BEKSA
magazín
8 / 2009
V osmém čísle
BEKSA MAGAZÍNU NALEZNETE • • • •
Rozhovor s Marcusem Arnoldem Zpověď Martina Marka Portrét Martina Tondra All-Star Game 2010 v Pardubicích
aktuálně
BK SYNTHESIA Stalo se v klubu... PARDUBICE Sedm zápasů stihli odehrát mezi 30. prosincem loňského roku a 27. lednem roku letošního basketbalisté Synthesie Pardubice. V průměru tedy vyběhli na palubovku k soutěžnímu utkání prakticky každý čtvrtý den. A jak si v tomto období vedli? Poměrně úspěšně. Pět výher oproti dvěma porážkám znamená vylepšení celkové bilance již na velmi příznivých 17-9.
Co zajímavého se událo v našem klubu od minulého vydání Beksa magazínu? Mistři na kolenou Výhra nad Nymburkem, to je něco výjimečného. Beksa porazila šestinásobné české šampióny v prvním duelu po Novém roce 67:64 a fanoušci v ČEZ Aréně byli u vytržení. Štastní byli i samotní aktéři tohoto zápasu. „Podle mě to byl náš nejlepší výkon v této sezoně,“ pochválil svůj tým spokojený trenér Jan Slowiak. „Bylo to poprvé, co jsme dokázali hrát dobře celých 40 minut,“ přizvukoval americký křídelník Maurice Hampton. Triumf nad lídrem Mattoni NBL měl přitom daleko hlubší význam než „jen“ zisk dvou bodů. Trefně to vyjádřil kapitán Martin Marek, když řekl: „Věřím, že nám tato výhra nalije do krve obrovské množství sebevědomí. Poté, co jsme prohráli s týmy z horní poloviny tabulky několik koncovek, už teď víme, že umíme porazit i dobrý tým!“
Mattoni NBL v Hradci Králové Druhou polovinu základní části Mattoni NBL zahájili pardubičtí hráči domácím střetnutím s Vyšehradem. Nováčka nejvyšší soutěže však nepřivítali v ČEZ Aréně, nýbrž v královéhradeckém azylu. V rámci nového projektu Východočeský basketbal se tento zápas odehrál ve sportovní hale v Třebši. „Jsme velice rádi, že vše proběhlo k plné spokojenosti všech. Věříme, že basketbaloví fanoušci se navzdory jednoznačnému průběhu utkání v hledišti dobře bavili a zavítají na další zápasy Mattoni NBL i do Pardubic,“ nechal se slyšet P.R. manažer René Peška. Propagace špičkového českého basketbalu ve městech, kde se nehraje Mattoni NBL, je jedním ze stěžejních, v žádném případě však ne jediným cílem projektu Východočeský basketbal. Ve druhé polovině ledna byla zástupcům dvěma participujících klubů – Jiskře Ústí nad Orlicí a TJ Svitavy
– předána tréninková trička s logem Vbasketu a také plachty s logem tohoto projektu. Beksa v Jaroměři Slavnostnímu otevření nové sportovní haly v Jaroměři asistovali dva hráči našeho klubu: český reprezentant Petr Bohačík a americký křídelník Maurice Hampton. Spolu s ostatními aktivními účastníky akce z řad dětí i dospělých se zúčastnili soutěže ve střelbě trestných hodů, předali několik upomínkových předmětů či vstupenek na další domácí zápas v ČEZ Aréně a během více než dvouhodinového programu rozdali spousty podpisových kartiček.
