Magistrátu města Mladá Boleslav

Magistrátu města Mladá Boleslav Číslo 1 / 2014

Nakreslily Adéla Hladíková a Eliska Rybníčková, 3. B

ÚNOR

Vážení čtenáři, vím, že se pouštím na tenký led, ale nedá mi to a musím pod vlivem událostí minulých měsíců malinko zabrousit do velké politiky. Denně jsme nepříliš věrohodnými médii, tvářícími se věrohodně, zásobováni informacemi o dění v nejvyšší politice, resp. jak to dělají ti, co řídí a ovlivňují nejbližší (ale i tu vzdálenou ) budoucnost státu. Z těch informací není dobře po těle. Média často něco nakousnou a dále se již věnují jiným tématům. Nemají snahu dohnat konkrétního „odhaleného“ politika např. k tomu, aby se z politiky ztratil. (On totiž skýtá určitou naději skandálů i v dalším období a bude o čem psát). A tak je možné, že například i ten nejnižší vedoucí úředník na malém úřadu musí dokládat, že nespolupracoval s komunistickou státní bezpečností, zatímco člen vlády nebo parlamentu takovou povinnost nemá. Nebo že v čele významného ministerstva může být devítiměsíční rychlostudent, nebo že nejvyšší představitel státu ve slavnostním přímém přenosu pranýřuje několik chyb v dopisu, místo aby na to odesilatele decentně (mezi čtyřma očima) upozornil. To jsou takové „drobnosti“, které mají, spolu s mnoha dalšími stresovými situacemi, které každodenně každý potkáváme, vliv na naší psychiku. Ke každému z nás se ale naštěstí dostává také mnoho pozitivních, laskavých a pro srdíčko hřejivých informací. Jen je třeba si jich všimnout a naučit se vnímat je. Takovou informací bylo v poslední době například sdělení jedné paní z Mladé Boleslavi o jiné paní z Mladé Boleslavi, se kterou se dala do řeči u Jizery v Podlázkách. Ta jiná paní totiž uklízela nepořádek na cestě a u cesty podél Jizery. Jen tak sama od sebe, aby tam bylo čisto, protože po té cestě ráda chodí. Neočekává žádnou pozornost, proto se o ní (ale ani o dalších) neví. V dnešní době obdivuhodný čin. Klobouk dolů... Proto je třeba říkat naším dětem a vnoučatům „podívej se, to jsou naše vzory“, aby se nám náhodou nezakoukaly do některých vzorů, které nám podsouvají média. Jan Jihlavec vedoucí odboru životního prostředí

RYCHLE ROSTOUCÍ DŘEVINY – EKOLOGICKY ŠETRNÝ ZDROJ ENERGIE NEBO ČASOVANÁ BOMBA? Na uvedenou otázku je těžké odpovědět. Vše totiž závisí na dodržování pravidel. Navíc lidmi. A ještě navíc pravidel, která dosud nejsou jasně definována. Rychle rostoucí dřeviny lze charakterizovat jako dřeviny, které mají krátkou dobu obmýtí a průměrný přírůstek jejich dřevní hmoty je vyšší než průměrný přírůstek hmoty u ostatních dřevin. Proto jsou právě rychle rostoucí dřeviny s rychlým přírůstkem biomasy využívány jako zdroj pro výrobu „obnovitelné“ energie. Na téma rychle rostoucích dřevin lze nalézt každý den na internetu nebo v tisku mnoho článků, neustále se pořádají různé workshopy. Názor vědecké veřejnosti ohledně pěstování a využívání rychle rostoucích dřevin však zdaleka není jednotný, jednoznačná není ani platná legislativa, ani nejsou přesně definovány metodické pokyny pro postup úředních orgánů. Zároveň není řádně kontrolována evidence a kontrola prodeje osiva či výsadbového materiálu. Odpůrci pěstování a především spalování rychle rostoucích dřevin upozorňují především na rizika rozšíření expanzivních druhů dřevin do volné krajiny. O tom, že Obrázky nakreslily děti ZŠ Dr. Edvarda Beneše, Laurinova 905, Mladá Boleslav na téma „Zimní radovánky“ 2

neřízené zavlékání nepůvodních invazních druhů rostlin nebo živočichů je nebezpečné, není pochyb. Minulost nás snad už poučila, že bychom měli být velmi obezřetní. Nežádoucí rozšíření nepůvodních druhů do okolí může být způsobeno mnoha faktory – neprovádění řádné údržby a zplaňování, změna klimatu, nevhodné stanoviště. Dalším negativem je bezpochyby ochuzování životního prostředí o organickou hmotu procesem spalování. V České republice jsou jako energetické dřeviny pro následné zpracování biomasy nejvíce využívány kříženci topolů a vrby, nezřídka jsou však také na plantáže vysazovány exotické plodiny jako např. ozdobnice čínská nebo paulovnie plstnatá. Pěstování energetických rostlin v České republice upravují právní předpisy Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí. Zejména k pěstování nepůvodních druhů rostlin nebo kříženců rostlin je nutné povolení příslušného orgánu ochrany přírody podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen zákon). V § 5 odst. 4 a 5 tohoto zákona je přímo uvedeno, že záměrné rozšíření geograficky nepůvodního druhu (tzn. druhu, který není součástí přirozených společenstev určitého regionu) rostliny či živočicha nebo záměrné rozšiřování kříženců druhů rostlin nebo živočichů do krajiny je možné jen s povolením Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 01 / 2014

