KRONIKA LPT Cidlina 1989
„NO HURÁ“ ŠMOULÍ CIDLINA 1989
ŠMOULOVÉ A ŠMOULINKY: Hlavní Taťka Šmoula:
KAREL ZAHRADNÍK
Pohlavní Taťka Šmoula:
BOHOUŠ ZACHAŘ
Šmoula Sporťák:
PÉŤA Z JIČÍNA, ex-ndauf
Šmoula The Pendel Bezprizor:
LÁĎA SMOLÍK (ČMOLDA)
Šmoulinky zdravotnice:
KARLA ZAHRADNÍKOVÁ, ex-ndauf HANKA KRÁLOVÁ
Ostatní : 11. MÍRA NIGRÍN
10. DRAHA BRZOBOHATÁ, ex-pdauf
9. DAN HUDEČEK, ex-auf
8. RENČA JIRÁNKOVÁ
5. TOMÁŠ SERBOUSEK
7. LENKA DUŠIČKOVÁ
3. PETR HUSÁK
4. LENKA VOJTĚCHOVÁ 6. NAĎA JIRÁSKOVÁ 2. RADKA ŠOLCOVÁ, ex-ndauf 1. HELENA JÁNSKÁ
(Pod) Marek VLASTNÍK* Ivana
PEŘINOVÁ
Angelika DZURKOVÁ Nona
BRZOBOHATÁ
* během tábora povýšen Helenou na titul pan AUFÍRÁK
A je tu tak dlouho vysněný pátý srpenec 1989. Ještě váhavě procházím kolem vlaku směr Jičín a v tom poznávám ČSD, Vajdu, vojína Serbouska a další tři, pro mě zatím neznámé tváře. A neţ jsem se stačila rozkoukat, je tu náš Jičín a s ním i podlejzavý Hujer Čmolda. „To snad ani nemůţe bejt pravdička, toto. To z nás bude mít taťka Šmoula radost.“ Nic naplat a je tu Ţeleznice - h l a v n í nádraţí a nejhorší smrt z vyděšení. Byli jsme přivítáni podtaťkou Šmoulem, prodlouţeným údem hlavního šéfa, aneb novým
nástupcem
Holupa.
Do Cidliny
j s m e d o j e l i j e h o z á n o v n í m f á r e m ŠKODA 100 a slovy „No hurá“ nás přivítal hlavní taťka Šmoula Karel Zahradník. Nálada je skvělá, šance na ubytování minimální (do 24 hodin), zkrátka
nová šmoulí cochcárna. HAMPEJS s e i n o v o v a l , n y n í PEACEHAS
(čti píčhaus). Skvělý, co??? A tak jsme se tu zase všich ni sešli, přivítali nové členy i rodinu Marvanovou. Poté se někteří šmoulové ujali rohozce a i kdyţ jim předtím nebylo nic, náhle bylo líp. Začala první z několika mála porad tohoto běhu. A protoţe i jízda na Cidlinu bývá náročná a čekání na šmoulínky zdlouhavé, popřáli jsme si krásnou šmoulí noc a … …je tu 6. srpenec a velký zmatek. Přijede totiţ letošních
2 0 0 ŠMOULÍNKŮ.
Renáta Jiránková P. S.
Renátka je prostě NAŠE. Vždy mě tento článek přiměje k uronění šmoulí šmouloslzičky. Díky, Renčo, Péťa z Jičína
9.8. - 10.8
Po vysilujícím (zejména pro vedoucí) výletu na Prachov se dočkala naplnění oblíbená televizní věta „Dejte děti brzo spát.“ Stalo se tak o půle deváté a pak jiţ (kupodivu bez obvyklých poradních minut a hodin) mohl začít seznamovací večer pro vedoucí. Stoly se prohýbaly pod různorodou směsicí nápojů a m i x ů , p ř i p r a v e n b y l WENDY s e s v ý m i d v ě m a nástroji. Všechno probíhalo hladce, přišli se podívat i v z á c n í h o s t é : HOLUP s HOLUPICÍ , KUCHYŇKY ( RENATA , IVČA , ) A HOROLEZCI . N o v í – – a letos jich nebylo málo, se naučili Čangaška, staří si přitom aspoň vypláchli ústa něčím jiným, a zaslouţilí neţ pivem. Dva největší kandidáti o nově zavedený trikot nejlepšího vedoucího – Láďa Smolík a Míra Nigrín se předháněli v podlézání a plazili se před šéfem i podšéfem aţ nestydatě a nevybíravě. Málem se poprali a stejně se zachoval třetí – Tomáš Serbousek, zatím nejdraţší
CHROBÁK
na
světě.
