KRONIKA LPT Cidlina 1982
LPT ROH Cidlina 6. – 23. srpna 1982
Doufejme, ţe dojedeme bez nehody. Za šťastný Návrat BESIP
Personální obsazení tábora Hlavní vedoucí: Zástupce hlavního vedoucího: Sportovní vedoucí: Oddíloví vedoucí:
Praktikanti:
Zdravotnice: Hospodářky: Hlavní kuchařka: Pomocné kuchařky:
Karel Zahradník Karel Kovanda Miroslav Jahelka 1. Petr Jahelka 2. Eva Vondráčková 3. Petr Bílek 4. Marie Večeřová 5. Petr Ježek 6. Jana Knytlová 7. Miroslav Doležal 8. Vlasta Kořínková 9. Ladislav Vondráček 10. Jaroslava Nedvídková 11. Libor Hampl 12. Jarmila Makovská Lenka Rejmanová Lenka Lidická Jan Vrbata Ivana Chaloupková Jindra Rýdlová
Miroslava Šmídová, Jana Lidická Marie Kotlánová
V prostoru tábora byl v prvních dnech spatřen osazenstvem Medvěd hnědý – jahelkovitý (ke konci se vytratil)
Foto
Táborová rada : Předseda táborové rady : Členové :
Jiří Bláha
Tomáš Kvapil Pavla Justová Robert Macka Veronika Dočekalová Pavel Martinků Dagmar Vostřelová Michael Vranec Sylvie Šulcová Radek Malý Eliška Pokorná Karla Zahradníková
1. oddíl : Jaroslav Raichelt 2. oddíl : Marie Demutková 3. oddíl : Pavel Ďuriš 4. oddíl : Ivana Hubová 5. oddíl : Marek Prokeš 6. oddíl : Lucie Masopustová 7. oddíl : Radek Vondrák 8. oddíl : Martina Prokešová 9. oddíl : Roman Pávek 10. oddíl : Ivana Perunová 11. oddíl : Mirek Nigrín 12. oddíl : Jitka Míčová
8. srpna
Výlet na Ţelezný Dnes odpoledne jsme společně se 7. oddílem vzali útokem kopec Ţelezný. Namáhavost cesty se vyrovnala její délce. Do našich šplhajících postav se opíralo slunce, leč nám nevadilo ani kousání obtíţného hmyzu, ani jiné nepříjemné, ale nutné potíţe. Tolik jsme se těšili na pohled do údolí, ţe jsme vrcholu celkem bez problémů dosáhli. Chvíli jsme si zde aktivně odpočinuli a ještě si téměř vysíleni zahráli několik her. Vzpomínka na večeři nás opět vrhla do skutečnosti. Brali jsme to dolů kámen nekámen, výmol nevýmol a kde to nešlo, prostě jsme se kutáleli. Někteří vytrvalí jedinci si k tomuto úprku stačili ještě zpívat oblíbené písně. Výlet se velice vydařil, zvláště děkujeme kolektivu kuchyně za dvojitý aţ trojitý nášup.
9. srpna
Postřehový závod M1 Postřehový závod M1 se těší u osazenstva tábora velké přízni a sympatiím, zvláště u těch, kteří jsou tu podruhé nebo potřetí. S velkou radostí a nadšením jsme uvítali jeho ohlášení, neboť závod patří k nejatraktivnějším radovánkám celého turnusu. Soudruh Miroslav Jahelka promyšleně volil trasu a vtipně rozmisťoval turistické, ale hlavně neturistické značky. Správně usoudil, ţe nejlépe se běhá do kopce a této poučky se do písmene řídil. Poprvé v ţivotě většina z nás touţila po sedmimílových botách či pérech Maxipsa Fíka. Do cíle jsme vbíhali s jazykem na kolenou. Uţ to máme za sebou. Naštěstí ale nikomu z nás humor nechyběl, ačkoli Smích – přejde.