orgánu ochrany přírody. Bohužel však tento zákon přímo nevymezuje sankce za nesplnění této povinnosti. Proto se mnozí podnikavci domnívají, že si mohou na svých pozemcích dělat, co chtějí, a dokonce poskytují rady v tomto smyslu i ve sdělovacích prostředcích. V případě zjištění nepovoleného pěstování nepůvodních druhů rostlin nebo kříženců však postihnuti být mohou. Orgány ochrany přírody totiž v takovém případě v souladu se zněním § 86 zákona nařizují uvedení do původního stavu nebo přiměřená náhradní opatření k nápravě, která by kompenzovala následky nedovoleného jednání. Pokud by tak nebylo učiněno, může být fyzické osobě uložena pokuta až do výše 100.000,- Kč, u právnických nebo fyzických osob vykonávajících podnikatelskou činnost může být pak uložena pokuta až do výše 2 milionů Kč. Magistrát města Mladá Boleslav – odbor životního prostředí jako příslušný orgán ochrany přírody nechce, ani ze zákona nemůže, zbytečně bránit využívání pozemků, dle přání jejich vlastníků, za předpokladu, že nedojde ke kolizi se zájmy ochrany přírody. Proto zastává názor, že všechny pozemky by měly být řádně užívány, tzn. měla by být zajištěna jejich základní údržba. Pokud nemá někdo možnost svoje pozemky využít jinak, zvláště u pozemků s méně úrodnou půdou, proč by nemohl využít svoje pozemky jako plantáž k pěstování energetických plodin, zvlášť pokud se jedná o pěstování energetických plodin pro vlastní potřebu. Pěstování energetických dřevin na svažitých pozemcích kromě toho přispívá i ke snížení eroze. Ovšem vždy je nutné zachovat obecné principy ochrany přírody a zajistit řádnou údržbu plantáže. Zdejší odbor životního prostředí proto pečlivě zvažuje všechny podané žádosti, a pokud o to kdokoli požádá, konzultuje i případné záměry vlastníků na využití jejich pozemků a snaží se nalézt pro ně optimální řešení. Obecně zdejší odbor životního prostředí v případě, že se někdo rozhodne pro založení plantáže rychle rostoucích rostlin, doporučuje pěstování původních druhů rostlin (např. vrby, olše, lísky, jeřáby, šípkové aj. růže) a pokud možno na menších plochách. Jednoznačně se zdejší odbor životního prostředí snaží bránit nežádoucímu šíření všech více či méně expanzivních rostlin, a to zvláště nepůvodních druhů nebo kříženců. Mezi nejvíce vysazované rostliny se řadí jednoznačně různí kříženci topolů. Topoly všeobecně náleží mezi rychlerostoucí dřeviny, které dosahují schopnost pohlavní reprodukce v poměrně nízkém věku. Proto se snadno rozšiřují do okolí jako nálety, často na úkor jiných rostlin. Snadno se rozmnožují i vegetativním způsobem, dobře snášejí prořez. Vzhledem ke své vysoké vitalitě jsou však právě topoly v současné době hojně využívány jako rychlerostoucí a energetické plodiny, tzn. především jako otop. Protože je však zvláště topol japonský silně expanzivní druh, který potlačuje jiné druhy dřevin, není jeho další rozšiřování v zájmu ochrany přírody. Také paulovnie náleží mezi rychlerostoucí dřeviny. Rostou ještě rychleji než topoly, neprodukují vůbec Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 01 / 2014

škodlivý izoprén a díky odlišnému způsobu fixace oxidu uhličitého mají výrazně vyšší produkci biomasy, než rostliny s běžným typem fotosyntézy. Paulovnie jsou zvláště v květu esteticky velmi zajímavé a jsou také oblíbené i u včelařů. Ani u těchto a dalších nepůvodních druhů rostlin však nelze podcenit riziko jejich zplanění a invazivního šíření do volné krajiny. Případné vysazování nepůvodních druhů rostlin nebo kříženců rostlin pro založení plantáže rychlerostoucích dřevin orgán ochrany přírody povoluje pouze mimo biokoridory a biocentra a v dostatečné vzdálenosti od vodních toků. K výsadbě pak musí být použity pouze sazenice od registrovaných pěstitelů rychlerostoucích dřevin, tzn. sazenice schválené k výsadbě dle platné legislativy v České republice. Mezi jednotlivými řádky sazenic pak musí být založen travní nebo luční porost, který bude následně udržován extenzivním kosením. Obmýtí musí být prováděno pravidelně v takových intervalech, aby dřeviny (zejména různé druhy kříženců topolů) nezískaly reprodukční schopnost a nemohly se samovolně rozšiřovat do krajiny). Zároveň veškeré prořezávání porostů je nutné provádět tak, aby nedocházelo k ohrožování živočichů, zejména hnízdícího ptactva. Využití plantáže je cca 25 let. Poté musí pěstitel plantáž zrušit, aby mohl být dotčený pozemek využit k původním účelům a aby nedošlo k nežádoucímu šíření problematických dřevin do okolní krajiny. Martina Schubertová oddělení ochrany přírody, myslivosti a rybářství

