Magistrátu města Mladá Boleslav

Magistrátu města Mladá Boleslav Číslo 3 / 2011

Nakreslila Martina Dohnalová, 9. tř.

Listopad

Vážení čtenáři, zpravodaj, který máte právě v ruce, má poprvé stejný název jako předchozí číslo. Snad to značí nějaký směr ke stabilizaci názvu. Za důležitější než název považuji ale obsah. Ohlasy na zpravodaj jsou zatím (až na jednu výjimku) kladné. Pokud se toto změní, budeme vědět, že to děláme špatně a buď to dokážeme změnit nebo vydávání ukončíme. Uvítáme vaše náměty k čemu se pokusit vyjádřit (pokud možno z pohledu platné legislativy nebo v návaznosti na odborné zdroje) nebo můžete sami přispět článkem, který by mohl zajímat i ostatní. Případně se můžete podělit o své zkušenosti nebo se pochlubit tím, co se vám podařilo. Stále platí, že tento

zpravodaj je určen především obcím, školám, organizacím státu a odborné veřejnosti. V tomto zpravodaji se objevují i dva příspěvky z jiné oblasti než je životní prostředí. Snad tento trend bude pokračovat. V čem však pokračujeme stále, to je doplňování zpravodaje kresbami dětí ze základních škol. Tentokrát jsou autory děti ze ZŠ v Bezně, což je škola, která se jako jediná na území okresu může pochlubit mezinárodním titulem EKOŠKOLA, který drží a obhajuje od roku 2009. Téma kreseb bylo „Jak se nechovat v přírodě“. Ing. Jan Jihlavec vedoucí odboru životního prostředí

KŮROVEC JE SUROVEC?! Odmyslíme-li si názorové střety ze šumavských hvozdů, zůstane nám kalamitní hmyzí škůdce, se schopností decimovat naše lesy, respektive smrkové porosty. Pod odborným názvem lýkožrout smrkový (Ips typographus), lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus), lýkožrout severský (Ips duplicatus), lýkožrout menší (Ips amitinus), lýkohub matný (Polygraphus polygraphus), lýkožrout obecný (Pityophthorus pityographus), se skrývá podkorní hmyz o velikosti cca od 1,6 - 5,5 mm, který svojí reprodukční schopností (až 3 generace ročně) přesytil i přirozené predátory jako jsou datlovití ptáci či pestrokrovečníci mravenčí. Nehledejme žádné složitosti v biologií či legislativě (autor se zde snaží o maximální zjednodušení podání, jinak by nutně zabral celé vydání Zpravodaje) a věnujme se tomu stěžejnímu, tj. preventivním opatřením, která má každý vlastník především smrkového lesa (lýkožrout smrkový - v porostech nad 60 let věku s nejméně 20% zastoupením smrku, lýkožrout severský a menší v porostech starších 40 let, lýkožrout lesklý - v porostech ve stáří 20 – 40 let) znát. Zejména se jedná o důsledné vyhledávání a zpracování kůrovcem napadených stromů (závrty viditelné na kůře díky světlým drtinkám a smolení, popř. tzv. okénka otlučené kůry na kmenech stojících smrků) a jejich neprodlené odstranění z lesa. Pokud to z objektivních důvodů nelze, je nutné užít chemickou asanaci. Obdobně je nutné postupovat s již vytěženým dřívím či těžebním odpadem. V případě nezvládnutí výše popsaného stavu je třeba identifikovat konkrétního kůrovce za pomoci odborného lesního hospodáře a po odborném posouzení instalovat lapáky či feromonové lapače – minimálně jedno zařízení na 5 ha porostu včetně počtu podle kalamitního základu z minulého roku (více Vyhl. MZe ČR č. 100/1996 Sb., v platném znění). V případě podcenění prevence začíná opravdový obranný boj vlastníka lesa. Nemůže však jít o zákopovou válku, protože kůrovce se podaří vyhladovět až v okamžiku kdy je smrkový les totálně zničený a pak Vás teprve „potěší“ 2

Kůrovcem napadený porost v kroužku požerek lýkožrouta smrkového svým přesunem cca 500 m (při teplých stoupavých proudech vzduchu to je mnohem dál) k sousedovi. Pokud se zde nejmenovaný vlastník spokojí s touto radostí a prokazatelně nečiní opatření, aby se předcházelo a zabránilo působení kůrovce i na okolní lesy, zajistí si tím nejen nápravné opatření, ale i sankci a ze strany orgánu státní správy lesů. Nutně dojde na prověření všech učiněných opatření vlastníkem lesa, která směřovala v bránění ve vývoji, šíření a přemnožení konkrétního kůrovce, přičemž toto vyhodnocení vlastně stanoví výši sankce, která může činit až 100 000,- Kč, respektive při recidivě 200 000,- Kč. Už z těchto čísel je zřejmé, že to zákonodárce myslel s pojmem kalamitní škůdce vážně a předpokládal, že všude nemůže být národní park bez lesa. Luboš Kašík Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 11 / 2011

