LYŽÁK 2017 – DEN DRUHÝ NEDĚLE 15. 1.
Budíček v 7:30 je oproti vstávacímu režimu běžných školních dní poměrně lidský. Vypadá to, že se všichni vyspali dorůžova, alespoň si nikdo na nic nestěžoval. Přes noc nám připadl další sníh, ráno se rtuť zastavila na -5 ´C, nefouká, ale sněží. To vlastně s přestávkami po celé dopoledne. Snídaně (čerstvé rohlíčky, marmeláda, salám, sýr, müsli s mlékem, perníkové řezy) dodala dost energie pro nadcházející dopolední výcvik. Před devátou hodinou se oblékáme do lyžařského...a... zázrak! Tentokrát šli všichni najisto a neomylně vylovili právě ty své lyže a obuli i správné přezkáče. Adrenalinový zápas o uchvácení alespoň nějaké padnoucí výstroje a výzbroje se tedy tento rok nekoná. Rozděleni do družstev jsme se okysličili krátkou rozcvičkou. Někomu nezvyklá tíha na nohou způsobila náhlou ztrátu rovnováhy, a věřte, že i některým z nás, ač jsme mladí a měli bychom být pružní, se nechtějí zrána protahovat šlachy. I ty klouby občas pěkně zapraskaly. Kalhoty však všem vydržely, což je dobrá zpráva . Nazutí lyží byl docela oříšek. Prašan totiž dost lepí a na botách se zespodu vytvořily pořádné nábaly. Vzájemně jsme si pomohli s očištěním ledových a sněhových zatvrdlin. Výcvik pod vedením instruktorů mohl začít. Družstvo pokročilých si krátce zopakovalo základy lyžování – nesmrtelný, populární a účinný pluh, zastavení, obraty. Pak už nastal čas vylepšování. Po dlouhých snožných obloucích zůstávaly na upravené sjezdovce elegantní stopy připomínající vinoucí se stuhu. Začátečníci se s lyžemi sžívali. Od počátečních nejistých předpovědí „To se nikdy nenaučím!... Já jsem nemehlo, to nedám.... Mně to ujíždí, nikdy se
nedokážu otočit!“ jsme se postupně propracovali k čisté radosti z pokroku a z toho, že najednou nějak jedeme. Postupně si osvojujeme úplné základy: postoj, výšlapy a sestupy, zkoušíme to, čemu se v lyžařských knihách učeně říká přívrat – pro nás je to prostě pluh! Žuch! Tamhle někdo „zabrzdil“ po svém. Jednu velikánskou výhodu jsme si záhy uvědomili: pády do měkkého čistého sněhu byly naštěstí neškodné a pro pozorovatele působí zábavně. My začátečníci si ale umíme udělat legraci i sami ze sebe. Nevzdáme to. Upadnu? No a? Tak zase vstanu! Najednou ty nohy, které neposlouchaly, začnou kamarádit s lyžemi i se sněhovým podkladem zase o něco víc, lépe koordinujeme pohyby - a bacha!, dokonce už umíme nejen zastavit, ale i zatáčet! A s jízdou na vleku také nemáme problém. Musíme pochválit naše pokročilejší kamarády za to, jak nás kamarádsky podporovali. Když jsme v půl dvanácté ukončili dopolední výcvik, už jsme se těšili na oběd. Uzená polévka s rýží zahřála, hamburská pečeně s houskovým knedlíkem se panu kuchaři moc povedla. Pak už se odebíráme na popolední kutě. Jsme na pokojích, někdo si dává dvacet, jiní hrají hry, čtou nebo si povídají. Někomu je ale potřeba pro jistotu znovu vysvětlit, co znamená sousloví polední klid. A co říká pohled z okna? Stále sněží... Odpoledne procvičujeme předtím získané dovednosti a kromě základních oblouků nás láká bezpečná jízda v hlubokém sněhu. Sníh stále lepí, a tak expresní skiservis Papáček, s.r.o. poskytl kvalitní a obětavou péči našim skluznicím. Pak využíváme i okružní spojku kolem sadu pod chatou, kde je svah velmi mírný. Kdo upadl do sněhové peřiny, zanechával ve sněhu slušné „lavory“, a pokud lyže vypnula či uvízla v téměř metrové vrstvě, dočkal se často jen kamarádské rady ve smyslu „hledej, šmudlo, hledej“. Hurá, náčiní i jezdec jsou vyloveni z hlubin sněhu a můžeme bez ztráty kytičky pokračovat
v elegantní jízdě. Zkoušíme jízdu ve dvojicích, děláme rovnovážná a průpravná lyžařská cvičení na přenášení váhy i stabilitu stopy. Obloha nad námi byla po celý den zatažená. Sněžilo – jak jinak. Ona i taková banalita, jako jsou mlžící se brýle, může být komplikací v komfortu lyžování. I v tom jsme si dokázali pomoci. Ti, kteří měli brýle navíc, je nezištně půjčili někomu, kdo je potřeboval. Zapůjčení brýlí natolik rozradostnilo Matěje S., že svou ochotnou spolužačku Darinu J. označil za „fakt dobrou borku“. Odpolední výcvik jsme ukončili v 16 hodin. Po rychlém odstrojení jsme nepohrdli svačinou – rohlíkem s marmeládou. Další čas byl věnován osobnímu volnu. Čas do večeře rychle uplynul. Dnes byly na jídelníčku zapečené těstoviny. V 19 hodin jsme se znovu sešli, abychom se seznámili s programem a rozpisem služeb na příští den. Protože k lyžařskému výcviku patří i večerní vzdělávání, čeká na nás pásmo p. uč. Strnadové věnované první pomoci. Zabýváme se situacemi, které nás mohou potkat při pobytu na horách. Omrzliny, zlomeniny, naraženiny, řezné rány, úrazy hlavy a páteře, sněžná slepota, zasypání lavinou – to je stručný výběr z programu. Po diskuzi vyplňujeme pracovní list, který formou různorodých úkolů shrnuje veškeré dnes řečené informace. Další den lyžáku se pomalu překulil k závěru. Je čas na hygienu a přípravu do pelíšků. Večerka ve 22 hodin odstartuje naši druhou noc
na Benecku. Ať je stejně klidná jako ta předešlá. Posíláme další horský pozdrav. Však se zase brzy ozveme. Další porce fotek je připravena na následujících stránkách...
© LVK ZŠ BH