Kdyţ
Matěj zjistil, ţe je podlaha příliš zasviněná nechal všeho a s ostatními pečlivě vytřel zem. Zazpívali jsme si i zdařilé songy minulých let. K druhé hodině ranní se pomalu projevilo, kdo má šanci setrvat aţ do konce, ostatní odpadli nebo byli odpadeni. Tím ovšem přišli o to nejlepší. Šéf se totiţ konečně opět zase jednou rozšoupl. A ţe to nebylo ledajaké, o tom se mnozí přesvědčili na vlastní kůţi. Zvláště pak ţluté melouny, které na rozdíl od svých zvenku zelených a uvnitř červených kolegů nebyli snědeni. Napřed se pod stolem rozproudila ţivá kopaná se dvěma míči. Míče ovšem nevydrţely dlouho a proto došlo i na házenou. Po několika minutách hry byli všichni tak zasviněni, ţe od hry upustili. (přítomní) Upustili i zbytky míčů a brzy na to opustil i i klubovnu, která zřejmě zaţila opět jeden ze svých památných dnů. Osazenstvo se odebralo s menší či větší oklikou do svých chatek. Druhý den uţ byl nebezpečně blízko…
ZACHYTIL
Dan ze
ZNOJMA
INZERTNÍ SLUŽBA 11. ODDÍLU aneb
VYMĚNÍM HRNEČKY ZA BLBOST ZNAČKA : „POMALU“ V úterý, tj. 8. dne srpna měsíce 1989 roku přímo dopoledne bylo přepychově kouzelné počasí, ti s. nahoře (mám na mysli slovo svatí – samozřejmě) se na nás opět zlobili (coţ není ţádný div) a my dole se zlobili na ty s. nahoře ještě víc (jako vţdy). A tak nahoře otevřeli stavidla a vytrvale nás polévali vodou s přídavkem SO2 a jiných opravdu kvalitních smrádečků. No a v tomto počasí se zrodil v mé geniální hlavě geniální nápad, ţe půjdeme s oddílem (spíš s dravými šelmami) do geniální klubovny. Běţel jsem tudíţ co to šlo za GENIÁLNÍM KARLEM, protoţe GENIÁLNÍ DRAHOUŠEK BOBO (no, víc geniálního uţ tu není) nebyl zrovna k nalezení. Karlíčkovi jsem navrhl svůj nápadeček. Šéfíček Karlíček mě má velmi rád a tak přivolil. Nasadil jsem tedy mojí dravé zvěři náhubky, přidělal vodítka, aby cestou do klubovny nepřišli k újmě na zdraví ostatní chovanci tábora, ale hlavně někteří vedoucí. S mými šelmami a šelmáky totiţ cvičí přírodní úkaz zvaný puberta a tak se jim snaţivý vedoucí jen tak nezavděčí, někdy z toho sotva popadá dech. Ještě ţe mám v oddíle chytroučkého chovanečka který zná pár her pro skorodorostence. No, ale abych se k tématu vrátil. Transport dopadl vcelku úspěšně, ztráty na ţivotech tentokráte nebyly. A v klubovně to přišlo, přišlo to, co přijít muselo: „Míro, baf nás“, „Míro, vymysli něco“. A k tomu pohledy plné ţádostí, které se po mých návrzích měnily v pohledy nelítostné, téměř zoufalé z kterých vyzařovala pochybnost o mých kvalitách. Aţ mě osvítila zlatá myšlenka – INZERÁTY!!!
S touto hrou jsem vyrukoval v zoufalství největším po ztroskotání známé hry (mnou naštěstí nenavrţené) s názvem špejle, kterou chtěli hrát ti otrlejší ďábli, kteří věděli jaký poţitek by z provozování této hry měli. Ti méně otrlí po seznámení s pravidly hry se zalekli a ostře protestovali. Zřejmě si chtějí nechat podobné záţitky na delší věk, coţ plně podporuji. No, po předloţení mého návrhu jsem čekal aplaus, ale bylo to spíš fiasko. Ozývaly se hlasy jako: „to bude zase blbost“, nebo: „já