rozhovor
Marcus Arnold
Beksička story Tenhle příběh stojí za to si přečíst! Psal se 16. prosinec léta Páně 2009. Beksa tým se vracel z vítězného utkání v Praze zpět do Pardubic a všichni hráči i členové realizačního týmu už se těšili na vánoční večírek, který byl přichystán v restauraci Blériot. V průběhu pohodového večera došlo samozřejmě i na předávání dárečků. Trojice Squeaky-DJ-Mářa vždy jeden vybrala pod stromečkem a vylosovala někoho z přítomných, který jím byl obdařen. A hned napoprvé to přišlo: Marcus Arnold rozbaluje, rozbaluje – a nevěří svým očím. V náručí třímá malé akvárium s ŽIVOU vodní želvou!! Zatímco Marcus hledí v němém úžasu před sebe, všichni kolem se skvěle baví. „Musíš jí krmit třikrát denně,“ neustále mu rozesmátý Derek Wright připomíná, jak pečlivě se jeho americký parťák musí o svůj dáreček starat. Netrvá to dlouho a želvička dostává jméno BEKSIČKA. Pak už je zbývá vyřešit maličkost: kam s ní? Vše o tom, jak Beksička prožila svůj první měsíc mezi pardubickými baskeťáky, se dozvíte v následujícím rozhovoru. Marcusi, je sice už několik týdnů po Vánocích, nicméně musím se tě zeptat: jaký vánoční dárek, který jsi kdy dostal, ti udělal největší radost? Velká televize. Tak jinak. Jaký dárek byl nejkurióznější? (rozesměje se). Jo, to vím: želva Beksička. Co tě napadlo jako první, když jsi „rozbalil“ dárek a viděl jsi malou želvičku? Co? Tohle že jsem dostal? (pořád se směje) Nemohl jsem tomu uvěřit, doopravdy. Nevěřil jsem, že já jsem dostal želvu. Dárky se losovaly, ovšem předpokládám, že asi víš, kdo kupoval želvu... Co jsi potom Derekovi říkal? Pořád se o tom bavíme, kluci si ze mě ještě teď dělají srandu. DJ se mě furt ptá, kde mám svojí želvu. Všichni okolo se velmi dobře bavili, nejvíc ale právě DJ. Už plánuješ odvetu na další Vánoce? (směje se) Ano, přemýšlím o tom, i když jsem se ještě nerozhodl, co koupím. Ale musí to být ještě něco mnohem lepšího!
rozhovor
Marcus Arnold
Už jsi někdy měl nějaké zvíře, nebo je to tvé první? Je to mé první domácí zvíře. Máma má rybičky, ale já sám jsem nikdy žádné zvíře neměl. Jaký je obecně tvůj vztah ke zvířatům? Nejsem moc velký fanda domácích zvířat. Ne že bych je nesnášel, spíš mám ke zvířatům neutrální vztah. Beksička nakonec bydlí v hráčské šatně. Není ti líto, že ji nemáš jenom pro sebe? (hurónský smích) Ne, není mi to líto. Takhle je to v pořádku, jsem šťastný, že to takhle je. Stejně ji vidím každý den – a nemusím se o ni starat (stále se směje). Uvažoval jsi aspoň chvíli o tom, že by sis jí nechal doma? (přemýšlí) Než jsem odjel na Vánoce domů do USA, dal jsem jí Tomášovi Tóthovi, že se o ni postará. A když jsem se vrátil, říkal mi, že jí dal Mekelemu (Tomášovi Macelovi). Viděl jsem, že jí koupil akvárko a že se o ní dobře stará, takže jsem se o ni nebál. Byla v dobrých rukou. Kdybys měl želvu doma a musel se o ni starat, kolik dnů života bys jí dával? (vyhrkne) Tak týden. Vhodíš jí v šatně občas do akvária něco k snědku? Když jdu okolo, zamávám na ní a zaklepu na akvárko (směje se a živě předvádí, jak ťuká na akvárium) Na vánoční svátky jsi ji domů nevzal. Komu všemu jsi ve Státech o Beksičce řekl? Mé přítelkyni a rodičům. Všichni byli šokovaní a hrozně se smáli. Neptali se, proč jsi ji nepřivezl? Já jsem jim říkal, že jsem jí nechtěl brát do letadla (nepřestává se smát). Zjišťoval jsi už něco o životě želev, nebo jejímu životu necháváš naprosto volný průběh? Ne, nezjišťoval jsem nic. Kdybych ji měl doopravdy doma sám, musel bych to dělat, protože jsem se o zvíře nikdy nestaral, ale takhle to není potřeba.
