Magistrátu města Mladá Boleslav Číslo 3 / 2012
Nakreslila Simona Typlová, 7C
Listopad
Vážení čtenáři, v tomto čísle Zpravodaje naleznete, mimo jiné, informace o zcela novém zákonu o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. S novým zákonem přichází řada změn. Zákon je zcela jinak koncipován, než ten předchozí. Jsou v něm také výrazně otisknuty lobistické stopy znečišťovatelů ovzduší. Co však trápí nás, to je navýšení byrokracie, kterou zákon uvaluje na obce s rozšířenou působností, tedy i náš magistrát, potažmo odbor. Nárůst zdaleka nebude vykompenzován tím, že už nepovedeme poplatkovou agendu. Nyní, podle nového zákona, vydáváme závazná stanoviska k územnímu a stavebnímu řízení a k řízení o vydání kolaudačního souhlasu u všech stacionárních zdrojů neuvedených v příloze č. 2 zákona. To jsou všechny zdroje o tepelném příkonu do 300 kW. Tedy ke každým kamnům, kotli (včetně těch plynových v rodinných domech), domovní čistírně odpadních vod apod. Smysl těchto stanovisek ale není zcela jasný. Co tam lze psát jiného, než že souhlasíme. Máme snad zkoumat parametry jednotlivých kotlů
či kamen a porovnávat je s hodnotami, které povoluje zákon v příloze č. 11? Vždyť jejich výrobci musí při uvádění výrobků na trh tyto hodnoty garantovat (příloha č. 10 zákona). Samozřejmě stanoviska vydávat budeme, protože nám to zákon ukládá. Ale zákon se v tomto dotkne především občanů, kteří budou muset mít pro stavební úřad další papír, resp. závazné stanovisko dalšího orgánu (orgánu ochrany ovzduší). Chce se mi napsat „rozum nad tím zůstává stát“, ale pravděpodobně jsem zatím jenom nepochopil nějaký cíl, který tímto zákonodárci sledují. Proto se samozřejmě nejedná o kritiku zákona. Je to konstatování k jednomu jeho ustanovení (§ 11 odst. 3). Připouštím, že realizace zákona v praxi, budoucí judikatury a možná také prováděcí předpisy ledacos mohou objasnit. Očekávat asi lze kritiku investorů (občanů - žadatelů), kterých se navýšení byrokracie dotkne. Prosím nesměrovat ji na úředníky... Jan Jihlavec vedoucí odboru životního prostředí
KOMPLEXNÍ POZEMKOVÁ ÚPRAVA V K.Ú. ZDĚTÍN Dalším katastrálním územím, kde pozemkový úřad provedl řízení o pozemkové úpravě, které bych Vám chtěla trochu přiblížit, je Zdětín. Žádost o pozemkovou úpravu podalo kromě obce dalších 18 vlastníků. Po ukončení hospodaření Státního statku Bezno začalo na půdě hospodařit deset hospodařících subjektů a několik drobných záhumenkářů, kterým bylo potřeba vyřešit půdní držbu a umožnit hospodaření na jasně vymezených pozemcích. Na základě výběrového řízení byla vybrána zpracovatelská firma Ing. Pavel Gallo – Příprava a projektování, geodetické práce prováděla První geodetická spol. s r.o. Pozemková úprava byla zahájena v roce 1999. Do obvodu pozemkové úpravy byly zahrnuty všechny pozemky mimo intravilán obce. Celková výměra k. ú. Zdětín je 792,41 ha, výměra řešeného obvodu činila 746,58 ha. Do pozemkové úpravy vstupovali tři vlastníci s výměrou nad 40 ha, osm vlastníků s výměrou 20 - 40 ha, tři vlastníci s výměrou 15 - 20 ha, tři vlastníci s výměrou 10 - 15 ha, devět vlastníků s výměrou 5 - 10 ha, nejvíce vlastníků pak bylo s výměrou do 5 ha – těch bylo celkem stotřicetšest. V průběhu projektových prací se ukázala potřeba změny katastrální hranice ve východní části území ve čtyřech lokalitách. Ve třech případech se jednalo o převedení parcel fyzicky oddělených od k.ú. Zdětín tělesem dráhy nebo silnicí, v jednom případě šlo o logické zarovnání,
kde pozemky vlastníků přecházely plynule z jednoho k.ú. do druhého. Všechny tyto změny byly odsouhlaseny jak jednotlivými vlastníky pozemků, tak příslušnými obecními úřady a katastrálním úřadem. Projekční firma zpracovala plán společných zařízení, který obsahuje základní kostru stávajících a navrhovaných liniových staveb (polní cesty, meliorační odpady, vodoteče, biokoridory, liniová zeleň), návrh plošných staveb (návrhy rekultivací, provedená odvodnění pozemků) a dále průběh nadzemních vedení. V k.ú. Zdětín byl dopravní systém tvořen sítí státních silnic II. a III. třídy, místními komunikacemi a několika polními cestami ve vesměs špatném stavu. V rámci plánu společných zařízení byly stávající polní cesty navrženy k rekonstrukci a dále bylo navrženo 11 nových cest pro zpřístupnění nově navržených pozemků. Návrh nového uspořádání pozemků byl s jednotlivými vlastníky projednáván na několika jednáních, změny vyplývající z postupného projednávání byly zapracovány a vlastníkům předloženy k odsouhlasení. V rámci kritérií stanovených zákonem byly pokud možno respektovány i požadavky uživatelů zemědělské půdy a se souhlasem vlastníků půdy byly vytvořeny ucelené bloky stejného užívání. V těchto blocích byly navrženy maximálně scelené pozemky jednotlivých vlastníků. V pozemkové úpravě bylo řešeno celkem 735 parcel, ve schváleném návrhu se počet parcel díky scelení snížil na 393. Po zapsání pozemkové úpravy do katastru Obrázky nakreslily děti ZŠ Mladá Boleslav, nemovitostí v roce 2004, mohla být započata realizační Komenského nám. 91, na téma „Život v lese“ část procesu.
