Magistrátu města Mladá Boleslav

Magistrátu města Mladá Boleslav Číslo 1 / 2013

Živá voda, Marie Zvěřinová

Únor

Vážení čtenáři, dovolte mi malé zamyšlení globálního charakteru. Můžete s ním souhlasit i nesouhlasit. Jde jen o úvahu. Dlouhé zimní večery i melancholická nálada mnoha zimních dnů jsou u mě občas důvodem k zamyšlení se nad světem, jeho existencí a budoucností. Proč ne. Takové myšlenky má asi občas každý a přece nemusí být prezentovány jen citáty proslulých filosofů, politiků, anebo „po modernu“ více či méně úspěšnými herci nebo sportovními hvězdami. Mně lidstvo připomíná africká sarančata. Ta se za příznivých podmínek během velmi krátké doby namnoží tak, že pak likvidují vše zelené na co usednou. Pak téměř všechna uhynou, protože nemají potravu. A vývoj populace začíná znovu. U lidí to bude podobné, ale v úplně jiné časové dimenzi. Demografická revoluce (jinak to asi nelze nazvat) začala v 18. století. V roce 1750 žilo na Zemi 775 miliónů lidí. V roce 1950 to bylo 2,5 miliardy, v roce 2011 už 7 miliard a v roce 2045 to má být 9 miliard lidí. To je téměř 12x více než v roce 1750. Tento zrychlující se nárůst počtu obyvatel pochopitelně musí někdy skončit. Otázkou je kdy a jak. O tom se můžeme dohadovat, ale „Cimrmanovsky“ řečeno „to je tak všechno, co proti tomu můžeme dělat.“ Tedy dohadovat se o tom kdy a jak, nikoliv zda vůbec. Proto mi vadí s tím související, víceméně politický, termín „trvale udržitelný rozvoj“, kterým se ohání různé instituce, ale i legislativa EU a samozřejmě i ta naše. Zde je definice: „Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací na-

plňovat jejich vlastní potřeby.“(Definic je více, tato je asi nejpoužívanější). To by bylo opravdu krásné, kdyby to takto šlo (v současné době již 2 mld. lidí trpí nedostatkem potravin). Ale protože už si mnozí uvědomují, že něco takového na planetě s konečnými zdroji možné není, dochází postupně k oficiální prezentaci, že jde ve skutečnosti o snahu o dlouhodobě udržitelný rozvoj. (Rozdíl je více než zřejmý, z naprosto jasného cíle se stala jen jakási nejasná snaha). Takže mezi hlavní cíle trvale udržitelného rozvoje patří zachování životního prostředí dalším generacím v co nejméně pozměněné podobě. Při globálním pohledu tedy o trvale udržitelném rozvoji rozhodně nelze hovořit. Třeba z toho důvodu, že lidstvo neustále spotřebovává to, co je neobnovitelné. Tedy aspoň v našem vnímání času. Je totiž možné, že za několik set miliónů let („po pádu civilizace“?) budou například zásoby ropy a uhlí zase existovat. Zachovejme si tedy aspoň zbytky zdravého rozumu a podle něj se k přírodě nyní chovejme. Už nám toho rozumu mnoho nezbývá. Příkladem jeho naprostého nedostatku (už ne globálně, ale místně) je např. akce podpory fotovoltaických elektráren před několika lety, nebo třeba současné přidávání biopaliv do motorové nafty a benzinů, které je přímo nařízeno zákonem o ochraně ovzduší a vychází ze Směrnice EU. Na životní prostředí to má mnoho velmi špatných dopadů. Sláva trvale udržitelnému rozvoji a byznysu zvlášť! To už je ale konkrétní téma a toto mělo být pouze zamyšlení... Jan Jihlavec vedoucí odboru životního prostředí

ZELENÁ INFORMACÍM Města Mladá Boleslav a Bakov nad Jizerou se umístila mezi prvními 30 městy v České republice ve druhém ročníku soutěže „Zelená informacím“, která je pořádána Týmovou iniciativou pro místní udržitelný rozvoj, o.s. (TIMUR), a Centrem pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Soutěž probíhá pod záštitou Ministerstva životního prostředí a Svazu měst a obcí České republiky. Hodnotiteli soutěže byli odborníci na zveřejňování zpráv o stavu životního prostředí z veřejného, akademického i soukromého sektoru. Smyslem soutěže bylo najít nejzdařilejší prezentace životního prostředí na oficiálních internetových stránkách měst ČR. Cílem také bylo dále motivovat města k uživatelsky přátelskému elektronickému publikování údajů o životním prostředí s využitím originálních forem a vhodných indikátorů. Úplně nejzákladnějším předpokladem pro úspěch v hodnocení je umístění odkazu na životní prostředí na úvodní stránce, protože na rozdíl od Obrázky nakreslili žáci 9. třídy Základní školy Březno 2

mnohých jiných témat se dotýká úplně všech. Dále již jde především o přehlednost dalšího členění a zejména obsah. Město Mladá Boleslav se umístilo na 17. místě a Bakov nad Jizerou na 27. místě z celkového počtu 271 hodnocených měst v České republice s počtem obyvatel přes 5 tisíc. Města se do soutěže sama nehlásí, ale jsou do ní automaticky organizátory zahrnuta. První ročník soutěže si získal poměrně značné ohlasy a prestiž jak v odborných kruzích z hlediska životního prostředí, tak i u laiků. Umístění mezi nejlepšími v tomto druhém ročníku je velkým úspěchem pro obě města. Je nutné si uvědomit, jak obrovská konkurence v soutěži byla. Dosažený úspěch však neznamená, že není co zlepšovat. Na druhou stranu se ukázalo, že některé kritiky, které konkrétně Mladou Boleslav staví do pozice města o životním prostředí špatně informujícím, nejsou objektivní. V soutěži se na prvních třech místech umístila města Krnov, Kopřivnice a Praha. Jan Jihlavec Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 01 / 2013

