Madeta se nevzdává. O pomazánkové máslo se bude soudit JIŽNÍ ČECHY – Počátky mlékárenství na jihu Čech sahají do roku 1838. Tehdy byla na schwarzenberském dvoře poblíž Českých Budějovic založena první sýrárna. Jihočeská Madeta se zrodila kolem roku 1902 v Táboře. Tehdy ještě jako Mlékařské družstvo táborské. A právě z počátečních písmen tohoto názvu pak vznikla značka Madeta, která přežila dodnes a neodmyslitelně patří k mléku a mléčným výrobkům. Oficiálně se Madeta stala názvem táborského mlékařského družstva v roce 1945 a už o tři roky později byla Madeta znárodněna. V roce 1960 pak vznikl podnik Jihočeské mlékárny, pod nějž spadala i Madeta. V roce 1992 došlo k restrukturalizaci výroby a do názvu mlékárenské společnosti se Madeta vrátila v roce 2002. Z původních sedmnácti závodů zbylo pět. Jak si dnešní Madeta v záplavě zahraničních výrobků v supermarketech stojí a co je nového ve sporu o pomazánkové máslo, o tom je rozhovor s ředitelem obchodu, marketingu a nákupu akciové společnosti Madeta Janem Teplým. Kolik zaměstnanců měly závody Madety na jihu Čech v roce 1989 a kolik dnes? Na přelomu let 1989 a 1990 to bylo 3 680 zaměstnanců, ale tehdy v rámci Jihočeských mlékáren fungovalo na jihu Čech sedmnáct závodů. Dnes je výrobních závodů pět. V současné době u nás pracuje včetně dopravy a logistiky 1 650 zaměstnanců. Které závody z portfolia Madety odešly a co se s nimi stalo? Od začátku 90. let do roku 2000 se v rámci restrukturalizace výroba postupně zkoncentrovala ze sedmnácti míst v kraji do osmi specializovaných závodů. Před pěti lety byla ukončena výroba ve Strakonicích, později v Českých Budějovicích, následně pak přišly na řadu Prachatice. Ty nás hodně potrápily, protože závod jsme prodali developerovi s podmínkou, že tam bude výrobní závod. To se však nestalo a vnímáme to jako podvod. Snažili jsme se lidem z Prachatic nabídnout práci v našich dalších závodech, ale nabídku využili jenom čtyři. V Čechách bohužel pořád platí, že za prací se člověk nestěhuje a nedojíždí. Je patrný nějaký trend v tom, co se vyrábělo do roku 1989 a co žádají zákazníci dnes? Spíš bych řekl, že trendem je pořád stoupající zájem spotřebitelů o řadu potravin ve špičkové kvalitě, v níž se vyráběly před rokem 1989. Naší největší marketingovou výhodou je, že jsme kvalitu výrobních procesů nezměnili. Během uplynulých dvou tří let se po aférách s potravinami pochybné kvali-
ty dovezenými z Polska nebo Německa projevuje, že zákazníci oceňují fakt, že kvalita výrobků z Madety je pořád stejná. Velkou změnou od začátku 90. let, která souvisí se změnou velikostí českých rodin, jsou menší balení výrobků, menší porce. Chystáte nějaké novinky? Ty, které chystáme, vám neprozradím, ale řadu novinek z poslední doby už vaši čtenáři možná ochutnali. Ať už jde o tvarohové pomazánky v příchutích pórek, česnek a budapešť, pod mazem zrající sýr Jihočeský syreček, plátkový polotvrdý Tylžský sýr v přírodní a uzené variantě nebo sladké pomazánky s vanilkou či šedesátiprocentní čokoládou. Proč ale v regálech marketů patří výrobky z Madety k vyšší cenové hladině, a to v situaci, kdy zemědělci zároveň říkají, že Madeta jim za mléko platí málo a mnozí ho prodávají do Německa například přes klatovskou mlékárnu? To už dávno neplatí, mnoho farmářů z Klatovska se k nám vrátilo. Se zemědělci jednáme o výkupní ceně mléka pravidelně a férově. Vzájemně se chápeme a snažíme se reflektovat všechny okolnosti na trhu. O vzájemné důvěře svědčí i to, že se zemědělci máme uzavřené čtyřleté až šestileté smlouvy. A cena našich výrobků v regálech obchodů je daná také tím, že neobsahují náhražky, nejsou šizené, chutnají tak, jak chutnat mají. Zákazník se musí rozhodnout sám. Buď že si koupí mléčný výrobek s krásným obalem, dokonalou televizní reklamou, ale minimálním obsahem mléka,
Pohled do království sýrů v Řípci.