ZMĚNA SPRÁVY VODNÍCH TOKŮ - pro vydání stavebního povolení k vodním dílům Od ledna tohoto roku došlo k transformaci Zeměděl(§ 15 vodního zákona – pokud vodní dílo souvisí ské vodohospodářské správy (ZVHS) do státních podnis vodním tokem), ků Povodí. Správu staveb vodohospodářských meliorací - pro udělení souhlasu (§ 17 vodního zákona – pokud (hlavní meliorační zařízení a čerpací stanice) zajišťuje záměr souvisí s vodním tokem). zbytková organizace ZVHS. Ve vodoprávních řízeních tak Nelze zaměňovat stanoviska správce vodního toku zanikla kompetence ZVHS a jejich úlohu převzaly státní podniky Povodí Labe (v našem území) a Lesy České a správce povodí, protože, jak je výše uvedeno, ne vždy republiky. Tyto dva subjekty převzaly většinu drobných je správce povodí - Povodí Labe, s. p., také správcem vodních toků nebo jejich částí, které byly ve správě vodního toku. ZVHS. Některé mohou být i ve správě jiných subjektů, Stanovisko správce povodí, tj. Povodí Labe, nejčastěji obcí. O zániku úlohy ZVHS jako správce drobs. p. je nutné pro: ných vodních toků byly prostřednictvím vodoprávních - všechny žádosti, kde je i požadováno stanovisko úřadů informovány všechny obce. Ty na svých úředních správce vodního toku (viz. výše) s výjimkou žádosdeskách na konci roku 2010 zveřejnily metodický pokyn ti pro vydání povolení k vypouštění odpadních vod ministerstva v této věci. do vod povrchových nebo podzemních pro potřeby jednotlivých občanů (§ 8 odst. 1 písm. c) vodního Pro investory se změnilo zejména to, že uvedené zákona) a s výjimkou žádosti pro vydání stavebnídva státní podniky se nyní vyjadřují k jejich záměrům ho povolení k vodním dílům (§ 15 vodního zákona) ve vodoprávních řízeních tam, kde se z nich nově staly pokud se žádost o stavební povolení týká přeložky po ZVHS správci vodních toků ve smyslu § 48 zákona č. vodovodů nebo kanalizací, 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů - žádost o vyjádření k záměru (§ 18 vodního (dále jen vodní zákon). zákona). Vše výše uvedené vyplývá z vyhlášky č. 432/2001 Stanovisko správce drobného vodního toku je Sb. o dokladech žádosti a rozhodnutí nebo vyjádření nutné pro: - vydání povolení k nakládání s povrchovými nebo a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodopodzemními vodami (§ 8 odst.1 písm. a) nebo b) právního úřadu. vodního zákona – pokud se týká vodního toku), Kdo je konkrétně správcem daného vodního toku - pro vydání povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových (§ 8 odst. 1 písm. c) vodního lze zjistit na informačním portálu www.voda.gov.cz. Například Lesy České republiky, s. p. jsou správci náslezákona), - pro vydání povolení k vypouštění odpadních vod dujících vodních toků nebo jejich částí: Kotelská stroudo vod povrchových nebo podzemních pro potřeby ha, Bousovský potok, Vlčopolský potok, Řehnický potok, jednotlivých občanů (§ 8 odst. 1 písm. c) vodního Dalovický potok, Trnávka, Svatojířský potok, Ovčárenský potok, Smilovický potok, Jabkenický potok, Boží voda, zákona – pokud se týká vodního toku), - pro vydání povolení k některým činnostem (§ 14 Stružský potok a dalších, často v evidenci bezejmenných odst. 1 vodního zákona – pokud se týká vodního drobných vodních toků a jejich částí. Jan Jihlavec toku),

VODOVOD V OBCI JABKENICE Rok 2011 byl zlomový pro Obec Jabkenice z hlediska zásobování obyvatel pitnou vodou. Až do současnosti byli obyvatelé odkázáni a závislí na zásobování vodou z vlastních studní, jejichž kvalita a často ani vydatnost nebývá vždy vyhovující. Přivaděč pitné vody neboli přívodní vodovodní řad navazující na skupinový vodovod Luštěnice v obci Kosořice, který přivádí kvalitní pitnou vodu z Benátek nad Jizerou, byl sice povolen v roce 2007 v rámci akce „Charvatce – Loučeň - vodovod a kanalizace“ a zkolaudován již v roce 2009, ale jednotlivé zásobní vodovodní řady po obci Jabkenice Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 11 / 2011

v délce 3 906,7 m získaly stavební povolení až v roce 2009 a podařilo se je vybudovat minulý rok díky získání finančních prostředků z dotačních titulů a také přispěním nemalé částky z obecního rozpočtu. Kolaudace proběhla v měsíci červnu 2011. V neposlední řadě došlo konečně i na vodovod v lokalitě zvané ,,Profesorka“, které čítá cca 20 nově postavených rodinných domů. I ta se dočkala své kolaudace. Provozovatelem vodovodu a kanalizace v obci je společnost Vodovody a kanalizace Nymburk, a. s. Barbora Nováková 3

JABKENICKÁ OBORA – HRADECKÝ RYBNÍK Rybníky v Jabkenické oboře procházejí postupně celkovou rekonstrukcí. V září letošního roku došlo ke kolaudaci rekonstrukce - obnovy Hradeckého rybníka. Účelem stavby bylo plně obnovit funkci rybníka – zpevnit hráz, ochránit nádrž před povodňovou vlnou vybudováním nového bezpečnostního přelivu, rekonstruovat výpustné zařízení, odstranit usazený sediment ze dna rybníka a upravit profil zdrže. Hradecký rybník je průtočná nádrž

o ploše přibližně 1,89 ha, je napájen Jabkenickým potokem a slouží jako chovný. Je jedním z rybníků tvořící kaskádu na již zmiňovaném vodním toku. Nyní přichází na řadu po rybnících Křinecký, Vidlák, Hradecký a Mlýnský i rybník Štičí, k jehož rekonstrukci bylo Magistrátem města Mladá Boleslav, odborem životního prostředí vydáno již stavební povolení. Barbora Nováková

Rybník Hradecký

Rybník Štičí

HAVÁRIE NA VODÁCH Od vydání minulého zpravodaje nastaly dvě havarijní situace podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách. K oběma došlo v říjnu. V prvním případě se jednalo o únik oleje z osobního auta při dopravní nehodě v obci Kochánky. Včasným zásahem místních i profesionálních hasičů nedošlo k odplavení oleje do blízké Jizery. Druhá havárie se stala na silnici mezi Domousnice-

mi a Dětenicemi. Do silničního příkopu sjel nákladní automobil a obrátil se na bok. Jednalo se o závažnější havárii z hlediska množství uniklé nafty a oleje. V blízkosti však nebyl žádný vodní tok. Byla uložena nápravná opatření původci k odstranění následků havárie. Jan Jihlavec

