Človek a krajina KONFERENCIA ENVIRONMENTÁLNEJ ARCHEOLÓGIE KNIHA ABSTRAKTOV február 2017, Nitra

13. KONFERENCIA ENVIRONMENTÁLNEJ ARCHEOLÓGIE KNIHA ABSTRAKTOV 6.-7. február 2017, Nitra

„Človek a krajina ...“ Integrácia paleoenvironmentálneho a archeologického záznamu, adaptácie človeka na zmeny krajiny a odolnosť krajiny na ľudský impakt

UNIVERZITA KONŠTANTÍNA FILOZOFA V NITRE FILOZOFICKÁ FAKULTA

KNIHA ABSTRAKTOV 13. KONFERENCIE ENVIRONMENTÁLNEJ ARCHEOLÓGIE 6.-7. február 2017, Nitra, Slovenská republika Mária Hajnalová, Noémi Beljak Pažinová, Katarína Šimunková (eds.)

Téma „Človek a krajina ...“ Integrácia paleoenvironmentálneho a archeologického záznamu, adaptácie človeka na zmeny krajiny a odolnosť krajiny na ľudský impakt

13. KONFERENCIA ENVIRONMENTÁLNEJ ARCHEOLÓGIE, 6.-7. február 2017, Nitra Kniha abstraktov 13. konferencie environmentálnej archeológie: „Človek a krajina ...“, 6.-7.2.2017, Nitra, Slovenská republika Editori: Mária Hajnalová, Noémi Beljak Pažinová, Katarína Šimunková © Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Filozofická fakulta, Slovenská republika © 2017 Katedra archeológie FF UKF v Nitre © Mária Hajnalová, Noémi Beljak Pažinová, Katarína Šimunková Príspevky neprešli jazykovou korektúrou. Za obsah a úroveň jednotlivých príspevkov zodpovedajú autori.

Konferenciu organizuje Katedra archeológie FF UKF v Nitre pod záštitou prof. PaedDr. Bernarda Garaja, CSc., dekana Filozofickej fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre. Vedecký výbor Miroslav Bárta Jaromír Beneš Michal Hejcman René Kyselý Lenka Lisá Jaroslav Peška Petr Pokorný Ladislav Šmejda Organizačný výbor Noémi Beljak Pažinová1 Zuzana Borzová1 Mária Hajnalová1 Katarína Šimunková1 Zora Bielichová2 Alexandra Bernardová3 1

Katedra archeológie, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre

2

Archeologický ústav SAV v Nitre

3

LAPE, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

ISBN 978-80-558-1140-6

2

13. KONFERENCIA ENVIRONMENTÁLNEJ ARCHEOLÓGIE, 6.-7. február 2017, Nitra

OBSAH

3


PROGRAM Zoznam posterov ABSTRAKTY Beneš J., Naumov G., Komárková V., Majerovičová T., Vychronová M., Budilová K., Kovárník J.: Neolitický tell Vrbjanska Čuka (Makedonie): zpráva o environmenálně archeologickém výzkumu v kontextu krajiny Pelagonie...... Bernardová A., Houfková P.: Holocénní klimatické události zachycené v sedimentech Komořanského jezera.............................................................. Bielichová Z., Labuda J.: Človek a zvieratá stredovekých banských miest – archeozoologické dáta z lokality Banská Štiavnica-Glanzenberg........................ Bíšková J., Komoróczy B., Vlach M.: Římské krátkodobé tábory ve světle malakologie................................................................................................. Borzová Z., Bisták P., Borza M., Smetanová A.: Relikty hospodárskeho využitia krajiny v Kostolianskej kotline (masív Veľkého Lysca a Ploskej) z pohľadu leteckého laserového skenovania..................................................... Bumerl J.: Neolit jižních Čech v kontextu přírodního prostředí............................ Doubek F., Válek P.: Bylanský objekt z Mochova................................................... Dreslerová D., Kozáková R., Strouhalová B., Poništiak Š., Chuman T., Abraham V., Šefrna L.: Archeologicky nezachycené sídelní aktivity mladého pravěku doložené pylovým a sedimentárním záznamem............................ Dreslerová G., Dresler P.: Bobr evropský (Castor fiber) jako zrcadlo změny krajiny?........................................................................................................ Frączek M., Kalicki T., Wawrusiewicz A., Sanko A. F.: Environment and traces of the Subneolithic hunter-gatherers community in upper and middle Biebrza Basin (NE Poland) - new results.................................................. Gálová A., Jamrichová E., Hájková P., Frodlová J., Horsák M.: Vplyv človeka na vývoj vegetácie vápnitých slatín a ich okolia v Považskom Inovci............ Gašpar A.: Niva a krajina Bielych Karpát v dobe popolnicových polí.................... Hlavatá, J., Varsík, V.: Sídlisko autochtónnej panónskej populácie v Rusovciach. Prvé výsledky archeobotanických analýz................................................ Horák J., Janovský M.: Spatial analyses of medieval fields geochemistry reveals past land use management – preliminary results................................... Chrabąszcz M., Kalicki T., Frączek M., Przepióra P.: Anthropogenic river pattern and sediments: case study from Wierna River valley (Holy Cross Mountains, Poland).......................................................................................... Jamrichová E., Hájková P., Petr L., Hájek M.: Vplyv človeka na zmeny vegetácie a krajiny za posledných 7500 rokov v Západných Karpatoch a severnej časti panónskej nížiny............................................................................. Kalicki T., Domboróczki L., Budek A., Kaczanowska M., Kłusakiewicz E., Kozłowski J. K.: Geoarchaeological context of archaeological site of LBK 4

7 12 13 14 16 17 18 19 20 22 24 25 27 29 31 32 33 35 36


at Apc-Berekalja I in Zagyva river valley (northern Hungary).................. Kalicki T., Frączek M., Wawrusiewicz A.: Results of on site and off site geoarchaeological studies at Grądy-Woniecko site in the Narew river valley (NE Poland)............................................................................................. Kalicki T., Kusztal P., Frączek M., Przepióra P.: Traces of anthropogenic impact in alluvia and morphology of Czarna Konecka river valley (Polish Uplands)....................................................................................................... Kalicki T., Mester Zs., Kozłowski J. K., Budek A., Dobos A., Frączek M.: Geoarchaeological context of Palaeolithic sites near Eger (northern Hungary)......... Karlík P., Ulbrychová I., Šmejda L., Vaníček J., Čepková P., Müllerová-Jurasová V., Hejcman M.: Barvínek menší (Vinca minor) jako klíč k poznání historie středoevropské krajiny............................................................................ Kočár P., Petr L., Chlup T., Kyncl T., Škrdlantová M., Kočárová R.: První výsledky přírodovědných analýz výplní neolitické studny z Velimi (okr. Kolín)....... Kolář J.: Archeologie jako historická ekologie? Cesta k lepší integraci humanitních a environmentálních věd?............................................................... Kostrhun P., Vaníčková E.: Vítejte u neandertálců – pozvánka na interdisciplinární výstavu věnovanou adaptivním strategiím v období středního paleolitu ................................................................................................ Krčová D., Hajnalová M., Bielichová Z., Mihályiová J., Čejka T., Rajtár J.: Príspevok k poznaniu prírodného prostredia objektu 23 z Hurbanova............. Kuncová K., Pokorná A., Pokorný P.: Testing environmental signal of phytolith spectra produced by recent vegetation in Northern Sudan.................... Kyselý R., Dobeš M., Svoboda K., Hlaváč J.: Provrtané zvířecí zuby a lasturové artefakty z hrobu v Praze – Březiněvsi a review dekorativních artefaktů vyrobených z živočišných tkání z hrobů kultury se šňůrovou keramikou v České republice............................................................................................ Látková M., Hajnalová M., Bouby L., Eliáš (jun.) P., Mihályová J., Hlavatá J.: K otázke pôvodu a pestovania viniča na území Čiech, Moravy a Slovenska.......................................................................................................... Lisá L., Peška M., Bajer A., Petr L., Lisý P.: What are the prospects for geoarchaeological interpretations of Medieval dwelling floors? Case study from Padovec, Brno................................................................................ Mihályiová J., Mitáš V.: Makrozvyšky pestovaných rastlín zo žiarových hrobov pilinskej a kyjatickej kultúry v Cinobani (okr. Poltár)............................... Mlejnek O., Škrdla P.: Člověk a krajina v období mladého paleolitu na Moravě z hlediska studia sídelních strategií......................................................... Nagy I., Barta P., Hajnalová M.: Nález monoxylu v Šamoríne............................... Nerudová Z.: Klima versus mikroklima v závěru posledního glaciálu................... Odler M., Kmošek J.: Arzén náš každodenný? Používanie arzénu v starovekom

37 39 42 44 46 48 49 50 51 52

53 54 55 56 57 59 60 5


a dosah na človeka a krajinu .................................................................. Parma D., Hajnalová M., Uhlířová H.: Sídelní síť a subsistenční strategie dobybronzové na příkladu regionu Vyškovské brány....................................... Parvoničová L.: Plant Economy and Land Use in Ancient Thrace during the First Millennium BC........................................................................................ Pokorný P., Hošek J., Juřičková L., Zahajská P., Prach J., Ložek V.: Bohatý les na počátku holocénu – lokalita Valča ve světle mezioborového paleoenvironmentálního výzkumu.............................................................................. Pravcová I.: Antropogenní požárová aktivita evropských hor s příkladem zaniklé středověké vesnice Spindelbach v Krušných horách................................. Przepióra P., Kalicki T., Frączek M., Chrabąszcz M., Podrzycki Ł.: Charcoals in alluvia of Kamionka River (Holy Cross Mountains, central Poland) as traces of natural and anthropogenic processes – case study............................ Rosenberg R., Karlík P.: Příspěvek k diskuzi o odlesňování krajiny ve středověku........................................................................................................ Sůvová Z., Peterková Hlouchová M.: Neobvyklý nález sov pálených a další zvířecí kosti z hrobky AS 91 (Abúsír, Egypt)......................................................... Šimunková K., Beljak Pažinová, N.: Konzumácia mäsa na hradoch v novoveku: prípadová štúdia z hradu Dobrá Niva...................................................... Šmejda L., Horák J., Alexandrová J., Hejcman M.: Geochemické signály pohřebních areálů.............................................................................................. Tamaškovič J., Eichert S., Hajnalová M., Beljak Pažinová N., Repka D.: „Hic sunt leones?“ Povodie rieky Moravy vo včasnom stredoveku......................... Tamaškovič J., Hladík M.: Včasnostredoveké osídlenie Záhorskej nížiny vo vzťahu k prírodným podmienkam – limity a možnosti výskumu................... Trnková K., Hamerlík L., Kyška-Pipík R., Majer J., Thomková K., Šporka F., Bitušík P.: Paleolimnologická rekonštrukcia zmien prostredia v banskoštiavnickej banskej oblasti počas posledných 250 rokov: predbežné výsledky.... Vaněček Z., Čermáková K., Vávra J., Kuchařík M.: Praha - Dolní Chabry: Neobvyklý soubor rostlinných makrozbytků z raně středověké chaty............. Vejrostová L., Lisá L., Novák J., Novák R., Bajer A.: Buried Holocene soils and their information value for the interpretation of ancient landscape. Case study Vršce.....................................................................................

61

ZOZNAM ÚČASTNÍKOV

82

6

63 64 65 66 67 69 70 71 72 73 75 77 79 81


PROGRAM

7


Nedeľa, 5.2.2017

Predkonferenčná exkurzia: Zoborské vrchy - lesostep - hradisko na Zobore - kostolík sv. Michala Archanjela v Dražovciach Vedúci exkurzie: Jaroslav Košťál (CHKO Ponitrie) a Mária Hajnalová Zraz o 10:00 (11:00) na Liečebnom ústave na Zobore v Nitre

Pondelok, 6.2.2017 08:30 Zahájenie registrácie Hlavná budova Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre Nitra, Tr. A. Hlinku 1, prízemie - miestnosť P-6 10:00 Zahájenie konferencie Privítanie učastníkov

Sekcia 1 10:10 Jamrichová E., Hájková P., Petr L., Hájek M.: Vplyv človeka na zmeny vegetácie a krajiny za posledných 7500 rokov v Západných Karpatoch a severnej časti panónskej nížiny 10:30 Nerudová Z.: Klima versus mikroklima v závěru posledního glaciálu 10:45 Pravcová I.: Antropogenní požárová aktivita evropských hor s příkladem zaniklé středověké vesnice Spindelbach v Krušných horách 11:00 Przepióra P., Kalicki T., Frączek M., Chrabąszcz M., Podrzycki Ł.: Charcoals in alluvia of Kamionka River (Holy Cross Mountains, central Poland) as traces of natural and anthropogenic processes – case study 11:15 Dreslerová G., Dresler P.: Bobr evropský (Castor fiber) jako zrcadlo změny krajiny? 11:30 až 11:45 – občerstvenie 8

Sekcia 2


11:50 Kolář J.: Archeologie jako historická ekologie? Cesta k lepší integraci humanitních a environmentálních věd? 12:05 Dreslerová D., Kozáková R., Strouhalová B., Poništiak Š., Chuman T., Abraham V., Šefrna L.: Archeologicky nezachycené sídelní aktivity mladého pravěku doložené pylovým a sedimentárním záznamem 12:20 Bumerl J.: Neolit jižních Čech v kontextu přírodního prostředí 12:35 Parma D., Hajnalová M., Uhlířová H.: Sídelní síť a subsistenční strategie doby bronzové na příkladu regionu Vyškovské brány 12:50 Kalicki T., Frączek M., Wawrusiewicz A.: Results of on site and off site geoarchaeological studies at Grądy-Woniecko site in the Narew river valley (NE Poland) 13:05 Trnková K., Hamerlík L., Kyška-Pipík R., Majer J., Thomková K., Šporka F., Bitušík P.: Paleolimnologická rekonštrukcia zmien prostredia v banskoštiavnickej banskej oblasti počas posledných 250 rokov: predbežné výsledky 13:25 až 14:50 - prestávka na obed