Foto archiv
anebo dá přednost výrobkům udělaným tak, jak to má správně být, s vysokým obsahem sušiny, skutečně z mléka a bez náhražek. V tom případě je spotřeba mléka velká a tomu samozřejmě odpovídá i cena konečného produktu v obchodech. Abych vám dal konkrétní příklad: jeden kilogram poctivého tvarohu se dá udělat ze šesti litrů mléka, ale na trhu seženete i kilo tvarohu, který je vyrobený jenom zhruba ze čtyř litrů. Cenový rozdíl je pak mnohem lépe pochopitelný. A platí to pro celé portfolio mléčných výrobků. Kde všude nakupuje mléko Madeta? A jak se měnily od roku 1989 objemy nakupovaného mléka? Nakupujeme mléko výhradně v Čechách – v jižních, části Středočeského kraje, Vysočiny a také v části Moravy. Za minulého režimu dosahoval roční objem vykupovaného mléka 600 milionů litrů, tehdy však fungoval takzvaný řízený prodej s vysokým podílem státem dotované produkce pro komoditní export. Což byl způsob, jak získat do státní pokladny devizové prostředky. V loňském roce jsme zpracovali 368 550 000 litrů mléka. Měla aféra s pomazánkovým máslem, jehož název se nelíbil Evropské komisi, dopad na jeho prodej? Nebo ho lidé víc teď pod novým názvem Tradiční pomazánkové kupují EU navzdory? Zda to mělo dopad, ještě neu-
míme přesně říci. Z dlouhodobého hlediska to ale určitě nebude dobré, protože tento výrobek, který byl poměrně dobře chráněn, mohou ohrozit různé náhražkové varianty. Ale ani Madeta, ani Česká republika svůj boj za pomazánkové máslo ještě nevzdaly. Už byla podána žalobu na Evropskou komisi. Tento výrobek totiž splňuje všechna kritéria pro to, aby mu Brusel udělil stejně jako jiným výrobcům v jiných členských zemích výjimku. Je to tradiční česká specialita, která se u nás dělá od roku 1977, vznikla tedy v době, kdy ještě neexistovalo Evropské hospodářské společenství, natož legislativa Evropské unie, která by ji zakazovala. Je pro mlékárenství problém získat kvalifikované odborníky, na což si stěžují třeba řezníci? Je to velká potíž. Mistry a střední management si vlastně vychováváme sami a děláme vše pro spolupráci s odbornými středními školami i univerzitami. Bohužel stále trvá situace, kdy chtějí všichni být právníky nebo ekonomy. Mnozí z nich však nestačí na to, aby byli dobrými právníky a špičkovými ekonomy a zůstávají buď podprůměrně hodnoceni, anebo nezaměstnaní. Při výběru povolání by bylo vhodné rozumně se rozhodnout, zda být raději podpůrměrným nezaměstnaným ekonomem, anebo raději například excelentním řezníkem. Pokračování na straně 15
Příloha Jihočeských týdeníků 9/2011 z strana 13 z
Fejeton Dnes ke mně vlezl zloděj. ... Vstala jsem a hledala s ním.
