Magisterská diplomová práce

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav hudební vědy

Magisterská diplomová práce

2013

Bc. Lenka Pečivová

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy

Management v kultuře

Bc. Lenka Pečivová

Magisterská diplomová práce

Husitské muzeum v Táboře kulturně manaţerskou optikou

Vedoucí práce: Ing. František Svoboda, PhD.

2013

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a uvedla všechny pouţité prameny a literaturu, a ţe práce se v tištěné podobě shoduje s prací v podobě elektronické.

V Brně dne 15. května 2013

Bc. Lenka Pečivová

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Ing. Františku Svobodovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky a své rodině a přátelům za trpělivou podporu během celého studia.

Obsah 1. Úvod ....................................................................................................................................... 7 2. Vymezení základních pojmů ............................................................................................... 8 2.1 Muzeum .................................................................................................................................... 8 2.2 Sbírkový předmět ..................................................................................................................... 9 2.3 Příspěvková organizace v neziskovém sektoru ...................................................................... 10 2.3.1 Příspěvková organizace MK ................................................................................................ 10

3. Počátky muzejnictví v českých zemích ............................................................................. 11 4. Postavení muzea v současnosti .......................................................................................... 14 5. Typologie muzeí .................................................................................................................. 15 6. Marketing a muzeum ......................................................................................................... 18 6.1 Postupy marketingu v muzeu.................................................................................................. 21 6.2 Produkt.................................................................................................................................... 22 6.3 Cena ........................................................................................................................................ 22 6.4 Distribuce................................................................................................................................ 23 6.5 Propagace................................................................................................................................ 24

7. Malá muzea ve světě ........................................................................................................... 25 8. Vznik Husitského muzea v Táboře ................................................................................... 26 9. Stručná historie Husitského muzea .................................................................................. 29 10. Postavení Husitského muzea v regionu .......................................................................... 31 11. Objekty Husitského muzea .............................................................................................. 31 11.1 Stará táborská radnice ........................................................................................................... 32 11.2 Bechyňská brána a věţ Kotnov ............................................................................................. 33 11.3 Bývalý augustiniánský klášter .............................................................................................. 33 11.4 Památník Dr. Edvarda Beneše .............................................................................................. 34 11.4.1 Benešova vila ..................................................................................................................... 34

12. Sbírky Husitského muzea ................................................................................................ 36 13. Stálé expozice .................................................................................................................... 38 13.1 Husité .................................................................................................................................... 38 13.2 Středověké podzemí.............................................................................................................. 39 13.3 Gotický sál ............................................................................................................................ 40 13.4 Ţivot ve středověku .............................................................................................................. 40 13.5 Vyhlídková věţ Kotnov ........................................................................................................ 41 13.6 Památník Dr. Edvarda Beneše .............................................................................................. 41

14. Činnost Husitského muzea .............................................................................................. 42 14.1 Sbírkotvorná činnost ............................................................................................................. 43 14.2 Výstavnická činnost .............................................................................................................. 43 14.3 Přednášková činnost ............................................................................................................. 46 14.4 Exkurze ................................................................................................................................. 46 14.5 Lektorské a animační programy pro školy ........................................................................... 47 14.6 Koncerty ............................................................................................................................... 47 14.7 Spolupráce s jinými organizacemi ........................................................................................ 47 14.8 Knihovna .............................................................................................................................. 48

15. Analýza vnějšího prostředí .............................................................................................. 49 15.1 STEP analýza ........................................................................................................................ 49 15.1.1 Sociální prostředí............................................................................................................... 49 15.1.2 Technologické prostředí .................................................................................................... 50 15.1.3 Ekonomické prostředí ........................................................................................................ 52 15.1.4 Politicko-právní prostředí ................................................................................................. 57 15.2 Návštěvnost .......................................................................................................................... 60 15.3 Konkurence ........................................................................................................................... 61

16. Analýza vnitřního prostředí ............................................................................................ 62 16.1 Organizační struktura Husitského muzea ............................................................................. 63 16.2 Finanční stránka Husitského muzea ..................................................................................... 64 16.2.1 Celkový rozpočet ................................................................................................................ 65 16.3 Propagace.............................................................................................................................. 68

17. SWOT analýza Husitského muzea.................................................................................. 71 18. Marketingový výzkum ..................................................................................................... 73 18.1 Výzkum mezi návštěvníky Husitského muzea ..................................................................... 74

19. Návrh marketingové strategie ......................................................................................... 88 19.1 Navrhovaná doporučení ........................................................................................................ 89

20. Závěr .................................................................................................................................. 92 Resumé .................................................................................................................................... 94 Seznam pramenů a literatury................................................................................................ 97 Monografie ................................................................................................................................... 97 Příspěvky ve sborníku .................................................................................................................. 98 Nevydané prameny ....................................................................................................................... 99 Novinové články ........................................................................................................................... 99 Internetové zdroje ......................................................................................................................... 99

Seznam tabulek ..................................................................................................................... 103 Seznam grafů ........................................................................................................................ 103 Přílohy ................................................................................................................................... 104

1. Úvod Ve své diplomové práci se zabývám analýzou činnosti a současného stavu Husitského muzea v Táboře. Jedná se o malé muzeum, které je ovšem výjimečné tím, ţe se specializuje na určitou etapu historie, která je jedinečně spojena právě s městem Táborem. Muzeum má v regionu zvláštní postavení i proto, ţe je v jiţních Čechách nejnavštěvovanější. Důvodem vysoké návštěvnosti je bohatý turistický ruch. Cílem práce je zhodnocení fungování Husitského muzea a následně formulace doporučení, která by pomohla zefektivnit další činnost muzea a podpořila plnění dlouhodobých i krátkodobých cílů organizace. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V úvodu teoretické části jsou vymezeny pojmy, které jsou pro práci stěţejní a ve stati je na ně neustále odkazováno. Dále jsou přiblíţena fakta, která předcházela a ovlivňovala zakládání prvních muzeí v našich zemích v 19. století a definovány podmínky, ve kterých muzea působí v současnosti. Zásadní v této části práce je definice marketingu a jeho vztaţení k muzejnímu prostředí. Stručně je charakterizován i marketingový mix. Praktická část uţ se věnuje samotnému Husitskému muzeu. Přibliţuje okolnosti, které předcházely vzniku muzea, jeţ bylo zaloţeno v roce 1878 z iniciativy mladých nadšených učitelů z táborského reálného gymnázia. Stručně je pojednáno o historii a vývoji muzea od jeho zaloţení aţ do současnosti. Pak jiţ následuje charakteristika produktu Husitského muzea. Za produkt můţeme v tomto kontextu povaţovat historické budovy, kde muzeum sídlí, stálé expozice a krátkodobé činnosti jako výstavy či lektorské programy. K analýze vnějšího prostředí, v němţ Husitské muzeum působí a nemůţe jej samovolně ovlivňovat je vyuţita STEP analýza, která popisuje sociální, technologické, ekonomické a politicko právní okolí muzea. Vnitřní prostředí muzea je definováno rozborem jeho organizační struktury, ekonomické situace a propagace. Hospodaření Husitského muzea je analyzováno na základě přehledu jeho příjmů a výdajů v posledních pěti letech. Ke stanovení silných a slabých stránek muzea a jeho příleţitostí i hrozeb je pouţita SWOT analýza. V závěru praktické části jsou prezentovány výsledky marketingového výzkumu, který byl prováděn autorkou mezi návštěvníky muzea. Poslední kapitola je tvořena návrhem dalších marketingových postupů, jejichţ relevance se potvrdila na základě komplexní analýzy činností a fungování Husitského muzea. 7

Co se týče literatury k tématu managementu a marketingu kulturních institucí potaţmo muzeí, dá se konstatovat, ţe zdrojů v tomto odvětví není mnoho. Uceleně se této problematice věnuje Radka Johnová nebo Ladislav Kesner, z jejichţ myšlenek také vycházím. Monografie těchto autorů jsem doplnila literaturou, která se vztahuje obecně k marketingu či k marketingu neziskových organizací.

2. Vymezení základních pojmů 2.1 Muzeum Muzeum je kulturní instituce, na níţ můţeme nahlíţet pohledem kulturního manaţera. Jeho úkolem by mělo být vedení instituce tak, aby dosahovala optimálních výsledků. Definic muzea existuje několik, ale nejznámější a nejpouţívanější je ta od ICOM1. „Muzeum je nevýdělečná, stálá instituce sloužící společnosti a jejímu rozvoji a přístupná veřejnosti, která získává, uchovává, zkoumá, zprostředkovává a vystavuje hmotné doklady o vývoji člověka a prostředí, ve kterém žije, za účelem studia, výchovy a potěšení.“ 2 Britská muzejní společnost v memorandu z roku 1991 definuje muzeum takto: „Muzeum je instituce, která sbírá, dokumentuje, ochraňuje, vystavuje a interpretuje hmotné svědectví a spjaté informace k prospěchu společnosti.“ 3 Stránský se dále zabývá i definováním toho, co z muzea dělá instituci v pravém slova smyslu neboť, aby nějaká činnost mohla být efektivní, je nutno ji určitým způsobem organizovat a institucionalizovat. Dle něho, aby muzeum bylo institucí, musí splňovat následující faktory: Muzeum musí dokázat zdůvodnit své poslání a cíl, mít funkční organizační strukturu a vnější i vnitřní komunikaci. Zaměstnanci muzea, se musejí identifikovat s jeho profilem, jeho organizační systém musí být otevřený a musí umět flexibilně reagovat na stimuly zvenčí. Zároveň má zachovávat nekonfliktnost k ostatním muzeím a příbuzným ústavům a samo se

1

Zkratka International Council of Museums, coţ je Mezinárodní rada muzeí. ICOM dle STRÁNSKÝ, Jiří. Úvod do studia muzeologie. Brno: 2000, Masarykova univerzita, s. 62. 3 Tamtéž, s. 62. 2

8

má zasazovat o prestiţ a společenské uplatnění.4 Podle Kesnera spadají muzea a galerie spolu s nemovitými památkami do širší nabídky kulturně zaměřeného cestovního ruchu. Na základě údajů z roku 2011 působilo ve jmenovaném roce v České republice 490 muzeí, galerií a památníků (bez poboček). Z toho vyplývá, ţe rozmach zakládání muzeí, který odstartoval v 90. letech, od roku 2008 klesá. Podle údajů NIPOS dosáhla celková návštěvnost muzejních expozic a výstav 10 018 tisíc osob, přičemţ se dá konstatovat, ţe z dlouhodobého hlediska se návštěvnost pohybuje kolem podobných hodnot. Oproti roku 2005 se však jedná o nárůst 710 tisíc návštěvníků.5 Co se týče porovnání návštěvnosti muzeí v našem prostředí s ostatními vyspělými státy, lze říci, ţe u nás je návštěvnost niţší. V současné době můţeme pod pojmem muzeum nalézt i instituce, které se pod definici ICOM zařadit nedají. Jedná se například o muzea voskových figurín a podobně, která ovšem spadají spíše do sektoru zábavného průmyslu. Podle Kesnera jsou naše muzejní sbírky velmi bohaté a zahrnují i některé jedinečné kolekce, avšak pokud bychom je vystavili evropskému srovnání, nemají nijak zvláštní postavení. Nevyuţitý potenciál českých výstavních institucí leţí zejména v počtu zatím veřejnosti nepřístupných sbírkových předmětů.6

2.2 Sbírkový předmět Sbírkovým předmětem se můţe stát jakákoli movitá nebo nemovitá věc na základě toho, ţe o tom rozhodne muzeum. Sbírkové předměty potom tvoří sbírky muzejní povahy. Sbírku muzejní povahy definuje zákon č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů jako „sbírku, která je ve své celistvosti významná pro prehistorii, historii, umění, literaturu, techniku, přírodní nebo společenské vědy, tvoří ji soubor sbírkových předmětů shromážděných lidskou činností.“7 Sbírkový předmět je pod evidenčním číslem veden ve sbírkové evidenci vlastníka, coţ zjednodušuje orientaci mezi předměty.8 Ministerstvo kultury vede databázi centrální evidence sbírek, které jsou spravovány podle zvláštního právního předpisu. Byla zaloţena podle zákona č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů a umoţňuje nahlíţení do stovek 4

Tamtéž, s. 72. ŠENEK, František. Základní statistické údaje o kultuře v ČR, Kulturní dědictví – muzea, galerie a památníky., s. 5-6, [online] 2013 [cit. 1. května 2013]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wpcontent/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2011_I.KULTURNI-DEDICTVI_web.pdf. 6 KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 27. 7 Zákon 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů dle ŢALMAN, Jiří. Příručka muzejníkova. 2. upr. vyd. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2010, s. 29. 8 Tamtéž, s. 29. 5

9

muzeí a galerií.9 Centrální evidence sbírek je veřejně přístupným informačním systémem. V centrální evidenci sbírek je evidováno něco kolem tří set sbírek, které zahrnují asi šedesát milionů sbírkových předmětů.10

2.3 Příspěvková organizace v neziskovém sektoru Většina muzejních institucí provozuje svou činnost jako příspěvková organizace. To znamená, ţe spadají, do oblasti neziskového veřejného sektoru. Jak definuje Strecková a Malý, „neziskový veřejný sektor je ta část neziskového sektoru, která je financována z veřejných financí, je řízena a spravována veřejnou správou, rozhoduje se v ní veřejnou volbou a podléhá kontrole.“11 Organizace působící v tomto sektoru mají za cíl poskytovat veřejnou sluţbu nikoliv kumulovat zisk. Státní příspěvková organizace je právnická osoba, kterou zřizuje některý z ústředních orgánů státní správy. Jako taková se řídí podle zákonů č. 218/2000 Sb. a č. 219/2000 Sb. Co se týče finanční stránky státních příspěvkových organizací, disponují tyto finančními prostředky ze státního rozpočtu v rozsahu, který určí zřizovatel a rovněţ mohou nakládat s financemi získanými jejich hlavní činností. Organizace mohou svůj rozpočet navýšit i o výnosy z jiné činnosti. Jedná se o finanční dary fyzických i právnických osob nebo finance poskytnuté ze zahraničí.12

2.3.1 Příspěvková organizace MK Po roce 1989 procházela naše kulturní infrastruktura celou řadou změn. Jednotlivé umělecké organizace byly buď rušeny, nebo přecházely do soukromých rukou, tedy privatizovány. Kulturní instituce měnily svého zřizovatele. Původní kompetence státu nyní přecházely buď na město, nebo později na kraje. Přechod muzeí pod krajskou správu s sebou nese klady i zápory. Výhodou je, ţe se odborně vybavená pracoviště dostaly blíţe k občanům, 9

ŢALMAN, Jiří. Příručka muzejníkova II: metodické pokyny pro: správu sbírek muzejní povahy, vývoz sbírkových předmětů mimo celní území Evropských společenství, realizaci výpůjček a zápůjček sbírkových předmětů pro výstavní účely: metodické texty: právní normy. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2006, s. 78-79. 10 JÍROVÝ, Zdeněk. Postavení muzeí v místní a regionální kultuře. IN Brabcová Alexandra (ed.) Brána muzea otevřená. Náchod: Juko, 2003, s. 133. 11 STRECKOVÁ,Yvonne dle REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress, 2010, s. 14. 12 REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress, 2010, s. 58-59.

10

jimţ jsou určeny. Problém můţe ale představovat moţnost, ţe kraje, které nebyly zvyklé starat se o kulturní instituce, je povaţují pouze za jeden ze subjektů, který poţaduje finanční příspěvky.13 Po roce 1990 zřizovalo Ministerstvo kultury asi 80 příspěvkových organizací. Po transformaci zůstaly v kompetenci státu pouze ty instituce, které se vyznačovaly národním charakterem. V současné době platí, ţe „Ministerstvo kultury si v oblasti umění ponechalo příspěvkové organizace, které plní jedinečné a klíčové role v jednotlivých oblastech umění s ohledem na péči o kulturní dědictví. Příspěvkové organizace zůstaly nástrojem státní kulturní politiky, financované ze specifické rozpočtové politiky, určené pro tyto organizace.“14 Ministerstvo kultury v současnosti zřizuje Národní památkový ústav, 13 muzeí, 3 památníky, 2 galerie, 3 knihovny, 1 divadlo a Divadelní ústav, 2 hudební organizace, 1 filmový archiv, 1 informační poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) a 1 ústav lidové kultury. Mezi muzea zřizovaná ministerstvem kultury krom Husitského muzea v Táboře, patří například Muzeum skla a biţuterie v Jablonci nad Nisou nebo Valašské muzeum v přírodě v Roţnově pod Radhoštěm.15 Z tohoto výčtu je jasné, ţe v gesci muzea jsou zejména instituce, které svým působením odkazují na některá důleţitá odvětví či etapy v historii našeho státu.

3. Počátky muzejnictví v českých zemích Základy muzejnictví lze v minulosti hledat zejména u zámoţnějších vrstev obyvatelstva, které sbíraly a shromaţďovaly různé předměty. Tyto objekty nemusely mít valnou estetickou nebo nominální hodnotu, šlo spíše o to, aby byly propojeny nějakou společnou zastřešující vlastností. Existovaly ovšem i sbírky předmětů, které spojovala pouze osoba majitele. Sbírky z doby kolem 16. a 17. století patřily k dobrému jménu většiny panovníků. V tomto kontextu lze například připomenout rozsáhlou sbírku Rudolfa II. Renesanční doba přinesla odklon od náboţensky zaměřených objektů a naopak se začal zvýznamňovat estetický rozměr vlastněných sbírek. Tematicky jsou ovšem tyto sbírky ještě značně neuspořádány. Situační obrat ovšem nastal v 18. století, kdy se začaly rozvíjet přírodní vědy. S jejich rozmachem se sbírky počaly systematizovat a programově tříbit. To se sice týkalo nejprve předmětů spojených s přírodními vědami, jako byla mineralogie či botanika, 13

JÍROVÝ, Zdeněk. Postavení muzeí v místní a regionální kultuře. Op. Cit., s. 138. NEKOLNÝ, Bohumil. Provoz umění jako veřejné služby - přednášky a podklady k přednáškám. Nevydáno, s. 13. 15 Příspěvkové organizace [online ] 2013 [cit. 1. dubna 2013]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/prispevkoveorganizace/default.htm. 14

11

avšak s nástupem myšlenkového proudu osvícenství, se tyto tendence postupně prosazovaly rovněţ ve sbírkách s uměleckohistorickým charakterem.16 Jedním z prvních, veřejnosti zpřístupněných muzeí, se stalo Museum mathematicum v praţském Klementinu v roce 1722.17 Je nezbytné poznamenat, ţe teprve aţ na přelomu 18. a 19. století dochází k přeměně samostatných sbírek na muzea v pravém slova smyslu. Sbírky se v této době mění na celistvé kolekce, které jsou stále doplňovány, aktualizovány a tříděny dle nejnovějších poznatků. Ještě důleţitější je ovšem fakt, ţe na počátku 19. století přestávají být sbírky v rukách jednotlivých sběratelů a jsou zpřístupňovány širšímu okruhu veřejnosti. Zároveň dochází k připojení naukově vzdělávacího principu. V kontextu vývoje muzejnictví nelze opomenout ani výstavy, které se konaly hlavně ve druhé polovině 18. století a v první polovině století 19. Ačkoliv výstavy představovaly nejnovější vynálezy v oblastech zemědělství a průmyslu a neměly tedy retrospektivní charakter, jak by se dalo očekávat, jejich důleţitost tkví v tom, ţe připravovaly podhoubí pro lidské chápání. Výstavy navozovaly v lidech pocit, ţe věci jako lidské výtvory mají svoji hodnotu a jako takové je třeba je chránit pro pozdější generace.18 Ukazuje se tedy, ţe vznik muzeí byl podmíněn spojením několika faktorů. Dle výše uvedeného můţeme říci, ţe instituce muzea vznikla díky propojení sběratelství, didaktické činnosti a výstavnictví. Po průmyslově a zemědělsky orientovaných muzeích se začala vyskytovat zemská muzea. Konkrétně v roce 1816 v Opavě a o rok později v Brně. Na počátku všeho ovšem stály tzv. učené společnosti, které v sobě soustředily vzdělance. Jejich činnost spočívala v plnění různých vědeckých úkolů a v šíření badatelských poznatků mezi veřejnost. Z důvodu tehdejšího politického a ekonomického klimatu, ale často nemohly svých cílů plně dosáhnout. To se změnilo aţ na počátku 19. století, kdy začala vznikat muzea jakoţto nová střediska vědecké práce.19 Nutno poznamenat, ţe rodící se muzea neměla slouţit pouze ke vzdělávání a povznášení mas, v rukou monarchie se totiţ stávala účinným nástrojem k upevnění postavení šlechty a zemského vlastenectví. Šlechta zároveň zemská muzea vnímala jako určitý způsob opozice vůči panovníkovi. To znamená, ţe jakkoliv byla při zakládání muzeí brána v potaz individualita dané oblasti, šlo zejména o to, aby byla celistvě prezentována kulturně historická oblast dané země.20 Jednalo se například o Slezské muzeum, Moravské muzeum či samotné 16

ŠPÉT, Jiří. Přehled vývoje českého muzejnictví. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003, s. 10-11. VLČEK, Václav. K vývoji českého muzejnictví. Praha: Národní technické muzeum, 1970, s. 7. 18 ŠPÉT, Jiří. Přehled vývoje českého muzejnictví. Op. Cit., s. 12-13. 19 Tamtéž, s. 15. 20 Tamtéž, s. 16. 17

12

Národní muzeum. „Proto i tato muzea vznikala, nebo alespoň byla krátce po svém založení koncipována jako muzea zemská s širším obecně vlastivědným vědeckým i osvětovým programem, ale i se skrytými cíli, jež zasahovaly i do sféry politické.“21 Nový impuls byl do sféry muzejnictví vnesen v 60. letech 19. století. Došlo k rozvolnění politické situace a v novém prostředí mohla vznikat další muzea. Ačkoliv myšlenka na zřizování krajských muzeí, která by doplňovala činnost zemských muzeí sběrem materiálů v méně rozsáhlých geografických podmínkách, pocházela jiţ z počátku 19. století, vhodné okolnosti pro ně nastaly aţ v 60. letech 19. století. Významný mezník představovalo vydání spolkového zákona, jenţ občanům umoţňoval sdruţovat se ve spolcích. Ty kolem sebe shromáţdily odborníky a často se stávaly prazákladem pozdějších vědeckých institucí. Bylo jasné, ţe centrální instituce typu Národního muzea nemůţe na jednom místě soustředit a obsáhnout rozsáhlou dokumentaci. Navíc myšlence zřizování krajských muzeí nahrával i fakt, ţe se lidé obraceli k ideám lokálního patriotismu. Povaţovalo se za přínosné centralizovat lokálně zaměřené sbírky a vyuţívat je k posilování jak znalostí o kraji, tak ale i k podpoře národního cítění a věhlasu konkrétních regionů.22 Vedle historicky a národopisně zaměřených muzeí se brzy začínají formovat i muzea s výrobní, průmyslovou, zemědělskou a uměleckoprůmyslovou orientací. Jejich posláním bylo hlavně shromaţdovat a vystavovat příklady lidské dovednosti a přibliţovat tak výrobní procesy širšímu publiku.23 Mezi lety 1860 aţ 1890 vzniklo 49 muzeí a muzejních spolků, z toho bylo 37 českých. Jednotlivá krajská vlastivědná muzea tedy vyvstala se stejných společenských podmínek, ale kaţdé z nich se vyvíjelo odlišně v závislosti na specifikách regionu, kaţdé si formulovalo vlastní program a zaměření. Ve zmíněné době vzniklo například muzeum v Chrudimi, Náchodě, Mělníku, Domaţlicích a v neposlední řadě také v Táboře. Pokud bychom hledali nějaký společný rys prvních regionálních muzeí, mohli bychom hovořit o vlastivědné orientaci. „Obecně byla v regionálních muzeích přijímána zásada, že tím, čím je Národní muzeum pro celou zemi, má být regionální muzeum pro příslušný region – centrem regionálního kulturního ruchu a soustřeďovatelem místních památek, komplexně dokumentujících region.“24

21

Tamtéž, s. 17. Tamtéž, s. 33. 23 VLČEK, Václav. K vývoji českého muzejnictví. Op. Cit., s. 10. 24 ŠPÉT, Jiří. Přehled vývoje českého muzejnictví. Op. Cit., s. 37. 22

13

Regionální muzea, která vznikala v 60. letech 19. století, by se dala rozdělit na dva typy. První typ muzeí se orientoval na výzkumnou činnost a ochranářskou práci. Druhá skupina muzeí se profilovala jako osvětová reagující na poţadavky škol, vzdělávací či lidovýchovná. Co se týče postavení českého muzejnictví ve světovém kontextu, Vlček poznamenává, ţe naše muzejnictví je jedním z nejstarších ve světě a je pevně navázáno na ideály humanismu a demokracie.25

4. Postavení muzea v současnosti I kdyţ se pozice muzea v časovém kontextu mění a posouvá, stále se jedná o instituci, mezí jejíţ hlavní funkce patří uchovávání kulturních statků, podíl na kulturním ţivotě v určité obci či oblasti, studium a publikace nových vědeckých poznatků a podíl na výchově dětí a turistů v rámci daného regionu. Tyto funkce by optimálně měly být v rovnováze.26 Muzeum v současné době musí čelit stále větší konkurenci. Lidé si mohou vybírat ze stále narůstající nabídky lákadel, jak trávit svůj volný čas. Muzea soupeří s nákupními centry, sportovními akcemi nebo divadly na poli moţností trávení volného času, s knihami a naučnými filmy na poli vzdělávání a s kiny i restauracemi jako s místy, kde je moţné navázat sociální kontakt.27 Není jednoduché, aby muzeum mezi tímto širokým spektrem zaujalo a našlo si svého zákazníka. Návštěvnost je přitom důleţitým atributem v činnosti organizace. Vzhledem k tomu, ţe je muzeum nevýdělečná organizace, je argument návštěvnosti velmi důleţitý pro komunikaci se zřizovatelem. Například Holman přímo uvádí ţe: „Spolu s ekonomickými faktory je otázka počtu kvality návštěvníků jedním z nejdůležitějších problémů našeho muzejnictví v současnosti.“28 Kesner konstatuje, ţe stejně i jako jiné oblasti kultury se oblast muzejnictví musí potýkat s nedostatečným financováním. Tyto prostředky tak sotva stačí na udrţení chodu muzea, ale uţ hůře na další rozvíjení instituce. Kesner nastalou situaci dává do kontextu 25

VLČEK, Václav. K vývoji českého muzejnictví. Op. Cit., s. 6. BENEŠ, Josef. Návštěvníci muzea jako předmět muzejní péče o rozvoj člověka: In Muzea a návštěvníci, aneb, Jsou návštěvníci v muzeích vítaní či na obtíž?: sborník příspěvků muzeologického semináře, (18. - 19. května 1995 Hodonín). Hodonín: Masarykovo muzeum, 1996, s. 44. 27 MCNICHOL, Theresa. Creative marketing strategies in small museums: up close and innovative. [online ] 2005 [cit. 2. dubna 2013]. Dostupné z: www.interscience.wiley.com. 28 HOLMAN, Pavel. Vítej návštěvníku: In Muzea a návštěvníci, aneb, Jsou návštěvníci v muzeích vítaní či na obtíž?: sborník příspěvků muzeologického semináře, (18. - 19. května 1995 Hodonín). Hodonín: Masarykovo muzeum, 1996, s. 3. 26