Sekcia 3 15:00 Kostrhun P., Vaníčková E.: Vítejte u neandertálců – pozvánka na interdisciplinární výstavu věnovanou adaptivním strategiím v období středního paleolitu 15:15 Mlejnek O., Škrdla P.: Člověk a krajina v období mladého paleolitu na Moravě z hlediska studia sídelních strategií 15:30 Frączek M., Kalicki T., Wawrusiewicz A., Sanko A. F.: Environment and traces of the Subneolithic hunter-gatherers community in upper and middle Biebrza Basin (NE Poland) - new results 9


15:45 Beneš J., Naumov G., Komárková V., Majerovičová T., Vychronová M., Budilová K., Kovárník J.: Neolitický tell Vrbjanska Čuka (Makedonie): zpráva o environmenálně archeologickém výzkumu v kontextu krajiny Pelagonie 16:00 Kočár P., Petr L., Chlup T., Kyncl T., Škrdlantová M., Kočárová R: První výsledky přírodovědných analýz výplní neolitické studny z Velimi (okr. Kolín) 16:15 Kalicki T., Domboróczki L., Budek A., Kaczanowska M., Kłusakiewicz E., Kozłowski J. K.: Geoarchaeological context of archaeological site of LBK at Apc-Berekalja I in Zagyva river valley (northern Hungary) 16:30 až 16:55 - občerstvenie

Sekcia 4 17:00 Odler M., Kmošek J.: Arzén náš každodenný? Používanie arzénu v starovekom Egypte a dosah na človeka a krajinu 17:15 Vejrostová L., Lisá L., Novák J., Novák R., Bajer A.: Buried Holocene soils and their information value for the interpretation of ancient landscape. Case study Vršce 17:30 Bíšková J., Komoróczy B., Vlach M.: Římské krátkodobé tábory ve světle malakologie 17:45 Hlavatá J., Varsik V.: Sídlisko autochtónnej panónskej populácie v Rusovciach. Prvé výsledky archeobotanických analýz Od 19:00 Konferenčný raut Reštaurácia Furmanská Vináreň Adresa: Pri synagóge 1392/6 949 01 Nitra-Staré Mesto 10


Utorok, 7.2.2017

09:00 Zahájenie druhého konferenčného dňa

Sekcia 5 9:10

Tamaškovič J., Eichert S., Hajnalová M., Beljak Pažinová N., Repka D.: „Hic sunt leones?“ Povodie rieky Moravy vo včasnom stredoveku

9:25

Látková M., Hajnalová M., Bouby L., Eliáš (jun.) P., Mihályová J., Hlavatá J.: K otázke pôvodu a pestovania viniča na území Čiech, Moravy a Slovenska

9:40

Lisá L., Peška M., Bajer A., Petr L., Lisý P.: What are the prospects for geoarchaeological interpretations of Medieval dwelling floors? Case study from Padovec, Brno

9:55

Karlík P., Ulbrychová I., Šmejda L., Vaníček J., Čepková P., Müllerová-Jurasová V., Hejcman M.: Barvínek menší (Vinca minor) jako klíč k poznání historie středoevropské krajiny

10:10 až 10:25 - občerstvenie

Sekcia 6 10:30 Kalicki T., Kusztal P., Frączek M., Przepióra P.: Traces of anthropogenic impact in alluvia and morphology of Czarna Konecka river valley (Polish Uplands) 10:45 Chrabąszcz M., Kalicki T., Frączek M., Przepióra P.: Anthropogenic river pattern and sediments: case study from Wierna River valley (Holy Cross Mountains, Poland) 11:00 Šmejda L., Horák J., Alexandrová J., Hejcman M.: Geochemické signály pohřebních areálů 11:15 Ukončenie konferencie a rôzne oznámenia 11


Zoznam posterov

Bernardová A., Houfková P.: Holocénní klimatické události zachycené v sedimentech Komořanského jezera. Bielichová Z., Labuda J.: Človek a zvieratá stredovekých banských miest – archeozoologické dáta z lokality Banská Štiavnica-Glanzenberg. Borzová Z., Bisták, P., Borza, M., Smetanová, A.: Relikty hospodárskeho využitia krajiny v Kostolianskej kotline (masív Veľkého Lysca a Ploskej) z pohľadu leteckého laserového skenovania. Doubek F., Válek P.: Bylanský objekt z Mochova. Gálová A., Jamrichová E., Hájková P., Frodlová J., Horsák M.: Vplyv človeka na vývoj vegetácie vápnitých slatín a ich okolia v Považskom Inovci. Gašpar A.: Niva a krajina Bielych Karpát v dobe popolnicových polí. Horák J., Janovský M.: Spatial analyses of medieval fields geochemistry reveals past land use management – preliminary results. Kalicki T., Mester Zs., Kozłowski J. K., Budek A., Dobos A., Frączek M.: Geoarchaeological context of Palaeolithic sites near Eger (northern Hungary). Krčová D., Hajnalová M., Bielichová Z., Mihályiová J., Čejka T., Rajtár J.: Príspevok k poznaniu prírodného prostredia objektu 23 z Hurbanova. Kuncová K., Pokorná A., Pokorný P.: Testing environmental signal of phytolith spectra produced by recent vegetation in Northern Sudan. Kyselý R., Dobeš M., Svoboda K., Hlaváč J.: Provrtané zvířecí zuby a lasturové artefakty z hrobu v Praze – Březiněvsi a review dekorativních artefaktů vyrobených z živočišných tkání z hrobů kultury se šňůrovou keramikou v České republice. Mihályiová J., Mitáš V.: Makrozvyšky pestovaných rastlín zo žiarových hrobov pilinskej a kyjatickej kultúry v Cinobani (okr. Poltár). Nagy I., Barta P., Hajnalová M.: Nález monoxylu v Šamoríne. Parvoničová L.: Plant Economy and Land Use in Ancient Thrace during the First Millennium BC. Pokorný P., Hošek J., Juřičková L., Zahajská P., Prach J., Ložek V.: Bohatý les na počátku holocénu – lokalita Valča ve světle mezioborového paleoenvironmentálního výzkumu. Rosenberg R., Karlík P.: Příspěvek k diskuzi o odlesňování krajiny ve středověku. Sůvová Z., Peterková Hlouchová M.: Neobvyklý nález sov pálených a další zvířecí kosti z hrobky AS 91 (Abúsír, Egypt). Šimunková K., Beljak Pažinová, N.: Konzumácia mäsa na hradoch v novoveku: prípadová štúdia z hradu Dobrá Niva. Tamaškovič J., Hladík M.: Včasnostredoveké osídlenie Záhorskej nížiny vo vzťahu k prírodným podmienkam – limity a možnosti výskumu. Vaněček Z., Čermáková K., Vávra J., Kuchařík M.: Praha - Dolní Chabry: Neobvyklý soubor rostlinných makrozbytků z raně středověké chaty. Postery budú k dispozícií počas celého trvania konferencie. 12


ABSTRAKTY

13


Neolitický tell Vrbjanska Čuka (Makedonie): zpráva o environmenálně archeologickém výzkumu v kontextu krajiny Pelagonie Jaromír Beneš1,2, Goce Naumov3, Veronika Komárková1, Tereza Majerovičová2, Michaela Vychronová1,2, Kristýna Budilová1, Jaromír Kovárník1 Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie (LAPE), Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, ČR; 2Archeologický ústav, Filozofická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, ČR; 3Centrum pro prehistorický výzkum, Skopje, MK 1

Příspěvek představuje česko-makedonský tým a jeho práci s environmentálním materiálem získaným během první Archeobotanické letní školy ve městě Prilep, organizované Centrem Papaver Jihočeské univerzity a Centrem pro prehistorický výzkum ve Skopji. V roce 2016 probíhal první běh této školy, zaměřený po archeologické stránce na neolitický tell Vrbjanska Čuka v Pelagonii, známý od 80. let nálezem keramického sila/oltáře uvnitř jednoho z domů. Tell se nachází západně od města Prilep v severní části Pelagonie, rovinaté tektonické sníženině obklopené vysokými horami. Naleziště patří do skupiny více jak jednoho sta neolitických tellů, které poskytly evropské archeologii jedinečné doklady materiální kultury, z nichž uveďme například keramické modely neolitických domů (Naumov 2009; 2013). V první části prezentace jsou představeny hlavní cíle výzkumné a vzdělávací činnosti letní školy, ale také zkoumané naleziště. Jeho krajinný kontext je zvláště zajímavý tím, že plochá sníženina Pelagonie byla a dodnes místy je zamokřeným prostředím a že místní neolit obsahuje vedle „klasické“ ekonomiky i prvky využívání vodních zdrojů. Ve druhé části prezentace je popsán způsob získávání environmentálního materiálu a strategie při jeho vzorkování. Jedním z cílů letní školy bylo získat pilotní bioarcheologický materiál a nastavit optimální způsob vzorkování na příští období. Naším záměrem je demonstrovat, co vše je možné získat pomocí zvolených metod skrze lehké frakce a rezidua. Během první sezony v Prilepu jsme separovali nálezy rostlinných makrozbytků, uhlíků, zvířecích kostí, malakofauny a také entomofauny. Představeni jsou jednotliví členové týmu, pracující na získaném materiálu. Očekávané analýzy by měly pomoct rozšířit interpretační znalosti o neolitickém sídlišti Vrbjanská Čuka. Archeobotanická letní škola je plánovaná na tři roky (2016 - 1018) jakožto česko-makedonský vzdělávací projekt. Probíhající analýzy archeobotanického neolitického materiálu ukazují sortiment rostlinných makrozbytků, jaký je nalézaný v prostředí jižního Balkánu, například v Bulharsku (srov. Kreuz et al. 2005). Zvláštní pozornost je ale věnována analýze mikrozbytků, například škrobům na kamenných mlýncích (Beneš et al. 2015), ale také rostlinným fytolitům. V tomto ohledu poskytuje tell Vrbjanska Čuka vzácnou možnost sledovat některé jevy in situ v prostorové struktuře naleziště. 14


KĽÚČOVÉ SLOVÁ: neolit, Balkán, Pelagonie, krajina, bioarcheologie.

Výzkum tellu Vrbjanska Čuka v makedonské Pelagonii v roce 2016. Pohled na odkyv domu 2. Foto J. Beneš. BIBLIOGRAFIA Beneš, J., Vondrovský, V., Šída, P., Divišová, M., Kovačiková, L., Kovárník, J., Vavrečka, P. 2015: The rare deposition of the Neolithic (SBK) grinding tools and longhouse 8 from Hrdlovka (Czech Republic): analysis and 3D virtual reconstruction, Interdisciplinaria Archaeologica. Natural Sciences in Archaeology 6.2, 161-179. Kreuz, A., Marinova, E., Schäfer, E., Wiethold, J. (2005): A comparison of early Neolithic crop and weed assemblages from the Linearbandkeramik and the Bulgarian Neolithic cultures: Differences and similarities. Vegetation History and Archaeobotany, 14(4): 237-258. Naumov, G. (2013): „Embodied houses: the social and symbolic agency of Neolithic architecture in the Republic of Macedonia“. In D. Hofmann, D., and J. Smyth (eds), Tracking the Neolithic house in Europe: 65–94. New York: One World Archaeology. Naumov, G., Fidanoski, L., and Tolevski, I. (2009): Neolithic Communities in the Republic of Macedonia. Skopje: Dante.

15


Holocénní klimatické události zachycené v sedimentech Komořanského jezera Alexandra Bernardová1, Petra Houfková1, Tomáš Bešta1, Daniel Vondrák2, Petr Pokorný3, Jan Novák1

Laboratory of Archaeobotany and Palaeoecology, Faculty of Science, University of South Bohemia, CZ; 2Institute for Environmental Studies, Faculty of Science, Charles University, CZ; 3 Center for Theoretical Study, Charles University, CZ 1

Paleoekologický záznam bývalého Komořanského jezera poskytl data využitá k rekonstrukci vývoje vodního prostředí v Holocénu (11.2 – 3.2 ka BP). Rekonstrukce vývoje vodního prostředí a vývoje vegetace byly vytvořeny na základě pylové analýzy, analýzy rostlinných makrozbytků, rozsivek, pakomárů a geochemických dat. Z pylových dat byla provedena rekonstrukce vývoje klimatu, a je patrná korelace změn klimatu a změn zaznamenaných ve vývoji vodního prostředí jezera, jako např. změny rozlohy jezera či trofie. Hlavní změny byly zaznamenány v 9.1, 6.3, 4.8/4.7, 3.8 a 3.5 ka BP. Jezero zabíralo největší plochu v období klimatického optima které začalo po 6.5 ka BP a které trvalo až do 4.8 ka BP, kdy nastal kolaps v krajině. Výrazné zmenšení plochy je datováno do období 4.8/4.7 ka BP, kdy byl rekonstruován také výrazný pokles průměrné teploty. Od 3.5ka BP je zaznamenána eutrofizace jezera a zvýšené množství živin, která pravděpodobně souvisí s lidským osídlením a postupným odlesňováním okolí jezera. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: Komořanské jezero, klimatická rekonstrukce, Holocén, paleolimnologie

16


Človek a zvieratá stredovekých banských miest – archeozoologické dáta z lokality Banská Štiavnica-Glanzenberg Zora Bielichová1, Jozef Labuda2

Archeologický ústav SAV v Nitre, SR; 2Slovenské banské múzeum v Banskej Štiavnici, SR

1

Archeologický výskum zaniknutej lokality Glanzenberg, tzv. „Starého mesta“ v Banskej Štiavnici, ktorý už tri desaťročia realizuje Slovenské banské múzeum, priniesol prevratné poznatky o jeho vývoji a osídlení človekom, predovšetkým v priebehu 12. až 17. storočia. Z areálu preskúmaných obytných, sakrálnych, vojenských a technických objektov pochádza množstvo pozoruhodných nálezov súvisiacich so životom a prácou prvých „prospektorov“ a baníkov ťažiacich zlato a striebro v prostredí Štiavnických vrchov na strednom Slovensku. Získaný archeozoologický materiál reprezentuje hlavne obdobie 13. až 15. storočia, ktoré je charakteristické rozmachom banskej činnosti v regióne. Osada Bana na Glanzenbergu ako i kráľovské mesto Schemnitz v údolí bola v tom čase osídlená domácimi ale aj zahraničnými baníkmi a remeselníkmi s rodinami z Nemecka, Čiech či Talianska. O mobilite ich obyvateľov svedčí množstvo mincí a vzácnych importov objavených priamo na skúmanej lokalite. Glanzenberg sa postupne menil na opevnené sídlo kráľovského úradníka s vojenskou družinou, ktorý dozoroval ťažbu rudy a ochraňoval obydlia baníkov na kopci a život obyvateľov mesta v údolí. Súžitie človeka so zvieratami v tomto špecifickom prostredí ilustrujú vzácne archeologické (figúrky zvierat, podkovy, kostené predmety) a početné archeozoologické nálezy (zvieracie kosti a zuby). Ich predbežná analýza a prezentované výsledky prinášajú poznatky o skladbe mäsitej potravy a pracovnom využití zvierat obyvateľov lokality, ako aj možnosti integrácie historických a archezoologických dát pri snahe osvetliť obchod a zásobovanie stredovekého mesta živočíšnymi produktmi. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: archeozoológia, stredovek, mesto, Banská Štiavnica, Glanzenberg BIBLIOGRAFIA Labuda, J. (2016): Glanzenberg v Banskej Štiavnici. Archeologický výskum zaniknutej lokality. Banská Štiavnica: Slovenské banské múzeum. Táto štúdia bola podporená vedeckou grantovou agentúrou APVV-15-0491.

