ROSTISLAV RAJCHL. Praha:
M. R. Štefánik na observatořích m ontblanckých1). (K 13. výročí jeho úmrtí.)
V d ru h é polovině listo p ad u roku 1504, k rá tc e po složení dokto rá tu filosofie, p řich ází Š tefán ik do P a říž e , k d y ž si zvolil dráhu astro n o m a za sv é živ o tn í povolání. M ožno říci, že s p o čátku měl ště stí, neboť zan ed lo u h o zak o tv il u sta řič k é h o J. Ja n sse n a n a ob se rv a to ři v M eudoně u P a říž e , a účastnil se různ ý ch věd eck ý ch prací pod v ed en ím jed n o h o z nejlepších a stro fy sik ů té doby. O kam žik p řije tí Jan sse n e m a jeho rodinou m á p ro d alší život Š tefánikův epochální v ý zn am . D o stá v á se do u rčitéh o okruhu fra n couzských zn ám ý ch , jež ro z šiřu je až k re p re sen tan tů m v eřejného života F ra n c ie a p ro stře d í, jež ho obklopuje, počíná u rč o v at jeho další život, život ne k lidný, a b y m ohl b ý ti velm i p lo d n ý v ý sle d k y v y trv a lé a n eru šen é p rá c e h v ě z d á řo v y , ale život bo h atý , z p e stře n ý dojm y i činností, k d y s v ěd cem jd e současně c esto v ate l, v o já k a osvoboditel. Jan ssen u p írá z á je m svého žá k a hlavně k Slunci, ta k jak se nám p ro jev u je k a ž d o d e n n ě sv ý m sp ek trem a za v z á c n ý c h oka m žiků zatm ěn í, a — na d ru h é s tra n ě — p řip o u táv á jej k svém u v ě deckém u zájm u — k n e jv y šší h o ře E v ro p y , jíž je M t. B lanc. O M t. B lan c počínal se z a jím a ti v ě d e c k ý sv ět v letech osm d e sátý c h XVIII. sto letí. T e h d y v y sto u p il na jeho vrch o l S a u s s u r e , p řib ra v ke sv é h o ro le z e c k é v ý z b ro ji té ž tla k o m ě r; tím m ohl určiti v ý šk u v rch o le a- teplom ěr, p o n o řen ý do v a říc í v o d y , ukázal tu jen 85° C. S a u ssu re p oznal a zkoum al je ště jiné zv lá štn o sti tohoto h o r ského p ro s tře d í, hlavně geologické. B ěhem doby přistoupil k fy si kovi a geologovi i m eteo ro lo g , astro n o m a lékař, a ta k v ědecké v ý p ra v y n ejrů zn ějšíh o d ru h u na M ont B lanc p ře s tá v a ly býti zvláštn o stí. V roce 1880 p očíná sta v ě ti b o h a tý fra n c o u zsk ý soukrom ník Josef V a l l o t chatu, a b y zm írn il obtíže spojené s vý stu p em a k rá tk ý m p o b y tem na vrcholu, k čem už dosu d bylo užíváno stanu. N estav í ch aty přím o n a vrch o lu , což b y nutně zn am en alo stav b u na ledě, ale o 450 m etrů níže n a h o rsk ém v ý b ěžk u , zv an ém B osses, k te rý v y č n ív á z ledovce, tv o ře tak p rv n í stopu p ev n é zem ě v nejbližší blízkosti M ont Blancu. P řík la d u V allotova n á sle d u je J. J a n s s e n ; kd y ž se b y l dal několik ráte v y n ésti na zv láštn ích n o sítkách na vrchol, rozhodne se !) O brazová část tohoto článku byla získána od >'Památníku Osvobo zení* v P raze. Tu jsou také originály kreseb Venuše, pořízených Štefánikem a Hanským na vrcholu M ont Blancu, jichž ukázky v příloze přinášíme.
z b u d o v ati trv a lo u o b s e rv a to ř i tam , na dosti nejistém p o d k lad ě le dovém , neboť v neobyčejně p rů z ra č n é atm o sfé ře tu ší důležitého pom ocníka b ad án í astro fy sik áln íh o , jež je tak silně om ezen é hustším vzd u šn ý m obalem m íst níže položených. H v ě z d á rn a J a n sse n o v a b y la v y sta v ě n a roku 1890; by la celá ze d ře v a a ukončena věží. H lavní dalekohled s objektivem p rů m ě ru 33 cm p o stav en byl p ev n ě p o d úhlem zem ěpisné š ířk y sm ě rem k sv ěto vém u pólu a p ře d o b jek tiv nam ontováno b y lo rovinné z rc a d lo p rů m ě ru 60 cm , sloužící za s id e ro s ta t; jím uveden byl obraz zjev u z libovolné k ra jin y oblohy do ohniskové ro v in y objektivu, a zd e u d ržo v án pom ocí hodinového stro je . O ba ty to optické v ý ro b k y , z rc a d lo i o b jek tiv , b y ly s e s tro je n y a d a ro v á n y znám ou firm ou b r a tř í H e n r y ů. O kolo celého to h o to podniku sesk u p ila se »Prozat.'m ní společ n o st o b se rv a to ře n a Mt. B lancu«, u rč e n á před ev ším k udržo v án í o b se rv a to ře a u sn ad ň o v án í n ák la d n ý c h v ý p ra v v ě d e c k ý c h ; počet jich hodně rostl, k d y ž je podnikali i geologové, m eteorologové a fysiologové. O b se rv a to ř na vrcholu M ont B lancu poznal Š tefánik v červnu 1905. T e h d y zo rg an iso v al Ja n sse n v ý p rav u , jíž se zúčastnil spo lečně se Š tefánikem M i 11 o c h a u, astro n o m m eudonské o b se rv a to ře , a několik v ů d ců a nosičů. V ý p ra v a šla obvyklou cestou, k te rá je st ro zd ělen a v e tři ú se k y d v ě m a chatam i, poskytujícím i n u tný o d d ech a nocleh. P rv n í je ve v ý ši 3050 m e trů na skále zvané O r a n d s - M u l l e t , d ruhou je o b se rv a to ř V allotova, o níž se s ta la již zm ínka. Ú kclem v ý p ra v y bylo splnění a stro fy sik á ln íh o pro g ram u , s ta noveného Ja n sse n e m ; tý k a l se h lavně pozorování Slunce pom ocí sp ek tro sk o p u , připojeného k velkém u refrak to ru . (Štefánik nem ěl te h d y je š tě svého v lastn íh o v ě d eck éh o pracovního p ro gram u.) A však nepřízn iv é počasí nejen ž e zm ařilo splnění i jen čá sti pro g ram u , a le m álem b y bylo z a ta ra s ilo oběm a h v ězd ářů m , p ro v á zen ý m po dobu p o b y tu je ště dvěm a vůdci, z p á te č n í cestu, donutivši je ta k to k n ep říjem n ém u re k o rd u v p o b y tu na M ont B lancu. P o b y t ten to , ta k ja k se nám o něm zach o v aly skoupé z ázn am y v heslech jed n o h o z vůdců, jem už je diktoval Š tefánik, nebyl ni k te ra k záv id ěn lh o d n ý . O b se rv a to ř b y la sh le d á n a v p o řá d k u a bez nav átéh o sněhu u v n itř. B y ly v y b a le n y p řístro je , ale jasn éh o v eč era nebylo m ožno p oužiti k p o zo ro v án í p ro velm i silný v ítr. Š tefánik pozn am en al: »V ítr a únava. N em ěl jsem, h o rsk é nem oci, ač tlak vzduchu obnášel jen 413 m ilim etrů.« P říš tíh o dne, 21. č erv n a, n a sta lo p ře k v ap e n í: v noci řá d ila silná sn ěh o v á bouře, k te rá z a s y p a la h v ě z d á rn u silnou v rstv o u sněhu, z níž b y lo m ožno se v y p ro s titi pouze dřevěnou věží. P ro vůd ce n a sta la p rá c e o d h azo v at sníh. B rz y n a stalo nové p řek vapení, když b y lo zpozorováno, že m ezi doneseným i bednam i chybí dvě, o b sa hující záso b y su ch arů a su šeného m léka, k te ré b y ly zap o m en u ty
na G rand s-M u llet. Tím se v y h líd k y na další p o byt značně zhoršily. P ř íš tí dny, z trá v e n é na vrcholu, n e b y ly hodné z á v id ěn í: 22. č e r v n a . P řip ra v e n y k p ráci m eteorologické p řís tro je a p o č a ta slu žb a p o v ětrn o stn í. D va nosiči s jedním v ů dcem odešli, n a hoře zů stali s našim i a stro n o m y jen dva vůdcové. P řip ra v e n velký dalek o h led , o d stra n ě n a v ík a, k te rá ch rán í c elo sta t s objektivem , v y čn ív ající z d ře v ě n é b u d o v y (v iz obrázek ). V ečer b y l jasn ý , pozo ro v ati v ša k n eb y lo m ožno p ro silný v ítr, k te rý dokonce p ře trh l d rá t, z p ro stře d k u jíc í o sv ětlen í kruhů. P o zn am en án o : »S oum rak trv a l velm i zře te ln ě po celou rcc.«
O bservatoř Janssenova. U prostřed je viděti vyčnívající konec velkého dalekohledu. Pod sklopným víkem je rovinné zrcadlo o prům ěru 50 cm, jež vrhá paprsky do objektivu průměru 33 cm. Před hvězdárnou různé astronom ické přístroje.
