Ludwig Minkus
DON QUIJOTE Sezóna 2009 / 2010
Provozovatel: Statutární město Ústí nad Labem Ředitel divadla: Tomáš Šimerda Šéf baletu: Vladimír Nečas Premiéra: 22. 1. 2010 v Severočeském divadle opery a baletu Ústí nad Labem www.operabalet.cz
Ludwig Minkus: DON QUIJOTE Orchestrace John Lanchbery INSCENAČNÍ TÝM Libreto: Marius Petipa Choreografie: Marius Petipa, Vladimír Nečas Režie: Vladimír Nečas Dirigent: Norbert Baxa Výtvarník scény: Stanislav Müller Výtvarnice kostýmů: Josef Jelínek Inspice: Pavla Zaoralová OSOBY A OBSAZENÍ: Kitri Margarita Pleškova, Michaela Procházková Basil Pavel Enekeš, Petr Popovský Espada Vladimír Gončarov, Róbert Király Tanečnice Natalia Vasina, Vladimíra Podhorná Dryáda Vladimíra Podhorná, Natalia Vasina Amor Hana Šimánová, Mária Pánková Mercedes Jana Jandorová, Simona Christianová Vajda cikánů Róbert Király, Jiří Starý Jeho žena Simona Christianová, Iva Šebková Dvě přítelkyně Mária Pánková, Vladimíra Podhorná / Jana Jandorová, Natalia Vasina Variace v Grand pas Vladimíra Podhorná, Natalia Vasina Don Quijote Jan Herbert Fuchs j.h. Sancho Panza Jaroslav Žák j.h. Camacho Vojtěch Tejkl j.h. Lorenzo, krčmář Jaroslav Melichar j.h. Segidilla Iva Šebková, Lada Pešková, Simona Christianová, Julia Geyst (Hana Šimánová, Jana Jandorová), Jiří Starý, Shuji Waseda, Milan Bednář, Róbert Király Cikáni Iva Šebková, Lada Pešková, Hana Šimánová, Jana Jandorová (Julia Geyst, Mária Pánková), Róbert Király, Milan Bednář, Shuji Waseda, Jiří Starý Sen Iva Šebková, Simona Christianová, Lada Pešková, Julia Geyst, Jana Jandorová, Mária Pánková / Hana Šimánová Fandango Mária Pánková, Lada Pešková, Hana Šimánová, Jana Jandorová / Simona Christianová, Jiří Starý, Milan Bednář, Shuji Waseda, Róbert Király Grand pas Iva Šebková, Julia Geyst Sólisté, členové baletního sboru a orchestr Severočeského divadla opery a baletu Ústí nad Labem
Obsah Prolog Don Quijote je čtenářem rytířských románů, jejichž sláva již dávno minula. Přesto sní o slavných činech, které by chtěl vykonat. Rozhodne se vypravit do světa, konat rytířské skutky a pomáhat těm, kteří to potřebují. Jeho věrný sluha Sancho Panza nerad opouští pohodlí domova, ale následuje svého pána. 1. dějství Na náměstí nejmenovaného města, může to být třeba Sevilla, jde život a mladí se baví tancem. Seznámíme se s mladou dvojicí Kitri a Basilem, kteří jsou do sebe zamilovaní, ale otec Kitri, šenkýř Lorenzo, jejich známosti pro Basilovu chudobu nepřeje. Bohatý Camacho je tím, kterého si pro Kitri vyhlédl jako ženicha. Tance se účastní také přítel Basila a Kitri – Espada spolu s pouliční tanečnicí. Přichází Don Quijote a zdá se mu, že v Kitri poznává paní svého rytířského srdce – Dulcineu. O ní se dočetl v románech a ji hledá. Otec Kitri Lorenzo trvá na jejím rozchodu s Basilem. Proto oba milenci utíkají. Lorenzo s Camachem je pronásledují a Don Quijote se s věrným Sanchou vydává za nimi také. 2. dějství Basil a Kitri jsou na útěku a Kitri si uvědomuje, v jaké jsou situaci. Je smutná a snad by se vrátila domů, ale láska Basila ji smíří s jejich postavením. Překvapí je tlupa cikánů, kteří je chtějí oloupit, ale když poznají, že nic nemají a jsou na útěku pro svou nešťastnou lásku, pomohou jim utéci před Lorenzem a Camachem. Zdrží je i s Donem Quijotem a Sanchou tím, že pro ně zatančí své temperamentní tance. Don Quijote pomůže krásné cikánce k její lásce, které Vajda cikánů nepřeje. Vítr