14

s faktem, ţe v našem prostředí je muzeu přisuzována naprosto okrajová společenská role. Je nutné, aby muzea v našem prostředí po vzoru západního světa rozšířila svou identitu, dokázala se přizpůsobit stávajícím společenským podmínkám a stala se tak primárním prostorem, kde by návštěvníci chtěli trávit volný čas.29 Samozřejmě nelze činnost muzea převádět jen na ekonomické faktory. V muzeu totiţ musíme počítat i s jeho sociální rentabilitou.30 Johnová vidí současná muzea jako pomalu se transformující instituce. Muzea se dříve soustředila hlavně na svůj vlastní produkt, který uchovávala a zkoumala. Nyní se více zaměřují na návštěvníky, kterým nabízejí nejen poučení ale i zábavu. Moţnost, jak z muzea vytvořit plnohodnotnou konkurenceschopnou instituci spatřuje Johnová zejména v kvalitním marketingovém přístupu.31 Ani dobrý marketing by ale návštěvnost nenavýšil, kdyby muzeum nedisponovalo hodnotnou a bohatou nabídkou sbírek a nebylo schopno je adekvátně prezentovat.32

5. Typologie muzeí První základní muzejní typologie vznikla v 19. století. Tehdejší moderní muzea se dělila na muzea vědecká a muzea umělecká. V téţe době se rozvinulo další dělení, které bylo potřeba z pedagogických důvodů, aby návštěvníkům bylo jasné, jaké je zaměření muzea, kde se právě ocitli. Muzea se tedy dělila základně podle disciplín, které převaţovaly ve sbírkách. Jasnější typologické uspořádání se ale ustanovilo aţ ve 20. století po druhé světové válce. Současná typologie muzeí podle Mezinárodní rady muzeí (ICOM) je následující:  Muzea umělecká  Muzea přírodních dějin  Muzea etnografická a folklórní  Historická muzea  Muzea vědy a techniky  Muzea společenských věd a sociálních sluţeb  Muzea obchodu a spojů 29

KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Op. Cit., s. 27. DOLÁK, Jan. Buď vítán přítěţi: In Muzea a návštěvníci, aneb, Jsou návštěvníci v muzeích vítaní či na obtíž?: sborník příspěvků muzeologického semináře, (18. - 19. května 1995 Hodonín). Hodonín: Masarykovo muzeum, 1996, s. 47. 31 JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění. Praha: Grada, 2008, s. 35. 32 ŢÁK, Josef. Postavení muzeí mezi kulturními institucemi In Muzea a návštěvníci, aneb, Jsou návštěvníci v muzeích vítaní či na obtíž?: sborník příspěvků muzeologického semináře, (18. - 19. května 1995 Hodonín). Hodonín: Masarykovo muzeum, 1996, s. 12. 30

15

 Muzea zemědělská a produktů země 33 Další autoři vypracovávají, v podstatě v rámci tohoto schématu, svá vlastní dělení. Například podle Radky Johnové, od níţ přebírám následující typologii, se muzea dají dělit na několik typů dle svého zaměření. Zaměření je moţno dle marketingové teorie chápat jako produkt. Lze tedy říci, ţe vše, čím kulturní instituce cílí na návštěvníka či zákazníka, můţeme označit jako produkt. Jednotlivá muzea můţeme členit do následujících skupin. Všeobecná muzea Jedná se o organizace celonárodního někdy i mezinárodního charakteru. Obsahují všechny funkce, které lze rozeznat u specializovaných muzeí. Spadá sem například Národní muzeum. Umělecká muzea a galerie Pro činnost těchto subjektů jsou důleţité dvě základní skupiny veřejnosti. V prvé řadě stojí před výzvou přilákat k sobě návštěvníky, kteří si na trhu mohou vybírat, kterou instituci navštíví. Druhou stěţejní skupinou jsou pro tato muzea a galerie různí sběratelé, mecenáši či dárci uměleckých předmětů. Bez nich by totiţ nemohly kvalitně plnit svou funkci. V současné době se tyto instituce potýkají s problémem, jak zaujmout širší veřejnost natolik, aby věnovala svou pozornost výstavám historicky známých uměleckých děl. Instituce, které se zaměřují na moderní umění, stále častěji sahají po provokativních řešeních, které vzbuzují mediální rozruch a zajišťují tak vyšší publicitu. Rizikem je, ţe tento postup můţe působit negativně na klasicky zaměřené návštěvníky. Historická muzea Poslání historicky zaměřených muzeí je vcelku jednoznačné. Tyto instituce si kladou za cíl seznamovat veřejnost s různými dějinnými etapami a zprostředkovávat kulturní dědictví. Johnová uvádí, ţe návštěvníci těchto institucí se rekrutují zejména z řad bohatší a vzdělanější společnosti. S tím souvisí i fakt, ţe tato muzea mají dostatek soukromých dotací. 33

ŠTĚPÁNEK, Pavel. Obrysy muzeologie pro historiky umění. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002, s. 51-54.

16

Popularitě historických muzeí nahrává svým chováním i stát a média. Oba tito aktéři totiţ často připomínají různá historická výročí. Historicky zaměřené instituce, které do popředí zájmu stavějí prezentaci expozic, se ale častěji musejí potýkat s přílišnou zkostnatělostí a moţným odlivem návštěvníků. Johnová v této souvislosti doporučuje začlenit do expozic kritické aţ kontroverzní názory a to formou filmů, videoprojekcí, komentářů nebo přednášek. Památky a historická místa Památky a historická místa můţeme vnímat jako konkurenci ale zároveň i jako doplněk k historicky zaměřeným muzeím a jejich sbírkám. Co se týče památek, je nutné návštěvníkům zprostředkovat prohlídku samotné stavby nebo historického místa jakoţto odkazu na zajímavou dějinnou etapu. Dle Johnové lze potenciál historických míst lépe vyuţít, pokud dojde k jejich propojení s muzei a galeriemi. Muzea vědy, techniky a technologie Tyto instituce jsou na vzestupu zejména v posledních několika letech. V jejich prospěch hraje vysoká míra interaktivy, s kterou se lze v těchto objektech setkat. Managament těchto muzeí není odkázán na statické expozice a objekty, ale naopak můţe pracovat s ukázkami procesů a postupů jednotlivých vystavovaných předmětů. Proto jsou tyto instituce tak populární u dětí a školních exkurzí a vyhledávané coby vzdělávací centra. Opomenout nelze ani fakt, ţe toto odvětví výstavnictví je často podporováno od průmyslových a technologických společností, coţ přináší větší moţnosti. Antropologická a etnografická muzea Tato muzea se zabývají zejména uchováváním kulturního dědictví a vědeckým výzkumem. Svůj program taktéţ často zpestřují pořádáním tematických přednášek. Vzhledem k tomu, ţe nálezy často pocházejí z kolonizačního nebo válečného období, mohou se tyto instituce potýkat s poţadavky původních zemí a vlastníků o navrácení exponátů. Zoologické a botanické zahrady

17

Ačkoliv tyto instituce nejsou v našem prostředí chápány přímo jako muzea, z pohledu mezinárodní typologie a dle toho, ţe mohou vyuţívat podobné marketingové nástroje, je můţeme k této kategorii přiřadit. Zoologické a botanické zahrady jsou zřizovány za podobnými účely jako muzea, i kdyţ klasická muzea a galerie jsou vlastně jejich přímými konkurenty. Úkolem těchto institucí je rovněţ zachovávat vzácné a ohroţené druhy a zpřístupňovat je širšímu publiku. Spojuje je i stejný přístup k marketingovým postupům. Podle Kotlera dokonce zahrady patří k nejvíce navštěvovaným muzeím na světě. Speciální muzea Tato muzea mívají monotematický charakter a jejich sluţby jsou vyuţívány specifickým okruhem návštěvníků. Úspěšnost uvedených institucí je závislá na publicitě. Ve zmíněné kategorii se nachází muzea zaměřená na známé osobnosti, určitou dobu nebo událost (Husitské muzeum), jednotlivou instituci, určitou oblast průmyslu či obchodu nebo muzea specializující se na dětské návštěvníky. Radka Johnová dělí muzea i podle velikosti. První kategorií jsou muzea velká, tzv. encyklopedická. Tato muzea disponují mnoha sbírkami a jejich záměrem je obracet se k širší plejádě návštěvníků, přičemţ se snaţí uspokojit jejich různorodé zájmy. Druhou kategorii tvoří malá muzea s lokálním dosahem. Ta se soustředí převáţně na návštěvníky z blízkého okolí a turisty či nahodilé návštěvníky. 34

6. Marketing a muzeum Ačkoliv marketing je primárně spojován s trţním sektorem, v současné době dochází k jeho uplatňování i v oblasti neziskového sektoru. Ke změnám v této oblasti dochází postupně z několika důvodů. Jedním z nich je stále se zvyšující konkurence a nutnost soupeřit o dotace, granty či dary. V minulosti se veřejný sektor soustředil převáţně na výrobek, od 50. let se ale obchodní společnosti začaly orientovat na zákazníka. V podobné situaci jsou dnes ale i neziskové organizace.35 Podle Stránského je marketing jednou z nejdůleţitějších činností muzea, i kdyţ je často podceňován. Bylo by chybou spojovat marketing pouze s ekonomickou prosperitou muzea. Marketing se dotýká celého profilu muzea a rovněţ jeho pozice 34 35

JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění. Op. Cit., s. 31-34. HANNAGAN, Tim. Marketing pro neziskový sektor. Praha: Management Press, 1996, s. 35.

18

v ekonomice. Stránský uvádí, ţe díky marketingovým analýzám můţeme včas detekovat nevýhodné financování a zároveň odhalit některé činnosti, které ač se mohou jevit jako výdělečné, mohou svou povahou narušovat integritu muzejní instituce.36 Zvláště v dřívějších dobách se mělo za to, ţe muzeum vlastně ţádné návštěvníky nepotřebuje. Vţdyť hlavním účelem této instituce má být zejména to, aby vytvářela a uchovávala sbírky. Jak uvádí například Stránský, v posledních letech se ukazuje, ţe muzeum své návštěvníky potřebuje. Konkrétně Stránský hovoří o formě dialogu, který by měl probíhat mezi muzeem a návštěvníky nebo veřejností obecně. „Rozvíjení tohoto dialogu však není závislé pouze na tom, co veřejnosti sdělujeme, ale také na tom, jak to děláme, jaké používáme metody a formy.“37 V poslední době začíná v komunikaci s veřejností nabývat na důleţitosti muzejní pedagogika. Ovšem ukazuje se, ţe jakkoli jsou didaktické postupy přínosné, nelze se omezit pouze na ně. Platí, ţe kaţdé muzeum si musí najít svůj specifický rámec komunikace, který mu pomůţe vyčlenit se z masy. Při tom všem je důleţité nezapomínat na to, ţe se nejedná pouze o nalákání návštěvníků do muzea, ale přimět je, aby se sami aktivně o instituci zajímali. Jelikoţ se v současnosti reklama a propagace stává součástí veškerého dění kolem nás, je téměř nevyhnutelné, aby muzejní instituce vzaly tento fakt na vědomí a vytvořily osobitou novátorskou formu muzejní propagace.38 Ve společnosti stále ještě převládá mylný názor, ţe marketing je spojován pouze s reklamou, public relations aktivitami a s prodejem zboţí a sluţeb. Chybně je také slovo marketing pouţíváno jako synonymum pro prodej. Jak ukazují následující definice, marketing má mnohem širší rozsah. Podle základní definice Kotlera je marketing společenským a manaţerským procesem, pomocí něhoţ jednotlivci i skupiny uspokojují své potřeby a přání během výroby a směny výrobků nebo jiných hodnot.“39 Marketing lze rovněţ definovat jako „umění, jak vytvářet skutečnou hodnotu pro zákazníka, vytvářet a dodávat zákazníkovi hodnotu. Přičemž hodnota je správná kombinace jakosti, služeb a ceny, odpovídající cílovému trhu.“40 Radka Johnová, která se specializuje na marketing kulturních statků, pracuje s definicí marketingu, jeţ ho popisuje jako „proces plánování a naplňování koncepce, 36

STRÁNSKÝ, Jiří. Úvod do studia muzeologie. Op. Cit., s. 72-73. Tamtéž, s. 76. 38 Tamtéž, s. 77. 39 KOTLER, Philips, ARMSTRONG Gary. Marketing. Praha: Grada, 2004, s. 30. 40 ŠKARABELOVÁ, Simona - NESHYBOVÁ, Jarmila. Ekonomika kultury a masmédií. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 156. 37

19

oceňování, propagace a distribuce myšlenek, výrobků a služeb, který směřuje k uskutečnění vzájemné výměny uspokojující potřeby jedinců.“41 Zjednodušeně je moţné říct, ţe lidé především prostřednictvím směny a transakce získávají produkty nebo sluţby přinášející uspokojení. Produkt pak chápeme jako jakoukoli nabídku, která je schopná uspokojit potřeby nebo přání. Ideální marketing je tedy takový, jehoţ výsledkem je zákazník, plně připravený koupit daný produkt. Pak uţ jen stačí, aby byl zvolený produkt k dispozici.42 Základem marketingu tedy není produkt prodat, ale vytvořit takovou nabídku, která zákazníka uspokojí. S marketingem je také spojen pojem marketing management. Jedná se o „nepřetržitý proces analýzy, plánování, implementace a kontroly. Jeho smyslem je vytvoření a udržení dlouhodobých vztahů s cílovými zákazníky, které umožňují podnikům a dalším subjektům dosáhnout stanovaných cílů.“43 V neziskových organizacích má ovšem marketing svá specifika. Jedním z nich je i to, ţe vedle propagační činnosti je marketing vyuţíván téţ jako nástroj získávání finančních zdrojů neboli fundraising.44 Podle Hannagana taktéţ nelze v neziskovém sektoru pouţít marketingové postupy, které se aplikují například v průmyslu. V průmyslu je totiţ stěţejní vnější prostředí, kdeţto v neziskových organizacích představují klíčové faktory hlavně vnitřní prostředí a organizační struktura. Ovšem ani ve veřejném sektoru nemá vnější prostředí zanedbatelnou roli. V neziskových organizacích hraje důleţitou roli personální stránka instituce. Čím více jsou zaměstnanci zapojeni do pověsti a orientace instituce, tím větší je i jejich motivace a produktivita.45 Dále je třeba mít na zřeteli, ţe v neziskovém sektoru se nejedná ani tak o marketing výrobků jako o marketing sluţeb. V současnosti jiţ nelze uplatňovat model, kdy byl vytvořen výrobek nebo sluţba a pak se čekalo na zákazníka. Dnes je nezbytné orientovat svůj marketing primárně na zákazníka, přizpůsobit se mu. Marketing sluţeb nejvíce ovlivňují čtyři typické vlastnosti sluţeb, coţ je: nehmatatelnost, nedělitelnost, nestálost a neskladovatelnost. Základní pilíře marketingové činnosti jsou následující funkce. Nejprve je třeba zmapovat jaké výrobky nebo sluţby zákazníci poţadují. Následuje nutnost tyto výrobky a sluţby zabezpečit, ocenit je v souladu s poţadavky dodavatele a zákazníka, rozhodnout o formě jejich prodeje a reklamy a nakonec je distribuovat koncovému zákazníkovi.46 41

JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění. Op. Cit., s. 16. KOTLER, Philip. Marketing management. Praha: Grada, 2001, s. 25. 43 KOTLER, Philips – ARMSTRONG, Gary. Marketing. Op. Cit., s 43. 44 ŠKARABELOVÁ, Simona – NESHYBOVÁ, Jarmila. Ekonomika kultury a masmédií. Op. Cit., s. 157. 45 HANNAGAN, Tim. Marketing pro neziskový sektor. OP. Cit., s. 35. 46 ŠIMKOVÁ, Eva. Management a marketing v praxi neziskových organizací. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009, s. 97. 42

20

Co se týče úlohy marketingu v činnosti kulturních organizací či samotného muzea, Kesner vidí jeho přínos především v zajištění co největšího podílu na trhu. Cílem je tedy zvýšení nebo alespoň zachování počtu návštěvníků, kteří se navíc stanou návštěvníky opakovanými. K marketingové činnosti v muzeu nestačí aplikovat postupy a techniky, které se pouţívají v komerční oblasti, jde ale hlavně o to, umět se zorientovat ve vícerozměrném prostředí, v němţ organizace působí. Základem úspěšného řízení kulturní instituce je umět se vyznat v okolním prostředí a umět dobře pojmenovat vztahy a problémy, které se z něj do organizace přenášejí.47 Přínos marketingových postupů v neziskové oblasti je obtíţné nějak změřit, protoţe výsledky nejsou hmatatelné a dostaví se obvykle aţ po delší době.48 Přesto se v posledních letech ukazuje, ţe ani muzea se bez marketingu neobejdou.

6.1 Postupy marketingu v muzeu V následující kapitole bych ráda přiblíţila, jak jsou aplikovány principy marketingu do muzejního prostředí. Jedním z klíčových a nejpouţívanějších nástrojů v moderním marketingu je marketingový mix. „Marketingový mix je soubor marketingových nástrojů, které organizace používá k dosažení svých marketingových cílů na cílovém trhu.“49 Nástrojů marketingového mixu existuje několik, základem je rozdělení do čtyř skupin, které se označují podle anglických názvů jako 4P. Jedná se o produkt, cenu, místo neboli distribuční kanály a propagaci. Aby byla strategie úspěšná, měly by být tyto čtyři součásti v rovnováze. Pokud bychom hovořili o marketingu sluţeb, často se přidává ještě páté P, které označuje lidi. Pro neziskový sektor je typické, ţe zdůrazňuje zejména výrobek nebo sluţbu a segment lidé, protoţe ti přímo sluţbu zprostředkovávají zákazníkovi. Menší důraz uţ je pak kladen na cenu, reklamu a obal.50 Vzhledem k tomu, ţe marketingový mix v muzejním prostředí má svá specifika, vycházím v této kapitole převáţně z literatury od Radky Johnové a Ladislava Kesnera, kteří se této problematice dlouhodobě věnují.

47

KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Op. Cit. 14-15. HANNAGAN, Tim. Marketing pro neziskový sektor. OP. Cit., s. 25. 49 ŠIMKOVÁ, Eva. Management a marketing v praxi neziskových organizací. Op. Cit., s. 100. 50 HANNAGAN, Tim. Marketing pro neziskový sektor. OP. Cit., s. 105-108. 48

21

6.2 Produkt Produkt je nabídka, kterou se organizace snaţí oslovovat zákazníky. V muzeích se převáţně jedná o produkty nehmotné povahy. Muzea svým návštěvníkům zprostředkovávají jednorázové události. Jedná se například o dočasné expozice, vernisáţe, výstavy, přednášky, různé doprovodné programy a další. Mezi produkty muzea můţeme rovněţ započítat zkušenosti a záţitky. Produktem muzea můţe být i místo – ve smyslu samotné budovy, se kterou muzeum disponuje. To je typické zvláště pro budovy s historickou hodnotou. Hmotné produkty muzea pak nabývají podoby různých publikací nebo suvenýrů a upomínkových předmětů, které lze v organizaci koupit. Muzea samozřejmě nabízejí i sluţby. Jedná se například o průvodcovství. Kesner zdůrazňuje, ţe v současné době, kdy kulturní instituce musí soupeřit s dalšími moţnostmi trávení volného času, se muzeum nemůţe omezovat pouze na nabídku svého základního produktu – tedy expozic apod. Jakkoliv je základní produkt kvalitní, je zapotřebí nabízet i tzv. rozšířený produkt. Kesner tím myslí různé doplňkové programy jako je nabídka občerstvení, zábavných pořadů a další. Je ovšem nezbytné, aby muzeum neprovozovalo svou doplňkovou nabídku na úkor základního produktu. Důleţitost druhotného produktu je v našem prostředí stále ještě podceňována, je ale třeba si uvědomit, ţe pro některé návštěvníky je rozhodující právě nabídka doplňkových sluţeb.51 Zároveň ale musejí muzejní pracovníci najít rovnováhu mezi inovovaným produktem, který obohatí jejich tradiční kulturní nabídku a mezi nabídkou, která sklouzne k prvoplánové líbivosti.

6.3 Cena Podle ekonomických teorií je cena určována na trhu střetem nabídky a poptávky. V neziskovém sektoru, kde většina muzeí působí je však situace odlišná. Instituce jsou většinou závislé na příjmech od svých zřizovatelů a z vlastní činnosti získávají menšinovou, avšak ne zanedbatelnou částku. Největší poloţku v příjmech z vlastní činnosti tvoří obvykle vstupné.

51

KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Op. Cit., s. 162.

22

„Při relativně velmi omezených provozních rozpočtech představují pro některé organizace příjmy ze vstupného důležitou příjmovou položku, tvořící až 25% celkového rozpočtu instituce.“52 Výše vstupného, tedy cena za hlavní produkt, nemá jen rozměr ekonomický, ale je to i nástroj, jak plnit strategické cíle organizace. Cena by tedy neměla být stanovována náhodně či intuitivně. Při stanovování výše vstupného je taktéţ nutno mít na paměti, ţe samotné vstupné tvoří jen část nákladů, které se pojí s návštěvou instituce. Návštěvník obvykle mimo jiné musí zaplatit za dopravu, ubytování či občerstvení.53

6.4 Distribuce „Distribuce je proces, jehož cílem je doručit zákazníkovi produkt v místě a čase, které zákazníkovi vyhovují.“54 Johnová vidí základ distribuce muzejních sluţeb v místě a jeho prestiţi a atmosféře. Není ale moţné omezovat se pouze na místo. Důleţitou roli hraje i obor či hlavní předmět činnosti organizace, dostupnost a působnost instituce. Distribuce muzejního produktu se odehrává i prostřednictvím pořádání putovních výstav a zápůjček, vydáváním publikací nebo moţností elektronicky zpřístupnit kulturní dědictví. Fyzická a časová dostupnost instituce představuje pro návštěvníky stěţejní faktor. Kesner tuto tezi potvrzuje a uvádí, ţe tyto aspekty jsou návštěvníky mnohdy hodnoceny jako důleţitější neţ samotné expozice a výstavy – tedy produkt muzea.55 Faktor místní dostupnosti v sobě zahrnuje např. i dobré orientační značení, které navádí návštěvníka k muzeu nejen v rámci dané obce, ale mimo ni. Na této úrovni je třeba kooperovat s místní samosprávou. Zvláště u institucí lokálnějšího charakteru se vyplatí spolupracovat s místními organizacemi, jako jsou turistická informační centra, školy, zájmové skupiny apod.56 Poutače jsou v současnosti vyuţívány stále jen v minimální míře. Přitom je moţno pouţít je tak, aby upoutaly pozornost návštěvníků a procházejících chodců a přitom nenarušily památkový ráz budovy, coţ je problém zejména u muzeí sídlících v historicky 52

KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Op. Cit., s. 248. Tamtéž, s. 248. 54 JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění. Op. Cit, 180. 55 KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Op. Cit., s. 222. 56 JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění. Op. Cit., s. 183. 53

23

cenných objektech. Náleţí sem i moţnost parkování v blízkosti muzea nebo dostupnost zastávky hromadné dopravy. Zvláště u menších objektů je problém zamykání budovy. Návštěvník musí při vstupu zvonit, coţ celou návštěvu znepříjemňuje. Rovněţ v interiéru je třeba dodrţet několik zásad, aby se návštěvník cítil komfortně. Kesner uvádí následující pravidla: V budově by neměly chybět orientační tabule, na pokladně si návštěvník nejen koupí lístek, ale dostane i potřebné informace, je zajištěna dostatečná hladina světla, prostory muzea jsou barevné a výzdoba koresponduje se zaměřením organizace, v prostorech je zajištěn dostatečný počet míst k odpočinku.57 Co se týče časové dostupnosti, záleţí na tom, jaký typ návštěvníků chce muzeum oslovit. Školní děti a mládeţ chodí v dopoledních hodinách v týdnu, turisté a rodiny s dětmi o víkendu, mladí dospělí později večer, čemuţ je třeba přizpůsobit otvírací dobu. Významným problémem mohou být polední pauzy. Pokud se do nich návštěvník trefí, můţe ho to zcela odradit od návštěvy. Zároveň je nepříjemné přerušovat kvůli polední pauze personálu jiţ započatou prohlídku.

6.5 Propagace Jakkoliv je produkt muzea kvalitní a atraktivní, návštěvníci si ho nenajdou, pokud o něm nebudou vědět. K rozšíření povědomí o produktu slouţí poslední sloţka marketingového mixu. Propagace je rovněţ nazývána komunikační mix a podle Johnové do ní spadají tyto sloţky: reklama, podpora prodeje, public relations a direkt marketing. Reklamou se myslí neosobní prezentace neboli komerční sdělení pomocí médií. Podpora prodeje neboli prodejní reklama v sobě zahrnuje různé mimořádné nebo slevové akce a krátkodobé stimuly, které mají zákazníka motivovat ke koupi nebo návštěvě. Pomocí public relations organizace dlouhodobě buduje a udrţuje svou vlastní image. Jako nástroje PR lze vnímat vydávání výročních zpráv, publikací, prezentování se v médiích či pořádání různých veřejných událostí a podobně. Pod pojmem direkt marketing se skrývá přímé oslovování potenciálního zákazníka a osobní prodej, kdy prodávající přímo osloví zákazníka s nabídkou svého produktu.58 Kesner připomíná, ţe i kdyţ uţ muzea pracují na své propagaci, často mají problém zohlednit všechny sloţky. Je přitom velmi důleţité, aby organizace vyuţívala všechny komponenty dohromady, protoţe jenom tak se dá dosáhnout úspěchu. Samozřejmě je nejlepší, 57 58

KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Op. Cit., s. 219-224. JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění. Op. Cit., s. 197.

24

kdyţ muzeum vychází z poznatků, které vzešly z marketingového výzkumu a přizpůsobí svou propagaci aktuálním potřebám a rozpočtu.59

7. Malá muzea ve světě Téţ v zahraničí je téma adekvátní propagace muzejního produktu velkou otázkou. Například autorka Bonita M. Kolb uvádí, ţe je třeba umět spojit umění a kulturu hlavně se zábavou.60 Novými trendy řízení malých muzeí se zabývá i autorka Theresa McNichol ve svém článku Creative marketing strategies in small museums: up close and innovative. Autorka v úvodu shrnuje, jak probíhá marketing v neziskových organizacích a konstatuje, ţe organizace často vychází z domnění, ţe její produkt je neodolatelný a nenahraditelný. Pokud pak dojde k nějakému nezdaru, je to připisováno ignoranci nebo nedostatečné motivaci zákazníka. Jako častý problém rovněţ definuje, ţe výzkum mezi zákazníky bývá upozaděn a marketing se v podání neziskových organizací zaměřuje pouze na propagaci. Přitom právě pouze z výzkumu můţe organizace zjistit, jaké atributy či vlastnosti si zákazníci s organizací spojují. Co je v jejich povědomí s organizací spojeno, co je pro ni unikátní. Tyto unikátní vlastnosti spolu s produktem a sluţbami mají velký podíl na osobitosti instituce, která ve spojení se jménem tvoří pravou rozpoznatelnou značku.61 McNichol zdůrazňuje, ţe nelze pouţít jednu marketingovou strategii pro všechna muzea. Podle ní by kaţdé muzeum mělo identifikovat svou „komunitu“, která ho obklopuje. Zjistit, kdo chodí do muzea, kdo je schopen pro něj něco vykonat. V další činnosti je pak dobré vyuţít vzájemnou reciprocitu a spolupracovat se svými zákazníky. Právě v zapojení svých komunitních členů je třeba vidět současný způsob, jak vybudovat oceňované muzeum. V současné době si totiţ muzeum uţ nemůţe vystačit s klasickým marketingovým mixem. Je třeba do marketingové činnosti zapojit více kreativity a inovovat ji, coţ je právě moţné nejvíce v malých muzeích, která jsou více flexibilní.