23. č e r v n a . T ep lo m ěr ukazo v al m inus 10'5° C. P řip ra v e n a b aterie k o sv ětlen í d alek o h led u ; p o časí se zhoršilo. V ečer zase p ru d k ý v ítr, k te rý n av ál na lůžka štěrb in am i v oknech sníh. 24. č e r v n a . R áno nebe ja sn é p ři tep lo tě — 11° C. P řip ra v e n sp e k tro ik o p a zap o čato s v y k o n áv án ím p ro g ram u , stanoveného Janssen em . S tu d o v á n y č á ry v sev ern í části slunečního sp ek tra. B rz y se obloha z a tá h la , a p o č a ly p a d a ti k ro u p y . 25. č e r v n a . P rv n í n ed ěle na M ont B lancu je v y z n a č e n á p ře devším složením jíd eln íh o lístku, jejž si Š tefánik zapsal. K onány po k u sy v s tříb ře n í z rc a d la . K tom u účeli užito bylo z b y tk u d e sti lované v o d y , do níž p řid á n a v o d a z roztopeného sněhu. V ý sled k y b y ly uspokojivé. Je d e n z v ů d ců onem ocněl. 26. č e r v n a . S iln ý v ítr, že nebylo m ožno volně venku státi. O bloha jasn á, ale p o z o ro v á n í n a p ro sto nem ožné T éhož dne v y ra zila ze O ham onix pom ocná v ý p ra v a , ale b yla nucena v rá titi se b rz y zpět.
27. č e r v n a. N ebe chvíli jasn é, a le nebylo m ožno užiti p říp ra v m inulého d n e k fo to g rafo v án í sp e k tra , jelikož se obloha znovu zatáh la. 28. č e r v n a . U b ý v á s tra v y . P ije se k ak ao bez cukru. P o z o ro v a ti nem ožno p ro v ítr. 29. č e r v n a . M lha a zn a č n é oteplení, ta k ž e na s tře š e o b se rv a to ře sn íh taje. K rátk é v y ja sn ě n í, ry ch lé p říp ra v y v elkého d ale k o hledu k pozoro v án í, ale z a se m arn ě. 30. č e r v n a . S níh a silně ro sto u cí v rs tv a jin o v atk y stoupá kolem o b se rv a to ře a hro zí ji pohltiti. V en není m ožno v y jiti, silný v ítr unáší s seb o u k o u sk y ledu. 1. č e r v e n c e . » .. . S t r a v a je té m ě ř s t u d e n á ... polévka p e k eln á . . . N alezený kou sek chleba, z a n e c h an ý tu ris ty p ře d dvěm a lety , rozm očený ve v o d ě z tajícíh o sněhu, s kouskem antického s ý r a . . Ve n v y jiti nem ožno, je m ožno pouze po o tev říti d v é ře • v ě ž e a rozhlédnouti se. 2. č e r v e n c e . D ru h á n ed ěle. »Nic k jídlu. D á v á n y sig n ály p r a p o r e m . . . Ž ádná znám ka, jež by v ě štila něco dobrého. O braz o b se rv a to ře se rý s u je na zácloně p ad ajícíh o sněhu. P o č tv rté čištěn v elk ý dalek o h led . T é m ě ř jsem om dlel, zeslaben strá d á n ím . V ůd cové ch tějí sesto u p iti p ře s šp a tn é po časí. Z d ráh á m e se, oček áv ajíce dobré p o č a sí.« 3. č e r v e n c e . R o zhodnuto sesto u p it. Z ab alen y p řístro je a o p u ště n a h v ě z d á rn a , ač je m lha. Na jednom m ístě v elk á trh lin a v le dovci, š ířk y v íc e n ež půl d ru h éh o m e tru , již bylo nutno p řesk o čit sounožm o. B rz y objevila se o b se rv a to ř na B osses, a s ní té ž zá so b y č e rstv é p o tra v y , sem zatím don esen é pom ocnou v ý p rav o u . P r v n í v ý p ra v a Š tefán ik o v a na M ont B lanc neskončila te d y s v ě d e c k ý m úspěchem . M nohem v ě tší ú spěch m ěl při pozorování úplného zatm ěn í Slunce 30. srp n a téh o ž roku, k d y účastnil se v ý p ra v y , v e d e n é Jan ssen em do A 1 c o s ě b r e ve Španělsku. Z de v ed le stu d ia astro fy sik áln ích zjevů, souvisících s úkazem zatm ění, p ře d e vším t. zv. » obracející v rstv y « a sp e k tra k o ro n y v zelené části sp e k tra , z a b ý v al s e zkoum áním č a r slunečního sp e k tra hluboko v in fračerv en é č á sti pom ocí filtrů č e rv e n ě zb arv en ý ch . P o n á v ra tu z v ý p ra v y za zatm ěn ím p o k račo v al Š tefánik v těch to p ra c íc h na h v ě z d á rn ě v M eudoně. S e stro jil spektroskop, k te rý se sk lád al z ach ro m atick é č o čk y sklen ěn é jak o kolim átoru, dvou h ra nolů kapalinových, jed n o h o v y p ln ěn éh o benzinem , druhého sirouhlíkem , a o b y čejn éh o dalekohledu, jehož o b jektiv a o k u lá r b y ly jak o ob v y k le ze skla. D o c e s ty p ap rsk ů m slunečním byl dán k o lodiový filtr, p říslu šn ě zb arv en ý , n eb kapalin a, u z a v ře n á m ezi dvě rovno běžn é d e sk y skleněné. Ú čelem pokusů bylo n alézti složení ta k o v é k ap alin y , k te rá by p ro p o u štěla pouze z á ře n í o dlouhých vln o vých délkách, v y tv á ře jí cích sp ek tru m in fračerv en é a záro v eň svou absorpční schopností p ohlcovala světlo jin ý ch délek vlnových, z a b ra ň u jíc jich škodlivém u vlivu. Š tefán ik zkoušel ro z to k y rů zn ý ch látek, až dospěl k nejlep-
ším v ý sled k ů m použitím ch ry so id in u , z ře d ě n é h o v u rčitém pom ěru alkoholem . T a k se m u p o d ařilo p ro n ik n o u t a ž k vlnové délce jednoho m i kronu (R očenka »A nnuaire du B u re a u des L ongitudes« obsahovala te h d y ú d a je p ro in fračerv en é sp ek tru m až do vlnové délk y nece lých osm i d e se tin m ikronu) a p říslu šn é č á ry též n ak resliti. P o d o b n éh o zp ůsobu užil i p ro č á st u ltrafialovou, a dospěl až k vlnové délce / 3830 a n g stro m ů , z a tím co bez filtrů by la h ran ice vid iteln o sti u 13930 an g stro m ů . S ro v n áv án ím pozorování visuálních a fotog rafick ý ch zkoum al c itliv o st oka p ro jednotlivé ty to d ru h y zá ře n í a upozornil na d ů le ž ito st tak o v ý c h to p o zo rování p ro studium sp e k tra ch ro m o sféry a o b ra c u jíc í v r s tv y p ři zatm ění Slunce, neboť č á ry těch to sp e k te r b y ly dosu d p o z o ro v á n y v ý h ra d n ě v čá sti v i ditelné. K dyž se m u p o d a řilo učiniti p řístu p n o u in fračerv en o u čá st sp e k te r přím ém u p o zo ro v án í, p o čal v ěn o v ati p o zo rn o st ča rá m této části a jich souvislosti s n aším ov zd u ším . Již p rá c e B re w ste ro v y a jiných u k á z a ly , že n ě k te ré č á r y .slunečního sp e k tra m usí m íti pů vod v pohlcování p a p rsk ů zem skou atm osférou. Jan ssen poukázal na v z d u šn ý k y slík a v o d n í p á ru ja k o na hlavní činitele to h o to po hlcování. A sk u tečn ě bylo seznáno, že ony č á ry , n azv a n é t e 11 ur i c k ý m i, se m ění v in ten sitě p o d le toho, jak silnou v rstv o u zem sk é atm o sfé ry m usí p a p rs e k sluneční p ro jít, než vnikne do p řístro je , a podle toho, ja k á je v lh k o st vzduchu. Š tefán ik již z a p o zo ro v án í k o n an ý ch v M eudoně v ším a l si zm ěn in ten sity n ě k te rý c h č a r v in fračerv en é č á sti slunečního sp e k tra a po v y z v á n í Ja n sse n o v ě p o k ra č o v a l v těch to studiích v C ham onix (1600 m e trů n a d m ořem ), na G ran d s-M u llets (3050 m ) a na M ont B lancu (4810 m ). K tom u cíli se stro jil zvlášť k tom u v h odné p řístro je , k te ré se sk lá d a ly z ta k o v ý c h o p tick ý ch so u částek , a b y p a p rse k sv ě teln ý jim i p ro c h á z e jící co n ejm én ě b y l zeslab o v án pohlcováním a o d ra z y . P ro to neb y lo p o u žito z a o b je k tiv y d alek o h led u i k o lim átoru čoček, ale d u tý ch p a ra b o lic k ý c h zrcad el. P a p rs k y p ro c h á zely dále h rano lem, to tiž skleněnou n ád o b o u tv a ru hranolu, k te rá by la naplněna sirouhlfkem . Je d n a ze sk len ěn ý ch stě n byla uvnitř p o stříb ře n a , od rá ž e jíc ta k to p a p rs k y k apalinou již jed n o u p ro šlé znovu hranolem zpět k p arab o lick ém u h ran o lu , sloužícím u jako koliinátor, k te rý pak v y tv o řil v ohnisk o v é rovině sp ek tru m . T a k to konal jak hranol, ta k i kolim ační z rc a d lo svoji úlohu d v a k rá t, aniž by dvojnásobný účinek k ažd éh o m ěl z a n á sle d e k d v o jnásobnou z trá tu vlivem o d raz ů c d ploch n eb vlivem pohlco v án í p ap rsk ů . D ru h ý m p řístro je m byl oby čejn ý sp ek tro sk o p s R o w landovou m řížkou, ry to u do kovu. O ba ty to p řístro je vzal Štefánik n a svůj d r u h ý v ý stu p na M ont B lanc v červ e n c i ro k u 1906, k te rý podnikl z a se s Mi l I o c h a u e m. V ý p ra v a opustila C ham onix 20. če rv e n c e a po byla p říští d v a d n y (21. a 22. č erv en ce) v ch atě na G rands-M ul lets. M illcchau konal m ě ře n í slunečního tepla pom ocí p y rh elio m e tru