Tajenku doručte do redakce vždy nejpozději v pondělí do 16 hodin. Na cenách se podílejí Levné knihy, tř. 9. května, Tábor. Ceny jsou k vyzvednutí v příslušné redakci v Táboře, Písku, Strakonicích a Milevsku. Tajenka z minulé křížovky: Policajt vyšetřuje havárii autobusu. Vyslýchá cestující, kteří jsou mluvení schopni, pak se ptá řidiče, jak došlo k nehodě. „Nevím, právě jsem vzadu kontroloval lístky!“ Výherci: Anna Hájková, Přešťovice 85, Strakonice • Miroslav Ščerba, Písecké předměstí 1347, Milevsko • Jana Maroušková, Třebízského 411, Písek • Lukáš Chrástecký, Opařany 89 • Hana Kozojedová, Opařany 261
SEZNÁMENÍ
Chřest nás míjí Ještě v devatenáctém století se u nás této zelenině říkalo špargl, podle německého slova Spargel. Latinský název je asparagus a v češtině? Na našem slově si cizinec jazyk překousne, ale ch a ř najednou nevysloví: Chřest. Nejenom v Evropě se blíží sezóna sklizně chřestu. A v Německu propuká skoro šparglové šílenství. Němci totiž tuto zeleninu milují. Kdo vyrazí na výlet za hranice, všimne si dřevěných stánků na okraji silnice, pole nebo na parkovišti. Prodávají tam zelený nebo bílý chřest, pečlivě do svazečků naskládaný a papírovou páskou svázaný. V mnoha katolických zemích se padesát dní po velikonocích slaví svátky svatodušní, které se kromě návštěvy bohoslužby, bez přípravy chřestu vůbec neobejdou. My Češi jsme ošizeni nejen o několik svátků - Velký pátek ani Svatodušní pondělí u nás dny pracovního klidu nejsou, ale také o vaření chřestu. Česká kuchyně si na vařenou zeleninu moc nepotrpí a na chřest už vůbec ne. Škoda! Internet je v tyto dny přímo zamořen výbornými recepty, až se člověku sliny sbíhají. Kromě tradičního chřestu s holandskou omáčkou nebo chřestové polévky tam najdeme chřest vařený se šunkou nebo s lososem, zapečený nebo upravený jako salát. Jedině chřestovou kávu, tu bych si asi odřekla. Abych se tedy také pustila do nějakého evropského receptu, když už jsme v té Evropské unii! Jak vůbec tuto lahůdku připravit? Poučím se, že chřest známe bílý a zelený a je nutno jej předem oloupat, jinak zhořkne celý pokrm. Jeden se loupe od shora dolů, druhý zase obráceným směrem. Aha! Naházet ho do hrnce jako brambory prý také nelze. Oloupaný chřest musíme před vařením pečlivě svázat do svazečků a vařit jej nastojato ve speciálním hrnci na chřest. Kdo ho nemá, vystačí si s nějakou úzkou vyšší plechovkou, třeba od frankfurtských párků. Kde ale dnes koupím frankfurtské párky? Začínám mít z těch dobrot a dobrých rad v hlavě guláš. Guláš! To je nápad! Vysypu frankfurtské párky z plechovky a udělám buřtguláš. A na chřest si možná někdy později zajdu do nějaké dobré restaurace. Jitka Chabrová
v oblasti MILEVSKO - TÁBORSKO - PÍSECKO - STRAKONICKO
MUŽI: zMuž 55 let/173/75 z nedostatku příležitosti touto cestou hledá štíhlejší maminku k vážnému seznámení. Přistěhování ke mně je možné. Nejraději z vesnice, ale
není podmínkou. Tel. 607 797 340 /M (15) zMuž 40 let, 178/76 černovlasý, hledá z nedostatku příležitosti hezkou, štíhlou a příjemnou dívku nebo maminku do 35 let. Písecko, Strakonicko a okolí. Jen
vážně. Tel. 730 623 754 /P (16) zJsem 66letý vdovec, rád bych se seznámil s ženou, která má ráda zvířata, houbaření a toulky přírodou. Bydlím na malé vesničce u lesa. SMS neposílat, tel. 607 589 537 /M (16)
ŽENY: z Ahoj, jsem svobodná 34/ 168 silnější postavy, hledám pohodáře přiměřeného věku. Tel. 773 009 797 /P (15)
Písmeno T, M, S a P v inzerátu značí, zda inzerent podal inzerát v táborské, milevské, strakonické či písecké redakci vydavatelství a pravděpodobně odtud pochází. Adresy inzerentů nesdělujeme. Nezapomeňte uvést značku s příslušným písmenem za lomítkem! Podání inzerátu stojí 200 Kč + zasílání odpovědí poštovné 50 Kč. Odpovědi stačí předat či poslat do nejbližší redakce, doručení zajistíme. Číslo v závorce odpovídá číslu vydání, kdy byl inzerát poprvé zveřejněn.
