MAKOV Koncept územního plánu obce

MAKOV Koncept územního plánu obce

Textová část / Podle vyhlášky MMR 135 / 2001 Sb. /

MAKOV ÚPO – KONCEPT * 11/ 2006

1

Zpracovatelé : urbanistická část

ak. arch. Lubomír Reml ing. arch. Tomáš Reml ing. arch. Mariana Remlová

doprava

ing. Ivan Kňourek

ZPF, ÚSES

ing. Eva Tmějová

vodní hospodářství

ing. Josef Kovář

zásobování el. energií

Ladislav Lněnička

zásobování plynem

Miroslav Komárek

spoje slaboproudé /telefon/

Telecom Pardubice


2

OBSAH : Návrh

A. Základní údaje

4

A.a. A.b. A.c. A.d.

5 5

Hlavní cíle řešení Zhodnocení dříve zpracované a schválené ÚPD Vyhodnocení splnění zadání návrhu ÚPD Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování

B. Řešení územního plánu

6

B.a. B.b. B.c. B.d. B.e. B.f. B.g.

Vymezení řešeného území podle katastrálního území obce Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany hodnot území Návrh urbanistické koncepce Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití Limity využití území včetně stanovení zátopových oblastí Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území Návrh koncepce dopravy, občanského, technického vybavení a nakládání s odpady B.h. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění B.i. Návrh místního systému ekologické stability - ochrana ZPF, ÚSES B.j. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav B.k. Návrh řešení požadavků civilní ochrany B.l. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené ke splnění funkce lesa podle zvláštních předpisů. B.m. Návrh aktualizace ÚPD

7 9 12 13 14 25 26 34

C. Tabelární a číselné vyhodnocení průzkumů a rozborů a návrhu US je součástí textové části

36

D. Závazná část ÚPO - regulativy

38

E. Závěr

47


3

A ZÁKLADNÍ ÚDAJE A.a. Širší vztahy Obec Makov patří do velikosti středně velikých obcí v litomyšlském regionu . Jednotlivé funkce plní pro obec tyto instituce a zařízení státní správy . Nadřízený orgán státní správy – Krajský úřad Pardubického kraje Administrativu obce ve s rozšířenou působností plní pro obec makov Město Litomyšl, a to těchto funkcích : zdravotnictví, školství, občanská vybavenost a služby, bezpečnost, kultura, poštovní služby, doprava / ČD, ČSAD / . Zásobování el. energií : Čez Choceň Zásobování pitnou vodou : Nové Hrady Do obce Makov spáduje v oblasti školství obec Chotovice, v oblasti zemědělské výroby ZD Dolní Újezd a Příluka .

A.b. Hlavní cíle řešení Koncept územního plánu obce Makova je zpracován jako II. etapa kompletně zpracovaného územně plánovacího podkladu pro perspektivní stabilizaci a rozvoj obce. I. etapa projektových prací obsahovala Průzkumy a rozbory vyhodnocené v problémovém výkrese 07/2006 a následně bylo vypracováno zadání předložené Krajskému úřadu Pardubického kraje schválené dne 19/9/2006 se souhlasným doporučením další projektové dokumentace konceptu ÚPO. Koncept územního plánu se ve svém řešení soustřeďuje : · · · · · · · ·

na řešení nové trasy významné regionální komunikace II/358 mimo zastavěné území obce, řešení místních a pěších komunikací, parkovacích stání a cyklistických cest na určení a vymezení ploch pro novou obytnou zástavbu RD jako jednoho z faktorů stabilizace a rozvoje obce na určení omezení vlivu výrobních areálů zemědělské velkovýroby - DRUPORK Svitavy a farmy ZD Dolní Újezd, oba areály mají svým pásmem PHO podstatný vliv na současnou obytnou zónu a její perspektivní rozšíření na plně vyhovujících plochách na návrh určujících podmínek pro zlepšení životního prostředí na ochranu krajiny, ÚSES, významné solitérní zeleně, ploch ve funkci lesa a kvalitních ploch ZPF na určení potřeb rozvoje inženýrské infrastruktury vyplývající z určení funkcí nových ploch pro rozvoj obce na ochranu stávající historické urbanistické koncepce obce s dominantou objektu kostela Sv. Víta na určení ploch pro možnosti umístění provozů majících vliv na ekonomický rozvoj obce bez nepřípustného vlivu na obytnou zónu

Koncept ve svém řešení okrajové hranice katastrálního území respektuje návrhy ÚPD okolních obcí mimo hranice se sídelním útvarem obce Chotovice, kde vlivem úpravy trasy komunikace II/358 bude nutno přistoupit k menším úpravám hranice KÚ Makova a Chotovic.


4

A.c. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace Na katastrální území obce Makov byla v roce 1998 zpracovaná urbanistická studie a následně schválena zastupitelstvem obce po veřejnoprávním projednání v roce 1999. S ohledem na desetiletý odstup od realizace US a zpracování dle v současné době již neplatné legislativy doporučil odbor strategického rozvoje Krajského úřadu Pardubického kraje vypracovat územně plánovací dokumentaci podle vyhlášky MMR 135/2001 Sb. Urbanistická studie nemohla plnit funkci konceptu podle odstavce 2 a 4 § 21 Stavebního zákona 50/1976 Sb. v platném znění - viz. dopis odboru strategického rozvoje kraje - oddělení územního plánování ze dne 17/5/2006. Koncept ÚPO Makov ve svém řešení plně respektuje řešení a požadavky vyplývající z návrhu ÚP VÚC Pardubického kraje / viz. doprava, demografie, atd./. Do roku 1998 t.j. vypracování US, nebyla na KÚ obce vypracovaná žádná územně plánovací dokumentace. Urbanistické umístění obou areálů zemědělské velkovýroby bylo realizováno pouze na základě návrhu lokálního umístění, kde zejména areál DRUPORKU, původně navržený na vzdálenější plochy ZPF ke KÚ Chotěnova, byl umístěn na hranu zastavěného obytného území se všemi negativními vlivy PHO. A.d. Vyhodnocení stanoviska - návrhu /

splnění

zadání

návrhu

ÚPO

/ vyhodnocení

splnění

souborného

Zadání ÚPO předložené včetně doplnění o požadavky odboru strategického rozvoje kraje / viz. vyjádření odboru strategického rozvoje kraje ze dne 17/5/2006 / bylo posouzeno s konstatováním, že bylo zpracováno v souladu § 20 odst. 3 zákona 50/1976 Sb. v platném znění . Odbor strategického rozvoje kraje jako nadřízený orgán územního plánování prověřil dosavadní postup pořizování ÚPD a konstatuje, že z hlediska zákonného postupu nemá připomínky. Zastupitelstvo obce Makov na základě ustanovení §20 odst. 7 a § 31 odst. 2 zákona 50/1976 Sb. ve smyslu stanovení § 84 odst. 2 písm. b zákona č.128/2000 Sb. schválilo na svém zasedání zadání vypracování ÚPO. Vzhledem k časovému sníženému limitu od schválení zadání na vypracování konceptu ÚPD - termín 30/10/2006, byl po dohodě mezi pořizovatelem a zpracovatelem posunut termín konceptu na 30/11/2006, viz. dodatek HS č. 3 ze dne 15/10/2006. Vypracování konceptu plně respektuje schválené zadání včetně připomínek vyplývajících z požadavků nadřízených orgánů státní správy, DOSS a vyzvaných institucí majících vztah k perspektivnímu rozvoji obce. Řada připomínek byla v průběhu zpracování konceptu přímo konzultována s předkladateli připomínek včetně zástupců vedení obce. V průběhu projektové přípravy konceptu byla realizovaná schůzka s uživateli pozemků ZPF při severním okraji zastavěného území, viz. plochy v užívání rodinných farem rodin Vopařilových a Bulvových a pana Rejsy, viz. vyjádření orgánů státní správy. A.d. Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování Návrh územního plánu ve svém řešení splňuje požadavky vyplývající z cílů územního plánování, t.j. s komplexním stanovením podmínek pro využití katastrálního území v celku i detailu. Jednotlivé dílčí grafické výstupy návrhu územního plánu navrhují perspektivní řešení v oblasti urbanistického řešení s vazbami na doplňující potřebné vybavení inženýrskou infrastrukturou, určení ochrany kulturních a přírodních hodnot, respektování ochrany ÚSES. ÚPO stanovuje funkční využití území ve vztahu k potřebnému rozvoji obce - zejména v oblasti výstavby nových obytných objektů – RD, rozšíření občanské vybavenosti a ploch pro výrobu a služby. Navrhované řešení stanovuje zásady ve využití území katastru, stanovuje koordinaci ve funkčním využití území, v časovém horizontu ovlivňujícím stabilizaci i rozvoj v oblasti demografie.


5

B.

ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

B.a. Vymezení řešeného území podle katastrálního území obce Návrh územního plánu obce Makov je řešen komplexně pro celé katastrální území. Celek katastru má plošnou rozlohu 689 ha s následující plošnou funkcí : - zemědělská půda z toho orná - plochy ve funkci lesa - zastavěná plocha obce

566 517 85 8

ha ha ha ha

Celek katastrálního území má hranice : -

na na na na

severu s KÚ Suchá Lhota, Bučina východě s KÚ Újezdec, Morašice jihu s KÚ Vidlatá Seč, Chotěnov západě KÚ Chotovice, Příluka

V rámci návrhu přeložky komunikace II/358 je navržena úprava hranice katastrálního území s KÚ Chotovice. Vzhledem k řešení změny hranice KÚ v rámci bývalého území okresu Svitavy bude úpravu možno realizovat na základě dohody mezi obcemi bez zásahu vyššího administrativního orgánu Krajského úřadu Pardubického kraje. Navržená úprava je dokumentována v grafické části konceptu ÚPO. Návrh ÚPO je zpracován v rozsahu polohopisu KÚ na digitálně zpracovaném mapovém podkladě účelové mapy s použitím DKM 1 : 2000 / zpracovatel KÚ Svitavy / s doplněným výškopisem z mapového podkladu 1:5000 / provedl zpracovatel /. Řešení širších vztahů je zpracováno na digitálním mapovém podkladu m 1:10000 / digitalizaci provedl zpracovatel /. Polohopis byl doplněn do poskytnutých digitálních podkladů se souhlasem zpracovatele a byla vytvořena účelová mapa na podkladě DKM 1:2000. Grafická a digitální podoba výstupu ÚPO byla provedena dle aktuálně platných požadavků metodiky „ MINIS “ / zpracovatel Hydrosoft Veleslavín, Urbanistický atelier UP24, verze 2005 /, při současném respektování platné legislativy a požadavků zadavatele – obec Makov .

B.b. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území Základní předpoklady pro stabilizaci obce a podmínky pro její rozvoj : · · · · · · ·

emigrace obyvatel, zejména mladé generace mimo území obce (v letech 1996-2006 představovala migrace 58 obyvatel, což reprezentuje téměř 15%) požadavek zajištění ploch pro novou výstavbu RD pro stabilizaci a rozvoj obce dobré předpoklady ve stabilizaci a rozvoji počtu obyvatel s ohledem na příznivou populační křivku 27% obyvatel v předproduktivním věku možnost nové výstavby obytných souborů – RD na severovýchodním a severním okraji zastavěného území potřeba zajištění a zlepšení podmínek kvalitnějšího životního prostředí formou přeložení komunikace II/358 mimo obytnou zonu potřeba omezení vlivu PHO stávajících areálů zemědělské výroby – formou výsadeb izolační zeleně – viz. požadavek hygienického orgánu Pardubického kraje potřeba ochrany přírodních prvků USES dle aktuálního okresního generelu / Löw Brno 2000 /


6

· · · · · ·

potřeba ochrany a obnovení kulturně historického obrazu zemědělské krajiny Litomyšlska založené Valdštejny v 18. století formou výsadeb a doplnění solitérní a liniové doprovodné zeleně požadavek obnovy a citlivé regenerace původní urbanistické struktury obce , založené na dvou návrších s kompoziční osou Makovského potoka s dominantou kostela sv. Víta možnost umístění areálů výroby a služeb na severním okraji zastavěného území dobrá návaznost ploch pro obytnou výstavbu RD, výrobu a služby na současně zastavěné území obce Výhodné podmínky vyjížďky za prací ekonomicky aktivních obyvatel do center ekonomické základny - Litomyšl, Vysoké Mýto, Polička, Svitavy a ostatních ekonomických základen v obcích regionu. Shodná dostupnost obyvatel za vyšší vybaveností do administrativních center III. stupně – Litomyšle / zdravotnictví, školství, administrativně správní řízení, kultura, vyšší občanská vybavenost, výrobní služby, obchodní vybavenost, doprava, návaznost na stanici ČD – Litomyšl a nádraží ČSAD - Litomyšl

Návrh územního plánu obce klade důraz na zachování původní urbanistické struktury všech lokalit, dílčí doplnění ploch o novou zástavbu v zastavěném území Úpravy stavebního stavu a funkčního využití nehodnotné zástavby bývalých objektů sloužících pro zemědělskou malovýrobu a dokomponování nově navrhované zástavby v návaznosti na zastavěné území s výškovým zónováním nových objektů v dimenzích původního zastavěného horizontu. Navrhované urbanistické řešení klade důraz na ochranu krajinného reliéfu včetně ochrany skupinové i solitérní zeleně. V oblasti řešení krajiny je navržena obnova skeletu původních zemědělských komunikací s realizací doprovodné zeleně, která měla podstatný význam pro ochranu půdy, zejména orné, před větrnou erozí. Doprovodná zeleň je navržena k obnově při vodotečích u Makovského potoka a při zemědělských komunikacích . Nemovité kulturní památky Památkovou dominantu obce Makov tvoří návrší s kostelem sv.Víta zapsán do seznamu kulturních památek pod číslem 36684/6-3125 . K uvedenému objektu se váže urbanistické trasování historických komunikací a založení jednotlivých objektů v uliční čáře jejich trasy zachované především ve směru na Chotovice , včetně tradičních výsadeb vysoké solitérní zelně při vstupech do jednotlivých hospodářských objektů .