a Š tefán ik z a b ý v a l se stu d iem te llu ric k ý c h č a r svým i dvěm a spektro sk o p y . Již p rv n íh o dne, 21. č erv en ce, b y la p ozn án a v e lk á v ý h o d a m íst v ý še p o ložených k podobném u studiu. P o zo ro v á n í započalo p řed z á p ad em Slunce, k d y jím v e v ý šc e asi 15 stupňů n ad obzorem b y la o z a řo v á n a b ílá m lh av á p o k rý v k a údolí. A tm osférická v lh k o st toho d ne b y la velm i veliká, ta k ž e v ě tší m n ožství p a r slibovalo lepší úspěch p o zo ro v án í. U žito b y lo sp ek tro sk o p u s h ran o le m ; po z a su nutí filtru b y lo m ožno sle d o v a t sp ek tru m od č á ry B a ž k vlnové délce 1 m ikronu. T ou m ěrou, k te ro u S lunce klesalo k obzoru, p o č aly se zesilov a ti n ě k te ré č á ry skupiny, ozn ačen é písm enem a, a m ezi to u to sk u pinou a č a ro u A , objevilo se několik tm av ý c h pruhů. T a k té ž sk u piny, o zn ačené p ísm e n y Z , X a n , je v ily zesilování, k te ré náhle stouplo, k d y ž Slunce se pon o řilo do m lh, pro stém u oku již zn ačn ě k rv a v é a zd eform ované. V e sp e k tru n y ní byl p a trn ý v e lk ý vliv m lhové v rs tv y na pohlcování z á ře n í, tvo řícího č á r y A , Z a n a je jich okolí, neboť ta to m ísta se ta k zeslabila, že sp lý v ala v je d in ý te m n ý pás. Jed in é č á ra B se nem ěnila, jsouc p o slední č á stí in fra červ en éh o sp e k tra , k te rá z ů sta la v id ite ln á až db z á p a d u Slunce. R án o dne 23. č erv en ce p o k ra č o v a la v ý p ra v a v c estě na vrchol, jehož d o sáh la téhož dne o dpoledne. Z d e p o k račo v al Š tefánik ve sv é práci. V elké p ře d n o sti h o rsk éh o p ro stře d í se zde pro jev ily k la sic k ý p řík la d vlivu lám án í p a p rsk ů jed n otlivým i v rstv am i vzduo v šem m ěrou je ště v ětší. Z áp ad Slunce dne 30. če rv e n ce poskytl chu: » ...k o to u č , z b a rv e n ý žlutou b arv o u zla ta , ponořil se n ejp rv e do p rv n í v rs tv y 'm lh y , p a k d ru h ý k rv a v ě ru d ý o b ra z Slunce objevil se m ezi to u to p rv n í v rstv o u a v rstv o u nižší, zcela tm avou. N ásle d u jící d n y m ohl jsem v id ěti ú k az je š tě slo žitější: Slunce p o sk y to v alo při svém z á p a d u tro jitý obraz«. S p e k tro sk o p ick á p o zo ro v án í znovu u k áz ala te n tý ž postup pon en áhlého zan ik án í jed n o tliv ý ch p ru h ů a č a r ja k o na G rands-M ullets. ta k ž e o jich tellurickém původu, jm enovitě u č a r Z a .-r, nebylo m ožno pochybovati. T e llu ric k ý původ č a r m usí se p ro z ra d iti opačným způsobem , p o zcru jem e-li sluneční sp ek tru m (neb sp ektrum m o d ré oblohy, to je st ro zp tý lenéh o sv ětla slunečního) poblíže zenitu. V tom to sm ěru je v rs tv a a tm o sfé ry n ejslab ší a te d y i p ohlcování p a p rsk u vodním i p aram i m nohem m enší n ež na obzoru. T o ta k é u k á za la pozorování na M t. B lancu: na p řík la d č á ra a nem ohla býti v zenitu sp a tře n a a č á r y B a A v y stu p o v a ly m nohem m éně n áp ad n ě m ezi ostatn ím i č a ram i než u obzoru. T y to stu d ie visuální doplnil Š tefán ik ještě fotografickým i, v y konaným i ta k é oněm i dvěm a sp e k tro sk o p y a v těc h ž e m ístech . Z a c h y cen é sp ek tru m sáh á o pět k vlnové d élce jednoho m ikronu, a v ý sle d k y jsou sh o d n é s v ý s le d k y visuelním i. T en to d ru h ý p o b y t Štefán ik ů v na vroholu M ont B lancu protáhl se a ž do 1. srp n a 1906 a již 28. srp n a téh o ž roku u b írá se ze C ha-
m onix n ová v ý p ra v a , sk lá d a jíc í se ze Š tefán ika a A lexeje M a n s k é h o , ru sk é h o a stro n o m a z p u lk o v sk é o b se rv a to ře — te d y Š tefán iko v a t ř e t í v ý p ra v a do m asivu M t. B lancu. N a vrch o lu pobyli o d 31. srp n a d o 5. z á ří za podm ínek atm o sférick ý ch v ý jim ečn ě p řízn iv ý ch . Ú dolí b yla p o k ry ta slabou v rstv o u m lhy, sá h a jíc í a ž do v ý š e 4C00 m etrů , k te rá b y la z v elké čá sti v y v o lán a četným i lesním i p o ž á ry to h o to roku, vzniklým i v e F rancii i Itálii. P rů z ra č n o s t a tm o sfé ry p řip o u štěla v id iteln o st v rcholů hor v zd álen ý ch a ž 200 km . P ř i z á p a d u Slunce 4. z á ří byl sp a tře n tak z v a n ý »zelený paprsek«, zjev , poukazující na m alou vlhkost vzduchu. V elkého d alek o h led u bylo te n to k rá te plně v y u žito . P o zo ro v án o bylo p řed ev ším S lunce s m nožstvím n ejjem n ějších p o d ro b n o stí po vrchu. H an sk ý konal m ě ře n í a k tin c m e tric k á. P rů z ra č n o st atm o sféry b y la p a trn a h lav n ě p ři p o zo ro v án í p lan et. V e n u š e , p o zo ro v an á a k reslen á v č a sn ý c h hodinách odpoledních 31. srp n a, 2., 3., a 4. září, u k azo v ala m nožství detailů, jichž k o n tra s t jinak b ý v á značně z e slabov án neklidem a tm o sfé ry a je jí m alou p rů z ra č n o stí. Na sev er ním pólu bylo p o zo ro v ati v poledních hodinách z ře te ln ě č ty ři jasné sk v rn y , k d e ž to k 16. hodině již jenom dvě, a to dosti n ezřeteln ě. P o dob n á zm ěna v té době, ale rá z u opačného, byla po zo ro v án a na jižním p e lu ; z a tím co v h o d in ách poledních nebylo m ožno sp atřiti z-de žád n ý ch sk v rn , u k a z o v a la o n a m ísta v 16 hodin d v ě neb o tři ja sn é sk v rn y . R ovněž tv a r te rm in á to ru , to je st ro zh ran í tm av é a sv ě tlé části, a jeh o n ep rav id eln o sti, způsobené tm av ý m i skvrnam i, byl v tě c h to dvou dobách denních značně různý. T o v še p o u k azov alo k rych lé ro taci V enuše. Z v ý k re s ů bylo se znáno, že v zh le d V enuše ve 12 hod. 55 m inut dne 3. z á ří byl tý ž jak o 4. z á ří v 12 hod. 15 m inut. P o d o b n á dvojice b y la p ro 3. září v 13 hod. 10 min. a 4. z á ří v 12 hod. 35 min. Z toho b y te d y v y p lý valo, že V enuše o táčí se p o n ěk u d ry c h le ji než n a še Zem ě. B ylo m ožno sice n am ítnouti, že p o d m ín k y v id iteln o sti detailů b y ly v ž d y v poled n e lepší než v 16 hod., čím ž b y zm ěna sk v rn nem usela přip a d a ti na v ru b ro tace, nicm én ě celý p o stu p zm ěn, o d eh ráv ajíc ích se v ž d y s to u též p ra v id e ln o stí a tý m ž rázem , n ám itku značně zeslabil. Na M e r k u r u , k te r ý byl 5. z á ří p ěk n ě v id ite ln ý pouhým okem již v 17 hod., b y ly p a tr n y tři tem n é sk v rn y : jed n a u p ro stře d te r m ináto ru , d ru h é dvě, p o n ěk u d m enší, u o k raje. J u p i t e r ů v kotouč p o sk y to v al m n o žstv í d e ta ilů ; rozlišovací schopnost b yla o d h a d n u ta n a m éně n ež 1" p ro p rů m ě r tm avých skvrn, a dok o n ce na 0 6 " p ro jem n é p ro u žk y , sp o ju jící tm a v é p ásy . D oby p o b y tu n a v rch o lu b y lo v y u žito je ště k jiným pracem z oboru tv o ře n í cyklonů, a tm o sférick é elek třin y , m eteorologickým i a pod. N em éně důležito u b y la i p rá c e v ěn o v an á o p ra v ě o b serv ato ře, v n itřn íh o z ařízen í, o d stra ň o v á n í sn ěh u a pod. O vánocích roku 1907 u m írá Jan ssen , d o sav ad n í učitel a hor livý pod p o ro v atel snah Š tefán ik o v ý ch . P r o Š tefán ik o v y p o m ě ry na
s tá v á o b ra t. N ástu p ce v ře d ite ls tv í h v ě z d á rn y m eudonské, a s tro nom D eslan d res, je st m u — vlivem řev n iv o sti a n e p řá te lstv í m ezi dv ěm a skupinam i m eu d o n sk ý ch h v ě z d á řů — n ep řítelem , a Š tefánik je st p o stav en p ře d tv rd o u sk u te č n o st: h led a t nové zak o tv en í pro sv é životní povolání. P o sm rti Jan ssen o v ě p ře tv o ře n a b y la do sav ad n í ^P ro zatím n í sp o lečn o st o b se rv a to ře na M t. B lancu« na definitivní »S ociété des O b se rv a to ire s du M ont Blanc«, pod p ro te k to rá te m fran co u zsk é A ka dem ie a v lá d y . V y p ra c o v á n y řá d n é stan o v y , J. V a 11 o t zvolen če stn ý m p ře d se d o u , h ra b ě A. d e l a B a u m e - P l u v i n e l sek re-
C elkový pohled na observatoř Janssenovu na M ť Blancu z doby, kdy už byla velmi zavátá sněhem.