STROM PRO VŠECHNY – MÍSTO PRO DĚTI Město Dolní Bousov plánuje obnovu bývalé farní zahrady a její zpřístupnění široké veřejnosti. Cílem projektu je vytvoření odpočinkového prostoru s několika herními prvky. V této souvislosti vznikl nápad na podporu projektu zapojením veřejnosti s mottem uvedeným v nadpisu. Neobvyklou akci na zapojení veřejnosti zorganizovalo místní infocentrum. Každý občan, rodina, skupina, firma apod. si mohl adoptovat strom podle nabídky v projektu. Byly vyčísleny náklady na jednotlivé sazenice stromů a keřů. Ceny rostlin se pohybovaly od 40 Kč do 4 tis. Kč. U každé zakoupené dřeviny pak může být keramická cedulka se jménem dárce (majitele), kterou si sám vyrobí v keramické dílně v ZŠ nebo mu ji vyrobí děti v keramickém kroužku. O koupi dřevin byl velký zájem a byly rychle vyprodány. 16. října pak každý měl možnost si svůj strom či keř vlastnoručně zasadit. Pokud uvedená akce někoho oslovila k následování, tak v infocentru v Dolním Bousově mu jistě rádi poradí, jak na to. Jan Jihlavec 4

Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 11 / 2011

SOKOLNICTVÍ SE STALO KULTURNÍM DĚDICTVÍM LIDSTVA K podzimnímu koloritu patří i lov. Tento článek je o jednom z nejstarších způsobů lovu, kterým je sokolnictví. Doklady o provozování sokolnictví - umění lovu s dravými ptáky, jsou staré více jak 4 000 let. Je zajímavé, že dravci, přestože takto dlouho provází člověka jako pomocníci při lovu, nebyli nikdy domestifikováni. Historie sokolnictví je velmi bohatá. Sokolnictví dosáhlo největšího rozkvětu ve středověku, ale rozvojem střelných zbraní pomalu ustupovalo ze své slávy, až v některých zemích zaniklo. Nejvýznamnějším sokolníkem té doby byl císař Karel Veliký, jenž vydal sokolnický zákoník, který platil v celé Evropě několik století. Dalo by se říci, že to byl jeden z prvních zákonů na ochranu přírody, protože přesně stanovil, kdo mohl dravce vhodné na sokolnictví odchytávat, kdo je mohl prodávat a kdo je mohl chovat. Císař byl jediný oprávněn lovit s orly, králové a vyšší šlechta měla právo lovit s velkými druhy sokolů (sokol stěhovavý, raroh velký, raroh lovecký, raroh jižní atd.), nižší šlechta a duchovenstvo mělo právo lovit s jestřáby a krahujci a pacholci mohli lovit s poštolkou. Byli stanoveny tresty za zabití nebo krádež loveckého dravce, byla stanovena doba hájení zvěře a dravců. První knihy o ptácích byly napsány o sokolnictví. Ale vraťme se do současnosti. Co je sokolnictví? Jedna z definic je, že sokolnictví je umění lovu s dravými ptáky. Ale pod tímto názvem se skrývá více činností. Sokolník s dravcem jenom neloví, ale chová ho v lidské péči. Dravec není podřízený sokolníka, je to jeho společník, který vyžaduje neustálou péči. Sokolník musí mít velké vědomosti o biologických a etologických potřebách chovaného dravce. Každý sokolník ví, že jím chovaný jedinec je osobností, ke které musí velmi citlivě přistupovat. Není to uzlíček nervů, který se chová na základě zděděných instinktů, ale naopak se jedná o živého tvora, který má své vědomí. Proto není náhoda, že sokolníci dokázali v lidské péči odchovat různé druhy dravců. Na sokolnictví se dají použít všechny věkové kategorie dravců – od mláďat až po dospělé jedince, kteří byli odchyceni z přírody. V současné době se z přírody dravci získávají zcela výjimečně, protože všichni dravci jsou chráněni, proto pod pojmem sokolnictví je i chov dravců. Novodobé sokolnictví od samého začátku bylo spojováno s ochranou dravců, kteří se v průběhu historie stali z pomocníků člověka pronásledovanou škodnou, za jejíž usmrcení se lovcům vyplácelo zástřelné. Vlivem pronásledování a působení dalších civilizačních faktorů byly některé druhy dravců před vyhubením. Symbol sokolnictví, sokol stěhovavý, byl v druhé půli dvacátého století na pokraji vyhubení. Zbytkové populace se uchovaly v zemích, kde bylo zachováno sokolnictví: ŠpanělZpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 11 / 2011

sko, Anglie a Německo. Právě v Německu se v roce 1942 podařil první zaznamenaný odchov sokola stěhovavého. Nejrozsáhlejší program na záchranu sokola stěhovavého byl v USA. Byla zde vypracována metodika na odchov sokolů v lidské péči a jejich návrat do přírody. Bez vědomostí a znalostí sokolníků by to nebylo možné a nebylo by v tak krátkém čase dosaženo úspěchu. Na základě amerických zkušeností došlo i v Evropě k obnovení populace sokola stěhovavého, a proto můžeme sokoly pozorovat i u nás. Sokolník při výcviku dravce onáší, tj. nosí ho na ruce, aby si zvykl na všechny vymoženosti civilizace: hluk, auta, cizí lidi atd., a toto neuchází pozornosti veřejnosti. Stává se ve svém okolí známým a lidé se na něho obracejí,