B.c. Návrh urbanistické koncepce Koncept řešení územního plánu obce plně respektuje urbanistickou hodnotu historického vývoje sídle , nacházejícího se na severní jižní hraně Makovského potoka .Na základě urbanistické problematiky a zajištění perspektivní stabilizace rozvoje obce byl koncept zaměřen na následující faktory : · · · · · ·

maximální ochranu původní urbanistické struktury obce včetně respektování hodnotných architektonických objektů a detailů odstranění významné dopravní, hygienické a bezpečnostní závady / absence pěší komunikace / , kterou představuje průběh komunikace II/358 šířkově nevyhovujícím profilem hodnotné historické zástavby navržení přeložky komunikace II/358 vycházející z výše uvedených závad a současné vymezení nových rozvojových ploch viz. plocha Z1 a Z2 dle požadavků obce . navržení ploch pro výstavbu RD viz. plochy Z1, Z2, Z3 navržení ploch pro rozšíření občanské vybavenosti a sportovního vyžití viz. plochy Z4, Z2 zlepšení hygienické zátěže obytné zony ze strany zemědělských areálů a komunikce II/358 návrhem ploch izolační zeleně viz. plochy Z2, Z5


7

·

koncept ÚPO směrně doporučuje regeneraci konkrétních ploch a objektů v současně zastavěném území obce viz. grafická část výkres č. 2

Současná demografická skladba obyvatel Makova dává dobré předpoklady nejen pro stabilizaci obyvatel, ale zejména pro její další rozvoj. Návrh urbanistické koncepce ÚPO vychází z uvedené skutečnosti a následně také přihlíží ke stavu migrace a emigrace . Předložený návrh přihlíží k historickému vývoji obyvatel obce, který v roce 1869 čítal 659 obyvatel, v roce 1930 536 obyvatel a rasantněji klesnul v roce 1961 na 408 obyvatel. Od tohoto roku se počet obyvatel v letech 1970 - 2006 pohybuje v klesající křivce mezi 368 -331 obyvateli / 25.10.2006 331 obyvatel /. Současný stav a charakteristika obyvatel : Předproduktivní věk Produktivní věk

0 – 14 let 14 – 60 let

Poproduktivní

60 a více let

91 184

27% 54%

56

19%

Z předloženého přehledu je patrný výrazný stabilizující trend reprezentovaný vysokým procentem obyvatel 0-14 let a zněj vyplývajícím indexem mládí kde průměrná hodnota Pardubického kraje v roce 2001 činila 90,8 . Pohyb obyvatel za prací a) zaměstnanost v obci současný stav celkem

50 osob

b) vyjížďka za prací Počet obyvatel vyjíždějících za prací je zásadně ovlivněn bezprostřední vazbou obce na centra ekonomických základen - Litomyšl, Vysoké Mýto, Svitavy a částečně východního regionu bývalého chrudimského okresu. Vzdálenost dojížďky řádově od 8 – 15 km má také podstatný vliv na řešení dalšího perspektivního rozvoje obce. Jedná se zejména o stanovení ploch pro novou obytnou výstavbu - RD, neboť realizace obytných objektů RD v centrech ekonomických základen je velice omezena. celkem

88 osob

c) vyjížďka za vzděláním / perspektivní vyjíždka za prací / 65 % / celkem

72 osob

Stanovení výhledového počtu obyvatel a potřeby ploch pro výstavbu RD Výhledový počet obyvatel byl v návrhu ÚPO podstatně ovlivněn kategorií věkové skladby 0 – 14 / t.j. 91 obyvatel a dále ze skupiny 14 – 65 t.j. 184 obyvatel s podílem 20% obyvatel ve věku do 30 let . Dalším hodnotícím faktorem je snaha o úpravu standartu obložnosti jednotlivých bytů / RD / , která činí současně 3,15 . Návrhový stav činí 3,0 oproti celostátnímu průměru 2,76 a je vyjádřen potřebou výstavby 7 RD . Celkový výhledový návrh ploch pro výstavbu RD v návrhovém období do roku 2030 činí 34 RD což reprezentuje cílový stav 412 obyvatel v roce 2030 .


8

B.c.1. Funkce obytná Návrh nových obytných zón přihlíží postupnému doplnění a uzavření současné zástavby Morašic ve směru západním, jižním i východním. Nová výstavba je navržena převážně na severním okraji zastavěného území , mimo dosah ochranných pásem areálů zemědělské výroby . Popis umístění nových lokalit obytné zóny RD Etapy I. etapa II. etapa

lokalita Z1 lokalita Z3 lokalita Z2

B.c.2. Plochy pro výrobu a služby Návrh využívá plochy na mezi navrženou přeložkou komunikace II/358 a severním okrajem současně zastavěného území obce . B.c.3. Plochy zemědělské výroby Koncept ÚPO neřeší B.c.4. Rekreace - plochy pro sport Plochy sport na navržené koncepte ÚPO na lokalitě Z2 představují svojí dimenzí a charakterem / kombinace zeleně a volné ploch jezdeckého areálu / přirozený přechod mezi obytnou zonou plochami pro drobnou výrobu . B.d. Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití Katastrální území Makov má funkční zóny : 1.

Plochy urbanizované – zastavěné území

Urbanistická koncepce spočívá v rozvíjení stávajícího zastavěného území Makova na základě požadavků vyplývajících ze zadání územního plánu , tj. řešení funkčních ploch a příslušných systémů dopravní, inženýrské a technické infrastruktury . Nová zástavba bude realizována v bezprostřední vazbě na stávající zastavěné území obce, bez umístění satelitních objektů nebo skupin objektů mimo zastavěné území území. Výjimku tvoří skupina zástavby osad U Tří kocourů a Mošnovy, které jsou pozůstatkem rozptýlené formy zemědělského osídlení, rozsah zástavby v těchto osadách by měl být do budoucna stabilizován . 1.1

Funkce obytná stav, návrh - obytná zástavba RD, obytná zástavba bytové domy Urbanistické a architektonické aktivity budou na území a plochách stávající zástavby s obytnou funkcí dodržovat podmínky určených regulativů . Nová obytná zástavba bude výlučně realizovaná na určených plochách v návrhu ÚPO pro tuto funkci podle stanovených regulativů. Koncept územního plánu předpokládá uspořádání nově navržených RD ve funkčních plochách BV – bydlení individuální venkovského typu . 1.2

Občanská vybavenost a služby Koncept ÚPO nenavrhuje plochy pro plnění této funkce, dílčí změna funkčního využití je reprezentována přemístěním vedení obce do polyfunkčního objektu hasičské zbrojnice . 1.3

Plochy pro výrobu a služby


9

Funkce je navržena na plochách vymezených navrženou trasou přeložky komunikace II/358 . a severní hranou zastavěného území obce . Z důvodu expozice vůči obytné zóně byla funkce navržena pouze pro drobnou výrobu . Požadavky hygienického orgánu jsou ošetřeny ve formě pásu izolační zeleně . 1.4

Plochy zemědělské výroby

Plochy jsou stabilizovány na stávajících plochách zemědělských areálů . Negativní působení pásem hygienické ochrany je redukováno návrhem ploch izolační zeleně . Stávající plochy ve funkci smíšeného využití, které částečně zasahují svými PHO stávající obytnou zónu jsou navrženy k přestavbě . 1.5

Rekreace - sport

Stávající plochy tvoří areál dětského hřiště při farmě ZD a areál v údolí Makovského potoka. V rámci jádrového sídla Makova jsou navrženy nové plochy : V návaznosti na stávající areál volného času sportovní areál – cvičné hřiště, letní koupaliště , letní dětské hřiště . V návaznosti na navržené plochy pro bydlení mezi trasou přeložky komunikace II/358 a severním okrajem zastavěného území je navržena nová plocha areálu jezdeckých sportů, která částečně využívá lidský potenciál zaměstnanců malozemědělských farem a zemědělské prvovýroby. Areál tvoří společně s plochami izolační zeleně nárazníkovou zónu mezi plochami navržené obytné zástavby plochami pro drobnou výrobu . 1.6

Zeleň veřejně přístupná Systém veřejné zeleně je omezen na minimální ploch v okolí kostela sv. Víta v centrální zoně

obce . 1.7

Zeleň soukromého charakteru

Funkce je reprezentována plochami bývalých zahrad a sadů v zastavěném území obce . Plochy hospodářské a obytné zelně jsou částečně začleněny do funkčních ploch pro bydlení a smíšené využití / smíšené využití venkovského typu a smíšené využití rekreační / . 1.8

Vyhrazená zeleň - hřbitov Plochy vyhrazené zeleně jsou ponechány vzhledem k dostatečné rezervě ve stávajícím rozsahu

1.9

Izolační a ochranná zeleň

Plochy jsou navrženy v souladu s požadavky orgánu hygieny a jako výrazný kompoziční prvek v rámci zastavěného území . Velkoplošné výsadby izolační zeleně je třeba navrhnout ve spolupráci s odborníkem z oboru krajinářské zeleně . v Některých lokalitách / Z1,Z2,Z5 / se nabízí možnost využít kombinace izolační výsadby a energetické plantáže pro pěstování biomasy / doplňkové ekologického palivo / . Princip spočívá v pěstování rychle rostoucích dřevin s hmotným přírůstkem výrazně převyšujícím průměrný hmotný přírůstek ostatních dřevin a následně ve sklizni biomasy ve velmi krátkém stupni obmýtí (tzv.minirotace - 3-7 let), kterou lze opakovat bez nutnosti nové výsadby po dobu 15 - 25 let. V současné době u nás jako vhodné dřeviny připadají v úvahu topoly a vrby - jsou ověřené, ověřují se jilmy a pajasan, jako perspektivní se jeví růže trnitá, olše, lípy, lísky, jeřáby. Dále je poměrně velké množství bylin, kde jsou ovšem dány minimální rozměry plantáže - výměra 0,3 ha, min. šíře 20 m.


10

2.

Plochy neurbanizované – krajinné zony

Urbanistická koncepce respektuje současný obraz krajiny . Návrh ÚPO částečně rehabilituje, v rámci ploch solitérní a přírodní krajinné zeleně ( zeleň ostatní a doprovodná ) historický obraz krajiny a jejích interakčních prvků . Návrh reaguje na celkový stav krajiny vyvolaný negativním působením zemědělské velkovýroby a narušením historických vazeb a urbanistického obrazu krajiny způsobeným kolektivizací a společenskými změnami po roce 1950 . S ohledem na celkový charakter krajiny byly v řešeném území vymezeny následující krajinné zóny . 2.1.

Zona zemědělská - Z

Převažující funkce zemědělské výroby a dopravy, která z hlediska urbanistického zahrnuje . Plochy zemědělsky obhospodařované půdy – pole, louky Návrh územního plánu respektuje stávající fond ploch zemědělsky obhospodařované půdy a jeho členění . Zábory ZPF jsou navrženy za účelem možnosti rozšíření jednotlivých sídel o plochy obytné zástavby , zemědělské výrobní plochy a plochy pro výrobu . Rozsah záborů , odpovídá potřebám obce a její demografické prognóze . Lesy včetně ochranných pásem Návrh územního plánu respektuje stávající stav veškerých ploch určených k plnění funkce lesa a současně nenavrhuje žádné jejich rozšíření . Zeleň ostatní a doprovodná, vysoká a dominantní zeleň Plochy přírodní krajinné zeleně jsou v návrhu ÚPO zastoupeny jako doprovodná zeleň systému zemědělských cest , vodotečí a vodních ploch .Tyto prvky navazují na územní systém ekologické stability, který je zpracován v souladu s regionálním USES ( zpracovatel Löw – Brno 2000 ). 2.2.

Zona lesnická - L

Převažující funkce pozemku určených k plnění funkce lesa, která zahrnuje . Lesy včetně ochranných pásem Návrh územního plánu respektuje stávající stav veškerých ploch určených k plnění funkce lesa a současně nenavrhuje žádné jejich rozšíření . 2.3.

Smíšená zóna zemědělská a kulturně historická - Szk

Převažující funkce zemědělské výroby a dopravy, zahrnující hodnotné krajinářské prvky jako a dědictví kulturní zemědělské krajiny litomyšlska a dále osady Tři Kocouři a Mošnovy . Systém vodních toků a ploch včetně ochranných pásem, plochy pro retenci vody Uvedené plochy tvoří přirozený systém retence vody, který je doplněn o prvky doprovodné zeleně . Plochy zemědělsky obhospodařované půdy – pole, louky Zeleň ostatní a doprovodná, vysoká a dominantní zeleň Plochy přírodní krajinné zeleně jsou v návrhu ÚPO zastoupeny jako doprovodná zeleň systému zemědělských cest , vodotečí a vodních ploch . 2.4.

Smíšená zóna zemědělská a přírodní - Szp

Převažující funkce zemědělské malovýroby s prvky solitérní zeleně a ploch nefunkčních sadů . Plochy zemědělsky obhospodařované půdy – louky Systém vodních toků a ploch včetně ochranných pásem, plochy pro retenci vody Uvedené plochy tvoří přirozený systém vody v krajině,částečnou záplavou Q100 který je doplněn o prvky doprovodné zeleně . Zeleň ostatní a doprovodná, vysoká a dominantní zeleň Plochy přírodní krajinné zeleně jsou v návrhu ÚPO zastoupeny jako doprovodná zeleň systému zemědělských cest , vodotečí a vodních ploch . 2.5.