rozhovor
Marcus Arnold
Beksička se ptá, Marcus odpovídá... Víš, jak mladé želvičky přicházejí na svět? Marcus: „Z vajíčka?“ Správná odpověď: Námluvy a páření u želv nádherných většinou probíhají od března do července. Podmínkou je samozřejmě pohlavní dospělost obou jedinců, což u tohoto druhu bývá mezi 3 – 5 roky života. Samec připlave k samici a stimuluje její krk a hlavu pomocí svých dlouhých drápů. Poté, pokud je samice spokojena, se ponoří pod vodu a je připravena k páření (může se také stát, že jí samec nevyhovuje a samice začne být agresivní). Samotný akt běžně trvá od 15 - 45 minut. Po páření může trvat i několik dní, než samice bude schopna naklást vejce - ta se poté bude snažit zahrabat je do písku. Pokud písek nenajde, naklade vejce do vody - v takovém případě je nutno je hned vyjmout a umístit do inkubátoru. Malé želvičky se vylíhnou mezi 60 - 90 dny po nakladení vajec. Pozdní kladení může způsobit, že želvy přečkají zimu ve vejcích a vylíhnou se až v teplejším počasí na jaře. Při vylíhnutí želvy používají tzv. vaječný zub, kterým se prokoušou skrze skořápku; ten jim odpadne asi hodinu po vylíhnutí. Může se stát, že malé želvičky zůstanou ještě den či dva ve skořápce. Jaké je mé nejoblíbenější jídlo? Marcus: „Možná kuře?“ Správná odpověď: Potrava želv by měla být pokud možno co nejpestřejší, bohatá na vitamíny a minerální látky. Nejlepším způsobem výběru oblíbené stravy je nabídnout želvám co nejširší spektrum potravy a výběr nechat na nich samotných. Ale i to, o co nejeví zájem, je dobré jim nabídnout po čase znovu – někdy totiž změní názor. Potravu požírají želvy jen ve vodě, proto je nutné, aby ji dostávaly právě tam. Mláďata želv je nutné krmit denně, dospělé želvy krmíme třikrát týdně. Hlavní složku potravy by měly tvořit ryby. V ideálním případě by to měly být přiměřeně velké ryby podávané vcelku včetně kostí a vnitřností. Výborné jsou také tzv. grundle prodávané mražené v supermarketech; želvy je vyloženě milují. Další dobrou možností jsou akvarijní ryby, které ale slouží spíše pro zpestření jídelníčku. Želvám můžeme dávat i cvrčky, menší kobylky, mouchy a pavouky. Větší želvy tento hmyz pozřou prakticky okamžitě, u menších želv se hmyz bude trápit, než ho želvy „okoušou“. Lze také krmit rybím, kuřecím, telecím a hovězím masem. Maso musí být libové. Pro vysoký obsah tuku je naprosto nevhodné maso vepřové, jelikož želvy neumí odbourávat tuky. Jakou teplotu vody miluji? Marcus: „Teplou, určitě hodně teplonou.“ Správná odpověď: Teplota vody pro chov by měla být mezi 20 až 25 °C pro dospělá zvířata, pro mláďata pak až 28 °C.
rozhovor
Marcus Arnold
Kolika let se dožívám? Marcus: „Nevím. Třiceti?“ Správná odpověď: 30 – 40 let. Jakých rozmerů se dožívá má teta Kareta Obrovská? Marcus: „180 cm?“ Správná odpověď: Kareta obrovská dosahuje délky až 150 cm a hmotnosti 185 kg. Jak se jmenovaly moji kamarádi želvy turtles ninja? Marcus: (opět se směje) „Leonardo, Michelangelo, Donatello, Raphael.“ Správná odpověď: Leonardo (modrá), Raphael (červená), Michelangelo (oranžová), Donatello (fialová) Co mi koupíš k prvním narozeninám? Marcus: „Nový barák, teda nové akvárium.“ Správná odpověď: „Největší radost budu mít, když se 1. narozenin dožiju,“ odpovídá skromně želva Beksička. Proč jsem právě já tvoje nejoblíbenější zvířátko? Marcus: „Protože miluji želvy. Ale nerad se o ně starám.“ Správná odpověď: „Přece protože jsem TVOJE,“ doplňuje Beksička.