Orel skalní když naleznou nějakého poraněného ptáka, nebo o rady, když mají nějaké problémy s ptáky. Sokolníci začali fungovat jako záchranné stanice dřív, než byl tento pojem známý, a to nejdříve na amatérské bázi a později někteří již profesionálně. Není náhoda, že první záchrannou stanici v České republice Bartošovice, zařídil a dlouhá léta vedl sokolník a myslivec Ing. Otáhal. Záchrannou stanici v Pátku, která působí také v okrese Mladá Boleslav, založil a provozuje sokolník a myslivec Luboš Vaněk. Je naprosto samozřejmé, že místní sokolníci spolupracují s touto záchrannou stanicí. Sokolnicky vycvičit se dají všechny druhy dravců i sov. Některé druhy jsou však lovecky výkonnější a některé jsou vhodné pouze na létání. Rozhoduje i místní tradice. Ve Velké Británii se běžně chová a na sokolnictví používá káně lesní. U nás se tento dravec používá minimálně. V České republice dravci používaní v sokolnictví pocházejí z odchovů od sokolníků, proto není žádnou vzácností spatřit na ruce sokolníka sokola stěhovavého, raroha loveckého, raroha velkého, orla skalního, jestřába lesního nebo cizokrajné káně Harisovo. Ostatní druhy dravců se používají méně, ty spatříte při různých ukázkách létaní dravců. Sokolník není automaticky ten, kdo si 5

pořídí dravce. Sokolník musí splnit podmínky ze zákona, nejprve musí složit zkoušku z myslivosti a poté sokolnickou zkoušku. Každý zájemce o sokolnictví musí mít nějakého sokolníka jako učitele a teprve po absolvování roční přípravné lhůty může složit sokolnickou zkoušku. Sokolnický lov je souboj dvou jedinců, kde jeden je vybaven k lovu kořisti a druhý k úniku. Vyhraje ten, který je lepší nebo má více štěstí. Sokolník je zde divákem, který se obdivuje přírodnímu divadlu, které je základem přežití druhů.

Sokolnický lov v plné míře podléhá zákonu o myslivosti, ale také mnoha dalším nepsaným pravidlům. Sokolnictví jako každá lidská činnost má řadu obdivovatelů, příznivců, ale i odpůrců, kteří usilují o jeho zákaz. Aby bylo sokolnictví zachováno do budoucnosti spojilo se šestnáct zemí světa a dne 16.11. 2010 na konferenci UNESCO bylo sokolnictví zařazeno do seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva. Česká republika je jednou ze signatářských zemí. Josef Novák

INVAZNÍ DRUHY ROSTLIN - CO A PROČ JE DOBRÉ O NICH VĚDĚT – 2. ČÁST Invazní škodlivé organismy jsou definovány v zákoně jako škodlivé organismy v určitém území nepůvodní, které jsou po zavlečení a usídlení schopny v tomto území nepříznivě ovlivňovat rostliny nebo životní prostředí včetně jeho biologické různorodosti (§10 odst. 1 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči). Dále je v zákoně stanovena všeobecná povinnost (tj. každý je povinen) výskyt nebo podezření z výskytu těchto organismů ohlásit rostlinolékařské správě přímo nebo prostřednictví obecního úřadu. V Mladé Boleslavi má Státní rostlinolékařská správa své pracoviště oblastního odboru Praha na adrese Bělská 151 (tel. 326 325 308). V červnovém čísle jsme informovali o invazních rostlinách jejichž výskyt již byl na území ČR ve větší či menší míře doložen. Nyní pro úplnost uvádíme další invazní rostliny, jejichž výskyt zatím ve volné přírodě doložen nebyl, ale jsou uvedeny v příloze č. 8 vyhlášky 215/2008 Sb.

sko), přičemž střední Evropa je označována z hlediska možného šíření jako středně až silně ohrožený region. Jedná se o lodyhy dlouhé až několik metrů, nejčastěji světle zelené, které se vyskytují hlavně ve stojatých vodách do hloubky 3 m. Optimální podmínky má v oblastech s průměrnou roční teplotou 15-18 °C, ale snáší i zamrznutí vodní hladiny. Chemická ochrana se neprovádí, z jiných způsobů ochrany je nejúčinnější odvodnění a vysušení dané oblasti. V ČR se vyskytují následující podobné rostliny RŮŽKATEC, STOLÍSTEK a LAKUŠNÍK. Rostlinou používanou jako akvarijní je také TLUSTICE NOVOZÉLANDSKÁ (Crassula helmsii), původem z Austrálie, která se přirozeně vyskytuje v lokalitách s teplotním rozmezím +30 až -6 °C, příhodné lokality v ČR pravděpodobně existují, šíření v budoucnu nelze zcela předpovědět. Podobnými rostlinami, které se u nás vyskytují jsou HVĚZDOŠ, ROZCHODNÍK a MASNICE VODNÍ. Vodní rostlinou řazenou mezi 30 nejvýznamnějJako akvarijní rostlina se pěstuje CHEBULE KARO- ších invazních rostlin světa je TOKOZELKA NADLÍNSKÁ (Cabomba caroliniana), původem z jižní Ameriky, MUTÁ /známá spíše pod názvem VODNÍ HYACINT zavlečená do Evropy (Velká Británie, Belgie, Nizozem- (Eichhornia crassipes), původem z jižní Ameriky, v ČR

CHEBULE KAROLÍNSKÁ (Cabomba caroliniana) - invazní 6

RŮŽKATEC OSTNITÝ (Ceratophyllum demersum)

STOLÍSTEK KLASNATÝ (Myriophyllum spicatum) Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 11 / 2011

LAKUŠNÍK OKROUHLÝ (Batrachium circinatum)

TLUSTICE NOVOZÉLANDSKÁ (Crassula helmsii) - invazní

HVĚZDOŠ HÁČKATÝ (Callitriche hamulata)