Magazín Týdeníků Táborsko, Milevské noviny, Písecké postřehy, Strakonicko 17/2014 zstrana 14 z
středa 30. dubna 2014
Madeta se nevzdává. O pomazánkové máslo se bude soudit Dokončení ze strany 13 Jak hodnotíte akci Mléko do škol? Podílíte se na ní? Ano, podílíme. Je to záležitost velice prospěšná nejen z hlediska nutriční výživy dětí. Svědčí o tom mimo jiné i fakt, že u nás na rozdíl od mnoha států Unie netrpí děti a mladiství nedostatkem vápníku. Mléčné výrobky vybírané do programu Mléko do škol však
musí být vybírány pečlivě, aby mezi nimi nebyly produkty přeslazované, s obsahem náhražek. Tady je ještě prostor pro zlepšení. Důležité také je, že se díky tomuto programu vytváří poptávka po lokálních výrobcích s přidanou hodnotou z místních zdrojů. A to je potřeba zdůraznit, protože to souvisí se zaměstnaností. Pokud totiž chceme mít v České
republice dostatek pracovních míst, musíme také utrácet za české výrobky a lokální služby. Když naši sousedé budou mít práci díky tomu, že u nich nakoupím jejich výrobky nebo služby, vydělají si peníze a mohou si pak koupit produkty či služby, které jsme vyrobili my. Dají tak zase práci nám, svým sousedům. Libuše Kolářová
Co a kde vyrábí Madeta z Řípec – ráj tavených sýrů z Planá nad Lužnicí – domov Jihočeského másla a přírodních sýrů zJindřichův Hradec, to je Romadur, Lipánek i Jihočeský cottage... zČeský Krumlov – niva a zase niva z Pelhřimov – trvanlivé mléko, smetana a podmáslí
Cirkus Jo Joo se chystá do Strakonic Před týdnem jsme se v soutěži o vstupenky do Národního cirkusu Jo Joo ptali, kolik let je nejmladší artistce Marcelince, vnučce principála Jaromíra Joo. Kdo tipoval čtyři roky nebo dokonce šest let, ten očividně v cirkusu ještě letos nebyl, protože roztomilá holčička v manéži je
Principál Jaromír Joo, jak ho nakreslil Patrik Růžička z Katovic.
teprve dvouletá! Drtivá většina soutěžících – a že jich bylo několik desítek – odpovídala správně. Z dodaných cirkusových obrázků jsme ještě vybrali kresbu Natálky Jankovičové z Bechyně, protože věrně zachytil cirkusový stan Jo Joo, a Patrika Růžičku z Katovic, který portrétoval principála a jeho tygra osobně. Ze soutěžících, kteří odpovídali na otázku, padl los na Hanu Bubnovou ze Strakonic, Marcelu Šarbochovou z Písku a Radka Klozu z Milevska, kteří vyhrávají po dvou vstupenkách, rodinný poukaz získává Luboš Melichar z Českých Budějovic. Se všemi soutěžícími se spojíme a dohodneme způsob předání vstupenek.