tá ře m a ve v ý b o ru byl i Š tefán ik . Jeho snahou nyní bylo, a b y vě d eckou p ra c í v nové společnosti si zabezpečil svoji existenci. P ro to s pom ocí p řátel, p ře d e v ším d c e ry sv éh o zem řelého pří znivce, A n to n iety Ja n ssen o v é a V allota, m ěl m u b ý t zřízen ú řa d p laceného m ísto řed itele. N áv rh v š a k n a ra z il v e v ý b o ru na o d p o r; b y lo p o u k ázán o k tom u, že Š tefán ik není fran co u zsk ý m občanem , což p ři subvencování společnosti fran co u zskou v ládou b y l jistě dů v o d z á v a ž n ý . Jiným důvodem byl té ž finanční sta v společnosti, k te rý b y b y l za tě ž o v án novým stá lý m p latem 2000 fran k ů ročně, ja k toho Š tefán ik v y žad o v al. Ú m rtím svého z a k la d a te le a p ře tv o ře n ím S polečnosti počala u stu p o v a ti o b se rv a to ř na v rch o lu p o n ěk u d do d ru h o řa d é úlohy, tím sp íše, že její v y b u d o v án í na ledovém p o d k la d ě b y lo příčinou ta k é k rá tk é je jí existence. L ed to tiž »pracuje«, v y m ě ň u je se a postupuje do údolí, a ta k se c h a ta p ře p a d a la stá le více a v íc e do sněhu a le d u ; p o slé z e objevila se p od ní trh lin a v ledové v rstv ě , a ta ro z h o d la o je jím osudu. K tě m to důvodům p řisto u p iv ší s ta r á žárliv o st obou z a k la d a telů o b serv ato ří, k te rá nyn í, úm rtím jed n o h o z nich se
vych ý lila z rovn o v áh y , dosu d ja k ž ta k ž u d ržované, uspíšila konec o b se rv a to ře Ja n sse n o v y . V ý p ra v y — celk em tři — k te ré podnikl Š tefánik v roce 1908 na M ont B lanc, b y ly v y k o n á n y již m éně za účelem v ě d eck éh o ba dání, jak o k z jiště n í sk u tečn éh o sta v u o h ro žené o b se rv a to ře Ja n s senovy, a te d y za ro zh o d n u tím o d alší ex istenci díla Janssenova, ohro žen éh o zv ětšu jící se trh lin o u v le d o v é k ů ře i řev n iv o stí lidí; p o ílé z e m ěly pou ze ten účel, a b y o b sta rá v a ly stěh o v án í vědeckého a o statn íh o cen ného in v e n tá ře s vrch o lu do C ham onix, k d y ž bylo definitivně ro zh o d n u to , ab y o b se rv a to ř b y la zbořena. N av ázati na b a d á n í z a p o č a tá z a p řed ch o zích v ý stu p ů nebylo teď pom y šlen í, jelik o ž v roce 1907, k d y Štefánik neú častn il se ž á d ných v ý stu p ů ani p ra c í, souvisících s o b se rv ato ří n a M ont Blancu, b y ly d em o n to v án y o b jek tiv i z rc a d lo velkého dalek o h led u a od v e ze n y do Ž enevy, do o p tick é d íln y S c h a e ro v y . P ro to p ráce v y k o nané za v ý stu p ů v roku 1908 tý k a ly se pouze m eteorologie. P ř e d v ý s tu p y roku 1908 je z d il Š tefán ik do T rap p es, poblíže P a říže, kdež se sezn am o v al s používáním m eteo ro lo g ick ý ch draků, nesoucích re g istru jíc í te p lo m ě ry i jiné m eteo ro lo g ick é p řístro je . T y to d ra k y m ěly b ý ti v y p o u ště n y na M ont B lancu do v ý še asi 50 m e trů n a d vrch o l, a b y se z ísk a ly sk u tečn é ú d a je o tep lo tě atm o sféry , jelikož ú d a je blízko p o v rch u nejsou sm ě ro d a tn ý p ro rušivé o d rážen í p a p rsk ů slunečních od led u a pod. P o k u sy s d ra k y , je ž zap o čal v C ham onix (1C60 ní), b y ly p ře ru še n y č t v r t o u v ý p ra v o u na M ont B lanc, k te ro u v y k o n al ve dnech 10. a ž 18. č e rv e n c e je ště se d v ěm a v ů d ci a třem i nosiči. Ú ko lem bylo p ře sv ě d č iti se o sta v u h v ě z d á rn y Ja n ssen o v y . V rchol věže, v y čn ív ající ze sněhu, o zn ačo v al zav áto u o b se rv ato ř. B ylo tře b a uvolniti si c e stu v ěží a ta k to v n iknouti do m ístnosti, na ště stí u še tře n ý c h n a v á té h o sněhu. P o dobu p o b y tu na vrch o lu p an o v alo šp a tn é počasí, tak že v ě d eck é p rá c e Š te fá n ik o v y o m ezo v aly s e n a zkoum ání, ja k se tv o ří k ro u p y a cy k lo n y , ja k o ž i n a m ěřen í náhlý ch zm ěn tlak u vzduchu pom ocí stato sk o p u . P řiv á z á n n a p ro v az, d al se sp u stiti do led o v é trh lin y pod ob se rv a to ří, a b y se poučil o jejím stav u . L ed o d trh a l d e sk y a značně p oru šil trám o v o u k o stru , ta k ž e p ři stá le sto u p ající v rs tv ě sněhové b y la záh u b a p ro p a d a jíc í se h v ě z d á rn y n evyhnutelnou. N ebylo do k once ani m cžno z jistit, jak d alece zm ěnil p o stu p n ý klo u zav ý po hyb ledové v rs tv y její polohu, neboť c h a ra k te ristick á m ísta na le dovci m ontblanckém v k te rá sloužila k tom u účeli za o p ěrné body, se zn ačn ě z m ěn ila; sám sn ěh o v ý v rch o l re iv y š š í h o ry ev ropské vy tv o řil se p o n ěk u d d á le od h v ě z d á rn y , v e vzd álen o sti asi še d e sáti m etrů, v podobě šikm é n áh o rn í plan in y . P o n á v ra tu ze č tv rté v ý p ra v y pod n ik al Š tefán ik v ý stu p y na m enší v rc h o lk y v C ham onix, k d ež p o k ra č o v a l v pokusech š d rak y , p řiv ezen ý m i z m eteo ro lo g ick é o b se rv a to ře v T rap p e s. P o několika v ý stu p e c h n a P ia n P r a z a L e B ré v e n t (2525 m etrů) v y p rav il se ko
nečně k definitivním pckusům na M ont B lanc dne 24. srp n a 190S, ko n aje tu to cestu po p á t é . V ý sledek pokusů byl v šak n e g a tiv n í: v y p u štěn é d ra k y d o sta ly se d o v zd u šn éh o v íru a jím b y ly strž e n y . O pakování pokusů s reservním i d ra k y nebylo m ožno, neboť p o časí se p ře s noc zm ěnilo a rán o p říštíh o dne již n eb y lo m ožno v y jiti z o b se rv a to ře . T a k zů sta la v ý p ra v a uvězněna až do 31. srp n a. K dyž se toho dne konečně objevilo S lunce, bylo nutno p o m ý šleti na ry c h lý n á v r a t T ře tí v ý stu p tohoto roku — š e s t ý a poslední svůj výstup na M ont B lanc — podnikl Š tefánik dne 15. z áří 1908. T e n to k rá te se již jed n alo o snesení d ů ležitých p řístro jů , optických a m echanických
V ýstup na Mt. Blanc. Obtížná a nebezpečná cesta po ledovci. Mezi oběma vůdci Dr. M. R. Štefánik.
so u částí velkého d alekohledu, hodin, m eteo ro g rafu s reg istru jíc mi m eteo ro lo g ick ý m i p řís tro ji a jiných věcí, m ezi nim iž b y ly i kul tu r y b a k te rií, z d e p řech o v á v a n é b a d a te li jiného oboru vědního, lé k aři D rem G uillem ardem a D rem M oogem , jichž expedice do těchto končin Š tefán ik o rganisoval. D ne 21. z á ří p očasí se začín alo h o ršiti a tak bylo nutno se stoupit. »Na š tě stí m ůj p ro g ra m byl již v y č e rp á n ; zbylo mi už je nom v še zab aliti a říci s bohem m ístům , k nim ž m ne pojí od d an á lá sk a a v zp o m ín k y plné dojmú.« Š tefán ik o v y p ráce, v y k o n a n é na o b se rv ato ři na M ont B lancu, v y n e sly mu v roce 1907 cenu Jansssenovu od astro n o m ick é společ nosti »Société A stroncm ique de F ran ce« . Č lenem »Společnosti o b se rv a to ří na Mt. Blancu« Š tefánik zů sta l až do své sm rti, ale m im o ú časti na několika v alných hro m a dách, k o n an ý ch a ž d o v y p u k n u tí sv ěto v é v álk y , nem ěl podílu na dalších jejích p racích . T e h d y již jej z a m ě stn á v a ly plány, sáhající za hranice F ran cie, k d y ž byl poznal o b tíže, s nim iž se potkal jei o úm ysl, zak o tv iti tu pevně ja k o astro n o m .