SMOGOVÉ SITUACE A PODMÍNKY JEJICH VZNIKU A UKONČENÍ Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) je 1. Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, nepřetržitě monitorována čistota ovzduší. Jedna z měříoxid dusičitý a částice PM10 : cích stanic je umístěna v Mladé Boleslavi v areálu sportovního stadionu. Mezi látky, které ČHMÚ sleduje, patří Informativní prahová hodnota je považována za přezejména suspendované prachové částice o velikosti do kročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě 10 mikrometrů (PM10) a dále oxid siřičitý (SO2), oxid dusi- reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila čitý (NO2) a troposférický ozon (O3). Nový zákon o ochraně ovzduší přinesl od 1. září 2012 a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého některé změny Smogového regulačního systému. Dále hodnotu 250 μg.m-3 ve třech po sobě následujících jsou uvedeny zkráceně podmínky pro nejdůležitější znehodinách, čišťující látku – PM10: b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 200 μg.m-3 ve třech po sobě následujících • Pokud 24hodinová průměrná koncentrace PM10 přehodinách, nebo kročí informativní prahovou hodnotu 100 mikroc) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic gramů/m3 (odpovídá dřívějšímu zvláštnímu imisnímu PM10 hodnotu 100 μg.m-3 ve dvou po sobě náslelimitu pro vyhlášení signálu upozornění) ve 25 po sobě dujících dnech následujících hodinách, vyhlašuje ČHMÚ smogovou a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na situaci. polovině měřicích stanic reprezentativních pro • Pokud 24hodinová průměrná koncentrace PM10 předanou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM10. Trend koncentrací částic PM10 se kročí regulační prahovou hodnotu 150 mikrogramů/ vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctim3 (odpovídá dřívějšímu zvláštnímu imisnímu limitu pro vyhlášení signálu regulace) ve 49 po sobě náslehodinových průměrů hodinových koncentrací. dujících hodinách, přistupuje se k regulaci vybraných zdrojů znečišťování. Provozovatelé těchto zdrojů pak 2. Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, plní zvláštní podmínky provozu stanovené krajským oxid dusičitý a částice PM10 úřadem v povolení provozu - §12, odst. 4, písm. g). (Pozn.: na území okresu Mladá Boleslav není žádRegulační prahová hodnota je považována za překroný zdroj znečištění, který podléhá regulaci.). čenou v případě, že alespoň na polovině měřicích lokalit • Smogová situace PM10 je ukončená, pokud na žád- reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti mininé měřicí lokalitě není překročena žádná prahová málně 100 km2 překročila hodnota, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého 12 hodin. hodnotu 500 μg.m-3 ve třech po sobě následujících • Pro vyhlášení i ukončení musí být splněny ještě dalhodinách, ší podmínky stanovené v zákoně (viz úplná citace b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého zákona níže). hodnotu 400 μg.m-3 ve třech po sobě následujících • Za vydávání informace, varování, regulace a odvohodinách, nebo lání ve všech oblastech zodpovídá ČHMÚ. Tyto c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic informace vydává prostřednictvím Krajských úřaPM10 hodnotu 150 μg.m-3 ve třech po sobě následů - Vyhláška č. 330/2012 § 5, odst. 2. dujících dnech a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na Citace ze zákona č. 201/2012 Sb., polovině měřicích stanic reprezentativních pro o ochraně ovzduší: danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM10. Trend koncentrací částic PM10 se Smogová situace (§10 zákona o ochraně ovzduší): vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctiSmogová situace je stav mimořádně znečištěného hodinových průměrů hodinových koncentrací. ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem 3. Informativní a varovná prahová hodnota pro překročí některou z prahových hodnot uvedených v přítroposférický ozon loze č. 6 k tomuto zákonu za podmínek uvedených v této příloze. Informativní prahová hodnota je považována za přeSmogové situace a podmínky jejich vzniku a ukon- kročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě čení (příloha č. 6 zákona o ochraně ovzduší): reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 01 / 2013

3

100 km2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 180 μg.m-3. Varovná prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 240 μg.m-3.

no obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin následujících po poklesu úrovní znečištění pod prahové hodnoty. Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou.

4. Ukončení smogové situace Pro body 1. a 2. platí, že seznam měřících lokalit a jejich Smogová situace je ukončená, pokud na žádné měři- reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny nebo cí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti aglomerace je stanoven ve Věstníku Ministerstva životníminimálně 100 km2 není překročena žádná prahová hod- ho prostředí. nota, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin Monika Rodová referentka oddělení ochrany a na základě meteorologické předpovědi není očekávápůdy, lesa, ovzduší a odpadů

SPALOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ V LOKÁLNÍCH TOPENIŠTÍCH Likvidace odpadů způsobem uvedeným v nadpisu je nezákonná, ale především je zdravotně nebezpečná. Podíl lokálních topenišť na celkovém znečištění ovzduší u nás činí podle různých odborných zdrojů cca 30 %. Pokud se podíváme na znečištění ovzduší plošně, pak spalování nekvalitního uhlí a odpadů v domácnostech je považováno za největší plošný zdroj znečištění ovzduší, zejména jako zdroj dioxinů, fenolů, kyanidů, dehtů a dalších jedů. Přiložíme-li doma do kamen plast, dřevotřísku, překližku, gumu nebo umělý textil, pak z našeho komína rozhodně nevychází jen tak obyčejný dým. Je to rozdíl proti spalovnám odpadů, kde jsou dosahovány vysoké teploty a jedovaté složky se lépe rozloží. Navíc jsou tam instalována zařízení, která škodliviny ze vznikajících spalin s vysokou účinností odstraní. Při spalování plastů se do ovzduší (a zůstávají také v popelu) uvolňují těžké kovy (především kadmium a zinek), které jsou obsaženy ve změkčovadlech, barvivech a stabilizátorech.Vzniká také hodně oxidu uhelnatého (CO). Unikají také ftaláty, které jsou považovány za ještě nebezpečnější než polychlorované bifenyly (PCB). Dále vznikají etylén, propylén a styrén (monomery příslušného plastu). Jsou jedovaté. Zdrojem jsou mikrotenové sáčky, igelitové tašky, polystyrén, kelímky, PET lahve a další výrobky běžně se v domácnosti vyskytující. Nejnebezpečnější je spalování polyvinylchloridu (PVC). Mimo rakovinotvorného vinylchloridu vznikají také dioxiny, plynný chlór či dokonce fosgen (poslední dvě látky se používaly jako bojový plyn v 1. světové válce). Z PVC jsou například novodurové trubky, podlahové krytiny, pláštěnky, hadice, hračky, láhve na čistící prostředky a kosmetiku... Spalováním gumy, mimo jiné, vznikají také PCB s rakovinotvornými účinky a také oxidy síry, které dráždí dýchací cesty. 4