Nakreslila Kateřina Pavlíčková, 4. B 3

ZÁSAHY V NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTCE RADOUČ Na podzim loňského roku zajistila Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko provedení údržbových opatření ke zlepšení stavu přírodního a krajinného prostředí v Národní přírodní památce Radouč a jejím ochranném pásmu, která je zároveň i součástí Evropsky významné lokality Radouč. Tato opatření zahrnovala především odstranění náletů (trnovník akát, svída krvavá, růže šípková, bez černý) a vzrostlých exemplářů nepůvodních a expanzivních druhů dřevin (trnovník akát, jasan ztepilý). V případě trnovníků akátů byly navíc jejich pařezy ošetřeny herbicidem, aby nedocházelo k opětovnému obrážení. Zásah byl naplánován a následně proveden za účelem zachování předmětů ochrany Národní přírodní památky Radouč, tzn. za účelem zachování druhové diverzity a udržení systému ekologické stability. Zásah však přivítali i běžní uživatelé pěšího dřevěného chodníku z Podlázek, protože, dle jejich názoru, přispěl i ke zprůhlednění celé lokality, zvýšení bezpečnosti a zlepšení celkového estetického vzhledu. Zvláště v křovinách podél této cesty se totiž často ukrývala různá individua a někteří nezodpovědní uživatelé přilehlé zahrádkářské kolonie zase využívali křoviny jako místo k odkládání svých bioodpadů. Obdobné zásahy by měly pokračovat i v dalších letech v souladu se schváleným plánem péče. Martina Schubertová Nakreslila Klára Hukalová, 5. B

MYSLIVOST – DRUHÉ NÁJEMNÍ OBDOBÍ V roce 2013 ve většině honiteb v působnosti Magistrátu města Mladá Boleslav došlo k ukončení desetiletého nájemního období. Honitby se ze zákona o myslivosti pronajímají na deset let. Myslivecký rok se počítá od 1. 4. do 31. 3. následujícího roku, proto na jaře roku 2013 skončil pro většinu uživatelů honiteb pronájem honiteb. Státní honitby se pronajímají výběrovým řízením, kde rozhodujícím kritériem je cena. Proto došlo někde ke změně uživatelů. Honitby společenstevní jsou většinou pronajímány místním mysliveckým sdružením a cena není rozhodujícím faktorem. V honitbách v působnosti magistrátu bylo za období 2003 - 2012 uloveno 75 kusů jelení zvěře, 3 246 kusů daňčí zvěře, 292 kusů mufloní zvěře, 13 611 kusů srnčí zvěře, 9 303 kusů černé zvěře(divoká prasata), 118 kusů siky (jelen sika), 7 701 zajíců, 39 králíků divokých, 117 kusů kachny polák velký, 84 lysek černých, 56 358 bažantů (bohužel většina pochází z vypuštěné zvěře), 77 perliček obecných, 17 299 kachen divokých, 9 hus divokých, 7 951 lišek, 344 jezevců, 2 141 kusů kun, 119 ondater, 1 424 holubů hřivnáčů, 2 377 strak, 193 vran obecných, 645 hrdliček zahradních, 155 kormoránů velkých, 58 volavek popelavých, 4 mývalové severní, 4

347 psíků mývalovitých, 1 norek americký, 351 nutrií říčních. Myslivci se starají o 1046 slanisek, 874 zásypů, 1155 krmelců a 302 napajedel. Přikrmování zvěře odsuzují někteří ochránci přírody, bohužel to je důkaz nepochopení myslivosti, protože myslivost je o péči a chovu zvěře. Nehledě k tomu, že z přikrmování zvěře v zimních měsících má užitek celá řada ptáků. Ti samí ochránci, kteří brojí proti přikrmování zvěře v případě velké zimy, nabádají ke krmení zpěvného ptactva. Za deset let došlo k nárůstu stavů prasat divokých, kdy v roce 2012 bylo uloveno 1613 kusů divokých prasat. V roce 2003 bylo uloveno 591 kusů. Dále se rozšiřuje daněk skvrnitý, ale nárůst stavů této zvěře není tak dramatický a hlavně nepůsobí tak negativně na ekosystém jako prasata divoká. Početní stavy zvěře srnčí mírně klesají, samostatnou kapitolou je zvěř drobná, jejíž stavy klesají. Divoká populace bažanta obecného se stává minulostí a kdyby nedocházelo k vypouštění bažantů, tak by se již nelovil. Jedním z faktorů, který ovlivňuje početní stavy zvěře, ale i jiných živočichů, je zemědělství. Bohužel stále platí, že většina zemědělců ničí životní prostředí a ještě na to bere dotace. Zemědělství ve jménu okamžitého Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 01 / 2014