ROZCHODNÍK OSTRÝ (Sedum acre)

MASNICE VODNÍ (Tillaea aquatica)

TOKOZELKA NADMUTÁ (Eichhornia crassipes) - invazní

BABELKA ŘEZANOVITÁ (Pistia stratiotes)

PUPEČNÍK (Hydrocotyle ranunculoides) - invazní

PUPEČNÍK OBECNÝ (Hydrocotyle vulgaris)

Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 11 / 2011

7

LYSICHITON AMERICKÝ (Lysichiton americanus) - invazní

ÁRON PLAMATÝ (Arum maculatum)

ĎÁBLÍK BAHENNÍ (Calla palustris)

ÁRON VÝCHODNÍ (Arum cylindraceum)

LYSICHITON KAMČATSKÝ (Lysichiton camtschatcensis)

SYMPLOKARPUS SMRDUTÝ (Symplocarpus foetidus)

LILEK HLOŠINOLISTÝ (Solanum elaeagnifolium) - invazní

TRUSKAVEC/RDESNO (Polygonum perfoliatum) - invazní

OPLETNÍK PLOTNÍ (Calystegias sepium)

8

Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 11 / 2011

SVLAČEC ROLNÍ (Convolvulus arvensis)

POHANKA/OPLETKA (Fallopia spp.)

je pěstovaná jako okrasná vodní rostlina. Je náročná na teplotu, při 15 °C zastavuje růst a při poklesu k bodu mrazu hyne. V ČR tudíž nepřežije zimní období a není třeba klást důraz na její regulaci. Podobnou rostlinou, s obdobným využitím a vlastnostmi, je BABELKA ŘEZANOVITÁ. Další vodní rostlinou uvedenou v příloze č. 8 vyhlášky č. 215/2008 Sb. je PUPEČNÍK (Hydrocotyle ranunculoides) rovněž pěstovaný jako akvarijní a okrasná zahradní rostlina. Pochází ze severní Ameriky, ve volné přírodě nebyl na území ČR dosud zaznamenán a optimální podmínky pro jeho přežití lze předpokládat jen v nejteplejších oblastech našeho státu. Podobná rostlina, u nás původní, je PUPEČNÍK OBECNÝ, který je z hlediska výskytu vzácným a chráněným druhem. Pěstovanou okrasnou zahradní rostlinou je dále LYSICHITON AMERICKÝ/ též TOULCOVKA/ nebo KAPSOVEC. Rostlina je vytrvalá, až 150 cm vysoká, rostoucí v močálech, rašeliništích, na zamokřených loukách a okrajích vod. Původem je, jak sám název napovídá, ze SZ Ameriky, na území ČR má ve volné přírodě jen malý invazní potenciál. Podobnou rostlinou je u nás zákonem chráněný ÁRON PLAMATÝ – ohrožený druh stejně jako ĎÁBLÍK BAHENNÍ a dále vzácný ÁRON VÝCHODNÍ. Nepůvodní, nechráněný ani neregulovaný je LYSICHITON KAMČATSKÝ a SYMPLOKARPUS SMRDUTÝ, jejichž výskyt ve volné přírodě v ČR nebyl dosud hlášen. Z Ameriky pochází také LILEK HLOŠINOLISTÝ (Solanum elaeagnifolium), který však na rozdíl od předchozí rostliny vyžaduje suchá stanoviště a jeho výskyt v teplejších a sušších oblastech ČR nelze v budoucnu vyloučit. Jedná se o asi metr vysoký polokeř s šedozelenými, kopinatými a plstnatými listy, ostrými trny a nápadnými modrými květy. Plody jsou žluté kulaté bobule s průměrem 2-4 cm. Na území České republiky se nevyskytují žádné podobné druhy. Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 11 / 2011

PUERARIE THUNBERGOVA (Pueraria lobata) - invazní

Poslední dva druhy invazních rostlin se rozšířili z Asie. Jedná se o liány dorůstající během roku délky v prvním případě 6 m a ve druhém až 15 m. Prvním druhem je TRUSKAVEC/RDESNO (Polygonum perfoliatum) - jednoletá (v tropech vytrvalá) bylinná liána. Ekologicky je to velmi přizpůsobivá rostlina, schopná invadovat široké spektrum stanovišť, od tropických oblastí po mírné pásmo. Osídluje především dobře osvětlené plochy s trvale vlhkou půdou – ruderální plochy, okraje lesů a paseky, okraje pastvin a vodních ploch. U nás se vyskytují některé podobné druhy, všechny jsou však mnohem menší a na rozdíl od P. perfoliatum nemají pohárkovité palisty a trny. Jedná se o OPLETNÍK PLOTNÍ, SVLAČEC ROLNÍ a POHANKU/OPLETKU. Druhým je PUERARIE THUNBERGOVA (Pueraria lobata) - vytrvalá polodřevnatá liána, na kořenech vytváří zásobní hlízy, které mohou vážit až 180 kg. Červenofialové květy jsou uspořádány v převislých latách. Plody jsou 3 cm dlouhé chlupaté lusky. V některých oblastech původního výskytu je pěstovaná jako léčivka. Je schopná růst v širokém rozpětí klimatických podmínek, optimální jsou oblasti s mírnou zimou a teplým vlhkým létem. Na území ČR by mohla mít podmínky k přežití, ale velký invazní potenciál se zde nepředpokládá. Na našem území se nevyskytují ani jí podobné druhy rostlin. Informace o možnostech získání dotací na likvidaci invazních druhů rostlin jsme uvedli v minulém čísle. Celý článek (nedělený do dvou čísel zpravodaje) můžete nalézt na webu města Mladá Boleslav, kde jsou fotografie barevné a mají tedy větší vypovídající schopnost (www. mb-net.cz – životní prostředí – ochrana přírody – informace o invazních druzích rostlin). (V textu bylo čerpáno z příručky „Stručná charakteristika regulovaných druhů invazních rostlin“, kterou vydala Státní rostlinolékařská správa v roce 2010.)

