

2002P 2292 69.0 2.3 4.0 4.0 2.8 9.7 2.1 1.8 -0.4 0.2 7.2 8100 11.7 -2800 -4.1 38.1 40.3 -2.2 1600.0 20.5 44 30 25.0 6.4 -83.0 -9.2 428 18.7 4.0 3.60 3.00 3.58 3.35 30.7 29.5 33.2 29.5

2003P 2439 86.5 3.3 4.8 5.1 5.4 9.5 2.0 2.4 2.1 3.2 6.0 6900 8.0 -3500 -4.0 52.5 55.1 -2.6 1900.0 20.0 36 23 27.0 5.8 -180.0 -9.8 608 24.9 6.0 3.71 4.00 3.89 4.29 29.0 28.5 28.2 26.9

Patria Finance

Patria Finance, a. s. ·krétova 12 120 00 Praha 2 Tel.: +02 2142 4111 Fax: +02 2142 4222

Patria Asset Management, a. s. ·krétova 12 120 00 Praha 2 Tel.: +02 2142 4101 Fax: +02 2142 4177

Patria Direct, a. s. ·krétova 12 120 00 Praha 2 Tel.: +02 2142 4254 Fax: +02 2142 4179 www.patria-direct.cz

âlen skupiny KBC Banking & Insurance Group

Tento dokument je vydáván v âeské republice spoleãností Patria Finance, a.s. („Patria“), která je licencovan˘m obchodníkem s cenn˘mi papíry a ãlenem Burzy cenn˘ch papírÛ Praha. Dokument mÛÏe b˘t vydáván/distribuován v jin˘ch zemích prostfiednictvím pfiidruÏen˘ch spoleãností. Patria a pfiidruÏené spoleãnosti mohou s cenn˘mi papíry kterékoli spoleãnosti ãi jiného emitenta, o nûmÏ se tento materiál zmiÀuje, provádût obchody na vlastní úãet na základû informací obsaÏen˘ch v tomto dokumentu, a to i pfied jeho publikováním. Patria nebo pfiidruÏená spoleãnost mÛÏe poskytnout sluÏby v oblasti firemních financí, popfiípadû dal‰í sluÏby, kterékoli spoleãnosti nebo jinému emitentovi, o nûmÏ se zmiÀuje tento dokument. Tento dokument nemusí obsahovat v‰echny informace, které má Patria nebo její pfiidruÏené spoleãnosti k dispozici. Tento dokument není nabídkou k nákupu nebo prodeji cenn˘ch papírÛ.Tento dokument byl pfiipraven v dobré vífie; Patria ani její pfiidruÏené spoleãnosti v‰ak nenesou odpovûdnost za pfiesnost informací v nûm obsaÏen˘ch a nemûlo by na nûj b˘t pohlíÏeno jako na ekvivalent nezávislého posouzení pfiíjemcem samotn˘m. Distribuce tohoto dokumentu v ostatních zemích mÛÏe b˘t omezena zákonem; kaÏd˘ vlastník dokumentu by se mûl ve vlastním zájmu informovat o takov˘ch omezeních a dodrÏovat je. Nedostojí-li vlastník dokumentu tûmto omezením, mÛÏe dojít k poru‰ení zákona v âeské republice nebo obdobn˘ch zákonÛ v jin˘ch zemích.

© 2002, Patria Finance, a. s.

Makroekonomický přehled Pod vodou ZÁŘÍ

Recommend Documents