zisku vytváří kulturní poušť, která vyhovuje pouze divokým prasatům, která největší škody působí zemědělcům. Divoké prase je dokladem, že pokud daný živočišný druh má vytvořené optimální podmínky, tak lov pouze usměrňuje jeho stavy, ale neohrožuje ho na bytí. Sele a lončák (mladé divoké prase do jednoho roku života) se loví celý rok a přesto jeho stavy stoupají. Dále dochází k nárůstů stavů a šíření nepůvodních živočichů - norka amerického, mývala severního a psíka mývalovitého. Šíření těchto predátorů může být poslední hřebíček do pomyslné rakve celé řady živočichů včetně populací koroptví, bažantů a zajíců. Šíření nutrie říční je spíše vodohospodářský problém, kdy hrabáním narušuje břehy a hráze, působí také škody v zemědělství. Je paradox, že šíření těchto živočichů podpořili někteří ochránci

přírody, kteří v roce 2001 při projednávání zákona o myslivosti prostřednictví bývalého poslance pana Ambrozka prosadili, že uvedené druhy může lovit pouze myslivecká stráž a myslivecký hospodář. Teprve když prokazatelně došlo na některých lokalitách k vymizení řady chráněných živočichů (raci, užovky, ptáci), protože se stali vyhledávanou potravou norků, mývalů a psíků, došlo ke změně zákonů a nyní lze povolit lov nepůvodních druhů živočichů více myslivcům. V roce 2003 vykonávalo právo myslivosti v honitbách v působnosti Magistrátu města Mladá Boleslav 988 myslivců, roce 20012 to bylo 1001 myslivců. Josef Novák vedoucí oddělení ochrany přírody, myslivosti a rybářství

ČEJKA CHOCHOLATÁ Do nedávné doby nejběžnější bahňák, který patřil k obrazu zemědělské krajiny. Původní druh vlhkých luk se dokázal přizpůsobit zemědělské krajině osmdesátých let dvacátého století, přestože to byla krajina zdánlivě stejná jako dnes. Bylo pár rozdílností. Skoro v každé vesnici byla živočišná výroba, chlévská mrva se vyvážela na polní hnojiště. Někde byla hnojiště na trvalém místě, jinde se obrok měnila. Hnůj se vyvážel za každého počasí a podle toho vypadaly přístupové cesty i okolí hnojišť. Vzniklo náhradní prostředí pro čejku chocholatou, i když, dle mého pozorování, hnízdění probíhalo mimo polní hnojiště. Byl zde dostupný zdroj potravy za každých klimatických podmínek a páry s mláďaty se zde vyskytovaly pravidelně. Je zajímavé, že zpevněná hnojiště čejkám nevyhovovala, a pokud byly dodrženy provozní podmínky, tak se u nich čejky nevyskytovaly. Otevřené meliorační příkopy, pokud přežily scelování pozemků, byly pravidelně udržovány tím, že docházelo k plošnému vyřezávání keřového patra a keře se postupně obnovovaly. Při čištění příkopů byl většinou výkopek rozprostřen v blízkosti příkopu a občas tvořil hráz a v době jarního tání zde vznikly kaluže a zamokřené pozemky, které zůstávaly neobdělány. Zde nacházely čejky vhodný biotop. Úbytek čejky chocholaté začal v druhé polovině devadesátých let, kdy došlo k razantnímu snížení chovu hospodářských zvířat a úbytku polních hnojišť. Pod vlivem ochrany přírody se meliorační příkopy přestaly plošně zbavovat keřů a stromů, naopak se začaly dřeviny vysazovat. Vysoké keře a stromy přestaly vyhovovat polním ptákům - bažant obecný, koroptev polní i čejka chocholatá. Keře a stromy slouží jako lovecká stanoviště pro celou řadu ptačích predátorů a přerostlé keře nesplňují podmínky krytu. Mnou pozorovaná hnízdiště byla většinou na otevřených plochách a případné keřové patro bylo do výšky Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 01 / 2014

jednoho metru, aby nebránilo ve výhledu. Hnízdění bylo v obilí, kukuřici a řepě cukrové, nikdy však v řepce olejce. Nárůst ploch řepky olejky je, podle mého názoru, další příčinou úbytku polních ptáků. Predaci dospělých jedinců čejky chocholaté jsem pozoroval pouze jednou sokolem stěhovavým – 10. 9. 1995 u Bělé pod Bezdězem. V době hnízdění čejky chocholaté jsem pozoroval opakovaně zničení snůšky a lov nevzletných mláďat krkavcem velkým a pochopem rákosním. Příčinami úbytku jsou, dle mých pozorování, změna prostředí viz výše a predace. Od roku 2003 jsem, na mnou sledovaných lokalitách v okrese Mladá Boleslav – obce Horní Stakory, Dolní Stakory, Plazy, Bítouchov a Čistá, neviděl vyvedené mladé čejky (25 párů pozorovaných). Po vyhnízdění se čejky chocholaté slučují do hejn, která vyhledávají potravu na posečených vojtěškových polích. V tomto období pozoruji hejna čejek na Jabkenicku, kde se ještě pěstuje vojtěška. Hejna bývala složena převážně z tohoročních ptáků, v současné době převládají dospělí jedinci. Možnosti nápravy: Úprava biotopu - zde bohužel ujel vlak. Probíhající pozemkové úpravy nestojí MŽP za povšimnutí. Současná zemědělská krajina je dokonale vysušená, zbavena mokřadů a otevřených pramenišť.