59

KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Op. Cit., s. 228. KOLB, Bonita M. Marketing for cultural organisations: new strategies for attracting audiences to classical music, dance, museums, theatre, and opera. London: Thomson, 2005, s. 4. 61 MCNICHOL, Theresa. Creative marketing strategies in small museums: up close and innovative. [online] 2005 [cit. 2. dubna 2013]. Dostupné z: www.interscience.wiley.com. 60

25

8. Vznik Husitského muzea v Táboře V následující kapitole o rané historii muzea vycházím převáţně z knihy historika Jiřího Kořalky, který sám v muzeu několik let působil. Další informace doplňuji z materiálů, které sestavila pracovnice Státního okresního archivu v Táboře Hana Hubáčková podle archivního souboru, který se váţe k historii Husitského muzea. Počátky Husitského muzea v Táboře spadají do doby, kdy se ve městě rozvíjel společenský duch. Druhá polovina 19. století v českých zemích byla ve znamení zmírňování bachovského absolutismu a postupného přechodu k občanské společnosti. V 60. letech 19. století nebylo město Tábor výjimkou a i zde vznikaly různé občanské aktivy, které ústily v zakládání spolků nejrůznějšího charakteru. V první polovině 19. století se kulturní ţivot v Táboře omezoval na nevelký počet událostí, jako byly například plesy. Tyto aktivity byly navíc spojeny zejména s vrstvou majetnějšího měšťanstva. Situace se začala měnit v roce 1862, kdy do Tábora přišla skupina mladých profesorů a začala učit na místním nově zaloţeném reálném gymnáziu. Tito nově příchozí začali aktivně iniciovat kulturní ţivot ve městě a stávali se těmi, kteří aktivně podněcovali nové činnosti.62 Především z jejich iniciativy pak vznikaly spolky na kulturním poli jako například Muţský zpěvácký spolek, Ţenský zpěvácký spolek Zora, Hudební spolek, Okrašlovací spolek, Literární krouţek nebo Spolek pro zbudování Husova pomníku. Vznikla i Měšťanská beseda, která se soustředila na vzdělávací a osvětovou činnost. A právě v rámci Měšťanské besedy se ustálil Klub přátel věd a umění, kde vznikla myšlenka zaloţit v Táboře muzeum. Klub přátel věd a umění se snaţil popularizovat a rozšiřovat poznatky z různých vědních disciplín. Byly pořádány přednášky nejen o historii města ale i o novinkách z oblasti lékařské vědy, astronomie či soudobé literatury. První podnět k zaloţení tehdy ještě Městského muzea v Táboře vzešel 12. února 1878 na valné hromadě Klubu přátel věd a umění od Františka Farského, coţ byl tehdejší ředitel Vyšší hospodářské a hospodářsko-průmyslové školy v Táboře. Valná hromada návrh přijala a rovněţ ho ihned odeslala ke schválení táborské městské radě. Ta se návrhem na svých zasedáních sice zabývala, ale k reálnému zaloţení instituce situace stále nedospěla.63 Členové spolku se nemínili spokojit s laxním přístupem rady a v listopadu 1878 zveřejnili v týdeníku Český jih tuto výzvu:

62

KOŘALKA, Jiří. Kulturně aktivní vrstvy české maloměstské společnosti v druhé polovině 19. století /na příkladu města Tábora. In Město v české kultuře 19. století. Praha: Národní galerie, 1983, s. 337-339. 63 KOŘALKA, Jiří. Vznik táborského muzea v roce 1878. Tábor: Městský národní výbor, 1978, s. 4-5.

26

„Pročež nezazliž nám slavná městská rado, když se tážeme, co se stalo, posud s oběma návrhy, jež vyšly z klubu našeho a týkají se i národní důležitosti naší i naší cti občanské a vlastenecké, aby totiž zřízena byla obecní knihovna, pak aby založilo se městské, či snad krajské muzeum v městě našem! Neměla by nám uvědomělost a horlivá obětovná činnost jiných českých měst býti pobudkou k lepšímu plnění našich povinností?“64 Z uvedeného citátu vyplývá, ţe zaloţení muzea bylo členy spolku zejména otázkou vlastenecké cti a povaţovali za důleţité nezůstávat pozadu za dalšími městy. Po uvedení výzvy se věci konečně daly do pohybu. Městská rada ustavila osmičlenný komitét, který sice odloţil návrh na zaloţení knihovny, ale doporučil městské radě ustavit městské respektive krajinské muzeum. Dále bylo ustanoveno, ţe muzeum bude sídlit v druhém patře soudobé táborské radnice a bude se zabývat shromaţďováním předmětů přírodní, technologické, archeologické a historické povahy, které mají spojitost s Táborem. Upozaděn neměl být ani takzvaný „táborský duch“, kterým byla myšlena tradice husitství, která se v druhé polovině 19. století stala opět diskutovanou epochou českých dějin. Farský jako iniciátor uvedl i poţadavek na to, aby muzeum nebylo pouze skladištěm cenných předmětů, ale má tyto objekty propojovat do vyššího organického celku.65 Poměrně vágně byla v zakládajících listinách pojednána důleţitá otázka geografické vymezenosti muzea. Ani z ustavující listiny jasně nevyplývalo, zda se bude jednat o muzeum městské či krajské. Naopak jasné byly okolnosti týkající se řízení a organizační struktury vznikajícího muzea. Vzhledem k tomu, ţe na Táborsku v této době nefiguroval ţádný významný mecenáš či sběratel, který by mohl na začátku zaštítit vznikající muzeum svými sbírkami, neuvaţovalo se ani v nejmenším o zřízení muzejního spolku. Naopak bylo ihned jasné, ţe se bude jednat o městskou instituci, která bude přímo podřízena táborské městské radě. Konkrétně muzejní záleţitosti nejvíce spravoval starosta a městský tajemník. Problém s tím, jak započít budování prvních sbírek, pomohli vyřešit gymnaziální profesoři Martin Kolář a Václav Kříţek, kteří muzeu poskytli k dispozici archeologickou sbírku reálného gymnázia.66 Městská rada a táborská veřejnost byla myšlence zřízení muzea nakloněna od začátku. Je to patrné i z komentářů obou místních časopisů Tábor a Český jih. Opačná situace byla u

64

Český jih, roč. 7, č. 8, 22. 11. 1878. KOŘALKA, Jiří. Vznik táborského muzea v roce 1878. Op. Cit., s. 63. 66 Tamtéž, s. 64-65. 65

27

členů táborské místní samosprávy. Ti totiţ odmítali uznat význam muzea, coţ lze doloţit tím, ţe aţ do roku 1890 neposkytli muzeu ţádnou finanční podporu.67 Jiţ 20. ledna 1879, tedy krátce po zaloţení muzea, vydala městská rada provolání, kde vyzývala k věnování darů a příspěvků pro nové muzeum. Autorem provolání byl historik Martin Kolář a bylo otištěno nejen ve zmiňovaných dvou regionálních týdenících, ale bylo zasláno i do praţských deníků Pokrok, Politik a Národní listy. Dále bylo provolání rozšířeno do dalších měst a obcí v jiţních Čechách. První sbírkové předměty přicházely do muzea od táborských měšťanů a členů různých spolků a institucí, přičemţ asi jednu čtvrtinu všech příspěvků tvořili mimotáborští dárci. Od tohoto roku tedy městská rada shromaţďovala sbírkové předměty a jejich evidenci vedl městský tajemník Karel Mlynář.68 Co se týče samotných stanov a jednacího řádu muzea, ty nebyly vytvořeny v Táboře, ale jejich vzor byl přejat od Městského muzea v Plzni, které vzniklo asi o jeden měsíc dříve. Tyto stanovy později jednomyslně schválilo městské zastupitelstvo a platily aţ do počátku 20. století. Zajímavé je, ţe s plzeňským vzorem stanov byly do táborského muzea implementovány i body, které se v Táboře nenaplnily. Jednalo se například o zřízení muzejního spolku nebo vybírání vstupného. O činnosti muzea bylo pojednáno takto: „Městské muzeum táborské jest obcí táborskou zřízená sbírka a stálá výstava předmětů, ježto, týkající se především tohoto města a jižních Čech, vynikají důležitostí pro archeologii a historii vůbec a pro umění vlastenecké a dějiny jeho zvláště.“69 Stanovy rovněţ vymezovaly povinnosti Tábora jako obce vůči muzeu. Obecní rada se krom jednorázového příspěvku při zaloţení muzea zavázala instituci podporovat určitým finančním obnosem kaţdý rok a zároveň poskytnout obecní prostory.70 První dva roky tedy muzejní agendu spravovala městská rada v čele se starostou města Moricem Schöne. Podle čerstvě schválených stanov ovšem došlo ke změnám. Správa muzea totiţ přešla pod nově ustanovené dvanáctičlenné muzejní kuratorium. To bylo voleno městským zastupitelstvem na tři roky, tedy na dobu volebního období městského úřadu. Hlavu kuratoria představoval starosta nebo případně jeden z členů městské rady, který se zabýval muzejními záleţitostmi. Členem 67

Tamtéž, s. 66. HUBÁČKOVÁ, Hana. Husitské muzeum Tábor. Dílčí inventář. [online ] 2011 [cit. 1. 2. 2013]. s. 4. Dostupné z:http://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=4&zpet=fondy&lang=cs&doctree=1xk&fondid=22210701001646&id=2 2210701001646&search=husitsk%C3%A9+muzeum&sst=1&dates=&searchtype=&searcharch=SOkA+T%C3% A1bor&allwords=. 69 KOŘALKA, Jiří. Vznik táborského muzea v roce 1878. Op. Cit., s. 70. 70 KOŘALKA, Jiří. Vznik táborského muzea v roce 1878. Op. Cit., s. 70-71. 68

28

kuratoria se mohl stát kaţdý, kdo měl patřičné vzdělání a trvalý pobyt ve městě, naopak členství v městském zastupitelstvu nebylo nutné.71 Prvním předsedou kuratoria tak zůstal starosta Moric Schöne a prvním místopředsedou byl zvolen městský rada Alexandr Seik. Další členy kuratoria tvořila převáţně městská elita z řad odborných vyučujících na táborských školách. Jednalo se například o Václava Kříţka, Augusta Sedláčka, Martina Koláře, Františka Šafránka či Františka Farského. V kuratoriu dále zasedli například majitel tiskárny Jan K. Frank nebo berní kontrolor Jan Schwarz.72 I kdyţ v muzeu byla stanovena tři odvětví - archeologické a historické, přírodnické, průmyslnické a umělecké, naprostá většina sbírkových předmětů spadala mezi archeologické nálezy. Bylo tomu tak hlavně proto, ţe většina předmětů pocházela od dárců a muzeum tak nemělo zcela pod kontrolou rozmanitost darů. Prvně jmenovaný odbor měl navíc v kompetenci správu archivu a knihovny. V prvních letech činnosti se muzeum soustředilo na své vnitřní organizační problémy, na shánění předmětů do sbírek a na budování muzejní místnosti. K zpřístupnění exponátů veřejnosti došlo poprvé aţ v červenci roku 1884. Podle reakcí místních časopisů se jednalo o velmi úspěšnou událost, zejména co se návštěvnosti týče. Muzeum v prvních dvou dnech po otevření navštívily stovky návštěvníků, i kdyţ se do muzejní místnosti vešlo naráz pouze 20 aţ 25 zájemců.73

9. Stručná historie Husitského muzea I kdyţ v počátku činnosti muzea bylo stanoveno, ţe se výroční zpráva bude vydávat kaţdoročně v lednu, první byla vydána aţ v roce 1897. O rok později se muzejnímu výboru podařilo získat pro své účely další místnost, protoţe počet exponátů stále narůstal. V prvních letech 20. století se muzeum potýkalo s váţnými finančními problémy, ačkoliv jiţ disponovalo se sumou 800 K na rok. Celý rozpočet pohltil nákup numizmatické sbírky a muzeum bylo nuceno dokonce poţádat o půjčku městskou spořitelnu. Finanční stránka muzea byla pak vylepšena v roce 1908, kdy se po několikaletých snahách podařilo získat finanční příspěvek od zemského výboru ve výši 2000 Kč. Během první světové války byla činnost muzea značně omezena, ale po jejím skončení, bylo obnoveno jedenáctičlenné kuratorium. Další rozšíření činností muzea přišlo v roce 1929. Tehdy totiţ začalo spolupracovat s Jihočeskou společností pro zachování husitských památek, která vydávala Jihočeský sborník 71

KOŘALKA, Jiří. Vznik táborského muzea v roce 1878. Op. Cit., s. 71. HUBÁČKOVÁ, Hana. Husitské muzeum Tábor. Dílčí inventář. Op. Cit., s. 4. 73 KOŘALKA, Jiří. Vznik táborského muzea v roce 1878. Op. Cit., s. 89. 72

29

historický. Muzeum se na vydávání podílelo finančně a zároveň ve sborníku uveřejňovalo zprávy o činnosti a informace o táborských dějinách. V roce 1939 bylo zrušeno kuratorium a muzeum bylo podřízeno přímo vládnímu komisaři. Druhá světová válka činnost muzea omezila zejména v počtu místností, protoţe většina z nich byla zabrána. Pro veřejnost se ale neotevřelo pouze v roce 1945. Padesátá léta přinesla do muzejnictví několik změn, které se dotkly i Tábora. Na základě usnesení vládní muzejní komise se táborské muzeum v roce 1954 přejmenovalo na Okresní vlastivědné muzeum v Táboře. Zároveň se v této době vedla rozsáhlá jednání, jejichţ cílem bylo přeměnit vlastivědně zaměřené muzeum na instituci, která se bude specializovat na husitství a bude mít celostátní dosah. Tehdejší Ministerstvo kultury návrh na zřízení Muzea husitského revolučního hnutí a jeho tradic odsouhlasilo, zároveň v Táboře měla být zaloţena odnoţ Archeologického ústavu. Nově muzeum mělo působit v budově Staré radnice a v Bechyňské bráně. Na sklonku 50. let táborské muzeum upevnilo svou pozici v regionu. Podle nového organizačního návrhu totiţ měla v táborském okrese působit pouze dvě muzea. Druhou institucí v okrese se stalo muzeum s názvem Příroda a lid jihočeských Blat, které sídlilo v nedaleké Soběslavi. To se orientovalo především na charakteristické přírodní znaky a projevy místní kultury v architektuře, keramice, krojích nebo lidových zvyklostech. Ostatní menší dosud samostatná muzea jako např. v Chýnově, Mladé Voţici nebo v Jistebnici byla dle svého zaměření převedena pod táborské nebo soběslavské pracoviště. Od roku 1961 byl oficiální název muzea Muzeum husitského revolučního hnutí v Táboře. S tím souvisela i pracovní náplň muzea, která se soustředila zejména na regionální problematiku a husitské revoluční tradice v dějinách. V roce 1978 začalo táborské muzeum spravovat dvě detašovaná pracoviště. Konkrétně se jednalo o Okresní muzeum Táborska se sídlem v Soběslavi a Weissovo městské muzeum ve Veselí nad Luţnicí. V témţe roce také muzeum započalo pořádat pravidelná husitologická sympozia a vydávat sborník Husitský Tábor, kde byly publikovány tematické odborné články. Vzhledem k tomu, ţe dosavadní název muzea vystihoval pouze část zaměření muzea, byl v roce 1991 vznesen podnět k Okresnímu úřadu v Táboře s poţadavkem na změnu názvu. Od roku 1992 tedy táborské muzeum působí pod názvem Husitské muzeum v Táboře.74

74

HUBÁČKOVÁ, Hana. Husitské muzeum Tábor. Dílčí inventář. Op. Cit., s. 6-10.

30

10. Postavení Husitského muzea v regionu V roce 2011 Husitské muzeum v Táboře uspořádalo 28 výstav, z toho 2 putovní. Podle statistických údajů NIPOS se proto ocitlo na 21. - 23. místě v počtu výstav uspořádaných za rok v rámci celé České republiky. V jihočeském kraji bylo aktivnější pouze Prácheňské muzeum v Písku, které zorganizovalo o jednu výstavu víc. Je zajímavé, ţe co se týče návštěvnosti, nachází se Husitské muzeum na 16. příčce. Řadí se tedy k nejnavštěvovanějším muzeím v zemi a v jihočeském kraji je podle statistiky vůbec nejnavštěvovanější. V roce 2011 přišlo do muzea 103 525 návštěvníků (počet návštěvníků je ale uveden včetně detašovaného pracoviště muzea – Blatského muzea v Soběslavi, kterým se tato práce nezabývá). Do první padesátky proniklo muzeum, i co se týče počtu pořádaných kulturně výchovných akcí. V roce 2011 byl jejich počet 76. V jihočeském kraji je podle údajů z téhoţ roku zřizováno 38 muzeí a památníků.75 Je překvapivé, ţe ačkoliv je muzeum podle návštěvnosti na vrcholu ţebříčku, v počtu výchovně vzdělávacích akcí jej předčila méně navštěvovaná muzea. Rozšíření nabídky lektorských programů lze povaţovat za jednu z příleţitostí, která by v budoucnu mohla být rozvinuta. Husitské muzeum má zároveň jedinečné postavení v tom, ţe se jako jediné v republice zabývá uceleně husitským hnutím jako jednou z etap naší historie.

11. Objekty Husitského muzea Muzeum potřebuje svůj vlastní prostor a to nejen kvůli tomu, aby mohlo plnit svou činnost, ale i proto, aby dostálo své úlohy ve vztahu ke svým zaměstnancům a návštěvníkům. Muzejní prostředí se řídí jistými urbanistickými pravidly. Muzeum můţe být umístěno buď v centru města, nebo naopak na jeho okraji. První situaci často nacházíme u muzeí evropských, která vznikala zejména v 19. století. Druhý případ pak lze nalézt hlavně ve skandinávských oblastech či Americe. Co se týče prostoru, je nutné řešit i samotné muzejní objekty a rovněţ jejich vybavení. U historických objektů se často potýkáme s problémem nutných stavebních úprav pro nové účely a rovněţ je důleţité sjednocení prostředí budovy se zaměřením instituce. Situaci často navíc mohou ztěţovat pracovníci památkové péče, kteří nechtějí vzít na vědomí, ţe budova bude mít novou funkci. 75

Statistika kultury. [online ] 2012 [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wpcontent/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2011_I.KULTURNI-DEDICTVI_web.pdf.

31

Co se týče vnitřních prostor, mělo by se vţdy dbát na to, aby vytvářely optimální prostředí pro návštěvníky a jejich vnímání prezentace.

11.1 Stará táborská radnice Jedním z objektů, kde Husitské muzeum provozuje svou činnost, je budova Staré táborské radnice. Nachází se v centru města na Ţiţkově náměstí č. 1 a patří k nejvýznamnějším památkám pozdní gotiky v českých městech. V minulosti zde zasedala městská rada a odehrávaly se zde všechny důleţité události veřejného ţivota. Prameny uvádějí, ţe se se stavbou začalo v prvních letech 16. století. Jednalo se o rozlehlou čtyřkřídlou stavbu, která uvnitř svírala malé nádvoří. V patře se nachází velký gotický sál, někdy téţ nazývaný jako palác. „Vznikl odstraněním větší části původního druhého patra a zaklenutím vysokého prostoru dokonale zvládnutou síťovou klenbou. Tíhu klenby svedl její architekt jednak do bočních stěn haly, a jednak do dvou štíhlých vícebokých sloupů.“76 Interiér je dále vybaven drobnými plastikami, mimo jiné s podobiznami Jana Ţiţky a Prokopa Holého. Gotický sál je pokládán za historicky nejcennější interiér v Táboře. Autorství paláce i budovy radnice je připisováno architektovi a kameníkovi Wendelu Roskopfovi, který na stavbě pracoval mezi léty 1515 aţ 1521. Bohuţel v druhé polovině 17. století byla budova poškozena v důsledku válečných výbojů a zrenovována architektem Antoniem de Alfierim v barokním stylu. Současná historizující pseudogotická podoba budovy je dílem architekta Josefa Niklase, který budovu takto upravil v roce 1878. V přízemí budovy se nachází vstup do sítě podzemních chodeb, coţ je jedna ze stálých expozic Husitského muzea. I další sály radnice slouţí expozicím muzea a k pořádání významnějších kulturních akcí.77 Vlastníkem budovy je Město Tábor, přičemţ Husitské muzeum je zde v pronájmu. Z toho mu vyplývá povinnost běţné údrţby a placení sluţeb a energií. Drobnější práce a

76

VYBÍRAL, Zdeněk. Táborská radnice. [online] [cit. 2. dubna 2013]. Dostupné z: http://www.taborcz.eu/taborska-radnice/os-1568/p1=1060 77 Tamtéž.

32

úpravy jsou prováděny pracovníky hospodářské správy muzea. Jakékoli větší úpravy musejí být konzultovány s Národním památkovým ústavem v Praze.78

11.2 Bechyňská brána a věţ Kotnov Brána i věţ jsou jediné dochované součásti bývalého hradu Kotnov. Původní hrad Kotnov byl zaloţen v druhé polovině 13. století. I kdyţ stále ještě probíhají výzkumy, podle toho co víme z pramenů, disponoval hrad čtyřmi okrouhlými a jednou čtverhrannou věţí. Kolem dokola byl fortifikován příkopy a parkánovou hradbou. Hrad byl výrazně poškozen v roce 1532. Od té doby uţ mohl těţko slouţit jako obrana města a byl proto vyuţíván spíše k hospodářským účelům. Rovněţ zde bylo umístěno městské vězení. Výraznou stavební proměnou prošel objekt mezi lety 1612 aţ 1613, kdy byl přestavěn na městský pivovar. V důsledku této modernizace a dalších průmyslových úprav muselo ještě na počátku 20. století ustoupit celé východní křídlo hradu. Do současnosti se tedy dochovala jediná okrouhlá hradní věţ, která je vysoká 25 metrů a slouţí zejména jako vyhlídkové místo na město Tábor a přilehlé okolí. K věţi přiléhá jediná zachovaná městská brána, vzhledem ke své zeměpisné orientaci nazývaná jako Bechyňská. Zajímavé je, ţe na rozdíl od hradu se brána zachovala v původním stavu z let po roce 1420. Na sklonku 19. století prošla úpravou pod rukama Josefa Mockera, který jí dodal prvky typické pro vrcholnou gotiku.79 V prostorách Bechyňské brány má Husitské muzeum umístěno stálou expozici Ţivot a práce středověké společnosti. Objekt je ale ve vlastnictví města Tábora a muzeum ho má bezplatně pronajato s povinností běţné údrţby.80

11.3 Bývalý augustiniánský klášter Klášter se nachází na náměstí Mikuláše z Husi č.44. Svou původní činnost ukončil na počátku 19. století a postupně byl přeměněn na věznici. Objekt je ve vlastnictví Husitského

78

Výroční zpráva za rok 2009. [online] 2009 [cit. 3. dubna 2013]. s. 37. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=45. 79 Vybíral, Zdeněk, Bechyňská brána a věž Kotnov. [online] [cit. 2. dubna 2013]. Dostupné z: http://www.taborcz.eu/bechynska-brana-a-vez-kotnov/os-1567/p1=1060 80 Výroční zpráva za rok 2008, s. 38. [online] 2008 [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=45

33

muzea. V současnosti zde muzeum má umístěno své ředitelství, muzejní knihovnu a depozitáře.

11.4 Památník Dr. Edvarda Beneše Památník se nachází v těsné blízkosti vily Hany a Edvarda Benešových a rodinné hrobky v lesoparku na Benešově třídě v Sezimově Ústí. Vlastníkem objektu je Úřad vlády České republiky, přičemţ Husitské muzeum má příslušnost s tímto nemovitým majetkem hospodařit.

11.4.1 Benešova vila Hana a Edvard Benešovi si vybrali Sezimovo Ústí jako lokalitu ideální k výstavbě jejich letního sídla. Projekt vypracoval architekt Petr Kropáček a stavba byla realizována v letech 1930 aţ 1931 táborskou stavební společností Antonín Soumara. Veškeré práce na vile probíhaly v úzké spolupráci s Benešovými, kteří měli o svém oddychovém místě jasnou představu. Přáli si prostorný světlý dům ve stylu architektury venkovských staveb v jiţní Francii. V roce 1937 nechali manţelé vilu dostavět podle architektonického návrhu Otokara Fierlingera. Na severozápadní straně domu byl přistavěn nový trakt se sallou terrenou a terase před jihozápadním průčelím byla dodána obloučkovitá lodţie. Interiér vily se vyznačoval jednoduchostí. Pro vybavení domu byl vybrán dřevěný účelný nábytek. Nezvyklá kombinace barev na fasádě, pískově ţluté stěny a zelené okenice, zapadla příjemně do přilehlého parku.81 V listopadu 1973 Hana Benešová ve své závěti odkázala část mobiliáře, vilu a přilehlé pozemky tehdejšímu Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře. Hana Benešová zemřela v roce 1974 a o rok později převzal nemovitosti pod svou správu Okresní národní výbor v Táboře. Na konci roku 1975 byl mobiliář převezen do depozitáře a dům smluvně převeden do majetku Úřadu předsednictva vlády ČSSR.82 Ačkoliv Hana Benešová odkázala vilu muzeu s tím, aby zde zřídilo prezidentův památník, tehdejší politické klima tomuto záměru nebylo nakloněno. Z toho důvodu nemohla být poslední vůle Hany Benešové respektována.

81 82

Kolektiv autorů. Vila Hany a Edvarda Benešových. Praha: Úřad vlády České republiky, 2009, nestránkováno. Tamtéž.