17


Římské krátkodobé tábory ve světle malakologie Jarmila Bíšková1, Balázs Komoróczy2, Marek Vlach2

Ústav archeologie a muzeologie MU Brno, ČR; 2Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i., ČR

1

Krátkodobé tábory představují nejpočetněji evidovanou archeologickou stopu pronikání římského vojska v době válečných konfliktů na území Germány osídleného středního Podunají. Zároveň jejich limitovaná délka existence a s ní související absence výraznějších stavebních struktur je činí z hlediska řešení archeologických a historických otázek „němými“, standardními metodami oboru obtížně blíže poznatelnými. V posledních letech realizovaný projekt Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i. se proto zaměřil i na co nejširší zapojení různých přírodovědných a environmentálních analýz do procesu jejich výzkumů. Terénní výzkumy se zaměřily na vybrané drobné úseku obvodového příkopu jednotlivých táborů, přičemž pro maximalizaci dostupných archeologických a přírodovědných dat byla provedena reprezentativní flotace sedimentů z jejich výplní. V rámci této přednášky budou prezentovány základní výsledky malakologického rozboru takto získaného souboru schránek měkkýšů a jejich výpověď o krajinném kontextu jednotlivých táborů. Reflektován bude též přínos těchto analýz pro identifikaci některých stavebních postupů se zvláštním důrazem na komplementárnost, někdy též unikátnost malakologie při identifikaci prezence stavebního materiálu ze substancí, které lze běžnou vizuální dokumentací v terénu identifikovat jen velmi obtížně či vůbec. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: malakologie, římské tábory, fortifikace, přírodní prostředí, stavební materiály

18


Relikty hospodárskeho využitia krajiny v Kostolianskej kotline (masív Veľkého Lysca a Ploskej) z pohľadu leteckého laserového skenovania Zuzana Borzová1, Peter Bisták2, Martin Borza3, Anna Smetanová4

Katedra archeológie FF Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre, SR; 2 Krajský pamiatkový úrad Nitra, SR; 3Geoaktuál s.r.o., SR; 4Katedra ekohydrológie a hodnotenia krajiny, Inštitút ekológie, Technická univerzita, Berlín, D 1

Interdisciplinárny (hlavne však archeologický) výskum Kostolianskej kotliny priniesol za posledných niekoľko rokov zaujímavé výsledky. Týkajú sa predovšetkým štúdia materiálnej kultúry a identifikácie viacerých sídelných areálov, vrátane doteraz neznámych fortifikácií a ďalších antropogénnych „reliktov“ v skúmanom mikroregióne. Ten bol v rôznych podobách hospodársky využívaný už od mladšej doby kamennej až podnes. Stopy po hospodárskom využití krajiny možno okrem klasických archeologických metód (či už deštruktívnych, alebo nedeštruktívnych) detailnejšie sledovať prostredníctvom leteckého laserového skenovania. Jeho spracovanie inovatívnou metódou s využitím technológie Proxima prinieslo nové poznatky aj pri identifikácii a interpretácii pravekých a historických terénnych reliktov v oblasti masívu Veľkého Lysca a Ploskej v súčasnej zalesnenej krajine. Ide o hradisko lužickej kultúry na Veľkom a Malom Lysci a jeho zázemie, ako aj o stopy po historických vinohradoch, poľnohospodárskych terasách, ťažobných areáloch, vápenke, či sieti historických ciest. Tie napomohli k identifikácii priestorovej sféry vplyvu antropogénnej činnosti a jej dopadu na prostredie. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: krajinná archeológia, relikty v krajine, letecké laserové skenovanie, Kostolianska kotlina Tento príspevok vznikol v rámci riešenia projektu VEGA 1/0208/15: „Človek a hory v priebehu času – od pravekých hradísk k stredovekým hradom“.

19


Neolit jižních Čech v kontextu přírodního prostředí Jiří Bumerl1,2

Archeologický ústav, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, ČR; 2Husitské muzeum v Táboře, ČR 1

Jižní Čechy byly dlouhodobě považovány pro období neolitu za periferii. Od konce 60. let jsou zde však postupně, krom ojedinělých nálezů broušené industrie, evidovány i sídlištní aktivity (především: Žimutice (CB), Neplachov (CB), Dehtáře (CB), Čejkovice (CB), Netolice-Kratochvíle (PT), Radčice (ST), Vlkov nad Lužnicí (TA)..), celkově bylo do roku 2011 evidováno 22 katastrů s výskytem neolitické keramiky (Zápotocká 2011). Samostatný sídelní region zde byl vyčleněn M. Zápotockou až poměrně nedávno (Zápotocká 2009; 2011). V posledních letech došlo k objevu dalších sídlištních areálů v prostoru mezi Dolním Bukovskem a Veselím nad Lužnicí. Příspěvek se zabývá hodnocením přírodních podmínek v okolí neolitických nalezišť, která lze předběžně interpretovat jako sídlištní areály. Přesné chronologické zařazení předpokládaných sídelních areálů je dosud problematické. Zkoumány a podrobně vyhodnoceno bylo dosud pouze sídliště v Žimuticích (Pavlů 2001) a Radčicích (Michálek et al. 2000). V posledních letech proběhl další terénní výzkum na katastru obcí Radčice (ST) a Mažice (TA) a jedna drobnější sondáž na nalezišti Dehtáře (CB). Uvedené výzkumy se v současné době zpracovávají. Vzhledem ke stavu výzkumu je velmi obtížné podrobněji chronologicky zařadit jednotlivé sídelní areály. Na zkoumaných a vyhodnocených sídlištích byly dosud zachyceny mladší fáze kultury s lineární keramikou (Žimutice, Radčice) a kultury s vypíchanou keramikou (Radčice). Kromě předpokládaných sídlištních areálů je v jižních Čechách evidována celá řada nálezů především broušené industrie, kterou lze rovněž datovat do neolitu (Červenka 2008). Z hlediska sledování problematiky vztahu přírodního prostředí k neolitickému osídlení jsou stěžejní naleziště s přepokládanými neolitickými sídelními areály. Přírodní prostředí doznalo od neolitu značných změn, a tehdejší stav lze mnohdy jen s obtížemi rekonstruovat. Lze však předpokládat že zůstala zachována přibližná zonace klimatických oblastí. Vývoj půd je rovněž složitou otázkou, lze však předpokládat, že si půdy uchovávají relativní rozdíly ve své kvalitě (Dreslerová et al. 2016). Rovněž podloží je v daném časovém úseku neměnné. K porovnávání přírodních podmínek v okolí neolitických sídlišť je tedy ve zvoleném měřítku možné využít současných geologických pedologických a klimatických map, v kombinací s údajích o nadmořské výšce a svažitosti terénu, které je možné odvodit s digitálního modelu terénu. Tato data jsou v základní verzi volně dostupná pomocí WMS zdrojů. V tomto ohledu, v dobře prozkoumaném mikroregionu mezi Veselím nad Lužnicí, Dolním Bukovsko a Žimuticemi, je patrná výrazná vazba na sprašové substráty, na kterých se evidovaná sídliště přímo nacházejí, nebo jsou v jejich těsné blízkosti. Podobnou vazbu lze pozorovat 20


i u nalezišť Dehtáře, nebo Radčice. Uvedená sídliště leží většinou na pseudoglejích, což je nejrozšířenější půdní typ v regionu a preferují bonitně hodnotnější oblasti v blízkém okolí (dle BPEJ). KĽÚČOVÉ SLOVÁ: Neolit, jižní Čechy, přírodní prostředí BIBLIOGRAFIE Červenka, E. (2008): Neolit a eneolit v jižních Čechách. Magisterská diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Dreslerová, D., Kočár, P., Chuman, T. (2016): Pravěké osídlení, půdy a zemědělské strategie. Archeologické rozhledy 67: 19-46 Michálek, J., Pavlů, I., Vencl, S., & Zápotocká, M. (2000): Nová neolitická sídliště (LnK a StK) a žárový hrob v Radčicích, okr. Strakonice v jižních Čechách. Památky Archeologické. Suppl. 13, In Memoriam Jan Rulf 91: 266-302. Pavlů, I. (2001): Lineární keramika z neolitického sídliště v Žimuticích. Archeologické Výzkumy v Jižních Čechách 14: 5-55. Zápotocká, M. (2009): Neolitické sídelní regiony v Čechách (ca 5300-4400 př. Kr.): region Litoměřicko. Praha: Archeologický ústav AV ČR. Zápotocká, M. (2011): Neolithische Siedlungsregionen in Böhmen: Südböhmen. Fines Transire 20: 113-128.

21


Bylanský objekt z Mochova František Doubek1, Petr Válek1

Městské muzeum v Čelákovicích, p. o., ČR

1

Městské muzeum v Čelákovicích mělo v roce 2011 možnost sledovat skrývku manipulační plochy pro výměnu vysokotlakého plynovodního potrubí. Trasa měla celkovou délku více jak 4 km a šířka skrývky se pohybovala okolo 4 m. Postupně bylo na této ploše odkryto a zdokumentováno 57 archeologických objektů - převážně sídlištních jam. Potvrdily se výsledky výzkumu z 60. let, při kterém se nalezlo osídlení z eneolitu a období laténské kultury. Další objekty pak bylo možné na základě materiálu zařadit do mladší doby bronzové a doby halštatské. Sídlištní objekty bylanské kultury se podařilo zachytit v trase plynovodu především na parcelách 590/49 a 590/48, kde tvořily v jednom místě poměrně kompaktní uskupení zahloubených objektů a sloupových jam, na východní straně snad ohraničené žlabem. Předmětem tohoto příspěvku je objekt č. 18, který je zajímavý jak z archeologického, tak přírodovědného hlediska. Jedná se o oválný zahloubený objekt s nerovným dnem, o rozměrech 3 m x 1,9 m a hloubce cca 50 cm od úrovně podloží, se sloupovou jámou uprostřed. Pravděpodobně jde o polozemnici (chatu), která má své tvarové analogie např. v Kobylisích nebo Čelákovicích. Absence otopného zařízení, celková velikost objektu a jeho nerovné dno naznačují, že jde spíše o objekt hospodářského účelu, který nebyl trvale obýván. V objektu bylo nalezeno větší množství keramického materiálu - celkem 770 zlomků, pocházejících z různých typů nádob, především amfor, hrnců a mís. Z těchto zlomků se podařilo zrekonstruovat tři amfory a několik mís, z toho dvě jsou zdobené vhlazovaným hvězdicovým vzorem. Z ostatního nekeramického materiálu stojí za zmínku zlomky pískovců s pracovní plochou a drobný zlomek strusky. Ve výplni objektu č. 18 se nalezlo celkem 114 fragmentů zvířecích kostí, z nichž 30 se podařilo podrobněji určit. Z domácích druhů se zde objevují tur, prase, ovce/koza a kůň. Z volně žijících pak jelen, srnec a medvěd, tedy druhy většinou považované za lesní. Porovnáme-li počty nálezů domácích a divoce žijících druhů, dojdeme k poměru 13 : 17. Do jisté míry však tyto hodnoty zkreslují drobné úštěpy jeleního paroží, které patrně značí odpad při zpracování této suroviny. To potvrzují i dva nalezené parohové nástroje - dlátko a fragment kopáče. Dále jsou do osteologické analýzy zahrnuty také objekty č. 3 a 6. U prvně zmíněného se podařilo několik zlomků paroží slepit se zlomky z objektu č. 18. Celkově se nalezlo 200 kusů osteologického materiálu a 59 jich bylo determinováno. V nich naprosto převládjají fragmenty kostí hlavy či koncových částí končetin. Kosti, na kterých se nachází více svalové hmoty, se našly pouze tři a náležejí domácím druhům. Na kostech byly pozorovány stopy opálení hleznové kosti medvěda, odsekávání na jelení lebce s parožím, i samotné seřezávání paroží. Dále bylo 22


patrné okousání (zřejmě psem) na spodní čelisti skotu. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: archeozoologie, bylanska kultura, sídliště

Tab. 1. Přehled počtu osteologických nálezů z bylanských objektů. Levé číslo ve sloupcích udává počet izolovaných zubů, pravá pak udávají počet kostí skeletu (včetně nálezů fragmentů paroží jelena)

23


Archeologicky nezachycené sídelní aktivity mladého pravěku doložené pylovým a sedimentárním záznamem Dagmar Dreslerová1, Radka Kozáková1, Barbora Strouhalová1, Štefan Poništiak2, Tomáš Chuman2, Vojtěch Abraham3, Luděk Šefrna2

Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., ČR; 1,2Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta UK, ČR; 2,3Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta UK, ČR 1