Jako tmelící látka se při výrobě dřevotřísek používají formaldehydové pryskyřice. Spalováním dřevotřísek a starého nábytku se pryskyřice rozloží na formaldehyd a fenoly. Formaldehyd většinou shoří a toxické fenoly unikají do ovzduší. Z různých nátěrových hmot vznikají další škodliviny. Umělá textilní vlákna (nylon, silon) se vyrábějí z polyamidů. Jejich nedokonalým hořením vzniká hlavně čpavek a v menším množství i kyanovodík. Spalování organického odpadu většinou neprobíhá v kamnech, ale venku na zahradách. Nejsou-li rostlinné zbytky dostatečně suché (spalování jiných než suchých zákon nepovoluje), pak dýmu je hodně a ten obsahuje hlavně oxid uhelnatý, uhlovodíky a dehtové látky. Tento kouř bývá někdy hodně vidět (i cítit). Vlhkost spalovaného sena či listí má rozhodující roli na množství škodlivin v kouři. Z výše uvedených spalovaných odpadů se ale asi jedná o nejmenší zlo. Na druhou stranu, tímto spalováním dokáže občan při „správném“ větru „vykouřit“ nejen sousedy, ale celou vesnici. Z výše uvedeného vyplývá, že v kamnech je třeba topit pouze tím palivem, které do nich patří (je to dáno i zákonem). A abychom měli s odpady co nejméně problémů, je třeba vzniku odpadů předcházet již při nákupu zboží (např. k většině výrobků z PVC existuje alternativa). Také je třeba se snažit v maximální míře o opakované používání obalů a především důsledně odpady třídit podle nabízených možností v místě bydliště (zejména pozor na vytřídění nebezpečných odpadů). No a to co nám zbude patří do popelnice na směsný komunální odpad. Chraňme tak své blízké, sebe i ostatní a také přírodu. (Část textu byla převzata z neautorizovaných zdrojů na internetu).

Jan Jihlavec Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 01 / 2013

HLÁŠENÍ O PRODUKCI A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Rok se s rokem sešel a opět se přiblížil 15. únor, kdy je třeba, aby obce, které vyprodukovaly více než 100 kg nebezpečných odpadů nebo více než 100 t ostatních odpadů za kalendářní rok, zpracovaly Hlášení o produkci a nakládání s odpady za uplynulý rok. Tuto povinnost ukládá v § 39, odst. 2, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Od roku 2012 se plnění této povinnosti změnilo. Již se Hlášení nepředkládá obci s rozšířenou působností, ale je třeba jej zaslat prostřednictvím Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). Pro splnění ohlašovací povinnosti prostřednictvím ISPOP, musí být obec v tomto systému zaregistrována. Bez registrace není možné hlášení podat. Registrace subjektu umožňuje ohlašovateli odeslat hlášení přímo do systému a dále přístup k uživatelskému účtu v ISPOP, ve kterém jsou zobrazena všechna zaslaná hlášení a stav jejich zpracování. Způsob registrace je uveden na stránkách ISPOP (https://www.ispop.cz).

Do systému ISPOP lze hlášení zaslat pouze v elektronické podobě. Pokud obec nevlastní odpovídající program (Datový standard MŽP), je možné hlášení vyplnit na internetových stánkách společnosti INISOFT (http://odpady.inisoft.cz). Pro obce je nejvhodnějším způsobem splnění výše uvedené povinnosti, zaslání Hlášení do systému ISDS (datové schránky MŽP). Tato datová schránka má název: ISPOP (Ministerstvo životního prostředí), zkratka (ID): 5eav8r4. Tomuto podání však musí předcházet registrace v systému ISPOP. Pokud obec podávala Hlášení prostřednictvím systému ISPOP již za rok 2011, má již registraci provedenu a přístupová hesla jsou platná i pro podání Hlášení za rok 2012. Vzhledem k tomu, že v současnosti je stále více kladen důraz na kvalitu a včasnost podaných hlášení, je v zájmu obce aby ohlašovací povinnost splnila nejen pravdivě a úplně, ale i v zákonem stanoveném termínu. Jitka Bartoňová referentka oddělení ochrany půdy, lesa, ovzduší a odpadů

ÚROVEŇ TŘÍDĚNÍ ODPADŮ NA ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ MLADÁ BOLESLAV V OBDOBÍ OD 1.10.2011 DO 31.9.2012 Již potřetí vás v tomto Zpravodaji informujeme o úrovni třídění odpadů v jednotlivých obcích. Soutěž je součástí projektu „Podpora dosažení specifických cílů Plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje“ Parametry soutěže se v každém ročníku trochu mění, aby se vždy zlepšila oblast ve které byly rezervy v minulém období. V rámci hodnoceného ročníku byl kladen důraz na dostupnost a efektivitu sběrné sítě v obcích. Soutěž organizuje Středočeský kraj ve spolupráci se společnostmi EKO-KOM, a. s. a ASEKOL, s. r. o. Obce a města jsou rozděleny do čtyř kategorií podle počtu obyvatel: 1. kat.: do 499 obyvatel, 2. kat.: 500 až 1999 obyvatel, 3. kat.: 2 000 až 10 000 obyvatel a 4. kat.: nad 10 000 obyvatel. Hodnoceno bylo čtvrté čtvrtletí roku 2011, první, druhé a třetí čtvrtletí roku 2012. V každé velikostní kategorii se hodnotilo každé čtvrtletí a pak celkové výsledky za období jako celek. Hodnocení probíhalo podle následujících kritérií: - Celková výtěžnost papíru v nádobovém způsobu sběru (v kg na obyvatele a čtvrtletí). - Celková výtěžnost papíru v ostatním způsobu sběru (v kg na obyvatele a čtvrtletí). Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 01 / 2013