A před námi je poslední soutěžní kolo. Cirkus Jo Joo vystupuje ještě do neděle 4. května vedle obchodního domu s nábytkem Sconto na Strakonické ulici v Českých Budějovicích. Ve středu 30. dubna a v pátek 2. května hraje od 17 hodin, na Prvního máje a v sobotu a v neděli pak od 10 a od 14 hodin. Pak už
cirkus zamíří do Strakonic, kde bude hostovat od 7. do 11. května. Výherci našeho posledního soutěžního kola, jejichž jména zveřejníme za týden, se pak už mohou vydat jen na tuto poslední jihočeskou štaci. Mohou se ale těšit na výbornou atmosféru, protože Strakonice cirkus milují. -red-
Soutěž Jihočeši dobře vědí, že cirkus Jo Joo patří k nejvýpravnějším cirkusům s velmi bohatým programem. Představení trvá přes dvě hodiny a má dvě přestávky. Na jih Čech se cirkus Jo Joo vrací obvykle po dvou až třech letech, mezitím brázdí zbytek republiky a také zahraničí. Jeho artisté vystupovali například v Thajsku a letos v zimě v Nizozemí. Zkuste nám poslat do pondělka 5. května na e-mail
[email protected] svůj tip, jak velká je cirkusová rodina pod šapitó Jo Joo. Cirkus má: a) 30 artistů b) 45 artistů c) 29 artistů
V Písku začaly rekvalifikační kurzy pro automobilový průmysl Nové rekvalifikační kurzy na pozice do automobilového průmyslu dají šanci lidem, kterým se nedaří najít práci. Dne 31. března 2014 začal v Písku v prostorách společnosti DP WORK pilotní běh rekvalifikačního kurzu Manipulant výroby v automobilovém průmyslu, do něhož nastoupili účastníci převážně z regionu Písecka. Kurz je realizován v úzké spolupráci s píseckými výrobními závody ze skupiny Faurecia. Toto spojení přináší výhodu v tom, že účastníci kurzu vykonávají praktickou část rekvalifikačního kurzu přímo ve výrobním závodě, což jim dává výjimečnou příležitost nahlédnout do výroby, ihned využít získané znalosti v reálném prostředí a v neposlední řadě navázat přímý kontakt s možným zaměstnavatelem. Současný zastupitel města Písek a bývalý poslanec za ČSSD Karel Kratochvíle uvedl: „Je dobře, že k prvnímu nasazení takovéhoto kurzu dochází právě v Písku, kde byl na začátku roku 2014 meziměsíční nárůst neza-
městnanosti jeden z nejvyšších v rámci celé ČR. Je žádoucí, aby naši občané měli přístup k různým nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti a dařilo se jim navracet se na trh práce.“ Běh rekvalifikačního kurzu byl časově naplánován tak, aby účastníci po jeho úspěšném dokončení, mohli rovnou žádat o zaměstnání ve zmíněných závodech, které průběžně nabírají nové zaměstnance. „Dlouhodobě se potýkáme s problémem obsazování pozic kvalifikovanými lidmi, protože jich je na trhu práce a obzvláště v našem regionu nedostatek. Rekvalifikační kurzy jsou jednou z možností, jak získat nový kvalifikovaný personál, který ví, co obnáší výroba v automobilovém průmyslu. To zároveň snižuje míru fluktuace. Navíc skutečnost, že je dospělý člověk ochoten se dále vzdělávat, vypovídá o jeho silné motivaci získat nové pracovní uplatnění, a to velmi oceňujeme,“ uvedla HR manažerka Markéta Souhradová ze závodu Faurecia Components Písek.
Ředitel společnosti DP WORK Emil Dobaka dodává: „Jako personální a vzdělávací společnost velmi dobře známe situaci na trhu práce, a proto jsme se rozhodli pomoci lidem, jejichž současná kvalifikace neodpovídá požadavkům zaměstnavatelů. Z tohoto důvodu jsme vytvořili rekvalifikační kurzy, které dopomohou k získání zaměstnání v odvětví, které obtížně hledá kvalitní pracovníky.“ Společnost DP WORK má v tuto chvíli jako jediná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovány dva rekvalifikační kurzy, které jsou určeny pro dělnické pozice speciálně pro automobilový průmysl. Jedním z kurzů je již zmíněný Manipulant výroby a druhým je Operátor poloautomatických strojů. DP WORK plánuje v Písku realizovat opakovaně oba tyto kurzy. I když jsou kurzy realizovány ve spolupráci s místními závody a předpokladem je, že se absolventům zvýší šance na uplatnění právě v nich, je kladen důraz na to, aby znalosti a do-