2
Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 03 / 2012
V roce 2005 byla postavena první polní cesta C7, objekt 1, která se nachází v severní části území a napojuje se na silnici II. třídy Zdětín – Chotětov. Jedná se o hlavní polní cestu jednopruhovou, s šířkou koruny 4 m a délce 1,14 km, s krytem z penetračního makadamu. Pro zpřístupnění pozemků bylo vybudováno 5 sjezdů na přilehlé pozemky vpravo a 6 trubních hospodářských přejezdů DN 300 na pozemky vlevo. Cesta slouží především k dopravě zemědělských produktů a hmot z okolních pozemků, ale rovněž plní funkci vycházkové trasy. Zároveň cesta, respektive její podélný příkop, plní funkci hydrologického prvku sloužícího k odvedení a zasakování srážkové vody z přilehlých pozemků. Severní strana cesty byla osázena stromy jeřábu ptačího a keři ptačího zobu. Stavbu prováděla firma H-INTES, spol. s r.o. Během prvního roku užívání cesty se objevily první výtluky, které byly zřejmě způsobeny nedostatečným prolitím asfaltem. V rámci záruky byla cesta firmou opravena včetně porušeného sjezdu, kde nebylo zcela jasné, zda jde o nekvalitně provedenou práci nebo nešetrné počínání zemědělců. Uvedená cesta podléhala často kritice občanů, neboť končila „v polích“ před železničním náspem. Pozemkový úřad však může provádět realizace společných zařízení až po zapsání pozemkové úpravy do katastru nemovitostí. Z tohoto důvodu byl další úsek cesty – objekt 2 cesty C7 v k.ú. Zdětín, objekt 3 cesty C7 v k.ú. Chotětov a cesta VPC 13 v k.ú. Chotětov vybudován až v roce 2011, po zápisu komplexní pozemkové úpravy v k.ú. Chotětov do katastru nemovitostí a po zajištění finančního krytí z fondů Evropské unie. Cesta nyní pokračuje z k.ú. Zdětín pod železničním mostem trati Praha – Turnov do k. ú.
Chotětov, kde se napojuje na silnici III.třídy ChotětovHřivno. Stavbu provedla opět firma H-INTES, spol. s r. o. Celková délka cesty je 2,37 km. Podél cesty v k.ú. Zdětín byly rovněž vysázeny stromy jeřábu ptačího, v listopadu letošního roku bude provedena výsadba zeleně podél cesty VPC 13 v k.ú. Chotětov a výsadba části lokálního biocentra v sousedství zmíněné cesty. V jižní části území byla v roce 2009 zrekonstruována a částečně nově vybudována cesta C16 o šířce 3 m a celkové délce 0,3356 km, která mimo jiné umožňuje přístup na pozemky, které byly odříznuty nově vybudovanou cyklostezkou. Stavbu prováděla firma M-silnice a.s., Pardubice. Všechny uvedené cesty v k.ú. Zdětín se staly po protokolárním předání majetkem obce. Jsem si vědoma toho, že starostové obcí musí často vyslechnout nářky občanů, k čemu jsou pěkné “asfaltky“ v polích, když ve vsi chodí v blátě a jezdí po rozbitých silnicích, proč raději obec neinvestuje do těchto komunikací. Využívám tedy této možnosti k vysvětlení, že tyto polní cesty nejsou financovány z prostředků obcí, ale v rámci schválených projektů pozemkových úprav většinou z prostředků fondů Evropské unie, z rozpočtu ministerstva zemědělství, případně z finančních prostředků Pozemkového fondu ČR. Nevyřešenou zůstává otázka financování následné péče o vysázenou zeleň, která nyní leží na bedrech obce. Je snahou ministerstva zemědělství toto napravit v podmínkách pro následné programovací období v letech 2014 až 2020 také ze zdrojů fondů Evropské unie. Eva Krejčíková Pozemkový úřad v Mladé Boleslavi
OBECNÉ NAKLÁDÁNÍ S POVRCHOVÝMI VODAMI V naší zemi obecně a Mladoboleslavsko nevyjímaje, se nachází velké množství chat, chatiček a zahrádkářských kolonií, kde se pěstuje zelenina, ovoce a květiny. Pro některé pěstitele bývá problémem nedostatek vody na zalévání. A protože řada pěstitelsky využívaných pozemků leží v dosahu povrchových vod (vodní toky, meliorační zařízení, rybníky), dovoluji si upozornit na to, kdy lze odebírat vodu z takového zdroje bez povolení a kdy už to nelze. Obecné nakládání s povrchovými vodami, na které není potřeba mít povolení, řeší § 6 zákona č. 254/2001 Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 03 / 2012
Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. V prvé řadě je třeba upozornit, že není třeba žádného povolení či souhlasu k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními ze staveb a pozemků. Srážkové vody ze střech jsou tedy k závlaze plně využitelné. Dále není třeba žádné povolení k odběru povrchových vod pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení. Odebírání např. do konve nebo kbelíku je tedy povoleno bez omezení (na vlastní nebezpečí). Při takovém odběru (obecném nakládání) se nesmí ohrožovat jakost 3
vody (např. vymýváním nádob s chemickými přípravky), narušovat přírodní prostředí (např. vysekávat břehové porosty), zhoršovat odtokové poměry (např. budováním různých lávek umožňujících přístup do vodních toků), poškozovat břehy (budování schodů), poškozovat vodní díla a zařízení (stavidla, náhony…), poškozovat zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných (vlastníci vodních děl, správci vodních toků, rybáři, zemědělci…). Obecné nakládání s povrchovými vodami lze upravit, omezit nebo zakázat formou rozhod-
nutí nebo opatření obecné povahy, vyžaduje-li to veřejný zájem. Například z důvodu sucha. K odběrům, které nespadají do režimu obecného nakládání s vodami, např. při odběru pomocí čerpadla, je potřeba povolení vodoprávního úřadu podle § 8 vodního zákona. Za přestupek nedovoleného nakládání s vodami může být fyzické osobě udělena pokuta až 100 tisíc korun. Právnické osobě a fyzické osobě podnikající za správní delikt pokuta až 500 tisíc korun. Jan Jihlavec