Smíšená zóna přírodní a lesnická - Spl Převažující funkce pozemku určených k plnění funkce lesa, která zahrnuje . Lesy včetně ochranných pásem USES


11

B.e. Limity využití území včetně stanovení zátopových oblastí Ochranná pásma : Komunikace II a III třídy – 15 m od osy komunikace Pásmo hygienické ochrany z hlediska hlukové zátěže bylo v rámci dopravního řešení stanoveno na 50 m od krajnice . Elektro Ochranná pásma stanovená do 1.I.1995 VN do 35 kV včetně – 10 m od krajního vodiče TS objekt – 30 m od oplocení objektu TS stožár – 10 m od oplocení Ochranná pásma stanovená od 1.I. 1995 VN do 35 kV včetně – 7 m od krajního vodiče TS objekt – 20 m od oplocení či objektu TS stožár – 7 m od oplocení Plyn Ochranná pásma stanovená do 1.I.1995 VTL do 300 mm včetně – 20 m STL v nezastavěném území – 10 m Ochranná pásma stanovená od 1.I. 1995 VTL plynovod do DN 200 – 4 m VTL plynovod DN 200 – DN 500 – 8 m Technologické objekty – 4 m STL v zastavěném území – 1 m Technologické objekty – 4 m Vodní toky, záplavové území Záplavové území Makovského potoka je vymezeno v grafické části výkres č. 2 Ochranné pásmo vodotečí – 6 m Ochrana kulturních památek : Nemovité kulturní památky Na území katastru nachází se následující kulturní nemovité památky a přírodní památky chráněné zákonem a zařazené do seznamu kulturních památek ČR : 36681/6-3125 areál kostela Sv. Víta Ostatní omezující vlivy Ochrana přírody Lokální USES Ochranné pásmo lesa – 50 m Ochranné pásmo ZD Dolní Újezd – farma Makov, Drupork, SHR – Vopařilová, Bulová


12

B.f. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území Plochy navržené k rozšíření obce - nově zastavěné území - jsou reprezentovány : FUNKCE

POPIS

Technická Lokalita na západní infrastruktura čistírna zastavěného území v odpadních vod - IT Makovského potoka

hraně údolí

Funkce obytná - BV

hraně

Lokalita na jihozápadní zastavěného území obce .

IDENTIFIKACE DLE VÝKRESU Č. 2 NÁVRH

IDENTIFIKACE DLE VÝKRESU Č. 6 USES, ZPF

VVÝMĚRA M2

Z4

1

4048

Z3

2

1986

Izolační zeleň - ZO Izolační zeleň - ZO Doprava - DO

Izolační zeleň při areálu DRUPORK Izolační zeleň při areálu DRUPORK Těleso přeložky komunikace II/358 včetně ochranných pásem

Z5 Z5 Z2

3 4 5

8390 8410 44719

Funkce obytná - BV

Lokalita na severovýchodní hraně zastavěného území .

Z1

6

13934

Parkoviště - DO

Lokalita na východní hraně zastavěného území .

Z1

7

1444

Izolační zeleň - ZO

Lokalita v hygienickém ochranném pásmu přeložky komunikace II/358 Lokalita na ploše mezi přeložkou komunikace II / 358 a severní hranou současně zastavěného území Lokalita na ploše mezi přeložkou komunikace II / 358 a severní hranou současně zastavěného území Lokalita na západním okraji současně zastavěného území Rozšíření ploch stávající drobné výroby- truhlář Lokalita na ploše mezi přeložkou komunikace II / 358 a severní hranou současně zastavěného území

Z2

8

11387

Z2

9

39526

Z2

10

23650

Z2

11

1183

Z2

12

517

Z2

13

34200

Funkce obytná - BV Drobná výroba - VD Izolační zeleň - ZO Drobná výroba - VD Sport - RS Celkem


19,3394 ha

13

B.g. Návrh koncepce a nakládání s odpady

dopravy,

občanského

vybavení,

technického vybavení

B.g.1. Doprava Zásadní složkou dopravního návrhu je bližší upřesnění obchvatu trasy II / 358 Nové Hrady Litomyšl )v poloze která by umožnila vhodné připojení obce. Na západním okraji je proto trasa odkloněna R 500 od stávající a v hranici katastru je tak umožněno kolmější připojení obousměrné do rektifikované části . Směrový příklon obchvatu opět R 500 ) je v prodlouženi stávající trasy od Morašic kde v mísu stávajícího zlomu je navržena okružní křižovatka se severní přípojnou silnicí do centra obce . Této vedlejší trasy III / 90 35 Vidlatou Seč lze využít i ve vnějším průběhu severně jako nové spojnice III / 357 21 ( Suchá Lhota , Leština ) a zamezit tak jejímu vedení osadou U Tří Kocourů s horším připojením k II / 358. Vzhledem k průběhu části obchvatu nu západním okraji mimo vlastní katastr obce bylo přihlédnuto i k rovnoměrnému záboru , který je možno vyměnit za odpovídající území se sousední obcí Chotovice , kde by novou hranici vytvářela by trasa obchvatu . Průběh obchvatu byl prověřen i z hledisek výškového vedení a byl shledán v plynulém spádu nivelety 2,0 resp. 4,0 % . Optimální odstup od budoucí trusy byl pro novou zástavbu vypočten dle metodiky VúVA (Stanovení zásad ochrany před nadměrným hlukem z dopravy ) . Pro nedostatek podkladů a dat bylo užito analogie s odpovídajícím příkladem řešení ( Půdka Praha ) co do zátěží výhledu dopravy i terénních znaků. I bez potřeby eventuelního zahloubení nivelety je pro kontrolní bod dosažena hodnota 53,08 dB/A/ ve vzdálenosti 46,0 m. Lze proto shrnout v doporučení odstupu budoucí zástavby cca 50 m a v mezilehlé části aplikovat ochranný pás zeleně / např. sady / poloviční šíře , což značí další redukci nehledě k rezervě ve stanovení dopravní zátěže / rok 1990 ….447 voz/den , výhl. koef 1,36 na 2,0…. 1000 voz., předpoklad indukce a přesunu zátěže na 2500voz/den / podíl nákl. dopravy 10%, sklon 2-4%, návrh rychlost výpočtová 60 km/h, kryt živičný . Zlepšení hygienických poměrů v obci po realizaci obchvatu je zcela evidentní . Detailněji byl zároveň prověřen návrh vstupní okružní křižovatky na obchvatu II/358 i prostor Sokolovna se záchytným parkovištěm . Jde o návrh tzv. malé okružní křižovatky / dle TP 135 / pro umožnění provozu i velkých nákladních aut s přívěsem / skup. 3 / , s vnějším R16 a vnitřním R 10 poloměrem , s příp. vepsaným prstencem R 8 a šířkou vozovky 6,0 m . Návazný přivaděč do Makova odpovídá dvoukruhové místní komunikaci kategorie MO 8 se žádoucím odklonem části nemotorické / pěší a cyklistické / dopravy na odsazovanou cestu . Tato je zachycena i v dalším detailu, jako prodloužení obslužné komunikace za navrženým parkovištěm u sokolovny/ P40/ , vstřícným propojením příjezdu oproti vjezdu zemědělského závodu a s oboustrannými zálivy autobusových zastávek , jejichž polohu nutno korigovat s ohledem na zachování vzrostlé vysoké zeleně. Pro parkování vozidel je uvolněna část vnějšího oblouku u kostela za hřbitovem dále je nutno dopravně upravit malý předprostor prodejny i nově realizované vybavenosti požární zbrojnice . V odsazené části obce neprotějším návrší je navržena úprava odbočení stávajícího závodu Drupork . Nemotorická doprava je v řešení konceptu ÚPO zastoupena krátkými úseky pěších spojnic, zkracujících vzestupné úseky komunikací o větším sklonu , což se týká zejména toček z údolí Makovského potoka . Perspektivní je i využití údolní partie s rekreační vybaveností s případným využitím stávajících úseků dnes nevyužívaných cest. Cyklistické stezky vlastní řešené území míjejí a jejich oprávněné směřování k Růžovému paloučku lze podchytit úpravou, která je naznačena v situaci širších vztahů . Zároveň může koncepce vedení stávajících i nových cyklostezek nebo alespoň značených cyklotrasa po vhodných úsecích stávající sítě nižšího dopravního významu obnovit historický obraz někdejších zemských stezek . Jde zejména o značenou cyklotrasa 4021 s možností odklonu od Tří Kocourů polní cestou na původní stezku směrovanou osově na kostel sv. Víta . Ve směru k Chotovicím se nabízí využití travnaté spojnice do Nových Hradů / systém cyklostezek Prosečska / , výhledově případně i v obnovené trase polní cesty na Chotěnov a připojením k blíže dosud nesledované „ Kanonové cestě “ . Naznačené tendence značně přesahují rozměr předkládaného konceptu a, ale mohou sloužit jako impuls k úvahám o možnostech cykloturistického využití tohoto pozoruhodného regionu .


14

B.g.2. Občanská vybavenost Administrativa - vedení obce Vedení obce bude ve výhledu přesunuto z nevyhovujících prostor dnešního pohostinství do polyfunkčního objektu hasičské zbrojnice v rámci jeho rekonstrukce. Školství Objekt ZŠ a MŠ je stabilizován na původní ploše. Kultura Kulturní akce zajišťuje objekt sokolovny společně s drobným sportovním vyžitím. V rámci řešení konceptu ÚPO byla navržena plocha dopravy v klidu – parkoviště a nástupní prostor pro pěší na severním průčelí budovy . Pohostinství Objekt pohostinství je stabilizován v původním objektu . Sezónní objekt pro občerstvení a kulturní akce je realizován na ploše při hasičské zbrojnici v údolí Makovského potoka Sport V návaznosti na fungující přírodní sportovní areál s přirozenou vodní plochou a travnatou zpevněnou plochou pro míčové sporty v byla navržena rozvojová plocha pro sport . Prodejna potravin, Plocha pro prodejnu je stabilizovaná bez plošné rezervy. V rámci konceptu ÚPO bylo pro plochu navrženo parkoviště o kapacitě 4 stání . Ostatní občanská vybavenost · · ·

Prodejna malé zemědělské techniky VARI Brusírna skla a zrcadel Truhlárna Dudycha Významné kulturní památky – navštěvované v regionu Litomyšlsko - Desinka

· · · · · · · · · · ·

Litomyšl - památková rezervace Litomyšl - zámecký areál zapsaný do seznamu památek UNESCO Nové Hrady - zámecký areál Toulovcovy maštale Morašice - kostel Sv. Petra a Pavla Cerekvice - kostel Sv. Václava Sebranice - kostel Mladočov - kostel Sv. Bartoloměje Dolní Újezd - kostel Sv. Martina Růžový palouček s osadou u Tří kocourů Budislav - Budislavské skály

Možnost návštěvy komplexu přírodních památek a krajiny pro krátkodobou rekreaci. Omezení linek hromadné dopravy ve dnech pracovního volna i klidu se nepříznivě projevuje v omezení návštěvy regionální nemocnice v Litomyšli, návštěvy vyšší občanské vybavenosti a omezení návštěvnosti kulturních pořadů a akcí v rámci celého mikroregionu.


15

Omezení dopravní dostupnosti v rámci regionu se v konceptu kultury, historického ruchu a spojení jednotlivých sídelních útvarů v rámci Evropské unie nevyskytuje. Hřbitov Plocha areálu hřbitova s kostelem Sv. Víta stabilizována na původní ploše.

B.g.3. Zásobování vodou, kanalizace vodní plochy a toky 1. Zásobování pitnou vodou : Současný stav : V obci Makov je vybudován veřejný vodovod , který je součástí skupinového vodovodu Nové Hrady – Proseč - Bor u Proseče - Č. Rybná – Miřetín - Mokrá Lhota - Leština a pro část skupiny obcí : Chotovice - Příluka - Nová Ves u Jar. - Makov na území bývalého okresu Svitavy. Je napojen na vodní zdroj Nové Hrady - vrtané a spouštěné studně - s vydatností 40 l/s. Podle sdělení provozovatele skupinového vodovodu voda vyhovuje vyhlášce MZdr č. 252/04 Sb. Jímaná voda z vrtů a studní je čerpána ponornými čerpadly do akumulační nádrže u hlavní čerpací stanice Nové Hrady, ze které je pitná voda dopravována výtlačným řadem DN 125 - OC délky 1 850 m do vodojemu Chotovice obs. 150 a 420 m3 . Kapacita čerpací stanice pro skupinu obcí Chotovice Makov je 10 l/s. Ochranná hyg. pásma: Prameniště vodních zdrojů Nové Hrady má vyhlášena ochranná pásma 10 . OP 1o se nachází na kat. území Nové Hrady a jsou oplocena. Obec se nachází v území CHOPAV Východočeská křída. Akumulační prostory : Akumulační prostor pro část skupinového vodovodu pro výše uvedené obce je tvořen dvěma monolitickým vodojemy obs. 150 a 420 m3 ( hladina 482.55 m n.m., dno 478.55 m n.m. ) se vstupní a armaturní komorou. Vodojem je osazen u kostela v Chotovicích. Akumulační prostor obsahuje požární zásobu pro průtok 6,7 l/s o objemu 72 m3 podle zpracované PD „Vodovod pro obec Makov“. Rozvodná síť : Z vodojemu Chotovice je veden zásobovací řad DN 150 pro obec Makov z litinového potrubí délky 0,801 km . Rozvodná vodovodní síť v obci Makov je z litinového potrubí DN 100 v celkové délce cca 2,67 km. Na rozvodné vodovodní síti jsou osazeny nadzemní požární hydranty DN 80. Hydrodynamický tlak ve výškově členité rozvodné vodovodní síti v zástavbě obce se pohybuje od 31,16 m v. sl. až po max. tlak 73,48 m v. sl. Zásobování obce je pouze z jednoho tlakového pásma Měření odběrů vody na vodovodních přípojkách ( celkem 114 ks ) je provedeno domovními vodoměry. Osada U Tři Kocourů není zásobována z veřejného vodovodu. Je zásobována ze soukromých studní. Stavba vodovodu současného systému byla provedena v rámci akce „Z“ v letech 1972 - 76. 3

Vodovod v obci byl navržen na kapacitu Qm = 252 m /d Qh = 5,25 l/s Qpož = 6,7 l/s Provozovatelem skupinového vodovodu je VaK a.s. Chrudim . Projekt vodovodu pro obec zpracoval Stavoprojekt Hradec Kr., středisko Choceň v roce 1972.