vednosti byly v co nejvyšší možné míře univerzální. To znamená, že s osvědčením o rekvalifikaci v ruce si mohou absolventi žádat o místa také v jiných závodech automobilového průmyslu napříč celou Českou republikou. „V Písku realizujeme první běh kurzu a průběh hodnotíme velmi pozitivně. Do budoucna bychom rádi navázali také bližší spolupráci s okolními pracovišti Úřadu práce ČR a píseckým odborným učilištěm, abychom mohli využít znalosti místních odborníků,“ uvedl Lukáš Salivar, projektový manažer společnosti DP WORK. Díky tomu, že jsou kurzy akreditovány MŠMT, je možné, aby zájemci zažádali o úhradu kurzu Úřad práce ČR. Pokud by někdo ze čtenářů měl zájem nastoupit do dalších běhů kurzů, případně by chtěl jen pomoci s hledáním zaměstnání, bližší informace lze nalézt na www.dpwork.cz nebo přímo v kanceláři DP WORK na adrese Alšovo nám. 74/11, Písek. -PR-
Magazín Týdeníků Táborsko, Milevské noviny, Písecké postřehy, Strakonicko 17/2014 zstrana 15 z
Zlatý hattrick pro tepelné čerpadlo ACOND! Jihočeský výrobce tepelných čerpadel ACOND a.s. z Milevska dosáhl se svým tepelným čerpadlem pro panelové domy TČ 35 EVI historického úspěchu. Na třech významných mezinárodních veletrzích vyhrál zlaté medaile za nejlepší exponát výstavy. Konkrétně šlo o Voda-KlimaVytápění 2013, AquaTherm 2014 a Stavební veletrh Brno 2014. Porotcům se líbil hlavně fakt, že tepelné čerpadlo dokáže srazit cenu vytápění v panelových domech na polovinu. Neméně důležitá v panelových domech je také bezhlučnost tepelného čerpadla ACOND a vzdálená správa z dispečinku výrobce. Jiří Hanus pro naše týdeníky uvedl, že počet poptávek tepelných čerpadel pro panelové domy
rychle roste a realizace přibývají. Další fotografie z instalací jsou na webu společnosti www.acond.cz. -PR-
Jiří Hanus s čerstvým oceněním ze Stavebního veletrhu v Brně.
Panelový dům v Blatné vybavený tepelným čerpadlem.
Tepelné čerpadlo TČ 35 EVI.
Informačně-vzdělávací středisko Jihočeského kraje mi opravdu pomohlo Celá léta jsem pracovala jako účetní, ale tato práce mě netěšila. Díky úspěšně absolvovanému kurzu „Pracovník v sociálních službách“ jsem našla uplatnění v sociální oblasti. Do práce se teď opravdu těším. O Informačně-vzdělávacím středisku (IVS) jsem se dočetla v táborských novinách. Přišla jsem tam bez konkrétní představy o své budoucí pracovní existenci. Jen jsem věděla, že účetní být již nechci. Přijali mě s úsměvem. Poradkyně se mi opravdu věnovaly, povídaly jsme si o mém vzdělání, mých zkušenostech a hodně o mých představách. A ejhle, sociální sféra mi otevřela prostřednictvím IVS svou náruč. V rámci projektu „Do práce s novou kvalifikací“ jsem dostala nabídku absolvovat kurz sociálního pracovníka. Díky praxi, kterou jsem při rekvalifikaci absolvovala, jsem dostala u nejme-
novaného zaměstnavatele šanci. Již je to rok, co pracuji a pomáhám zdravotně postiženým lidem. V IVS ale nepomáhají jen se změnou zaměstnání, jak jsem se dozvěděla. Pomáhají i lidem, kteří o práci přišli či nedostali šanci se do pracovního procesu zařadit. A nejen to, pořádají různé kurzy, např. základy PC, účetnictví, obsluha CNC obráběcích
strojů. Poradí vám i po telefonu: 381 407 420. Můžete se podívat na jejich webové stránky, kde je spousta zajímavých informací: www.ivs-jck.cz. K neposlední řadě patří též příjemné prostory a možnost vy-
Magazín Týdeníků Táborsko, Milevské noviny, Písecké postřehy, Strakonicko 17/2014 zstrana 16 z
užití počítačů pro klienty zdarma. Vlastně celé poradenství a i některé kurzy jsou zdarma. Tak proč to nezkusit? Najdete je na adrese Pionýrů 499, 391 02 Sezimovo Ústí. Blanka, 46 let
středa 30. dubna 2014
Magazín Týdeníků Táborsko, Milevské noviny, Písecké postřehy, Strakonicko 17/2014 zstrana 17 z