Ta sedla … Tak si tady hrajte, já jdu radši na pivo (nebo na rum, BRUM)
Tak si tady hrajte já jdu radši na pivo (nebo na rum BRUM
„Dej mi taky pusu, šéfe.“
10. srpna
Prachovské skály celodenní výlet
Z tábora jsme vyšli v půl osmé, a proto jsme museli ostře pochodovat. Šli jsme asi tak hodinu, neţ jsme přišli k Jinolickým rybníkům, kde jsme se moc a moc napili, jelikoţ jsme měli ţízeň. Fasovali jsme limonády. Pak jsme postupovali nahoru. Cestou jsme se dívali na různé přírodní útvary, skály a horolezce. Potom jsme sešli do další restaurace a tam si dali oběd. Vyhládlo nám, takţe jsme snědli, na co jsme přišli a co nám dali. Poslali jsme koupené pohlednice a pochutnali si na zmrzlině. Cesta zpět ubíhala uţ humorně pomalu. Vrátili jsme se asi v 18 00 hodin.
JAK MY NA CIBULI Tak cibule na nás
11. srpna
Oddílové ohýnky Dnešní večer jsme proţili v poměrném klidu. Na programu totiţ byly oddílové ohýnky. Za vynaloţené úsilí při přípravě dříví a ohniště byla největší odměnou specialita uzenářského průmyslu, opečená nad plameny a vylepšená krajícem chleba a hořčicí. Program byl veselý a pestrý. Písničky, doprovázené kytarou se rozléhaly údolím, mezi bazény i křovinami. Velice jsme si pochutnali a nakonec se zasmáli scénkám a humorným výstupům. Les jsme naštěstí nezapálili, takţe jsme usínali spokojeně a s klidným svědomím.
R
ozmáhá se zločin (seriál) ANEB konec trestné činnosti v táboře
„Tak uţ ho máme.“
Nejdůleţitější je vyhrnout si pořádně rukávy. Máš to marné delikvente, neunikneš.
12. srpna
Lidové milice Dne 12.8. mezi nás zavítali soudruzi od Lidových milicí z Elektropragy Valdice, aby nám přiblíţili, co předcházelo vzniku LM a jaký je jejich význam v dnešní době. Úkolem této čety je, v případě nasazení, zajišťovat spojení mezi četou a okr. štábem. Po krátké besedě, které se zúčastnili všichni táborníci v jídelně, jsme se přesunuli ven, kde bylo zřízeno několik stanovišť, např. polní telefon, vysílačky, ukázka střelby ze samopalu a hod ručním granátem. Jak se později ukázalo, byly samopaly přivezeny hlavně pro sbor vedoucích, kteří si s nimi dosytnosti vyhráli. S. Hampl a Miroslav Jahelka, o kterých je známo, ţe je vojenská sluţba značně poznamenala, předvedli ukázku, osobního souboje na krátkou vzdálenost s pouţitím přirozených krytů (popelnice, chatky, os. auta). Další ukázkou byl ohňostroj. Po jeho zakončení se staly nábojnice a padáčky cennými suvenýry mnoha táborníků.
4. (Přesun do Valdic)
„Dobře, soudruhu vedoucí, kdyţ jinak nedáte, tak já teda zametu.“
Kdo to zůstal uvnitř ?
„Hej hop, cibuláři jedou…“
13. srpna
Muzeum v Ţeleznici V Ţeleznici jsme dnes plánovali jsme běh na 1500 metrů, který se měl uskutečnit na ţeleznickém stadioně. Avšak ţeleznický stadion tomuto účelu neodpovídal, a proto jsme to vzdali. Šli jsme na zmrzlinu a pak do muzea. Muzeum představovala stará, dřevěná chaloupka, kde uţ netrpělivě vyčkávala německá rodinka. Čekat jsme museli i my, a při této příleţitosti vznikla mezi námi a 9. oddílem menší rozepře. Pak se naše očekávaná duše, coţ byla starší paní – průvodkyně, objevila. A začala prohlídka. Moc jsme obdivovali velmi mechanizované ruční nástroje, ţidle a stoly, minerály a starodávné ošacení. Velmi cenné jsou i obrazy. Nejvíce se nám líbil flašinet, který dodnes hraje a umí potěšit různými melodiemi.
„Pojď na polívku, Vávro.“
„Kuk.“
14. srpna
Diskotéka a film Dnes se konala kvůli nepřízni počasí mimořádná diskotéka. Těšila se obzvláštní přízni hlavně u větších oddílů, zásluhou diskţokeje s. Hampla, který se od magnetofonů téměř nehnul. Nejvíce se líbila píseň „Holky z naší školky“ a to tolik, ţe zmíněné „Holky“ se hrály aţ třikrát za sebou. Později nám vedení tábora umoţnilo shlédnout sovětský dobrodruţný film „Stalo se v rozvědce“. Děj filmu se nám neobyčejně líbil, zvláště šťastný závěr.