16

Výhledový stav : Výpočet potřeby vody : Základní údaje:

stáv. počet obyvatel

-

331 osob k 10.2006

výhl. počet obyvatel

-

412 -"-

stáv. počet obydl.domů

-

103

stáv. počet rekr. domů

-

15

výhl. výstavba rod.domů

-

14

Potřeba vody : A) Bytový fond :

a) obyvatelé

-

stáv.

331 os. á

150 l/os.d

výhl.

412 os. á

150 -"-

- rekreanti

52 os. á

stáv.

výhl.

(m3/d )

(m /d)

3

49,65 61,80

150*0,8 -"-

mezisoučet :

6,24

6,24

55,89

68,04

b) obč. a techn. vybavenost: zákl. vybav. - stáv.

331 os.

á

20 l/os.d

- výhl.

412 os.

á

20 -"-

6,62 8,24

vyšší vybavenost: mateřská školka

18 dětí

á

60 l/dí.d

1,08

1,08

základní škola

20 žáků

á

25 l/ž.d

0,50

0,50

1,25

1,25

30 l/os

1,50

1,50

3

10,00

13,00

20,95

25,57

sokolovna

250 návšt. á

SPO

50 os.

zal.zahrádek

0.6/0.8 ha

á

5 l/náv.

á 3000 m /r

mezisoučet : Celkem bytový fond :

Qd =

76,84

93,61

Denní maximum (kd = 1.5) :

Qm =

115,26

140,42

Hodinové maximum (kh = 1.80)

Qh (m3/h)

=

8,65

10,53

B) Drobné provozovny : zaměstnanci - 8/30 zam. á 80 l/z.sm. jezdec. škola 0/5 zam. á 80 l/z.sm. 0/8 koní á 60 l/ks 3 Celkem drobné provozovny Qd ( m /d) = 3 Hod. maximum Qh (m /h) =

0,64 0,64 0,32

2,40 0,40 0,48 3,28 1,40

C) Zemědělství : zaměstnanci -

á 120 l/z.sm.

prům. 3,36

max. 3,36

á 60/80 l/ks.d á 20/30 -"-

25,20 15,00

33,60 22,50

živočišná výroba : dojnice prasnice s sel -

28 zam. 420 ks 750 ks


17

prasničky - 250 ks selata - 3 200 ks drobní chovatelé - odhad mezisoučet ž.v.:

á 15/20 -"á 6/10 -"-*1,5

3,75 24,00 2,00 67,45

5,00 42,00 3,00 104,10

Celkem zemědělství

Qd (m3/d)

=

70,89

107,46

Hod. maximum

Qh (m3/h)

=

5,31

8,06

Rekapitulace potřeby vody :

Odběrové pásmo

Bytové pásmo Drobné provozovny Zemědělství Celkem Nárok na vodní zdroj (l/s)

stáv aj ící Qm (m3/d) Qh (m3/h)

výhledov é Qm (m3/d) Qh (m3/h)

115,26

8,85

140,42

10,53

0,64

0,32

3,28

1,40

70,89

5,31

107,46

8,06

186,79

14,28

251,16

19,99

2,16

2,91

Veřejný vodovod vyhovuje výhledovému stavu v zásobování obce. Rozvodná vodovodní síť v obci se doplní o rozvodné větve DN 80 v území s novou bytovou zástavbou o celkové délce cca 1,1 km Pro osadu U Tří Kocourů se z obce Makov navrhuje vybudování vodovodní přípojky DN 50 ( s redukcí tlaku) délky cca 1,0 km.

2. Kanalizace : Současný stav : V obci se nachází dva dílčí úseky dešťové kanalizace DN 400 z betonových trub, které odvodňují menší části území obce. Jeden úsek dešť. kanalizace odvodňuje území RD Okálů a farmy ZD, které vede do polí a je zakončeno vsakovacím objektem. Druhým úsekem dešť. kanalizace je odvodnění požární nádrže a hřiště , které je svedeno do údolí Makovského potoka. U ostatních rodinných domků je odvodnění provedeno povrchovými příkopy, které ústí rovněž do místní vodoteče. Veřejná splašková kanalizace se v obci nevyskytuje. Výhledový stav : Výhledový rozvoj obce vyžaduje vybudování veřejné splaškové kanalizace a na ni navazující zařízení k likvidaci produkovaného znečištění v odpadních vodách - čistírnu odpadních vod. Řešení kanalizačního odvodnění obce je možné v alternativách: a) jako nejvhodnější alternativa se jeví vybudování splaškové kanalizace profilu DN 200 (příp. 150) 250 o celkové délce 2,7 km s ukončením v ČOV . Pro část území u příjezdu do obce, které nelze


18

gravitačně odvodnit, se navrhuje kanalizační ČS a tlaková kanalizace DN 50. Některé úseky stávající dešť. kanalizace by se případně rozšířily a tak vhodně doplnily odvodnění obce. b) tlaková kanalizace DN 32 - 80 pro splaškové odpadní vody ukončenou ČOV a s doplněním oddílné dešťové kanalizace v dílčích územích obce se zaústěním do Makovského potoka. c) kombinací alternativ dle bodu a) a b) Pro výběr alternativy kanalizačního odvodnění obce je třeba zpracovat studii kanalizace a ČOV obce Makov s vyhodnocením investičních a provozních nákladů Vybranou alternativu potom považovat za závazný generel kanalizace a ČOV. Pro území s novou výstavbou se navrhuje splašková kanalizace DN 200 - 250 .

o celkové délce cca 0,8 km a se dvěmi KČS.s kan. výtlaky DN 50 délky 0,22 km. 3. Čištěni odpadních vod :

Současný stav : Likvidace odpadních vod je individuální u každého obydleného domku nebo objektu, buďto v žumpách na vyvážení nebo příp. v septicích. . Septiky nejsou vybaveny vyšším stupněm (biologickým) čištěním odpadních vod. Současný stav likvidace odpadních vod nevyhovuje platnému vl. nařízení ČR č. 61/03 Sb o přípustném zbytkovém znečištění ve vypouštěných odpadních vodách do toku.

Výhledový stav : Produkované znečištění v obci od bytového fondu, občanské a technické vybavenosti obce a zemědělství je třeba před vypouštěním do Makovského potoka vyčistit na ČOV minimálně na úroveň, kterou požaduje vl. nařízení ČR č. 61/03 Sb. o přípustném zbytkovém znečištění ve vypouštěných odpadních vodách do vodního toku. Požadovanou úroveň odstranění znečištění je možno zajistit : a) vybudováním společné ČOV s hrubým předčištěním a s nízkozatíženou aktivací s denitrifikací a stabilizací kalu v kalovém hospodářství b) vybudováním společné kořenové čistírny na vyústění veřejné kanalizace s hrubým předčištěním na velmi jemných česlech. Zatížení ČOV : A) Množství odpadních vod :

stáv. výhl. (m3/d) (m3 /d) a) bytový fond obyvatelé (*0,8) 39,72 49,44 rekreanti (*0,8) 4,99 4,99 obč. a tech. vybav. – zákl.(*0,4) 2,67 3,30 - vyšší (*0,8) 4,33 4,33 ------------------------------------------------------------------------------Denní průměr Q 24 : 51,69 62,06 Denní maximum Qd : 77,24 93,09 b) drobné provozovny Q d : 0,64 2,80 c) zemědělství zaměstnanci 3,36 3,36 z mléčnice 0 0 --------------------------------------------------------------------------------Množství odpad.vod - celkem Q 24 : 55,69 68,22 Qd : 81,24 98,85 --------------------------------------------------------------------------------3 Hodin. maximum (kh = 3,5/2.6) Q h (m /h) : 11,85 10,71 3 Hodin. minimum Qmin (m /h) : 0 0


19

B) Znečištění odpadních vod :

stáv. EO

výhl. EO

A)

331 42 40 3

510 42 45 10

bytový fond

obyvatelé - rekreanti - obč.a techn.vybav. b) drobné provozovny - zaměstnanci

c ) zemědělství - zaměstnanci 14 14 - z mléčnice 0 0 -------------------------------------------------------------------------------------Součet 430 EO 523 EO Celkem EO (*0,9) 387 EO 471 EO Produkce znečištění odp. vod dle :

stáv.

výhl.

BSK5 : ChSK : N.L. : N celk : Pcelk :

23,2 46,4 21,3 4,3 1,0

28,2 kg/d O2 56,5 -"25,9 -"- NL 5,2 -"- Nc 1,2 -"- Pc

387 / 471 387 / 471 387 / 471 387 / 471 387 / 471

EO EO EO EO EO

á 60 g/EO á 120 -" á 55 -" á 11 -" á 2.5 - " -

4. Vodní toky a vodní plochy : Současný stav : Potoky : Nad obcí Makov prakticky začíná vodní koryto Makovského potoka. Ve vyšších polohách není koryto výrazné , ale tvoří jej z převážné údolní luční nivy, které jsou po většinu roku suché; ve funkci jsou při jarním tání sněhu nebo po dlouhodobých dešťových srážkách . Pod obcí Makovský potok v údolní nivě částečně propadá do podzemí. Do povodí Makovského potoka hydrol. číslo 1-03-02-032 je odvodňováno 100 % plochy obce. Makovský potok je levostranný přítok Loučné. Obec se nachází v horní části povodí potoka, blízko rozvodnice povodí toků Loučná a Novohradka. V prostoru vodní nádrže ústí pravostranně výrazné vedlejší údolí, začínající v Sečských a Makovských lesech (pod Škrabkou ). Údolí nemá vyvinuto koryto, je převážnou dobu roku suché. Ve střední části obce je Makovský potok částečně zpevněn žulovou dlažbou. Nad ovcí a pod obcí je koryto potoka přirozené, bez zpevnění. Správcem Makovského potoka je Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS) pracoviště Chrudim, která ve svém stanovisku požaduje přístupový pruh šířky 6 m podél toku za účelem údržby a oprav toku. . Záplavové území Makovského potoka v obci není stanoveno. Průtoky velkých vod způsobují v některých úsecích údolních niv rozlití. Rozlití záplavy je největší v prostoru se soutokem s vedlejším údolím u požární nádrže a na přilehlém hřišti. Rybníky : V obci se nachází vodní plocha - vodní požární nádrž , která je napájena z Makovského potoka. Vodní nádrž je využívána v létě ke koupání,a proto pro doplňování nádrže je v provozu provizorní povrchové PE potrubí, přivádějící pramenitou vodu z vývěru v obci. Vodní objem nádrže lze využít jako vodní zdroj pro hasební zásah.


20

Odvodnění rybníka je zaústěno do zatrubnění DN 400, které je vedeno pod hřištěm a pod lučním pozemkem do údolní nivy pod obcí. Do tohoto zatrubnění na konci hřiště je také částečně sveden Makovský potok. Výhledový stav : Potoky: Makovský potok je potřebné v některých úsecích upravit a zejména zajistit převedení průtoku 20 – 50 (100) - letých vod zastavěnou částí a stabilizovat přirozené koryto biologickým zpevněním. Na soutoku s vedlejším údolím hrozí vznik povodně a s tím spojené případné zaplavení vodní nádrže a rozestavěného hřiště. Zde je třeba provést kapacitní úpravu profilu potoka pro požadovaný stupeň ochrany území cca Q20. Do dokumentace je zakreslen přibližně rozsah zaznamenané záplavy povodní získané od pamětníků z obce. Záplavové území bude stanoveno podle naléhavosti jeho pořízení správcem toku ZVHS pracoviště Chrudim.

Rybníky : Stávající požární nádrž je třeba vyčistit a opravit jeji břehové opevnění.

Ve vedlejším údolí pod silnicí do Seče Vidlaté se navrhuje vybudování nového rybníka – poldru pro zachycení velkých vod Vybudování suchého poldru se rovněž navrhuje v bezejmenném údolí Příluka – Cerekvice nad L. pod dočasnou skládkou a pod vedlejší komunikaci U Tří Kocorů - Vysoká pro zachycení velkých vod od Příluky.

Limity využití území vč. stanovených záplavových území : Záplavové území v zástavbě obce není stanoveno . Zákres rozlivu inundace Q 100 byl proveden směrně na základě vyhodnocení velkých vod v posledních desetiletí a aproximativního výpočtu . Obec Makov se nachází v horní části povodí Makovského potoka , blízko hydrologické rozvodnice povodí toků Loučná a Novohradka .