Résumé: L’article précédent contient la description de six ascensions de 1'astronome M. R. Š t e f á n i k (le prem ier ministře de la guerre de la République Tchécoslovaque, m ort le 4 Mai 1919 par une havarie ďavion) au massif du Mont B lant (4.810 m ětres) en 1905—8. A 1’observatoire astronomique du sommet, érigé par J. Janssen, ainsi qu’á 1’observatoire Vallot de Bosses (4.362 m) et aux Grands-M ullets (3.050 m). M. Štefánik a accompli diverses observations astronom iques et météorologiques. Parm i les observations astronom iques c'était 1’étude de raies telluriques dans la partie infra-rouge du spectre solaire dont il s’est occupé le plus. Au moyen de spectroscopes á prism es de sulfure de caibone il a réussi de pénétrer jusqu'á la longueur ď onde 1 «, et gráce aux conditions atmosphěriques du Mont Blanc il pouvait m ettre en évidence les variations de quelques de ces raies avec la hauteur du Soleil au-dessus de l'horizon. Au cours de sa troisiěme ascension au Mont Blanc, du 28 aoflt jusqu'au 5 septem bre 1906, il profitait ď excellentes conditions attnosphěriques pour obtenir une série ď observations planétaires, dont celles de V é n u s étaient les plus intéréssantes. P our expliquer les variations rapides de taches sur son disque il suivait que Vénus devait tourner autour de son axe un peu plus rapidememt que la Terre. Les trois derniěres expéditions, en 1908, ď avaient pour but que l’inspection et puis le dém enagem ent de 1’observatoire du somm et puisque, s’enfongant lentem ent dans la neige et ayant été ménacé par une crevasse, le bátiment devait étre aboli.
Dr. EMIL V E SE LÝ , Praha. Stát. ústav m eteorologický:
M ezinárodní rok polární. Období prvé 1882/3.
K ončiny polárn í upínaly k sobě p o zo rn o st lid stv a již oded áv n a. Není m ým úkolem psáti h istorii tě c h to snah. O statn ě k a ž d ý ví, že již po několik sto letí se sn aží člověk proniknouti do nez-námých krajů na se v e ru i jihu Zem ě a že hledí dosáhnouti pólů. P říčinou je touha pozn ati tak é k raje, kam ještě lidská noha ne v kročila, objev iti n ové k rajin y a o s tro v y , v y k o n a ti p rv n í to, čeho je ště nikdo n ev y k o n al, d osáhnouti p rv n í toho, čeho ještě nikdo ne dosáhl a co mnctzí zaplatili sv ý m i živ o ty . N ičeho se neleká lfcllský duch a čím v íce p řek ážek a čím těžších , tím více jej to láká. P o znati, objeviti, dosáhnouti! T o asi chce duch d o b ro d ru žn ý , n ebo m oderněji řečeno, duch sp o rto v n í. A v šak nebyli pouze d o b ro d ru h o v é m ezi polárním i ba dateli. B yli a jsou nrezi nimi tak é vědci, k te ří z lá sk y k svém u o boru a z to u h y po pozn án í jsou ochotni sn ášeti ú tra p y a nám ahu živ o ta v polárních p u stin ách a risk o v ati při tom svůj v la stn í život. B ylo tudíž p řiro zen é, že n a cestách , k te ré sled o v aly první cíle čistě geografické, o b je v y n o v ý ch zem í, k onala se tak é m ěření v ě decká, p řed ev ším m eteoro lo g ick á, m ag n etick á a že se p o zo ro v aly a stu d o v a ly rů zn é z je v y příro d n í, n a př. atm o sférická refra k ce. po lárn í z á ře , m o řsk é p ro u d y , m ořská fauna i flora atd . S vývojem věd přírodních se z v ě tšo v a la p ře sn o st a důkladnost v ě d ec k éh o b a d án í v polárních krajích.
K tom u o statn ě v e d ly též p rak tick é d ů v ody. R ozvoj v ě d y i tech n ik y — te d y i o b jev itelsk é — jde spolu ruku v ruce. Z nalost p o v ětrn o stn ích pom ěrů, m o řsk ý ch proudů a j. v polárních krajích p o d p o ro v ala p ronikání do n ezn ám ý ch končin sev e rn íh o polárního m oře. N aopak v ý sle d k y v ěd eck éh o m ěřen í a pozo ro v án í těch to v ý p ra v v ed ly k dalším u ro zv o ji v ě d y . J e s t v š a k v p o v aze n ě k te rý c h oborů vědních, a to v p rv n í řa d ě m eteorologie, klim atologie, n a u k y o zem ském m agnetism u a j., že jednotlivá, o sam o cen á p o zo ro v án í m ají cenu jen om ezenou. P r a véh o v ý zn am u n a b ý v a jí te p rv e teh d y , k d y ž je m ůžem e p o ro v n a ti s jiným i údaji z jiných m íst. V těch to v ěd ách v ša k záleží tak é v e lice na tom , a b y údaje, k te ré chcem e nav zájem p o ro v n áv ati, b y ly současné. Není-li ta to podm ínka p řesn ě splněna, snažím e se aspoň — je-li to v ů b ec m ožno — re d u k o v a ti údaje na stejnou dobu nebo období (na př. v klim atologii). T o v še c h n o platí p v šem p ro p o lárn í kraje z ro v n a tak, jako pro k o nčiny naše. P o n ě v a d ž pak polární v ý p r a v y b y ly podnikány v různ ý ch letech a p o n ěv ad ž se při te m p o z o ro v a lo a m ěřilo na různ ý ch m ístech, nem ěly získané h o d n o ty v tom to ohledu žádného v ý zn am u . Bylo tudíž p řiro zen é, že již té m ě ř p řed 60 le ty se objevila m yšlenka, a b y se nák lad n é polární v ý p r a v y k o n aly za m ezinárodní spolupráce, současn ě a stejným i m etodam i, a b y tak jejich v ý sle d k y n a b y ly v ě tšíh o v ěd eck éh o v ý zn am u . V ždyť te p rv e teh d y , k d y ž b y la z ří zena s í f stanic, bylo m ožno p ra c o v a ti lépe a po zo ro v án í v p o lá r ních k rajích m ělo tu to síf doplň o v ati. N aopak ovšem ta k é m ěla intensivnější činnost stálý ch stan ic p o d p o ro v ati v ý sle d k y b a d án í v p o lárn ích krajích. P rv n í tu to m yšlenku v y slo v il a u rčitě form uloval asi profesor N eum ayer. N avrhl v p ře d n á šc e v B erlíně v únoru 1874, a b y v době m axim a rů zných m ag n etick ý ch zjev ů a polárních z á ří v letech 1881/2 sp o lu p raco v aly v še c h n y v zd ělan é n á ro d y n a řešen í rů zn ý ch úkolů geofysikálních, a to přím o v polárních krajích. M yšlenka pronikla v š a k te p rv e teh d y , kd y ž ji sam o statn ě v y slovil a h lav n ě n eú n av n ě p ro p ag o v al íeden z polárních b adatelů, K arel W e y p re c h t. Ačkoliv to to jm éno není v šeo b ecn ě znám o, nebo snad p rá v ě proto, je p ro jeho v elké zásluhy jistě záhodno zm íniti se o něm několika slovy. P ů v o d em říšsk ý N ěm ec (z D a rm stad tu ) vstoupil r. 1856 ve věku 18 let d o služeb rak o u sk éh o n á m o řn ic tv a a zúčastnil se m noha jeho akcí. Spolu se sv ý m p řítelem Juliem P a y e re m (rodákem ze Š a n o v a u Teplic) vedl později d v ě p o lárn í v ý p ra v y . Na druhé z nich v 1. 1872— 1874 s lodí »T egetthoff«, za k te ré objevili zem i F ra n tišk a Josefa, dospěl W e y p re c h t k názorům , k te ré hned po n á v ra tu v y slovil a příštíh o roku před n esl na 48. sjezdu p říro d o v ě d ců a lékařů v e Š tý rsk é m H radci v z á ří 1875. K rásným i slovy zd e poukázal na n utn o st v ěd eck ý ch v ý zk u m ů polárních krajů n a m ístě d o sav a d n í h o n b y z a d osažením pólu. P ři tom podal též plán, jak toto b ad á n í o rg an iso v ati.