N e j l e p š í j s o u t y j ej i ch f i g u r y
Vedení pionýrského tábora „C I D L I N A “
Místo pro kolek
věc:
žádost
Ve smyslu kvalifikačního předpisu pro praktikanty Zákl. Jeb. 4.1. já, nížepodepsaný zodpovědný vedoucí Petr Bílek po zralé úvaze a ve stavu mírně podnapilém neuvědomujíce si plně dopad svého počínání podávám tímto návrh na přeřazení svého k výchově přiděleného praktikanta ze skupiny I., t.j. podaufírák, do kategorie II. aufírák z těchto důvodů: 1) Při bližším ohledání jsem zjistil, že u uvedeného praktikanta byl objeven malý mozek a velký je již patrný ( zvláště je velký po ránu) 2) Včerejšího večera se ubránil svodům své kolegině, která ho lákala na něco a ten rum bez závady přinesl. Je potěšitelné, že pikle podaufíračky Lenky se nezdařily. Ztopořil se oproti jejím svodům. 3) Občas nevídaně překvapí, a to i svého vedoucího. Ústa má souměrná a stolici pravidelnou. 4) Upotřebitelné rozměry jsou 19 cm! 5) Trestán byl pouze jednou a to mokrým ručníkem za to, nešetrně uchopil kolegyni. Trest na jeho těle není okem patrný. Protože jsem splnil všechny náležitosti, včetně předepsaného kolku, vtírám se ve vaši přízeň a úlisně prosím o laskavé vyhovění mé pokorné žádosti. Současně slibuji, že budu i nadále dbát o to, aby jmenovaný zdobil a byl trvalou okrasou našeho oddílu. s pozdravem „Zduř, zduř, zduř“ váš oddaný
subscrubit:
prima persona in republicae, praeclarus artifex amoris, primus per Hortario Caroly, per Covanda Caroli, per Fera audax, Petrus Bílek Pacensis Annō 1982 per Christi.
15. srpna
Koupání Často se chodíme koupat. Pořád nás otravují mouchy. Je tam špinavá voda. Zatím co jsme na táboře svítí slunce. Chodíme do koupaliště. V koupališti jsou ţáby. Je tam hodně vody. Na koupališti se nám líbí. Vydovádíme se tam. Někdy si tam hrajeme hry. V okolí bazénu je čisto. Poblíţ je smrkový les. Skákali jsme do vody. Nejmenší holčičky
Mě je v tom koţiše taky horko.
Cidlina All Stars
FC LPT Cidlina
„Kde je ten míč?“ (sudí Glöckner) [nebo Clocan?]
16. srpna
FC LPT Cidlina – All stars Cidlina 2
:
6
Dne 16.8. se uskutečnilo exhibiční fotbalové utkání mezi FC LPT Cidlina – All stars Cidlina. Hráči nastoupili v těchto sestavách. FC LPT Cidlina
All stars Cidlina
Dino Zoff (Pavel Krutiš) K. H. Rummenigge (Pavel Wolinger) Grzegorz Lato (Radek Iran) Ardilles (Ivan Jakubec) K. H. Förster (Mirek Buršík) Zico (Jarek Rösmer) Maradona (Zbyněk Maurer)
Ray Clemence (Petr Jahelka) Ramaz Šengelija (Mirek Jahelka) Paolo Rossi (Vláďa Vondráček) Dr. Socrates (Libor Hampl) Rob Rensenbrink (Petr Ježek) Roy Kennedy (Karel Kovanda)
náhradníci:
náhradníci:
Tarantini (Franta) Efforri (Broňa Dosoudil) Horat Hrubech (Jiří Bláha) Enzo Bearzott ( Mirek Nigrin) cvach
Paul Breitner (Mirek Doležal) Zdeněk Nehoda (Jan Vrbata) Tele Santana (Maruška Večeřová) cvach
Rozhodčí zápasu: Uli Glöckner (Karel I.)