5

Pokud se nevrátí do krajiny voda – formou otevřených pramenišť, retenčních nádrží, otevřených melioračních příkopů atd., nevrátí se život. Ochrana přírody by se měla zaměřit na volnou krajinu a hlavně si ujasnit, co vlastně chce. Probíhající akce na zlepšení by měly vycházet ze znalostí biotopu druhů, ne jako revitalizace vodních toků, kde je revitalizací vysázení „Justových vojáčků“ (tj. pravidelné osazení vodního díla stromy a keři, protože pokud projektant navrhne travnatý průleh bez stromů, je vyřazen z revitalizace, jako v případě Košáteckého potoka). Zde byla navržena opatření, která by obnovila biotop čejce chocholaté a skřivanovi polnímu, bohužel, neprošlo to. Každý rybník a potok nemusí být zarostlý stromy a keři. Někdy je méně více. Bohužel současná ochra-

na přírody si myslí, že stromy a keře musí být součástí každého vodního díla. Vedle úpravy biotopů se musí i upravit početní stavy predátorů.V současné době fungují úspěšně biologické pasti a jejich efekt jde snížit pouze úpravou početního stavu predátorů nebo úpravou prostředí. Úprava prostředí bez snížení počtu predátorů nepřináší efekt (Vodňanský). Prvním krokem by mělo být zavedení povinností pro zemědělce, pokud chtějí dotace, vytvářet biopásy, které by měly mít různé složení včetně „květnaté louky“. Ale hlavně by se měla změnit filozofie ochrany přírody. Zaměřit se na ochranu krajiny jako celku, ne pouze na zvláště chráněné území. Josef Novák

JEZY A MALÉ VODNÍ ELEKTRÁRNY (MVE) NA JIZEŘE – BAKOV NAD JIZEROU Chtěli bychom vás seznámit s vodními díly na řece Jizeře, které patří pod naši působnost vodoprávního úřadu. Začínáme po směru toku od hranic obce s rozšířenou působností, tedy Bakovem nad Jizerou. Pro vodoprávní úřad, každý jez a MVE, znamená stavební povolení na obě vodní díla společně s vydáním povolení k nakládání

s vodami – vzdouvání, popř. akumulace a využití energetického potenciálu a dále schvalování manipulačního řadu. Původní jez byl vybudován v roce 1900. V roce 1935 byl zrekonstruován na jez stavidlový. Při povodni v roce 1978 došlo k jeho poškození a protože byl zastaralý

Nakreslila Veronika Pechová, 7. třída 6

Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 01 / 2014

a nevyhovoval ani po stránce funkční, ani po stránce provozní, byl stavidlový jez v roce 1993 rekonstruován na jez klapkový. Jez má dvě pole. Ta jsou hrazená ocelovými dutými klapkami o světlé šířce 15 m a maximální hradící výšce 3,26 m. Klapky jsou ovládány hydroelektricky s automatickou regulací v závislosti na výšce hladiny v nadjezí i podjezí a změně průtoku. Systém je připojen na počítač umístěný ve velínu vodního díla. Kromě toho lze obě klapky ovládat místně mechanicky ze strojoven klapek na jezových pilířích. Předprsí železobetonové pevné spodní stavby jezu tvoří kamenný zához o síle 1 m na délku 6 m. Spodní stavba jezu je dlouhá 22,7 m a je zajištěna dvěma larsenovými štětovými stěnami. Jez je v majetku Povodí Labe, státní podnik, který provádí jeho údržbu. Nad vlastním jezem je zdrž, délky 3,375 km, která zadržuje vodu o objemu 6 000 m3. Malá vodní elektrárna se začala stavět v roce 1922 a byla rekonstruována v roce 2007, kdy došlo k výměně zastaralého vybavení.Vtok na turbiny je opatřen jemnými česlemi. Každý vtok do turbínové kašny je hrazen dvojicí stavidel s ručním ovládáním ze strojovny pomocí kliky nasazené na hřídeli procházející okny strojovny. Další součástí MVE je štěrková propust, která je hrazena zdvojeným stavidlem.Vodní elektrárna je situovaná na levém břehu a přímo navazuje na levý pilíř pohyblivého jezu. V její spodní stavbě jsou instalovány dvě vertikální Francisovy turbíny kašnového typu, vyrobené firmou Voith v roce 1920, uvedené do provozu v roce 1922, každá o hltnosti 10 m3/s. Při jmenovitém spádu 2,65 m má každá z nich výkon 200 kW (272 ks) při 60 min-1. Čištění jemných česlí je zajišťováno instalovanými automatickými čistícími stroji. Shrabky jsou dále likvidovány dle legislativy o nakládání s odpady. V minulosti zajišťovala toto čištění ručně obsluha elektrárny a splaveniny byly pomocí dřevěného žlabu proplachovány do jalového kanálu. Za běžného provozu je elektrárna provozována v režimu hladinové regulace automatického řídicího sys-