- Celková výtěžnost plastu v nádobovém i ostatním způsobu sběru (v kg na obyvatele a čtvrtletí). - Celková výtěžnost skla (čiré i směsné) celkem v nádobovém i ostatním způsobu sběru (v kg na obyvatele a čtvrtletí). - Dostupnost veřejné sběrné sítě. Dostupnost veřejné sběrné sítě – je dána dosažením maximálního limitu pro počet obyvatel na průměrné sběrné místo a současně dosažením minimálního limitu pro instalovaný objem průměrného sběrného místa. Průměrné sběrné místo se stanoví jako součet všech instalovaných sběrných nádob na papír, plast a sklo směs, přičemž v místě jsou průměrně 3 nádoby. Minimální instalovaný objem průměrného sběrného místa se stanoví jako podíl součtu instalovaného objemu všech sběrných nádob na papír, plast a sklo směs, a počtu obyvatel v obci (dle statistiky ČSÚ). - Efektivita sběrné sítě, tj. poměr mezi množstvím vytříděných využitelných složek odpadu a celkovým obslouženým objemem sběrových nádob a pytlů (měrná hmotnost odpadů v nádobě v kg/m3). Příslušný počet bodů byl soutěžícím obcím přidělen pouze v případě, že poměr se bude pohyboval ve stanovených intervalech. 5

- Zavedení dvojkomoditního sběru skla v obci (sběrové nádoby zvlášť pro čiré a barevné sklo). Podmínkou pro získání bodů je vykázání vyvezeného množství bílého skla v období hodnoceného čtvrtletí. - Zavedení sběru nápojových kartonů. Podmínkou pro získání bodů je vykázání vyvezeného množství nápojového kartonu v období hodnoceného čtvrtletí. - Sběr kovů -zajištění odděleného sběru kovových odpadů ve sběrném dvoře, sběrném místě, mobilním sběrem organizovaným v rámci systému obce. Podmínkou pro získání bodů je vykázání vyvezeného množství kovů v období hodnoceného čtvrtletí. Pro všechny uvedené oblasti byla stanovena přesná pravidla pro bodové ohodnocení. Podrobnosti lze nalézt na http://www.stredoceske-odpady.cz/ . Do kategorie obcí do 499 obyvatel náleželo celkem 636 obcí středočeského kraje. Z našich obcí se opět „na výsluní“ vrací obec Pětikozly a to na 12. místě. Před dvěma roky byla na 13. místě a v minulém ročníku se propadla na 296. místo. V nejlepší stovce hodnocených jsou dále obce Jabkenice (55), Sedlec (85) a Košátky (99). Košátky byly v první stovce i v minulém ročníku. Naopak tehdy 34. Sukorady se propadly na 371. místo. Naprosto pozoruhodným způsobem třídí ve vítězné obci Pavlov (okres Kladno), protože tato obec zvítězila již potřetí v řadě.

Do kategorie 500 až 1999 obyvatel bylo zařazeno 397 obcí. ORP Mladá Boleslav zde má 18 zástupců. V první stovce není žádný. Minule byla na 72. místě Kropáčova Vrutice, nyní je na 139. místě. Před ní je na 115. místě obec Bradlec, jako nejlepší z ORP. Obě umístění jsou velmi slušná. Bohužel nejvíce našich obcí je až v poslední stovce. Vítězem, stejně jako v minulém ročníku, je obec Čisovice (okres Praha – západ). Kategorie 2 000 až 10 000 obyvatel zahrnuje v kraji celkem 79 obcí. Z našeho ORP je jich 7. Nejlepší v třídění bylo město Benátky na d Jizerou na 14. místě. Protože minule bylo na 16. místě a předtím na 18. místě, je zřejmé, že si drží svůj vysoký standard trvale a vysoké umístění rozhodně není náhodné. Na 20. místě se umístilo město Dolní Bousov. Minule nejlepší město Dobrovice je nyní na 30. místě těsně před městem Kosmonosy. I v této kategorii obhájil své vítězství předchozí vítěz, tedy město Řevnice (okres Praha – západ). Kategorie obcí nad 10 000 obyvatel zahrnuje celkem 19 měst středočeského kraje. Mladá Boleslav skončila na 5. místě. Je to velký skok kupředu po předchozím dvojím umístění na 15. místě. Příčiny zlepšení jsou bezesporu v optimalizaci (navýšení počtu) míst s umístěním nádob na tříděný odpad a zřejmě také ve zlepšení povědomí o potřebě třídění mezi obyvateli. Kralupy nad Vltavou, které zvítězily v předchozích dvou ročnících, byly tentokrát třetí. Zvítězilo město Mělník. Jan Jihlavec

OREL MOŘSKÝ A MYSLIVOST Orel mořský patří k několika druhům orlů, kteří hnízdí na území České republiky, vedle orla královského, který hnízdí na Moravě v počtu dvou párů a orla křiklavého, kterého výskyt je nepravidelný a odhad hnízdní populace je 0-5 párů . Z uvedených druhů je nejpočetnější. Publikovaný počet hnízdních párů je kolem třiceti. Skutečný je vyšší, protože orel mořský se vyskytuje ve všech územích, kde je větší vodní plocha. Vedle hnízdních jedinců se zde zdržují nedospělí jedinci a v zimě i zimující ptáci. Proto nejčastěji spatřený orel je právě orel mořský, kterého je možno zastihnou všude tam, kde nalezne potravní možnosti. V okrese Mladá Boleslav hnízdí v počtu 2-4 páry. V letu je to nádherný pták, ale sedící na zemi působí dojmem přerostlé slepice. U dospělých jedinců je dobrým rozpoznávacím znakem výrazný žlutý zobák. V jeho potravě jsou i různé mršiny (ale není jediný, všichni dravci dávají přednost snadnému získání potravy a proto nepohrdnou i mršinou) a proto se dá snadno přilákat na různé masité újedě hlavně v zimním období. Výskyt orla mořského v honitbě většinou v letních měsících uchází pozornosti, jinak je to v zimě. Vzhledem k jeho velikosti, vyvolává výskyt orla mořského v honitbě pozornost mys6