Na zcela zaplněném fotbalovém kotli „Estrádo Bazeno“ se v 19 15objevili všichni hráči doprovázeni bojovými pokřiky svých příznivců. Zápasu předcházela módní přehlídka, při které hráči All stars odloţili své trénikové úbory sestavené z loţního prádla. Posléze stadion explodoval, kdyţ se po odloţení úboru objevili na tělech hráčů vytetovaná čísla a reklamy. Potom rozhodčí Glöckner vyzbrojený budíkem a ploutvemi odpískal začátek první třetiny utkání. Poprvé zazněla píšťalka rozhodčího tehdy, kdyţ se Šengelija zbavil nedovoleným technickým zákrokem Maradony a po trestném kopu musel poprvé zasahovat brankář Clemence. V dalších minutách byla hra rozkouskovaná, protoţe oba brankáři si hráli přehazovanou. Hráči si z nudy rozvazovali a opět zavazovali tkaničky u bot. Po této uspávající taktice přišel najednou přesný pas na Rossiho, ten narazil na Socratese, který bombou k pravé tyči poprvé rozvlnil síť Zoffovy branky. Hráči FC LPT se ale nevzdávali a míč běhal mezi hráči All stars, ţe ti chudáci nevěděli, co s nohama. Krátce před koncem třetiny se opět uvolnil Dr. Socrates a po druhé překonal Zoffa. Po první změně stran se dopustil Socrates hrubého porušení pravidel, vyslouţil si za tento zákrok kartu (ţaludské eso) a Sudí nařídil penaltu. Zápas opět nabral tempo, které zpomaloval pohyb neakreditovaných novinářů (jednoho) mezi hráči. Za faul si vyslouţil eso Lato z FC a musel se odprosit pokleknutím před
rozhodčího. Po faulu byl na hřišti ošetřen a později z hřiště odnesen Šengelija. Hráči FC LPT hráli sice pohlednou, ale neúčelnou kopanou. Jejich vysoké centry naráţely na obranný val tvořený dvojicí Šengelija – Rensenbrink. All stars zrychlovali tempo častým střídáním a na lavičce náhradníků neměl nikdo čas vychladnout. Pokud se tak stalo, bylo to proto, ţe jej masérka muţstva v nestřeţené chvíli polila kýblem ţelezité vody. Ţaludské eso dostala kouč muţstva za to, ţe na střídačce trpěla inhalování tabákového kouře. Obrana FC zatím kupila jednu chybu za druhou a té třetí vyuţil Paolo Rossi, aby potřetí prostřelil Zoffa. Při jednom střídání se na hřišti objevil jiţ vyčerpaný a dívčí částí publika zpitomělý Paul Breitner. U branky soupeře převzal míč, nádherným sólem přes celé hřiště se dostal před vlastní branku a pak vypálil nechytatelnou bombu k levé tyči, za záda nevěřícně zírajícího Clemence (FC LPT). V té chvíli ještě svitla hráčům FC LPT naděje v podobě tyčky, tří za sebou jdoucích rohů a opakovaného pokutového kopu za nedovolený výskok při hlavičkovém souboji. Ovšem ani Ardilles, ani Maradona jej neproměnili. Za stavu 3 : 1 se obě muţstva odebrala do šatny. Po změně stran vystřídal v brance Zoffa Ettorri a nastoupili Hrubech a Tarantini. Ukázalo se, ţe věk nezanechal na technice a rychlosti All stars ţádné stopy. Zejména v kondici převyšovali svého soupeře a branky na sebe nedaly dlouho čekat. Nejprve udělal Socrates Hattrick , na 5 : 2 zvýšil Breitner a další brankou se Socrates postaral o fourtrick. Publikum bylo stále na straně FC LPT, i kdyţ našli se i tací, kteří skandovali „deset, deset“.
K tomu jiţ nedošlo. Nejprve sudí místo penalty pro All stars odpískal aut pro soupeře. Potom se na povel Socratese celé poškozené muţstvo včetně lavičky náhradníků na sudího vrhlo. Ten, jsa inzultován povolal na pomoc diváky. Před jejich náporem byli jiţ pořadatelé a hráči bezmocní a došlo k hromadné rvačce známé spíš z kanadských hokejových arén. Vše zachránila zástupkyně tisku kbelíky ledové vody. Zápas byl takto předčasně ukončen. Ztráty na ţivotech nebyly hlášeny, jediný váţný úraz utrpěla časomíra dodaná firmou Prim, protoţe při inzultaci zachránila rozhodčímu večeři v ţaludku. Zápas se bude ještě dohrávat u kulatého stolu smírčí komise FIFA. Později došlo k vyhlášení nejlepších hráčů. Nejlepší střelec: Dr. Socrates (čtyři góly) Nejtechničtější: Z Rico Nejtvrdší: Ray Kennedy Nejlínější: sudí Glöckner Nejvšestrannější: Paul Breitner za to, ţe vsítil po jedné brance do soupeřovy i vlastní sítě.