tému elektrárny. Hladina regulace je nastavena provozním personálem nebo dálkově vedoucím provozu podle aktuálních hydrologických podmínek. Cílem je maximální využívání dostupného hydroenergetického potenciálu k výrobě elektrické energie při zachování průtočných

poměrů korytem Jizery i náhonem a odpadním kanálem elektrárny tak, aby nedošlo k ohrožení biotopu v této lokalitě. Průtok do původního koryta je převáděn otevřeným jedním nebo oběma vtokovými stavidly. Přítoky do původního koryta jsou, až do maximální hltnosti elektrárny, převáděny turbínami, při dalším navýšení přítoku se převádí voda do podjezí postupným sklápěním klapek jezu. Regulace výkonu elektrárny je realizována tak, aby nedošlo k náhlým změnám průtoku a tím k překročení nebo podkročení stanovených mezí hladin v nadjezí. Rozmezí hladin nesmí být využito ke špičkování MVE, změny průtoků musí být pozvolné a musí odpovídat průtokové tendenci. Za dodržování hladin v předepsaných mezích a za dodržování průtočných poměrů v korytech odpovídá provozní personál elektrárny. Andrea Jaroměřská vedoucí oddělení vodního hospodářství (V článku byly využity údaje poskytnuté provozovatelem MVE, firmou HYDROPOL Operation & Maintenance s. r. o.)

NOVELA STAVEBNÍHO ZÁKONA Z POHLEDU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Dne 1. 10. 2012 podepsal prezident republiky dlouho připravovanou novelu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona). Novela vyšla ve Sbírce zákonů 22. října 2012 pod číslem 350/2012 Sb. a nabyla účinnosti dne 1. 1. 2013. Novela stavebního zákona nemění koncepci platného zákona. Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 01 / 2014

Jejím účelem je zpřesnit znění jednotlivých ustanovení tak, aby v praxi nevyvolávaly interpretační a aplikační problémy. Novela reaguje, mimo jiné, i na judikaturu Nejvyššího správního soudu, spojuje procesy územního plánování a posuzování vlivů na životní prostředí a zjednodušuje 7

pořizování politiky územního rozvoje a zásad územního rozvoje z důvodu veřejného zájmu. Navrhované změny by měly vést k časovým i finančním úsporám obcí při pořizování územně plánovací dokumentace, zejména u obcemi nejčastěji pořizovaných územních plánů. Zpřesnění právní úpravy by ve svém důsledku rovněž mělo vést k redukci počtu případů, kdy je rušena územně plánovací dokumentace pro rozpor s právními předpisy. Následují zákony novelizované v souvislosti s novelou stavebního zákona: č. 133/1985 Sb., o požární ochraně; č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon); č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti; č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě; č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením; č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů; č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku); č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze; č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon); č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí); č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Vše ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti se zákonem č. 350/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související předpisy, přistoupilo ministerstvo pro místní rozvoj k úpravě vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Tato vyhláška podrobněji upravuje náležitosti obsahu územně analytických podkladů, obsahu územně plánovací dokumentace, včetně náležitostí dokladů spojených s jejich pořizováním, vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území a aktualizací územně plánovací dokumentace a podkladů pro evidenci územně plánovací činnosti.

Vyhláška č. 458/2012 Sb. ze dne 17. prosince 2012 , kterou se mění vyhláška č. 500/2006 Sb., nabyla účinnosti 1. ledna 2013. Pokud se týká územního plánování (projednávání nových územních plánů a změn územních plánů), zásadní informací pro pořizovatele, kterou novela stavebního zákona přináší, je prodloužení lhůty pro pořízení nového územního plánu pro obce nebo části obce, která nemá platný územní plán, popř. územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, do 31. 12. 2020. Dále došlo ke změně ve fázi projednávání návrhu územního plánu, tzv. společném jednání o návrhu územního plánu dle §50 stavebního zákona, kde se původně vedlo neveřejné jednání s dotčenými orgány a sousedními obcemi. Nyní se návrh územního plánu ve společném jednání zveřejňuje dle §50, odst. 3 a každý může uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. K další změně, která se bezprostředně týká veřejnosti, došlo v řízení o návrhu územního plánu dle §52 stavebního zákona, kdy byla prodloužena lhůta, ve které mohou vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti podat námitky a každý může uplatnit své připomínky a to do 7 dnů ode dne veřejného projednání návrhu územního plánu, které se koná v obci, pro kterou se územní plán nebo změna územního plánu pořizuje. Pro potřeby evidence územně plánovací činnosti, tj. evidence vydaných územních plánů, změn územních plánů a územně plánovacích podkladů (územních studií) je zřízen na webovém portálu Ústavu územního rozvoje systém iLAS, který obsahuje evidenci územně plánovací činnosti jednotlivých obcí podle okresu, názvu obce nebo katastrálního území, podle zhotovitele nebo projektanta územně plánovací dokumentace: http://www.uur.cz/ iLAS/iLAS_Hledani.asp. Územní plány, příp. změny územních plánů měst a obcí v rámci naší obce s rozšířenou působností Mladá Boleslav, které byly vydány od roku 2007, jsou uveřejněny na webových stránkách města Mladá Boleslav http://www.mb-net.cz/up-vydane. Jitka Vítková, odbor stavební a rozvoje města oddělení územního plánování