livecké, ale i nemyslivecké veřejnosti a také debaty o jeho vlivu na početní stavy zvěře. Velikostí se jedná o jednoho z největších dravců a proto se přepokládá i jeho velká lovecká výkonnost. V ochranářských publikacích je uvedeno, že se nejedná o lovecky výkonného dravce a že se živí hlavně rybami, vodními ptáky a mršinami. Spektrum potravy orla mořského je daleko větší v období hnízdění, kdy vedle ryb tvoří podstatnou část potravy i mláďata ptáků vybraných z hnízd včetně různých druhů dravců, (pochop rákosní, káně lesní, jestřáb lesní a krkavcovití). Pokud hnízdí v blízkosti zemědělsky obdělávaných ploch, tak reaguje i na sečení pícnin sběrem posečené zvěře. Jak již jsem uvedl, je zajímavé, jak v letních měsících uniká pozornosti. Je to dáno především dostatečnou potravní nabídkou. Jinak je to v zimních měsících, kdy v případě zamrznutí rybníků, musí vyhledávat jinou potravu. Orel mořský je schopen ulovit zajíce, toulavou kočku i zesláblé srče, zvláště v místech kde se ještě v prosinci loví 5 kg srnčata. Sám jsem pozoroval útok na postřelené danče, sele prasete divokého a lišku, (všechny uvedené případy se týkají jednoho páru) v dosledu postřelené zvěře bývá úspěšnější než místní lovci. V místech, kde se loví více spárkaté zvěře, nepohrdne vývrhem a na výstřel někteří Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 01 / 2013

jedinci reagují stejně jako krkavci a okamžitě kontrolují, zda mu nezůstane něco k snědku. Své prohřešky v lovu zajíců na druhou stranu vynahrazuje lovem toulavých koček, krkavců i lovem ostatních dravců. Vedle zvěře nepohrdne ani domácí drůbeží od slepice až po husu. Orel mořský může, zvláště v místech kde zimuje více jedinců, ovlivnit početnost zajíce polního. Dle historických podkladů byl orel mořský pokládán za velkého škůdce. Bylo to dáno i tím, že padlá zvěře byla hospodářsky využívána (zvěřina a kůže). Byl to nejčastěji ulovený orel na našem území a proto je poměrně dostatek jeho preparátů v různých muzeích i v soukromých sbírkách. Ale na druhou stranu mu byla poskytována ochrana na některých panstvích již od začátku dvacátého století, například na Máchově jezeře zakázal Valdštejn jeho lov („Od Ještěda k Troskám“).

Orel mořský v součastné době nepůsobí škody v myslivosti, které by opravňovali jeho lov a lze poměrně snadno formou újedě mu nabídnou jiný zdroj potravy než drobnou zvěř. Je škoda, že naši ochránci přírody zvládají dobře psaní odborných publikací, znají dobře zákony, hlavně vědí, co musí ostatní strpět ve jménu ochrany přírody. Rádi si dávají zásluhy za práci druhých (například úspěšné hnízdění mořských orlů v CHKO Český ráj, přestože do dnešního dne správa CHKO Český ráj nevytvořila jediné krmeliště mořských orlů. To udělali ve spolupráci s rybáři místní myslivci). Tedy poněkud pokulhávají za terénní prací. V případě orla mořského by se stačilo řídit příkladem Švédska a Polska, kde se v místech zimního výskytu mořského orla zřizují krmeliště a orli, ale i jiní dravci, se přikrmují a tím se předchází střetům se zájmy místních lovců. Orel mořský rád vyhledává mršiny a proto je ohrožen kladením otrávených návnad. Tento „módní jev“ může Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 01 / 2013

v krátké době výrazně snížit početnost tohoto dravce. Ať jsou pohnutky travičů jakékoliv, je tato činnost zvláště zavrženíhodná a ten kdo pokládá otrávené návnady je pytlák a pokud je držitelem loveckého lístku, je to ještě horší .V žádném případě si nezasluhuje, aby se o něm mluvilo jako o myslivci, protože mu chybí základní myslivecká ctnost, to je láska k přírodě a hlavně i mozek, protože nemyslí. Orla mořského neohrožují jenom traviči, ale v době hnízdění jsou známá hnízdiště navštěvována různými „taky ochranáři“, kteří zde pořizují fotodokumentaci, a pod různými „vědeckými“ záminkami ruší hnízdění. Orel mořský hnízdí od února a proto se dá poměrně snadno orlí hnízdo nalézt. Bohužel každé vyrušení v chladném počasí znamená ohrožení snůšky, případně může dojít k zničení snůšky krkavci, nebo zastuzením. Ani v ochraně hnízdišť orla mořského se neřídíme příkladem sousedních státu Německa nebo Polska, kde je ze zákona zakázán vstup do 300 m vzdálenosti od orlího hnízda a vlastníkům lesa je zakázáno v této vzdálenosti těžit a výchovné zásahy mohou provádět pouze mimo hnízdí dobu. Porušení tohoto zákazu je poměrně tvrdě postihováno. Orel mořský nebyl ve středověku používán v sokolnictví, přestože se v lidské péči dobře rozmnožuje. Jeho použití v sokolnictví je i nyní okrajová záležitost, pokud se nepočítají různé ukázky dravců. Svoji loveckou výkonností, ale i dalšími vlastnostmi, zastiňuje totiž orla mořského orel skalní. Orel mořský byl vyhlášen ptákem roku 2006 a tato akce měla přispět k jeho ochraně. Dalo by se předpokládat, že organizátoři této akce osloví co nejširší veřejnost včetně mysliveckých organizací, myslivců a uživatelů honiteb. Očekávalo by se, že dojde k využití zahraničních zkušeností a ve spolupráci s uživateli honiteb, kde dochází k zimnímu výskytu mořských orlů, se vybudují krmeliště. Ne nějaké stavby, ale určí se místo, kde lze přikrmovat orly masitou potravou. Zajistí se zákonný souhlas všech dotčených orgánů státní správy, pokud takový souhlas naše zákony umožňují, pokud ne, tak se navrhne zákonná změna, aby to možné bylo, jako třeba v Polsku a Švédsku. (Oba tyto státy jsou člen EU, takže výmluva na EU neobstojí). Krmeliště by byla ideálním místem k provedení sčítání orlů, ale i ostatních dravců. Také by se jednalo o příležitost k navázání spolupráce myslivců a ochránců přírody. Bohužel předchozí řádky jsou jen steskem nad naší ochranou přírody zajišťovanou státem. Odborné články byly napsány, plakáty byly vytištěny a proto můžeme vyhlásit jiného ptáka roku, aby bylo co psát a na orla mořského zapomeňte. Král je mrtev, ať žije král! Josef Novák vedoucí oddělení ochrany přírody, myslivosti a rybářství 7