PĚTKRÁT „BUĎ, ANEBO“ MARCUSE ARNOLDA
➊ Alpy nebo Kanárské ostrovy? Beech (pláž), takže Kanárské ostrovy.
➋ Hokej nebo fotbal? Nic. A kdybych si musel vybrat, tak fotbal.
➌ Blondýny nebo brunety? Blondýny.
➍ Autobus nebo vlak? Vlak.
➎ NBA nebo Euroliga? NBA. Líbí se mi sledovat superstar, jako jsou Kobe nebo LeBron. Současně se ale rád koukám i na Euroligu, tam se mi hodně líbí týmový basketbal.
zpověď
Jak je neznáte aneb Zpověď Martina Marka
Marek Martin Když dlouho nejím, ztrácím náladu MÁŘA V ŽIVOTĚ... Jaké vlastnosti tě nejvýstižněji charakterizují? (promne si ruce a se smíchem spustí) Myslím si, že jsem veselý, energický člověk, kamarádský, pracovitý, obětavý... (vedle sedící team manager Martin Šorf vtipně poznamenává: Počkej, tohle není seznamka!). Na druhou stranu někdy dokážu být vznětlivý, impulsivní, umanutý, tvrdohlavý... Prozradíš svou největší neřest? Jsem zavislý na jídle. Jakmile několik hodin nejím, jsem protivný a ztrácím náladu. Pak to musím dohánět (směje se). Za co nejraději utrácíš? Asi za to jídlo, rád zajdu do restaurace. Když cestujeme, rád ochutnávám místní speciality, zajímá mě, jak se kultura odráží do jídla. A pak taky za cestování. Třeba teď v létě jsme byli v přírodních parcích v USA. Ještě si rád kupuju knížky, docela rád čtu. Co tě zaručeně rozesměje? Kdykoliv jdeme hrát Bambeláka (pobaveně). Obecně mám veselou povahu, takže se směju během dne dost často. A naopak, existuje něco, co tě vždycky naštve? Nevím... Z lidských vlastností nemám moc rád aroganci, a když je ještě navíc kombinovaná s nějakou stupiditou, tak mě to tuplem naštve. Dokážeš popsat, jak by vypadal tvůj ideální den? Ráno vstanu, dám si dobrou snídani – když nejsem línej, udělám si třeba omeletu. Pak jdu normálně na ranní trénink, lehce se protáhnu, vyhraju Bambeláka, protože dám jako první hned koš, zmasakruju Krojce (Martina Kříže), jako vždycky si dám nějaký dobrý oběd. Odpoledne se hodinku a půl vyspím, jedu do ČEZ Arény, kde porazíme Nymburk a večer jdu se spoluhráči na jedno trenérem povolené pivo. To je můj ideální den (směje se). Prozradíš své životní motto, máš-li nějaké? Životní motto, kterým bych se řídil, asi nemám, ale obecně zastávám názor, že každý člověk má život takový, jaký si ho udělá. Vím, že se to nedá paušalizovat, protože spousta lidí má těžký osud, ale myslím si, že žijeme ve společnosti, kde se každý může rozhodnout pro nějakou dráhu a za tím si jít. Hrozně si vážím lidí, kteří si něco vysní a jdou za tím, naopak nemám rád lidi, kteří si stěžují na svůj život a přitom nedělají maximum pro to, aby byl lepší.