Příspěvek se zabývá vývojem krajiny a osídlení povodí Robečského potoka na Českolipsku mezi ca. 300 BC a AD 600. Přestože místní přírodní podmínky a sprašové podloží byly příznivé pro zemědělství, stopy pravěkého osídlení jsou velmi řídké a přirozený vývoj půd a vegetace zde trvá ve srovnání s tradiční sídelní oblastí mnohem déle. První doložená sídelní aktivita z doby laténské způsobila mohutnou erozi odlesněných luvizemí a albeluvizemí a jejich následnou akumulaci v místním mokřadu u obce Okna. Erozní proces pokračoval následně i po zániku laténského sídliště po více než 500 let, přestože při opakované povrchové průzkumy v povodí zachytily pouze keramické zlomky ze 12. století n.l. a mladší. Pylový a sedimentární záznam z mokřadu však přesvědčivě ukazuje lidskou aktivitu v okolí Oken i v době římské a době stěhování národů. Tento případ není ojedinělý a podtrhuje význam environmentálních analýz ke zjišťování osídlení zejména archeologických špatně zachytitelných období nebo míst, která jsou obtížně zkoumatelná klasickým archeologickým výzkumem. Rychlá změna podmínek po prvním odlesňování a následné pravěké lidské aktivity vedly k degradaci půdy a vytvoření nových půdních typů, což se později ani ve středověku ani v novověku neopakovalo. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: půdy, sedimenty, vegetace, lidský vliv, doba stěhování národů

24


Bobr evropský (Castor fiber) jako zrcadlo změny krajiny Gabriela Dreslerová1, Petr Dresler1

Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta MU, Brno, ČR

1

Archeologické výzkumy velkomoravského hradiska na Pohansku u Břeclavi poskytly za téměř 60 let výzkumů významné kvantum osteologického materiálu, který byl analyticky zpracováván již od prvopočátku (Kratochvíl 1969a;b). V současnosti je tento soubor opět předmětem odborného zájmu, ale z hlediska roviny sociálně-ekonomické. Nejnovější archeologické výzkumy na Pohansku (Lesní hrúd, Severovýchodní předhradí) a v jeho okolí (Kostice - Zadní hrúd, Břeclav - Lány, Břeclav - Na včelách) přinášejí zcela nový pohled nejen na vývoj osídlení centra a jeho zázemí, ale také se ukazuje, že některé úvahy týkající se využívání okolní krajiny a názory na vývoj přírodních podmínek v údolní nivě Dyje nemohou být zcela akceptovány. Jedním z klíčových indikátorů je výrazná prezence lovné fauny v osteologických souborech zkoumaných poloh a lokalit, které jsou archeologickými i přírodovědnými metodami datovány do období od konce 9. do konce 10. století. Složení lovné fauny, která často napomáhá k rekonstrukci okolní krajiny archeologické lokality, bývá často variabilní, co se zastoupených druhů týká, např. jelen, pratur, divoké prase, medvěd, bobr atd. Právě posledně uvedeného bobra můžeme označit za zajímavého ukazatele změny charakteru krajiny. Jeho výskyt na pravěkých i raně středověkých lokalitách není nikterak význačný. Objevuje se ovšem ojediněle v počtu několika jednotlivých nálezů. Na hradisku Pohansko se ovšem na dvou sledovaných polohách kosti bobra koncentrují v takové míře, že je řazen mezi druhé nejčastěji lovené zvíře, ovšem na dalších zbývajících zkoumaných úsecích zcela chybí. Výrazná absence bobra na polohách velkomoravské fáze a zároveň jeho prezence na sídlištích, jejichž existence je doložena až po zániku velkomoravského centra, nás vede k úvaze, že došlo k výrazné změně využití okolní krajiny. Bobr, jako plaché zvíře, nemohl existovat v sousedství takového sídliště, jakým Pohansko v době největšího rozmachu bylo a to za předpokladu, že byla okolní krajina intenzivně využívaná k zemědělské produkci a rybolovu. Až po opuštění většiny osídlené plochy a přilehlého území mohlo dojít k návratu bobra i další divoké zvěře do blízkosti osad a tím i k jejich intenzivnímu lovu. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: raní středověk, údolní niva Dyje, rekonstrukce krajiny, archeozoologie, bobr evropský BIBLIOGRAFIA Kratochvíl, Z. (1969a): Wildlebende Tiere und einige Haustiere der Burgstätte Pohansko. Praha: Academia. Kratochvíl, Z. (1969b): Tiere des Burgwalles Pohansko. Praha: Academia. 25


Environment and traces of the Subneolithic hunter-gatherers community in upper and middle Biebrza Basin (NE Poland) - new results Marcin Frączek1, Tomasz Kalicki1, Adam Wawrusiewicz2, Alexander F. Sanko3

Jan Kochanowski University in Kielce, Institute of Geography, Department of Geomorphology, Geoarchaeology and Environmental Management, Kielce, PL; 2Podlachian Museum in Białystok, PL; 3Belarusian State University, Faculty of Geography, Department of Engineering Geology and Geophisics, Minsk, BLR 1

Study area is located in NE part of Poland in upper and middle Biebrza basin. Relief of this region formed during Middle Polish (Saalian) Glaciation – Wartha Glaciation. However during the next ice-sheet advance until the Pomeranian phase of last glaciation (Val‘chik 1992: 15,5-15,0 ka BP; Kozarski 1995: 16.2 ka BP) outflow from the dam lakes Naroch-Wilia and Skidel and river waters of the upper Neman river followed Łosośna river valley, its tributary Tatarka river breakthrough Pripilin-Nurki gap section to Biebrza and Narew river valleys (Val‘chik 1992; Żurek 1994). Therefore the upper Biebrza is underfit river with vast peat-bogs on its valley floor. The Pleistocene relief of the valley was transformed in small degree during the Late Glacial and Holocene. Controling factors of the evolution were climate and vegetation changes (Kalicki et al. 2016). Geological, geomorphological and geoarchaeological studies were conducted at the Krasnoborki site (in two excavation seasons 2015 and 2016) in western part of upper Biebrza river valley and at Lipowo site (excavation season 2016) in eastern part of middle Biebrza river valley. At Krasnoborki site, based on the structure and texture of sediments, elevation is not a dune but erosional remnant of sandy-gravel fluvioglacial deposits (Kalicki et al. 2016). With reference to the GPR results from 2016, the analyzed form is built of heterogeneous material. On the echograms we can decline the lithogenic border between the clastic deposits and organic sediments and also the thickness of the peats. In one of the profiles they are visible disturbances, which can be interpreted as a boulders. This form was settled in one phase (homogenous flint artefacts in one geological strata) by the Subneolithic gatherers of the Niemen culture (Kalicki et al. 2016). Layer of artefacts are the Late Neolithic occupation horizons because people of this culture, without intensive and stable settlement, didn’t formed typical cultural level. The Late Mesolithic lithic technology outlived until the Late Neolithic (1st half of 3rd millennium BC) Niemen culture. In accordance with the initial assumptions the cremated bones concentration could be the first traces of cremation funeral feast of Subneolithic gatherers (Kalicki et al. 2015), however, subsequent studies have shown, that we are dealing with the catfish bones (Kalicki et al. 2016). 26


This may indicate a function of the settlement (hunting or fishing place) and may explain the lack of pottery. At Lipowo site excavations have been started in September 2016. A beginning of peat accumulation in the valley floor was radiocarbon dated at 8490±80 BP (MKL-3275) 7658-7347 cal. BC. At the similar time was cut off Biebrza river channel near a sandy elevation. Cone from the silty sands in the bottom of this abandoned channel was radiocarbon dated at 8330±120 BP (MKL-3277) 7577-7083 cal. BC. Both these occurrences could be connected with climatic changes - cool and humid phase at the beginning of Atlantic. This event is globally known as 8.2 ka event (Starkel 2000). Gyttja with water malacofauna was accumulated in oxbow lake during the Early Atlantic and from 6170±80 BP (MKL-3276) 5313-4911 cal. BC developed peat bog here. At Lipowo site artefacts of the Niemen culture were found. Single flint artefacts remain in the analogous stratigraphic position as at Krasnoborki site. An trench 1 single flint artifacts and animal bones (profile E) occurred. An trench 2 concentration of flint artifacts with cremated fish bones and animal bones (large mammal probably moose, profile N) was found. However, at trench 4 on the top of the elevated form were also exposed single fragments of pottery. It may be linked to the settlement function of the Lipowo site. Results of studies on both sites indicate some periods of climatic changes and an increase morphogenetic processes. The oldest phase of cool and humid climate was dated at beginning of Atlantic (growth of peat bogs in valley floor, river channel cut off). Next humid humid period in the end of the Atlantic indicated subfossil trees (trees couldn’t growth on a peat-bog in the valley bottom). The youngest humid period and beginning of peat accumulation on Subboreal colluvia (delluvia) occured about 3200-3100 BP. Climate fluctuations correlate very well with phases distinguished in Centraleuropean river valleys (Kalicki 2006). Traces of the Subboreal soil erosion and colluvial (delluvial) covers formation occurred on the slope elevation (Krasnoborki). In the same type of sediments artefacts at Lipowo were found. KEY WORDS: Biebrza basin, Niemen culture, hunter-gatherers community, Late Neolithic REFERENCES Kalicki, T. (2006): Zapis zmian klimatu oraz działalności człowieka i ich rola w holoceńskiej ewolucji dolin środkowoeuropejskich. Prace Geograficzne IGiPZ PAN 204, 348 p. Kalicki, T., Wawrusiewicz, A., Frączek, M., Przepióra, P., Kusztal, P., Nowak, M. (2015): Geoarchaeological studies of the Subneolithic site at Krasnoborki (upper Biebrza river valley, NE Poland). Sbornik abstrakt 21. Kvarter (eds. H. Nohalova, V. Káňa, J. Březina), 27.11.2015, Brno, 25. Kalicki, T., Wawrusiewicz, A., Frączek, M., Przepióra, P., Kusztal, P., Nowak, M. (2016): Late Glacial and early Holocene environmental context of Subneolithic settlement 27

13. KONFERENCIA ENVIRONMENTÁLNEJ ARCHEOLÓGIE, 6.-7. február 2017, Nitra in the Upper Biebrza Basin. 12 Konference environmentalni Archeologie „Před neolitem…”, 7-9.02.2016, Praga, Czechy, 29. Kozarski, S. (1995): Deglacjacja północno-zachodniej Polski: warunki środowiska i transformacja geosystemu (~20KA→10KA BP). Dokumentacja Geograficzna 1 Musiał, A. (1992): Studium rzeźby glacjalnej północnego Podlasia. Rozprawy Uniwersytetu Warszawskiego 403. Starkel, L. (2000): 8500-8000 yrs BP humid phase – global or regional?, Science Reports of Tohoku University, 7th Series, Geography, 49, 2, 105-133. Val‘chik, M. A. (1992): Razvitie dolinno-rechnoy seti Belorussii i Pribaltiki v sviazi s degradaciey valdayskogo lednikovogo pokrova [in:] Gidrographicheskaya set’ Belorussii i regulirovanie rechnogo stoka. (ed. L. M. Shirokov). Universitetskoye. Minsk. 3-10. Żurek, S. (1994): Geomorphology of the Biebrza valley [in:] Towards protection and sustainable use of the Biebrza Wetlands: Exchange and integration of research results for the benefit of a Polish-Dutch Joint Research Plan (eds. H. Okruszko, M. J. Wassen). Utrecht, 15-47. Part of the research was carried out in cooperation with the project: „Preservation of wetland habitats in the upper Biebrza Valley” LIFE11/NAT/PL/422.

28


Vplyv človeka na vývoj vegetácie vápnitých slatín a ich okolia v Považskom Inovci Andrea Gálová1, Eva Jamrichová1,2, Petra Hájková1,2, Jitka Frodlová1, Michal Horsák1

Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno, ČR; 2Botanický ústav Akademie věd ČR, Oddělení vegetační ekologie, Brno, ČR 1

Paleoekologický výskum umožňuje nielen rekonštruovať prirodzený vývoj vegetácie skúmaných lokalít, ale aj zachytiť zmeny, ktoré svedčia o priamom vplyve človeka na daný biotop a jeho okolie. Oblasti nachádzajúce sa v južnej časti Západných Karpát v blízkosti hranice s Panónskou nížinou v nižších až stredných polohách boli doteraz len málo paleoekologicky prebádané, čo súvisí s nedostatkom vhodných lokalít – mokradí so zachovanými starými sedimentmi. Pritom práve v týchto oblastiach je veľmi zaujímavé sledovať, ako sa prejavuje prítomnosť a neprítomnosť človeka v krajine v rôznych historických obdobiach. V rámci nášho výskumu sme analyzovali dva profily z vápnitých slatín v súčasnosti zarastených trsťou (Phragmites australis). Profil z PP Mitická slatina pri obci Trenčianske Mitice na severnej hranici Považského Inovca so Strážovskými vrchmi mal hĺbku 259 cm a vek 12 900 cal BP. Druhý profil z PP Mokvavý prameň pri osade Dastín v centrálnej časti Považského Inovca mal hĺbku 308 cm a bol mladší, 7 400 cal BP. Obidva profily boli analyzované s využitím troch rôznych proxy – analýza rastlinných makrozvyškov, peľová analýza a paleomalakologická analýza. Výsledky ukazujú, že po väčšinu holocénu mali obidve lokality podobu penovcových pramenísk so silným zrážaním penovca, ktoré boli obklopené viac-menej zapojeným lesom. V okolitých lesoch dominovala najprv lieska a lipa, okolo 5500 BP sa silne prejavila expanzia buku. Malakologický záznam ukazuje občasné drobné presvetlenia lesa. Rastlinné makrozvyšky boli pod vplyvom penovca slabo zachované, ale prítomnosť druhov Sambucus nigra a Eupatorium cannabinum poukazuje na prostredie bohaté na živiny. Od polovice stredného holocénu sa v profiloch objavujú výkyvy, ktoré by mohli nasvedčovať prítomnosti človeka – vzorky s vyšším výskytom makroskopických uhlíkov a drobnými fluktuáciami v druhovom zložení, ich interpretácia však nie je jednoznačná a môže ísť aj o pôsobenie klimatických faktorov alebo disturbancií prírodného pôvodu. Vývoj v období Veľkej Moravy je zachytený len v profile z Dastína; v druhom profile je prítomný hiát. Na Dastíne je viditeľný nástup intenzívneho ľudského osídlenia: stúpajú antropogénne indikátory v palynologickom zázname a zároveň sa objavujú rastlinné makrozvyšky druhov indikujúcich disturbovaný mokradný biotop. Prítomnosť týchto indikátorov (napr. semená Cyperus fuscus, C. flavescens, Juncus articulatus) mala vzostupnú tendenciu a vyvrcholila v období vrcholného stredoveku spolu s výraznou zmenou v druhovom zložení mäkkýšov, ktorá indikovala 29


lokálne odlesnenie. Na základe týchto výsledkov sa zdá, že zatiaľ čo veľkomoravské osídlenie malo vplyv na krajinu v okolí mokrade, ale samotný mokradný biotop bol narušený len mierne, v období vrcholného stredoveku bolo odlesnené aj bezprostredné okolie mokrade a využívané napr. k pastve. V mladších vývojových fázach oboch profilov bola zachytená prítomnosť semien a peľu rodu Cannabis, veľmi hojne hlavne v profile z Mitickej slatiny. Hiát komplikuje datovanie, ale ide zrejme o obdobie raného novoveku a neskorého stredoveku. Tieto nálezy naznačujú, že obe lokality boli zrejme využívané ako močidlá konope. V najmladšej vývojovej fáze, ktorá sa zachovala len na Dastíne, je vidieť, že následne v priebehu posledných cca 300 rokov vplyv človeka na mokraď klesal, lokalita postupne zarastala druhmi náročnými na živiny a jej okolie drevinami. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: rastlinné makrozvyšky, palynológia, malakológia, vápnitá slatina, Cannabis