34

„Pracovníci muzea směli jen v rychlosti převzít mobiliář. Celkem bylo zkatalogizováno 300 položek. V pozůstalosti jsou osobní věci, umělecké předměty a nábytek, písemnosti a knihovna s 1300 svazky.“83 V sedmdesátých letech prošla vila přestavbou z rodinného sídla na vládní rekreační objekt. Úpravy ovšem v ţádném případě nekorespondovaly s původní podobou vily. Vnější omítka byla přemalována na světlehnědou barvu, rovněţ okenice dostaly hnědý nátěr. Původní prejzovou střechu nahradila krytina z měděného plechu. Značných změn se dostalo i společenským prostorám uvnitř domu. Na zahradě byl pak vybudován vyhřívaný bazén a šatny.84 Teprve po roce 1989 bylo pod vlivem rozhořčení z řad občanské veřejnosti rozhodnuto o nápravě věcí a o vyhovění poslední vůli Hany Benešové. Husitské muzeum spolu s Úřadem vlády České republiky uzavřelo smlouvu a vila tak mohla být částečně zpřístupněna k prohlídkám veřejnosti. Vila své brány otevírala ve státní svátky a ve výroční dny manţelů Benešových. Později, v roce 2000, bylo na základě vládního usnesení rozhodnuto o výstavbě památníku Dr. E. Beneše, který by prezentoval expozici věnovanou jeho ţivotu a práci. Památník byl nakonec vystaven v lesoparku v těsné blízkosti samotné vily a slavnostně otevřen v roce 2005 za přítomnosti tehdejšího předsedy vlády Jiřího Paroubka a ministra kultury Pavla Dostála. V roce 2000 bylo také letní sídlo Benešových prohlášeno Ministerstvem kultury České republiky za kulturní památku.85 V letech 2006 aţ 2009 prošla vila důslednou rekonstrukcí, která vyšla na necelých 20 miliónů korun. Byl obnoven interiér i exteriér domu, přičemţ se vycházelo z dobové fotodokumentace. Architekt Orlin Ilinčev vypracoval projekt, podle nějţ se společenské prostory vrátily do původní podoby z 30. let.86 V současné době vila slouţí jako reprezentační prostor předsedy vlády, ale je rovněţ otevřena i pro veřejnost a to kaţdý poslední víkend v měsíci. Husitské muzeum do interiéru umístilo asi 120 předmětů z pozůstalosti manţelů, coţ činí necelou polovinu veškeré pozůstalosti.87

SMRČKA, Jakub. Vila manželů Benešových v Sezimově Ústí. [online ] [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z: http://www.husitskemuzeum.cz/view.php?nazevclanku=vila-manzelu-benesovych-v-sezimove-usti-opetpristupna&cisloclanku=2009040002. 84 Kolektiv autorů. Vila Hany a Edvarda Benešových. Op. Cit., nestránkováno. 85 SMRČKA, Jakub. Vila manželů Benešových v Sezimově Ústí. Op. Cit. 86 Kolektiv autorů. Vila Hany a Edvarda Benešových. Op. Cit., nestránkováno. 87 SMRČKA, Jakub. Vila manželů Benešových v Sezimově Ústí. Op. Cit. 83

35

12. Sbírky Husitského muzea Sbírky Husitského muzea můţeme základně rozdělit podle zaměření na:  Archeologické  Historické a vlastivědné  Umělecké  Foto-dia-filmy  Numizmatické  Pozůstalosti Archeologická sbírka je rozdělena z časového hlediska na pravěkou a středověkou a rovněţ obsahuje sloţku osteologickou. Posledně jmenovaná je početně nejmenší. Obsahuje 1166 kusů. Největší část pravěké sbírky pochází z terénních aktivit místního rodáka Josefa Švehly z první třetiny 20. století. Další nálezy byly převáţně získány samostatnou aktivitou muzea. Nejmladší exempláře pocházejí z 90. let minulého století. S naprostou převahou se jedná o nálezy, které pocházejí z táborského okresu. Celkem sbírka obsahuje 2 176 exponátů. Mnohem početnější je ale středověká archeologická sbírka, která obsahuje 230 816 kusů. Z toho je zatím zpracováno pouze 34 486 nálezů. Převáţná část sbírky pochází opět z okolí táborského okresu a je datována do doby mezi 9. - 15. stoletím. Kvůli zaměření muzea je tato sbírka budována jiţ přes sto let. Základ sbírky poloţil rovněţ Josef Švehla, který se věnoval výzkumu hlavně v nedalekém Sezimově Ústí. Další významnou část sbírky se pak muzeu podařilo získat v 80. letech 20. století, kdy na něj byl převeden fond spravovaný do té doby Archeologickým fondem Akademie věd České republiky.88 Historická a vlastivědná sbírka obsahuje několik podsbírek a celkem zahrnuje asi 38 018 předmětů. Součástí sbírky jsou mimo jiné různé listinné archivní materiály, které jsou spojeny se zaloţením města Tábora. Tři podsbírky chronologicky mapují jednotlivé historické etapy na Táborsku. První obsahuje artefakty z let 1848 aţ 1939, včetně dokumentů k první světové válce a legionářům. Najdeme zde dopisy vojáků z války, jejich osobní doklady, různé mapy, noviny a časopisy. Bez zajímavosti není ani rozsáhlá dokumentace ke vzniku táborských hostinců a lesnímu odpočinkovému areálu Pintovka. Z doby okupace se v táborském muzeu dochoval především listinný materiál i předměty z koncentračních táborů. 88

Archeologické sbírky. [online] [cit. 5. května 2011]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=72&stromhlmenu=53:61.

36

Období socialismu je ve sbírkách muzea zastoupeno rozsáhlými listinnými dokumenty, ale zejména ukázkami výrobků z podniků, které tehdy na Táborsku působily. Jedná se například o Podnik Dita Tábor, Kovosvit Sezimovo Ústí nebo Lada Soběslav. Zcela nezpracována je zatím sbírka, která vznikla po listopadu roku 1989. Obsahuje dokumenty týkající se revoluce v táborském okrese a voleb v roce 1990. Nalézt zde můţeme i materiály z roku 1992, kdy se v Táboře poprvé konal kulturně-historický festival Táborská setkání, kterého se účastnili zástupci měst, církví nebo spolků se jménem Tábor z celého světa. Ve sbírce však můţeme nalézt i rozmanité liturgické předměty či artefakty kamenné architektury.89 V umělecky zaměřených sbírkách jsou zahrnuta rozmanitá výtvarná díla od mnoha autorů. Scelujícím prvkem je buď vazba autora k Táborsku, nebo husitsky zaměřený námět. Ve sbírce výtvarného umění jsou také zastoupeni svými díly i autoři širšího významu jako Mikoláš Aleš, Václav Broţík, Antonín Slavíček či Jan Zrzavý. Celkem sbírka obsahuje 5 324 kusů.90 Zajímavostí je sbírka knihtiskových zinkových štočků, které byly vyrobeny pro táborskou tiskárnu Petra Franka. Unikátní je matrice měděných desek z 18. století a matrice, které byly zpracovány dřevorytem. Husitské muzeum má téţ v depozitáři soubor fotografií i filmů, které odkazují k historii Tábora nebo obecně k husitskému hnutí. Převáţně nezpracovaná je zatím fonotéka, kde lze nalézt nahrávky se svědectvím místních obyvatel o významných historických událostech, jakým byl například táborský válečný odboj. Tyto sbírky jsou důleţitým pramenem orální historie.91 Numizmatická sbírka tvoří jednu z nejpočetnějších muzejních kolekcí vůbec. Zahrnuje přes 22 tisíc kusů, přičemţ se jedná mince, bankovky i medaile z různých zemí. Nejstarší nálezy pocházejí z antiky, ale nechybí ani mince nalezené v nedávné minulosti na Táborsku.92 Poslední okruh sbírek tvoří pozůstalosti významných občanů, kteří byli spjati s městem Táborem. Jedná se zvláště o učitele, kteří působili na táborském reálném gymnáziu a kteří se rovněţ často věnovali široké badatelské činnosti. Ve sbírkách je moţno najít mnoho rozmanitých listinných materiálů a exponátů, které dokumentují činnost badatelů. K nejzajímavějším patří pozůstalost malíře Františka Bílka, která dokládá nejen jeho dílo, ale i fotografie z rodinného prostředí či ohlasy na jeho tvorbu v tisku. Depozitář téţ obsahuje 89

Historické a vlastivědné sbírky. [online ] [cit. 5. května 2013]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=73&stromhlmenu=53:61. 90 Výtvarné umění. [online ] [cit. 5. května 2013]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=79&stromhlmenu=53:61. 91 Filmotéka a fonotéka. [online ] [cit. 5. května 2013]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=81&stromhlmenu=53:61. 92 Numizmatické sbírky. [online ] [cit. 5. května 2013]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=121&stromhlmenu=53:61.

37

výtvarné objekty, nábytek nebo písemnosti, které Husitskému muzeu odkázala Hana Benešová, manţelka politika a prezidenta Edvarda Beneše.93

13. Stálé expozice 13.1 Husité Expozice Husité tvoří stěţejní výstavní produkt Husitského muzea. Rozsáhlá expozice se nachází v přízemí Staré radnice a v nedávné době prošla výraznou rekonstrukcí. Prvotní expozice s názvem Husité byla v muzeu otevřena v roce 1972. Autorem koncepce se stal František Šmahel, který byl předním odborníkem na husitství. Praktickou realizaci projektu provedl národní podnik Výstavnictví, který měl v Československu na zakázky tohoto typu monopol. Původní expozice se rozkládala v sedmnácti místnostech ve dvou nadzemních podlaţích a mapovala fenomén husitství v celé jeho šíři. Nutno ovšem podotknout, ţe na fenomén husitství bylo nahlíţeno optikou poválečných historiků, kterým šlo především o propojení husitského reformního smýšlení s tehdejší společenskou, ekonomickou a politickou situací. V 80. letech muzejní instalaci navštívilo 90 000 návštěvníků za rok, přičemţ skoro polovinu tvořili návštěvníci z řad dětí. Na přelomu 80. a 90. let došlo k renovaci expozice, která byla zhuštěna do deseti sálů.94 Návštěvník se v prvních sálech dozvěděl, co předcházelo zformování husitského hnutí, jaké bylo tehdejší společenské klima a v jakém prostředí se začaly rodit myšlenky Jana Husa. Dále byl seznámen s okolnostmi zaloţení města Tábora, osobností válečníka Jana Ţiţky a zejména s husitským bojovým náčiním. V expozici bylo dále pojednáno o postavení husitů po smrti Ţiţky a jeho duchovních následovnících. Poslední sál expozice se věnoval obrození husitství v historizujícím 19. století.95 Drobnější úpravy probíhaly v expozici za plného provozu jiţ mezi lety 2004 aţ 2007. Jednalo se ale pouze např. o odstranění nevyhovujících popisek a jejich nahrazení česko-anglickou verzí. O radikální rekonstrukci expozice bylo rozhodnuto na podzim roku 2008, kdy byl Kanceláří finančních mechanismů EHP/Norsko v Bruselu schválen projekt Husitského muzea. Komise ocenila zejména moderní přístup muzea k obnově expozice, který byl zaloţen 93

Pozůstalosti. [online ] [cit. 5. května 2013]. Dostupné z: http://www.husitskemuzeum.cz/search.php?rskolik=15&rskolikata=1&rstext=all-phpRSall&rsautor=nic&rstema=85&rskde=vse&rsvelikost=sab&rsrazeni=datum_90&stromhlmenu=53:61. 94 VYBÍRAL, Zdeněk. Ideový návrh expozice Husité. Tábor, nevydáno, 2007, s. 3-4. 95 SMRČKA, Bohumil, BRÁTKA, Petr. Husitské muzeum Tábor – Průvodce českými a moravskými muzei. Praha: Nadace kulturního dědictví a W- servis, 1993, s. 5-28.

38

na uţití současných výstavních postupů. Vedení muzea se dále rozhodlo, ţe vyuţije veškerou dostupnou moderní technologii a bude klást důraz na didaktické a interaktivní pojetí expozice. Rozpočet celé přestavby byl vyčíslen na 489 930 EURO, přičemţ 85% z částky pocházelo s Norských fondů a 15% od zřizovatele muzea tedy od Ministerstva kultury.96 Nová bezbariérová expozice byla slavnostně otevřena v listopadu 2010. Kromě nově uspořádané hlavní expozice se rekonstrukce dočkaly i další přilehlé prostory ve Staré radnici. V historické budově vzniklo nové zázemí pro zaměstnance, obchod se suvenýry, bezbariérově přístupné sociální zařízení pro návštěvníky. Nově otevřeny byly i dosud nepřístupné sklepní prostory, které by měly slouţit jako galerie pro pořádání krátkodobějších výstav. Stálá expozice byla oceněna v národní soutěţi muzeí Gloria musaealis v kategorii Zvláštní ocenění udělené na návrh čestného výboru soutěţe. Soutěţ, která se letos koná jiţ po třinácté, vyhlašuje kaţdoročně Ministerstvo kultury a Asociace muzeí a galerií České republiky. Záměrem vyhlašovatelů je především podpora a posílení prestiţe muzeí k upevnění pozice těchto institucí coby reprezentantů kulturního dědictví.97 13.2 Středověké podzemí Jedná se o komplex podzemních chodeb a prostor, které vznikaly postupným hloubením sklepů neboli lochů pod měšťanskými domy v samém centru Tábora jiţ od 30. let 15. století. Sklepy byly postupně propojeny, aţ vytvořily rozsáhlý labyrint, který vede pod celým historickým jádrem města. Sklepy byly hloubeny ve dvou aţ třech patrech a dnes sahají aţ 16 metrů pod hladinu terénu. Jelikoţ podzemní sklepy disponovaly v průběhu kalendářního roku stálou teplotou a vlhkostí, byly nejčastěji vyuţívány k uskladnění potravin a piva. Sklepy šlo ovšem v případě potřeby pouţít i jako útočiště před poţárem nebo válečnými nájezdy. Veřejnosti byly sklepy poprvé zpřístupněny po druhé světové válce, konkrétně tedy trasa pod náměstím dlouhá asi 500 metrů, přičemţ některé prameny uvádějí, ţe labyrint je dlouhý aţ 14 kilometrů.98 Ke zpřístupnění v roce 1947 značnou měrou přispěl architekt Vojtěch Kraupner, který propojil sklepy několika domů a mohla tak být vytvořena návštěvnická trasa. Do podzemí se vstupuje vchodem ze Staré radnice, dále trasa pokračuje po jiţní a východní straně 96

SMRČKA, Jakub. Tisková zpráva č. 1 k projektu „Obnova expozice Husité Husitského muzea v Táboře. [online ] [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/view.php?nazevclanku=projekt-noveexpozice-husite-tiskova-konference&cisloclanku=2008120005. 97 O soutěži. [online ] 2013 [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z: http://www.czmuseums.cz/web/gloria_musaealis/osoutezi. 98 VYBÍRAL, Zdeněk. Táborské středověké podzemí. [online ] [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z: http://www.taborcz.eu/taborske-stredoveke-podzemi/os-1569/p1=1060

39

Ţiţkova náměstí a ústí u domu č. 6 na severní straně náměstí. Na konci prohlídkové trasy můţe návštěvník zhlédnout expozici, která přibliţuje práci v podzemí v 15. století.99 Prohlídka táborského podzemí patří mezi turisticky velmi vyhledávanou (statistiky dále). V minulém roce navíc muzeum rozšířilo svou nabídku. Klasické prohlídky chodeb s průvodcem byly obohaceny o kostýmované prohlídky. Ty se konají kaţdou první sobotu v měsíci a mají návštěvníkům zpestřit záţitek. Průvodci jsou vybaveni nejen stylovým kostýmem, ale snaţí se dokreslit atmosféru i středověkou mluvou. Od listopadu roku 2012 je středověké podzemí obohaceno o další zajímavost. Pracovníci muzea vybavili pět lochů dobovými rekvizitami tak, aby návštěvníci mohli bezprostředně vnímat tehdejší vyuţití sklepů. V podzemí návštěvník můţe projít například vězením pro klevetivé ţeny, spiţírnou, pivnicí nebo provizorním ubytováním v době po poţáru. Projekt mohl být realizován díky grantu od Jihočeského kraje „Ţijeme v památkách“. Svým podílem přispěla i chráněná dílna Rolnička, která pomohla vytvořit figuríny a vytvořit keramické nádoby podle originálů z depozitáře muzea, které pocházejí z 16. století.100

13.3 Gotický sál Gotický sál v budově Staré radnice na Ţiţkově náměstí je druhý největší svého druhu v naší zemi. V sále označovaném jako palác představuje nejvýznamnější památku kamenný znak města s postavami Jana Husa a Jana Ţiţky.

13.4 Ţivot ve středověku Další ze stálých expozic se nachází ve dvou podlaţích v prostorách Bechyňské brány. Archeologická expozice se váţe k ţivotu ve 13. aţ 16. století a prezentován je zejména sociální ţivot tehdejší vesnice, města, šlechty a církve. První část expozice seznamuje návštěvníka s uspořádáním jihočeské vesnice a vybavením tehdejší skromné domácnosti. Expozice se rovněţ věnuje nejčastějším středověkým činnostem. Je známo, ţe tehdejší vesničany nejvíce zaměstnávalo zemědělství a

99

PRAŢÁK, Jiří. Středověké podzemí, [online ] [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/view.php?nazevclanku=stredoveke-podzemi&cisloclanku=2010020003. 100 SMOLÍKOVÁ, Klára. Středověké podzemí v novém [online ] [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z: http://www.husitskemuzeum.cz/view.php?nazevclanku=stredoveke-podzemivnovem&cisloclanku=2012100017.

40

mlynářství. Díky archeologickému nálezu u nedalekého Veselí nad Luţnicí bylo moţno zrekonstruovat část mlýnského kola, které tvoří dominantu první části expozice. Druhá část uvádí návštěvníka do prostředí majetnější šlechty. Ta je spojena zejména s profesionálním válečnictvím. Prostředí je tedy vybaveno ukázkami zbroje a zbraní, přičemţ se jedná jak o originály, tak o napodobeniny. Cenný dřevěný trůn ze 2. poloviny 15. století pochází z pozůstalosti Hany Benešové. Třetí část expozice se věnuje církvi. Církev ovlivňovala ve středověku kaţdodenní ţivot veškerých obyvatel města. Církev zasahovala mimo jiné do školství, kultury nebo obchodu. I v této části expozice lze najít část pozůstalosti Hany Benešové. Konkrétně se jedná o čtecí pulpit neboli vyšší stůl s šikmou deskou, který pochází ze 14. století. Nejrozsáhlejší je poslední část expozice, která přibliţuje prostředí středověkého města. Obsáhlou expozici bylo moţno vybudovat nejen díky bohatým sbírkám muzea, ale rovněţ díky podrobnému archeologickému průzkumu, který probíhal jak v Táboře, tak i v okolí přilehlého Sezimova Ústí a Soběslavi.101

13.5 Vyhlídková věţ Kotnov Jedná se o jedinou dochovanou věţ hradu Kotnov, o kterém jsem se jiţ podrobněji zmiňovala výše. V současnosti je věţ vyuţívána turisty i místními obyvateli jako vyhlídková věţ na město a okolí. Je vysoká 25 metrů a vede na ni 155 schodů.

13.6 Památník Dr. E. Beneše Památník byl vybudován v parku, který náleţí k Benešově vile. V jeho prostorách se nachází expozice, která se věnuje profesionálnímu ţivotu bývalého prezidenta a zároveň mapuje soukromý ţivot manţelů Benešových. Návštěvníci si dle vlastního rozhodnutí mohou vybrat jeden z devíti krátkých dokumentárních filmů, které se vztahují k působení prezidenta nebo k obci Sezimovo Ústí. Ve vitrínách je umístěn dokumentační materiál. K autentičnosti

101

PRAŢÁK, Jiří. Život a práce středověké společnosti. [online ] 2007 [cit. 1. listopadu 2007]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=109&stromhlmenu=53:55.

41

expozice přispívá původní mobiliář a další předměty, které pocházejí z pozůstalosti Hany Benešové.102

14. Činnost Husitského muzea V následující kapitole chci přiblíţit hlavní činnost muzea. Vycházím hlavně z pravidelně vydávaných výročních zpráv. V této době bohuţel stále ještě není k dispozici výroční zpráva za rok 2012, proto jako nejaktuálnější verzi pouţívám zprávu za rok 2011. Zřizovací listina Husitského muzea definuje jeho základní účel takto: „organizace plní funkce muzejní instituce podle ustanovení § 2 odstavce 3 zákona 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s tímto ustanovením se zřizuje za účelem získávat, shromažďovat, trvale uchovávat, evidovat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírky muzejní povahy, provádět základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj týkající se sbírky muzejní povahy a sbírkových předmětů a prostředí, z něhož jsou získávány sbírkové předměty a šířit výsledky výzkumu a vývoje prostřednictvím výuky, publikování, muzejních výstav a muzejních programů, metodiky nebo převodu technologií.“ 103 Muzeum se zaměřuje zejména na sběr hmotných dokladů vývoje přírody v prehistorii a historii v rámci České republiky i mimo ni. Přitom se specializuje na obory jako je geologie, botanika, zoologie, archeologie, etnografie a historie. Zvláštní důraz je kladen na historii husitského hnutí a jeho odkaz. Na dějiny umění je pohlíţeno hlavně s přihlédnutím na umělecké řemeslo, uţité umění, průmyslový design a uměleckou fotografii. Muzeum má téţ ve správě sbírkový historický kniţní fond, sbírku dokumentů archivní povahy a odbornou knihovnu. Na příkladu posledního roku, z kterého je k dispozici výroční zpráva uvedu přehled hlavní činnosti muzea.

102

Památník Dr. E. Beneše, [online ] [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=60&stromhlmenu=53 103 Rozhodnutí ministryně kultury č. 42/2012, ze dne 20. prosince 2012, kterým se vydává zřizovací listina Husitského muzea v Táboře v úplném znění. [online ] 2012 [cit. 3. dubna 2013]. s. 2, Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/storage/file/zrizovaci_listina_2013.pdf

42

14.1 Sbírkotvorná činnost Husitské muzeum nechalo zapsat všechny své sbírky a podsbírky v roce 2002 do Centrální evidence sbírek pod názvem Sbírka husitského muzea, kde je vedena pod číslem MTA/002-05-07/1540002. S tím souvisely i některé metodické opravy a převod do počítačové evidence. V roce 2011 bylo ve všech sbírkách evidováno 118 623 inventárních čísel, coţ je 434 892 kusů.

V témţe roce téţ muzeum obohatilo své sbírky o zatím nejnákladnější

exponát v historii – Oltářní křídla z Roudníka, na které dostalo účelovou dotaci od Ministerstva kultury České republiky. Téţ byl získán starý tisk prvního vydání spisů Jana Husa a Jeronýma Praţského – Joannis Hus et Hieronymi Pragensis. Muzeu se téţ podařilo do svých sbírek pořídit první souborné vydání spisů Jana Husa a Jeronýma praţského, které uspořádal Matthias Flacius Illyricus. Spisy byly vydány v Norimberku v roce 1558. V České republice je Husitské muzeum po Národní knihovně, Knihovně Národního muzea v Praze a Vědecké knihovně v Olomouci čtvrtou institucí, která dílo vlastní.104 Jako kaţdoročně, probíhaly i v tomto roce činnosti jako dezinfekce, restaurování a konzervace sbírek, které se muzeum snaţí pokrýt vlastními pracovními silami.

14.2 Výstavnická činnost Jedním z hlavních produktů, kterými muzeum disponuje, jsou jeho výstavní projekty. O těch dlouhodobých – expozicích jsem psala výše, zde přiblíţím krátkodobé výstavy. V roce 2011 bylo v Husitském muzeu v Táboře zrealizováno 13 výstav. Tři z nich vznikly bez přispění dalších subjektů a čerpaly pouze z vlastních sbírek muzea. Na dalších spolupracovalo město Tábor, které zapůjčilo některé exponáty a samotní autoři uměleckých děl a výtvarně zaměřené školy. Husitské muzeum má k dispozici primárně dva prostory, které se hodí pro pořádání krátkodobých výstavních projektů. První z nich se nachází ve třetím patře Bechyňské brány. Ten ale v současnosti není vyuţíván. Původně byl tento prostor vymezen jako grafický ateliér. V důsledku špatného technického stavu budovy, kdy do prostor zatékalo, a byly ohroţeny výstavní objekty, bylo pořádání výstav v Bechyňské bráně zrušeno. Město, jako vlastník budovy, ale našlo v rozpočtu finance a střechu i přilehlé prostory na své náklady opravilo. Prostor v současnosti není vyuţíván, v blízké budoucnosti by se to ale mělo změnit. 104

Výroční zpráva za rok 2011, Op. Cit. s. 8.

43

Další a hlavní prostory pro pořádání krátkodobých projektů začalo muzeum vyuţívat v roce 2011, kdy byla zadaptována zadní část prvního patra ve Staré radnici, do té doby vyuţívána jako tzv. Stálá galerie. Do Nové galerie s pěti sály se vchází přes Gotický sál. Výstavy pořádané v Nové galerii v roce 2011:  Rok vinaře (10. 3. – 10. 4.) – výstava fotografie pořádaná v rámci akce Táborský festival vína  Soběslav – město pětilisté růţe (1. 4. – 12. 6.)  Aleš Slavík: portréty (25. 6. – 7.8.)  Malíř Alois Doleţel (27. 10. – 29.1.)  Jak se hraje na husity (15. 4. – 30.5.)  Chladné zbraně (1. 6. – 6. 7.)  Z deníku paralelního cestovatele (10. 7. – 30. 9.)  Jaroslav Zikmundovský – Lidé a krajina Jiţních Čech (12. 8. – 2. 10.)  Ţidé v boji a odboji (14. 10. – 20. 11.)  Alexandr Janovský: fotografie (1. 12. – 29. 1.) Výstavy pořádané v Gotickém sále v roce 2011:  Presta Jiţní Čechy (25. 4. – 1.5.),  Boţí bojovníci – Jan Ţiţka a husité v bojích s Řádem německých rytířů (11. 5. – 30. 9.)  Papírové modely hradů a zámků (23. 11. 2011 – 28. 1. 2012) 105 Jak je patrné z výše uvedeného přehledu výstav, Husitské muzeum se striktně drţí jednotného dramaturgického plánu. Předpokladem pro uspořádání konkrétní výstavy je vţdy nalezení souvislostí, které budou odkazovat k husitství nebo k Táboru obecně. Pokud se autorská tvorba výtvarníků nedotýká regionu, je ţádoucí, aby alespoň autor měl k Táboru osobní vztah. Například malíř Aleš Slavík je táborský rodák a studoval na Střední průmyslové škole keramické v Bechyni. Další výstavní projekty odkazovaly jasně táborskému regionu, ať

105

Výroční zpráva za rok 2011, Op. cit., s.17-18.

44

uţ se jednalo o výstavu prací jihočeských stavebních škol nebo výstavu modelů hradů a zámku, jejichţ autor pochází z blízkého okolí Tábora. Pro muzeum byla významná zejména výstava Soběslav – město pětilisté růţe, která tématicky uváděla celý rok věnovaný Roţmberkům. V roce 2011 totiţ uplynulo 400 let od smrti Petra Voka. Tato výstava byla doplněna mnoha doprovodnými akcemi, worshopy a lektorskými programy. Tyto akce byly podpořeny granty z Jihočeského kraje a Ministerstvem kultury z fondu Kulturních aktivit. Zajímavou cestou se do táborského muzea dostaly obrazy malíře Aloise Doleţela. Doleţel byl symbolista, současník Alfonse Muchy nebo Otokara Březiny, který se specializoval na zobrazování figur. Autor ale pocházel z Prostějova a další část ţivota strávil v Praze. Husitské muzeum našlo souvislost mezi malířem a regionem vlastně náhodou. Zjistilo se totiţ, ţe manţelé ţijící ve vesnici nedaleko Tábora, pomohli vlastními silami zachránit Doleţelův Monumentální cyklus. To bylo pro Husitské muzeum důvodem, proč jeho dílo vystavit.106 Domnívám se, ţe toto velmi regionální zaměření výstav můţe stát za nízkou návštěvností z řad místních občanů (viz níţe výsledky dotazníkového šetření). Hledat neustále souvislosti mezi výstavami i regionem je velmi náročné. Domnívám se, ţe by nebylo na škodu, přistupovat k dramaturgii trochu volněji a zprostředkovat Táborským zajímavé projekty, i kdyţ nebudou konvenovat s husity, místní historií či rodáky. Zřídka je pro krátkodobé výstavy vyuţíváno téţ nově zrekonstruované sklepení Staré radnice. V roce 2011 to byla pouze jediná výstava - Hradiště hory Tábor ve světle archeologie (k 590. výročí zaloţení Tábora). Další část roku je tato místnost vyuţívána jako lektorská místnost. Návštěvníci lektorských programů v ní mají své zázemí pro vyplňování pracovních listů a další činnost. V roţmberském charakteru se nesla i první Muzejní noc, které se muzeum účastnilo. Festival se v celé republice těší velké popularitě a nejinak tomu bylo i v Husitském muzeu, kam díky této akci přišlo odhadem 500 návštěvníků. Husitské muzeum zápůjčkou svých exponátů rovněţ participuje na dalších výstavách v Táboře, v rámci celé republiky nebo taktéţ v zahraničí. V roce 2011 se konkrétně jednalo například o zápůjčku jednoho díla Národní galerii v Praze na výstavu o Karlu Škrétovi nebo několika zbraní Státnímu archeologickému muzeu ve Varšavě. Celkově muzeum zapůjčilo 597 exponátů, z toho 14 putovalo do zahraničí.

106

Muzeum připomíná pozamknutého současníka Alfonse Muchy. Týdeník Táborsko, 44/2011, s. 3.