to neznám, pojďte si zahrát špejli“, atd. Hra to náročná není, ale vysvětlit oddílu pravidla, představovalo tu samou psychickou námahu jako vyţaduje námahu fyzickou výstup na Mount Everest po rukou se současným odpichováním nosním výrostkem samozřejmě bez pouţití kyslíka (pro kopyta O2). No, po půl hodině (aspoň mi to tak připadalo) jsem pravidla konečně vysvětlil, utřel čelo zrosené smrtelným potem a mohlo se začít. A teď se ukaţ blamáţ, trochu to někteří zvláště chytří chovanci poblbali, ale to nic, kaţdej nemůţe být Einstein nebo vedoucí 11.oddílu. Podle hesla konec dobrý, všechno dobré se útrpné výrazy na počátku hry změnily nakonec v občasné salvy smíchu. Samozřejmě, ţe aţ po přečtení těch šílených výtvorů. Jenţe milé šelmy se smály něčemu jinému neţ bych se smál já. Výtvory mého oddílu jsem citoval po poradě, která probíhala v soudruţském ovzduší plném lásky a pochopení. Mé inzeráty je postavili po poradě na nohy asi jako rumíček postaví na nohy zavalence lavinou sněhovou. Nutno dodat, ţe smích vedoucích byl silnější a procítěnější. Z toho plyne, ţe lépe chápou záludnosti a taje ţivota nebohého našince na planetě této naší milované. Na dokreslení IQ mého oddílu připojím několik ukázek, dodávám při této příleţitosti, ţe platí několik vskutku lidových pranostik, např. - jaký vedoucí, takový oddíl - podle nosa poznáš kosa a další opravdu kvalitní pořekadla
A na závěr tedy několik seků, vynechám primitivnosti typu vyměním dům za parkety značka: „apstynént“ No a teď ty fajk špeky: 1. a další - vyměním hezkou za hezčí za špinavý záchod značka: ČÍM VÍC TÍM LÍP“. - vyměním sebe za prasečí ocas značka: „ODBORNÁ PRÁCE“. - vyměním kluka za toaletní papír značka: „KVALITA“. - vyměním chatu za auto značka: „VIDEO, CHATA A DOLY NA URALE“. - vyměním si jméno za mrml ale pořádně zelenej značka: „KDYŢ UŢ TAK POŘÁDNĚ“. - oddílový inzerát vyměním Martina za Moniku značka: „ŢIVOT V PŘÍRODĚ“. - vyměním flašku rumu za starý boty značka: „NEKUŘÁK A ABSTINENT“. - vyměním ředitele za auto značka: „LÉČENÝ ALKOHOLIK“. - vyměním blbost za hrníčka značka: „POMALU“. - vyměním muţe za kolečko do hodinek značka: „SVOBODNÁ“. - vyměním dveře za chatu se střechou značka: „UŠATÝ TORPÉDO“. - vyměním levý ruce za pravý značka: „SKÁČU DOBŘE, SKÁČU RÁD“. - vyměním kliku za hlavu značka: „BLBOST“. - vyměním rozum za top-topic: značka „LEVNĚ“. - vyměním bratra za chatku značka: „MÁLO HŘEJE“. - vyměním stůl za kýbl velbloudího trusu značka: „NAŠE HESLO ZNÍ, S KAŢDÝM KLUKEM 14 DNÍ“. - vyměním WC za postel značka: „OPOTŘEBOVANÁ“. - vyměním chcíplou niš (vysoké IQ) za pendrek značka: „KONEC ŢIVOTA“. - vyměním prase za ţenu značka: „LÉTO V PŘÍRODĚ“. - vyměním hovno za štětiny značka: „JCC-01-08“. - vyměním ksicht za pero značka: „VYPADÁM BLBĚ“. - vyměním manţela za peřinu značka: „STÁŘÍ 60-90 let“. - vyměním bráchu za 2 špejle značka: „JSEM SMUTNÝ“. - vyměním vlasy za 1 litr víno značka: „VÁŢNÁ ZNÁMOST“. - vyměním 1naušnici za řetízek značka: „INTELIGENT“. - vyměním proleţelou matraci za Moniku značka: „CITOVÉ ZÁZEMÍ“.