Dana Zemanová 9

PAMÁTNÉ STROMY ZÁVĚREČNÁ ČÁST V posledním díle našeho miniseriálu si představíme zbylé památné stromy, které se nacházejí na území náležícím do správního obvodu zdejšího orgánu ochrany přírody. V katastrálním území Pěčice se nachází památné duby letní. Ten nad rybníkem Kamenec je již mrtvý, ale vytváří zajímavou dominantu místa. I dub u cesty nedaleko Bažantnice je téměř mrtvé torzo, ale protože nikoho neohrožuje, je zatím ponecháván přirozenému vývoji a plní funkci biotopu pro mnohé živočichy. Tento dub dorostl do opravdu úctyhodné mohutnosti. V 1,3 m nad zemí má obvod 7,5 m. V obci Jabkenice jsou tři památné stromy. U vjezdu do obory je pěkný exemplář dubu letního s obvodem kmene 4,6 m ve výšce 1,3 m nad zemí a na travnaté ploše mezi komunikací vedoucí od Pěčic a hřbitovem jsou dva krás-

Jabkenické maďaly 10

né jírovce maďaly s obvody kmenů 3,1 a 3,34 m v 1,3 m nad zemí. Ve městě Dobrovici jsou dva památné stromy. Byly vyhlášeny nedávno, v roce 2008. V parku nedaleko koupaliště roste velmi pěkný buk lesní s obvodem kmene 2,7 m v 1,3 m nad zemí, vysoký 20 m. Na náměstí roste nahovětvec dvoudomý (kanadský), dendrologická zajímavost, původem ze Severní Ameriky, druh příbuzný dřezovcům. Tento strom se vyznačuje velkými, dvakrát zpeřenými listy a naopak řídce rozvětvenými větvemi. Po opadu listů je tedy koruna řídká, tvořená poměrně silnými křivolakými větvemi, proto se tomuto stromu také říká „parožnatec“. Plodem jsou, stejně jako u dřezovců, dlouhé lusky, které zůstávají na stromě velmi dlouho. Nahovětvec produkuje semena, která se v dobách nouze používala jako náhražka kávových zrn. Ve větším množství je však používání nebezpečné, semena obsahují toxický cytisin. V Ujkovicích se za bývalým statkem nachází dub letní. Je velmi mohutný, má obvod kmene přes 8 metrů. Je zajímavý tím, že z jedné strany vypadá zdravě, z druhé strany má však obrovskou dutinu, z kmene zbyla vlastně jen skořepina. V katastrálním území Vlkava roste rovněž dub letní. Najdeme ho u silnice do Čachovic, na břehu Vlkavského rybníka. Je to jedinec v dobrém zdravotním stavu s obvodem kmene 5,68 m v 1,3 m nad zemí. Další velmi pěkný exemplář dubu letního s obvodem kmene 5 m je v Horkách nad Jizerou pod silnicí vedoucí do Chotětova. Roste na zahradě u rodinného domu. V Košátkách je skupina památných dubů letních. Najdeme je u místní komunikace vedoucí k hájovně. Duby vlastně lemují kraj bývalého zámeckého parku. V roce 1998 bylo vyhlášeno devět dubů s obvody kmenů od 5,5 m až 6,4 m v 1,3 m nad zemí. V současnosti je dubů osm, z jednoho je však pouze torzo. Poněkud netypickým památným stromem je hlošina úzkoZpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 11 / 2011

Lípa va Všejanech listá v Bezně vyhlášená v roce 1996. Jedná se o druh původně rozšířený od jihovýchodní Evropy až po Čínu, Koreu a Japonsko. Díky své mrazuodolnosti se v současnosti pěstuje bez problémů i v našich zeměpisných šířkách. Hlošina má zajímavě zelenavě šedé listy a kvete v červnu drobnými žlutými květy, ze kterých se později vytvoří oválné plody. Podle nich se hlošině říká „česká oliva“. Plody však dozrávají pouze v teplejších oblastech. Hlošina v Bezně je mohutný exemplář svého druhu, roste však na nevhodném místě, v rohu zahrady u rodinného domu, na frekventované Boleslavské ulici. V současnosti je ve špatném zdravotním stavu. V roce 2010 byl vyhlášen za památný jilm habrolistý v obci Zámostí, v katastrálním území Písková Lhota. Nachází se na uměle vytvořeném ostrově řeky Jizery. Je to dvojkmen vysoký 28 m, starý asi 120 let. Na okraji obce Zamachy, u odbočky na Kadlín roste památný jírovec maďal. Vyhlášen byl v roce 1997, v současnosti má obvod kmene 5,04 m v 1,3 m nad zemí, je velmi pohledný a vytváří výraznou krajinnou dominantu. V katastrálním území Jizerní Vtelno je několik památných stromů. U silnice z Jizerního Vtelna na Chotětov roste lípa srdčitá, nádherný exemplář a také výrazná krajinná dominanta s obvodem kmene 5.34 m v 1,3 m nad zemí. Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 11 / 2011

vyhlášena byla v roce 1997. Údajně byla vysazena při zrušení roboty, tedy v roce 1848. V areálu zámku Stránov je lípa velkolistá s obvodem kmene 4,82 m v 1,3 m nad zemí a dále skupina platanů západních. Platany rostou kolem umělé vodní nádrže a z původního počtu jedenácti kusů je zachováno již jen devět. Tyto stromy jsou památnými již od roku 1981. Dominantou návsi v obci Sudoměř je památná lípa malolistá. Krásný exemplář vyhlášený v roce 2001 s obvodem kmene 5 m v 1,3 m nad zemí. Rovněž obec Všejany se může chlubit krásnou lípou. Je v parčíku před bývalou základní školou u sochy Sv. Jana Nepomuckého a v 1,3 m nad zemí má obvod kmene 4,1 m a byla vyhlášena již v roce 1981. Z výčtu památných stromů v Mladé Boleslavi ubyl v létě dub zimní vrbolistý rostoucí na Komenského náměstí. Bohužel jeho zdravotní stav se i přes pravidelnou péči neustále zhoršoval, a protože rostl na místě se značným pohybem osob, byl z bezpečnostních důvodů, po odnětí ochrany, pokácen. V současné době se uvažuje o vyhlášení dalších dvou památných stromů v Mladé Boleslavi a také lípy u Nemyslovic. Rozhodující budou závěry odborných dendrologických posudků. Jana Šoutová 11