45

14.3 Přednášková činnost Přednášky muzea jsou členěny do několika tématických bloků. Odehrávají se nejčastěji v přednáškovém sále muzea, ale muzeum vyuţívá i prostory Státního okresního archivu či Divadla Oskara Nedbala. V roce 2011 Husitské muzeum v Táboře upořádalo celkem sedm přednášek, které navštívilo 285 posluchačů. Tyto přednášky většinou přibliţují různá témata z historie, přičemţ je kladen důraz na propojení s místními dějinami a kulturou. Od roku 2009 se Husitské muzeum spolupodílí na pořádání cestopisně orientovaných přednášek spolu s Městským úřadem Tábor a Divadlem Oskara Nedbala. Tyto přednášky se konají většinou desetkrát do roka a těší se velké oblibě. Jedním z důvodů můţe být i to, ţe jsou propagovány i divadlem a Městským úřadem.

14.4 Exkurze Důleţitou součástí nabídky sluţeb muzea jsou archeologické a vlastivědné exkurze. Vzhledem k tomu, ţe v Husitském muzeu pracují odborníci, kteří přímo provádějí archeologický výzkum, není překvapivé, ţe jsou pořádány takto zaměřené výpravy. V roce 2011 byly konkrétně provedeny tyto archeologické exkurze: 1. Provádění po archeologickém výzkumu města Bechyně za účasti celostátní odborné veřejnosti 2. Provádění expozicí Táborský poklad pro celostátní konferenci pedagogů (vedoucí komisí pro hodnocení Středoškolské odborné činnosti) 3. Exkurze na oddělení archeologické památkové péče pro gymnázia a obchodní školy 4. Celodenní exkurze po Táborsku v rámci konference Šlechta, zámky a panování na hranici Rakouska a Čech, která je pořádána v rámci interdisciplinárních a zahraničních setkávání Novinkou od roku 2011 je cyklus vlastivědných přednášek s názvem Sobotníci. Přednášky jsou pořádány jednou měsíčně po celý rok s výjimkou letních prázdnin. Konkrétně se jedná o vlastivědné procházky po městě Táboře a přilehlém okolí, kterými provádí muzejní historik a pedagog. Exkurze jsou vhodné pro dospělé i pro děti, pro které je navíc vţdy připraven

46

doprovodný lektorský program. V roce 2011 tuto událost navštívilo 800 lidí, z toho bylo 200 dětí.107

14.5 Lektorské a animační programy pro školy Pořádání edukačních programů je v kompetenci muzejní pedagoţky, která v roce 2011 zorganizovala celkem 81 programů pro děti z mateřských, základních i středních škol. Dohromady se programů zúčastnilo 1 727 ţáků.108 Nabízené programy se většinou váţou na stálé expozice, ale pracuje se i s aktuálními výstavami. Prostřednictvím těchto programů se děti seznámí s vystavenými objekty nejen vizuálně, ale mohou si téţ mnoho věcí vyzkoušet a osahat. V závěru pobytu v muzeu děti vypracovávají pracovní listy, které je následně moţno pouţít i v rámci školní výuky. Díky těmto programům mohou děti poznat prostředí muzea, získat k němu vztah a příště ho třeba navštívit s rodiči.

14.6 Koncerty I kdyţ je o koncerty a další podobné kulturní aktivity mezi návštěvníky zájem (viz výsledky dotazníkového šetření), v roce 2011 uspořádalo muzeum koncerty pouze tři. 

3. 6. v rámci akce Muzejní noc – Musica da chiesa (středověká, renesanční a barokní hudba) v kostele Narození Panny Marie na náměstí v Táboře



15. 12. – Trubači Tábor a dětský pěvecký sbor Zvoneček v gotickém sále Staré radnice



28. 12. – Jiří Sycha (moravské vánoční písně) v gotickém síle Staré radnice 109

14.7 Spolupráce s jinými organizacemi Husitské muzeum v roce 2011 jako jiţ tradičně spolupracovalo s odborem kultury a cestovních ruchu města Tábora na pořádání kulturně historického festivalu Táborská setkání a na Dni otevřených dveří památek, kdy zpřístupňuje některé své expozice. Městu bývá poskytnut i pronájem Gotického sálu pro konání společenských a kulturních akcí. 107

Výroční zpráva 2011. Op. Cit, s. 33. Tamtéž, s. 34. 109 Tamtéž, s. 37. 108

47

Dále muzeum spolupracuje se středními školami, pedagogickými fakultami a katedrami historie na bázi exkurzí, konzultací se studenty nebo zapůjčování studijního materiálu a knih. Soukromé společnosti A.R.G.O. jsou pronajímány podzemní chodby, aby v nich několikrát do roka mohla pořádat akci „Oţivené podzemí“. V tomto roce byla téţ navázána kooperace se Společností Husova muzea v Praze, která provozuje stálou expozici v Husově domě v německé Kostnici. Husitské muzeum tak má lepší přístup ke spolupráci na vědecké i odborné úrovni. První spolupráce obou institucí by měla proběhnout na grantovém projektu Jan Hus 1415 a 600 let poté.110

14.8 Knihovna Husitské muzeum zřizuje i odbornou knihovnu, která vznikla spolu s muzeem uţ v roce 1878. Její sluţby jsou poskytovány muzejním badatelům i široké veřejnosti. Knihovna soustřeďuje zejména literaturu o Táborsku, husitství, medievistice, dějinách umění, archeologii, muzeologii, pomocných vědách historických či restaurování a konzervování exponátů. Aktuálně se v knihovně nalézá 26 585 svazků a 400 druhů periodik. V současnosti knihovna odebírá 25 periodik.111 Tabulka č. 1 Návštěvnost muzejní knihovny

Počet uţivatelů - celkem

122

- vlastní zaměstnanci

18

- veřejnost

104

Počet výpůjček – celkem

1 547

- vlastní zaměstnanci

860

- veřejnost

687

Zpracováno autorkou na základě Výroční zprávy 2011

Jak je vidět v tabulce, muzejní knihovna je veřejností vyuţívána spíše sporadicky. Jedním z důvodů můţe být fakt, ţe o její existenci a bohatém kniţním fondu mnoho lidí neví. Je proto převáţně vyuţívána studenty vysokých škol nebo místními novináři, kteří píší o táborském regionu.

110 111

Tamtéž, s. 38. Tamtéž, s. 59.

48

15. Analýza vnějšího prostředí 15.1 STEP Analýza STEP analýza je instrument, díky němuţ jsme schopni určit vnější okolí organizace. Je to takové prostředí, v němţ organizace působí, které ji ovlivňuje, ale organizace sama toto okolí ovlivnit nemůţe. V rámci této metody zjišťujeme informace o sociálním, technologickém, ekonomickém a politicko-právním segmentu.

15.1.1 Sociální prostředí Pokud analyzujeme sociální okolí organizace, zabýváme se takovými sociálními, demografickými a kulturními faktory, které přímo ovlivňují ţivotní úroveň obyvatel. Pro organizaci je v tomto kontextu stěţejní zjišťovat zejména věkovou a vzdělanostní strukturu, informace o migraci a zvyklostech a preferencích obyvatel v regionu.112 V rámci sociálního prostředí můţeme sledovat hned několik faktorů, které mají potenciál působit na Husitské muzeum a následně ho ovlivňovat. Jako první z těchto faktorů lze uvést úroveň vzdělanosti obyvatelstva. Mezi lety 2001 a 2011 se v Jihočeském kraji navýšil počet lidí s vysokoškolským vzděláním přibliţně o jednu třetinu, osob s ukončeným středním vzděláním vzrostl zhruba o jednu šestinu a současně došlo k poklesu počtu osob s ukončeným základním vzděláním o jednu pětinu.113 Jedná se tedy o jednoznačně vzestupný trend. S úrovní vzdělanosti souvisí také struktura školství v regionu. Táborsko představuje v tomto ohledu vyhovující stav. Struktura i spádovost vzdělávacích institucí je zde na dobré úrovni. A to nejen přímo v Táboře, ale také v jeho okolí. Dalším faktorem je demografická křivka. Ve sledovaném období došlo k mírnému poklesu celkového počtu obyvatel Táborska, konkrétně o 0,2 %. Z hlediska věku114 došlo

112

POŠVÁŘ, ZDENĚK - ERBES, JIŘÍ. Management I. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006., s. 28. 113 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání mezi sčítáními 1980 až 2011 v kraji. [online] 2012 [cit. 9. května 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/sldb_graf2/$File/sldb_g2.jpg. 114 Výsledky sčítání lidu v jihočeském kraji. [online] 2012 [cit. 9. května 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/casova_rada_vybrane_ukazatele_za_so_orp_tabor.

49

zároveň k určitému navýšení počtu obyvatel ve věkové kategorii nad 65 a to o celých 13 %.115 Průměrný věk obyvatel na Táborsku je dle ČSÚ 41,7 let. Z hlediska ţivotního stylu dochází v Táboře k suburbanizaci.116 Tento vývoj je patrný zvláště v příměstských částech (Horky, Měšice, Náchod) a je doprovázen výstavbou nových domů a bytů. Ve vybraném období bylo kolaudováno celkem 2 751 nových bytů.117 Dalším aspektem, který lze zařadit do této kategorie, je trend fragmentace rodin. Jiţ od 90. let dochází k neustálému sniţování podílu vdaných a ţenatých. Zatímco v roce 1991 tvořili ţenatí a vdané téměř 2/3 populace ve věkové kategorii 15 a více let, v roce 2011 tvořila tato skupina obyvatel pouze jednu polovinu. S tím souvisí nárůst svobodných obyvatel (počet dosahuje takřka 30%) a stoupá také počet rozvedených osob.118 Třetím aspektem je inklinace ke zdravému způsobu ţití. Zájem o zdravý ţivotní styl se projevuje i v táborském regionu, coţ můţeme sledovat na rostoucí poptávce po relaxačních a sportovních sluţbách. Mimo zdravého ţivotního stylu lze také uvést vzrůstající poţadavky obyvatelstva na nabídku volnočasových aktivit. Obecně se lidé snaţí svůj volný čas vyuţívat co nejefektivněji, tedy spotřebovat co největší mnoţství sluţeb za přijatelnou cenu a pokud moţno v nepříliš dlouhém časovém horizontu. Na tento trend reaguje i vedení města Tábora a to především rozšiřováním sluţeb či inovací sluţeb stávajících. Posledním bodem, který je poměrně úzce spojen s ţivotní úrovní obyvatelstva, jsou jeho nároky na kvalitu poskytovaných produktů a sluţeb. Ačkoli cena představuje pro českého spotřebitele významný faktor, kvalita nabývá stále více na významu. Zvláště díky rozvoje moderních technologií má zákazník v dnešní době moţnost srovnání nabízených produktů a sluţeb, coţ mu usnadňuje následný výběr.

15.1.2 Technologické prostředí Technické a technologické prvky přímo ovlivňují ţivot a práci lidí v organizaci. V tomto sektoru jsou analyzovány faktory, které souvisejí s vývojem výrobních prostředků. Organizace by měly tento vývoj sledovat a implementovat jeho výsledky do své činnosti, aby si tak zajistily lepší konkurenceschopnost.119 115

Tamtéž. Termín suburbanizace označuje současný trend stěhování obyvatel z větších měst do jejich předměstských částí. Populární je v současné době výstavba tzv. satelitních městeček. 117 Výsledky sčítání lidu v jihočeském kraji. [online] 2012 [cit. 9. května 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/casova_rada_vybrane_ukazatele_za_so_orp_tabor 118 Tamtéž. 119 POŠVÁŘ, ZDENĚK - ERBES, JIŘÍ. Management I. Brno‚Op. Cit., s. 28. 116

50

Rozvoj moderních technologií s sebou přináší i řadu nových moţností zvýšení efektivity fungování muzea či jeho lepší propagaci. Z tohoto důvodu je vhodné technologický rozvoj mapovat a přizpůsobovat se mu. Do této kategorie lze zařadit nejen vyspělé komunikační a informační technologie, ale rovněţ sofistikované systémy elektronického zabezpečení či úspornější topná tělesa. Vyspělé komunikační a informační technologie implikují snahu muzea vyuţívat nejnovějších prostředků k vytvoření multifunkčního kulturního centra. Zatímco vybavení po hardwarové stránce můţe být schopno efektivně plnit svoji funkci v delším časovém úseku, software těchto zařízení by měl být aktualizován mnohem častěji. Důvodem je fakt, ţe nové programy nemusí vţdy nezbytně nutně vyţadovat výkonnější hardware. Programové vybavení můţeme pro potřeby naší instituce rozdělit do dvou skupin. Do první lze zařadit software určený pro správu sbírek či katalogizaci knihoven. Tyto programy jsou v současné době na českém trhu vyvíjeny určitým počtem společností, coţ do jisté míry omezuje

moţnost

výběru.

Druhá

skupina

pak

souvisí

s prezentací

muzea

prostřednictvím webových stránek či aplikací pro chytré mobilní telefony a tablety. Design webových stránek prodělal od svých počátků značný vývoj. Kromě rozšířených moţností v oblasti grafického návrhu je kladen důraz i na funkčnost. Webové stránky jsou přizpůsobovány novým typům zařízení (responzivní webový design)120, coţ souvisí s rozšířením a popularitou mobilních zařízení obecně. Chytré telefony umoţňují svým uţivatelům snadný a efektivní přístup k informacím, které potřebují, a to především prostřednictvím mobilních aplikací. Zde se otevírá nemalá příleţitost pro Husitské muzeum jak získat více návštěvníků a učinit svoje expozice interaktivnější a lákavější pro uţivatele chytrých telefonů. Za průkopníka ve vyuţití mobilních aplikací v prostředí muzea lze povaţovat Smithsonianova muzea ve Spojených Státech. Tato instituce zaujímá výrazně progresivní přístup v mobilní oblasti. Speciálně zřízené oddělení vytvořilo aplikace, díky nimţ mohou návštěvníci zaţít tzv. „výstavy na dálku“ nebo komunikovat s jednotlivými objekty přímo na výstavě.121 I v českém prostředí můţeme nalézt takové projekty. Národní muzeum si nechalo vytvořit multimediálního průvodce výstavami z cyklu Monarchie. Aplikace má za úkol usnadnit návštěvníkům orientaci v Nové budově Národního muzea, kde

120

MARCOTTE, Ethan. Responsive Web Design. [online] 2010 [cit. 9. května 2013]. Dostupné z: http://alistapart.com/article/responsive-web-design 121 Mobilní aplikace obohacují muzea. [online] 2011 [cit. 9. května 2013]. Dostupné z: http://datarama.aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=714376

51

výstavy probíhají a poskytnout také řadu doplňujících informací, které nelze na samotné výstavě získat.122 Další otázkou, která s technologickým prostředím úzce souvisí, je vyuţití sofistikovaných systémů pro zabezpečení objektů muzea a v nich umístěných exponátů. Moderní technologie, včetně kamerových systémů, umoţňují zajistit muzeu mnohem větší bezpečnost v kombinaci s tradičními bezpečnostními prvky. Významným aspektem technologického prostředí je také otázka energetiky. Díky technologickému vývoji je například moţné vyuţívat různá zařízení pro vytápění muzejních prostor, která mají vyšší výhřevnost a jsou tudíţ efektivnější a současně můţe být jejich provoz méně nákladný, coţ je důleţité především z hlediska rozpočtu dané organizace.

15.1.3 Ekonomické prostředí . Ekonomický segment je tvořen mnoha faktory, které propojují mikroekonomické a makroekonomické prostředí a mají vliv na strukturu národní ekonomiky. Je samozřejmé, ţe kaţdá organizace je ve své činnosti ovlivňována celkovým ekonomickým stavem. Mezi hlavní faktory, pomocí nichţ lze charakterizovat ekonomické prostředí, ve kterém se organizace realizuje, patří hrubý domácí produkt, míra inflace, úroková míra, nezaměstnanost, průměrná hrubá mzda a daňová politika. Z hlediska hrubého domácího produktu lze v současné době hovořit o recesi české ekonomiky. Vývoj HDP ČR za posledních pět let vykazuje sestupnou tendenci s výjimkou období mezi třetím čtvrtletím 2009 a prvním čtvrtletím 2011. Hlavní příčinou tohoto nepříznivého vývoje byla klesající poptávka obyvatel po zboţí a sluţbách pro konečnou spotřebu a investorů po fixním kapitálu.123

122

Mobilní průvodce pro národní muzeum. [online] [cit. 9. května 2013]. Dostupné z: http://www.omegadesign.cz/reference-webove-stranky/mobilni-pruvodce-pro-narodni-muzeum-v-praze/ 123 HDP 2013, vývoj hdp v ČR. [online] [cit. 9. května 2013]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/

52

Graf č. 1

Vývoj HDP ČR 10 8 6 1Q

4

2Q

2

3Q

0

2007

2008

2009

2010

2011

2012

4Q

-2 -4 -6

Zdroj: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/

Vývoj HDP Jihočeského kraje do roku 2011 v podstatě odpovídá vývoji celorepublikového HDP. V roce 2007 došlo téměř k zastavení růstu HDP na rozdíl od ostatních krajů, v nichţ se HDP ještě zvyšoval. Rok 2008 pak přinesl mírný pokles v důsledku úzké vazby regionu na německou ekonomiku, ve které se projevila ekonomická krize dříve neţ v ČR. Rok 2009 pak znamenal nejen pro Jihočeský kraj znatelnou recesi ekonomiky, jeţ se projevila poklesem HDP.124 Od roku 2010 pak jiţ můţeme opět pozorovat mírný růst HDP v Jihočeském kraji, který přetrvává i v roce 2011 a vývoj HDP tak jiţ nekoresponduje se sestupným celorepublikovým trendem. Navzdory předpokladům návštěvnost Husitského muzea nekoresponduje s vývojem HDP ČR, dokonce lze říci, ţe v případě návštěvnosti můţeme pozorovat zcela opačný trend. Zatímco v roce 2009 HDP zaznamenal výrazný pokles, návštěvnost oproti roku 2008 vzrostla. Stejně tak v roce 2011, kdy HDP začalo opět klesat, návštěvnost muzea se naopak navýšila. Dalším faktorem ekonomického prostředí je míra inflace. Průměrná roční míra inflace, tedy míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen, vyjadřuje procentuální změnu průměrné cenové hladiny za posledních dvanáct měsíců proti

124

Vývoj makroekonomiky v Jihočeském kraji v letech 1995 až 2010. [online] 2012 [cit. 9. května 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/vyvoj_makroekonomiky_v_jihoceskem_kraji_v_letech_1995_az_2010

53

průměru dvanácti předchozích měsíců.125 Dle údajů Českého statistického úřadu lze říci, ţe míra inflace v České republice je relativně nízká. Graf č. 2

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace

Zatímco vývoj HDP příliš neovlivňuje chování potenciálních návštěvníků Husitského muzea, ve vztahu návštěvnosti k inflaci můţeme pozorovat jistou korelaci. V roce 2008, kdy dosahovala inflace nejvyšší hodnoty za sledované období, poklesla značným způsobem i návštěvnost muzea. Dalším důleţitým aspektem ekonomického prostředí je nezaměstnanost. Obecná míra nezaměstnanosti ČR má tendenci spíše stoupat. Svého maxima ve sledovaném období zatím dosáhla v roce 2012, kdy činila celých 7,7 %. Údaj 7,4 % za rok 2013 představuje předběţný odhad Českého statistického úřadu. Obecná míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji se dlouhodobě pohybuje v niţších hodnotách, neţ je celorepublikový průměr. Zatímco v roce 2011 byla obecná míra nezaměstnanosti ČR 6,7 %, v Jihočeském kraji to bylo pouze 5,5 %.

125

Inflace – druhy, definice, tabulky. [online] 2013 [cit. 9. května 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace

54

Graf č. 3

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/obecna_mira_nezamestnanosti_v_cr_a_krajich

Předposledním faktorem definujícím charakter ekonomického prostředí je průměrná hrubá mzda. Obecně můţeme konstatovat, ţe průměrné hrubé mzdy dlouhodobě rostou. Avšak průměrná měsíční hrubá mzda v Jihočeském kraji je ve všech letech sledovaného období niţší neţ průměrná mzda na celorepublikové úrovni: Rok 2007: 2 005 Kč Rok 2008: 2 326 Kč Rok 2009: 2 439 Kč Rok 2010: 2 426 Kč Rok 2011: 2 558 Kč Lze také pozorovat tendenci navyšování tohoto rozdílu, s výjimkou roku 2010, kdy došlo k menšímu sníţení celorepublikové průměrné hrubé mzdy a navýšení průměrné hrubé mzdy v Jihočeském kraji. Tento rozdíl činí mezi lety 2007 – 2011 průměrně 2350,8 Kč.

55

Graf č. 4

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/dyngrafy.nsf/graf/mzda_v_kc/ http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/mzdy-xc

Posledním ukazatelem, který je také moţné vyuţít pro analyzování ekonomického prostředí, je daňová politika České republiky. Od 1. ledna 2013 jsou sazby daně z přidané hodnoty stanoveny následujícím způsobem: základní sazba – 17,5 %, sníţená sazba – 17,5 %. Z hlediska vývoje daně z přidané hodnoty lze jednoznačně konstatovat, ţe od roku 2007 byla tato daň postupně navyšována a to jak základní, tak i sníţená sazba. V roce 2013 pak dochází ke sjednocení obou sazeb sníţením sazby základní a zvýšením sazby sníţené. Tato daňová úprava se promítne do cen vstupného a suvenýrů.

56

Graf č. 5

Zdroj: http://www.danarionline.cz/blog/detail-prispevku/articleid-824-vyvoj-dph-od-roku-1993-do-roku-2013/

15.1.4 Politicko-právní prostředí V tomto segmentu jsou zvaţovány faktory, které vytvářejí politický a právní vývoj společnosti. Toto prostředí ovlivňuje zejména vláda. Neustálé změny v tomto odvětví vyţadují od organizací velkou míru pozornosti, jelikoţ při nedodrţování zákonů a směrnic by se mohla vystavit riziku sankcí.126 V rámci politicko-právních faktorů lze věnovat pozornost dvěma typům legislativy, které jsou spojené s danou organizací. V případě Husitského muzea v Táboře se tedy jedná o legislativu státních příspěvkových organizací a příslušnou muzejní legislativu. Husitské muzeum v Táboře je v souladu s ustanovením § 9 zákona č. 290/2002 Sb. od 1. ledna 2003 státní příspěvkovou organizací, ke které přísluší výkon funkce zřizovatele Ministerstvu kultury ČR.127 Státní příspěvková organizace je v českém prostředí poměrně častou formou vzhledem k tomu, ţe tyto organizace vykonávají činnost škol a školských zařízení, muzeí či nemocnic. Jedná se o právnickou osobu dle veřejného práva, která je zřízena k plnění úkolů ve veřejném zájmu. V České republice je právní postavení těchto organizací upraveno zákonem o 126

POŠVÁŘ, Zděněk - ERBES, Jiří Management I. Brno, Op. Cit., s. 28. Rozhodnutí ministryně kultury č. 42/2012. [online] 2012 [cit. 9. května 2013]. Dostupné z: http://www.husitskemuzeum.cz/storage/file/zrizovaci_listina_2013.pdf 127

57

rozpočtových pravidlech státu. Podle zákona č. 218/2000 Sb. jsou zřizovatelem tohoto typu organizací organizační sloţky státu. O zaloţení příspěvkové organizace státu vydává zřizovatel tzv. zřizovací listinu. Dle zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích disponují státní příspěvkové organizace vlastní právní subjektivitou. Co se týče finanční stránky těchto organizací, hospodaří příspěvkové organizace s peněţními prostředky získanými vlastní činností a peněţními prostředky od jiných osob, především z rozpočtu svého zřizovatele. Zřizovatel, v tomto případě stát, poskytuje Husitskému muzeu příspěvek na provoz na základě výkonu a dalších kritérií potřeb muzea.128 Z hlediska muzejní legislativy je fungování muzejních institucí v České republice upraveno v současné době zákonem č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.129 Tímto zákonem jsou stanoveny především podmínky ochrany muzejních a galerijních sbírek, dále pak podmínky a způsob vedení evidence sbírek muzejní povahy a jejich inventarizaci. Jsou zde obsaţena také práva a povinnosti vlastníků sbírek včetně sankcí, které mohou být vyměřeny v případě porušení stanovených povinností. Kontrolou muzejních institucí je pověřeno Ministerstvo kultury ČR. Dílčí úpravy této legislativy přinesl zákon č. 483/2004 Sb. a Vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000. Tyto novely se věnují především problematice trvalého uchovávání sbírek muzejní povahy, vedení sbírkové evidence a vyřazování předmětů z evidence, inventarizaci sbírek i vývozu sbírek do zahraničí. Ministerstvo kultury vydalo také několik Metodických pokynů130. Mezi politicko-právní faktory řadíme také koncepci účinnější podpory kultury a státní kulturní politiku. Významným dokumentem, který určuje vývoj státní kulturní politiky, je Státní kulturní politika České republiky 2009 – 2014. V rámci koncepce lze nalézt vizi státní kulturní politiky, strategické cíle této politiky a předpoklady, které je nutno naplnit, aby bylo

128

Ustanovení § 53 zákona č. 218/2000 Sb. a § 28 zákona č. 250/2000 Sb. Tento zákon nahradil zákon 54/1959 Sb. o muzeích a galeriích, jehoţ formulace do jisté míry odráţela ideologii komunistického reţimu. 130 č. j. 5762/2005 – změna zákona o rozpočtovém určení daní na změny v centrální evidenci sbírek č. j. 53/2001 – k zajišťování správy, evidence a ochrany sbírek muzejní povahy v muzeích a galeriích zřizovaných Českou republikou nebo územními samosprávnými celky (kraji, obcemi) č. j. 14.639/2002 – k provádění některých činností souvisejících s tvorbou sbírek, péčí o sbírky a vývozem sbírkových předmětů do zahraničí č. j. 4688/2007 – k zajištění průkaznosti evidence sbírkových předmětů a stanovení režimu zacházení se sbírkou v muzeích a galeriích spravujících sbírky ve vlastnictví státu a územních samosprávných celků č. j. 10012/2010 – k ochraně sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů před krádežemi, vloupáním a požárem. 129

58

dosaţeno zvolených strategických cílů. Na muzejnictví odkazuje nejvíce třetí strategický cíl koncepce:131 „Role státu, krajů a obcí při podpoře zachování a tvorby kulturních hodnot.“ Do tohoto cíle je zahrnuta i podpora akviziční činnosti muzeí, galerií, knihoven a Národního filmového archívu, stejně tak snaha o zlepšení materiálního, prostorového a technického zázemí těchto institucí, včetně digitalizace kulturního obsahu. V tomto dokumentu je uvedena i analýza dosavadního stavu kultury, trendů vývoje a stávajících koncepcí. Ministerstvo kultury následně vydalo Koncepci rozvoje muzejnictví pro roky 2009 – 2014. Kromě strategických cílů nalezneme v tomto dokumentu SWOT analýzu a finanční nároky koncepce pro státní rozpočet. Koncepce definuje devět strategických cílů, jejichţ znění je následující:132 1. Zajištění účinné preventivní ochrany movitého kulturního dědictví 2. Zvyšování úrovně odborné správy sbírek muzejní povahy 3. Vyhodnocení legislativního prostředí péče o movité kulturní dědictví a příprava zkvalitnění těchto právních norem a metodiky 4. Realizace další etapy prostorového a technického zajištění národních muzeí a galerií a některých dalších ústředních muzeí a galerií 5. Podpora akviziční činnosti státních muzeí a galerií 6. Zvýšení kvality a dostupnosti informací o sbírkách muzeí a galerií a o movitém kulturním dědictví pro odbornou i laickou veřejnost 7. Zvýšení rozsahu i kvality činnosti metodických center v muzejnictví, zvýšení úrovně výuky muzejnictví a muzeologie 8. Podpora vyuţívání výchovného a vzdělávacího potenciálu památek spojených s událostmi druhé světové války 9. Podpora zapojení muzeí a galerií do Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity s cílem dosahování výsledků vyuţitelných pro uchování, 131

Státní kulturní politika 2009-2014. Praha: Ministerstvo kultury, 2008, str. 20-23. Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví na léta 2009 – 2014 (koncepce rozvoje muzejnictví) [online] 2009 [cit. 9. května 2013]. Dostupné z: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&sqi=2&ved=0CC0QFjAA&url=http%3 A%2F%2Fwww.czmuseums.cz%2FUserFiles%2FFile%2FLegislativa%2FKONCEPCE_MaG_verze_11_opravena.doc&ei=jLSPU cepJIOG4AT2kIDQDQ&usg=AFQjCNEOi0LgM30pTcygHq7IZrdQ48A4Nw&sig2=rv3VLjqwWKwDaLREsh yagw&bvm=bv.46340616,d.bGE 132

59

ochranu a prezentaci movitého kulturního dědictví a jeho vyuţití pro výchovné a vzdělávací účely. Jak lze odvodit z uvedených strategických cílů, tato koncepce určuje základní směřování a strategii rozvoje muzejnictví pro zvolené období. V souladu se zmíněným závazným dokumentem má postupovat ministr kultury. Povinností ministerstva kultury je také seznámit s touto koncepcí všechny potenciálně zainteresované strany jako jsou hejtmani, primátoři statutárních měst či zástupci církví a náboţenských společností.