A na závěr dokument o vyspělosti několika (3) jedinců z mého oddílu: VYMĚNÍM PORNOKAZETU ZA MRDACÍ PANU ZNAČKA: „CHCI SI UŢÍT“. No, tak to vidíte jaký konec můţe mít nevinná hra. A to prosím byli úplně střízlivý. Kdyby měli být podroušeni alkoholem TO BYCHOM SE TEPRV NASMÁLI ! Na závěr se písař inzertní sluţby omlouvá za hanebný, místy nečitelný rukopis. Rád bych upozornil, ţe toto dílo je má kroniková prvotina. Ještě jsem za ty léta nesebral tolik odvahy, abych se projevil do análů historie. Literaturu sepsal a sestavil Míra Nigrín letos vedoucí 11.oddílu baţící po GORBIM. 14.8.1989 Všichni jsme byli zblblí Monikou Pušovou (v pruhovaném), která, ač nejmladší, byla životem patrně nejotřelejší (13 let). Zblblý byl i hlavní taťka šmoula Karel, který o Monice, provokující v odvážných bikinách, prohlásil: „Já se na to nemůžu koukat, ona se ještě pohne, a ta buchta jí vyleze!“ xxxxxxxxxxxxxxxx
*
Moc prima byl i její tatínek, kterého po krátké přátelské besedě musela Nona doslova vytlačit svými údy prsními se slovy: „Koukejte vypadnout, my k vám taky nelezeme!“ Byl to dobrý soudruh. autor nebyl při smyslech *nebo JE TO STAREJ PRASÁK
Srdečně J. Vinklář
Bylo u Vás dobře! Děti i Vy dospělí Jste byli „fajn“ Rád se k Vám vrátím! Váš, J. Vinklář 1989
16/VIII.89. Dne 16/8 navštívila LM- ČKD - PTCidlina, kde členové LM předvedli „své umění“. Děti si zastříleli s dětmi, měli besedu a byly spokojené. Velice byla LM přijata a děti měly z besedy hezké vzpomínky. Doufejme, že příští rok se uvidíme. Děkujeme za přijetí ! Velitel LM-ČKD : Členové :
(HRADEC KRÁLOVÉ) Prázdniny utekly jako voda a dětem zbudou jen krásné vzpomínky na pionýrské tábory a pěkné zážitky, napsal Zdeněk Tetřev z Hradce Králové. Jeden z nich, ve kterém se děti rekreovaly, byl v malebném prostředí na turnovsku – PT Cidlina u Železnice. Funkci hlavního vedoucího zastával Karel Zahradník, který s kolektivem pro děti připravil různé, hry, výlety, besedy a koupání. Na táboře nechyběli ani milicionáři z ČKD Hradec Králové, kteří předvedli perfektní přepadovou akci. Děti střílely vzduchovkami do terčů, seznámily se s pěchotními zbraněmi jejich používáním. To bylo něco pro chlapce! Příslušníci ZJ LMz ČKD během prázdnin navštívili deset pionýrských táborů a všude předvedli dobrou práci. Proto zasluhují uznání a dík. Tímto je od dětí předáváme. Soudruzi, na shledanou za rok, a děkujeme.
Bylo nezměrné. Tři basy piva vzaly za své. Jistě se příští rok uvidíte, soudruzi !
Ruprecht Historický šerm SAHARA ROMAN TURBO FETY VLASTA KRTEK IVETA MOZEK 19.8.1989
Praha 20. 6. 1989
Vážený pane Zahradníku !
Děkuji Vám za moc milý dopis a za pozvání na Váš pionýrský tábor. Bohužel Vás musím znovu zklamat, protože právě v té době budu mít jediných 14 dnů dovolené a tu budu trávit s dcerou na naší chalupě. Jsem sice už 3 roky v důchodu, ale přijímám případné nabídky na film nebo televizi a právě letos jsem dostal hezkou roli dědečka v tel. Inscenaci Jízda králů a točí se to celý červenec na Moravě ve Vlčnově. Takže budu rád v srpnu odpočívat doma na chalupě a to s dcerou a pejskem, na co se všichni tři už moc těšíme. Doufám, že pochopíte moji omluvu a nezanevřete proto na mne. Také zdraví už není nejlepší, od loňského podzimu zlobí srdíčko a musím být opatrnější. Přeji Vám a Vašim dětem hezké počasí a mnoho nezapomenutelných zážitků na táboře a doufám, že náš kontakt tímto nekončí !
Upřímně Váš Zdeněk Řehoř
Toto je klasická ukázka podaufíráka, který je mimořádně v obraze
ALE NEJVĚTŠÍ CHUŤ MÁME VEČER
Tito vedoucí vzešli z aufíkáků - vypadají už inteligentně
Přepracování příčinou smrti
Na co myslel Míra celý tábor? Fakt nevím…
№1
PLAYBOY . OF CIDLINA один
Cihlo zubatá, kousni
Toto byli naši největší koně
…děti, a teď o tom, jak mě honila vzteklá svině Nestojí to za moc. Kšefty poklesly, marka taky a štamgasti fuč.
Musím zavolat domů mámě
Prosíme Vás, pane vedoucí, nevíte, kam se to strká? Co koukáte? Neviděli ste nikdy pěknou holku?
Roxaxa, Welcome into Cidlina! We love you
Tentokrát „Expedice Indus ‘89”
Vašek Hrad obdivuje (skrytě) naší Hanku. Tu svoji už zná.
FERNET STOCK
. . . a teď nám můžete vlézt na hrby!
Ať žije soudruh Gottwald! A taky taťka Šmoula.
AD / LT Jsme dva Dva na všechno – Na lásku, na boj, na bolest i na hodiny štěstí. Dva na výhry i prohry, Na život i na smrt. Dva. K. Čapek
„Koukám, že zahradník už má zalito!“ Petr Urban
Konec kroniky LPT Cidlina, která zachycuje události III. běh u Karla Zahradníka z roku 1989. S laskavým svolením Velkého šéfa Karla Zahradníka citlivě, autenticky i s hrubými pravopisnými chybami přepsal nadaufírák, oddílový vedoucí a sporťák Petr Matějka z Jičína © 2012