ZRUŠENÍ ZEMĚDĚLSKÉ VODOHOSPODÁŘSKÉ SPRÁVY Od ledna roku 2011 došlo k transformaci Zemědělské vodohospodářské správy (ZVHS) do státních podniků Povodí. Správu staveb vodohospodářských meliorací (hlavní meliorační zařízení a čerpací stanice) zajišťovala zbytková organizace ZVHS. Tato organizační složka státu byla k 30.6.2012 na základě pokynu Ministerstva zemědělství zrušena. Správu těch staveb vodohospodářských meliorací (vodní nádrže, čerpací stanice a hlavní meliorační zařízení), kde dosud vykonávala správu zbytková ZVHS s účinností od 1.7.2012 vykonává Pozemkový fond
České republiky. Ten převzal i působnost ZVHS v agendě plnění úkolů ve veřejné správě v oblastech upravených zejména vodním a stavebním zákonem (vydávání vyjádření a stanovisek vyžádaných podle ustanovení příslušných právních předpisů pro činnost správních úřadů, plnění povinností vlastníků vodních děl a další). Uvedené se nevztahuje na vodní toky. U nich došlo již k rozdělení správcovství po ZVHS k 1.1.2011 mezi podniky Povodí a Lesy ČR (viz. Zpravodaj č. 3/2011). Jan Jihlavec
Nakreslila Anna Štrobachová, 5A 4
Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 03 / 2012
HAVÁRIE NA VODÁCH Od vydání minulého červnového čísla Zpravodaje došlo pouze k jedné havárii s výjezdem vodoprávního úřadu: Dne 31. července došlo k poměrně závažné havárii (ale s dobrým koncem) v Dolním Cetně. Při frézování komunikace na silničním mostu přes Strenický potok došlo ke zborcení okraje mostní konstrukce a k propadu více než 30-ti tunové frézy jedním z pojezdových pásů konstrukcí mostu. Došlo k utržení hadice hydrauliky a do Strenického potoku uniklo cca 15 litrů oleje. Možné
Hasiči při likvidaci havárie
Silniční fréza probořená do mostu
závažné důsledky havárie se podařilo eliminovat díky rychlému a profesionálnímu zásahu hasičů z HZS ÚO Mladá Boleslav. Ti cca 1 km po proudu instalovali tři norné stěny se sorbentem dříve, než k danému místu první olejová skvrna dorazila. Nedošlo tak k úhynu pstruhů a k větším škodám na životním prostředí. Ve spolupráci s místními rybáři byly včas uzavřeny přívody vody do obtokových rybníků a tak ani tam se olej nedostal. Jan Jihlavec
NOVÝ ZÁKON O OCHRANĚ OVZDUŠÍ Od 1. září 2012 nabyl účinnost zcela nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. Proti do té doby platnému zákonu přinesl řadu změn. Například byly některé důležité části (imisní limity, zóny, základní povinnosti v měření...) přesunuty z prováděcích předpisů přímo do zákonu. V zákonu se také objevily nové nástroje, jako nízkoemisní zóny pro města a obce, kompenzační opatření, zpřísnění emisních limitů a technických požadavků vyjmenovaných zdrojů, flexibilita v přístupu ke zdrojům znečištění (individuální přístup ke zdrojům). Dále byly posíleny některé nástroje, jako programy zlepšování kvality ovzduší na MŽP, zrušení vazby „stavební řízení a povolení orgánu ochrany ovzduší“ a povinná revize povolení k provozu zdroje. Přípustná úroveň znečišťování je určena emisními limity (podle prováděcího předpisu nebo povolení k provozu), emisními stropy (pro zdroj nebo skupinu, provozovnu), technickými podmínkami provozu a přípustnou tmavostí kouře (tento limit byl do zákona včleněn až v parlamentu a těžko si lze představit jeho uplatnění v praxi). V zákonu jsou též specifikovány povinnosti všech provozovatelů stacionárních zdrojů a to těch, které jsou vyjmenovány v příloze č. 2 i těch, které v příloze nejsou („malých zdrojů“). To jsou zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 10 až 300 kW. Zde je nově stanovená povinnost Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 03 / 2012
– zákonný zákaz spalovat méně kvalitní uhlí (dříve to mohla obec zakázat obecně závaznou vyhláškou /OZV/). Tyto zdroje podléhají nově kontrolám technického stavu (1x za 2 roky – první kontrola nejpozději do 31. 12. 2016 a nejpozději 10 let od účinnosti zákona musí být plněny limity uvedené v příloze č. 11 k zákonu). Toto ustanovení zákona se dotkne mnoha obyvatel, resp. těch, kteří spalují v domácnostech pevná paliva ve zdrojích o tepelném příkonu od 10 kW, které slouží pro teplovodní soustavu ústředního vytápění. Zákon ale neumožňuje žádnému kontrolnímu správnímu orgánu provádět kontrolu topeniště v domácnosti. Může však být kontrolováno provedení kontroly technického stavu (doložení protokolu o kontrole). U fyzických i právnických osob zůstává povinnost spalovat v otevřených ohništích jen suché rostlinné materiály neznečištěné chemickými látkami (toto může obec regulovat OZV). Zajímavá (a určitě bude hodně diskutovaná) je povinnost u nových staveb, či změnách stávajících, využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií (centrální zásobování teplem = CZT), pokud je to technicky možné a ekonomicky přijatelné. Nový zákon také nově vymezuje kompetence jednotlivým orgánům ochrany ovzduší. Ke všem zdrojům vyjmenovaným v příloze č. 2 vydává povolení a stanoviska krajský úřad a k těmto řízením může vydat své vyjád5