15.2 Návštěvnost Údaje o návštěvnosti kulturních institucí tvoří důleţitý zdroj informací například při komunikaci se zřizovatelem či při různých formách fundraisingu. Husitské muzeum má ještě dvě pobočky v Soběslavi a Veselí nad Luţnicí. Těmi se sice tato práce nezabývá, ale do tabulky návštěvnosti je pro přehlednost a úplnost uvádím. Tabulka č. 2 Návštěvnost Husitského muzea

ROK Stará radnice Bechyňská brána Památník Soběslav Veselí CELKEM 2007

67 847

15 229

4 418

13 548

1 462

102 504

2008

50 101

15 699

4 790

8 135

1 173

79 898

2009

53 501

18 567

7 663

6 405

1 514

87 650

2010

36 746

15 594

6 374

6 006

1 223

65 943

2011

49 705

11 709

5 087

7 296

1 275

75 072

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě Výročních zpráv 2007-2011.

Trend návštěvností je od roku 2007 spíše sestupný. Zatímco v roce 2007 do muzea přišlo celkově 102 504 osob, o rok později klesla návštěvnost přibliţně o 20 %. V následujícím roce pak návštěvnost mírně vzrostla. Výpadek v návštěvnosti v roce 2010 byl způsoben revitalizací hlavní expozice Husité, která byla část roku veřejnosti nepřístupná. Navzdory předpokladům, nová zřízená expozice nepřilákala tolik lidí a návštěvnost se zvýšila pouze o necelých deset tisíc osob.

60

15.3 Konkurence Aby byla analýza vnějšího prostředí Husitského muzea kompletní, je třeba zamyslet se nad jeho konkurencí. Konkurenční soupeření není konstantní ale spíše proměnnou veličinou.133 Je třeba mít na zřeteli, ţe konkurence muzea se neodehrává pouze v rámci jednoho odvětví, ale je ovlivněna dalšími vnějšími vztahy. Jelikoţ se Husitské muzeum specializuje na jednu konkrétní historickou etapu, která se spjata s místem jeho působení, dá se konstatovat, ţe v tomto směru nemá konkurenci v rámci celé České republiky. Husitské muzeum ovšem téţ funguje jako organizace, kde se prezentuje kultura a umění. Jako takové má v rámci města hned několik konkurentů. V městě Táboře působí tři městské galerie (Galerie U Radnice, Galerie 140), které se specializují na vystavování děl místních a regionálních umělců. Jedna z nich (Vodárenská věţ) se pak zaměřuje především na spolupráci se místními školami. Jako konkurenční vůči Husitskému muzeu se profiluje i malé soukromé muzeum historické fotografie Šechtl a Voseček. Ve městě se nacházejí i další organizace, které sice Husitskému muzeu nekonkurují na poli kulturně-historickém, ale coby reprezentanti turisticky populárních atrakcí. Jedná se o Muzeum lega, Muzeum čokolády a marcipánu a Strašidelné podzemí a muzeum starých řemesel. K určení konkurenčních tlaků na trhu nám můţe pomoci Porterův model134 (téţ Model pěti sil). Podle tohoto modelu se při analýze situace zaměřujeme na propojení následujících aspektů: 

Konkurence v odvětví v současnosti



Potenciální nová konkurence



Hrozba ze strany substituce



Hrozba ze strany zákazníků



Hrozba ze strany dodavatelů Hlavní segment působení Husitského muzea lze určit dle jeho hlavního produktu, coţ

jsou historicky a regionálně zaměřené expozice a výstavy. Jak jsem jiţ zmínila výše, podobně se v městě Táboře profilují i městské galerie. Konkurenční boj nastává především v oblasti výstav, které mají velmi podobnou dramaturgii, kdyţ přibliţují umělce z blízkého okolí. 133

ŠKARABELOVÁ, Simona – NESHYBOVÁ, Jarmila. Ekonomika kultury a masmédií. Op. Cit., s. 161. KOTLER, Neil G – KOTLER, Philip - KOTLER, Wendy I. Museum marketing and strategy: designing missions, building audiences, generating revenue and resources. 2nd ed. San Francisco: Jossey-Bass, 2008. s. 56. 134

61

Co se týče vstupu nové potenciální konkurence na trh, musíme konstatovat, ţe to je jistě moţné. Ovšem vzhledem k tomu, jak rozsáhlými sbírkami Husitské muzeum disponuje, není to velmi pravděpodobné. Zároveň ve městě existuje jiţ několik podobně zaměřených galerií, z čehoţ se dá usuzovat, ţe vstup na trh pro konkurenci není příliš přitaţlivý. Hrozba ze strany substitutu znamená, ţe produkt je snadno nahraditelný. Domnívám se, ţe stálé expozice a téţ historicky cenné budovy představují exkluzivní produkt muzea, který nelze ničím nahradit. Pokud bychom o muzeu uvaţovali ve větší šířce coby moţnosti jak kulturně trávit volný čas, museli bychom do substitutů zahrnout další kulturní zařízení jako divadla, kina apod. Hrozeb ze strany zákazníků je třeba se obávat, pokud tito mají lepší vyjednávací pozici. Zákazníci pak mohou tlačit cenu dolů a mít větší poţadavky. V případě Husitského muzea zákazníci nepředstavují velkou hrozbu, neboť muzeum není na výnosech ze vstupného závislé a tvoří pouze z příjmů muzea. Navíc muzeum by bez návštěvníků přeţilo i z toho důvodu, ţe jeho hlavní náplní činnosti je sbírky vytvářet a uchovávat, nikoliv prezentovat. Jako hrozbu ze strany dodavatelů lze uvést moţnost zvýšení nájemného v budovách muzea, které za tyto platí pronajímateli (Městský úřad Tábor) pouze symbolickou částku. Kdyby došlo je změně situace, muzeum by v tomto případě mělo slabou vyjednávací pozici. Naopak kdyby rostla moc dodavatelů subdodávek archeologického výzkumu či výrobců suvenýrů, pro muzeum by to neznamenalo velké riziko, protoţe na trhu je na výběr mnoho dalších firem.

16. Analýza vnitřního prostředí Do analýzy vnitřního prostředí spadá všechno to, co můţe organizace sama ovlivnit. V následující kapitole proto bude rozebrána organizační, finanční a komunikační sloţka muzea.

62

16.1 Organizační struktura Husitského muzea Husitské muzeum je rozděleno na šest oddělení, která spolu vzájemně kooperují. Není výjimkou, ţe některé osoby zastávají několik funkcí současně podle potřeby. Například asistentku ředitele, propagační referentku a občasnou pokladní zastává jedna osoba.

Úsek ředitele Zodpovědným za chod a činnost muzea je ředitel. Hlavní náplní práce tohoto oddělní je koordinovat a řídit činnost ostatních úseků muzea. Působí zde i asistentka ředitele, interní auditor a správce centrální evidence sbírek. Historické oddělení V tomto úseku pracuje kurátor historických sbírek, restaurátor plastik, správce depozitáře, knihovník a kulturní historik. V současnosti není toto pracoviště plně obsazené a je vypsáno výběrové řízení na historika starších dějin a historika novějších dějin. Archeologické oddělení Hlavní činností tohoto oddělení je realizace archeologického výzkumu. Působí zde vedoucí archeolog, kurátor archeologických sbírek, výstavářka, archeolog, konzervátorka keramiky, dokumentátorka, dokumentátor/fotograf. Ekonomické oddělení Pracovní náplní tohoto úseku je správa hospodaření muzea. Na tomto pracovišti je zaměstnán správce rozpočtu/personalista, účetní/referentka majetkové správy. Provozní oddělení Oddělení zajišťuje technickou a provozní stránku muzea. Pracuje zde vedoucí technický pracovník/bezpečnostní referent, údrţbář/výstavář, restaurátor nábytku/konzervátor. 63

Oddělení programů a expozic Oddělení zaštiťuje činnost muzejního pedagoga a pěti dalších zaměstnanců, kteří pracují jako prodejci suvenýrů, průvodci a pokladní. V muzeu tedy celkem na plný úvazek pracuje 27 osob (po potřebném doplnění historického oddělení to bude 29 osob) z toho 12 má vysokoškolské vzdělání. Na sezónu bývá tým muzejních pracovníků doplněn o brigádníky, kteří pracují na pozici průvodců.

16.2 Finanční stránka Husitského muzea V následující kapitole vycházím především z výročních zpráv, které má muzeum povinnost zveřejňovat kaţdý rok pro kontrolu jeho činnosti. V úvodu musím uvést, ţe Husitské muzeum má společný rozpočet i se svými pobočkami v Soběslavi a Veselí nad Luţnicí. Ačkoliv se analýzou těchto pracovišť ve své práci nezabývám, následující ekonomické údaje jsou společné pro všechny filiálky. Jak uţ bylo uvedeno výše, stěţejní produkt muzea se nachází v Táboře a rovněţ táborská odbočka vykazuje mnohem vyšší návštěvnost. Dle údajů z roku 2011 tvoří návštěvnost muzeí v Soběslavi a ve Veselí nad Luţnicí pouze 10% z celkové návštěvnosti. Husitské muzeum je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury České republiky. Příspěvky a dotace ze státního rozpočtu tedy tvoří 80 % jeho celkových příjmů. Další příjmy pocházejí z trţeb za vlastní výkony, z fondů, darů a sponzorských příspěvků. Ačkoliv zřizovatel muzea by si přál, aby financování bylo rozděleno rovnoměrněji mezi více zdrojů, muzeum ve vícezdrojovém financování není zatím moc úspěšné. Husitské muzeum zatím nemá vypracovanou efektivní strategii získávání finančních zdrojů z dotací a grantů. Svůj podíl na tomto stavu nese také fakt, ţe Husitské muzeum je příspěvkovou organizací státu, tudíţ ostatní instituce jako je například Krajský úřad nepovaţuje za nutné dále tuto organizaci podporovat. Předpokládají, ţe muzeum je jiţ dostatečně dotováno svým zřizovatelem.135 Ani oslovování sponzorů zatím nepřineslo větší finanční prostředky. V současné době totiţ muzeum nedisponuje moţnostmi, jak propagovat případné sponzory. Na hospodaření

135

Osobní rozhovor s ředitelem Husitského muzea, 2. 5. 2013.

64

muzea se menší měrou podílí i město Tábor. Přispívá na takzvané měkké akce, jako je například koncertní triptych, noční prohlídky hradu nebo Muzejní noc. Kesner potvrzuje, ţe v důsledku nynější ekonomické situace, nelze očekávat nárůst prostředků ze státního rozpočtu. Zároveň je jasné, ţe náklady kulturních institucí se budou neustále zvyšovat. Jednak budou stále narůstat povozní náklady, ceny energie a další. Za druhé bude nezbytné investovat do nových výstav a expozic, aby si muzea udrţela svou konkurenceschopnost. Tím, ţe muzeum zvyšuje svou finanční soběstačnost, můţe lépe čelit rizikům ve vnějším prostředí.136 . Tabulka č. 3 Hospodaření Husitského muzea

Poloţka rozpočtu

Rok 2007

Rok 2008

Rok 2009

Rok 2010

Rok 2011

Výdaje celkem

21 710 430

26 643 000

20 201 627

27 477000137

25 722 000

Příjmy celkem

21 773 740

26 748 450

20 306 115

27 540 000

25 722 000

63 310

105 450

104 488

63 000

0

Hospodářský výsledek

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě Výročních zpráv 2007-2011.

16.2.1 Celkový rozpočet Z hlediska výsledků hospodaření ve zkoumaném období (2007 – 2011), vykazuje Husitské muzeum spíše stabilní trend. Ačkoliv výdaje a příjmy narůstají a klesají v závislosti na současné ekonomické situaci, muzeum je schopné dosahovat pozitivního hospodářského výsledku a nelze tedy jeho činnost označit za ztrátovou.

136 137

KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Op. Cit., 246-247. Výroční zpráva uvádí údaj 24 477. Po přepočítání všech výdajů bylo zjištěno, ţe jde o překlep.

65

Tabulka č. 4 Výdaje Husitského muzea

Výdaje

Rok

Ostatní Mzdy

osobní náklady

Spotřeba

Spotřeba

materiálu

energie

Spotřeba zboţí a sluţeb

Ostatní výdaje

Celkem

2007

8 358 071 2 991 114 1 763 770 1 372 220 7 093 164

132 091

21 710 430

2008

8 363 146 2 962 128 1 067 520 1 856 660 11 785 870

607 767

26 643 000

2009

8 202 546 3 078 638 1 267 000 1 557 090 4 462 834

1 633 519 20 201 627

2010

8 666 000 3 331 000 3 203 000 1 736 000 8 159 000

2 382 000 27 477 000

2011

8 008 000 3 058 000 1 262 000 1 774 000 4 891 000

6 729 000 25 722 000

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě výročních zpráv 2007-2011.

Největší podíl nákladů Husitského muzea tvoří dlouhodobě výdaje za mzdy. Druhou nevýznamnější nákladovou poloţku tvoří spotřeba zboţí a sluţeb. Do této kategorie muzeum zahrnuje například výdaje za úklid, ostrahu, propagaci, poštu, telefonní účty, správu počítačové sítě apod. Nejvíc ale nárůst výdajů v této skupině ovlivňuje archeologický výzkum. Pokud muzeum zrovna nějaký výzkum provádí, najímá si různé subdodávky jako například firmy na terénní práce nebo na zpracování dokumentace. Důleţitou poloţku v rozpočtu tvoří i tzv. ostatní osobní náklady, kam spadá sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců nebo výplaty externích spolupracovníků, kteří s muzeem spolupracují na základě Dohody o provedení práce. Výdaje za materiál mají konstantní vývoj, vybočuje pouze rok 2010, coţ souvisí s investicemi do nové expozice Husité. Výdaje za energie se zvyšují plynule, coţ souvisí s obecným nárůstem cen energií. Výše tzv. ostatních výdajů se liší rok od roku podle aktuálních potřeb muzea. Spadají do nich totiţ náklady na nákup sbírkových předmětů, náklady na restaurování, konzervování a preparování, daně a různé poplatky a téţ odpisy dlouhodobého majetku.

66

Tabulka č. 5 Příjmy Husitského muzea

Příjmy

Rok

Příspěvek od

Trţby za vlastní

zřizovatele

výkony

Dary a sponzorské

Ostatní

Celkem

příspěvky

2007

14 913 000

6 254 353

-

606 387

21 773 740

2008

14 725 000

11 789 903

-

233 547

26 748 450

2009

16 625 999

3 412 902

55 000

209 214

20 306 115

2010

21 387 000

5 635 000

40 000

478 000

27 540 000

2011

20 085 000

4 947 000

35 000

655 000

25 722 000

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě Výročních zpráv 2007-2011.

Největší podíl příjmů tvoří příspěvky na provoz od zřizovatele muzea tedy Ministerstva kultury ČR. Od roku 2007 lze sledovat spíše vzestupnou tendenci ministerských příspěvků. Zatímco v roce 2007 to bylo necelých 15 miliónů, v roce 2011 se jednalo uţ o 20 milionů. Oproti tomu trţby za vlastní výkony jsou úzce spojeny s prováděním archeologického výzkumu, který tvoří převáţnou část těchto poloţek a nelze tedy o nich jednoznačně hovořit jako o vzestupném nebo sestupném trendu. Tuto poloţku totiţ zásadně ovlivňuje, zda je právě archeologický výzkum prováděn nebo ne. Z údajů uvedených v tabulce vyplývá, ţe dary a sponzorské příspěvky představují minimální sloţku rozpočtu muzea. V letech 2007 a 2008 muzeum dokonce neobdrţelo ţádné dary a sponzorské příspěvky. Od toku 2009 můţeme sledovat, ţe výše těchto příspěvků klesá. Do ostatních příjmů muzea jsou zahrnuty příjmy jinde neuvedené. Jedná se například o výnos z pronájmů, aktivaci sluţeb souvisejících s vnitřní organizací, aktivaci dlouhodobého hmotného majetku nebo čerpání z fondů reprodukce majetku.

67

Tabulka č. 6 Trţby za vlastní výkony

Trţby za vlastní výkony Rok

Vstupné

Prodané zboţí

Archeologický výzkum

Celkem

2007

2 586 882

363 480

3 303 991

6 254 353

2008

2 188 716

526 532

9 074 655

11 789 903

2009

2 037 115

408 781

967 006

3 412 902

2010

1 648 000

418 159

3 568 841

5 635 000

2011

2 612 000

628 526

1 706 474

4 947 000

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě Výročních zpráv 2007-2011.

Příjmy ze vstupného tvoří konstantní zdroj financí. S výjimkou roku 2010, kdy byla zavřená expozice, přesahuje hodnota vybraného vstupného 2 miliony korun. Tato částka odpovídá přibliţně 10 % z celkových příjmů muzea. Pokud by došlo k navýšení vstupného o 25 % a návštěvnost by významně neklesla, do muzejního rozpočtu by přibyla částka 653 tisíc korun. Vztáhneme-li to na nejaktuálnější údaje tedy z roku 2011. Ačkoliv se tato částka můţe stát zanedbatelná, ve skutečnosti by mohla výrazně napomoci zvýšení úrovně propagace, která je v současnosti značně podfinancovaná. I kdyţ se můţe jevit, ţe archeologický výzkum je výrazným zdrojem financí, ve skutečnosti zisky z toho výzkumu významně nepřevyšují náklady na jeho realizaci. Prodej zboţí z muzejního obchodu představuje konstantní a nepříliš významnou poloţku, přičemţ do rozpočtu z něj přichází asi půl milionu korun.

16. 3 Propagace Propagace tvoří nezbytnou sloţku komunikačního mixu instituce. Aby návštěvníci mohli do muzea přijít, musí o něm a jeho nabídce nejprve vědět. Husitské muzeum se propaguje zejména v rámci města a kraje. Kvůli svému omezenému rozpočtu se snaţí orientovat hlavně na ty moţnosti, které rozpočet příliš nezatíţí. Muzeum finanční prostředky, které vydává na propagaci, začalo odděleně evidovat aţ v roce 2010, coţ souviselo příchodem nové muzejní pedagoţky, která komunikační strategii začala věnovat větší pozornost.

68

Tabulka č. 7 Náklady na propagaci Husitského muzea

2010

2011

2012

92 708 Kč

64 762 Kč

19 800 Kč

Zdroj: Zpracováno autorkou na základě Výročních zpráv 2007-2011.

I kdyţ údaje nejsou sbírány dlouhodobě, je vidět, ţe byl nastolen trend sniţování nákladů muzea na propagaci. Výdaj za rok 2012 sice ještě není kompletní, protoţe některé poloţky budou teprve doúčtovány v roce 2013. I tak by ale výše nákladů za propagaci neměla přesáhnout rok 2011. Muzejní pedagoţce Mgr. Kláře Smolíkové se podařilo navázat vazby s regionálními médii a sníţit náklady na prezentaci muzea. V roce 2010 si muzeum pronajalo ve městě billboard, zaplatilo si inzerci v průvodci pro turisty, v kalendáři nebo ve Zlatých stránkách. V roce 2011 tvořily více jak polovinu nákladů na propagaci výdaje za tisk a distribuci plakátů a letáků. Byla rovněţ navázána spolupráce s Českými drahami, které muzeu zdarma vylepují jeho letáky ve svých prostorech. Výměnou za to mají v muzeu zvýhodněné vstupné. S městem muzeum spolupracuje na bázi výměny plakátů s programem, které si vzájemně vylepují na svých propagačních plochách. Město tak měsíčně vylepuje 10 - 15 plakátů a program distribuuje i v městském Infocentru. Na stejné bázi muzeum kooperuje i s Divadlem Oskara Nedbala, Botanickou zahradou a Městskou knihovnou. Plakáty s měsíčním programem jsou pravidelně zasílány do základních a středních škol v Táboře. Muzeum se dále ve městě začalo prezentovat pomocí zvukových informačních tabulí. Co se týče městského navigačního systému, Husitské muzeum je v něm zohledněno. Problémem je v tom, ţe tento navigační systém nepokrývá celé město Tábor a například v blízkosti autobusového a vlakového nádraţí zcela chybí. Další propagace probíhá formou horizontálních vývěsek, které jsou umístěny před všemi budovami muzea. Další prezentace probíhá formou direct mailu. Do regionálního tisku jsou pravidelně zasílány tiskové zprávy. Díky internetu se muzeum prezentuje i za hranicemi města. V rámci kraje muzeum pravidelně zasílá měsíční program do základních a středních škol, do základních uměleckých škol a různých center mládeţe. Vedení muzea si uvědomuje, ţe je důleţité přilákat do muzea děti a mládeţ, protoţe pokud si zvyknou do muzea chodit a vytvoří si k němu vztah, budou jej navštěvovat i v dospělosti. Pracovníci taktéţ spravují databázi návštěvníků, kteří mají zájem o zasílání programu na vlastní email. Databáze se stále rozšiřuje a v současnosti čítá asi tisíc kontaktů. Mimo okruh nejbliţšího regionu se muzeum dostane i prezentací na kulturně informačních webech jako je Kudy z nudy nebo Kam po Česku, 69

s kterými spolupracuje. Muzeum na vlastní náklady tiskne letáky, které jsou dále šířeny ve stojanech firmy Adjust Art po území České republiky. S ohledem na finanční náročnost si muzeum nemůţe dovolit inzerci v tisku a v médiích obecně. Záměrem tedy je navázat s médii takovou spolupráci, která by probíhala přirozeně. Aby se média sama zajímala o muzejní nabídku. V roce 2011138 Husitské muzeum začalo spolupracovat s rádiem Blaník, Orlík, Faktor a jihočeskou pobočkou Českého rozhlasu. Podle informací muzea, bylo v rádiích během roku zveřejněno asi 40 vstupů, které informovaly a přibliţovaly muzejní program. Důleţité je, ţe rádia si zvykla o muzeu informovat a zařazovat jej do svých kulturních přehledů. Pro muzeum je to reklama s širokým dosahem, aniţ by za ni muselo platit. V témţe roce bylo Husitské muzeum několikrát zmíněno i v televizi. Třikrát se jednalo o Regionální televizní agenturu a šestkrát o Českou televizi. Veřejnoprávní televize například zařadila informace o muzeu do svého pořadu Toulavá kamera nebo informovala o unikátní výstavě roţmberské kroniky. Články o muzeu se v médiích objevily během roku 2011 celkem 59krát. Jednalo o regionální periodika Táborský deník, Táborsko a Sedmička. O muzeu informoval i celostátní tisk Mladá Fronta a Právo ovšem ve svých krajových přílohách. Většina článků se týkala výstav a akcí v rámci Roţmberského roku, populárních výprav Sobotníci a první úspěšné Muzejní noci. Muzeum prezentovali i jeho pracovníci svými příspěvky na konferencích. Konkrétně se jednalo o konference v Muzeu skla a biţuterie v Jablonci nad Nisou, V zemském muzeu v Brně a v Jindřichově Hradci. Muzeum s veřejností komunikuje i prostřednictvím svých webových stránek, které obsahují mnoho informací o činnosti a produktech muzea. Co povaţuji za negativum je, ţe nejsou kompletně přeloţeny do angličtiny nebo němčiny. Po kliknutí na ikonu jazykové mutace se návštěvníkovi zobrazí pouze strohé představení muzea, otevírací doba a ceník vstupného. Webové stránky by mohly být obohaceny i o fotky z proběhlých akcí či o ucelené informace pro novináře. V nabídce je rovněţ odkaz na archiv výstav. Tato sekce je ale značně omezená a je třeba ji doplnit. Vzhledem k tomu, ţe jednou z hlavních činností Husitského muzea je i provádění archeologického výzkumu, mohlo by být přínosné o výsledcích této činnosti na webu informovat.

138

Ve své práci pracuji s údaji z roku 2011, protoţe informace za rok 2012 muzeum zatím nemá zpracováno.

70

17. SWOT analýza Husitského muzea Podle Kotlera má veškeré marketingové plánování začínat situační analýzou. Jedním z nástrojů, která můţe pomoci zjistit postavení organizace na trhu je analýza SWOT. Díky provedení této analýzy můţeme sestavit seznam faktorů, které je třeba vzít v úvahu při určování postupů jak zlepšit výkon muzea. Analýza hodnotí vnitřní silné stránky (Strenghts) a vnitřní slabé stránky (Weaknesses). Dále hodnotí vnější prostředí z hlediska příleţitostí na trhu (Opportunities) a hrozeb (Threats).139 Jestliţe si organizace tyto zásadní oblasti ujasní, můţe jí to pomoci v definování její budoucí činnosti a směřování. Silné stránky S1 jedinečné zaměření v rámci České republiky (husitství) S2 příznivé umístění hlavní muzejní budovy v centru města S3 bohaté sbírky, které zatím nebyly zpřístupněny, depozitáře S4 výstavní prostory vhodné pro pořádání méně rozsáhlých výstav (sklepní prostor, galerie Stará radnice, Grafický kabinet v Bechyňské bráně S5 Gotický sál – vhodný prostor pro pořádání společenských a kulturních událostí města S6 Spolupráce s Husovým domem v Kostnici S7 Prostorný přednáškový sál S8 Knihovna s odbornou specializovanou literaturou – husitství, historie Tábora S9 Úspěšné čerpání z Norských fondů (expozice Husité) S10 Zapojení se do akce Muzejní noc S11 Lektorský program pro děti S12 Kvalifikovaní odborní zaměstnanci S13Prezentace muzea na sociální síti Facebook S14 Časté ohlasy na činnost v místním tisku S15 Moţnost spolupráce na bázi dobrovolnictví se studenty středních škol. S16 Hlavní expozice Husité je bezbariérová S17 Publikační činnost pracovníků v odborné literatuře S18 Vydávání časopisu Husitský Tábor (jednou ročně, mezinárodní platforma pro bádání o husitství)

139

KOTLER, Neil,G. - KOTLER, Philips - KOTLER Wendy. Museum marketing and strategy: designing missions, building audiences, generating revenue and resources, Op. Cit, s. 47-48.