zpověď
Jak je neznáte aneb Zpověď Martina Marka
MÁŘA A BASKETBAL... Jaké období tvé kariéry považuješ za zlomové? Těch zlomových okamžiků bylo asi víc. Myslím, že prvním takovým byl můj odchod z Benešova do Sparty, kde jsem se dostal k trenérovi Ježdíkovi. Ten mě hrozně moc ovlivnil, ukázal mi cestu. Věc číslo 2: můj pobyt na Nike eurocampu v Trevisu pro hráče ročníku 1980. Tam jsem se mohl poměřit s mezinárodní konkurencí a poprvé jsem začal přemýšlet o tom, že bych mohl jít studovat do USA a při tom hrát basketbal. Který trenér tě nejvíce ovlivnil? To je těžké, protože těch trenérů bylo hrozně moc. Určitě bych ale řekl Michala Ježdíka ve Spartě a Emetta Davise na univerzitě. Na kterého spoluhráče nejraději vzpomínáš? Další složitá otázka, protože já jsem ve své kariéře prošel strašně moc týmů a v každém z nich byly minimálně dvě postavy, které se mi vryly do paměti. Bylo by strašně nefér jmenovat jenom jednoho hráče. Dáváš při utkání najevo emoce, nebo je dokážeš skrýt? Myslím si, že jsem emotivní člověk. Někdy třeba emoce skrývám, ale pak to ve mně vybuchne... Podle mě emoce ke sportu patří, myslím, že i pomáhají k lepšímu výkonu. Dokáží člověka namotivovat a tím ho dostanou na úplně jinou úroveň. Býváš nervózní? A pokud ano, čím se uklidňuješ? Nervózní bývám méně než dřív. A zase: myslím si, že určitá forma nervozity ke sportu patří a je zdravá. Je ale velký rozdíl mezi nervozitou a strachem! Jakmile to přeroste ve strach, už to člověku škodí. Zdravá nervozita dokáže pomoct k maximální koncentraci, což je známka toho, že jsi připraven. Co bys dělal, kdybys nebyl profesionálním basketbalistou? Na to už se mě někdy někdo ptal, ale na tohle je strašně těžké odpovědět. Je otázka, jestli bych studoval, kdybych nešel do Ameriky, nebo co bych dělal, kdybych se po univerzitě v USA rozhodl nehrát dál basketbal? Jsou to jen hypotetické úvahy, život jde tak, jak jde. A na závěr hypotetická situace. V hodně důležitém utkání tvůj tým prohrává o jeden bod a po technické chybě soupeře má možnost těsně před koncem střílet dva trestné hody. Vezmeš na sebe odpovědnost, nebo ji přenecháš někomu jinému? Nebál bych se na sebe vzít odpovědnost. Akorát je otázka, jestli by mě trenér nechal (hlasitě se rozesměje).
na slovíčko...
vertikální varianta
All-Star Game 2010
Hvězdy se rozzáří v Pardubicích Neděle 14. března 2010. Tenhle den by si všichni milovníci basketbalu měli zaškrtnout ve svém kalendáři tučně a ještě k tomu červenou barvou. Z jakého důvodu? Odpověď lze shrnout do jediné strohé, avšak všeříkající věty: V Pardubicích se odehraje All-Star Game Mattoni NBL 2010! „Jsme velice rádi, že se Utkání hvězd uskuteční právě v našem městě,“ předeslal René Peška, P.R. manažer letošního All-Star Game. „Všichni v klubu děláme maximum pro to, aby tato prestižní akce byla opravdovým svátkem basketbalu. Pevně věříme, že připravíme zajímavý a pestrý program a všichni účastníci na hřišti i v hledišti si přijdou během nedělního odpoledne na své,“ zve už nyní všechny fanoušky do pardubické ČEZ Arény. Základní formát All-Star Game zůstává stejný jako v minulých letech. „Pokud jde o hlavní zápas hráčů horizontální varianta Mattoni NBL, postaví se v něm proti sobě čeští a zahraniční basketbalisté. A jelikož se v loňském roce v Praze na Folimance osvědčilo i utkání mladých nadějí do 23 let, rozhodli jsme se jej ponechat v programu i tentokrát,“ pokračoval Peška. Nedílnou součástí Utkání hvězd bývají divácky velice atraktivní soutěže ve smečování a v tříbodové střelbě. Připravují pořadatelé i nějaké novinky? „Samozřejmě. Chceme přijít s něčím, co tuto akci ještě více oživí. Scénář All-Star Game zatím nemá definitivní podobu, nicméně jeho pracovní verze je již na světě a fanouš-