CO JSOU „LESNÍ HOSPODÁŘSKÉ OSNOVY“ Lesní hospodářské osnovy (dále jen „LHO“) definuje platná legislativa, tj. zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů v platném znění (dále jen „lesní zákon“) a Vyhláška Mze č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování (dále jen „vyhláška“). Avšak první díla hospodářské úpravy lesů vznikla na území dnešní České republiky zhruba před 260 lety v souvislosti s vydáním císařských patentů Marie Terezie pro Čechy a následně Moravu a Slezsko (jednalo se především o velké lesní majetky). Důvodem pro „plánování v lese“ bylo zajistit trvalý přísun dostatečného množství dřeva v určitém čase aniž by byl neúměrně v jednotlivých letech zatížen ekosystém lesa (plánovaní těžby sortimentů s následnou obnovou pasek či přirozenou obnovou a výchova mladých porostů). Dnešními slovy řečeno, vycházelo se a vychází dosud z principu trvale udržitelného hospodaření v lesích. Pro vlastníky do velikosti lesního majetku do 50 ha v rámci orgánu státní správy lesů obce s rozšířenou působností (dále jen „OSSL ORP“) představuje dnešní podoba LHO taxační popis lesního majetku (druh dřevin, jejich procentické zastoupení, ...), lesní typologii a hospodářská doporučení (...) s platností zpravidla 10 let, tzn. LHO je vlastně taková lesnická kuchařka. K orientaci v zařizovacím obvodu je užito jednotné prostorové rozdělení lesa (dále jen „JPRL“), tedy označení oddělení, dílců, porostů, porostních skupin a etáží číslicemi a písmeny (např. 12Ab 11/5) mimo souvislost s evidencí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav. Byť je využití LHO definováno lesním zákonem pro výkon státní správy a pro zjištění stavu lesa, slouží LHO vlast-

níkům lesa nejen pro samotné hospodaření, ale i pro odhad ceny nemovitosti i pro zaplacení daně z pozemku. Vlastník lesa, respektive ten, kdo má na listu vlastnictví evidován většinový podíl nebo je ostatními k úkonu zmocněn, převezme protokolárně (proti podpisu) separát LHO osobně u OSSL a to bezplatně. Tím se pro něho stávají ustanovení LHO (celková výše těžeb a podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu) podle výměry lesního majetku (do 3ha a nad 3ha) závazná. Rozsah těžby uvedený v LHO nebývá zpravidla omezením a na úhradu min. podílu MZD je příspěvek na hospodaření, z čehož vyplývá, že převzetí LHO není restrikce, ale kompromis mezi státem a drobnými vlastníky lesa. Na rozdíl od lesních hospodářských plánů (lesní majetky nad 50ha nebo ten vlastník lesa, který se sám rozhodne pořídit si vlastní LHP), kdy je tento LHP zadáván a financován vlastníky lesa (je však využíván příspěvek na hospodaření v lesích ve výši min ¾ nákladů), jsou LHO zadány a financovány ORP z veřejných prostředků na základě výběrového řízení. Vezmeme-li konkrétní zařizovací obvody, tedy nyní nejnovější (platnost 2012-2021) LHO Bělá a Boleslav (na ORP existuje ještě LHO Benátky) a podíváme se na čísla s tím spojená; • cena za 1 ha zařízení LHO činila 460,- bez DPH • plocha zařízení LHO Bělá 1190 ha porostní plochy + bezlesí • plocha zařízení LHO Boleslav 508 ha porostní plochy + bezlesí • 460 x 1716,63 = 789.649 Kč bez DPH (konečná cena včetně DPH 947.580,- Kč) zjistíme, že pořízení LHO je sice nákladnou záležitostí,

Zátoka, Veronika Chytrá 8

Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 01 / 2013

ale jejich využití je nejen pro výkon státní správy lesů, ale i pro vlastníky lesa, pokud ovšem mají relevantní snahu v lese hospodařit. Za chybu lesnické politiky státu však lze považovat, že neexistuje žádné zvýhodnění těch, kteří LHO protokolárně převzali mimo oznamování těžeb nad 3 m3/1ha za kalendářní rok. Pokud nebude snaha některých vlastníků lesa hospodařit „rovnoměrným způsobem“ (nezapočten vliv kalamit) tj. těžit každoročně 1/10 závazného ustanovení celkové výše těžeb, porosty soustavně obnovovat vhodnou druhovou skladbou za využití podílu MZD, zohledněna např. v příspěvcích na hospodaření v lese nebo daňově, pak je a bude zájem (bohužel) o vyhotovené LHO ze strany vlastníků lesa minimální. Tímto také OSSL ORP apeluje na vlastníky lesa v těchto katastrálních územích: Bakov nad Jizerou, Bechov, Bezděčín u Ml. Boleslavi, Bezdědice, Bezno, Bělá pod Bezdězem, Bítouchov u Ml. Boleslavi, Bojetice, Boreč, Bradlec, Březinka pod Bezdězem, Březno u Ml. Boleslavi, Březovice pod Bezdězem, Buda, Bukovno, Ctiměřice, Čejetice u Ml. Boleslavi, Čistá u Ml. Boleslavi, Dalešice u Bakova nad Jizerou, Dalovice u Ml. Boleslavi, Debř nad