ření obecní úřad. Obec s rozšířenou působností (ORP) vydává závazné stanovisko k územnímu a stavebnímu řízení a k řízení o vydání kolaudačního souhlasu z hlediska ochrany ovzduší u stacionárních zdrojů neuvedených v příloze č. 2 zákona (tedy prakticky ke všemu co je stacionárním zdrojem podle zákona). Všechny orgány ochrany ovzduší musí aktivně zpřístupňovat veřejnosti informace např. o podaných žádostech o závazné stanovisko. Zákon také přímo řeší náležitosti žádosti o povolení provozu, povolování zdrojů, a to i v případech, kdy se nevede řízení podle stavebního zákona, integraci dílčích rozhodnutí atd. Pokud stávající povolení zdroje podle přílohy č. 2 není v souladu s požadavky nového zákona, musí provozovatel požádat o jeho změnu nebo nové povolení do dvou let ode dne nabytí jeho účinnosti. Tam, kde není vydané povolení podle předchozího zákona a zdroj je nyní v příloze č. 2, musí provozovatel požádat o povolení do jednoho roku od účinnosti nového zákona. Zákon také vymezuje provozovateli povinnost zjišťování úrovně znečišťování. Vymezuje také vznik smogové situace, kdo a kdy ji vyhlašuje, její regulační nástroje. Obec může mít regulační řád pouze ve vztahu k dopravě (k tomu je třeba studie). V oblasti dopravy je také možné OZV stanovit nízkoemisní zóny a to pouze tam, kde dochází k překračování limitů. Zákon dále obsahuje koncepční nástroje, které nejsou v kompetencích ORP ani jednotlivých obcí. Zásadně se změnily ekonomické nástroje. Tam, kde poplatková povinnost je méně než 5000 Kč, není třeba dávat poplatkové hlášení. Nad 5000 Kč je nutné podat poplatkové hlášení, ale poplatky se hradí až pokud částka přesáhne 50 000 Kč. Poplatkovou agendu vyřizují krajské úřady. Tyto možná poněkud zvláštní úpravy vznikly až při projednávání návrhu zákona v obou komorách parlamentu. Provozovatelé zdrojů uvedených v příloze č. 2 jsou povinni vést provozní evidenci o stálých a proměnných
údajích o stacionárním zdroji a každoročně ohlašovat údaje souhrnné provozní evidence do integrovaného systému ohlašovacích povinností (ISPOP). V zákonu není uvedeno v jakém termínu. Snad to bude v prováděcím předpisu. Přestupky projednává ORP, správní delikty u vyjmenovaných zdrojů (příloha č. 2 zákona) Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) a u ostatních ČIŽP nebo ORP. Autorizace k provádění některých činností (měření, zpracování posudku...) vydává nadále MŽP. Přímo v zákonu je také uvedena povinnost na přimíchávání biopaliv do nafty a benzinů (plněny požadavky směrnice 2009/30/ES). Bude tak nerušeně pokračovat negativní ovlivňování krajiny, půdy, povrchových a podzemních vod a fauny masivním pěstováním technických plodin za účelem výroby biopaliv. Prováděcí předpisy k novému zákonu zatím (až na výjimky) nejsou. K minulému zákonu jich bylo 11, nyní jich má být 6. Nejobsáhlejším předpisem má být tzv. „emisní“ vyhláška (přípustná úroveň znečišťování, požadavky na měření...). Už existuje „imisní“ vyhláška (č. 330/2012 Sb - informování veřejnosti, smogové situace, vyhodnocení znečištění...). Dále bude vydáno nařízení vlády, kterým se stanoví pravidla pro nízkoemisní zóny. Čtvrtým předpisem je už existující nařízení vlády č. 351/2012 Sb. o kritériích udržitelnosti biopaliv. Dále vyhláška o požadavcích na kvalitu lodních paliv (ta už snad také vyšla) a vyhláška o pravidlech posuzování ekonomické přijatelnosti CZT a bezemisních zdrojů tepla. Výše uvedené je pouze výtah z některých paragrafů zákona č. 201/2012 Sb. Zákon obsahuje mnoho dalších možností, povinností a regulativů a i úřady se teprve učí s nimi pracovat. Při absenci části prováděcích předpisů, především klíčové „emisní“ vyhlášky, ale některá ustanovení dosud aplikovat nelze. Jan Jihlavec
PRÁVNÍ ÚPRAVA V OBLASTI OCHRANY ZVÍŘAT PROTI TÝRÁNÍ - III. ČÁST Klíčovou právní normou v oblasti ochrany zvířat proti týrání je Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). Jeho účelem je „chránit zvířata, jež jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem“. Zákon zakazuje nejen samotné týrání zvířat, ale také všechny formy jeho propagace. Je třeba poznamenat, že i v tomto zákoně jsou zapracovány příslušné předpisy 6
Evropských společenství. Zákon upravuje požadavky a podmínky ochrany zvířat proti týrání, práva a povinnosti fyzických i právnických osob na úseku ochrany zvířat proti týrání, včetně požadavků na jejich kvalifikaci a odbornou způsobilost a rovněž soustavu orgánů vykonávajících státní správu na tomto úseku. Nyní se postupně podívejme na obsah jednotlivých částí a paragrafů zákona. Samozřejmě stručně, cílem není odborný právní výklad, ale pouze poskytnutí informace o tom, co vlastně lze v zákoně najít. Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 03 / 2012
V první části zákona, která obsahuje obecná ustanovení, jsou vysvětleny pojmy, se kterými zákon pracuje. Tady jsou některé z nich, pro lepší orientaci v dalším textu: • zvířetem se rozumí každý živý obratlovec, kromě člověka, nikoli plod či embryo • volně žijící zvíře paří k druhu, jehož populace se v přírodě sama udržuje • zvíře v lidské péči je přímo závislé na bezprostřední péči člověka • hospodářské zvíře je chováno k produkci živočišných produktů či pro jiné podnikatelské účely • zvíře v zájmovém chovu je chováno k zájmové činnosti nebo jako společník • handicapované zvíře je volně žijící zvíře, které v důsledku nemoci či zranění není dočasně či trvale schopno ve volné přírodě přežít • toulavé zvíře je zvíře v lidské péči, které není pod trvalou kontrolou fyzické osoby či chovatele • zvíře vyžadující zvláštní péči je druh zvířete v zájmovém chovu, který má zvláštní nároky např. na zacházení či ošetřování, krmení, ... • opuštěné zvíře bylo původně v lidské péči, není pod přímou kontrolou nebo dohledem a ze zjištěných skutečností vyplývá, že ho chovatel opustil, aby se ho zbavil • pokusné zvíře má být použito k pokusům, může jít i o volně žijící zvíře • chovatelem je každá právnická nebo fyzická osoba, která zvířata chová trvale či dočasně, nebo je přemísťuje, obchoduje s nimi, provozuje jatky, útulky, provádí pokusy na zvířatech, pořádá veřejná vystoupení, .... • porážka je usmrcení zvířete za účelem využití jeho produktů • utracení je pokud možno bezbolestné usmrcení veterinárními prostředky oprávněnou osobou