30


Niva a krajina Bielych Karpát v dobe popolnicových polí Adam Gašpar1

Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Brno, ČR

1

CHKO Biele Karpaty na slovensko-moravskom pomedzí je špecifická predovšetkým druhovou pestrosťou rastlín na tamojších lúkach. Zastúpené sú tam viaceré relikty a subalpínske endemity, ale aj druhy ktoré sú charakteristické pre kontinentálne lesostepy a stredné polohy pohorí juhovýchodnej Európy. Spomínaná druhová pestrosť zrejme súvisí s kontinuálnym vývojom lúčnych spoločenstiev od doby ľadovej až po súčasnosť, na ktorom mal pravdepodobne priamu zásluhu človek. Keďže rozšírenie polosuchých druhovo pestrých trávnikov korešponduje s pravekým osídlením a jeho intenzitou, je namieste predpoklad o existencii mozaikovej lúčno-lesnej krajiny a jej obhospodarovaní pastvou, kosením a pálením už od praveku (Hájková et al. 2011). O pastve hospodárskych zvierat či vykášaní lúk v juhozápadnej časti Bielych Karpát sa uvažuje už od neolitu, avšak k rozmachu využívania celej horskej oblasti a jej intenzívnemu osídleniu dochádza až v mladšej dobe bronzovej s nástupom kultúr popolnicových polí. Biele Karpaty sú na intenzívnu letnú pastvu ideálnym pohorím, jednak kvôli blízkosti nížinatých oblastí, ale aj nižšej nadmorskej výške a dobrej dostupnosti. Rovnako je pravdepodobné, že stopy ľudskej aktivity v peľových profiloch svedčia o intenzívnejšom osídlení horských oblastí ako len sezónnej transhumáncii (Dreslerová 2015, 121, 122, 124). Otázkou je, aký bol charakter takéhoto osídlenia a či sa koncentruje iba v okolí hradísk alebo v celej oblasti Bielych Karpát. Tradičná predstava, že s nástupom mladšej doby bronzovej sa stáva riečna niva intenzívne explorovaná bude v príspevku kriticky zhodnotená. Krajina riečnych terás a nivy sa mala začať v dobe popolnicových polí extenzívne využívať a premeniť v súvislú sieť agrárnych osád (Chrastina 2009, 152-154). Faktom je, že vysoký počet zistených komponentov v riečnej nive môže byť iba výsledkom stavu bádania a konkrétne súvisieť s výskumnou aktivitou jednotlivých archeológov či inštitúcii. Súčasný stav bádania na slovenskej a moravskej časti záujmového územia tak môže mať iné ako environmentálne vysvetlenie a komplexne osídlená mohla byť okrem nížin i oblasť Bielych Karpát. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: Biele Karpaty, popolnicové polia, stav bádania, niva, horská pastva BIBLIOGRAFIA Dreslerová, D. (2015): Pravěká transhumance a salašnické pastevectví na území České republiky: možnosti a pochybnosti. Archeologické rozhledy 67, 109-130. Hájková, P. et al. (2011): Prehistoric origin of the extremely species-rich semi-dry grasslands in the Bílé Karpaty Mts (Czech Republic and Slovakia). Preslia 83, 185–204. Chrastina, P. (2009): Vývoj využívania krajiny Trenčianskej kotliny a jej horskej obruby. Nitra – UKF. 31


Sídlisko autochtónnej panónskej populácie v Rusovciach. Prvé výsledky archeobotanických analýz Jana Hlavatá1, Vladimír Varsik2, 3

Katedra archeológie FF, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, SR; 2Katedra klasickej archeológie FF, Trnavská univerzita v Trnave, SR; 3Archeologický ústav SAV v Nitre, SR 1

V čase rímskej okupácie bolo územie budúcej provincie Panónia osídlené viacerými domorodými kmeňmi, väčšinou keltského pôvodu. V severozápadnej Panónii to boli pravdepodobne Bójovia. V priebehu okupácie boli tieto kmene organizované do územno-administratívnych jednotiek – tzv. civitates peregrinae („domorodé občiny“). Civitas Boiorum bola jednou z nich. Domorodá populácia keltského pôvodu si istú dobu uchovávala svoj kultúrny svojráz a pravdepodobne aj etnickú identitu. Svedčia o tom napríklad náhrobné stély v rímskom duchu, na ktorých sú ženy vyobrazené v charakteristických domorodých krojoch. Zlom do života civitas Boiorum prinieslo už zriadenie légiového tábora v Carnunte za vlády Claudia (41-54), proces municipializácie krajiny ale vyvrcholil za vlády cisára Hadriana (117-138). Civitas Boiorum vtedy pravdepodobne formálne prestala existovať a jej územie bolo rozdelené medzi okolité samosprávne panónske mestá (Scarbantia, Carnuntum a Mursella). V tomto kontexte treba vidieť aj vznik osady v Rusovciach (v poľnohospodárskom zázemí tábora Gerulata), ktorú autori predstavia vo svojej prednáške. Osada počas celého 2. storočia niesla výrazný autochtónny charakter. Až v 3. storočí sa jej stavebný výzor transformuje a romanizuje. Výsledky archeologického výskumu dokumentujú, ako obyvatelia osady postupne podľahli globalizačnému tlaku rímskej kultúry. Archeobotanická analýza rastlinných makrozvyškov naznačuje, že transformácia prejavujúca sa v stavebnom výzore osady sa mohla odzrkadliť aj v poľnohospodárskej sfére. Situácie datované do 2. storočia sa pomerom rastlinných druhov a hustotou nálezov odlišujú od kontextov z 3. storočia. Kým v archeobotanických súboroch z 2. storočia výrazne prevažujú obilniny, mladšie súbory obsahujú celkovo menšie počty nálezov a pomer jednotlivých druhov nálezov je vyrovnanejší. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: doba rímska, sídlisko, Panónia, autochtónna populácia, archeobotanika Táto štúdia bola podporená vedeckou grantovou agentúrou VEGA č. 1/0243/17: „Archeobotanická analýza súboru z lokality Rusovce – Horné Pole“, a vznikla s podporou Univerzitnej grantovej agentúry UKF, v rámci projektu č. I-15-201-02 za rok 2016 „Ekonomika doby rímskej na základe rastlinných nálezov z juhozápadného Slovenska a južnej Moravy“.

32


Spatial analyses of medieval fields geochemistry reveals past land use management – preliminary results Jan Horák1,2, Martin Janovský2

Department of Ecology, Faculty of Environmental Sciences, Czech University of Life Sciences, CZ; 2Institute of Archaeology, Faculty of Arts, Charles University, Prague, CZ 1

Our study is focused on human impact on nature and on the inter-relationships between these two entities. As there was always a huge shift towards interdisciplinarity in environmental archaeology, we aim on the complex study of medieval fields. Our research is performed in touch with nature sciences, mainly soil geochemistry, and also with archaeology and history. Our research is methodically based on broad spatial sampling of soil samples and mapping of basic soil conditions. We use XRF spectrometry as a main tool for multi-elemental analyses. The crucial factor of our methods is also a design of sampling based on a respect to historical land and land use features like parts of village field system or possesions of the households. Since there were performed many researches in the built up areas of villages and also of houses, we focus more on the fields systems. Some of our sampling reached ca 2 kms from the village households, depending on the field system area. Also macroscopic visual method of getting data and knowledge of the site is crucial. We present the final or preliminary results of our researches of five villages: Spindelbach (Ore Mountains, North-Western Bohemia), Hol (near Prague, Central Bohemia), Lovětín and Regenholz (near Třešť, Czech-Moravian Upland) and Goschwitz (near Wroclaw, Poland). It was revealed that generally used and acknowledged human indicator – Phosphorus – can be present at only very low levels of concentration, or undetectable, even in the nearness of households. The natural conditions cannot be the causing factor at all cases. This situation is caused also by last human activity intensity and by its spatial manifestation. In such cases, multi-elemental analysis is very useful. Zinc is usually correlated with Phosphorus, which is also connected to Lead. The past human activity indicators are usually connected to modern pollution indicators. These two inputs can be sometimes distinguished by statistical analyses and by spatial visualisation of data. Working with just concentrations can be misleading. Past land use management and its strategies were important for spatial distribution of soil geochemical indicators. Therefore, we can use them not only as quantifiers of human impact on nature, but we can also detect different management or knowledge and experience. As it was revealed e. g. by analyses of households` possessions differences. For example, generally presumed decreasing gradient of management intensity (e.g. manuring) along the distance from village can be found on on the level of a whole field system, but it varies a lot between the possessions` parcels. 33


KEY WORDS: medieval era, soil geochemistry, fields, land use management This output was created within the project New insights on a functional structure of abandoned villages field systems and on relationship between human activities and environment by way of pedochemical methods funded by Charles University Grant Agency (project No. 307415) and within the project Kulturní techniky: materialita, medialita a imaginace, subproject Středověká ves a její přírodní prostředí. Mezioborový výzkum zaniklých vsí v zázemí Prahy solved at Charles University from the Specific university research in 2016.

34


Anthropogenic river pattern and sediments: case study from Wierna River valley (Holy Cross Mountains, Poland) Mariusz Chrabąszcz1, Tomasz Kalicki1, Marcin Frączek1, Paweł Przepióra1

Department of Geomorphology, Geoarchaeology and Environmental Management, Institute of Geography, Jan Kochanowski University in Kielce, Kielce, PL 1

Wierna Rzeka is a left-hand tributary of the Biała Nida with 35.6 km length and 314 km2 catchment area (Suligowski et al. 2009). Wierna Rzeka is located in the western margin of the Holy Cross Mountains and its flow through Suchedniów Plateau, Łopuszna Hills and cut in the Jurassic limestones where forming a breakthrough between Chęciny Range and Przedbórz-Małogoszcz Range (Kondracki 1977; 2002). On the Wierna Rzeka functioned 11 water mills during last centuries. The research area is located in the Wierna Rzeka valley between Ruda and Kopaniny (2,5 km length). On the flood plain occur numerous abandoned channels. They are indicating a river pattern changes in this section. River had meandering pattern before the Little Ice Age (LIA), as indicated 14C dating made in one of the outcrops of palaeomeander fill: 610±40 BP (MKL-3133) 1290-1409 cal AD. Climate cooling and an increase of flood frequency during the LIA caused a change of sedimentation type in this paleomeander from organic accumulation to clastic one. In the study area of the valley there were also sections having anthropogenic anastomoses pattern i.e. anastomosing pattern triggered by human activity (Przepióra et al. 2016). In this case it was associated with the activities of two water mills. Anthropogenic changes of the river are visible on archival maps from the late 19th and 20th century. In the first half of the 20th century the water mills on the Wierna Rzeka have been closed down and natural processes dominated in this section. As a result of restoration (renaturalization) Wierna Rzeka returned to meandering pattern. Older palaeochannels from the anastomosing phase of riverbed, very well visible in the floodplain relief, are used episodically during floods. KEY WORDS: Wierna river valley, river pattern, anthropogenic anastomoses, water mills, last centuries REFERENCES Kondracki, J. (1977): Regiony fizycznogeograficzne Polski. Wyd. UW, Warszawa. Kondracki, J. (2002): Geografia regionalna Polski. PWN, Warszawa. Przepióra, P., Kalicki, T., Kłusakiewicz, E, Chrabąszcz, M. (2016) Natural and anthropogenic anastomosing river pattern in Holy Cross Mountains region. Sbornik abstrakt 22. Kvarter, 24-25.11.2016, Brno, 31. Suligowski, R., Kupczyk, E., Kasprzyk, A., Koślacz, R. (2009): Woda w środowisku przyrodniczym i jej zagospodarowanie w Województwie Świętokrzyskim. Inst. Geografii Uniwer. Humanistyczno-Przyrodniczego Jana Kochanowskiego w Kielcach, Kielce. 35


Vplyv človeka na zmeny vegetácie a krajiny za posledných 7500 rokov v Západných Karpatoch a severnej časti panónskej nížiny (Keynote lecture) Eva Jamrichová1,2, Petra Hájková1,2, Libor Petr2, Michal Hájek2

Oddělení vegetační ekologie, Botanický ústav AVČR, v.v.i., ČR; 2Ústav botaniky a zoologie, Masarykova Univerzita v Brně, ČR 1