Jizerou, Dlouhá Lhota u Ml. Boleslavi, Dobšín, Dolánky, Dolní Bousov, Dolní Stakory, Domousnice, Dobrovice, Doubravice, Doubravička, Holé Vrchy, Horka u Bakova nad Jizerou, Horky nad Jizerou, Horní Bousov, Horní Stakory, Hrdlořezy u Ml. Boleslavi, Hrušov nad Jizerou, Hřivno, Husí Lhota, Chloumek u Ml. Boleslavi, Chotětov, Chrást u Ml. Boleslavi, Chudoplesy, Jemníky u Ml. Boleslavi, Jizerní Vtelno, Josefův Důl u Ml. Boleslavi, Katusice, Kluky u Ml. Boleslavi, Kolomuty, Kosmonosy, Kovánec, Kováň, Krásná Ves, Krnsko, Lhotky u Ml. Boleslavi, Libichov, Líny, Malá Bělá, Malé Všelisy, Mladá Boleslav, Nemyslovice, Nepřevázka, Němčice u Luštěnic, Niměřice, Nová Telib, Nová Ves u Bakova, Obrubce, Obruby, Pětikozly, Petkovy, Písková Lhota, Plazy, Plužná, Podlázky, Přepeře, Rabakov, Rohatsko, Rokytovec, Řehnice, Řepov, Řitonice, Semčice, Skalsko, Skyšice, Sovinky, Spikaly, Strašnov, Strenice, Sudoměř, Sukorady u Ml. Boleslavi, Syčina, Trnová u Katusic, Týnec u Dobrovice, Velké Všelisy, Veselice, Vinařice u Dobrovice, Vinec, Víska u Březovic, Vlčí Pole, Vrátno, Vrchbělá, Zamachy, Zvířetice, Úherce, Žerčice, Židněves, na převzetí separátu LHO, jak je výše popsáno. Luboš Kašík referent oddělení ochrany půdy, lesa, ovzduší a odpadů

HAVÁRIE NA VODÁCH Od počátku listopadu 2012 do konce ledna 2013 došlo k těmto haváriím s výjezdy vodoprávního úřadu: 26. listopadu 2012 byl ohlášen únik kyseliny sírové z cisterny na hlavním nádraží v Bakově nad Jizerou. Havárii hlásila Železniční správa dopravních cest (ŽSDC). Záchranné práce prováděli hasiči ŽSDC, vlastní sanační práce pak odborná firma. Sanace spočívala v neutralizaci zeminy v kolejišti. 3. prosince 2012 došlo k úniku cca 100 litrů nafty z nádrže kamionu při dopravní nehodě. Ta se odehrála na silnici mezi obcemi Brodce a Luštěnice. K další nehodě došlo 11. prosince v Bezně. Na náledí havaroval kamion, ze kterého uniklo cca 200 l nafty. Naftu se podařilo hasičům zachytit na silničním pozemku, ale z důvodu nedbale provedeného úklidu zajišťovaném správcem komunikace, došlo k opakované havarijní

Havárie kamionu v Bezně Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 01 / 2013

Havárie na silnici I.16 u odbočky na Sušno situaci i o týden později, protože nafta se uvolnila z roztátého a při první havárii neuklizeného sněhu a ledu, do dešťové kanalizace. V tomto roce se stala havárie 14. ledna, kdy došlo k úniku nafty z mobilní nádrže vezené na přívěsném vozíku osobního automobilu. Nádrž se z vozíku uvolnila při dopravní nehodě. Ta se stala na silnici I/16 (Mladá Boleslav – Mělník) u odbočky na Sušno. Uniklo cca 700 litrů nafty. Zatím k poslední havárii došlo v sobotu 2. února v k ú. Chrást, kdy z osobního automobilu uniklo 4,5 l oleje na nezpevněný terén mimo komunikaci. V lednu ještě došlo k výjezdu k ohlášené havárii na vodním toku Bělá v Bělé pod Bezdězem, ale jednalo se naštěstí o planý poplach. Jan Jihlavec 9

SILNIČNÍ MOTOROVÁ DOPRAVA VELKÝMI VOZIDLY Podnikatelé kteří provozují koncesovanou živnost „Silniční motorová doprava – vnitrostátní příležitostná osobní, - mezinárodní příležitostná osobní, - vnitrostátní veřejná linková, - vnitrostátní veřejná linková, - mezinárodní linková, - mezinárodní kyvadlová“ a hodlají po 1. 6. 2012 provozovat koncesovanou živnost v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava – osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu více než 9 osob včetně řidiče“ a podnikatelé kteří provozují koncesovanou živnost „Silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny“ a hodlají po 1. 6. 2012 provozovat koncesovanou živnost

Pod hladinou, Kristýna Holbová

v rozsahu předmětu podnikání „Silniční motorová doprava nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsouli určeny k přepravě zvířat nebo věcí“ jsou do 1. 6. 2013 povinni požádat o změnu rozsahu předmětu podnikání a doložit doklady podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ve znění účinném od 1. 6. 2012 a zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě. K žádosti o koncesi se připojí: - doklad osvědčující právní důvod užívání prostor pro splnění podmínky usazení ( FO – místo podnikání, FO – sídlo) podle článku 3 bod 1. písm. a) nařízení č. 1071/2009 (např. nájemní smlouva, výpis z katastru nemovitostí) - doklad osvědčující právní důvod užívání alespoň 1 velkého vozidla (např. smlouva o smlouvě budoucí na vozidlo, technický průkaz, leasingová smlouva) - pokud má osoba, kterou žadatel ustanovil odpovědným zástupcem, k žadateli skutečnou vazbu, doklad o této vazbě (např. pracovní smlouva, jmenování ředitelem, manažerská smlouva, výpis z OR apod.) - doklad prokazující splnění podmínky finanční způsobilosti - osvědčení o odborné způsobilosti odpovědného zástupce – pro každý druh dopravy zvlášť V případě nepožádání o změnu rozsahu předmětu podnikání bude výše uvedeným podnikatelům snížen předmět podnikání z moci úřední na „Silniční motorovou dopravu – osobní provozovanou vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“ nebo „Silniční motorovou dopravu - nákladní provozovanou vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou –li určeny k přepravě zvířat nebo věcí“. Více informací na telefonním čísle 326 716 123, 326 716 137. Martina Hlaváčová, vedoucí oddělení obecní živnostenský úřad SpO a ObŽÚ