neodpovídají jeho fyzickému stavu, používání pomůcek a metod výcviku způsobujících bolest, z jiných než zdravotních důvodů omezování výživy či napájení, podávání dopingových látek, provádění chirurgických zákroků k úpravě vzhledu, chov zvířat v nevhodných podmínkách, nešetrné zacházení při přepravě, usmrcení způsobem působícím nepřiměřenou bolest, opuštění zvířete s úmyslem se ho zbavit, atd. Paragraf 4b pak definuje, co se považuje za propagaci týrání zvířat. V § 5 odst.1 se konstatuje, že „nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře.“ Druhý odstavec tohoto paragrafu pak dává výčet těch důvodů, pro které zvíře usmrtit lze. Je to nejen porážka hospodářských zvířat či utracení nevyléčitelně nemocného zvířete, ale rovněž výkon práva myslivosti či rybářství, deratizace, ukončení pokusu, mimořádná veterinární opatření, bezprostřední ohrožení člověka zvířetem, .... V §5 je rovněž uvedeno, kdo smí utracení zvířete provést a dále jsou zde vyjmenovány zakázané metody usmrcování zvířat Paragrafem 5a začíná druhá část zákona. Ta je věnována ochraně zvířat při usmrcování, použití znecitlivění a při veřejných vystoupeních. V § 5a jsou vyjmenovány všeobecné požadavky na veškeré vybavení jatek. Rovněž je zde stanoveno, že osoby provádějící porážku zvířat musí mít odbornou způsobilost stanovenou zvláštním právním předpisem. § 5b se věnuje porážkám či utrácení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných zvířat. V dalších paragrafech jsou vyjmenovány požadavky na vykládku a přehánění zvířat na jatkách, fixaci zvířat před omráčením, postupy omráčení, vykrvování a vlastního usmrcení. V § 6 se konstatuje, že nikdo nesmí zvíře opustit s úmyslem se ho zbavit nebo je vyhnat. Opuštěním zvířete však není jeho návrat do přirozeného prostředí, pokud to jeho stav a podmínky prostředí dovolují. Paragraf 7 je věnován požadavku na použití znecitlivění při zásazích způsobujících bolest. Jsou zde vyjmeV § 4 zákona je výčet toho, co se považuje za týrání novány zákroky, při kterých toto není požadováno, tj. zvířat. Jmenujme např. nucení zvířat k výkonům, které např. kastrace samců ve stanoveném věku, odrohování telat, označování zvířat (čipy, tetování, ušní známky, výžeh u koní, ...). Následující dva paragrafy přeskočíme. Týkají se veřejných vystoupení zvířat. Této problematiky se výrazně dotkne chystaná novela zákona, takže se jí budeme věnovat v dalším čísle Zpravodaje, po nabytí účinnosti novely. Část třetí zákona (§8a až 8g) řeší ochranu zvířat při přepravě. A to od doby trvání přepravy, odborné způsobilosti dopravců a provozovatelů shromažďovacích středisek, zdravotní způsobilosti zvířat k přepravě, konstrukce dopravních prostředků až po vlastní postup přepravy, tj. nakládku, vykládku, pohánění, atd.. Velikost prostoru pro přepravu zvířat stanoví ministerstvo prováděcím předpisem. Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 03 / 2012
7
Část čtvrtá zákona začínající § 9 se zabývá ochranou zvířat při chovu. Z hlediska hospodářských zvířat se nejedná jen o použitou technologii chovu, o kvalitu a dostupnost krmiv a vody. Chovatel musí zajistit rovněž dostupnost první pomoci, možnost případné izolace nemocného zvířete, musí být schopen zabránit úniku zvířat, ale také zajistit dostatečně početný a odborně způsobilý personál. Minimální standardy pro chov hospodářských jsou stanoveny prováděcím právním předpisem ministerstva. Paragraf 13 je věnován ochraně zvířat v zájmových chovech, i tato zvířata musí být samozřejmě chována v podmínkách odpovídajících jejich biologickým potřebám. Pro zajímavost, např. odst. 4 zakazuje prodej zvířete osobě mladší 15 let bez souhlasu rodičů. Několik odstavců je věnováno problematice chovu zvířat vyžadujících zvláštní péči. Nejsou-li tato zvířata chována v zoologických zahradách či záchranných stani-
Nakreslila Petra Kupcová, 6A
cích a nejde-li o chov loveckých dravců, je třeba k jejich chovu povolení orgánu veterinární správy příslušného podle místa chovu. Vybrané druhy zvířat vyžadujících zvláštní péči musí být trvale nezaměnitelně označeny. Prováděcí právní předpis stanoví druhy zvířat vyžadujících zvláštní péči i způsob jejich značení a vzor žádosti o povolení jejich chovu. Paragraf 13a je věnován podmínkám pro obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy, paragraf 13b pak toulavým a opuštěným zvířatům. Této problematiky se dotkneme příště, v souvislosti s pravomocemi obcí. V paragrafu 14 je řešena problematika ochrany volně žijících zvířat. Jsou zde vyjmenovány zakázané způsoby odchytu, ale také výjimky pro odchyt do sítí. Zákon zakazuje odchyt jedinců druhů původně žijících na území ČR za účelem jejich chovu ve farmovém či zájmovém chovu (mimo chovu loveckých dravců prováděného v souladu se zvláštními právními předpisy) a vyjmenovává zakázané činnosti s volně žijícími zvířaty. Ochraně handicapovaných zvířat je věnován §14b. O takové zvíře se nemůže postarat kdokoli. Ten, kdo zvíře nalezne a nemá osvědčení o odborné způsobilosti k péči o handicapovaná zvířata, musí zvíře předat záchranné stanici, nebo