21

B.g.4. Zásobování elektrickou energií

Příslušnost obce podle organizačního uspořádání energetiky: České energetické závody Distribuce a.s.. Teplická 874/8, Děčín. ČEZ Distribuce a.s. Oddělení poskytování sítí v České Třebové. Technické údaje energet. zařízení v obci: Vedení nízkého napětí: Provozované normalizovaným napětím: 3x380/220 V. Celková délka vedení:……………………………………….5336 m. Transformační stanice – počet:…………………………………4 ks Z toho distribuční…………………………………………………3 ks Z toho průmyslové………………………………………………..1 ks Instalovaný výkon v transformátorech:…………………… 1050 kVA Popis stávajícího zařízení: Distribuční síť nízkého napětí: Vedení nízkého napětí bylo v obci vybudováno v roce 1933. Je dosud provozováno převážně v původním stavu.Část dřevěných sloupů byla opatřena betonovými patkami,nebo byly nahrazeny betonovými stožáry.Převážná část domovních přípojek pro jednotlivé budovy je rovněž původní, měděnými vodiči.Tam,kde odběratel požadoval zvýšení příko- nu,kterému neodpovídal stav přípojky,byla tato rekonstruována na náklad odběratele, zpravidla závěsným kabelem AYKYz.Některé přípojky jsou provedeny zemním kabelem. Stejně tak jsou připojeny novostavby rodinných domků vybudované v prolukách stávající zástavby. Zrušením napáječe 6 kV na Litomyšlsku byla zrušena původní zděná transformační stanice z roku 1933 ve středu obce a postupně nahrazena třemi stožárovými trafostanicemi připojenými na nový napáječ 35 kV.Znamenalo to výrazné posílení přenosových možností,byl zajištěn nárůst spotřeby a byla možnost povolování připojení elektrického vytápění.V současné době je síť nízkého napětí ve špatném mechanickém i elektrickém stavu a není možnost jejího dalšího zatížení předpokládanou výstavbou v obci. Zařízení vysokého napětí: Původně byla obec po elektrifikaci napájena kabelovým vedením o napětí 6 kV z rozvodny 35/6 kV v Litomyšli,na které byla smyčkově připojena jediná trafostanice v obci.V 60. letech přistoupila energetika v rámci unifikace napětí k postupné likvidaci kabelových roz- vodů 6 kV a jejich nahrazením vrchními vedeními o napětí 35 kV.Tím byla dána možnost k výstavbě a připojení dalších transformačních stanic a zajištění nárůstu spotřeby el.energie. V současné době je obec Makov napájena z vrchního vedení 35 kV označené jako VN 972 z


22

rozvodny 110/35 kV Choceň.Je možnost náhradního napájení z rozvodny 110/35 kV Č.Třebová přes rozvodnu Litomyšl. Vzhledem k nízkému stáří rozvodného zařízení 35 kV je dána možnost zajištění nárůstu spotřeby elektřiny v obci.Je dostatečně dimensováno a v dobrém mechanickém stavu.. Transformační stanice: S přechodem na napětí 35 kV byla zrušena jediná zděná transformační stanice 6 kV a nahrazena stožárovými, s připojením na napáječ 35 kV .Tím byla dána možnost instalace transformátorů o větších výkonech. Celkem jsou v obci v provozu čtyři transformační stanice. Z nichž tři jsou distribuční,zapojené do distribuční sítě NN,případně i pro podnikatelskou činnost. Jedna trafostanice je evidována jako průmyslová /firma REPOS/.

Stávající trafostanice: Číslo:

Název:

0582

U sokolovny

Typ: Stožárová

Výkon trafa:

Provoz:

400 kVA

Distribuce 160kVA Zeměd.činnost 240 kVA

1034

Rodin.domky

Stožárová

400 kVA

Distribuce 400 kVA

0006

Drupork

Stožárová

250 kVA

Distribuce 130 kVA Výroba: 220 kVA

18

Dřevovýroba

Stožárová

160 kVA

Výroba 60 kVA

_______________________________________________________________________ Instalovaný výkon celkem:………………………….1210 kVA Z toho distribuce………………………………………690 kVA Z toho průmysl……………………………………….. 520 kVA Stávající zatížení: Vzhledem k tomu,že nejsou měřena maxima zatížení v jednotlivých trafostanicích,je maximální příkon obce stanoven z instalovaného výkonu v transformaci VN/NN. Průměrný koeficient vytížení je odhadnut: U trafostanic ČEZ Distribuce a.s.: k= 0,82 při cos fí= 090 U trafostanic cizích:

k= 0,55 při cos fí=0,95

Příkon distribuce: Pd = 690 x 0,82 x 0,9 = 509 kW Příkon průmyslu: Pp =520 x 0,55 x 0,95= 272 kW Současný příkon ve stávající zástavbě: 509 + 272 = 781 kW


23

Přesnější údaje by bylo možné získat měřením,které by bylo nutné objednat u provozovatele energetického zařízení. Návrh řešení – stávající zástavba: Distribuce: Roční trend růstu spotřeby,vzhledem k tomu že obec není plynofikována a pro nejbližší dobu není předpoklad,je uvažován nadále % 5 ročně. Pro navrhované období do r.2030: k = 2,40 Stávající příkon: P1 = 509 kW Očekávaný příkon:P2 = P1 x k = 509 x 2,40 = 1221 kW Průmyslová činnost: Předpokládá se,že průmyslová činnost nedozná podstatných změn.Vzhledem k součas- nému trendu je uvažován roční růst v průmyslové činnosti 1 %. Pro navrhované období do r.2025: k = 1,21 Stávající příkon: P1 = 272 kW Očekávaný příkon: P2 = k x P1 = 1,21 x 272 = 329 kW Celkový očekávaný příkon ve stávající zástavbě: 1221 + 329 = 1550 kW. Navržená opatření k zajištění tohoto nárůstu. 1.Postupná výměna transformačních jednotek za výkonnější 2.Celková rekonstrukce distribuční sítě NN. 3.Zapojení nových transformačních stanici v nové zástavbě do stávající distribučnísítě. Nová výstavba: Územní plán obce je zpracován pro období do roku 2030.Během této doby se předpoklá-dá následující výstavba,pro niž je řešena dodávka elektrické energie.Jednotlivé lokality výstavby jsou v situačním plánku označeny čísly 1 a 2. Rozhodujícím faktorem pro výpočet potřebného výkonu elektrické energie je způsob vytápění.Vzhledem k tomu,že obec není plynofikována a s touto se v blízké době neuvažuje, předpokládá se, že elektrické vytápění bude využívat 30 % domácností / soudobý výkon 20 kW pro domácnost/. U všech rodinných domků je uvažováno s elektrickým ohřevem TUV /soudobý výkon 7kW pro domácnost/. Výpočet požadovaného příkonu:


24

Rodinné domky elektricky vytápěné: 34 RD x 0,33 = 11 RD P1 = 11 x 20 = 220 kW Rodinné domky bez elektrického vytápění: 34 RD x 0,66 = 23 RD P2 = 23 x 7 = = 161 kW Nová bytová zástavba celkem: Pcel lkem = P1 + P2 = 220 + 161 = 381 kW Drobná podnikatelská činnost a občanská vybavenost: Pp = 381 x 0,15 % = 57 kW Nová výstavba celkem: P = 374 + 57 = 431 kw Celkem distribuce v obci /stávající i nová výstavba/ P = 1451 + 431 = 1882 kW Zajištění dodávky el.energie jednotlivých lokalitách: Zjištění podmínek a výstavba potřebných energetických zařízení pro zajištění dodávky elektrické energie v jednotlivých lokalitách bylo projednáno s pracovníky ČEZ Distribuce as. Oddělení poskytování sítí v České Třebové. V souladu s platnou vyhláškou č.137/1998 budou rozvody nízkého napětí provedeny jako kabelové vedení. Budou provozovány napětím 3 x 380/220 V. V jednotlivých lokalitách budou vybudována následující energetická zařízení: Lokalita č.1. /za zemědělskou farmou./: Navrhuje se výstavba 11 rodinných domků, pro které bude nutné vybudovat novou transformační stanice s vrchní přípojkou VN 35 kV. Rodinné domky budou připojeny kabelovým rozvodem nízkého napětí. Lokalita č.2. ! za sokolovnou/: Navrhuje se výstavba 23 rodinných domků, s rezervou pro dalších 7 RD. Dodávka elektrické energie se zajistí ze stávající transformační stanice /TR2/ u sokolovny. Lokalitu rekreačního území za hasičskou zbrojnicí bude možné připojit ze stávající sítě nízkého napětí. Rozptýlená výstavba: Rodinné domky,obchodní a restaurační zařízení,drobná podnikatelská činnost apod. bude řešena buď připojením ze stávající distribuční sítě nebo samostatným vedením z určené transformační stanice v obci.


25

Ochranná pásma /podle zákona č. 91/2005/: a. U napětí nad 1 kV a do 35 kV:včetně: 1.Vodiče bez isolace 7 m 2.Vodiče se základní isolací 2 m. 3.Závěsná kabelová vedení

1 m.

b: U napětí nad 35 kV do 110 kV: 1.pro vodiče bez isolace 12 m 2.Vodiče s isolací základní 5 m. c..U napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m. d..U napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m e. U napětí nad 400 kV 30 m. Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV a vedení řídící a měřící techniky je 1 m.. U stožárových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně do 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m. U kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí meším než 52 kV na nízké napětí 2 m.


26

B.g.5. Zásobování plynem Koncepce zásobování plynem byla převzata ze Generelu plynofikace obcí makov a Vidlatá Seč vypracované v roce 2001. Generel zahrnuje trasy hlavního přivaděče STL plynu z RS VTL Morašice a trasy STL rozvodů v obci. V rámci další činnosti v území je žádoucí navržené trasy chránit . B.g.6. Telekomunikace Obcí prochází trasa dálkového optického kabelu Cerekvice – Pomezí / DOK / . Obec obsloužena telefonními rozvody z ATU Makov . B.g.7. Nakládání s odpady Nakládání s komunálním odpadem je zajišťováno OÚ Makov provozem podniku pro likvidaci komunálního odpadu Bystřice pod Perštýnem v přesně určeném časovém limitu. Nakládání s tříděným odpadem je zajišťováno firmou EKOKON. Svoz biologicky rozložitelného komunálního odpadu je zajišťován firmou BRKO. Plocha pro umístění velkoobjemových kontejnerů na biologicky rozložitelný odpad byla navržena v rámci konceptu ÚPO. Velkoobjemový a nebezpečný odpad je smluvně likvidován podnikem pro likvidaci komunálního odpadu Bystřice pod Perštýnem. Odvoz elektrických spotřebičů zajišťuje podnik ASEKOT.

B.h. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění Na území katastru SÚ Makov se nenachází žádné chráněné ložisko nerostů - viz. vyjádření Báňského úřadu v Trutnově k zadání ÚPO.


27

B.i. Návrh místního systému ekologické stability - ochrana ZPF, ÚS B.i.1.Přírodní podmínky B.i.1.1. Klimatické poměry Makov leží v klimatickém regionu KR 5. Ten je charakterizován jako mírně teplý, mírně vlhký. Součet teplot nad 10oC je 2200-2400, průměrná roční teplota 7-8oC, průměrný roční úhrn srážek 550-650 mm. Dle meteorologické stanice Litomyšl (347 m n.m.) je průběh měsíčních a ročních teplot a srážek následující : měsíc : I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. o C : -2,4 –1,2 2,6 7,4 12,9 15,8 17,4 16,3 13,1 7,9 2,9 -0,8 mm : 43 37 42 53 70 89 103 89 58 56 53 45 Fenologická pozorování podle pozorovací stanice v Mladočově - jarní polní práce konec března - začátek senoseče polovina června - začátek žní ozimého žita poslední dekáda července - začátek setí ozimého žita poslední dekáda září B.i.1.2. Reliéf terénu Zájmové území je součástí geomorfologické oblasti Svitavská plošina. Území je členité, má pahorkatinový ráz a leží v nadmořské výšce 380 – 490 m. K nejvýše položeným pozemkům patří trať Poustka, což jsou pozemky v blízkosti jižní hranice. Nejnižší nadmořskou výšku má terén v blízkosti osady Tři kocouři. Terén je rozdělen na polovinu západní – málo členitou – a východní – podstatně členitější. Dělící osou je silnice z Chotovic do Makova v pokračování terénní deprese Makov - Morašice. V západní polovině převažují pozemky mírně svažité až plošinaté, ojediněle i středně svažité, s převažující severní expozicí. Východní polovina je podstatně výše položena, členitost zvýrazňuje hluboká terénní deprese za drůbežárnou a vyvýšenina v trati „Poustka“ a „U velkého háje“. V této polovině převažuje opět severní expozice. B.i.1.3.Geologicko-litologické poměry Půdotvorným substrátem půd zájmového území jsou křídové opuky a tvrdé slínovce v Českém masívu. Patří ke starším zpevněným sedimentům (druhohorním), vyznačují se obsahem uhličitanu vápenatého a křemičitou příměsí biogenního původu. Mají charakteristickou lavicovitou odlučnost a bělošedou barvu. Zvětrávají poměrně lehce, zvětralina je převážně středně těžká s obsahem navětralých úlomků půdotvorného substrátu. V průběhu zvětrávání dochází k odvápnění celé zvětralé vrstvy. V dolní části svahů a v mírných depresích se vytvářejí v závislosti na intenzitě smyvu svažitých poloh hlubší deluvia (mezi Makovem a osadu Tři kocouři). V zájmovém území vznikly na křídových opukách a tvrdých slínovcích půdy hluboké, středně hluboké a mělké (hnědá půda a hnědá půda slabě oglejená). Hlavní půdní jednotkou, která se v daném území vyskytuje je HPJ 25 - hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na opukách a tvrdých slínovcích; zpravidla středně těžké, štěrkovité s dobrými vláhovými poměry. B.i.1.4. Hydrologické poměry Zájmové území spadá do hlavního povodí řeky Labe, dílčího povodí Střední Labe 1 (Loučná). Hydrografickou síť tvoří přirozené svodnice místně zvané „dolce“, probíhající ve směru jih-sever. V tomto směru protéká taky Makovský potok. Vodní režim půd v zájmovém území je ovlivňován hlavně zrnitostním složením, vnitřní drenáží půdotvorného substrátu a konfigurací terénu. Místy je vodní režim ovlivněn melioračními zásahy. Jsou to půdy převážně dostatečně jímavé, dostatečně propustné, s nižší vzlínací schopností. Svažitost terénu způsobuje rychlý odtok srážkových vod, dochází k podstatně nižšímu zásaku srážek, mohou se dostavovat i přísušky.