K uskutečn ěn í došlo o v šem te p rv e po celé řad ě let. W e y p re c h t se nedal o d stra šiti n esn ázem i a p řek ážk am i, k te ré se s ta v ě ly jeho plánu v cestu , ta k ž e d ru h ý m ezin áro d n í sjezd m eteorologický v Řím ě v dubnu 1879 uznal v elik ý jeho v ý z n am a pověřil m ezi národ n í m eteo ro lo g ick ý k om itét, a b y p ozval v lá d y rů zn ý ch stá tů na polární k o nferenci v H am b u rk u . Na té to k o n ferenci v říjnu 1879, jíž p řed sed al sá m W e y p re c h t, sešlo se osm stá tů : D ánsko, F ran cie, H olandsko, N ěm ecko, N orsko, R akousko, R usko, Š védsko. Zde se k onaly p o d ro b n ější p o ra d y o další činnosti, u stan o v ily se z á sa d y celéh o podniku a d eleg áti u tv o řili m ezinárodní kom isí, jejím ž p řed sed o u byl zv o len prof. N eum ayer. T ím b y la sk o ro z a ručen a ú č a st v ě tšin y e v ro p sk ý c h s tá tů a tudíž ta k é m ezinárodní ráz. K om ise pak se sešla v B e rn u v srp n u 1880 na druhé polární konferenci, k te rá se m ěla b u ď to p o sta ra ti, a b y polární rok mohl začíti již v létě 1881, an eb o odsunouti jej n a dobu pozdější. P o n ě v ad ž nebylo dosti času n a p říp ra v y k ta k velikém u — v teh d ejší do b ě — podniku a p otom tak é, a b y se m ohly připojiti i jiné stá ty , bylo rozhodnuto, že te p rv e další, tř e tí konference u sta n o v í po d ro b n ý p ro g ram , sp olečný p ro v še c h n y v ý p ra v y . Zatím v ša k W e y p re c h t zem řel n a ja ře 1881 v e věk u necelých 43 let na plicní k a ta r, ta k ž e se již nedočkal u sk utečnění svého plánu, na něm ž tolik praco v al. T ře tí konference se sešla v s rp n u 1881 v P e tro h ra d ě za p ře d sedn ictv í znám éh o m eteo ro lo g a W ilda. Z účastnily se jí již tak é jiné s tá ty : Anglie, F insko a Spojené s tá ty sev . A m eriky, k te ré obě sv é v ý p r a v y již zatím v y sla ly . B y lo u stan o v en o , a b y zvolené stanice z ač aly p o z o ro v a ti pokud m ožno n e jd řív e po 1. srpnu 1882 a skon čily pokud m ožno nejpozději p řed 1. z ářím 1883. V šechny stanice m ěly během celé té to d o b y k o n ati k ažd o u hodinu m eteorologické a m ag n etick é zá z n a m y a ta k é z á z n a m y o polární záři, krom ě toho pak k ažd éh o 1. a 15. dne v m ěsíci konati po 24 hodiny m agnetická jx>zorování k a žd ý ch 5 m inut. P ře d p o k lá d a lo se o všem , že se bude p ra c o v a ti v ě d e c k y ta k é v jiných o borech, na př. geologii, b o tan ice, zoologii a pod., k ažd á stan ice podle s v é m ožnosti, a v ša k p ře sn ý pro g ram a p o ž a d a v k y n eb y ly p ro tu to činnost stan o v en y . P o č e t polárních sta n ic se p ro ti původním u plánu 8 stanic na se v e rn í polokouli zv ětšil na 13 (v iz dále). P ř e s to v šec h n o byl je jich počet p ře c e jenom m alý a sta n ic e b y ly ro zd ělen y nestejno m ěrně, jak p a trn o na připojer.é m apce. T é m ěř v še c h n y v ý p ra v y do razily v č a s na m ísto a k o n aly tam po celý rok p o zorování a m ěření. K rom ě zm íněných am erick ý ch stan ic (9 a 12), k te ré po z o ro v a ly p o d v ě léta (1881/3), p o zo ro v a la tak é ru ská stanice v S a g a sty ru (8) při ú stí L e n y až d o r. 1884. D vě v ý p ra v y nem ohly d o sáhnouti p ro led svého cíle: d án sk á, k te rá m ěla dosáhnouti m ysu Č eljuskinova (7), m usila v ě tš í č á st ro k u z trá v iti v K arském m oři, stejně jak o h olandská, k te rá m ěla d o ra z iti a ž k ú stí Jeniseje (6). T a m usila b ý ti dokonce v červ n u 1883 z a c h rán ěn a dánskou v ý p ra vou, p ro to že led zničil její loď.
K rom ě těch to skutečn ě polárních stan ic zřídilo N ěm ecko ještě 6 stan ic na L a b ra d o ru a R usko řa d u stan ic v sev ern ích a v ý c h o d ních č ástech s v é říše, zejm éna pak n a S ibiři. T ím se m ěla vyplniti ne
Na uvádím 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
na
iso
iéo
m
1*0
170
,58
mapce jsou stanice označeny číslicemi v tom to pořadí (v závorce stát, který výpravu vyslal): Jan Mayen (Rakousko) Mys Thordsenův, Špicberky (Švédsko) Bossekop (Norsko) Sodankyla (Finsko) Malyje Karmakuly, N ovaja Zemlja (Rusko) O strov Dicksonův. ústí Jeniseje (Holandsko) Mys Čeljuskinúv (Dánsko) S agastyr, ústí Leny (Rusko) M ys B arrow ův, Aljaška (USA) F ort Raě, Velké jezero Otročí (Anglie a Kanada) Kinguafjord, Baffinova země (Německo) F ort Conger, země Qrinellova (USA) G odthaab (Dánsko).
m ezera- m ezi sítí stan ic v m írn ý ch šířk á c h a m ezi polárním i sta n i cem i. N esm ím e zapom ínati, že ty to stan ice b y ly sp o jen y jak n a vzájem . ta k tak é s ostatním sv ě te m jen n ed o statečn ě, n ěk te ré b y ly v ů b ec cd s v ě ta odloučeny.
I aké na jižní polokouli b y ly z říz e n y polární stanice, jak po žadov al W e y p re c h t již v e sv é p rv n í p řed n ášce, a v ša k pouze d v ě : na m y su H orn o v ě Fran cií, v Jižn í G eorgii N ěm eckem . Doplniti je m ěly stanice, k te ré zříd ila Itálie v P atag o n ii. D o h ro m ad y p ra c o v a lo na jednotném zák ladě té m ě ř 50 stanic. T ím se získal ohro m n ý p o z o ro v a c í m ateriál, k te rý se p o n á v ra tu všech v ý p ra v z p ra c o v á v a l o p ět podle jednotného plánu a publikoval pak v dalším d esetiletí. B a dokonce jedna z p rá v a v y šla až v r. 1910. N euvádím lite ra tu ry úm yslně, p o n ěv ad ž kdo b y se tím to tém atem o bíral blíže, n ajde ji v cizích publikacích, zejm éna v něm eckých. P ohřích u n e b y lo d o sažen o toho, co zam ýšlel W ey p re ch t. M ateriál nebyl dále z p ra c o v á n tak , a b y v y n ik la v zájem n á so u v islo st jednotli v ý c h polárních stan ic a so u v islo st se stan icem i v nižších zem ěpisných šířkách . Je n ojediněle ho b y lo použito k podobném u cíli. N ázo ry o v ý zn am u to h o to m ezinárodního podniku se ovšem rozcházejí. P od le jednoho m ěly v ý s le d k y velikou cenu p ro poznání polárních k ra jů s geo fy sik áln íh o stan o v isk a. P odle jiného v ša k p r ý b y la p rá c e polárn íh o roku v y k o n á n a v íce než 50 let p ředčasně. P řiklonil b ych se sp íše k n ázo ru prvním u. Je sice p rav d a , že ne bylo dosažen o p ů vodně s ta n o v e n é h o cíle, že v ý sled k ů n ebylo v še stran n ě a úplně použito. A v šak jistě n e b y ly b ez vlivu ani na d a lší práci vědeckou, ani na p ozdější polární v ý p ra v y . B ylo b y o všem tak é záhodno, a b y stan ice b y ly z řiz o v á n y trv a lé , a v ša k toho ideálu je ště asi dlouho nedosáhnem e. Vím, že p o zo ro v án í jednoho roku nem ůže b ý ti zák lad em na př. p ro posouzení klim atických pom ěrů kraje, n ý b rž , že je p o tře b í delší řa d y let. D om nívám se v ša k p řesto , že snad v ý v o j m e te e ro le g ie b y n eb y l p o k račo v al ta k rychle, k d y b y nebylo p ráce p rv n íh o polárn íh o roku. Kdož v í, jestli b y se n y n í uskutečnil d ru h ý polární rok! P říš tí d esetiletí d ala W e y p re c h to v i plně z a prav d u . S íf stanic je stále ro z šiřo v á n a , stan ice p o su n o v á n y dále k sev e ru . M eteoro logie se ry ch le v y v íjí. Č lověk proniká nejenom do neznám ých krajů, n ý b rž ta k é do v y š š íc h v n stev atm o sféry , a to pom ocí balonů volných či up o u tan ý ch , pom ocí m eteo ro lo g ick ý ch d rak ů , re g istra č ních balonů a v poslední době tak é pom ocí letadla. S tá le rozšiřuje sv é znalosti o a tm o sféře s íy sik áln íh o stan o v isk a. T v o ří se a o sa m ostatňují celá n o v á o d v ě tv í (na př. aerologie), zlepšují se m eto d y i v ý sle d k y , budují n o v é teo rie. V ý sled k y b a d á n í n o v ý ch d esítiletí p o tv rd ily dů ležito st p o lár ních k rajů , z nichž se stu d en ý v zd u ch ro zlév á do nižších šířek, kde m á veliký vliv na v ý v o j počasí. Pociťuje se p o tře b a sem knouti se znovu k m ezin áro dn í součinnosti v o tázce p ro b ad á n í ark tick ý ch i a n tark tic k ý c h krajů. K to m u p řisp ív á n e tu šen ý rozm ach techniky, m ožnosti, o nichž se p ře d p a d e sá ti le ty nikom u ani nesnilo. T aké jiné o b o ry v ě d y upínají svůj zájem k polárním krajům . S v ě to v é h o sp o d ářstv í, d o p ra v n ic tv í v id í ta m n o v é pole sv é působnosti. Není te d y divu, že se le to s a p říštíh o roku bude polární rok opak ováti, a v ša k v m ěřítk u n ep o ro v n ateln ě v ětším i
(Pokračování.)
Pozorování m eteorů. (Několik poznámek k článku: V ýprava do Arizony k studiu meteorů. £ . H. 13, 46.)