tam oznámit místo nálezu. V záchranné stanici musí být alespoň jedna osoba odpovědná za péči o handicapovaná zvířata, která absolvovala odborný kurz a vlastní výše zmíněné osvědčení. Další osoby pak musí být náležitě poučeny. Prováděcí právní předpis ministerstva stanovuje obsah odborného kurzu, požadavky na školicí pracoviště a další podmínky pro získání odborné způsobilosti k péči o handicapovaná zvířata a rovněž vybavení a velikost prostor pro handicapovaná zvířata. Částí pátou zákona se nebudeme zabývat, týká se ochrany pokusných zvířat. S touto problematikou se běžný člověk těžko setká. V příštím čísle Zpravodaje se podíváme, mimo jiné, na soustavu správních orgánů na úseku ochrany zvířat proti týrání a na správní delikty v této oblasti. Jana Šoutová referentka oddělení ochrany přírody, myslivosti a rybářství
NEJOHROŽENĚJŠÍ PAMÁTKY VE SPRÁVNÍM OBVODU MLADÁ BOLESLAV – SKALSKO č p. 26 Jak bylo řečeno v předchozím díle našeho miniseriálu, celorepublikový seznam nejohroženějších památek vede na svých webových stránkách Národní památkový ústav a zařazovány jsou zde objekty, jejichž památková a kulturní hodnota je ohrožena. Nejčastěji zde můžeme najít bývalé tvrze, zámečky, církevní stavby nebo venkovské usedlosti. Důvodem, proč se objekty na 8
tento seznam dostávají, je neplnění povinností vlastníka (udržování objektu v dobrém stavu). V minulém díle jsme se věnovali zámku Studénka u Bakova nad Jizerou, dnes se podíváme blíže na vesnickou usedlost čp. 26 v obci Skalsko. Vesnická usedlost čp. 26 patří k příkladům vrcholného období roubené architektury v okolí Mšena a na Bělsku Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 03 / 2012
asi z přelomu 18. a 19. století (dvorní křídlo, včetně krovu). Roubené jádro domu pochází z vrcholného období dřevěné architektury ve Skalsku patně na konci 18. století. Z téže doby je robustní hambalkový krov. Dům měl buď atypickou dvoudílnou, eventuelně trojdílnou půdorysně zalomenou dispozici, nebo byl při druhotných úpravách zkrácen o východní část. Na dvorní straně byl opatřen pavlačí s profilovanými sloupky. Patrně před polovinou 19. století (před rokem 1842) byl dům částečně přestavěn. Obytná roubená část byla rozšířena o zděný severní trakt a opatřena současnou lomenicí. Velmi hodnotná je i jeho mladší zděná klasicistní stavební etapa, s řadou kvalitních detailů, která se obrací do ulice ke kostelu. Dům je zachován ve vysoce autentické podobě, se všemi podstatnými historickými konstrukcemi (stěny, stropy, klenby, krov roubeného křídla, kamenické prvky). Zcela nezastupitelné je však zejména místo domu v rámci vesnické památkové zóny Skalsko. Dům je situován v těsném sousedství kostela sv. Havla a pohledově uzavírá prostranství okolo kostela před architektonicky rušivými objekty bytových domů, vzniklými ve dvoře bývalé usedlosti. Je posledním zbytkem původně velké usedlosti (jedné z nejbohatších ve vsi), ostatní části byly v 80. letech 20. století nahrazeny bytovou výstavbou. Dům má komplikovanou dispozici na půdorysu zalomeného nepravidelného písmena „L“. Půdorysným jádrem je částečně roubené stavení se zkrácenou dvoudílnou dispozicí (severní křídlo). V nároží je situována vstupní síň, z níž vede schodiště do patra a do sklepa. V západní části objektu, orientovaného do původního dvora, je dvoutraktová roubená omítaná světnice, s omítaným trámovým stropem. Na severní straně světnice i síňového dílu je druhotně přistavěný zděný trakt. Patro severního křídla opakuje dispozici přízemí. Dispozičně zcela oddělené je půdorysně zahnuté východní křídlo. Patro východního křídla, původně dispozičně propojené se severním křídlem, obsahuje sled trojice obytných plochostropých místností. Severní křídlo má masivní hambalkový krov se střední rámovou stolicí. Užší východní křídlo má prostý hambalkový krov, přičemž všechny prvky jsou ručně opracovávané. Severní průčelí je překryté druhotnou Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 03 / 2012
přízemní přístavbou zadního traktu, částečně zbořenou. Jižní průčelí kolmého křídla je slepé a vzniklo po odbourání navazující hospodářské budovy. Severní křídlo je roubené omítané, průčelí je završeno lomenicí, tvořenou svisle kladenými prkny, přes které je latěmi naznačena klasovitá skladba. Navazující zalomená část severního křídla má obdobně řešené průčelí. Stěna je opět roubená omítaná, krytá přesahem zápraží. Navazující dvorní stěna východního křídla je zděná z pískovcových bloků, proložených menšími kameny, bez omítky, s dvojicí dvojitých čtyřtabulkových oken. V místě styku obou křídel je krátká obedněná pavlač, částečně zřícená. Střecha nad severním křídlem je polovalbová, krytá keramickými drážkovkami. Nad zápražím je přesah, vynášený zhlavími stropních trámů. Nad zalomeným východním křídlem je úzká sedlová střecha krytá bobrovkami, částečně poškozená pádem stromu. Zcela přestavěna byla východní část domu. Nově postavena byla východní obvodová stěna, na kterou navázalo pozdně klasicistní patrové úzké křídlo s kamennými portálky a plackovými klenbami, obsahující obytné prostory a krámek. Nejmladší úpravy lze datovat do období počátku 20. století. Tehdy byly také přistavěny dnes zbořené hospodářské budovy na jihovýchodní straně parcely. V průběhu druhé poloviny 20. století nebyl dům prakticky upravován ani udržován a dochoval se v podobě udávané především prvními dvěma stavebními etapami z konce 18. století a první poloviny 19. století. V roce 2008 byl dům částečně poškozen pádem stromu. Památka je poškozována povětrnostními vlivy, resp. zatékáním, které způsobuje destrukci dřevěných prvků objektu, vlhkost a tím pádem jsou zaručeny vhodné podmínky pro další rozšiřování dřevokazného hmyzu a houby, které dřevěné prvky dále destruují. Zároveň hrozí zřícení krovu a stropních konstrukcí. K zamezení zřícení bylo vydáno patřičné opatření, které ukládá vlastníkovi povinnost objekt zabezpečit. Pro záchranu objektu je zároveň možné požádat o finanční příspěvek (ať již Ministerstvo kultury ČR či Středočeský kraj), o který však současný majitel nejeví jakýkoliv zájem. Vzhledem k uvedeným hodnotám a bohužel i technic-