Nakreslila Zuzana Kupcová, 7. tř 12

Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 11 / 2011

OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Ve zpravodaji č. 0/2010 jsem se, mimo jiné, zabýval otázkou, proč ubývá zemědělská půda. Jednoduchou odpověď, že za to může špatná legislativa která půdu málo chrání (od té doby se situace trochu zlepšila – zvýšily se poplatky za vynětí ze ZPF), lze do značné míry použít i pro neméně závažný problém ochrany její kvality. Zde je však situace ještě trochu složitější. Současná právní úprava ochrany půdy je zastaralá, a to nejen u nás, ale v celé EU. Návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro ochranu půdy z roku 2004 nebyl nikdy dotažen do konce. Přitom Šestý akční program Společenství pro životní prostředí z roku 2002 zahrnuje cíl ochrany přírodních zdrojů a podpory udržitelného využívání půdy. V současném aktuálním znění domácího zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF) je hned v úvodním paragrafu uvedeno, že ZPF je základním přírodním bohatstvím a jednou z hlavních složek životního prostředí. Dále je v § 3 odst. 1 uvedeno (mimo jiné), že hospodařit na ZPF je nutné tak, aby nedocházelo k poškozování příznivých fyzikálních, biologických a chemických vlastností půdy. To je však dále ošetřeno pouze pro případy kontaminace půdy škodlivými látkami. Uvedená teze je tak v obecné rovině běžně porušována

(tedy zákon) a porušování je v podstatě (až na výjimky) nepostižitelné. V porovnání s rokem 1990 klesl stav hospodářských zvířat u nás cca na jednu třetinu. Vliv na to má asi nejvíce zaměření dotační politiky, jejíž tvůrci nedomysleli následné problémy v širších souvislostech. Někde musely zaniknout klasické osevní postupy. Tato skutečnost se projevuje ve snižování půdní úrodnosti. Tam, kde není provozována živočišná výroba, došlo většinou k poklesu obsahu humusu v orné půdě. Statková hnojiva jsou v tomto směru téměř nenahraditelná. Ani kvalitně realizovaný systém zeleného hnojení nemůže statková hnojiva dokonale nahradit. Negativně v tomto směru působí také budování bioplynových stanic, které někdy zpracovávají i statková hnojiva. Humus je v půdě schopen absorbovat vodu, která je nositelem živin v půdním roztoku. Proto je obsah humusu jedním ze základních faktorů půdní úrodnosti. Má vliv i na sorpční komplex. Ten má schopnost sorpčními silami poutat prvky, které jsou důležité pro půdotvorný proces i výživu rostlin. Význam humusu, velmi zjednodušeně napsáno, spočívá především v tom, že organický podíl v komplexu má až 10 x vyšší poutací schopnost než podíl minerální. V praxi to znamená, že tam, kde se hospodaří bez živočiš-

Eroze na orné půdě u Dolánek - jižně od Velkého Rečkova Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 11 / 2011

13

Mezi silnicí a řekou Bělá ve Velkém Rečkově je uložena část ornice z předchozího snímku. Ty nejjemnější částice včetně humusu jsou již v řekách né výroby a je i zanedbáváno zelené hnojení, dochází často k degradaci půdy, která ztrácí schopnost poutat a postupně v delším časovém horizontu uvolňovat živiny. Zvyšuje se tak citlivost půdy na vyplavování živin do podzemních vod, protože k vyplavování dusíku z minerálních hnojiv dochází mnohem snadněji než z organických hnojiv. Zde naštěstí trochu fungují vazby ekonomické, protože žádný zemědělec si nemůže dovolit, aby drahými hnojivy vědomě dotoval podzemní vody. Proto musí k plodinám hnojit v malých dávkách a častěji, aby rostliny stihly dodané živiny využít. Časté hnojení však přináší další negativní důsledky způsobené nadměrným hutněním půdy pojezdy mechanizace. Snižování obsahu humusu v půdě a tím snižování schopnosti půdy zadržovat vodu, má velmi podstatný vliv na odtokové poměry do povrchových i podzemních vod. Malá schopnost půdy poutat vodu také značně podporuje vznik vodní eroze na svažitých pozemcích. Nejde však jen o erozi, ale také o podstatné ovlivňování vodního režimu směrem k vyššímu riziku povodní. Troufám si tvrdit, že to lze v posledních letech pozorovat a spíše než klimatickým změnám je možné mnohé povodně přisuzovat změněné schopnosti zemědělských půd zadržovat vodu. Vždyť podle odborníků objem vody 14