28

B.i.1.5.Fytocenologie Podle fytocenologického členění patří zájmové území do Českomoravského mezofytika, dle regionálního členění do mezofytika Svitavská pahorkatina – 62 Litomyšlská pánev. Podnebí této oblasti je teplé a mírně vlhké, což určuje její fytocenologický charakter. Dle lesnické typologie patří mezi typické dubové bučiny (Querci – fageta typica) – původní dřevinná skladba : BK 5-7, JD +-3, DB 2-3, LP 1-2, HB. Oblast je intenzívně zemědělsky využívána, což se projevuje vyšším zastoupením kulturních druhů trav a bylin. B.i.2.Návrh místního systému ekologické stability Vyhláška o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci č.135/2001 Sb. v příloha č.2 – Základní obsah územně plánovací dokumentace – ukládá v textové i grafické části zařadit návrh územního systému ekologické stability. Během těchto prací bylo postupováno v souladu s „Metodikou zapracování ÚSES do ÚP obcí“ – MMR 1998. Územní systém ekologické stability (ÚSES) je v zákoně č.114/ 92 Sb. o ochraně přírody a krajiny a v jeho dalších zněních definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Součástí návrhu ÚSES jsou biocentra - BC, biokoridory - BK, interakční prvky – IP a registrované lokality. Biocentrum je krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou (pokud možno trvalou existenci) existenci druhů nebo společenstev planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a jejich genových zdrojů. Biokoridor je krajinný segment, který propojuje mezi sebou BC způsobem umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat trvalé existenční podmínky. Interakční prvek (IP) jako skladebná část ÚSES je nepostradatelný krajinný segment obvykle ekotonového charakteru, který zprostředkovává zpravidla na lokální úrovni příznivé působení ostatních ekologicky významných krajinných segmentů. Je to lokalita zabezpečující dílčí a základní životní funkce organismů i v ekologicky méně stabilních společenstvech (intenzivně využívaných). Patří sem např.okraje lesa, porosty na mezích a kamenicích, ochranné lesní pásy, břehové porosty, stromořadí apod. V rámci zpracovávání ÚP se do IP zařazuje i doprovodná zeleň u cest. BC a BK jsou navrhována ve 3 stupních : nadregionální - NRBC a NRBK regionální RBC a RBK lokální - LBC a LBK Registrovaná lokalita je evidována na odboru životního prostředí pověřeného úřadu. Generel ÚSES byl pro dané území zpracován ve dvou částech – v prosinci 1992 to byl generel Litomyšlsko a v listopadu 1995 generel Budislav-Příluka. V roce 2000 bylo provedeno sjednocení okresní sítě lokálních ÚSES (Löw & spol. spol.s r.o.). Zájmové území náleží bioregionu 1.39 Svitavský. Prvky ekologické sítě se zájmového území dotýkají jen okrajově. V JZ části vede od Chotovic LBK s LBC U Makova. Odsud je LBK jižním směrem k Vidlaté Seči. Další LBC je situováno při severní hranici k.ú. u osady U Tří Kocourů. LBK vede SZ při katastrální hranici k LBC Mrchová. LBK JV směrem vede po hranici k.ú. k LBC Doubrava, které již leží mimo zájmové území. Většina prvků sítě ÚSES je umístěna na lesních pozemcích. Plochy ÚSES vytvářejí síť ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových kriterií a svým vzájemným kladným vlivem působí na uchování a zvýšení ekologické stability krajiny. Tento systém je vymezen závazně a vytváří břemeno na pozemky. Plochy lze využít pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekologicko stabilizačních funkcí. Funkční regulativy Přípustné : - prioritní funkcí je funkce ÚSES – při výsadbě zásadně dodržovat druhovou skladbu dle cílového společenstva, jednoznačně podporovat přirozenou obnovu porostů - při výsadbě důsledně preferovat geograficky původní zdroje Podmíněně přípustné : - průchody inženýrských sítí, velmi omezeně v nezbytně nutné míře, při jejich realizaci dbát na ochranu okolních ploch a porostů


29

- příčné průchody komunikací - extenzívní zahrady a sady Nepřípustné : - umísťování staveb (kromě liniových v omezeném režimu), terénní úpravy, intenzívní využívání trvalých travních porostů a vodních ploch, hospodářské využívání zahrad a sadů, některé změny kultur, skládkování, těžba nerostů B.l. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa podle zvláštních předpisů. B.I.1 Zábor ZPF Jednotlivé lokality určené pro zábor zemědělského půdního fondu (ZPF) byly v souladu s metodickým pokynem č.j. OOLP/1067/96 zařazeny podle příslušnosti k hodnotám bonitovaných půdně ekologických jednotek – BPEJ – do tříd ochrany zemědělské půdy. Plochy určené k záboru zemědělské půdy patří do následujících tříd ochrany zemědělské půdy : I. třída ochrany – zařazují se do ní bonitně nejcennější půdy v území, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, popř.liniové stavby zásadního významu II. třída ochrany – sem jsou situovány zem. půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. III. třída ochrany – sem jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro event. výstavbu

Zařazení jednotlivých BPEJ odnímaných ploch do třídy ochrany zemědělské půdy : kód BPEJ 5.25.01 5.25.04 5.25.51

třída ochrany I II. III.

V tabulce „Popis lokalit plánovaného odnětí zem. půdy ze ZPF“ jsou jednotlivé lokality vyhodnoceny z hlediska zařazení do tříd ochrany, vztahu k současně zastavěnému území obce, provedených intenzifikačních opatření (odvodnění). Přehled výměry záborů dle příslušnosti k třídám ochrany : třída ochrany I II III Celkem

zábor v ha 18,00 0,1986 0,4048 19,3394 ha

Přehled výměry záboru dle kultur : orná TTP zahrada Celkem

17,2912 ha 0,7867 ha 1,2615 ha 19,3394 ha

Celkem plánovaný zábor zemědělské půdy :

19,3394 ha


30

Číslo lokality

Kultura (m2)

Plocha v m2 orná

TTP

k.ú. Makov 1

4048

2

1986

3

8390

8390

4

8410

8410

5

44719

42847

819

6

13934

10934

3000

zahrada

Třída ochrany (m2) ovocný sad

I.

II.

4048

1444

1444

8

11387

8778

1053

1986

1986

8390

izolační zeleň

8390

8390

8410

izolační zeleň

8410

8410

44719

44719

13934

13934

44719

1444

1444

11387

11387

39526

RD

39526

39526

23650

výroba a služby doprovod.zel eň výroba a služby sport, zeleň

23650

23650

1183

1183

517

517

34200

34200

193394

193394

11387

39526

39526 20181

11

1183

1183

1183

12

517

517

517

13

34200

celkem zemědělská půda k odnětí

193394


přeložka II/358 RD parkoviště,zel eň izolační zeleň

23650

7867

ne

RD

1986

9

30702

ano

4048

1444

3469

Odvodněno (m2)

4048

13934

2609

V.

Zastavěné území obce (m2) uvnitř mimo

ČOV

10

172912

IV.

4048 1986

7

III.

Určeno pro

3498

34200

12615

187360

1986

4048

31

Pořadové číslo:

Katastrální území : Makov

Název:

U Makova

Mapový list : (1:1000) 14-33-03

EVKP EVKC EVKO EVLS -

ekologicky významný krajinný prvek ekologicky významný krajinný celek ekologicky významná krajinná oblast ekologicky významné liniové společenstvo

Biogeografický význam :

Geobiocenologická typizace : ( vegetační stupeň, trofická a hydrická řada) STG : 3B3 Lesní typ : 3S8

L - lokální biocentrum R - regionální NR – nadregionální IP - interakční prvek Rozloha( celková) : 3 ha

Charakteristika ekotopu a bioty: Smíšený porost na svahu Geologické podloží : slínovec Půdní typ : oligotrofní kambizem Půdní druh : hlinitá, středně hluboká, moder Dřevinné patro : SM 55, DB 20, LP 10, MD 5, BO 5, TP 5, OL, BŘ, BK keře : bez černý, krušina olšová, hloh, trnka Fytocenóza : Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Hieracium lachenalii, Majanthemum bifolium, Rubus fruticosus Stupeň ekologické stability: 3,4 Návrh opatření: Redukce SM, MD. Při obnově sázet BK, DB, JD. Vytvořit vertikální zápoj, podpora náletu.

Přirozená skladba dřevin : BK 50, DB 30, JD 10, LP 10, HB


32

Závěr : Z výše uvedeného vyplývá, že největší plochu záboru tvoří pozemky v I.třídě ochrany. To je způsobeno faktem, že naprostá většina pozemků obklopujících intravilán obce náleží do kategorie půd velmi kvalitních, takže při návrhu rozvoje obce se jim nelze vyhnout. Je však třeba přihlédnout k tomu, jaká je struktura požadovaného záboru : Přehled výměry záboru v I. a II. tř.ochrany dle využití : RD komunikace výroba a služby izolační zeleň zeleň + sportovní aktivity

5, 55 ha 4, 50 ha 2, 42 ha 2, 82 ha 3, 42 ha

Největší výměru záboru tvoří plocha pro výstavbu rodinných domků. Tato plocha však nebude zastavěna celá – na větší části budou umístěny zahrady. Další velkou výměru tvoří přeložka komunikace. Nemalá výměra je počítána pro založení zeleně, což v zájmovém území, které patří k území s velmi malou ekologickou stabilitou je nutné. Rovněž plocha pro sport a zeleň, která je dalším záborem, je v této lokalitě velmi potřebná, protože v okolí obce není mnoho ploch, které by sloužily k rekreaci obyvatel. Lokality vyžadující zábor ZPF byly vybrány tak, aby nenarušovaly možnost zemědělského využití okolních pozemků, není rušena žádná zemědělská účelová komunikace ani provozovna. Návrh funkčního využití ploch nezhoršuje erozní poměry ani stávající odvodňovací zařízení. B.1.2. Zábor LPF : Zábor lesního půdního fondu není navrhován. Případné stavby v ochranném pásmu lesa budou řešeny jednotlivě při jejich realizaci.


33

B.j. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav

1. Plochy pro veřejně prospěšné stavby , asanace a asanační úpravy jsou zakresleny v samostatné grafické příloze výkresu č. 7 Vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby, asanace a sanační úpravy je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle § 108 odst. 2 písm. a ) Stavebního zákona , pokud nebude možnost řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným řešením. Veřejně prospěšné stavby D1

Realizace přeložky komunikace II/358 na severozápadní hraně zastavěného území, včetně napojení na okružní křižovatku při vstupu do obce od východu a napojení na původní trasu II/358 v pokračování na Chotovice

D2

Realizace místní komunikace na severním okraji zastavěného území obce včetně napojení na stávající komunikaci II/358 za č.p. 139

D3

Realizace pěší komunikace na průběhu obcí podél jižních průčelí zástavby mezi č.p. 83 a 139

D4

Realizace plochy parkoviště u sokolovny

K1

Realizace systému splaškové kanalizace a ČOV v Makově

S1

Realizace sportovního areálu v údolí Makovského potoka za č.p. 21

E1

Výstavba trafostanice pro rozvojovou plochu Z1

V1

Realizace vodovodu na rozvojové ploše Z1

V2

Realizace vodovodu na rozvojové ploše Z2

ZO1

Realizace ploch izolační zeleně na jihozápadním okraji areálu DRUPORK na rozvojové ploše Z5

ZO2

Realizace ploch izolační zeleně na rozvojové ploše Z2

ZO3

Realizace ploch izolační zeleně na rozvojové ploše při rozvojové ploše Z1


34

B.k. Návrh řešení požadavků civilní ochrany Návrh řešení požadavku civilní obrany je vypracován podle zákona č. 50/1976 Sb. a § 20 vyhl. 380/2002 Sb. Vyznačení objektů zařazených do sytemu CO je součástí grafické části , výkres č. 2 . Řešení jednotlivých bodů dle § 20 vyhl. b/ Zony havarijního plánování jsou v obci stanoveny v souvislosti s průchodem komunikace II třídy v jejím kontaktu s obytnou zástavbou . Nově navržené zóny budou vybaveny veřejným rozhlasem pro možnou signalizaci havarijního stavu ve stanoveném časovém limitu. c/ Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události je řešeno v grafické části výkres č. 2 ÚPO označením konkrétních úkrytů zařazených do systému CO jejich označením podle harmonogramu CO uloženém na OÚ Makov . d,g,i/ Evakuace obyvatelstva, jeho ubytování, zajištění koordinace likvidačních prací a nouzového zásobování obyvatelstva vodou a el. energií bude zajištěno v centrále – objekt ZŠ Makov v centrální zoně obce s vyznačením polohy v hlavním výkresu č.2 – grafická část ÚPO B.k.1 Požární ochrana Požární ochrana je zajišťována JPO III s požárním vybavením ve zbrojnici umístěné v areálu Makov . Nároky na vbydtnost a kapcitu požárního vodovodu jsou podrobně popsány v kapitole B.g.3 textové části . B.l. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky určené ke splnění funkce lesa podle zvláštních předpisů. Návrh ÚPO klade důraz na stabilizaci a zlepšení podmínek životního prostředí a to zejména v těchto bodech : · Návrhem úprav ploch v zastavěném území, které ovlivňují přímo kvalitu bydlení, viz. neupravené plochy, dezolátní stav objektů · Návrhem úprav dopravního skeletu – přeložka komunikace II/358, úpravy některých místních komunikací, zřízení parkovacích stání, realizace pěší komunikace v centrální zóně obce a zkvalitnění rekreační funkce krajiny návrhem nových cyklotrasa navazujících na nadřazený systém cyklostezek Pardubického kraje · Doporučení na výsadbu nové doprovodné i solitérní zeleně na území celého katastru se zvláštním důrazem na plochy izolační zelně kolem areálu zemědělské výroby / Drupork / a navržené přeložky komunikace II/358 · V oblasti vlivu návrhu ÚPO na zemědělský půdní fond jsou plochy pro jednotlivé funkce směrovány na území navazující bezprostředně na hranu současně zastavěného území, viz. návrh ploch pro novou obytnou zástavbu RD . · K záboru nebo likvidaci ploch pozemků určených k funkci lesa nedochází. · Úprava břehového systému a zeleně, podél vodoteče Makovského potoka a jeho přítoků je doplněna o návrh ploch pro retenci vody v lokalitě Na Pousteckém . Navržený zábor ploch ZPF pro realizaci jednotlivých zón nové obytné zástavby a výroby byly konzultovány s majoritními vlastníky ploch ZPF polehajících záborům . B.m. Návrh aktualizace ÚPD Návrh lhůt aktualizace, t.j. vypracování změny ÚPD podle § 17, vyhlášky 135/2001 Sb, odst. 1 – 4, by měl být realizován podle etap voleb do administrativně správního řízení obce. Návrh změn doporučuje se provésti pouze na základě podstatných nároků na určení nové funkce navrhovaných ploch v ÚPO, nového záboru ZPF a změnu podmínek v rozvoji obce. Návrhové období bylo stanoveno do roku 2030 .