V třetím čísle n ašeho časopisu t. r. bylo pop sán o velm i zají m av é za říz e n í k so u stav n ém u sled o v án í m eteorů. Je ž to jsm e n ě k te ré p o d o b n é p o k u sy — ja k zm ínil jse m se již v R. H. roč. 12, str. 54 — konali v O n d řejo v ě již v r. 1926, budou sn ad n ě k te ré po d ro b n o sti z a jím a t n aše čten áře. V r. 1925 a 1926 po dobu čin n o sti P e rs e id cvičil jsem se k re sliti s to p y m e te o rů m eto d o u prof. J. S v o b o d y ; p ro v ě tší p ře sn o st z á zn am u i v ě tší pohodlí z av ed l prof. J. S v o b o d a pozo ro v án í v z rc ad le (fotografii p o zo ro v acíh o z a říz e n í viz v Ř. H. roč. 10, str. 142, viz té ž p řip o jen é sch ém a); tím um ožní se sn ad n é p o zorování p a rtií nebe v y so k o n a d obzo rem a z áro v eň se d á z rc a d lo (2) um ístiti velm i blízk o n a d (skleněnou, z rc a d lo v ě k reslen o u ) m apou, do k te ré se z a k re slu je (d), ta k ž e sro v n án í m a p y s oblohou je velm i ry ch lé — obojí p řeh léd n e se tém ěř jed n ím pohledem — což p o d sta tn ě z v y š u je p ře sn o st zak reslen í. P rv n í p o k u sy v tom to sm ěru konal p ro fe s o r S v o b o d a p rá v ě v O n d řejo v ě a jeho im provisace z těc h to let sloužila i m ně ke cviku. Z rcad lo b y lo tu přich y cen o na lati, z a k le s n u té do p o stran n ích v z p ě r; te n to způsob upevnění v ša k um ožňoval (neúm yslně), že p ři o tře su stolu z rc a d lo snadno se rozkm italo. Jed n o h o v e č e ra p ři p o zo ro v án í so u časn ě s náhodným o tře sem stolu p ře lé tl polem z rc a d la i m e te o r; je ž to jeh o p o stu p n ý p o h y b se složil s k m itav ý m pohybem z rc a d la , jev ila s e jeho sto p a jak o zv ln ěn á (tv a r sinu so v k y ). P řiro z e n ě , že ten to z je v uvedl m ě na m yšlenku užiti stá le km itajícího z rcad la a p o zo ro v an éh o tv a ru d rá h y k určení p ostu p n é ry ciilo sti m eteo ru . D ru h éh o dne, během několika hodin, re a liso v a l p. prof. Nušl m y šlen k u v zdokonaleném tv a ru (tím , že n a v rh l cirk u lám í p o hyb m ísto h arm onického) v geniální im prov isaci (viz p řip o jen é schém a). Z rcad lo Z bylo ze v zp ě r uvolněno a n a jeh o spodní stra n u p řip ev n ěn ž e le z n ý sta tiv S i , jehož k o nec o p a tře n byl d u tý m n ástav cem v álco v ý m m , na konci o tev ře n ý m . V těžišti O so u sta v y z rc a d lo -sta tiv opřen sy sté m o n á sta v e c rii, p ři d a n ý k pevném u sta tiv u S2. Na osu elek tro m o to rk u M, k te rý p o h á n ě n byl ak u m u láto ro v o u b a te rií A . p řip o jen a p ro stře d n ic tv ím H ookova p ře v o d u H o sa Sí, zak o n čen á pístem p lehce otáčivým v n á sta v c i n i ; na osu ss p řip o jen o je d n o stra n n ě záv a žíčk o m : uvede-li se do chodu m o to re k Aí, opisuje o sa S3 plášť kužele, neboť ro tu je kolem volné o sy s o u s ta v y m sa; podle velikosti m , a v z d á le nosti jeho od o sy sa d á se říd it am p litu d a p: p ro to ž e p a k s p íste m p souvisí p ro stře d n ic tv ím m o s a si, d o sta n e i ta to ko n ick ý pohyb a tím i z rc a d lo Z ; p ro to objev í s e h v ě z d y v z rc a d le ne jak o b o d y , n ý b rž jako k ro u žk y . Ja k odvodí se ry c h lo st při p řeletu m eteoru, to již b y lo v zm íněném člán k u (Ř. H. roč. 13, str. 52—53) pod ro b n ě
v yznačen o . P řip o m ín ám jen, že při pozo ro v ání m usí b ý ti oko v klidu, neboť p ři p ru d ším p o h y b u hlav o u (k te rý zasto u p í pohyb m eteo ru ) objeví se h v ě z d y jak o p se u d o c y k lo id y ; v h o d n ý m po hybem p ak m ůžem e docíliti i jiné g eo m etrick é k řiv k y : a ste ro id y , k a rd io id y (při ro ta c i h lav y ) a p. V noci z 15. na 16. srp e n bylo použito z rc a d la v té to ú p rav ě p o p rv é k p o z o ro v á n í; v ě tšin a m e te o rů je v ila se jako »otevřené« (bez sm y čk y ) cy k lo id y , s po čtem »vrcholů« 2—3, t. zn. p ři 10 o b rá t kách za sekundu, trv á n í 0 2 až 0 3 s e c ; z a jím a v ý b y l té m ě ř stacio
n á rn í m eteo r, k te rý se objevil jako sm y č k a tém ěř sam a v sebe u z a vřen á. B y lo to p rv n í p o zo ro v án í toho druhu a ta k n ezv y k lo st je ště m noho p ůsobila i na p ře sn o st p o zo ro v án í i na zach y co v án í tv a ru k řiv e k ; bohužel to to p o zo ro v án í z ů stalo i pozorováním posledním , neboť elek tro m o to rek pohltil v šech n u energii, n a střá d a n o u v akum u láto rec h , k te ré te h d y b y ly jed in ý m naším zd ro jem e lek třin y . P o k u sy pak b y ly o d su n u ty na do b y , až b ude h v ě z d á rn a o p atřen a elek trick ý m p ro u d em , což se sta lo te p rv e nedáv no. T ak é n a užití m říží, jako realiso v an é sítě souřadnic, jsm e po m ýšleli. V zpom ínám , že již p ři svém p rv n ím o n d ře jo v sk ém pozo rování P e rs e id v r. 1924 p. prof. N ušl u pozorňoval n ás na to, ja k by p ěk n ě na m řížo v í vchodu d o z á p a d n í kopule se d a ly fixovati stopy m eteorů. P ozději, na jedné ze sch ů zek se k c e p ro p o z o ro v án í m e te o rů na L idové h v ě z d á rn ě n a P e třín ě , jsem n a v rh o v a l zřízen í velké d rá tě n é »souřadnicové« kopulové k lece p ro skupinové pozoro v á n í m eteo rů na b a ště L H Š .; n á v rh byl a rc i těžok realiso v a teln ý u n ás p ro finanční potíže, ke k te rý m d n es se připojují i potíže lo kální (b ašta b y la h v ě z d á rn ě v y p o v ě d ě n a ). I
S n a d po prvním p řečten í S h a p le y o v a článku se naším pozoro vatelům zdálo, že k ažd á činnost v to m to oboru jinde — chudším i p ro stře d k y je zb y tečn o stí. P oslech n ěm e v ša k , jak o tom soudí Oliv ier, v ů d ce am erick ý ch p o z o ro v a te lů a m a té rů (P o p u lar A stro nom y): »Jejich v ý sle d k y (p o zo ro v ací stan ic e v A rizoně), k te ré se se tk á v a jí s v elk ý m úspěchem , jsou to u žeb n ě o č e k á v án y a m ají ro z ře šiti m noho důležitý ch problém ů. P ře sto , ty to poslední jsou tak četn é a tak různé, že tu je i bude plno užitečné p ráce, k te rá inůze b ý t k onána k aždým , k d o se o v ě c zajím á.« *
Résumé. L’auteur, en rappellant 1’article de M. Shapley sur 1’expéditian en A rizona pour 1’observation des m étéorites (Proc. Nat. Ac. Sc. /S, 1), donne la description ďun appareil pour la déterm ination des vitesses des m étéorites, construit par M. le Prof. dr. F. Nušl á lo b serv ato ire ď O ndřejov en 1926. Le principe de 1’appareil est visible sur le schéma joint á 1’article: un moteur électrique M (10 tours en seconde), alimenté par la batterie des piles A, fait tourner au moyen ď une transm ission Hooke 1’axe de rotation s». C et axe, par suitě de 1'action ďun poids m. attaché á lui, décrit la surface ďun cóne; ce mouvememt est communiqué á Faxe s t et au miroir Z. solidaire á lui, au m oyen ď une tige tom bant librem ent dans le support «i. Les étoiles observées dans le miroir, 1’appareil étant en marche. apparaissent comme les petits cercles et les m étéorites, selon leur vítesse, comme les cycloídes. La formě de la courbe cycloíde observée perm et de déterminer, injversément, la vitesse. Les expériences ont été provisoirem ent suspendus et seront reprises au moment opportun. — L 'auteur discute enfin les projets des coupoles et réseaux des coordonnées.
Drobné zprávy. Delportovo těleso. Na snímku z 12. III. exponovaném na belgické hvězdárně v Uccle nalezl astronom D elporte velmi rychle se pohybující těleso 9. velikosti; toto těleso bylo dodatečně nalezeno i na snímku téže krajiny, exponované jen o málo dříve než snímek belgický, na hvězdárně v H eidelbergu: tu však jeho stopa byla jen snám ahou nalezena. Těleso pak bylo pozorováno i na jiných hvězdárnách, většinou však jako Velmi slabý objekt: 12.—15. velikosti. Výpočet jeho dráhy však ukázal na řadu zajím a vých okolností: jeho dráha je typu Erose: perihel leží málo za drahou zem skou, takže se může k Zemi přiblížiti až na 0-10 astr. jedn. (Eros jen na 0-15); jeho dráha je však dosti výstřed n á (0-4), sklon poměrně malý (11*2°), doba oběhu krátká (2-1—2-4 roku), dráha ovšem ještě není s bez pečností stanovena. Podle předběžného výpočtu podepsaného, dráha to hoto tělesa se značně přibližuje dráze Erosu — na 0-04 a j. (podle elementů M ohérových) a až na 0-016 a. j. (podle elem entů Crom elinových) — není tedy vyloučeno — při nepřesnosti dosavadních elementů — že dráhu ve skutečnosti kříží, což by mohlo vésti k domněnce, společného původu obou těles. Hypothesu tuto by podporovala i pozorování o změně jasu planetoidy Eros (viz R. H. XI., 28 a R. H. XII., 36. Eíem erida pro květen je tato: h
V.
Podle UAIC.
1. 5. 9. 13. 17.
16 16 17 17 17
m g
53 59 3 6 8
5 3 5 3 1
+ 37 + 37 4- 36 H* 35 + 34
47 6 15 14 4
V- G.