17. srpna
Výlet Kost - Humprecht Den 17. srpen byl v táboře určen pro celodenní výlet. Cílem této výpravy bylo dobýt úsilím památky neboli pozůstatky hradu Kost a prohlídka zámečku Kost Humprechtu. Celkem 7 oddílů jelo pozoruhodnou cestu vlakem do Libošovic, odtamtud se muselo jít po svých. Prohlídka na hradě Kost trvala celkem přibliţně hodinu. Naše další putování směřovalo údolím „Plakánku“ do Sobotky. Tento dlouhý husí pochod ve velké řadě táhnoucí se cestami, ale spíše necestami nám znepříjemnil déšť, před kterým jsme byli donuceni se asi v půli cesty schovat pod mohutnou korunu staré lípy. Po několikaminutové přestávce jsme pokračovali dále v naší cestě za cílem do Sobotky. I kdyţ nás déšť ještě několikrát vystrašil ve výstupu k zámku Humprecht nám jiţ nemohlo nic zabránit. Byli jsme nadšeni prohlídkou zámku, protoţe zde mělo výstavu nakladatelství dětské knihy Albatros. Spokojeni s novými poznatky a načerpání nových sil jsme se vydali na zpáteční cestu do tábora.
17. srpna
Výlet Ještěd – ZOO Liberec Dne 17.8. uskutečnily první čtyři oddíly našeho tábora celodenní výlet do Liberce. Naplánovaná byla výprava na Ještěd, návštěva severočeské ZOO, déšť naopak plánován nebyl. To však neznamenalo, ţe se nekonal. Vyjeli jsme z tábora ráno kolem osmé hodiny autobusem, v devět jsme jiţ stáli před stanicí lanové dráhy v Horním Hanychově. Cesta lanovkou, pro mnohé první v ţivotě, přinesla chvíle vzrušení a napětí. Po občerstvení na Ještědu, kdyţ jiţ většině došly finance, jsme se odebrali dolů. Čekal nás neméně zajímavý bod – ZOO. Ve chvíli, kdy jsme stáli před branou, se spustil déšť. Většina dětí nasadila pláštěnky, ne tak vedoucí, kteří byli za malou chvíli promoklí na kost. Největšímu zájmu se těšili pochopitelně sloni (marnou se ukázala snaha naplnit jejich bezedné útroby), rovněţ důvěrně známé kousky opic vyvolávaly salvy smíchu. Leč všechno má svůj konec a měl jej i náš výlet. V pět jsme jiţ byli zpátky v táboře, bohatší, kdyţ uţ o nic jiného, tedy o poznání, ţe pláštěnka je nejen slušivou, ale i velice praktickou částí oděvu.
Miss PT Cidlina
KARNEVAL
Je to tady, je to tu. Světoznámý a velkolepý karneval. Cidlinský karneval právě začal. Rej masek na pochodu do blízké metropole Ţeleznice. Průvod plný vtipu a důmyslných nápadů. V čele se veze na vozíku dvojice siamských dvojčat mohutně podporová stepilou a sličnou Dafné coby matkou. Následuje nepřehledná řada masek různých tvarů a velikostí. Zpředu dozadu se nese nádherný chór „Emaue“ a obyvatelstvo Ţeleznice jásá. Jaká krása pozdviţení a obdiv přinesl náš průvod do Ţeleznice. Rej masek je náramný, masky září všemi barvami. Kaţdý chce mít nejlepší masku, ale je jich přespříliš, neţ, aby se dalo rozhodnout o nejlepší masce. Není to v silách poroty a proto se hodnotí oddíly. Všechno se topí v barvách krepového papíru. Uţ se těšíme na večerní tanečky.
23. srpen
FINIŠ .... a za rok nás tu máte zas ...
Příští start: 1983
Konec kroniky LPT Cidlina, která zachycuje události III. běhu Karla Zahradníka z roku 1982. S laskavým svolením Velkého šéfa Karla Zahradníka citlivě, autenticky i s hrubými pravopisnými chybami přepsal nadaufírák, oddílový vedoucí a sporťák Petr Matějka z Jičína © 2012