NEJOHROŽENĚJŠÍ PAMÁTKY VE SPRÁVNÍM OBVODU MLADÁ BOLESLAV – ZŘÍCENINA HRADU DRAŽICE Další nejohroženější památkou ve správním obvodu tek ČR je vedena pod číslem rejstříku 17040/2-1552. Mladá Boleslav je zřícenina hradu Dražice u Benátek Jedná o jeden z mála dochovaných gotických hradů nad Jizerou. V Ústředním seznamu kulturních pamá- u nás. 8

Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 01 / 2014

Zřícenina hradu Dražice se nachází asi 12 km jiho- byla vystavěna 3 patra s plochostropými místnostmi, západně od Mladé Boleslavi a vypíná se nad pravým které byly vyhřívány krby, vznikla i roubená komora. břehem Jizery u Benátek nad Jizerou. Hrad byl založen Hlavní reprezentační místnosti se nacházely ve 2. pat-

v 60. letech 13. století Řehníkem z Litovic, bratrem pražského biskupa Jana III. Stavba byla dokončena až asi v roce 1318 synem Janem, který se stal pražským biskupem (Jan IV. z Dražic). Jan významně zasáhl do stavebního vývoje objektu a nechal jej přestavět v letech 1333 – 1334. Na této přestavbě se podílela stavební huť mistra Viléma, který pocházel z Avignonu. Postupným dědictvím se Dražice dostaly do vlastnictví Beneše z Choustníka, Petra z Vartemberka a z Kosti a od roku 1402 byl ve vlastnictví Aleše z Dubé, který se jako přeběhlý kališník dostal do sporu s katolickými sousedy, kteří Dražice dobyli. Dalšími vlastníky byl Jan Smilek z Kremže, císař Zikmund, Jan z Kunvaldu a jeho synové Jan a Bohuslav, Hynek Bořita z Martinic a od roku 1512 Bedřich z Donína. Za něj byla vystavena nová renesanční tvrz v blízkých Benátkách, a tak přestaly být Dražice udržovány a pustly. Hrad se jako pustý připomíná již k roku 1599. Hrad byl vystavěn na ostrožně nad pravým břehem Jizery. Původní vnitřní hrad ze 13. století byl představitelem bergfritového typu hradu s vysokou válcovou věží (pozn.: bergfritový typ hradu byl typický pro 13. a 14. století a jejich součástí byla hradba, věž a palác.), po obvodu probíhající hradební zeď a palác. Hrad byl chráněn příkopem s branou a padacím mostem. Vlivem provensálské stavební hutě mistra Viléma bylo zvýšeno opevnění, které obohatilo o parkán. Nad přízemí starého paláce Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 01 / 2014

ře a obsahovaly neobvyklé francouzské architektonické články (čtverhranná okna ve výklencích uzavřených stěnou s lípanými kružbami). Rozsah paláce byl zvětšen výstavbou přilehlé hranolové věže, ve které se nacházela výstavná kaple. Na protější straně nádvoří vznikl druhý palác, který přiléhal k hradbě. Tento nebyl příliš výstavní a nedosahoval kvalit paláce hlavního. Dražice po přestavbě mistra Viléma patřily k nejkvalitnějším, mimořádně reprezentativním sídlům. Dodnes dochované pozůstatky hradního paláce s hranolovou věží obsahují původní krby a části oken, výrazné jsou zbytky obvodové hradní zdi a zdiva druhého paláce. Do prostoru, kde stála bergfritová věž, dnes zasahuje mladší barokní sýpka. V současné době je zřícenina i sýpka v soukromých rukou. Díky měkkému kameni (pojizerský pískovec) a chybějící konzervaci se nachází v neutěšeném stavu. Je nutné v co nejkratším časovém úseku začít s konzervací, neboť stále dochází k degradaci vlivem povětrnostních podmínek. Profilace jsou smývány a dochází k postupnému úbytku originální hmoty. V letošním roce budou obnovena jednání o zachování objektu a jeho zařazení do některého dotačního programu Ministerstva kultury ČR. Kristýna Licinbergová vedoucí oddělení památkové péče odbor stavební a rozvoje města 9