35

C. Číselné údaje doplňující a charakterizující navržené řešení, pokud nebudou zařazeny přímo v textu Charakterizující číselné údaje a jejich doplnění od schválení US / jako koncept ÚPO / byly doplněny v textové části . Vlastní návrh v jednotlivých kapitolách je číselně novelizován Číselné údaje v elaborátu analýzy mikroregionu „Litomyšlsko – Desinka“ z roku 2000, jako doporučující materiál při vypracování územně plánovací dokumentace jsou k použití velmi omezeny. Souhrn uvedených údajů není koordinován s plánovanou regionální koncepcí VÚC Pardubického kraje a požadavky Evropské unie. Technické a legislativní podklady řešení včetně obrazové dokumentace sídle obsahuje samostatná příloha - Dokladová část, podklady, přílohy .


36

D. ZÁVAZNÁ ČÁST ÚPO - REGULATIVY Regulativy územního rozvoje obce stanoví zásady pro uspořádání území a limity využití území. Jsou rozlišena území urbanizovaná a neurbanizovaná. V určení regulativu je kladen důraz zejména na zkvalitnění životního prostředí, ekonomické využití ploch stávajícího zastavěného území, nově navrhovaného zastavitelného území a ochranu všech významných funkcí ploch nacházejících se na KÚ obce. Funkční regulativy jsou stanoveny pro jednotlivé funkční plochy a vyjadřují možnosti umístění staveb a zařízení s případným podmíněným využitím ploch. Stanovené regulativy : Přípustné Podmíněně přípustné Nepřípustné Podmíněně přípustná funkce je možná za předpokladu, že příslušný stavební úřad ve stupni územního resp. sloučeného stavebního a územního řízení neshledá při vyhodnocení podmínek umístění konkrétní funkce ( stavby ) závažné střety, které by jejímu umístění bránily . Zásady prostorového uspořádání regulujícího hmotové, výškové, plošné a architektonické řešení nových či upravovaných staveb jsou uvedeny v rozsahu odpovídajícím stupni územně plánovací dokumentace . Struktura funkčního využití území a ploch a) Polyfunkční -

b) Monofunkční -

D.I.

obytná území plochy pro výrobu a služby území sportu a rekreace smíšená území doprava technické vybavení veřejná vybavenost zeleň zemědělství vodní plochy

Plochy urbanizované / stabilizované a rozvojové /

Funkce obytná BH BV SV SR

Bydlení hromadné Bydlení venkovské Smíšené využití venkovského typu Smíšené využití rekreační

Občanská vybavenost a služby OV OK

Občanská vybavenost sociálního typu Občanská vybavenost komerčního typu

Plochy pro výrobu a služby VD VZ

Výroba drobná Výroba zemědělská


37

Rekreace RS

Rekreace

Zeleň ZS ZO ZH

Zeleň soukromého charakteru – vyhrazená Zeleň izolační Hřbitovy

Doprava DO

Doprava silniční a veřejná prostranství

Technická infrastruktura TI

Technická infrastruktura

Funkce obytná BH BV SR

Bydlení hromadné Bydlení venkovské Smíšené využití rekreační

Plochy sloužící k bydlení s možností umístění občanského vybavení a potřebné technické infrastruktury, to vše bez negativního vlivu na plnění obytné funkce . Na uvedených plochách budou dodržovány v rámci stavební činnosti následující zásady : a) maximální využití celého území obytné zóny pro obytnou funkci, občanskou vybavenost, malé podnikatelské aktivity nenarušující životní prostředí a regulovanou funkci lokálních komunikací. c) v obytné zóně vyloučení chovu domácích zvířat v samostatně k tomuto účelu využívaných objektech a plochách , zcela vyloučit výstavbu nových objektů pro toto využití narušující životní prostředí. d) výškové zónování rekonstruované i nové zástavby / BV / v rozsahu - suterén + 1,5 – 2 n.p., zakončené sedlovou střechou nebo charakterově blízkým řešením . Při výškovém zónování obytné zóny a používané formy zastřešení respektovat ochranu panoramatu e) na plochách získaných asanací dezolátních objektů realizovat novou obytnou zástavbu nebo občanskou vybavenost s doplňující funkcí obytné a hospodářské zelen Funkční regulativy Funkce přípustná Objekty a stavby pro bydlení . Mimoškolní zařízení pro děti a mládež, jesle, mateřské školy, ambulantní zdravotnická zařízení, sociální zařízení, zařízení pro neorganizovaný sport, obchodní zařízení do 150 m2 prodejní plochy - 100 m2 prodejní plochy v rámci staveb pro bydlení, komerční služby v rámci staveb pro bydlení nenarušující obytnou zónu, to vše pro uspokojení potřeb v území vymezeném danou funkcí . Drobné vodní plochy, zeleň, pěší komunikace a prostory, komunikace vozidlové, nezbytná plošná a liniová zařízení technické infrastruktury. Plochy a objekty pro parkování vozidel - to vše pro uspokojení potřeb území vymezeného danou funkcí


38

Podmíněně přípustné funkce Malé ubytovací zařízení, objekty využívané k rekreaci, kostely a modlitebny, zařízení a plochy integrované veřejné dopravy, administrativa, ZŠ, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zařízení veřejného stravování, nerušící služby s čistou provozní plochou do 150 m2 a počtu 3 zaměstnanců ( nepatří sem klempírny, lakovny, truhlárny, autoservis, stanice pohonných hmot a dále provozy vyžadující vstup těžké nákladní dopravy ) . Nepřípustné Průmysl, živočišná výroba, služby s negativním vlivem na životní prostředí, plochy pro velkoobchod, skladovaní a manipulaci s materiály, překladiště, hromadné garáže, stavby a plochy pro dopravní provozy . SV

Smíšené využití venkovského typu

Funkční regulativy Funkce přípustná Objekty a stavby pro bydlení s omezeným podílem hospodářského zázemí a živočišné výroby v rámci stanovených PHO . Sociální zařízení, zařízení pro neorganizovaný sport, obchodní zařízení do 150 m2 prodejní plochy - 100 m2 prodejní plochy v rámci staveb pro bydlení, komerční služby v rámci staveb pro bydlení nenarušující obytnou zónu, to vše pro uspokojení potřeb v území vymezeném danou funkcí . Drobné vodní plochy, zeleň, pěší komunikace a prostory, komunikace vozidlové, nezbytná plošná a liniová zařízení technické infrastruktury. Plochy a objekty pro parkování vozidel - to vše pro uspokojení potřeb území vymezeného danou funkcí Podmíněně přípustné funkce Malé ubytovací zařízení, objekty využívané k rekreaci, kostely a modlitebny, zařízení a plochy integrované veřejné dopravy, administrativa, ZŠ, kulturní zařízení, sportovní zařízení, zařízení veřejného stravování, nerušící služby s čistou provozní plochou do 150 m2 a počtu 3 zaměstnanců ( nepatří sem klempírny, lakovny, truhlárny, autoservis, stanice pohonných hmot a dále provozy vyžadující vstup těžké nákladní dopravy ) . Nepřípustné Průmysl, služby s negativním vlivem na životní prostředí, plochy pro velkoobchod, skladovaní a manipulaci s materiály, překladiště, hromadné garáže, stavby a plochy pro dopravní provozy . Občanská vybavenost a služby OV

Občanská vybavenost sociálního typu

Objekty a stavby pro občanskou vybavenost plnící tuto funkci pro potřeby obce a její spádové oblasti dle výkresu č. 1. Funkční regulativy Funkce přípustná Objekty a stavby s monofunkčním využitím pro občanskou vybavenost, sociálního typu : veřejná správa, školství, věda a výzkum, kultura, zdravotnictví, sociální péče . Drobné vodní plochy, zeleň, pěší komunikace a prostory, komunikace vozidlové, nezbytná plošná a liniová zařízení technické infrastruktury. Plochy pro parkování vozidel - to vše pro uspokojení potřeb území vymezeného danou funkcí . Podmíněně přípustné Objekty a plochy občanské vybavenosti plnící danou funkci pro území přesahující rozsah spádové oblasti obce .


39

Nepřípustné Objekty a stavby vyžadující vjezd těžké nákladní dopravy, garáže nákladních vozidel, stavby plochy pro manipulaci a skladování materiálů, technická zařízení s negativním vlivem na provoz občanské vybavenosti . OK

Občanská vybavenost komerčního typu

Objekty a stavby pro občanskou vybavenost plnící tuto funkci pro potřeby obce a její spádové oblasti dle výkresu č. 1. Funkční regulativy Funkce přípustná Objekty a stavby s monofunkčním využitím pro občanskou vybavenost komerční infrastruktury : administrativní areály, velkoplošný maloprodej, společenská centra, sportovní a výstavní komplexy a ubytovací komplexy a zařízení . Drobné vodní plochy, zeleň, pěší komunikace a prostory, komunikace vozidlové, nezbytná plošná a liniová zařízení technické infrastruktury. Plochy pro parkování vozidel - to vše pro uspokojení potřeb území vymezeného danou funkcí . Podmíněně přípustné Objekty a plochy občanské vybavenosti plnící danou funkci pro území přesahující rozsah spádové oblasti obce . Nepřípustné Objekty a stavby vyžadující vjezd těžké nákladní dopravy, garáže nákladních vozidel, stavby plochy pro manipulaci a skladování materiálů, technická zařízení s negativním vlivem na provoz občanské vybavenosti .

Plochy pro výrobu a služby VD

Drobná výroba

Zajištění ploch spojených s průmyslovými, výrobních služeb s komerčními aktivitami , které jsou významným přínosem investičních a pracovních příležitostí. Jedná se o aktivity určené v ÚPD v části navržené pro průmysl, výrobní služby spojené s občanskou vybaveností. Funkční regulativy Přípustná funkce Služby a výroba , sklady a skladovací plochy, které nesmí svými negativními účinky narušovati obytnou zónu - stanovení PHO hygienikem. Komunikace vozidlové, parkovací a odstavné plochy, pěší komunikace, zeleň, nezbytná plošná a liniová zařízení. Umístění stanice pohonných hmot s případným servisem, dvory pro údržbu komunikací a inženýrské infrastruktury, sběrné dvory, manipulační plochy. Podmíněně přípustné funkce Služební byty Nepřípustné Hromadné bydlení, zemědělská výroba, sklady hnojiv, chemických přípravků pro zemědělskou velkovýrobu

VZ

Výroba zemědělská


40

Funkční regulativy Přípustné funkce Stavby pro chov hospodářských zvířat, stavby pro rostlinnou výrobu, sklady pro skladování a zpracování zemědělských a lesních produktů, plochy zařízení a stavby sloužící zemědělské výrobě . Parkovací a odstavné plochy, drobné vodní plochy, zeleň, pěší a účelové komunikace, garáže ( související s daným funkčním využitím ) . Podmíněně přípustné Obchodní zařízení, čerpací stanice pohonných hmot , to vše související s daným funkčním využitím . Nepřípustné funkce Průmyslová výroba, bydlení .

Rekreace RS

Rekreace sport Funkční regulativy

Přípustné funkce Objekty a stavby sportovních zařízení ( v rámci zastavitelného území ) , pobytové louky, areály volného času . Drobné vodní plochy, zeleň, pěší komunikace a prostory, komunikace vozidlové, parkovací a odstavné plochy , nezbytná plošná a liniová zařízení technické infrastruktury, to vše pro uspokojení potřeb území vymezeného danou funkcí Podmíněně přípustné Stravovací a obchodní zařízení do 50 m2 odbytové plochy, malé ubytovací zařízení ( do 50 lůžek ) pro uspokojení potřeb území vymezeného danou funkcí . Nepřípustné funkce Bydlení, výrobní plochy včetně zemědělských .