Príspevok je zameraný na detekciu vplyvu človeka na zmeny vegetácie a transformáciu krajiny odrážajúci sa v paleokoelogickom zázname v regióne Západných Karpát a severnej časti Panónskej nížiny. Už od neolitu človek svojou činnosťou prispel k vzniku a šíreniu rôznych typov otvorených stanovísk, zmenil zloženie vegetácie introdukovaním nových druhov, ovplyvnil lesné spoločenstvá a podporil geomorfologické procesy ako je erózia pôdy a hromadenie sedimentov. Analýzy sedimentov z blízkosti neolitického osídlenia ukázali, že dopad človeka na krajinu a vegetáciu v tomto období je v paleoekologickom zázname takmer neviditeľný. To potvrdzuje predpoklad, že spôsob života neolitického človeka bol výrazne prispôsobený pôvodnej krajine a človek svojou činnosťou ešte výrazne nezasahoval do zloženia vegetácie a lesov v okolí jeho sídlisk. Napriek tomu, existuje niekoľko nepriamych stop indikujúcich prítomnosť osídlenia v tesnej blízkosti analyzovaného miesta, ako napríklad šírenie apofytov, fluktuácia kriviek drevín v dôsledku zmien v zložení lesa, zvýšenie množstva mikrouhlíkov, a erózne procesy spôsobené ľudskou aktivitou. Od eneolitu a doby bronzovej smerom k mladším obdobiam začala byť krajina a lesy intenzívnejšie exploatované v dôsledku šírenia polí a pastvín a to predovšetkým v nížinných oblastiach. Horské oblasti boli v priebehu praveku menej ovplyvňované ľuďmi, ale neustále pribúdajú dôkazy indikujúce napríklad pravekú pastvu vo vyšších polohách. Využitie horských a podhorských oblastí prudko vzrástlo od stredoveku, kedy viaceré kolonizačné vlny prenikli intenzívnejšie do neosídlených oblastí. Vznik nového osídlenia malo za následok postupné odlesňovanie a následne využívanie odlesnených plôch, čo prispelo k výrazným hydrologickým zmenám v krajine a k tvorbe napríklad zosuvov. Ľudská činnosť tak už od praveku prispela k vzniku a šíreniu rôznych typov bezlesných stanovísk, ktoré by pravdepodobne neexistovali bez akýchkoľvek disturbancií či hospodárenia. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: paleoekológia, Západné Karpaty, človek, pravek, zmeny vegetácie

36


Geoarchaeological context of archaeological site of LBK at Apc-Berekalja I in Zagyva river valley (northern Hungary) Tomasz Kalicki1, László Domboróczki2, Anna Budek, Małgorzata Kaczanowska3, Edyta Kłusakiewicz1, Janusz K. Kozłowski4 Jan Kochanowski University in Kielce, Institute of Geography, Department of Geomorphology, Geoarchaeology and Environmental Management, Kielce, PL; 2Dobó István Vármúzeum, Eger, HU; 3The Polish Academy of Arts and Sciences, Kraków, PL; 4Institute of Archaeology, Jagiellonian University, Kraków, PL 1

The archaeological site Apc-Berekalja I is located in northern Hungary some 70 kms to the northeast of Budapest. The site lies at 132–135 m above sea level, within a flat, alluvial plain, which, with the narrow north–south valley of the Zagyva river, forms a wedge of the Great Hungarian Plain (Alföld) between the Mátra and Cserhát Mountains that lie to the east and to the west respectively. The flat floodplain is on a slight eastward slope to the Zagyva river which flows 1.5 km east of the archaeological site. There are some shallow depressions with some the Holocene backswamps located between remains of the terrace (“finger peninsula”). The present day area is completely deforested and under agricultural cultivation. Many archaeological cultures settled on the fertile alluvial plain of the Zagyva River, surrounded as it is by hills. The main periods of the site are limited to prehistoric times. Most important is the Neolithic settlement which is one of the largest and easternmost settlements of the LBK. The LBK settlement probably covered 20 to 30 ha site. Remains of approximately 30 postframed houses can be identified here. Due to pottery data all phases of the LBK were present at the site. According to nearly 40 radiocarbon dates, the LBK settlement existed in the period between 5470–4950 cal BC. In addition to the significant amount of settlement phenomena, there are even burials that can be linked to the LBK period of the site. The next major find-group at the site can be related to the Late Copper Age (Baden Culture) - mostly round and large, irregular shaped pits, one or two house plans and 3 graves. During the Early Bronze Age there was also a small settlement at the site and also material from the Makó, Nyírség and Hatvan Cultures occurred. In addition to the prehistoric phenomena, there are only sporadic Migration Period (Sarmatian) pits and graves to be mentioned. The geoarchaeological research has revealed clay sediments, more than 4 m thick, accumulated in some phases in the backswamp probably during the whole Late Glacial and Holocene period. Results of geochemical analyses confirmed the prehistoric age of overbank sediments because concentration of heavy metals connected with modern agriculture occur only in the top of present-day soil. The first phase of overbank accumulation occurred during the Late Glacial and early Holocene (Eoholocene) period, followed by a Atlantic phase of soil development (Meso37


holocene). The results of the micromorphological investigations confirmed that soil developed in situ on overbank sediments. Neolithic population settled this soil. There were wet environments like damp meadows and wet woods on the flood plain of the Zagyva River with small Szuha Creek cut. On dry soils of terrace remnants, however, typical steppe or dry meadow plants grew. An increase in the sedimentation rate led to the fossilization of the soil, which could also be the reason why Neolithic settlement decreased. The traces of floods (air bubble chambers, clay clasts) occur also in thin section from a ditch in the depth of buried soil. In profile there is no clear evidence of erosion processes. However, one could explain the reduced depth of postholes of Neolithic long houses, as well as the elongated concentration of artefacts encountered on the site (that was first interpreted by archaeologists as walking levels). As these concentrations were observed within the humus layer, one can think on locally cut-out flood channels in the top of the soil that were later filled up with artefacts and organic matter derived from the organic horizon of the washed soil. Around 6500–6000 BP an increase of fluvial activity occurred in the valleys of Central Europe as a whole (Kalicki 2006). Frequent floods during the Neoholocene may have been the reason that a later settlement took place mainly on the remnants of terraces and not in the backswamps on the floodplain. KEY WORDS: Hungary, Neolithic, LBK culture, geoarchaeology REFERENCES Kalicki, T. (2006): Zapis zmian klimatu oraz działalności człowieka i ich rola w holoceńskiej ewolucji dolin środkowoeuropejskich. Prace Geograficzne 204. Domboróczki, L., Budek, A., Daróczi-Szabó, L., Kaczanowska, M., Kalicki, T., Kłusakiewicz, E., Kozłowski, J. K., Kreuz, A., Pomázi, P., Wasilewski, M., Zoffmann, Z. K. (2016): Excavation along the easternmost frontier of the LBK in NE-Hungary at Apc-Berekalja I (2008–2009). Archaeologiai Értesítő 141, 1–27.

38


Results of on site and off site geoarchaeological studies at Grądy-Woniecko site in the Narew river valley (NE Poland) Tomasz Kalicki1, Marcin Frączek1, Adam Wawrusiewicz2

Jan Kochanowski University in Kielce, Institute of Geography, Department of Geomorphology, Geoarchaeology and Environmental Management, Kielce, PL; 2Podlachian Museum in Białystok, PL 1

In relief of the north-eastern part of Poland, Biebrza Basin is an explicit and important macrodepression form with complex structure. The evolution of this form included several stages of transformation during the last two Pleistocene glaciations and two interglacial periods – Eemian and Holocene (Grabińska, Kubeł 2011). The origin and age of Biebrza Basin was associated with erosional processes (e.g Galon, Roszko 1967; Żurek 1991) or ice-melting (e.g. Banaszuk 1980, 2004a, b, Musiał 1992) connected with Oder and Wartha (Saalian) ice sheet (Musiał 1992) or Vistulian – Świecie stadial before LGM (Banaszuk, Micun 2009). Biebrza Basin includes 5 basins, and archaeological site at Grądy Woniecko is located in most southern of them – Wizna Basin (length 23 km, width 11 km). Many forms related with ice-melting (e.g moraine monadnocks, sandar-kemes plain, keme terraces and kemes) and composed with highly textural and structural diverse fluvioglacial and glacial deposits occur within it. Those monadnocks (erosional remnants) rise above the peat-bog in the valley bottom. The study includes the Grądy Woniecko archeological site (on site study) and surroundings (off site study). In the valley bottom could be distinguished two segments: first one - wide (2/3 width of the bottom) without traces of fluvial activity and the second one – narrow, fluvial. In the first segment the relief of biogenic deposits bottom indicate the occurrence of palaeolake filled with gyttja deposits. This type represent also present-day existing glacial lake Jezioro Maliszewskie with gyttja more than 22 m thick. Grzędy site is located within the fluvial segment and includes dune complex surrounded by peats whose thickness reaches 2 m and the bottom was 14C dated at 10 135±90 BP (MKL 3129) 10143-9396 cal. BC. The surface under the peats was transformed by aeolian processes at the end of last glaciation and the Younger Dryas cooling resulted, in probably, that the complex of parabolic dunes was still active at the end of the Late Glacial and Early Holocene. After the climate warming in the Preboreal starts the accumulation of peats but with short-time an increase of aeolian processes activity in the beginning of the Atlantic - 8320±80 BP (MKL 3274) 7542-7141 cal. BC. It could be coincided with global cooling and more open vegetation on sand dunes. It is also not excluded impact of the Mesolithic cultures (single flint artefact was founded in dune sands). Within the fluvial segment can be distinguished sandy terrace and muddy39


-boggy, with numerous oxbow lakes, floodplain of Narew river, which have four levels of different age (Banaszuk, Micun 2009). At the edge of the terraces there are preserved macromeanders whose cut off was 14C dated at 11 780±100 BP (MKL 3130) 11 851-11 461 cal. BC (Włochówka site) and at 9900±90 BP (MKL 3135) 97629231 cal. BC (Ruś site). They represent two generations of large, Late Glacial meanders: older probably from Bölling and younger, probably from Alleröd (Ruś site). Macromeanders functioned in many lowland river valleys of Central Europe during the late Pleistocene (comp. Kalicki 2006). Also less meandering pattern of the older generation shows, that they was transitional system from braided to meandering river, similar like in Warta and Moza valleys (Vandenberghe i in. 1994). Palaeomeander Grądy Woniecko 2 undercuts from the north sand dune with archaeological site Grądy Woniecko and it was cut off before 3800±60 BP (MKL 3127) 2461-2043 cal. BC. High facial diversity of sediments filled the palaeomeander indicates distinct changes in sedimentation conditions in the Neoholocene, probably referring mainly to climate changes (frequency and magnitude of floods), and it is not connected with changes in location of Narew river, because the river in the Neoholocene flowed probably stable along edge of Kolno Upland. The archaeological site is located on the dune complex within fluvial valley bottom on the left bank of the floodplain, a few hundred meters from the present-day Narew riverbed. Below the complex of sands dune deposits there are fluvial sands dated OSL about 8,6±1,3 ka (UJK-OSL-71). Within aeolian sediments could be distinguished several members separated by buried soils. Stratigraphy, number, depth and age of buried soils is strongly various in different parts of the dune complex, because at different periods they were activated only some parts of the dune field. The oldest phase of aeolian activity is OSL dated at 6,2±0,9 ka (UJK-OSL-66) and it ends with well-developed fossil soil with artefacts. This soil was fossilized in the early Subboreal, because aeolian sands covering it were OSL dated at 4,6±0,7 ka (UJK-OSL-65). These two phases of aeolian activity may be related with human activity of the Niemen culture on the area of dune field. This is confirmed by radiocarbon AMS datings of human bones (5325±35 and 5100±35 BP) and charred organic remain in pottery (5035±35 and 4560±50 BP). The next phase of aeolian activity may already be connected with the Middle Ages and the Modern period. The first phase/phases? from this period can be dated to the early Middle Ages - aeolian sands were OSL dated at 1,2±0,18 ka (UJK-OSL-63) and 0,9±0,13 ka (UJK-OSL-67), and another refers with the Middle Ages (OSL date 0,54±0,08 ka - UJK-OSL-64). Period of the Medieval aeolian activity closes fossil soil dated AMS at 780±30 BP cal. 1210-1281 AD and 660±35 BP cal. 1275-1395 AD. Very intensive aeolian activity in the Modern period led to the destruction of local elders both aeolian series and buried soils, that is why the fossil soil radiocarbon dated at 165±50 BP (MKL 3128), which is the last 3 centuries (after 1657 AD) or AMS dated at 190±30 BP after cal. 1664 AD locally occurs on the Subboreal sands at depth. 150 cm, and elsewhere on the surface. Very intensive 40


changes in the morphology of the area connected with the activities of aeolian processes in recent decades documents the comparison of the relief of the dune present day and from 1974 when were conducted archaeological excavations. Separate phases of aeolian activity on the Grądy Woniecko archaeological site have a high conformity with the general phases dune formation for Poland (Nowaczyk 1986), and phases of activity and stabilization of the nearby dune field in Narew and Biebrza watershed (Kiślaki site)(Grzybowski 1981). The second author distinguished phases of an increased aeolian activity climatically (Older and Younger Dryas) and anthropogenic (Subboreal - 4000-1600 BC; Subatlantic – 1200-1600 AD and after 1800 AD) conditioned. KEY WORDS: Biebrza basin, Niemen culture, hunter-gatherers community, Late Neolithic REFERENCES Banaszuk, H. (1980): Geomorfologia południowej części Kotliny Biebrzańskiej. Prace i Studia Geogr. UW, 2. Banaszuk, H., Micun, K. (2009): Kształtowanie i ewolucja dolin rzecznych w dużych obniżeniach wytopiskowych na obszarze Niziny Północnopodlaskiej. Prace i Studia Geograficzne 41, 25-36. Grabińska, B., Kubeł, S. (2011): Geneza doliny Narwi i terenów bezpośrednio przyległych w badaniach geologiczno-geomorfologicznych Polski NE. Zesz. Nauk. Ostrołęckie Towarzystwo Naukowe im. A. Chętnika 14, 53-61. Kalicki, T. (2006): Zapis zmian klimatu oraz działalności człowieka i ich rola w holoceńskiej ewolucji dolin środkowoeuropejskich. Prace Geograficzne 204. The research was financed by the project The Ministry of Culture and National Heritage RP No. 3222/16/FPK/NID “Pomiędzy Wschodem a Zachodem. Osadnictwo z epoki kamienia i prologu epoki brązu w Grądach-Woniecko, woj. podlaskie”.