roztočí kola větrného mlýna, Don Quijote poznává v mlýnu obra a vyzve ho na souboj. Všichni před pomateným (jak se jim zdá) Donem Quijotem prchají a nechávají ho se Sanchou samotného. Souboj s lopatkou větrného mlýna nedopadne dobře a potlučený Don Quijote ztrácí vědomí. Zatímco Sancho běží pro pomoc, zdá se mu krásný sen... Ve fantaskní krajině se mu zjevuje paní jeho rytířského srdce – Dulcinea nebo je to Kitri? Obklopen vílami a rozmarným Amorem Don Quijote skládá hold kráse své vytoužené paní. Královna víl – Dryáda spolu s Dulcineou – Kitri a Amorem tančí jen pro něj. Jeho rytířské srdce je konečně šťastné... 3. dějství V krčmě se všichni baví, i Espada se svou milou Mercedes. Vřele vítají Basila a Kitri, kterým přejí naplnění jejich lásky. Když je zábava v nejlepším, přichází Don Quijote se Sanchou následován Lorenzem a Camachem. Lorenzo vyžene Basila a nutí svou dceru, aby se zasnoubila s Camachem. V tom znovu přichází Basil a mává břitvou. Jeho život nemá cenu bez Kitri. Chystá se sehrát s Lorenzem pěkné divadlo. Teatrálně se „zabije“ a Kitri prosí Dona Quijota, aby přiměl Lorenza dát požehnání jí a Basilovi, alespoň po jeho „smrti“. Ten to udělá a Basil vyskočí jako rybička. Slovo už nelze vzít zpět a jejich lásce nestojí nic v cestě. Slaví se svatba Kitri a Basila. Účastní se jí všichni jejich přátelé i s Donem Quijotem a Sanchou, ti jsou nejvítanějšími hosty. Je tu i smířený otec Kitri Lorenzo. Na konci veselí Kitri děkuje Donu Quijotovi za své štěstí. On však musí s věrným Sanchou dál do světa konat další rytířské činy... Přestávka po 1. a 2. dějství. Délka představení cca 3 hod.
Fotografie ze zkoušky
Margarita Pleškova (Kitri)
Margarita Pleškova (Kitri) a Pavel Enekeš (Basil) Vojtěch Tejkl, j. h. (Camacho)
Vladimír Gončarov (Espada) a Milan Bednář
Michaela Procházková (Kitri) a Petr Popovský (Basil)
Michaela Procházková (Kitri) a Petr Popovský (Basil)
Róbert Király (Vajda cikánů)
Simona Christianová (Vajdova žena) Vojtěch Tejkl, j. h. (Camacho), Jaroslav Žák, j. h. (Sancho Panza) a Jan Herbert Fuchs, j. h. (Don Quijote)
Jana Jandorová (Mercedes) a Vladimír Gončarov (Espada)
BALET DON QUIJOTE Slavný Cervantesův renesanční román Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha, popisující příhody tragikomického poutníka za iluzí, inspiroval (hlavně ty jeho části, které vypravují příběh Kitri a Basila) od doby svého vzniku nejen básníky, ale také řadu hudebních skladatelů. Např. Jules Massenet a Manuel de Falla mu věnovali své opery, Richard Strauss složil na toto téma symfonickou báseň. První zmínka o choreografickém pokusu přetvořit románovou kapitolu do baletu se datuje vídeňskou premiérou roku 1740. Od té doby se jeho děj vyskytuje v nejrůznějších verMiguel de Cervantes y Saavedra zích od Jeana Georgese Noverra (Vídeň 1547–1616 1768), Filippa Taglioniho (Berlín 1839) až po Maria Petipu, který uvedl premiéru baletu Don Quijote vídeňského hudebního skladatele, dirigenta a houslisty Ludwiga Minkuse v moskevském Velkém divadle v roce 1869. Petipa, tento Francouz působící v Rusku, tančil ve Francii, Americe a Španělsku. V roce 1847 odešel do petrohradského angažmá. Později se stal pedagogem petrohradského učiliště a od roku 1869 do roku 1903 byl hlavním baletním mistrem a choreografem. Mezi jeho nejznámější choreografie, které figurují dodnes na repertoáru, patří například Bajadéra (hudba L. Minkus), Spící krasavice (P. I. Čajkovskij), Raymonda (A. Glazunov), Korzár (Ch. Adam), Paquita (L. Minkus), Coppélia (L. Delibes) a Esmeralda (C. Pugni). O původu Léona (Fjodoroviče) Aloise Ludwiga Minkuse, jenž se narodil v roce 1826, se Marius Petipa vedou dosud spory, zda je rodem Čech nebo 1818–1910 Polák. Minkus pracoval po větší čas svého života v Rusku. V 50. letech předminulého století byl dirigentem orchestru slavného mecenáše umění, ruského knížete Jusupova, působil jako sólista orchestru moskevského Velkého divadla,jako inspektor baletní hudby moskevských divadel (1862–1872) i jako skladatel baletní hudby při ředitelství carských divadel v Petrohradě (1872–1885). S Petipou Minkus dále spolupracoval v sedmdesátých a osmdesátých letech. Minkus Quijota několikrát upravoval. V roce 1871, kdy se Don Quijote měl inscenovat v Petrohradě, zkomponoval ještě hudbu k pátému dějství, v roce 1900 při přípravě reformy baletu choreografem A. Gorským pak vytvořil novou, v pořadí již třetí redakci svého díla, řadícího se od té doby ke kmenovému repertoáru většiny baletních souborů. Po roce 1880 se skladatel vrátil do Vídně, kterou už neopustil do konce svých dnů roku 1917. Během svého života zkomponoval celkem šestnáct baletů, vedle nejznámějšího Dona Quijota také balety Pramen (1866, psaný s Léo Delibem), Bajadéra (1877) nebo Sněhurka (1879).
Minkusův Don Quijote reprezentuje skupinu tzv. tradičních baletů. Minkus znal dokonale zákonitosti baletu a ovládal v tomto směru profesionální mistrovství. Jeho hudba je melodická a rytmická, umožňující realizaci různých choreografických variací i když z hlediska hudebního je spíše dobově eklektická. Český balet čekal na první uvedení Dona Quijota plných 117 let, poprvé se objevil až v roce 1986 v Národním divadle v Praze. Ludwig Minkus 1826–1917
SLOVO REŽISÉRA A CHOREOGRAFA Don Quijote je jedním z baletů zlatého fondu světového divadelního umění. Jeho obliba spočívá v temperamentní a jiskřivé hudbě Ludwiga Minuse, ve střídání komediální i vážné tváře představení a ve strhujících tancích, které dávají vyniknout virtuozitě a temperamentu tanečníků. Barvité španělské prostředí, ve kterém se balet odehrává, to vše jen podtrhuje. Krása tradiční choreografie Maria Petipy, která tvoří významnou část představení, je natolik zřejmá, že je dnes klasikou a právě proto se zachovala do dnešních dnů. Přestože je klasikou nebo právě proto, je Don Quijote baletem živým a úkolem inscenátora a choreografa je přiblížit pojetí tohoto baletu dnešnímu divákovi. Výsledkem bude, jak doufám, atraktivní, živé, zajímavé a pro diváky přitažlivé představení. šéf baletu Vladimír Nečas
Pavel Enekeš (Basil) a Vladimíra Podhorná
Partneři premiéry
Květiny k premiéře tohoto představení věnuje firma: KVĚTINY Věra Jelínková, Masarykova 55, 400 01 Ústí nad Labem Program vydalo Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem Nositele autorských práv k představení zastupuje: agentura Musikverlag Hans Sikorski Hamburg, v ČR zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura Krátkého 1, 190 03 Praha 9 – Vysočany Redakce programu: Kateřina Viktorová Sestavila: Eva Frýdlová Fotografie na titulní straně programu: Dorothea Bylica Fotografie ze zkoušky: Petr Berounský Sazba, zpracování pro tisk a tisk: FKK Company, v. o. s., www.ustecketiskarny.cz Pořízeno z příspěvku Statutárního města Ústí nad Labem, Krajského úřadu Ústeckého kraje a Ministerstva kultury ČR