9
kému stavu objektu se obtížně hledá správný vlastník nomu z mnoha, který stále nenašel svého „prince na s citem pro takto význačnou památkou, která si zaslouží bílém koni“. naší pozornost a rekonstrukci, neboť i objekty lidové Kristýna Licinbergová architektury patří k dokladům lidské činnosti, zručnosodbor stavební a rozvoje města ti, umu a technického vývoje. Tento objekt patří k jedvedoucí oddělení památkové péče
SOCIÁLNÍ PRÁCE NA OBCÍCH II. A III. TYPU OD 1. LEDNA 2012 Od 1. ledna 2012 došlo v souvislosti s přechodem dávkových agend v sociální oblasti pod úřady práce také ke změně ve výkonu sociální práce na obcích. Sociální pracovnice, které vykonávají svou práci na obcích II. a III. typu od ledna 2012 mají svou práci ztíženu faktem, že veškeré informace o osobách, které se nacházejí v hmotné nouzi nebo které mají zdravotní problémy, byly předány na úřady práce. Úkolem sociálního pracovníka je především: - vyhledávat klienty v jejich přirozeném prostředí (depistáž) - posuzovat jejich životní situaci - provést individuální plánování cílů klienta a kroků, které povedou k jejich naplnění - spolupodílí se na realizaci preventivních aktivit, jejichž cílem je předcházet vzniku nepříznivých životních situací klientů Vyhledávání sociálně, kulturně a zdravotně znevýhodněných občanů se prování formou místního šetření na základě
upozornění nebo jiného způsobu zjištění problémové situace občana. Sociální pracovník v rámci místního šetření pak získává informace a podklady pro další sociální práci. Seznamuje se s přirozeným prostředím klienta, jeho ekonomickými, fyzickými a psychickými potřebami tak, aby plánoval průběh řešení problému klienta. Obracíme se proto na vás, starosty jednotlivých obcí, abyste svými podněty pomohli řešit sociální, případně zdravotní problémy občanů vašich obcí a kontaktovali jste se na sociální pracovnice Magistrátu města Mladá Boleslav: paní Bc. Andreu Reslovou, vedoucí odd. sociálních služeb odboru sociálních věcí, tel. č.: 326 716 170 e-mail:
[email protected] a paní Renatu Abíkovou, DiS., sociální pracovnici a kurátorku odboru sociálních věcí, tel. č.: 326 716 132 e-mail:
[email protected] Věra Horáková vedoucí odboru sociálních věcí
WORKSHOP „KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ V KOSTCE“ Statutární město Mladá Bolese budou v rámci celého projektu slav pořádalo společně s Centscházet a společně určí tzv. priorem pro komunitní práci středrity nového KPSS. Celým workshoní Čechy ve čtvrtek 25.10.2012 pem provedla přítomné Martina v Domě s pečovatelskou službou, Macurová z Centra pro komunitní Na Radouči 1081, Mladá Boleslav, práci střední Čechy, která předúvodní Workshop „Komunitní stavila základní metody komunitplánování v kostce“ k projektu ního plánování sociálních služeb, „Komunitní plán sociálních služeb seznámila přítomné s průběhem statutárního města Mladá Boleslav jeho vyhodnocení a aktualizace, na období 2014-2018“, který byl organizační strukturou a zjišťovázahájen 03.09.2012. ním potřeb občanů. Workshop dal také prostor k diskusi Akce byla určena zejména zástupcům realizátora vyjádřit svoji představu o dalším průběhu komunitního projektu ( Statutární město Mladá Boleslav), poskytova- plánování v Mladé Boleslavi a okolí. telům sociálních služeb a uživatelům sociálních služeb, Alena Hnízdová přičemž všichni jsou členy tzv. řídící skupiny. Dále se koordinátorka KPSS SM Mladá Boleslav zúčastnili jednotliví vedoucí pracovních skupin, které odbor sociálních věcí 10
Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 03 / 2012
KONTROLA OBJEKTU PŘED PODEPSÁNÍM KUPNÍ SMLOUVY Na oddělení obecní živnostenský úřad se množí případy, kdy občané žádají pomoc v případě, kdy zakoupí nemovitost a záhy jim klepe na dveře exekutor či vymahač dluhů. Tato situace nastala proto, že před podepsáním kupní smlouvy nedošlo ke kontrole objektu, zda v něm nemá podnikatelský subjekt (fyzická či právnická osoba) místo podnikání nebo sídlo. Proto oddělení obecní živnostenský úřad doporučuje, aby v tomto případě zájemce o koupi nemovitosti zadal do vyhledavače internetových stránek adresu www.rzp.cz, kde se zobrazí webové stránky Ministerstva průmyslu a obchodu. Zde stačí kliknout na záložku „vyhledávání“ a objeví se okno, do kterého lze zadat adresu nemovitosti. Po příkazu vyhledat se zobrazí buď hlášení, že se v objektu nenachází žádný podnikatelský subjekt, nebo se zobrazí seznam podnikatelských subjektů, kteří mají v Registru živnostenského podnikání nahlášenu tuto adresu jako místo podnikání nebo sídlo. Tito podnikatelé by měli doložit na živnostenský úřad souhlas s užíváním objektu jako místa podnikání nebo sídla od „nového majitele“. Pokud nový majitel nesouhlasí s tím, aby v objektu byli hlášeni podnikatelé, měl by se obrátit na živnostenský úřad.