Zeleň ZS

Zeleň soukromého charakteru – vyhrazená Funkční regulativy Přípustné funkce Plochy zeleně při obytné zástavbě sloužící rekreaci, oddechu a hospodářskému využití

Podmíněně přípustné funkce Umísťování staveb pro bydlení s občanskou nenarušující prostředí obytné zóny . Nepřípustné funkce Jakékoliv intenzivní využití,

vybaveností případně drobnou

výrobou ,

narušující prostředí obytné zóny, intenzivní chov hospodářských

zvířat. ZH

Hřbitovy


41

Funkční regulativy Přípustná funkce Umísťování nízké a vysoké zeleně spojené s dnou funkcí. Stavby, mobiliář a architektonické solitéry sloužící k uspokojení potřeb vymezených danou funkcí . Drobné vodní plochy, zeleň, pěší komunikace a prostory, komunikace vozidlové, parkovací a odstavné plochy, nezbytná plošná a liniová zařízení technické infrastruktury, to vše pro uspokojení potřeb území vymezeného danou funkcí . ZO

Zeleň izolační Funkční regulativy

Přípustná funkce Plochy nízké a vysoké zeleně v zastavěném území plnící funkci ochrannou a urbanistické kompozice . Jedná se o zeleň podél komunikací, izolační pásy oddělující jednotlivé funkce a dále prvky solitérní a liniové zeleně doplňující jednotlivé funkční plochy . Některé plochy zeleně mohou omezeným způsobem fungovat v režimu energetické plantáže / lokalita Z2, Z1,Z5 / . Podmíněně přípustné funkce Umístění prvků technické infrastruktury sloužících pro potřeby zastavěného území obce nebo dotčené lokality, plochy dopravy v klidu sloužící pro uspokojení potřeb konkrétní lokality , pěší komunikace, vodní plochy, informační systémy a drobná architektura . Nepřípustné funkce Umísťování staveb, které neslouží pro potřeby dané funkce ZO .

Doprava DO

Doprava silniční a veřejná prostranství Funkční regulativy

Funkce přípustná Komunikace pro motorová vozidla včetně ochranných pásem , doprava v klidu – parkoviště , cyklistické stezky, komunikace pro pěší . Funkce podmíněně přípustná Zeleň izolační a doprovodná, nezbytná plošná a liniová zařízení technické infrastruktury, informační a komunikační systémy .

Technická infrastruktura TI

Technická infrastruktura Funkční regulativy

Funkce přípustná Plochy a zařízení určená pro plnění dané funkce dle druhu systému inženýrské infrastruktury, včetně ochranných pásem .

Funkce podmíněně přípustná


42

Umísťování staveb pro uspokojení potřeb vymezených danou funkcí sytému . Pěší komunikace a prostory, komunikace vozidlové, parkovací a odstavné plochy, nezbytná plošná a liniová zařízení technické infrastruktury, doprovodná a izolační zeleň, to vše pro uspokojení potřeb území vymezeného danou funkcí případně potřebami zastavěného území obce . Funkce nepřípustné Činnosti narušující funkčnost a ochranná pásma jednotlivých systémů inženýrské infrastruktury.

D.II.

Plochy neurbanizované / nezastavitelné /

Z L Szk Szp Spl

Krajinná Krajinná Smíšená Smíšená Smíšená

zona zemědělská zona lesnická zona zemědělská a kulturně historická zona zěmědělská a přírodní zona přírodní a lesnická

Nadřazené zonální systémy

Z

Zona zemědělská Funkční regulativy

Přípustné funkce Zemědělská rostlinná výroba, pastviny , drobné plochy zeleně a lesní remízky, solitérní a doprovodná zeleň – interakční prvky , zemědělské komunikace včetně doprovodné zeleně, cyklostezky, turistické stezky . Podmíněně přípustné funkce Inženýrské liniové stavby pokud jejich umístění v krajině je funkčně odůvodnitelné . Nepřípustné využití Jakékoliv stavby a plochy , které neslouží zemědělské výrobě a nejsou v souladu se zájmy ochrany krajiny .

L

Zona lesnická Funkční regulativy

Přípustné funkce Lesní porosty včetně ochranných pásem a porosty lesního charakteru, lesní školky, trvalé travní porosty . Podmíněně přípustné funkce Systém vodních toků a ploch včetně ochranných pásem, plochy pro retenci vody . Drobné vodní plochy , cyklistické stezky , jezdecké stezky, pěší komunikace a prostory, komunikace účelové, nezbytná plošná a liniová zařízení technické infrastruktury, dočasné umístění včelínů , hospodářské a obytné stavby pro uspokojení potřeb území vymezeného danou funkcí .

Nepřípustné využití


43

Jakékoliv stavby a plochy , které neslouží dané funkci a nejsou v souladu se zájmy ochrany krajiny .

Szk

Smíšená zóna zemědělská a kulturně historická

Převažující funkce zemědělské výroby a dopravy, zahrnující hodnotné krajinářské prvky jako a dědictví kulturní zemědělské krajiny Litomyšlska a dále osady Tři Kocouři a Mošnovy . Funkční regulativy Přípustné funkce Zemědělská rostlinná výroba, pastviny , drobné plochy zeleně a lesní remízky, solitérní a doprovodná zeleň – interakční prvky , zemědělské komunikace včetně doprovodné zeleně, cyklostezky, turistické stezky . Podmíněně přípustné funkce Systém vodních toků a ploch včetně ochranných pásem, plochy pro retenci vody . Uvedené plochy tvoří přirozený systém retence vody v krajině, který je doplněn o prvky doprovodné zeleně . Plochy přírodní krajinné zeleně které jsou v návrhu ÚPO zastoupeny jako doprovodná zeleň systému zemědělských cest , vodotečí a vodních ploch . Inženýrské liniové stavby pokud jejich umístění v krajině je funkčně odůvodnitelné . Nepřípustné využití Jakékoliv stavby a plochy , které neslouží dané funkci a nejsou v souladu se zájmy ochrany krajiny .

Spz

Smíšená zóna zemědělská a přírodní Převažující funkce zemědělské malovýroby s prvky solitérní zeleně a ploch nefunkčních sadů . Funkční regulativy

Přípustné funkce Zemědělská rostlinná výroba, pastviny , drobné plochy zeleně a lesní remízky, solitérní a doprovodná zeleň – interakční prvky , zemědělské komunikace včetně doprovodné zeleně, cyklostezky, turistické stezky . Území upřednostněna k ochraně z hledisek ekologických – zejména ploch územního systému ekologické stability – USES . Podmíněně přípustné funkce Systém vodních toků a ploch včetně ochranných pásem, plochy pro retenci vody . Uvedené plochy tvoří přirozený systém retence vody v krajině, který je doplněn o prvky doprovodné zeleně . Plochy přírodní krajinné zeleně které jsou v návrhu ÚPO zastoupeny jako doprovodná zeleň systému zemědělských cest , vodotečí a vodních ploch, extenzivní sady a zahrady . Inženýrské liniové stavby pokud jejich umístění v krajině je funkčně odůvodnitelné . Systém vodních toků a ploch včetně ochranných pásem, plochy pro retenci v krajině, s částečnou záplavou Q100 který je doplněn o prvky doprovodné zeleně . Zeleň ostatní a doprovodná, vysoká a dominantní zeleň. Plochy přírodní krajinné zeleně jsou v návrhu ÚPO zastoupeny jako doprovodná zeleň systému zemědělských cest , vodotečí a vodních ploch . Nepřípustné využití Jakékoliv stavby a plochy , které neslouží dané funkci a nejsou v souladu se zájmy ochrany krajiny .


44

Spl

Smíšená zóna přírodní a lesnická Funkční regulativy

Přípustné funkce Lesní porosty včetně ochranných pásem a porosty lesního charakteru, lesní školky, trvalé travní porosty . Území upřednostněna k ochraně z hledisek ekologických – zejména ploch územního systému ekologické stability – USES . Podmíněně přípustné funkce Systém vodních toků a ploch včetně ochranných pásem, plochy pro retenci vody . Uvedené plochy tvoří přirozený systém retence vody v krajině, který je doplněn o prvky doprovodné zeleně . Plochy přírodní krajinné zeleně které jsou v návrhu ÚPO zastoupeny jako doprovodná zeleň systému zemědělských cest , vodotečí a vodních ploch . Inženýrské liniové stavby pokud jejich umístění v krajině je funkčně odůvodnitelné . Systém vodních toků a ploch včetně ochranných pásem, plochy pro retenci v krajině, s částečnou záplavou Q100 který je doplněn o prvky doprovodné zeleně . Zeleň ostatní a doprovodná, vysoká a dominantní zeleň. Plochy přírodní krajinné zeleně jsou v návrhu ÚPO zastoupeny jako doprovodná zeleň systému zemědělských cest , vodotečí a vodních ploch . Nepřípustné využití Jakékoliv stavby a plochy , které neslouží dané funkci a nejsou v souladu se zájmy ochrany krajiny .

Nadřazené zonální systémy Krajinné zóny zahrnují současně s plněním svých funkcí nadřazené zonální systémy přírodní a systémy technické infrastruktury , procházející urbanizovaným a neurbanizovaným územím . DO TI

Doprava Technická infrastruktura USES Systém vodních toků včetně ochranných pásem

Funkční regulativy pro funkce DO a TI jsou totožné s regulativy pro zastavitelné území, při současném zohlednění regulativů konkrétní krajinné zony . USES Funkční regulativy Přípustné Prioritní funkcí je funkce ÚSES – při výsadbě zásadně dodržovat druhovou skladbu dle cílového společenstva, jednoznačně podporovat přirozenou obnovu porostů, při výsadbě důsledně preferovat geograficky původní zdroje . Podmíněně přípustné Průchody inženýrských sítí, velmi omezeně v nezbytně nutné míře, při jejich realizaci dbát na ochranu okolních ploch a porostů, příčné průchody komunikací, extenzívní zahrady a sady . Nepřípustné Umísťování staveb (kromě liniových v omezeném režimu), terénní úpravy, intenzívní využívání trvalých travních porostů a vodních ploch, hospodářské využívání zahrad a sadů, některé změny kultur, skládkování, těžba nerostů .


45

Systém vodních toků a ploch včetně ochranných pásem Při jakékoliv činnosti, která se nějak dotkne sítě vodních toků a ploch je nutno postupovat v souladu se zákonem o vodách, se zpracovanou dokumentací ÚSES a dle pokynů příslušných orgánů ochrany přírody. V případě ploch pro retenci vody / poldry / bude zajištěna jejich funkčnost . Funkce přípustná Vodní plochy a toky, plochy pro retenci vody / poldry /, drobná zařízení sloužící pro obsluhu a údržbu . Podmíněně přípustná Zařízení pro provozování vodních sportů a rekreace, činnosti a úpravy narušující a měnící břehový systém, systém doprovodné zeleně a kvalitu a množství vody . Nepřípustná Intenzívní chov ryb a jiných živočichů (např.kachen) na vodních plochách, které jsou součástí sítě ÚSES. Jakýkoliv zásah do litorálních pásem bez povolení .


46

E. ZÁVĚR Obec Makov je jednou z posledních , kde dochází ke zpracování komplexní územně plánovací dokumentace potřebné nejen pro určení dalšího perspektivního rozvoje , ale také zejména k možnostem podílet se na finančních podporách v rámci dotačních titulů v rámci EU . Koncept územního plánu obce navazuje na zpracovanou a schválenou urbanistickou studiemi v jejích klíčových bodech . Kvalitativní společenský a ekonomický posun v průběhu deseti nastolil však řadu dílčích změn . Prvořadým úkolem bude realizovat v krátkém časovém horizontu vyloučení dopravy na komunikaci II/358 narušující podstatně bezpečnost a životní prostředí obyvatel . Dále bude třeba zajistit pro mladou a dorůstající generaci možnost výstavby nových obytných objektů, které by umožnily omezit emigraci v rámci regionu a Pardubického kraje . Návrh územního plánu obce Makov byl zpracovatelem řešen podle vyhlášky č. 135/2001 Sb. a dokumentován v textové i grafické části podle přílohy č. 2. V návrhu řešení jsou maximálně respektovány připomínky z projednaného a schváleného zadání, schváleného 09/2006 Krajským úřadem Pardubického kraje - odborem strategického rozvoje, oddělením územního plánování a stavebního řádu . -

Vypracování územního plánu bylo v konečném výstupu ovlivněno : polohou v mikroregionu „Litomyšlsko – Desinka“ poskytnutím potřebných ploch pro novou obytnou výstavbu RD, mající podstatný vliv na stabilizaci a perspektivní možnosti počtu obyvatel uchováním historické urbanistické podstaty zástavby Makova obklopující významnou architekturu kostela sv. Víta ochranou urbanistické hodnoty osad U Tří kocourů a Mošnovy . ochranou krajinných hodnot katastrálního území a jeho bohatého terénního reliéfu revizí dopravní funkce komunikace II/358 v průběhu KÚ realizací její přeložky a zejména zlepšením životního prostředí v centrální zóně a návaznosti na místní komunikace

Schválený návrh územního plánu obce bude mít v současnosti i perspektivně podstatný vliv na další životaschopnost, stabilizaci a ochranu původní urbanistické struktury, postupnou novou urbanizaci upřednostněnou v ucelení zástavby v přechodu do krajiny. Zpracovatelé návrhu územního plánu byli v průběhu prací ve stálém pracovním styku s vedením obce, účastnili se jednání zastupitelstva obce s podáním vysvětlení k některým základním problémům. Dovolujeme si tímto na závěr poděkovat za pomoc při zpracování ÚPO odstupujícímu starostovi panu Františkovi Sedliskému a zastupitelstvu obce za obětavou spolupráci.

Praha 11 / 2006


47

MAKOV Koncept územního plánu obce

Recommend Documents