41


Traces of anthropogenic impact in alluvia and morphology of Czarna Konecka river valley (Polish Uplands) Tomasz Kalicki1, Piotr Kusztal1, Marcin Frączek1, Paweł Przepióra1

Jan Kochanowski University in Kielce, Institute of Geography, Department of Geomorphology, Geoarchaeology and Environmental Management, Kielce, PL; 1

Study section of the Czarna Konecka river valley is located dowstream of Stąporków on Polish Uplands. There is the Mesozoic margin of Holy Cross Mountains with Jurassic (Lias) sandstones (Żarnów series) in basement. Within the valley can be divided some morphological levels of different age and structure (Kalicki et. al. 2016). Vistulian (?) erosion-accumulative high terrace (approx. 7.5-7.0 m above river level) composed of sandy channel sediments of braided river (profile Czarna 5). Fluvioglacial sands in erosional socle of this terrace, TL dated at 144,2±21,6 ka (KIE-909), is covered by tills. Vistulian (?) middle terrace (5.0-4.5 m a.r.l.) is erosion-accumulative (profile Czarna 2). It has also been formed by braided river. Lateglacial low terrace (approx. 4.5-3.0 m a.r.l.) was already shaped by the meandering river. Sandy alluvia of this terrace (profile Czarna 3) was TL dated at 11.9±1.8 ka (KIE-906) and 11.3±1.7 ka (KIE-907). Along the river extend relatively narrow strips floodplain high (3.0-2.0 m a.r.l.) and low (1.0 m a.r.l.). Alluvia these two levels show a clear facial differentiation typical meandering river sediments. Lateral channel migration has created a meandering hill (profile Czarna 3) and a few Holocene cut-fill alluvial bodies. Two of them were dated on Early 7350±90 BP cal. 6411-6052 BC (MKL 3029) and Late Atlantic 5570±50 BP cal. 4497-4337 BC (MKL 2983) (Kalicki et al. 2016). There are numerous subfossil tree trunks (oaks and pines) in both the channel sediments (profile Czarna 3) and abandoned channel fill (profile Czarna 4 and 1). The subfossil trees from these last two profiles were 14C dated at 2610±40 BP (MKL-2984) cal. 849-750 BC and 1700±40 BP (MKL 2862) cal. 240-420 AD, respectively. There were fallen in the beginning of Subatlantic and in the Late Roman period and were accumulated on the limit between channel deposits and sandy bars in the first stage of abandoned channel filling. The oxbow lakes fills (profiles Czarna 4 and 1) indicate distinct variation of sedimentation types, referring to changes in the frequency of flooding in the Holocene. These type changes were 14C dated in Czarna 4 profile at 2470±60 BP cal. 772-413 BC (MKL 3031) and 1410±70 BP cal. 567-672 AD (MKL-3030) - beginning and end of peaty silts accumulation, respectively and in Czarna 1 profile at 630±60 BP cal. 1270-1420 AD (MKL 2861) when peats were covered with levee deposits (intercalations of sands and silts). The last date could be connected with the Medieval increase anthropogenic changes of drainage basin and valley floor but also with clustering of catastrophic events during the Little Ice Age (Kalicki et al. 2016). 42


The data of Archaeological Map of Poland show only 4 points (traces of settlements) from the Stone Age located on the high and low terraces. On the low terrace developed the Early Medieval and Medieval settlements, which indicates that the area was overflood in this period. However anthropogenic changes could triggered changes of sedimentation type on flood plain. Archaeological and historical data indicate that the settlement entered the valley floor (flood plain) only in modern times. In last centuries, the valley has been transformed anthropogenically as document cartographic and historical data. This led to the occurrence of catastrophic event in 20th century, eg. flood after break the dam and accumulation very coarse alluvium with artefacts downstream of drained lake. Present-day, the morphology of the river bed and the valley strongly influences the activity of beavers. KEY WORDS: relief, traces of settlement, Czarna Konecka river, Polish Uplands, Middle Ages REFERENCES: Kalicki, T., Krupa, J., Przepióra, P., Kłusakiewicz, E., Kusztal, P., Frączek, M., Górska-Zabielska, M., Nowak, M., Pawłowski, D., Petr, L., Przeździecki, M., Przychodni, A. (2016): River valley evolution of Holy Cross Mountains region [in:] Field Guide of FLAG Biennial Meeting. Evolution of river valley in Central Europe (eds. T. Kalicki, M. Frączek, P. Przepióra), Kielce-Suchedniów, 49-93.

43


Geoarchaeological context of Palaeolithic sites near Eger (northern Hungary) Tomasz Kalicki1, Zsolt Mester2, Janusz K. Kozłowski3, Anna Budek, Anna Dobos4, Marcin Frączek1

Jan Kochanowski University in Kielce, Institute of Geography, Department of Geomorphology, Geoarchaeology and Environmental Management, Kielce, PL; 2Eötvös Loránd University, Institute of Archaeological Sciences, Budapest, HU; 3Institute of Archaeology, Jagiellonian University, Kraków, PL; 4Eszterházy Károly University, Department of Environmental Science and Landscape Ecology, Eger, HU 1

Archaeological field prospections near Eger by Legányi and others (1940s, 1950s), Fodor and Salétli (1960s, 1970s, 1980s) Béres, Zandler, Cserpák (2000s, 2010s) and excavations by Vértes and T. Dobosi (1948, 1966, 1975) were done. Then were started Polish-Hungarian archaeological excavations and interdisciplinary geoarchaeological research at sites: Andornaktálya 1 – Zúgó (2002, 2004), Egerszalók-Kővágó (2006), Eger-Kőporos (2009), Andornaktálya 2 – Gyilkos (2013). Results these studies have to claryfied the stratigraphical context, origin and age both of sediments and artefacts. Geoarchaeological studies off and on site were done. Some geomorphological levels of different age could be distinguished in Eger region (Table 1). All studies archaeological sites are located on the high, Pleistocene levels and planation surfaces. Main conclusions of recent studies for each site are below Andornaktálya 1 (Zúgó) site (Kalicki, Budek 2003-2004; Kozłowski, Mester 2003-2004) sedimentary: palaeosoil dating: after 30 ka (14C AMS on charcoal) lithics: 1541 artefacts cultural: Epiaurignacian Egerszalók-Kővágó site (Kozłowski et al. 2009) sedimentary: colluvium dating: redeposited after 28 ka (14C AMS on charcoal) lithics: 1064 artefacts cultural: Mousterian, macroblade ind., Szeletian, Aurignacian, Gravettian Eger-Kőporos site (Kozłowski et al. 2012) sedimentary: colluvium dating: redeposited after 28 ka (14C AMS on charcoal, OSL on sediment) lithics: 2313 artefacts cultural: Mousterian, Micoquian, macroblade ind., Szeletian, Aurignacian 44

13. KONFERENCIA ENVIRONMENTÁLNEJ ARCHEOLÓGIE, 6.-7. február 2017, Nitra Andornaktálya 2 (Gyilkos) site (in preparation) OSL datings of sediments: 38.2±3.8 ka (UJK-OSL 61), 24.7±2.5 ka (UJK-OSL 60) and 9.6±1.0 ka (UJK-OSL 59) from depth 100, 75 and 55 cm respectively Table 1. Main geomorphological levels near Eger (by A. Dobos)

KEY WORDS: Palaeolithic, geoarchaeology, Hungary, Eger REFERENCES Budek, A., Kalicki, T. (2003-2004): Sedimentological and micromorphological studies of T11 section at Andornaktalya, Praehistoria 4-5, 141-148. Kozłowski, J. K., Mester, Zs. (2003–2004): Un nouveau site du Paléolithique supérieur dans la region d‘Eger (nord-est de la Hongrie). Praehistoria 4–5, 109–140. Kozłowski, J. K., Mester, Zs., Zandler, K., Budek, A., Kalicki, T., Moskal, M., Ringer, Á. (2009): Le Paléolithique moyen et supérieur de la Hongrie du nord: nouvelles investigationsdans la région d’Eger. L’Anthropologie 113, 399–453. Kozłowski, J. K., Mester, Zs., Budek, A., Kalicki, T., Moskal-del Hoyo, M., Zandler, K., Béres, S. (2012): La mise en valeur d’un ancien site éponyme: Eger-Kőporos dans le Paléolithique moyen et supérieur de la Hongrie du nord. L’Anthropologie 116, 405–465.

45


Barvínek menší (Vinca minor) jako klíč k poznání historie středoevropské krajiny Petr Karlík1, Iva Ulbrychová1, Ladislav Šmejda2, Jiří Vaníček1, Petra Čepková3, Vladimíra Müllerová-Jurasová2, Michal Hejcman2

Katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze, ČR; 2Katedra ekologie, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze, ČR; 3 Katedra tropických plodin a agrolesnictví, Fakulta tropického zemědělství, Česká zemědělská univerzita v Praze, ČR 1

Barvínek menší (Vinca minor), slovensky zimozeleň menšia, je stínomilná okrasná a léčivá rostlina. Tento druh je roztroušeně rozšířený v lesích a zplaňuje na zahradách a hřbitovech. Ve střední Evropě byl pěstována přinejmenším od středověku a je schopný přežívat staletí na místech svého původního pěstování, a proto je v lesích střední Evropy velmi dobrým indikátorem opuštěných středověkých vesnic. V rámci našeho projektu jsme studovali genetickou strukturu a morfologii rostlin na starobylých a recentně vzniklých lokalitách nejprve v Čechách, posléze i na dalších místech střední Evropy. Pomocí genetických analýz (ISSR primerů) jsme získali dva clustery, které dobře korespondují s historií lokality. V novodobém clusteru je patrná značná genetická variabilita, zatímco ve starobylém clusteru není žádná. Zaznamenali jsme také signifikantní rozdíly v morfologii rostlin, zejména v šířce listů. Úzkolisté rostliny jsou přitom charakteristické pro novodobé lokality. Z výsledků vyplývá, že všechny rostliny na starobylých lokalitách, jako jsou zaniklé středověké vesnice nebo hradní zříceniny, jsou tvořeny víceméně jediným klonem. K výraznému zvýšení genetické diverzity došlo v baroku, zejména v souvislosti s působením zahraničních zahradních architektů podílejících se na tvorbě komponované krajiny. Výsledky dále ukazují, že barvínek menší je nutno, přinejmenším v Čechách, považovat za druh nepůvodní, který byl zavlečen člověkem. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: genetická variabilita, relikt pěstování, zaniklá sídla, léčivé rostliny REFERENCES Celka, Z. (2011): Relics of cultivation in the vascular flora of medieval West Slavic settlements and castles. Biodiv. Res. Conserv. 22: 1-110. Dupouey, J. L., Dambrine, E., Laffite, J. D., Moares, C. (2002): Irreversible impact of past land use on forest soils and biodiversity. Ecology 83: 2978-2984. http://dx.doi.org/10.2307/3071833 Hejcman, M., Karlík, P., Ondráček, J., Klír, T. (2013): Short-term medieval settlement activities irreversibly changed forest soils and vegetation in Central Europe. Ecosystems 16: 652-663. http://dx.doi.org/10.1007/s10021-013-9638-3 Hlásná-Čepková, P., Karlík, P., Viehmannová, I., Müllerová, V., Šmejda, L., Hejcman, M. (2016): 46

13. KONFERENCIA ENVIRONMENTÁLNEJ ARCHEOLÓGIE, 6.-7. február 2017, Nitra Genetic and leaf-trait variability of Vinca minor at ancient and recent localities in Central Europe. Biochemical Systematics and Ecology 64: 22-30. doi:10.1016/j.bse.2015.11.005 Nová, J., Karlík, P. (2010): Vegetace zaniklých středověkých vesnic Kozelského polesí (Plzeňsko). Zprávy České Botanické Společnosti 45: 93-117. Prange, W. (1996): Das Kleine Immergrün (Vinca minor L.) in Westedeutschland – eine Kulturreliktpflanze aus römischer Zeit. Schriften Naturwiss. Ver. Schleswig-Holstein 66: 71-96. Stolz, C. (2013): Archäologische Zeigerpflanzen: Fallbeispiele aus dem Taunus und dem nördlichen Schleswig-Holstein. Plants as indicators for archaeological find sites: Case studies from the Taunus Mts. and from the northern part of Schleswig-Holstein (Germany). - Schriften des Arbeitskreises Landes- und Volkskunde 11: 1-30.