Dnem 30. 6. 2012 nabyla účinnosti novela zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, která mění § 58 odst. 1, kdy na základě tohoto paragrafu živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění, jestliže podnikatel neprokáže právní důvod užívání prostor podle § 31 odst. 2, tzn. že podnikatel je povinen na žádost živnostenského úřadu prokázat vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž má na území České republiky místo podnikání nebo sídlo. Podnikatel nemusí prokazovat vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž má v České republice umístěno místo podnikání, má-li místo podnikání totožné s bydlištěm (§ 5 odst. 2). Pokud má podnikatel bydliště na adrese ohlašovny úřadu nebo na adrese sídla správního orgánu, který úředně zrušil údaj o místu hlášeného pobytu na území České republiky, musí prokázat vlastnické nebo užívací právo k objektu v nichž má umístěno místo podnikání. Martina Hlaváčová vedoucí oddělení obecní živnostenský úřad SpO a ObŽÚ
Nakreslila Anna Vaňková, 5B Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 03 / 2012
11
PROJEKT „REGION BEZPEČNÉHO INTERNETU“ Statutární město Mladá Boleslav ve spolupráci s Národním centrem bezpečnějšího internetu a obcí Líbeznice realizuje projekt: „Region bezpečného internetu: Rozvoj kompetencí pracovníků škol v oblasti ICT a online bezpečnosti ve Středočeském kraji“ (Registrační číslo: CZ.1.07/1.3.04/03.0034). Hlavním cílem projektu je rozvoj kompetencí pedagogických pracovníků v oblasti ICT a online bezpečnosti ve Středočeském kraji. V rámci tohoto projektu bude proškoleno 240 pedagogů z celého Středočeského kraje v oblasti bezpečného a etického využívání on-line technologií. Projekt přispěje k rozvoji jejich internetové gramotnosti, a to především ke zvýšení znalosti rizik a sociálně patologických jevů, spojených s užíváním moderních informačních technologií. Pedagogové získají podrobné znalosti o nástrojích možné prevence, ochrany i pomoci v případě internetové patologie a konkrétní vodítka pro výuku bezpečného a etického využívání internetu na základních a středních školách.
z ESF a SR ČR je účast pro pedagogické pracovníky Středočeského kraje bezplatná. V rámci realizace projektu již byla vytvořena dvě školící pracoviště online bezpečnosti (stálé a mobilní), která zvýší dostupnost dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Základní výukové pracoviště (stálá učebna) bezpečného internetu bylo vytvořeno na 5. základní škole v Mladé Boleslavi. Mobilní pracoviště a mobilní tým lektorů umožňuje proškolení pedagogů ze vzdálenějších částí kraje. V případě zájmu lze veškeré informace o realizaci projektu získat přímo na Magistrátě města Mladá Boleslav nebo na webových stránkách www.mb-net.cz (v rubrice Prevence rizikových jevů) nebo na www.saferinternet.cz a www.libeznice. Martina Schubertová, vedoucí projektu
Vzdělávací program tvoří ucelený cyklus důležitých témat internetové bezpečnosti: • Elektronická šikana a jak ji řešit, včetně elektronického násilí vůči učiteli • Kybergrooming aneb jak chránit děti před zneužitím • Jak aktivně bojovat se škodlivým a nezákonným obsahem na internetu • Trestná činnost páchaná dětmi v prostředí internetu • Jak řešit závislost na internetu a počítačových hrách • Sociální sítě a co by děti měly vědět • Práva učitele a nová média ve vyučování • Jak vyučovat etické a bezpečné chování na internetu na ZŠ a SŠ (metodické postupy) Vzdělávací cyklus bude probíhat do konce roku 2012 a v případě jeho absolvování získají pedagogové kromě zvýšení svých znalostí i nové metodické materiály, pracovní listy a edukační DVD pro přímou práci s žáky. Zároveň jim bude udělen i certifikát o absolvování akreditovaného vzdělávacího programu „Informační technologie a bezpečnost na ZŠ a SŠ“ a čestný titul „Pedagog bezpečného internetu“. Vzhledem k podpoře projektu
Nakreslila Anna Veselá, 9B
Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav. Vydává Magistrát města Mladá Boleslav. Neprodejné. Odpovědný zástupce vydavatele Ing. Jan Jihlavec. Tel.: 326 716 100, e-mail:
[email protected]. Číslo 3/2012, datum vydání: listopad 2012. Tisk: Tiskárna Golapress, Bělská 151, Mladá Boleslav. Text neprošel jazykovou úpravou.