NEJOHROŽENĚJŠÍ PAMÁTKY VE SPRÁVNÍM OBVODU MLADÁ BOLESLAV – ZÁMEK JOSEFŮV DŮL Vznik obce Josefův Důl souvisí se vznikem textilní manufaktury, založené v roce 1764 hrabětem Bolzou. Po jeho smrti zakoupil manufakturu Jan Josef Leitenberger (Leitenbergerové byla významná německá podnikatelská rodina pocházející ze severu Čech, která vystavila řadu továren na potisk látek a kartounu). S postupným rozvojem manufaktury se začala rozvíjet i stavební čin10

nost - hodnotný josefodolský neorenesanční zámek byl postavený roku 1860. Roku 1920 koupila zámek společnost Cosmanos, o šest let později odkoupila zámek od společnosti obec Josefův Důl. Ještě po válce zámek sloužil částečně pro obytné účely, postupně se však rozsah jeho využití zmenšoval. Sídlil zde Místní národní výbor či ubytovna. Již v této době budoZpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 01 / 2013

Celkový pohled z historie va vykazovala patrně nedostatky, vyžadující odborné řešení. Areál zámku (zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod číslem rejstříku 15683/2-3614, vedený rovněž v seznamu Nejohroženějších nemovitých památek) se nachází v severní části osady, v údolí při levém břehu Jizery. Zámek stál v anglickém parku, do jehož zbytku s torzem kašny se obrací jeho jižním průčelí. Zámek navrhnul pro Bedřicha Františka Josefa Leitenbergera pravděpodobně Ludwig von Zettl, který v roce 1871 projektoval pro rodinu sídlo na vídeňské Ringstrasse a poté rodinnou hrobku v Josefově Dole. Součástí zámku byl rozsáhlý skleník na západní straně, který se dnes nachází pouze v torzálním stavu. Zámek je unikátní slohově čistou stavbou, dominantou obce, dochovanou v původním provedení do devadesátých let minulého století. Zámek je bohatě architektonicky členěná patrová budova sestávající se ze tří spojených částí: střední vstupní reprezentativní části s portikem a mramorovým schodištěm, obytné dvoupatrové části tvořící severovýchodní nároží a zbytků podélného skleníku na západní straně s centrální kupolovitě zakončenou částí. Zámek je krytý soustavou nízkých valbových a sedlových plechových střech. Fasády jsou členěné jemnou pásovou rustikou a římsami, místy jsou zdobené štukatérskými a kamenickými pracemi. Okna jsou obdélná, občas obloukově zakončená, rámovaná edikulami, místy sdruženými. Hlavní průčelí se schodištěm je zvýrazněno trojosým portikem s balkonem neseným toskánskými sloupy. Vstup je rámován dvojicí trojosých rizalitů ukončených frontony s plastickou výzdobou. Po stranách Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav 01 / 2013

Interiér v minulosti průčelí je umístěna dvojice šestibokých arkýřů, levý je zděný, pravý v patře je proveden jako dřevěná alkovna. Nejvyšší obytná část na východě má pětiosé průčelí zvýrazněné zdobeným trojosým rizalitem s balkonem ve 2. patře. Průčelí na severu je v patře zdobeno trojicí bust v kruhových nikách a sochou Apollona v edikulové nice s konchou. Provozní vstup je umístěn v trojosém rizalitu 11

Celkový pohled dnes

Interiér dnes

na severním průčelí. Skleník byl kromě jižní strany kolem rondelu lemován zdí, členěnou na jihu jako slepá arkáda, rytmizovaná iónskými pilastry nesoucími prolamovanou atikovou zeď. Střecha zděné části skleníku sloužila jako terasa přístupná z hlavního sálu v patře se zábradlím zdobeným sochami. Prosklená část skleníku spočívala na ozdobné litinové konstrukci. Vlastní zámecká budova obsahuje reprezentační část s honosným nástupním schodištěm a část obytnou, prostorově a výškově diferencovanou od části reprezentační, vybavenou vlastním schodištěm. Interiéry bývaly bohatě zdobeny řadou uměleckořemeslných detailů, jako byl mramor, štuk, kování, táflování, kožené tapety aj. Bohatě vybavené interiéry se štukovou výzdobou, truhlářskými a kamenickými prvky včetně (kdysi) litinové konstrukce navazujícího skleníku jsou cenným dokladem kvalitního uměleckého řemesla 2. poloviny 19. století. Kvalitní vybavení interiéru a slohová jednotnosti stavby určily její vysokou památkovou hodnotu. V současné době je původní mobiliář zcela odstraněn, vnitřní výzdoba je z části zničená a z části v havarijním stavu, rovněž uměleckořemeslné výrobky jsou zcela zdevastované. Dle průzkumů je objekt napaden dřevomorkou domácí, nosné konstrukce se nachází v havarijním stavu. Součástí areálu zámku je i kašna, která se nachází v bývalém parku před zámkem, cca 20 m před vstupním jižním průčelím. Kašna je provedena jako zapuštěný bazén, zhruba ve tvaru protáhlého kvadrilobu se středním pilířem a čtveřicí podstavců na rozích. Profilovaný okraj bazénu je složen z kamenných dílců cca 1m širokých, střední pilíř je zděný. Podle starší dokumentace byla na středním pilíři umístěna socha a na nárožních podstavcích stály 4 široké litinové vázy. V areálu zámku se rovněž nacházely kamenné sochy Tomáše Seidana představující Jaro, Léto, Podzim a Zimu. Nyní jsou sochy přeneseny do areálu Lorety v Kosmonosech, socha symbolizující

Podzim byla odcizena – stejnému osudu podlehl například výše zmiňovaný hodnotný litinový skleník. V současné době je objekt zámku v majetku soukromých vlastníků. Zámek je nově oplocen, dochází k údržbě zahrady a k drobným nekoncepčním zásahům v interiérech, které nejsou projednávány s orgány památkové péče. Již v minulosti byla snaha zařadit objekt do Programu záchrany architektonického dědictví, leč bez výsledku. Nynější majitel o finanční podporu bohužel neprojevuje zájem. Kristýna Licinbergová, vedoucí oddělení památkové péče odbor stavební a rozvoje města

Vodopád, Jana Žďánská

Zpravodaj Magistrátu města Mladá Boleslav. Vydává Magistrát města Mladá Boleslav. Neprodejné. Odpovědný zástupce vydavatele Ing. Jan Jihlavec. Tel.: 326 716 100, e-mail: [email protected]. Číslo 1/2013, datum vydání: únor 2013. Tisk: Tiskárna Golapress, Bělská 151, Mladá Boleslav. Text neprošel jazykovou úpravou.