kům můžeme prozradit třeba to, že přímo na paluby power bovce ČEZ Arény bude živá kapela nebo že chystáme několik soutěží o hodně zajímavé ceny.“ Pakliže jsme v úvodu tohoto článku psali o vhodnosti zakroužkování data 14. 3., je dobré rovněž připomenout, že z hlediska All-Star Game 2010 bude významným dnem i 1. únor. „V 10 hodin dopoledne bude totiž spuštěna oficiální webová prezentace ASG Mattoni NBL 2010,“ informuje René Peška o zbrusu nových webových stránkách, které vytvořila společnost eBRÁNA. „Na webu www.utkanihvezd.cz mohou fanoušci hlasovat o složení základních sestav obou výběrů a rovněž o jejich trenérech. Naleznou tam také veškeré informace včetně těch o předprodeji vstupenek.“
by power
Nabídka pro potenciální partnery All-Star Game Mattoni NBL 2010 • Chce se stát právě vaše společnost partnerem All-Star Game Mattoni NBL 2010? • Chcete být vidět u této prestižní sportovně-společenské akce, a to i na obrazovkách ČT, která její převážnou část odvysílá v přímém přenosu? • Chcete získat další výhody, například VIP boxy pro vedení firmy či vaše partnery, nebo vstupenky pro zaměstnance? Pokud jste si odpověděli na tyto otázky ANO, neváhejte kontaktovat manažera All-Star Game Mattoni NBL 2010 pana Pavla Staru na tel. čísle 603 / 869 268, nebo na emailu
[email protected]
portrét
Pardubická mládež
Martin Tondr
Basket mi dodává sebevědomí Narozen: 1992 Kategorie: extraliga U18 (junioři)
Výška: 187 cm Pozice: křídlo (rozehrávač)
Jak bys vyjádřil svůj vztah k basketbalu? Díky basketbalu se mohu každý den setkat s kamarády na tréninku, umožňuje mi poznávání nových lidí. Když ho hraji, tak nemyslím na nic jiného a uživám si to. Basket je prostě super. Dokážeš říci, v čem všem tě basketbal pozitivně ovlivňuje? Ovlivňuje mě v mnoha věcech. Dodává mi sebevědomí, soutěživost, cílevědomost, mohu v něm vylévat svoji energii atd. Jaký je tvůj nejhezčí basketbalový zážitek? Nejhezčí basketbalový zážitek pro mě byl v loňské sezoně, když jsme s týmem starších dorostenců postoupili na final four a já si tak mohl zahrát před velkým publikem. Velice se mi to líbilo! Měl jsem tak ještě větší motivaci než normálně. Kdyby sis mohl vybrat, zda zvolit kariéru profesionálního basketbalisty nebo nějaké studium či práci, co by to bylo a proč? Asi jako každý basketbalista bych se chtěl živit basketbalem. Myslím si však, že pro to nemám dostatečné předpoklady. Ale kdo ví, může se stát cokoli... Takže se o tom snažím moc nepřeýšlet a soustředím se na to, abych dodělal školu. Který hráč z pardubického A-týmu se ti herně nejvíce líbí, nebo jej případně považuješ za svůj vzor a chtěl bys k němu přiblížit svoji hru? Po herní stránce jsou všichni velice dobří, ale nejvíc se mi asi líbí Martin Kříž a Tomáš Tóth. Martin vždy oživí hru svojí neustálou aktivivou a to se mi velice líbí. Tomáš hraje s velkým přehledem a jeho nájezd a shoz na volného hráče je velice efektivní. Takže bych se chtěl nejvíce přiblížit právě těmto dvěma hráčům.
Martin Tondr očima trenéra Oldřicha Zdobinského „Je to hráč s dobrou tréninkovou morálkou. Vždycky jde do všeho naplno, je také velmi dobrým střelcem, který se nebojí vzít na sebe odpovědnost v kterýkoliv čas utkání a za jakéhokoliv stavu. Řekl bych, že v tomhle je velice spolehlivý, každé jeho působení na hřišti hru celého týmu oživí. V poslední době jsme neměli rozehrávače, takže několikrát nastupoval na tomto pro něj nezvyklém postu, ale pokaždé obstál. Basketbalově se díky tomu dostal zase o něco výš a jeho možnosti se tím ještě vylepšily. V současné době podává dobré výkony i v druholigové soutěži, ale bez problémů je to hráč pro první ligu – a při jisté konstelaci třeba i výš.“
Generální partner
Hlavní partneři
Mediální partneři
Partneři