Dřívější fotografie planety Pluto. O braz této (planety byl zjištěn na jedné z desets H arvardské observatoře, zhotovené v Cambridži dne 11. listopadu 1914 M etcalfovým dalekohledem. Střed desky má souřad nice 6h l'2 nl, + 17'5° (1900). Exposice byla 9m 10s, počátek v 6h 22m 50s hvězd. času. Měření na základě osmi stálic desky bordeauského pásma astrografického katalogu poskytlo tuto polohu: 1914 listopad 12.326 (Q. C. T.) a (1900'0) = 91° 48' 8-4" ó (1900D) = + 17° 52' 33-6". O braz planety na desce je na hranici viditelnosti. (H arvard Bulletini Nr. 886.) Sey.
Zprávy Lidové hvězdárny Stefánikovy. Návštěva na hvězdárně v březnu 1932. H vězdárnu navštívilo celkem 585 osob, z toho 154 členové, 11 hrom adných návštěv s 275 účastníky a 156 jednotlivců. Hrom adné v ý p ra v y byly: S tátní reálka z Kladna, St. r. gymnasium z Mělníka, St. r. gymn. z Českého Brodu, Dělnická akademie P rah a VIII., Kovopracovníci z Modřan, Dělnický klub turistů Praha, Klub čsl. turistů z Vinohrad, Učitelský ústav, P raha I., Obchodní akademie Prostějov, Obchodní škola z Těšína, Dělnická akadem ie ze Žižkova. Po časí bylo dosti příznivé. P o 11 večerů bylo jasno, po 6 večerů bylo oblačno a po 14 večerů bylo zam račeno. Pozorování na hvězdárně v březnu 1932. P ro n ávštěvy bylo uspořá dáno 16 pozorování večerních a 2 pozorování Venuše v neděli dopoledne a odpoledne. M ěsíc byl bohatý na planety, vedle pozorování planet Ve nuše a Jupitera, které byly pozorovány ve všech 16 večerech, bylo také po tři večery možno shlédnouti dalekohledem M erkura, k te rý jevil srpek. Byl také pozorován Měsíc, mlhoviny v Andromedě, v Orionu, hvězdo kupy v Raku, P erseu a P lejády a některé dvojhvězdy. Z odborných po zorování, konaných členy sekcí, bylo 26 pozorování Slunce, 7 pozorování proměnných hvězd, 1 pozorování m eteorů a třikrát byla kreslena pla neta Jupiter. Pozorování na hvězdárně v květnu 1932. V květnu je hvězdárna pří stupna obecenstvu denně mimo pondělí v 9 hodin večer, v neděli také v 10 hodin dopoledne a ve 4 hodiny odpoledne. Školní v ý p rav y jsou vítány i v denních hodinách, spolkové návštěvy v 8 hodin v ečer Školní i spol kové výp rav y musejí býti na hvězdárně napřed sjednány. V květnu bude ještě možno po celý měsíc pozorovati planety Venuši a Jupitera. Měsíc bude možno pozorovati od 10. do 20. května, některé hvězdokupy od 20. do 30. května. Význačné mlhoviny v květnu z v ečera nejsou viditelný. Cleny Č. A. S. opětně upozorňujeme, že úřední hodiny v adm inistraci jsou odpoledne od 14— 18 hodin, v neděli dopoledne od 10— 12 hodin. V pondělí se neúřaduje. Mnozí členové o tom to zařízení nevědí a domní vají se, že směji na hvězdárnu pouze v hodinách stanovených pro obe censtvo. Při každé návštěvě na hvězdárně se podepisujte do presenční knihy! Noste s sebou na hvězdárnu odznaky a legitimace! Členové ne platí vstupného na hvězdárnu, ale musejí se ihned legitimovati (zejména členové z venkova).
Výborová schůze (IX.) byla 6. dubna v zasedací síni L. H. Š. za účasti 13 členů výboru. Bylo přijato 5 nových členů a projednány věci spolkové. Byly připraveny program a návrhy pro valnou hromadu. Jed náno bylo o úpravách cest kolem hvězdárny. Městské úřady projekto valy cestu pro povozy těsně kolem hvězdárny: po protestu výboru Společ nosti bylo nám slíbeno, že cesta vedoucí po baště před hvězdárnou bude
mapu Měsíce, nástěnnou mapu oblohy, atlas souhvězdí I./1I. a posílati pra videlně časopis »Říše hvězd«. Od D ra Miličeviče z Jugoslávie došel velmi příznivý posudek o obsahu a úpravě »Ríše hvězd«. Jemu věnovala Knihovna přátel oblohy mapu Měsíce a nástěnnou mapu oblohy. Elektrickým podni kům podána byla žádost o um ístění reklam y pro L. H. Š. ve vozech a če kárnách lanové dráhy na Petříně. Společnosti >Elektafilm« bylo povoleno filmovati několik scén na hvězdárně pro film o Lelíčkovi a společnost »Elektrajournal« zhotovila na hvězdárně 43 m filmu pro týdeník, k terý byl již v biografech promítán. Výborová schůze (VIII.) byla 12. III. 1932 za účasti 10 členů výboru. Byli přijati 3 členové a projednána došlá a odeslaná korespondence. Schůze byla hlavně věnována zprávám funkcionářů pro valnou hromadu. Členská schůze v březnu byla 7. III. za účasti 38 členů a 13 hostů. Schůzi zahájil předseda Dr. Nušl vzpomínkou na dva zesnulé francouzské astronom y G. Bigourdana a generála F érriera. Vzpomněl hlavně jejich spolupráce v sekcích M ezinárodní astronom ické unie: vzpomínku na zesnulé uctili přítomní povstáním. Dr. Vlad. Quth poté podal zprávu o některých výsledcích badání o pádu velikého m eteoru r. 1908 do sibiřské tajgy. Zmínil se hlavně o záznamech seism ografických a m eteorologických a podal některé výsledky vědecké exkurse ruské vlády, vedené prof. Kulí kem r. 1928 do míst pádu meteoru. P řednáška bude uveřejněna v Říši hvězd«. Dr. Nušl se zmínil o článku, uveřejněném v pondělníku - A-Zet« téhož dne. Článek je tendenčně nadepsán, ale obsah je střízlivější a dosti dobrý; pojednává o pronikavém záření. K tomuto článku připojil prof. Nušl několik zajím avých poznámek o původu a síle paprsků a a y a o kos mickém záření vůbec. Přednáška Dr. Slouky o astron. observatoři na hoře Jungfraujoch ve švýcarských Alpách byla v zasedací síni L. H. Š. za účasti 26 členů. Dr. Slouka zmínil se nejprve o původu kosmického záření a jeho pozorování na švýcarských hvězdárnách, načež promítl řadu krásných snímků, znázor ňujících výstup na horu. Exkurse členů výboru do Státního úřadu statistického byla na návrh rady tohoto ústavu, revisora účtů Společnosti p. D ra K uchyňky dne 20. II. 1932. Dr. Kuchyňka provedl účastníky m oderně zařízeným ústavem a vy světlil velmi zajím avé zařízení k zpracování statistického materiálu. Filmového představení Masar. lidov. ústavu dne 12. III. 1932 zúčast nilo se společně 50 členů Společnosti krom ě těch, kteří představení navští vili sami. P rom ítán byl film ruské v ý p rav y prof. Kulíka do sibiřské tajgy, kde dopadl r. 1908 veliký meteor, související pravděpodobně s kometou Ponsovou-W inneckeovou. Film znázorňuje veliké obtíže, které bylo v ý pravě překonati. Nejcennějším výsledkem jsou fotografie hrozného zpusto šení rozlehlé krajiny dopadnuvším meteorem. Valná hromada Č. A. S. za rok 1931 bude 11. dubna 1932 v Zengrově posluchárně českého vysokého učení technického v P raze II., Karlovo ná m ěstí č. 14 (vchod z R esslovy ulice a přes nádvoří do posluchárny). Za čátek bude o Vs20. hodině. Nesejde-li se dostatečný počet členů včas, bude valná hromada zahájena o půl hodiny později za každého počtu přítom ných. Písem né návrhy nutno poslati nejpozděii tři dny napřed do kan celáře č . A. S. Členská schůze v dubnu 1932 bude před valnou hromadou 11. IV. 1932 o 19. hodině v téže místnosti jako valná hrom ada. Na program u je p ro mítání filmů z Lidové hvězdárny Štefánikovy a ze S tátní hvězdárny v P raze (Klementinum) (staré m eridiánové přístroje, polední znamení, pozorování pasážníkem a j.). Poněvadž očekávám e v ětší účast, byla zvolena větší místnost, proto místnosti označené v kalendáři L. H. Š. nebude pro tuto schůzi použito! Hosté jsou vítáni. Vstup volný — pouze d o b r o v o l n ý příspěvek k úhradě režie. Majitel a vydavatel Česká společnost astronom ická v P raze IV. Petřín, O dpovědný redaktor Dr. O tto Seydl, astronom Státní hvězdárny, P rah a I, Klementinum. — Tiskem knihtiskárny Jednoty čsl. matem atiků a fysiků, Pr'nhn-2i'/kov. Husova 68
Povrch planety Venuše, kreslený Dr. M. R. Štefánikem a astronom em Hanským na observatoři na Mt. Blancu. Dolní trojicí počínajíc jsou data kreseb tato (ve středním čase P aříže): I. 3. IX. 1906: 12 h 30 m (H ), 12 h 55 m (Š), 13 h 10 m (H). II. 3. IX. 1906: 11 h 53 m (H ), 12 h 15 m ( Š ) ; 4. IX. 1906 11 h 35 m (H ). III. 4. IX. 1906: 10 h 30 m (Š), 10 h 45 m (H ), 11 h 5 m (Š).
(Podle originálů z „Pam átníku Osvobození'1.) P řílo h a ča so p isu „ Ř íše h v ě z d “ ro č . X III. č. 5.