71

S19 Muzeum není provozně vázáno na město – vyuţívá městské budovy, povinno provádět pouze drobné opravy S20 Dlouhodobá tradice Slabé stránky W1 finanční závislost na zřizovateli W2 nedostatečný fundraising W3 neschopnost přilákat sponzory a dárce W4 příliš regionální zaměření výstav W5 nedostatky v digitalizaci sbírek W6 nízká návštěvnost mimo hlavní sezónu – letní prázdniny W7 chybí periodikum, které by pravidelně informovalo o činnosti muzea W8 silná provázanost s turistickým ruchem města W9 jazyková nevybavenost průvodců a pokladních Příleţitosti O1 navázání spolupráce s podobně zaměřenými institucemi v regionu, moţnost spolupořádání nebo výměny výstav O2 prohloubení spolupráce s Husovým domem v Kostnici O3 navázání spolupráce s dárci a sponzory z regionu O4 zatraktivnění produktu pro místní obyvatele – pořádání variabilnějších výstav s nadregionálním významem, zvýšení počtu návštěvníků, kteří bydlí v Táboře a okolí O5 zřízení Klubu přátel Husitského muzea – vytvoření rádcovského recipročního systému, za pravidelné příspěvky jsou poskytovány výhody jako niţší vstupné apod. O6 zvýšit frekvenci komentovaných prohlídek O7 moţnost zvýšení vstupného o 25% - přineslo by další peníze do rozpočtu O8 rozšíření sortimentu muzejního obchodu – občerstvení, automat na kávu O9 vylepšení webových stránek muzea – cizojazyčná mutace, diskusní fórum Hrozby T1 problematické parkování v centru města – před budovou muzea, nedostatek parkovacích míst, která jsou navíc drahá T2 konkurence dalších kulturních institucí v regionu

72

T3 pokles finančních příspěvků v důsledku hospodářské krize, výdaje na kulturu se celkově sniţují T4 obecný pokles zájmu o kulturu – pokud do města přestanou jezdit turisté, muzeu můţe poklesnout návštěvnost

18. Marketingový výzkum K identifikaci muzejních návštěvníků, jejich potřeb a přání mohou vyuţít muzea nástroj marketingového výzkumu. Marketingový výzkum můţeme definovat jako: „plánované a systematické shromažďování, srovnávání a analýzu údajů, které mohou pomoci managementu organizace při rozhodování o její činnosti a při kontrole důsledků těchto rozhodnutí.“140 Z marketingového výzkumu by se měla organizace dozvědět, kdo kupuje výrobky a sluţby, jaké výrobky a sluţby návštěvníci očekávají, kdy a kde je budou kupovat a jak je budou platit. Marketingový výzkum je ale u neziskových organizací stále zanedbáván a podceňován. Častým důvodem bývá hlavně nedostatek finančních zdrojů nebo nedůvěra ve výzkum jako v něco, co by mohlo zlepšit rozhodování instituce. Cílem kaţdého marketingového výzkumu by mělo být zjistit a poté předvídat, jaké má zákazník poţadavky a zda je s nabízeným produktem spokojený. Marketingový výzkum můţe vycházet buď z primárních, nebo sekundárních dat. V primárním výzkumu si informace zajišťuje samotná organizace – ať uţ samostatným sběrem dat v terénu nebo tak, ţe si najme specializovanou firmu. Sekundární výzkum vyuţívá data, která byla původně sbírána za jiným účelem, a nově je interpretuje. Výhodou tohoto postupu je okamţitá dostupnost dat a jejich bezplatnost.141 Pokud si organizace vybere první moţnost, musí se následně rozhodnout, jakou pouţije metodu. Nabízí se jich několik od pozorování přes osobní rozhovory aţ po dotazníky. Informace by měly být sbírány během delšího časového úseku. Konečnou fázi výzkumu pak tvoří vyhodnocení odpovědí a tlumočení výsledků managementu organizace, který je můţe uvést do praxe.

140 141

HANNAGAN, Tim. Marketing pro neziskový sektor. OP. Cit., s. 59. FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. Brno: Computer Press, 2008, s. 10.

73

18.1 Výzkum mezi návštěvníky Husitského muzea V rámci vypracovávání práce o Husitském muzeu jsem spolu s muzejní pedagoţkou vypracovala dotazník, který byl distribuován mezi návštěvníky muzea. Dotazníkové šetření probíhalo během tří týdnů v srpnu a v září 2012. I kdyţ byl papírový dotazník v prostorách muzea umístěn jiţ od května, jeho návratnost byla mizivá. Jako nezbytná se ukázala moje přítomnost v muzeu a aktivní oslovování lidí. Aby byl výběrový soubor reprezentativní, měl by obsahovat 1% populace, ale jak uvádí Johnová, kulturní neziskové organizace se často pohybují pod touto hranicí, a přesto to pro jejich účely můţe být dostačující.142 Dotazník vyplnilo přesně 100 návštěvníků, coţ je méně neţ 1% z ročního počtu návštěvníků. Z toho vyplývá, ţe tento soubor není reprezentativní a nelze ho zobecňovat na širší populaci. Přesto se ale domnívám, ţe můţe poskytnout muzeu přínosné informace, na které můţe navázat v případném dalším rozsáhlejším a fundovanějším výzkumu. Dotazník primárně zjišťoval spokojenost návštěvníků s produktem muzea, jeho cenou a dostupností muzea. Dotazník obsahoval 17 uzavřených otázek s mnohonásobným výběrem moţností a 1 otázku dichotomickou. U dvou otázek mohl respondent označit více správných odpovědí. Otázky, které zjišťovaly estetický soud respondentů a spokojenost s úrovní určitých sluţeb vyuţívaly stupnici pětibodovou hodnotící stupnici. Dvě otázky byly konstruovány jako otevřené, ale z 90 % zůstaly nevyplněné. To vypovídá o neochotě návštěvníků věnovat dotazníku více času neţ je nezbytně nutné. Respondenti rovněţ měli moţnost připojit svůj email, pokud chtěli zasílat program a novinky z muzea. Tuto poloţku vyplnil pouze jeden respondent. Tato situace můţe vypovídat o nechuti lidí zabývat se různými dotazníky a jejich neochotě poskytovat svůj kontakt. Podle odpovědí na sociodemografické otázky se ukázalo, ţe do muzea chodí více ţen. Konkrétně 57 % ţen a 43 % muţů. To, ţe kulturní publikum tvoří převáţně ţeny, není překvapivou informací, je to známo jiţ z dříve prováděných výzkumů.143

142 143

JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění. Op. Cit., s. 120. KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. Op. Cit., s. 99.

74

Graf č. 6

Pohlaví návštěvníků

43 57

Muž Žena

Co se týče věkové úrovně návštěvníků, ukázalo se, ţe nejpočetněji zastoupenou skupinou jsou lidé mezi 41 aţ 59 lety. Konkrétně se jednalo o 31 % dotázaných. Podobný podíl na návštěvnosti ale tvoří i věkové skupiny 16-26 let (29 %) a 27- 40 let (30 %). Naopak nejmenší podíl návštěvníků tvořily děti do 15ti let a senioři nad 60 let. To znamená, ţe i kdyţ je studentské vstupné cenově zvýhodněno a mělo by tedy do muzea přivádět více mladých lidí, na návštěvnosti muzea se to ve větší míře neprojevuje. Stejně tak mají niţší vstupné lidé od věku 65 let, coţ ale také nepřispívá k jejich větší návštěvnosti. Moţností, jak vyřešit tento problém, by mohlo být rozšíření nabídky o poukazy na prohlídku muzea. Mladší návštěvníci, kteří do muzea chodí, by jej kupovali pro své blízké. Ti by se tak dozvěděli o muzejním programu a mohli by se stát častějšími návštěvníky.

75

Graf č. 7

Jako důvod návštěvy respondenti uváděli, ţe chtějí získat nové poznatky z historie (42 %) a zaţít něco zajímavého (43 %). Zbytek respondentů jako důvod návštěvy uváděl většinou povinné školní exkurze. Ukazuje se tedy, ţe do Husitského muzea nechodí lidé jenom proto, aby se dozvěděli informace o historii města a husitském hnutí, ale aby se pobavili a vyplnili volný čas. Proto by se muzeum mělo prezentovat jako instituce, kde je moţno trávit volný čas různými kulturními akcemi. V dnešní době uţ návštěvníkům nestačí pouze dívat se na objekty a číst dlouhé popisky. Lidé si nechtějí odnášet jen nové poznatky a informace, ale především proţitky.

76

Graf č. 8

Důvod návštěvy

15 42 Nové poznatky z historie Zajímavý zážitek 43

Jiné

Co se týče zájmu o konkrétní muzejní nabídku, největší zájem byl projeven o stálé expozice (39 %). Kvůli podzemním chodbám do muzea přišlo 30 % návštěvníků. Budovy, v kterých organizace sídlí, a aktuální výstavy zaujaly stejný počet respondentů (11 %). Pouze 9 % přišlo do muzea kvůli mimořádné akci jako je vernisáţ nebo koncert. Graf č. 9

77

Pouze 5 % respondentů uvedlo, ţe patří mezi pravidelné návštěvníky muzea, 18 % bylo v muzeu několikrát a 27 % jednou. Celých 50 % respondentů bylo v muzeu poprvé. Většina respondentů (77 %) tedy uvedla, ţe v muzeu byly buď jednou nebo vůbec. Za stálé návštěvníky můţeme povaţovat pouze 23 % z nich. Z toho se ukazuje, ţe Husitské muzeum není místem, kam by se návštěvníci častěji vraceli.

Graf č. 10

Na otázku, s kým jste do muzea přišel, odpovídali respondenti nejčastěji, ţe s rodinou (53 %). Dále v pořadí přišli nejčastěji s přáteli (22 %) a sami (15 %). Se školou přišlo (10 %) respondentů, exkurzi neuvedl nikdo.

78

Graf č. 11

Doprovod

0

10

15 Sám

22

S rodinou S přáteli 53

Zájezd/Exkurze Se školou

Z výzkumu dále vyplynulo, ţe pouze 22 % návštěvníků pochází z Tábora a jeho blízkého okolí. Dalších 22 % uvedlo, ţe se jejich bydliště nachází do 30 km od Tábora. Bydliště do 100 km od Tábora uvedlo 24 % a nad 100 km od Tábora celých 32 % respondentů. Z toho lze vyvodit, ţe většina návštěvníků není místní. Můţe to znamenat, ţe pro obyvatele Tábora není muzejní produkt dost atraktivní a návštěva muzea je spojena spíše s turistickým ruchem. Je třeba vzít v potaz i to, ţe výsledky mohou být ovlivněny faktem, ţe výzkum probíhal během hlavní turistické sezóny, coţ mohlo odpovědi na tuto otázku ovlivnit.

79

Graf č. 12

S tím souvisí i otázka, zde je Husitské muzeum hlavním bodem programu při návštěvě Tábora. Pouze 15 % návštěvníků odpovědělo, ţe se do města vypravilo kvůli návštěvě muzea, 59 % uvedlo, ţe návštěva muzea je jedním z programů a 26 % uvedlo, ţe muzeum navštívilo náhodou. To opět ukazuje na fakt, ţe návštěvníci nejedou do Tábora kvůli muzeu. Spíše se dá říci, ţe při návštěvě města, přijdou i do muzea. Graf č. 13

Návštěva muzea jako hlavní program

26

15

Ano Jedna z možností 59

Ne

80

Vzhledem k tomu, ţe většina návštěvníků není z blízkého okolí města, není překvapivé, ţe 52 % přicestovalo autem. Jako druhý nejčastější způsob dopravy do muzea se ukázal linkový autobus (20 %). Třetím nejčastějším dopravním způsobem je městská hromadná doprava (13 %). Niţší procento návštěvníků dorazilo vlakem (7%), pěšky (5%) a na kole (3%). S tím souvisí problémy spojené s propagací a místní dostupností. Jelikoţ více neţ polovina návštěvníků přijíţdí autem, mělo by být v zájmu muzea, aby bylo v blízkosti budovy vţdy moţno pohodlně zaparkovat. Graf č. 14

Způsob dopravy 5

7

3 Autem MHD

20

52

Linkovým autobusem Vlakem

13

Pěšky Na kole

S dostupností muzea souvisí i otázka „Odkud jste se dozvěděli o programu muzea?“ Respondenti mohli v tomto případě vybírat více odpovědí. Nejčastěji označenou moţností byl internet – celkem 26 odpovědí. Oficiální webové stránky muzea byly uvedeny v 16 případech a stránky sociální sítě Facebooku ve 13 případech. Dalším důleţitým informačním zdrojem o muzeu jsou plakáty nebo letáky (19) a přátelé a rodina (19). Ukázalo se, ţe informace z novin a časopisů (9), televize (3) a rozhlasu (0) návštěvníci vyuţívají minimálně.

81

Graf č. 15

S přístupností organizace souvisí i časová dostupnost muzea. Budova Staré radnice, kde je umístěna hlavní expozice Husité, Gotický sál i vstup do podzemních chodeb, je veřejnosti přístupná celoročně. V sezóně od dubna do září kaţdý den od 9 do 17 hodin. Mimo hlavní sezónu je otevřeno vţdy od středy do soboty od 9 do 17 hodin. Bechyňská brána je od listopadu do března nepřístupná. Pravidelný reţim je zahájen v dubnu, kdy je otevřeno pouze o víkendech (stejně tak v říjnu), od května do září jsou expozice přístupné kaţdý den v týdnu od 9 do 17 hodin. Památník Dr. E Beneše lze navštívit od května do října kaţdý den krom pondělí vţdy od 10 do 17 hodin. V říjnu a listopadu je Památník zpřístupněn v dny státních svátků. Respondenti na otázku „Jak jste spokojení s otevírací dobou“ odpovídali následovně. Naprostá většina (74 %) je s otvírací dobou spokojena, 22 % návštěvníků si myslí, ţe by se muzejní budovy měly zavírat později a to zejména v sezóně. Pouze 4 % by si přála, aby muzeum otvíralo jiţ před devátou hodinou ranní.

82

Graf č. 16

Na otázku „Jak dlouho jste ochotni se v muzeu zdrţet“ převaţovala odpověď do 2 hodin (53 %). Do 1 hodiny je ochotno zdrţet se 30 % a do 3 hodin 16 %. Pouze 1 % návštěvníků je ochotno zdrţet se v muzeu více neţ 3 hodiny. Ideální by tedy bylo, aby muzeum dokázalo návštěvníky plnohodnotně zabavit do 120 minut. Pokud nabídka muzea vyţaduje delší časový interval, nebude jí uţ ze strany návštěvníků věnována náleţitá pozornost. Graf č. 17

83

Další část dotazníku se zaměřovala na zjišťování spokojenosti s muzejní nabídkou a sluţbami. Jedna otázka zjišťovala čistě estetický soud návštěvníků na navštívenou expozici či výstavu. Z toho 46 % návštěvníků uvedlo, ţe se jim výstava či expozice velmi líbila a 49 % uvedlo, ţe spíše líbila. Odpověď „spíše nelíbila“ označila 3 % lidí a 2 % nevěděla. Důleţité je, ţe krajně negativní moţnost „velmi nelíbila“ neoznačil nikdo a rovněţ četnost druhé nejvíce negativní odpovědi byla zanedbatelná. Graf č. 18

Spokojenost s expozicí/výstavou 3 02

Velmi líbila

46

Spíše líbila

49

Spíše nelíbila

Velmi nelíbila Nevím

Otázka, která zjišťovala spokojenost se sluţbami, se zaměřovala na nabídku muzejního

obchodu,

sluţby

průvodců,

srozumitelnost

cenových

nabídek,

ochotu

zaměstnanců, doprovodný dětský program, sociální zázemí a dostupnost informací o muzeu. Respondenti měli hodnotit pouze ty sluţby, které sami vyuţili. Jediná poloţka, která získala nejhorší moţné hodnocení, byl dětský program. Tři respondenti jej označili jako špatný. Téměř u všech poloţek převaţovala druhé nejlepší moţné hodnocení – velmi dobré. Srozumitelnost cenových nabídek hodnotilo nejvíce návštěvníků (35) pouze jako dobrou.

84

Tabulka č. 8

Sluţby

Vynikající

Velmi dobré

Prodej

Dobré

Slabé

Špatné

16

suvenýrů Průvodcovské

17

sluţby Srozumitelnost 19

32

35

3

0

30

35

27

2

0

15

13

17

8

3

22

35

33

1

0

20

43

26

1

0

cenových nabídek Ochota zaměstnanců Doprovodný dětský program Sociální zázemí Dostupnost informací o muzeu

Dotazník rovněţ zjišťoval, zda jsou návštěvníci spokojení s mnoţstvím poskytnutých informací na výstavách a v expozicích, popřípadě v jaké podobě by nejvíce ocenili dodatečné informace. Celých 38 % uvedlo, ţe by nejvíce ocenilo osobní výklad průvodce, 30 % se domnívá, ţe informace jsou dostatečné. Další informace v podobě papírových broţur by chtělo 22 % dotázaných a 9 % by potěšila moţnost zapůjčení hlasového průvodce audioguide.

85

Graf č. 19

Forma dodatečných informací 1 30

9 22

Audioguide Papírové brožury Výklad průvodce

38

Informace jsou dostatečné Jiné

U otázky „Jaké muzejní programy Vás nejvíc zajímají“ měli respondenti opět moţnost zaškrtnout více odpovědí. Nejvíce hlasů (48) získala poloţka komentované prohlídky, pro exkurze hlasovalo 31 lidí, podobný zájem je i o přednášky (28) a kostýmované prohlídky (27). Totoţný počet hlasů (23) získaly činnosti poněkud netypické pro muzeum – pořádání koncertů a divadelních představení. Pro pořádání workshopů s dětmi hlasovalo pouze 10 respondentů. Graf č. 20

86

Dvě otázky v dotazníku směřovaly k cenové politice muzea. Pokud stanovujeme v organizaci cenovou strategii, je nejdůleţitější nejprve znát cíle této strategie, které by měli ladit s celkovou marketingovou strategií. Při stanovování cen za trţní sluţby a produkty je situace o něco jednodušší. Ceny tu stanovujeme dle nákladů, hodnoty sluţby pro zákazníka a dle konkurence. V sektoru veřejných kulturních statků, ale nemusíme brát v úvahu jako spodní limit výši nákladů ani výši zisku.144 Cena těchto statků je dotována z rozpočtu státu. Husitské muzeum vyznává politiku sociálně spravedlivé ceny, coţ je v souladu s organizací tohoto typu. Při stanovování výše vstupného je zvaţován poměr mezi rozpočtovou rovnováhou a její společenskou úlohou. V muzeu jsou zavedeny pozitivně diskriminační ceny na základě cenové diferenciace. Aktuální je v současnosti tato výše vstupného: Stará radnice plné a sníţené vstupné 100 Kč a 60 Kč, Bechyňská brána 40 Kč a 20 Kč, vyhlídková věţ Kotnov 20 Kč a 10 Kč, Památník Dr. E. Beneše 40 Kč a 20 Kč. Sníţené vstupné je určeno pro ţáky a studenty do 26 let a pro seniory nad 65 let. Nabízeno je téţ rodinné vstupné pro dva rodiče a nejvýše tři děti, které na Starou radnici tvoří 230 Kč a do dalších budov 100 Kč. Volné vstupné mají děti do 6 let a pedagogický doprovod. Pomocí dotazníku bylo zjišťováno, zda návštěvníci povaţují stávající výši vstupného adekvátní za nabízené produkty. Celých 93 % uvedlo, ţe jsou s cenou vstupného spokojeni. Pouze 7 % uvedlo, ţe ceny nejsou přiměřené. Následující otázka zjišťovala, zda by návštěvníci byli ochotni zaplatit vyšší vstupné. Většina respondentů (54 %) uvedla, ţe by nebyli ochotni přistoupit na vyšší vstupné. Na zvýšení vstupného o čtvrtinu by přistoupilo 30 % návštěvníků a na zvýšení o polovinu 13 % návštěvníků. Navýšení vstupného na dvojnásobnou částku by akceptovalo pouze 1 % návštěvníků.

144

VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb: efektivně a moderně. Praha: Grada, 2008, s. 109.

87

Graf č. 21

Zvýšené vstupné

30

Ano, 25% Ano, 50%

54

Ano, 70% 13 12

Ano, 100% Ne

Jak uţ jsem naznačila výše, otevřené otázky zůstaly v naprosté většině nevyplněny. Otázka „ Co jste v Táboře a okolí ještě navštívili“ byla zodpovězena 15 respondenty. Mezi jejich odpověďmi se objevilo Muzeum čokolády a marcipánu, Benešova vila, Zoologická zahrada Větrovy, město a zámek Bechyně, Chýnovské jeskyně nebo táborské historické centrum obecně.

19. Návrh marketingové strategie Návrh marketingového plánu vychází z analýzy organizace, její proběhlé činnosti i současného stavu. Ačkoliv marketing není nástrojem, který by měl určovat strategické cíle organizace, můţe to být jeden z prostředků, jak vytyčených cílů dosáhnout. „Strategický plán se týká poslání a cílů organizace a marketingový plán se tyto cíle snaží zprostředkovat zákazníkům, partnerům a širší veřejnosti, v případě rozpočtových a příspěvkových organizací i zřizovateli, potenciálním sponzorům a případným dárcům.“145 Při formulaci strategických cílů si organizace musí nejprve odpovědět na otázky, čeho chce dosáhnout, kam chce směřovat a stanovit si tak cíle své činnosti. Primární je v tomto kontextu stanovení poslání organizace. To by mělo mít konkrétní charakter a výstiţně formulovat dlouhodobé a strategické cíle. Poslání vyjadřuje smysl existence a činnosti kulturní 145

JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění. Op. Cit., s. 268.

88

organizace. Poslání samozřejmě nemusí být neměnné a lze jej dle aktuální situace a potřeby upravovat. Jako hlavní dlouhodobé cíle si muzeum stanovilo: 1. zatraktivnit muzejní produkty v očích místních občanů a dosáhnout jejich větší návštěvnosti 2. rozšířit povědomí o Husitském muzeu v zahraničí 3. více se otevřít pro zahraniční návštěvníky. S tím souvisejí krátkodobé cíle, jejichţ splnění je primární. V současné době muzeum pracuje na těchto dílčích činnostech: 1. získat účelové dotace na kompletní rekonstrukci budovy ředitelství muzea 2. modernizaci knihovny, badatelny a přednáškového sálu 3. obnovit zastaralé expozice Ţivot a práce ve středověku 4. realizovat novou střednědobou expozici v Bechyňské bráně 5. diferencovat lektorské programy 6. vytvořit expozici v Husově domě v Kostnici 7. zlepšit jazykovou vybavenost průvodkyň a pokladních 8. zkvalitnit webové stránky Husitské muzeum své poslání explicitně definováno nemá. Z poznatků, které vyplývají z výše uvedených informací, a analýz si dovoluji navrhnout toto: Husitské muzeum exkluzivně prezentuje konkrétní historickou etapu naší země, jako takové je jedinečné v rámci celé České republiky. Zároveň chce být centrem kulturního života ve městě a podílet se na společenskokulturním vyžití a vzdělávání místních občanů.

19.1 Navrhovaná doporučení Aby Husitské muzeum mohlo dosáhnout výše definovaných cílů, mělo by přistoupit k několika systémovým změnám. Jako zásadní nedostatek shledávám financování převáţně z jednoho zdroje. Je nezbytné, aby se muzeum naučilo získávat finance od soukromých sponzorů a vyuţívat grantové systémy. V těchto činnostech zatím nebylo velmi úspěšné. Pro muzeum by bylo výhodné, poptávat od sponzorů i sluţby. Pokud by totiţ získávalo výraznější finanční podporu z těchto zdrojů, mohlo by ho to znevýhodnit při rozdělování příspěvků od 89

zřizovatele. S hledáním sponzorů souvisí i rozšíření propagačních kanálů. To totiţ můţe být pro potenciální sponzory důvod, proč muzeum podpořit. Husitské muzeum nemá speciální zaměstnance, kteří by se zabývali fundraisingem a marketingem. Obě tyto činnosti jsou vykonávány spíše doplňkově a není jim věnována patřičná pozornost. Domnívám se, ţe by bylo vhodné zřídit speciální oddělení, které by se těmto dvěma disciplínám věnovalo. Vzhledem k velikosti Husitského muzea by pro kaţdé oddělení stačil jeden zaměstnanec, přitom by to napomohlo soběstačnosti muzea. Specialista na fundraising navazuje kontakty a spolupráci s potenciálními sponzory v regionu. Zároveň má přehled o aktuálně vypsaných grantech v rámci města či kraje. Hlavním úkolem marketingového oddělení je mimo jiné zviditelnit Husitské muzeum hlavně v městě Táboře. Jak se ukázalo v dotazníkovém šetření, s návštěvností turistů muzeum nemá problém. Naopak Táborští tuto organizaci často nevyhledávají a je tedy třeba zvýšit jejich zájem o muzejní nabídku. Přilákání táborských občanů do muzea je jedním z dlouhodobých cílů organizace, je tedy nezbytné se tomuto budu věnovat hlouběji. Hlavní problém nezájmu ze strany místních vidím ve stagnaci hlavních expozic. Je logické, ţe do muzea nepřitáhnou návštěvníka vícekrát za sebou. Opačná situace by ale mohla nastat u krátkodobých výstav. Ty se častěji obměňují a je tedy pravděpodobné, ţe můţou zajímat i místní občany. Problém je ale v dramaturgii výstav, která svým zaměřením do jisté míry koliduje s ostatními městskými galeriemi. Husitské muzeum se ve výstavním plánu striktně drţí regionální tématiky a vystavuje zvláště ty autory, kteří mají vztah k městu. Podle mého názoru je toto nastavení dost omezující a vylučuje z moţnosti v muzeu vystavovat mnoho zajímavých projektů. V tomto kontextu se nabízí například rozvinutí spolupráce s mladými nezávislými umělci, kteří mohou přinést zase jiná témata a prezentovat současné umění. Pokud se muzeum chce otevřít zahraničním návštěvníkům, nemůţe se obejít bez redesignu svých webových stránek. Internetové stránky muzea jsou po grafické stránce oproti současným trendům spíše zastaralé. Stejně tak z hlediska orientace lze říci, ţe stránky nejsou příliš přehledné. Srovnáme-li tento web například se stránkami Moravského zemského muzea, jeho stránky působí mnohem více čistě a jasně. Úvodní strana webu upoutá pozornost k právě probíhajícím výstavám a akcím, další hledání zjednodušují dva rozcestníky. Návštěvníci webu se díky nim rychle zorientují. Stránky Husitského muzea působí na první pohled chaoticky, přičemţ není ihned jasné, zda se jedná o stránky Husitského muzea nebo Blatského muzea

90

v Soběslavi.146 Pokud by se podařilo získat finanční prostředky, bylo by v budoucnosti zajímavé vytvořit aplikaci pro chytré telefony a tablety, coţ by korespondovalo s aktuálními trendy. Překvapivé je, ţe ačkoliv v nabídce existuje moţnost přepnutí do anglické a německé verze, jsou tyto varianty značně nekompletní. Pokud Husitské muzeum chce se zahraničními hosty lépe komunikovat, je nezbytné tento nedostatek odstranit. Jestliţe je přáním muzea, aby se do něj návštěvníci vraceli, je třeba zajistit jejich plnou spokojenost. I kdyţ v dotazníkovém šetření bylo sociální zázemí a prodej suvenýrů hodnoceny nejčastěji jako velmi dobré, coţ byla druhá nejpozitivnější moţnost, dle mého názoru se dá v této oblasti ještě leccos vylepšit. Sociální zázemí v budově Staré radnice je v pořádku, jelikoţ budova prošla nedávno rekonstrukcí, při níţ bylo na tyto věci pamatováno. Problémy v této oblasti jsou ale v Bechyňské bráně. Tato budova nejen ţe není bezbariérová, ale hlavně se zde pro návštěvníky nenachází ţádné WC. Vzhledem k tomu, ţe v budově je umístěna jedna dvoupatrová expozice a druhá se právě realizuje, ukazuje se tento nedostatek jako váţný. Jisté nedostatky jsem shledala i v nabídce muzejního obchodu. Zde se dají nalézt mnohé upomínkové předměty, které odkazují zaměření muzea na husitství. Návštěvníci zde mohou zakoupit i publikace o městě Tábor nebo výrobky z chráněné dílny. Zcela zde ale chybí oddělení pro děti. Vzhledem k časovým prodlevám mezi jednotlivými prohlídkami podzemních chodeb, které návštěvníci většinou tráví v prostorách muzea, by bylo vhodné rozšířit nabídku obchodu i o drobné očerstvení. Regionální zaměření Husitského muzea nahrává moţnosti zřídit při něm Klub přátel muzea, jehoţ členové mají za drobné finanční příspěvky řadu výhod. Za ideální platformu pro tento klub můţeme povaţovat fanoušky muzea na sociální síti Facebook, kde jich je necelých šest set. Zřízení muzejního klubu znamená sdruţovat komunitní skupinu lidí se stejnými zájmy. Skupina těchto nadšenců můţe představovat i účinný nástroj bezplatné propagace. Nezbytnou součástí kaţdého strategického plánování je implementace navrhovaných opatření do praxe a následně jejich kontrola. Ta v tomto případě můţe proběhnout díky realizaci dalšího výzkumu, který ukáţe, zda došlo k předpokládaným změnám.