PODNIKATELÉ, KTEŘÍ PRODÁVAJÍ LIHOVINY, MUSÍ NOVĚ ZAŽÁDAT O KONCESI S PŘEDMĚTEM PODNIKÁNÍ „PRODEJ KVASNÉHO LIHU, KONZUMNÍHO LIHU A LIHOVIN“ - účinnost od 17. 10. 2013 - kromě prodejců lihovin v obchodě se nová úprava vztahuje také na podnikatele, kteří lihoviny prodávají v restauračních zařízeních - úplný název koncese je „Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin“. Koncesi lze však získat i v částečném rozsahu, tj. pouze pro „Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin“ - pro prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin není třeba splnit kvalifikační předpoklady, živnostenský úřad nevyžaduje stanovisko Ministerstva zemědělství, podnikání v prodeji těchto komodit není vázáno na schválenou provozovnu, smyslem úpravy je získat přehled o prodejcích uvedené komodity

- odborná způsobilost se vyžaduje pouze u koncese v rozsahu „Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)“, k tomuto rozsahu koncese se vyjadřuje Ministerstvo zemědělství - podnikatel, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn prodávat kvasný líh, konzumní líh nebo lihoviny (např. na základě živnosti volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona“, „Hostinská činnost“ nebo jiných oprávnění) může v této činnosti pokračovat po dobu 6 měsíců (tj. do 17. 4. 2014). Tento podnikatel musí ve lhůtě (17. 10. 2013 - 17. 4. 2014) požádat živnostenský úřad o koncesi pro prodej kvasného lihu, konzumního lihu nebo lihovin. Jestliže požádá o koncesi ve stanovené lhůtě, pak přijetí této žádosti nepodléhá správnímu poplat-

Koláž vytvořila Kateřina Horáková, 2. A

Nakreslil Telmuun Bulgan, 4. B

10

Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 01 / 2014

ku. Pokud tak neučiní, marným uplynutím lhůty - informace o jednotlivých komoditách, na které se vztak podání žádosti o koncesi pro prodej kvasného huje daná právní úprava, o složení kauce a o skladoválihu, konzumního lihu nebo lihovin podnikateli prání lihu získáte na adrese www.celnisprava.cz vo prodávat kvasný líh, konzumní líh nebo lihoviny Martina Hlaváčová, vedoucí oddělení zaniká. obecní živnostenský úřad SpO a ObŽÚ

SOCIÁLNÍ PRÁCE NA OBCÍCH ZAMĚŘENÁ NA SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANU DĚTÍ V loňském roce došlo k novelizaci zákona o sociálně-právní ochraně dětí, zvláště pak v oblasti opatření sociálně-právní ochrany dětí se zaměřením na preventivní a poradenskou činnost. V této souvislosti bychom rádi připomněli povinnost obcí plynoucí z této novely, kdy je dle § 10 zmíněného zákona obecní úřad povinen: • vyhledávat děti ohrožené (podrobněji uvedeno v § 6) - sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti: a) jejichž rodiče 1. zemřeli, 2. neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo 3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti; b) které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy; c) které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem,4) opakovaně nebo soustavně páchají přestupky5) nebo jinak ohrožují občanské soužití; d) které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte; e) na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu; f) které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců; g) které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 01 / 2014

dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami; h) které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území České republiky nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu; pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí). • působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti, • projednávali s rodiči odstranění nedostatků ve výchově, • jednali s dítětem, • sledovali, zda mají děti zamezen přístup do prostředí ohrožující jejich vývoj a výchovu, • poskytovat a zprostředkovávat poradenství, • oznámit OÚ obce s rozšířenou působností skutečnosti důležité pro ochranu dítěte, s odkazem na výše zmíněný § 6. V praxi to znamená, že právě představitelé obce mají přehled o situaci, provozovnách a dalších skutečnostech, které se v obci dějí a mohou tak přispět znalostí prostředí a vysledováním případných patologických jevů (např. podávání alkoholických nápojů, diskotéky, prodej omamných látek, tuláctví, ale i pobyt malých dětí s rodiči v restauracích do pozdních nočních hodin, odpojení rodin od rozvodu energií, neplacení nájemného, nákupy „na dluh“) k ochraně dětí, mládeže a celých rodin. Tyto problémy jsou zde zmíněny proto, že uvedené okolnosti jsou orgánům sociálně-právní ochrany dětí často sdělovány až ve chvíli, kdy je již rodina rozvrácena a děti ohroženy odebráním z rodiny. Orgán sociálně-právní ochrany dětí by se rád v následujících letech zaměřil více na aktivitu a spolupráci s obcemi, a to nejen s dotazy na konkrétní rodiny, ale i s žádostmi o spolupráci při práci s rodinami a aktivní účastí obecních úřadů na projednávání problematiky rodin, např. na případových konferencích. odbor sociálních věcí 11

Nakreslila Marie Žitníková 4. B Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav. Vydává Magistrát města Mladá Boleslav. Neprodejné. Odpovědný zástupce vydavatele Ing. Jan Jihlavec. Tel.: 326 716 100, e-mail: [email protected]. Číslo 1/2014, datum vydání: únor 2014. Tisk: Tiskárna Golapress, Bělská 151, Mladá Boleslav. Text neprošel jazykovou úpravou.