zadržený v půdě (hlavně díky půdní organické hmotě) ve svém objemu překračuje objem vody všech povrchových vodních toků. V současné době plánované i realizované (a dotačně podporované) různé projekty na zadržení vody v krajině – biotechnická zařízení jako jsou poldry, příkopy, malé nádrže apod., řeší většinou následek, nikoliv příčinu. Z dlouhodobého pohledu se rozhodně nejedná o příznivou situaci. Zemědělství ztratilo po kvantitativním úpadku živočišné výroby základní zdroj udržení půdní úrodnosti při tradičních osevních postupech, spočívající v produkci statkových hnojiv. Negativní důsledky má také dotované pěstování technických plodin. Půda se mnohde stává substrátem téměř bez pedofauny, jehož hlavní funkcí je poskytovat oporu rostlinám a do kterého je nutné často dodávat živiny a vodu. Nedokáže-li půda udržet vodu, logicky neudrží ani živiny. V některých případech byly opuštěny elementární principy fungující staletí. Takový způsob zemědělství v dlouhodobém horizontu není trvale udržitelný. I v případě, že by se nějak zásadně změnily podmínky ve prospěch živočišné výroby, tak stejně náprava bude trvat velmi dlouho. Objekty živočišné výroby byly zbourány nebo rekonstruovány pro jiné využití. Proces obnovy přirozené půdní úrodnosti Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 11 / 2011

také bude velmi dlouhý. Někde k němu ani nebude moci dojít, protože značnou část ornice již nenávratně odnesla voda. Na výše uvedeném je potěšitelná aspoň ta věc, že se o naznačeném problému začíná stále více diskutovat

mezi odborníky, což lze dokumentovat na mnoha článcích v odborné literatuře i zmínkách ve veřejných sdělovacích prostředcích. Snad to bude směřovat k nějakému racionálnímu řešení. Jan Jihlavec

Nakreslila Nikola Marková, 7. tř. Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 11 / 2011

15

POMÁHÁM, OVŠEM ANDĚL URČITĚ NEJSE M... „Dobrovolnictví neboli nezištná pomoc druhým u nás vydělávat. Naopak. Nejvíc dobrovolníků je mezi obyčejnemá téměř žádnou tradici, přesto se mu mnozí s lás- nými lidmi a důvody, proč pomáhají, jsou mnohem pestřejší než tučné bankovní konto a z toho plynoucí nuda. kou věnují. Proč? Nejen že pomáhají druhým, ale sami také hodně dostáKdyž se řekne dobrovolník, představí si většina vají. Zapomenou na všední starosti, nebo se jim díky z nás zapáleného nadšence, který jede pomáhat sirot- pomoci druhým zdají malicherné, mají příjemný pocit, kům do Afriky nebo obětem zemětřesení či tajfunu do že jsou někomu prospěšní, nebo se alespoň ujistí, že Asie. V koutku duše je za to obdivujeme, ale přidat se? i v tomhle světě, kde pořád někdo na něco nadává, se Těžko, když máte doma dvě malé děti, splácíte hypoté- máme vlastně moc dobře. A to není málo, že? I proto je ku a chodíte do práce. Ovšem možností, jak pomáhat, pro některé lidi dobrovolnictví životní program, bez kteje mnohem víc a každý, kdo chce, si může najít tu svou. rého už nedovedou být. A co vy? Nezačali jste už přemýšlet, kde najít ten svůj?“ Stačí jen chtít. Každý třetí pomáhá Podle průzkumu Národního dobrovolnického centra Hestia a Univerzity Karlovy se dobrovolnictví v Česku věnuje až 30 % lidí starších patnácti let. V průměru odpracují 11 hodin měsíčně a dobrovolníky jsou déle než tři roky. Možná vás napadne, kdy to dělají, když vy sotva zvládáte práci a starost o rodinu a večer spíte ještě dřív než dáte nohy do postele. Tato čísla neznamenají, že by každý třetí člověk pomáhal seniorům nebo si ve volném čase hrál s dětmi v kojeneckých ústavech. Definice dobrovolnictví je široká a vejdou se do ní i ochotničtí herci nebo rybáři. Tedy všichni ti, jejichž aktivita daleko víc připomíná osobní koníček než nezištnou pomoc. Každopádně co vy víte, kolika lidem takovým ochotnickým představením odehraným v miniaturním kulturním sále zvednete náladu... Ta energie se vám vrátí Mezi dobrovolníky v Česku převládají vysokoškoláci a zmíněný výzkum rovněž rozbil tradovanou představu, že dobrovolnictví je jen pro bohaté, kteří už nepotřebují

V Mladé Boleslavi je jedním z organizátorů dobrovolnictví i Magistrát města Mladá Boleslav, jehož činnost zajišťuje a zprostředkovává Odbor sociálních věcí. Zaměřujeme se na pomoc v sociální oblasti (pomoc seniorům, dětem, lidem s handicapem), ať již pravidelnými návštěvami nebo jednorázovou výpomocí (pomoc při kulturní akci, výletu apod.). Více informací naleznete na www.mb-net.cz v sekci sociální služby/dobrovolnictví nebo na tel. 731 542 940. Vladimíra Pechová, koordinátor dobrovolníků (Čerpáno z časopisu Žena a život, 7. 7. 2011)

ZMĚNA U CESTOVNÍCH DOKLADŮ Vzhledem k nařízení Evropského parlamentu a Rady Ministerstvo vnitra zpracovalo návrh novely zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, podle níž se zrušilo zapisování dětí do cestovních dokladů dnem 1. července 2011. Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady / S / č. 444/2009, kterým se mění nařízení Rady / ES / č. 252/2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních dokladech vydávaných členskými státy, jsou zápisy dětí v cestovních dokladech rodičů platné do 26. června 2012. Zuzana Sluková vedoucí oddělení matriky a evidence obyvatel správního odboru

Činnost dobrovolníků s dětmi z azylového domu Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav. Vydává Magistrát města Mladá Boleslav. Neprodejné. Odpovědný zástupce vydavatele Ing. Jan Jihlavec. Tel.: 326 716 100, e-mail: [email protected]. Číslo 3/2011, datum vydání: listopad 2011. Tisk: Tiskárna Golapres, Bělská 151, Mladá Boleslav. Text neprošel jazykovou úpravou.