146

Blatské muzeum je detašovaným pracovištěm Husitského muzea.

91

20. Závěr Hlavním cílem diplomové práce Husitské muzeum kulturně manažerskou optikou bylo analyzovat současný stav a činnost Husitského muzea v Táboře. Na základě detekování některých problematických oblastí ve fungování muzea byly navrhnuty moţné další postupy a řešení. Problematika řízení Husitského muzea je zasazena do širšího rámce tématu strategického plánování v muzeích. Teoretickou oporu zajišťuje zejména literatura týkající se marketingového mixu a marketingového plánování v kulturních institucích a muzeích. Na základě analýzy vnějšího prostředí, ve kterém Husitské muzeum působí, byly postihnuty zásadní sociální, technologické, ekonomické a legislativní faktory, které na muzeum působí a na které je třeba brát zřetel při stanovování dlouhodobých i krátkodobých cílů. Součástí analýzy vnitřního prostředí je kromě rozboru organizační struktury instituce téţ podrobná analýza finančního hospodaření muzea. Bylo zjištěno, ţe muzeum vytváří svou činností buď pozitivní, nebo nulový výsledek. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o příspěvkovou organizaci Ministerstva kultury ČR, představují největší podíl příjmy právě od zřizovatele. Husitské muzeum naopak není příliš úspěšné v čerpání dotací a grantů od jiných subjektů, ani v získávání sponzorských darů od soukromých podnikatelů. Druhé nejvyšší příjmy má muzeum z vlastní činnosti, jelikoţ do této sekce jsou zahrnuty výnosy z prováděného archeologického výzkumu. Tyto zdroje ale v hospodaření muzea nehrají zásadní roli, neboť jsou opět vydány za subdodávky k archeologickému výzkumu. Trţby ze vstupného představují asi 10 % z celkového muzejního rozpočtu. Největší podíl výdajů muzea tvoří mzdy, druhou nejnákladnější poloţkou je spotřeba zboţí a sluţeb, kam jsou zahrnovány i výdaje za archeologický výzkum. Významnou poloţku představují téţ ostatní osobní náklady. Z rozboru muzejních činností rovněţ vyplynulo, ţe zejména kvůli nedostatečným finančním prostředkům je podceňována propagační sloţka marketingového mixu. Muzeum tedy ke zviditelňování upřednostňuje hlavně bezplatné propagační kanály a i tyto moţnosti byly oţiveny aţ v nedávné době. Vzhledem k obecně narůstající konkurenci v oblasti kulturních zařízení a v moţnostech trávení volného času, je třeba věnovat účelné propagaci větší pozornost.

92

Ve stati jsou rovněţ prezentovány výsledky dotazníkového šetření, které bylo prováděno autorkou mezi návštěvníky muzea. Sběr dotazníků probíhal v srpnu a září 2012 v prostorách muzea a odhalil některá překvapivá zjištění. Jako nejzásadnější lze hodnotit fakt, ţe i kdyţ je Husitské muzeum nejnavštěvovanější v jihočeském kraji, je tato návštěvnost způsobena převáţně návštěvníky, kteří nemají bydliště v Táboře a okolí. Místní občané muzeum navštěvují sporadicky, coţ je nejvíce přičítáno striktně regionálně zaměřené dramaturgii výstav. Omezení pro muzeum znamená i vysoká provázanost s turistickým ruchem města. Z toho totiţ vyplývá značná nevyváţenost návštěvnosti během roku, která kulminuje během letních prázdnin. Na vnější a vnitřní prostředí muzea byla téţ aplikována analýza SWOT. Za nejsilnější stránky muzea lze povaţovat jeho jedinečné zaměření na husitství, umístnění v centru města a bohaté depozitáře, které zatím nebyly zpřístupněny. Naopak mezi nejslabší stránky patří převaţující jednozdrojové financování a stagnující program výstav. V závěrečné kapitole jsou navrţena opatření, jejichţ implementace by mohla vést k úspěšnému splnění dlouhodobých i krátkodobých cílů muzea. Za nejzásadnější návrh je povaţována moţnost reorganizace pracoviště. Vznik specializovaného oddělení na fundraising a marketing, by umoţnilo získat více prostředků a lépe utvářelo image muzea.

93

Resumé Diplomová práce Husitské muzeum kulturně manažerskou optikou se zabývá postavením a činností Husitského muzea v Táboře. Cílem práce je na základě analýzy současného stavu muzea stanovit doporučení a postupy, které by mohly být vhodné pro zefektivnění činnosti muzea v budoucnosti. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou nejprve přiblíţeny základní pojmy, které jsou pro práci stěţejní. Rovněţ je zde pojednáno o historii muzejnictví, typologii muzeí a postavení muzeí v současné době. Součástí je i definice marketingu a marketingového mixu, ale především je vymezen marketing ve vztahu k muzejnímu prostření. V praktické části je představeno Husitské muzeum, kulturně historické okolnosti jeho vzniku a postavení v regionu. V této části byla téţ provedena analýza vnějšího a vnitřního prostředí muzea. K rozboru vnějšího prostředí byla pouţita STEP analýza, která zkoumá sociální, technologické, ekonomické a právní faktory. Součástí práce je i prezentace výsledků dotazníkového šetření, které bylo realizováno mezi návštěvníky Husitského muzea. Na základě zjištěných výsledků a analýzy SWOT je navrţena nová marketingová strategie.

94

Summary The master thesis The Hussite Museum from cultural manager view deals with the role and activities of the Hussite Museum in Tabor. The aim of this work is to analyse the current state of the museum and to determine procedures and recommendations that could make the museum more effective in the future. The work is divided into theoretical and practical parts. Basic concepts of the greatest importance for this work are discussed in the theoretical part of this thesis. History of museum administrative, types of museums and present role of museums are also dealt with in this part of the work. Moreover, it also includes definition of marketing and marketing mix, but marketing in relation to museum environment is the most specified topic. The Hussite Museum, cultural-historical circumstances of its origin and its position in the region are presented in the practical part of the thesis. The internal and external environment of the museum were also analysed here. STEP analysis that examines the social, technological, economic and legal factors was used for the analysis of the external museum environment. The work also presents results of a survey, which was conducted among visitors of the Hussite Museum. A new marketing strategy is proposed based on the survey results and SWOT analysis.

95

Das Resumé Die Diplomarbeit Das Hussiten- Museum durch die Kultur- Manager- Optik befasst sich mit der Situation und Tätigkeit von dem Hussiten- Museum in der Stadt Tábor. Das Ziel der Arbeit ist es, auf Grundlage einer Analyse vom derzeitigen Zustand, Empfehlungen und Methoden zu bestimmen, welche die Tätigkeit des Museums in der Zukunft noch verbessern könnten. Die Arbeit wurde in eine theoretische und eine praktische Sektion unterteilt. In der theoretischen Sektion werden zuerst die für die Arbeit grundlegenden Begriffe definiert. Sie behandelt auch das Thema Museumshistorie, Typologie von Museen und die jeweilige Position von den Museen. Der praktische Teil der Arbeit umfasst auch die Definition des Marketings, sowie den Marketingmix. Vor allem wurde hier aber die Marketingstrategie des Museumsbereichs abgegrenzt. In der praktischen Sektion wird der Leser mit dem Husitten - Museum, seiner Gründung und Position in der Region bekannt gemacht. Die Autorin hat für die Bedürfnisse dieser Arbeit eine Analyse von der äußeren und inneren Umgebung des Museums durchgeführt. Für die Analyse von der äußeren Umgebung wurde die STEP Analyse benutzt, die die sozialen, technologischen, ökonomischen und rechtlichen Faktoren untersucht. Für noch bessere Ergebnisse wurde auch eine Fragebogen- Nachforschung durchgeführt, an der die Besucher des Museums teilnahmen. Auf Grund der festgestellten Ergebnisse und SWOT Analyse, wurde eine neue Marketingstrategie entworfen.

96

Seznam pramenů a literatury Monografie:  FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: poznáváme svoje zákazníky. Brno: Computer Press, 2008.  HANNAGAN, Tim. Marketing pro neziskový sektor. Praha: Management Press, 1996.  JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění. Praha: Grada, 2008.  KESNER, Ladislav. Marketing a management muzeí a památek. 1. vyd. Praha: Grada, 2005.  KOLB, Bonita M. Marketing for cultural organisations: new strategies for attracting audiences to classical music, dance, museums, theatre, and opera. London: Thomson, 2005.  Kolektiv autorů. Vila Hany a Edvarda Benešových. Praha: Úřad vlády České republiky, 2009.  KOŘALKA, Jiří. Vznik táborského muzea v roce 1878. Tábor: Městský národní výbor, 1978.  KOTLER, Neil G – KOTLER, Philip - KOTLER, Wendy I. Museum marketing and strategy: designing missions, building audiences, generating revenue and resources. 2nd ed. San Francisco: Jossey-Bass, 2008.  KOTLER, Philip - ARMSTRONG, Gary. Marketing. Praha: Grada, 2004.  KOTLER, Philip. Marketing management. Praha: Grada, 2001.  POŠVÁŘ, Zdeněk - ERBES, Jiří. Management I. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006.  REKTOŘÍK, Jaroslav. Organizace neziskového sektoru: základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha: Ekopress, 2010.  SMRČKA, Bohumil, BRÁTKA, Petr. Husitské muzeum Tábor – Průvodce českými a moravskými muzei. Praha: Nadace kulturního dědictví a W- servis, 1993.  STRÁNSKÝ, Jiří. Úvod do studia muzeologie. Brno: Masarykova univerzita, 2000.  ŠIMKOVÁ, Eva. Management a marketing v praxi neziskových organizací. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009.  ŠKARABELOVÁ, Simona - NESHYBOVÁ, Jarmila. Ekonomika kultury a masmédií. Brno: Masarykova univerzita, 2007.

97

 ŠPÉT, Jiří. Přehled vývoje českého muzejnictví. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003.  ŠTĚPÁNEK, Pavel. Obrysy muzeologie pro historiky umění. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002.  VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb: efektivně a moderně. Praha: Grada, 2008.  VLČEK, Václav. K vývoji českého muzejnictví. Praha: Národní technické muzeum, 1970.  ŢALMAN, Jiří. Příručka muzejníkova I. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2010.  ŢALMAN, Jiří. Příručka muzejníkova II: metodické pokyny pro: správu sbírek muzejní povahy, vývoz sbírkových předmětů mimo celní území Evropských společenství, realizaci výpůjček a zápůjček sbírkových předmětů pro výstavní účely: metodické texty: právní normy. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, 2006.

Příspěvky ve sborníku:  BENEŠ, Josef. Návštěvníci muzea jako předmět muzejní péče o rozvoj člověka: In Muzea a návštěvníci, aneb, Jsou návštěvníci v muzeích vítaní či na obtíž?: sborník příspěvků muzeologického semináře, (18. - 19. května 1995 Hodonín). Hodonín: Masarykovo muzeum, 1996.  DOLÁK, Jan. Buď vítán přítěţi: In Muzea a návštěvníci, aneb, Jsou návštěvníci v muzeích vítaní či na obtíž?: sborník příspěvků muzeologického semináře, (18. - 19. května 1995 Hodonín). Hodonín: Masarykovo muzeum, 1996.  HOLMAN, Pavel. Vítej návštěvníku: In Muzea a návštěvníci, aneb, Jsou návštěvníci v muzeích vítaní či na obtíž?: sborník příspěvků muzeologického semináře, (18. - 19. května 1995 Hodonín). Hodonín: Masarykovo muzeum, 1996.  JÍROVÝ, Zdeněk. Postavení muzeí v místní a regionální kultuře. In Brabcová Alexandra (ed.) Brána muzea otevřená. Náchod: Juko, 2003.  KOŘALKA, Jiří. Kulturně aktivní vrstvy české maloměstské společnosti v druhé polovině 19. století /na příkladu města Tábora. In Město v české kultuře 19. století. Praha: Národní galerie, 1983. 

ŢÁK, Josef. Postavení muzeí mezi kulturními institucemi In Muzea a návštěvníci, aneb, Jsou návštěvníci v muzeích vítaní či na obtíž?: sborník příspěvků muzeologického semináře, (18. - 19. května 1995 Hodonín). Hodonín: Masarykovo muzeum, 1996.

98

Nevydané prameny  Český jih, roč. 7, č. 8, 22. 11. 1878  Osobní rozhovor s ředitelem Husitského muzea, 2. 5. 2013.  NEKOLNÝ, Bohumil. Provoz umění jako veřejné služby - přednášky a podklady k přednáškám. 2012.  VYBÍRAL, Zdeněk. Ideový návrh expozice Husité. Tábor, nevydáno, 2007. Novinové články 

Muzeum připomíná pozapomenutého současníka Alfonse Muchy. Týdeník Táborsko, 44/2011.

Internetové zdroje  Archeologické sbírky. [online] [cit. 5. května 2011]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRSall&rstema=72&stromhlmenu=53:61  Filmotéka a fonotéka. [online ] [cit. 5. května 2013]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRSall&rstema=81&stromhlmenu=53:61.  HDP 2013, vývoj HDP v ČR. [online] [cit. 9. května 2013]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/  Historické a vlastivědné sbírky. [online ] [cit. 5. května 2013]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRSall&rstema=73&stromhlmenu=53:61.  HUBÁČKOVÁ, Hana. Husitské muzeum Tábor. Dílčí inventář. [online ] 2011 [cit. 1. 2. 2013. Dostupné z:http://digi.ceskearchivy.cz/DA?menu=4&zpet=fondy&lang=cs&doctree=1xk&fondi d=22210701001646&id=22210701001646&search=husitsk%C3%A9+muzeum&sst= 1&dates=&searchtype=&searcharch=SOkA+T%C3%A1bor&allwords=.  Inflace – druhy, definice, tabulky. [online] 2013 [cit. 9. května 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace  Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví na léta 2009 – 2014 (koncepce rozvoje muzejnictví) [online] 2009 [cit. 9. května 2013]. Dostupné z: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&sqi=2&ved= 0CC0QFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.czmuseums.cz%2FUserFiles%2FFile%2F Legislativa%2FKONCEPCE_MaG_verze_11_opravena.doc&ei=jLSPUcepJIOG4AT 99

2kIDQDQ&usg=AFQjCNEOi0LgM30pTcygHq7IZrdQ48A4Nw&sig2=rv3VLjqwW KwDaLREshyagw&bvm=bv.46340616,d.bGE  MARCOTTE, Ethan. Responsive Web Design. [online] 2010 [cit. 9. května 2013]. Dostupné z: http://alistapart.com/article/responsive-web-design  MCNICHOL, Theresa. Creative marketing strategies in small museums: up close and innovative. [online ] 2005 [cit. 2. dubna 2013]. Dostupné z: www.interscience.wiley.com.  Numizmatické sbírky. [online ] [cit. 5. května 2013]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRSall&rstema=121&stromhlmenu=53:61  Mobilní aplikace obohacují muzea. [online] 2011 [cit. 9. května 2013]. Dostupné z: http://datarama.aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=714376  Mobilní průvodce pro národní muzeum. [online] [cit. 9. května 2013]. Dostupné z: http://www.omegadesign.cz/reference-webove-stranky/mobilni-pruvodce-pro-narodnimuzeum-v-praze/  Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání mezi sčítáním 1980 až 2011 v kraji.[online] 2012 [cit. 9. května 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/sldb_graf2/$File/sldb_g2.jpg.  O soutěži. [online ] 2013 [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z: http://www.czmuseums.cz/web/gloria_musaealis/o-soutezi.  Památník Dr. E. Beneše, [online ] [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRSall&rstema=60&stromhlmenu=53  Pozůstalosti. [online ] [cit. 5. května 2013]. Dostupné z: http://www.husitskemuzeum.cz/search.php?rskolik=15&rskolikata=1&rstext=allphpRSall&rsautor=nic&rstema=85&rskde=vse&rsvelikost=sab&rsrazeni=datum_90&strom hlmenu=53:61.  PRAŢÁK, Jiří. Středověké podzemí, [online ] [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/view.php?nazevclanku=stredovekepodzemi&cisloclanku=2010020003.  PRAŢÁK, Jiří. Život a práce středověké společnosti. [online ] 2007 [cit. 1. Listopadu 2007]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=allphpRS-all&rstema=109&stromhlmenu=53:55  Příspěvkové organizace [online ] 2013 [cit. 1. dubna 2013]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/prispevkove-organizace/default.htm.

100

 Rozhodnutí ministryně kultury č. 42/2012, ze dne 20. prosince 2012, kterým se vydává zřizovací listina Husitského muzea v Táboře v úplném znění. [online ] 2012 [cit. 3. dubna 2013]. s. 2, Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/storage/file/zrizovaci_listina_2013.pdf  SMOLÍKOVÁ, Klára. Středověké podzemí v novém [online ] [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z: http://www.husitskemuzeum.cz/view.php?nazevclanku=stredovekepodzemi-vnovem&cisloclanku=2012100017.  SMRČKA, Jakub. Tisková zpráva č. 1 k projektu „Obnova expozice Husité Husitského muzea v Táboře. [online] [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/view.php?nazevclanku=projekt-nove-expozice-husitetiskova-konference&cisloclanku=2008120005.  SMRČKA, Jakub. Vila manželů Benešových v Sezimově Ústí. [online ] [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z: http://www.husitskemuzeum.cz/view.php?nazevclanku=vilamanzelu-benesovych-v-sezimove-usti-opet-pristupna&cisloclanku=2009040002.  Statistika kultury. [online ] 2012 [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z: http://www.niposmk.cz/wp-content/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2011_I.KULTURNIDEDICTVI_web.pdf.  ŠENEK, František. Základní statistické údaje o kultuře v ČR, Kulturní dědictví – muzea, galerie a památníky., s. 5-6, [online] 2013 [cit. 1. května 2013]. Dostupné z: http://www.niposmk.cz/wpcontent/uploads/2009/03/Statistika_kultury_2011_I.KULT URNI-DEDICTVI_web.pdf.  VYBÍRAL, Zdeněk, Bechyňská brána a věž Kotnov. [online] [cit. 2. dubna 2013]. Dostupné z: http://www.taborcz.eu/bechynska-brana-a-vez-kotnov/os-1567/p1=1060.  VYBÍRAL, Zdeněk. Táborská radnice. [online] [cit. 2. dubna 2013]. Dostupné z: http://www.taborcz.eu/taborska-radnice/os-1568/p1=1060.  VYBÍRAL, Zdeněk. Táborské středověké podzemí. [online ] [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z: http://www.taborcz.eu/taborske-stredoveke-podzemi/os-1569/p1=1060  Výsledky sčítání lidu v jihočeském kraji. [online] 2012 [cit. 9. května 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/casova_rada_vybrane_ukazatele_za_so_orp_tabor  Výtvarné umění. [online ] [cit. 5. května 2013]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRSall&rstema=79&stromhlmenu=53:61.  Vývoj makroekonomiky v Jihočeském kraji v letech 1995 až 2010. [online] 2012 [cit. 9. května 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/vyvoj_makroekonomiky_v_jihoceskem_kraji_v_l etech_1995_az_2010

101

 Výroční zpráva za rok 2011. [online] 2012 [cit. 3. dubna 2013]. s. 37. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRSall&rstema=45.  Výroční zpráva za rok 2010. [online] 2011 [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRSall&rstema=45  Výroční zpráva za rok 2009. [online] 2010 [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRSall&rstema=45  Výroční zpráva za rok 2008. [online] 2009 [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRSall&rstema=45  Výroční zpráva za rok 2007. [online] 2008 [cit. 3. dubna 2013]. Dostupné z: http://husitskemuzeum.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRSall&rstema=45

102

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Návštěvnost muzejní knihovny Tabulka č. 2: Návštěvnost Husitského muzea Tabulka č. 3: Hospodaření Husitského muzea Tabulka č. 4: Výdaje Husitského muzea Tabulka č. 5: Příjmy Husitského muzea Tabulka č. 6: Trţby za vlastní výkony Tabulka č. 7: Náklady na propagaci Husitského muzea

Seznam grafů: Graf č. 1: Vývoj HDP ČR Graf č. 2: Průměrná roční míra inflace Graf č. 3: Obecná míra nezaměstnanosti v ČR a JČ Graf č. 4: Průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) Graf č. 5: Daň z přidané hodnoty Graf č. 6: Pohlaví návštěvníků Graf č. 7: Věk návštěvníků Graf č. 8: Důvod návštěvy Graf č. 9: Zájem o muzejní nabídku Graf č. 10: Návštěva muzea v minulosti Graf č. 11: Doprovod Graf č. 12: Bydliště Graf č. 13: Návštěva muzea jako hlavní program Graf č. 14: Způsob dopravy Graf č. 15: Zdroj informací o muzeu Graf č. 16: Spokojenost s otevírací dobou Graf č. 17: Délka návštěvy Graf č. 18: Spokojenost s expozicí/výstavou Graf č. 19: Forma dodatečných informací Graf č. 20: Muzejní programy Graf č. 21: Zvýšené vstupné 103

Přílohy

DOTAZNÍK Dobrý den, jsem studentka oboru Management v kultuře na Masarykově univerzitě a píši diplomovou práci o Husitském muzeu v Táboře. Chci vás poprosit o vyplnění krátkého dotazníku, které vám zabere jen pár minut. Jeho výsledky pomohou mé práci a zároveň muzeu při zlepšování sluţeb. Dotazník je anonymní. Pokud není uvedeno jinak, zakrouţkujte jen jednu odpověď. Děkuji. Lenka Pečivová 1. Jaký je důvod vaší návštěvy? a) Chci získat nové poznatky z oblasti b) Chci zaţít něco zajímavého. c) Jiný. Napište, prosím, jaký:

historie.

……………………………………………… 2. Co z muzejní nabídky rozhodlo o vaší návštěvě? a) Jeden z objektů muzea (Stará radnice s gotickým sálem, Bechyňská brána,Kotnovská věţ, Památník dr. E. Beneše) b) Expozice (Husité, Ţivot ve středověké společnosti, Památník dr. E. Beneše) c) Prohlídka podzemních chodeb d) Výstavy e) Mimořádné akce 3. a) b) c) d)

Navštívil(a) jste muzeum jiţ v minulosti? Ne, jsem zde poprvé Ano, jednou Ano, několikrát Ano, jsem pravidelný návštěvník

4. Odkud jste se dozvěděl(a) o programu muzea? Moţno více odpovědí a můţete upřesnit konkrétně. a) Plakát/leták b) Noviny/časopisy c) Televize d) Rozhlas e) Internet f) Webové stránky muzea g) Facebook h) Od přátel či rodiny i) Jinde ……………………………………………… 5. a) b) c) e) f)

Jak se vám líbila expozice či výstava? Velmi líbila Spíše líbila Spíše nelíbila Velmi nelíbila Nevím, nenavštívil(a) jsem

104

6. Jak jste spokojen(a) s následujícími sluţbami? Označte, prosím, na stupnici odpovídající hodnotu u sluţeb, které jste vyuţili. a) Prodej suvenýrů 1. Vynikající 2. Velmi dobré 3. Dobré 4. Slabé 5. Špatné

b) Průvodcovské služby (týká se pouze podzemí) 1. Vynikající 2. Velmi dobré 3. Dobré 4. Slabé 5. Špatné

c) Srozumitelnost cenových nabídek 1. Vynikající 2. Velmi dobré 3. Dobré 4. Slabé 5. Špatné

d) Ochota zaměstnanců 1. Vynikající 2. Velmi dobré 3. Dobré 4. Slabé 5. Špatné

e) Doprovodný(dětský) program 1. Vynikající 2. Velmi dobré 3. Dobré 4. Slabé 5. Špatné

f) Sociální zázemí 1. Vynikající 2. Velmi dobré 3. Dobré 4. Slabé 5. Špatné

g)Dostupnost informací o muzeu 1. Vynikající 2. Velmi dobré 3. Dobré 4. Slabé 5. Špatné

7. V jaké formě byste ocenil(a) dodatečné informace? a) Audioguide b) Papírové broţury c) Výklad průvodce d) Jiné ……………………………………………… e) Informace jsou dostatečné. 8. a) b) c) d) e)

S kým jste přišel na výstavu? Sám S rodinou S přáteli Ve skupině (zájezd/exkurze) Se školou

9. Zdá se vám výše vstupného přiměřená? V závorce je uvedena výše stávajícího vstupného. (Stará radnice plné a sníţené vstupné 100 Kč a 60 Kč, Bechyňská brána 40 Kč a 20 Kč, vyhlídková věţ Kotnov 20 Kč a 10 Kč, Památník Dr. E. Beneše v Sezimově Ústí 40 Kč a 20 Kč.) a) Ano b) Ne c) Pokud chcete, uveďte konkrétně: 10. a) b) c) d)

Přistoupil(a) byste na vyšší vstupné? Ano, o 25% Ano, o 50% Ano, o 75% Ano, o 100 %

105

e) Ne 11. Jaké muzejní programy vás nejvíce zajímají? Můţete označit více odpovědí. a) Přednášky b) Kostýmované prohlídky c) Komentované prohlídky d) Exkurze e) Workshopy pro rodiny s dětmi f) Koncerty g) Divadla h) Jiné. Napište, prosím, jaké: …………………………………………… 12. a) b) c) d)

Kde se nachází vaše bydliště? Tábor a blízké okolí Do 30 km od Tábora Do 100 km od Tábora Nad 100 km od Tábora

13. a) b) c) d) e) f)

Jak jste přicestoval(a)? Autem Městskou hromadnou dopravou Linkovým autobusem Vlakem Pešky Na kole

14. a) b) c) d)

Jak dlouho jste ochoten/ochotna se v muzeu zdrţet? Do 1 hodiny Do 2 hodin Do 3 hodin Více

15. a) b) c)

Je muzeum při návštěvě Tábora vaším hlavním programem? Ano, přijel(a) jsem kvůli návštěvě muzea. Muzeum je jednou z náplní mého programu. Ne, muzeum jsem navštívil(a) náhodou.

16. Jste spokojen(a) s otevírací dobou? Stará radnice duben-září, po-ne, 9-17, Bechyňská brána a Kotnov duben, so-ne, 9-17, květenzáří, po-ne, 9-17, Památník dr. E. Beneše, květen-srpen, čt-ne, 9-17, září, čt-ne, 9-15. a) Ano, otevírací doba mi vyhovuje. b) Ne, objekty by se měly otevírat dříve. c) Ne, objekty by se měly zavírat později. d) Ne – uveďte prosím návrh ……………………………………………… 17. Pokud máte zájem o zasílání programu na email, uveďte jej zde: ……………………………………………… 18. Vaše pohlaví

106

a) Muţ b) Ţena 19. a) a) b) c) d)

Váš věk Do 15 let 16 – 26 27 – 40 41 – 59 60 a více

20. Co ještě v Táboře a okolí navštívíte či jste navštívil(a): ……………………………………………… ……………………………………………… ……………………………………………… 21. Je něco, co byste nám chtěl(a) sdělit? ………………………………………………

107

108