47


První výsledky přírodovědných analýz výplní neolitické studny z Velimi (okr. Kolín) Petr Kočár1, Libor Petr2, Tomáš Chlup3, Tomáš Kyncl4, Markéta Škrdlantová5, Romana Kočárová6

Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i., ČR; 2Ústav botaniky a zoologie PřF MU v Brně, ČR; UAPP SČ, Praha, CR; 4DendroLab Brno, ČR; 5Ústav chemické technologie restaurování památek FCHT VŠCHT v Praze, ČR; 6Ústav archeologie a muzeologie FF MU v Brně, ČR 1 3

Na sklonku roku 2016 byla na SV okraji obce Velim (okr. Kolín) prozkoumána další část již známého sídliště z klasické fáze kultury s lineární keramikou (Lnk II b-d). Celkem bylo v jednotlivých etapách prozkoumáno na 25 dlouhých domů seřazených podél S-J osy do celkového plánu, který nápadně připomíná „ulicovitou zástavbu“ známou z prostředí nových výzkumů na S Moravě či v Sasku. V mělké kulturní vrstvě mezi dlouhými domy byla objevena i kruhová baze neolitické studny, která je v českém prostředí prozatím unikátním příkladem tohoto typu neolitické architektury. Vzhledem k výšce spodní vody, která dosahovala horní hrany objektu, nebylo možné studnu prozkoumat v celém jejím rozsahu. I přes četné nesnáze se podařilo získat rozsáhlý soubor dřevěných stavebních prvků, torzo neolitické nádoby, unikátní fragment neolitického provázku a sediment výplně studny. Prvním výsledkem je dendrochronologické datování dřev z výplně studny. Datována byla deska dubu pokáceného v letech 5196 - 5195 BC. Druhá deska s dochovanou hranicí běle byla zhotovena ze stromu pokáceného mezi roky 5200 - 5190 BC. Některé použité stromy byly staré více jak 200 let, s tloušťkou kmene min. 55 cm. Unikátně dochovaný provázek o dochované délce 6,7 cm je seskaný v zákrutu S ze dvou svazků vláken se zákrutem Z. Tloušťka provázku je cca 4 mm, tloušťka jednoho svazku cca 2,6 mm. Dnešní barevnost je tmavě hnědá. Infračervenou mikroskopií bylo potvrzeno, že se jedná o celulózové vlákno s malým podílem ligninu. Identifikace vlákna byla provedena pod polarizačním mikroskopem. Vlákna byla identifikovaná jako vlákna lýková. Vzhledem ke značnému poškození vlákna nebyla možná jednoznačná bližší identifikace přadné rostliny. Zjištění dalších analýz jsou zatím jen předběžná. V pylovém spektru výrazně dominuje borovice. Konstrukce studny (dlabaný kmen) byl z javoru. Mezi semeny a plody rostlin převládají rumištní druhy např. merlíky (Chenopodium sp.). Další metody jako je rozbor rozsivek, nebo chemické analýzy, plánujeme. Budoucí výsledky snad umožní lépe poznat subsistenční strategii neolitických obyvatel a napomůžou při lepším poznání přírodního prostředí neolitu ve střední Evropě. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: neolit, sídliště, studna, kultura s lineární keramikou Lnk II b-d Tato presentace je podpořena grantem GAČR 17-11711S Počátek kulturní krajiny na Moravě: výzkum unikátní neolitické studny z Uničova. 48


Archeologie jako historická ekologie? Cesta k lepší integraci humanitních a environmentálních věd? (Keynote lecture) Jan Kolář1,2

Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Oddělení vegetační ekologie, Brno, ČR; 2Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita v Brne, ČR 1

Středoevropská archeologie se tradičně zaměřuje na studium různých společenských aspektů minulých společností a téma interakce těchto společností a jejich životního prostředí zůstává stále na okraji odborného zájmu. Environmentální archeologie se sice poznání těchto interakcí blíží, podávaný obraz je však často fragmentární a ne vždy se podaří propojit data či modely vytvořené různými vědními obory. Pojetí archeologie jako historické ekologie, tedy jako vědy, která chápe člověka jako integrální součást všech ekosystémů a jde za hranici písemných pramenů, umožňuje obsáhnout dějiny lidstva i jeho životního prostředí. Díky rozvoji databázových systémů a modelovacím přístupům jsou vědy o minulém životním prostředí (např. paleoekologie, klimatologie) schopny nastínit obraz o velkých územích v dlouhých časových škálách. Archeologie na tom není o nic hůře. Středoevropská archeologie oplývá velkým množstvím kvalitních systematizovaných informací, které lze ve vědeckém poznání socio-environmentálních vztahů využít. V příspěvku budou prezentovány přístupy, výsledky a perspektivy archeologie ve výzkumu interakce člověka a jeho životního prostředí, zejména ve vztahu k lesní vegetaci ve střední Evropě. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: archeologie, historická ekologie, databáze, modelování, paleoekologie

49


Vítejte u neandertálců – pozvánka na interdisciplinární výstavu věnovanou adaptivním strategiím v období středního paleolitu Petr Kostrhun1, Eva Vaníčková1

Centrum kulturní antropologie, Moravské zemské muzeum, Brno, ČR

1

Na konci roku 2016 byla v Pavilonu Anthropos otevřena interdisciplinární výstava Vítejte u neandertálců, jejíž hlavním autorem je archeolog Petr Neruda z Moravského zemského muzea. Instalace představuje nevýznamější výstavní aktivitu Moravského zemského muzea v roce 2016. Poprvé v historii MZM bylo v tomto rozsahu zpracováno několik průřezových témat, které aktuálně řeší archeologie, antropologie či paleoekologie pro období středního paleolitu. Výstava vychází z bohatých moravských archeologických nálezů, získaných systematickými výzkumy v uplynulých desetiletích (především jeskyně Kůlna, nové výzkumy v oblasti Moravského Krumlova atd.) a je obohacena o některé exkluzivní zápůjčky (vůbec poprvé je např. veřejnosti prezentován originál výlitku mozkovny neandertálce ze slovenských Gánovců). Tématicky je na výstavě prezentováno sedm okruhů, vysvětlující soudobý pohled na adaptivní strategie neandertálské populace v Evropě: vymezení času a prostoru v kontextu paleoklimatických změn, antropologie neandertálců, sídelní a sídlištní strategie, subsistenční strategie, technologie a ekonomika a symbolické a estetické aspekty života neandertálců. Významným exponátem výstavy, který bude prezentován na konferenci, je přesná anatomická rekonstrukce postavy neandertálce, vytvořená antropoložkou Evou Vaníčkovou a sochařem Ondřejem Bílkem. Vytvořená rekonstrukce je prozatím v kontextu středoevropských paměťových institucí ojedinělá. Výstavou si současně připomínáme uplynulé století od úmrtí nálezce neandertálské čelisti v jeskyni Šipka u Štramberka, jednoho ze zakladatelů moravské paleolitické archeologie, Karla Jaroslava Mašky (1841 – 1916). KĽÚČOVÉ SLOVÁ: střední paleolit, neandertálci, Morava, Moravské zemské muzeum, Anthropos BIBLIOGRAFIA Neruda, P. (2010): Čas neandertálců/Time of Neanderthals?. Brno: Moravské zemské muzeum.

50


Príspevok k poznaniu prírodného prostredia objektu 23 z Hurbanova Denisa Krčová1, Mária Hajnalová2, Zora Bielichová1, Jana Mihályiová1, Tomáš Čejka3, Ján Rajtár1

Archeologický ústav SAV v Nitre, SR; 2Katedra archeológie FF, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, SR; 3Ústav botaniky SAV Bratislava, SR 1

Záchranný výskum na lokalite Hurbanovo v polohe Jatka/Štrkovisko, ktorý v roku 2004 realizoval Archeologický ústav SAV v Nitre, priniesol o.i. i nálezy z obdobia staršej a mladšej doby rímskej. Najhodnotnejší „nález“ z tohto obdobia predstavuje objekt 23 - jama s dosiaľ nedefinovanou pôvodnou funkciou, ktorá obsahovala unikátny, vodou konzervovaný organický materiál - prepálené drevá, lyko, predmet z brezovej kôry spojený lykom, nezuhoľnatené a zuhoľnatené semená a zvieracie kosti. V zásype objektu sa nachádzala germánska a rímsko-provinciálna keramika i železná spona, na základe ktorých možno organické nálezy datovať do 2. polovice 2. storočia. n. l. Pestrý sortiment nálezov a netradičný spôsob ich konzervácie (konzervácia vodou nielen zuhoľnatením) umožňuje študovať tafonómiu vzniku výplne, objektu, a v rámci multidisciplinárnej diskusie pokúsiť sa o rekonštrukciu i.) prírodného prostredia lokality v čase zanášania a tesne po zániku objektu a ii.) výživy obyvateľov. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: archeobotanika, archeozoológia, Hurbanovo, doba rímska BIBLIOGRAFIA Rajtár, J. (2004). Záchranný výskum v Hurbanove. Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku 2003: 145-150. Táto štúdia bola podporená vedeckou grantovou agentúrou APVV-15-0491: Proces a zákonitosti osídlenia horských a podhorských oblastí západného Slovenska v praveku a včasnej dobe dejinnej a VEGA 1/0208/15: Človek a hory v priebehu času – od pravekých hradísk k stredovekým hradom.

51


Testing environmental signal of phytolith spectra produced by recent vegetation in Northern Sudan Kristýna Kuncová1, Adéla Pokorná1,2, Petr Pokorný3

Department of Botany, Faculty of Science, Charles University in Prague, CZ; 2Institute of Archaeology in Prague, Academy of Sciences of the Czech Republic, CZ; 3Centre for Theoretical Study, Charles University in Prague and Academy of Sciences of the Czech Republic, CZ 1

This contribution is partly based on results of master thesis dealing with potential use of phytolith analysis for paleoenvironmental reconstruction in North-East Africa. To fulfil this aim approach combining vegetation description, reference collection and analysis of phytolith soil assemblages was used. This work is closely connected to the on-going prehistoric research of the Czech Egyptological Institute at Jebel Sabaloka in Central Sudan (i.e. Suková et al. 2014). We will present comparison of vegetation relevés and phytolith spectra of 10 grass species dominating vegetation in the research area. We will ask questions about potential of phytoliths (grass silica short cells in particular) to distinguish between wet and dry habitats applying another criteria of shape morphologies. This work has been performed in a simplified system in specific environmental conditions. However, the presented approach could, possibly, serve as a universal way how to deal with phytolith redundancy while tracking other important gradients. KEY WORDS: phytolith analysis, environmental gradients, recent vegetation, Africa REFERENCES Suková, L., Varadzin, L., Pokorný, P., (2014): Prehistoric research at Jebel Sabaloka, Central Sudan (2011-2014). The Dolní Věstonice Studies, Mikulov Anthropology Meeting 2014.

52


Provrtané zvířecí zuby a lasturové artefakty z hrobu v Praze – Březiněvsi a review dekorativních artefaktů vyrobených z živočišných tkání z hrobů kultury se šňůrovou keramikou v České republice René Kyselý1, Miroslav Dobeš1, Karel Svoboda2, Jaroslav Hlaváč3

Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i., ČR; 2ARC - ústav dokumentace památek, Praha, ČR; 3 Národní muzeum, Praha, ČR 1

Náhrdelníky (nebo jiné dekorace) sestavené z provrtaných zubů a malých perleťových korálků ve tvaru plochých kroužků jsou typický jev v hrobech mlado-eneolitické kultury se šňůrovou keramikou (ca 2900-2300 BC) v prostoru České republiky a v některých dalších středoevropských regionech. Dosud nejbohatší kolekce přívěšků ze zubů a lasturových korálků nalezená v Čechách (a potenciálně celé Evropě) pochází z nedávného výzkumu v Praze - Březiněvsi. Tento nález je předmětem první části příspěvku. Druhá, srovnávací, část prezentuje review všech dostupných údajů o nálezech tohoto typu pocházejících z hrobů se šňůrovou keramikou, konkrétně: přívěšky/závěsky z provrtaných zubů, jejich imitace vyrobené z kostí, korálky z lastur nebo kostí, větší disky z lastur (někdy kostí) nazývané kvůli zdobení symbolem kříže solární disky. Analyzované hroby patří většinou ženám, zřídka dětem. Frekventovaný spolu-výskyt dekorativních vrtaných zubů a perleťových korálků a jejich vzájemná exkluzivita se „solárními disky“, potenciálně mající význam praktické brože i symbolu (kříž), naznačuje přítomnost dvou fenoménů. Psí zuby, zejména špičáky a řezáky, zřetelně v souborech dominují (v Březiněvsi min. 502 nálezů z min. 73 psů). Zuby divokých šelem – vlk, liška, divoká kočka, jezevec, vydra, malý mustelid, medvěd – a jelena determinované v náhrdelnících nepochybně dokládají jejich přítomnost v divoké přírodě zhruba v polovině 3 tis. BC. Dva vrtané lidské premoláry pocházející z Dolních Beřkovic jsou výjimečným nálezem v archeologickém kontextu. Zdobené disky z lastur neautochtonního mlže Margaritifera auricularia nalezené v Praze - Březiněvsi a jiných českých lokalitách naznačují import ze západní nebo jižní Evropy. Přes poměrně silnou variabilitu ve složení souborů těchto artefaktů (např. anatomicko-zoologickém) jejich pravidelný výskyt v tzv. bohatých hrobech šňůrové kultury (spolu s uniformitou ve výrobě) naznačuje relativně striktní pravidla při pohřbívání. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: provrtané zuby, lasturové korálky, solární disky, pes (Canis familiaris), Margaritifera auricularia

53


K otázke pôvodu a pestovania viniča na území Čiech, Moravy a Slovenska Michaela Látková1, Mária Hajnalová2, Laurent Bouby3, Pavol Eliáš (jun.)4, Jana Mihályová5, Jana Hlavatá2 Archeologický Ústav AV ČR Brno, v.v.i., Archeologická základna Mikulčice, ČR; 2Katedra archeológie FF, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, SR; 3Centre de Bio-Archéologie et d’Ecologie, FR; 4Katedra botaniky, Slovenská Poľnohospodárska univerzita, SR; 5Archeologický ústav SAV v Nitre, SR 1

Semená vinnej révy patria v archeobotanickom materiáli k najčastejším dokladom ovocia pestovaného v historických dobách na území Moravy, Čiech a Slovenska. Preto patrí stanovenie pôvodu – t.j. planý druh versus domestikovaný kultivar – k jedným zo základných predmetov archeobotanického výskumu. Z hľadiska počtu archeobotanických nálezov kôstok vínnej révy patrí zatiaľ stále prvenstvo lokalite Mikulčice, kde sa našli v širokej škále sídliskových kontextov. Práve vysoká koncentrácie nálezov, potvrdené datovanie do včasného stredoveku (Barta et al. 2014) a charakter archeologických kontextov v ktorých sa našli, nabáda k interpretácii, že v tejto osade bola konzumácia vína - plodov či alkoholického nápoja - rozšírená. V našej prezentácii sa zameriame na riešenie otázky či mikulčické nálezy kôstok predstavujú plody planého viniča (a predstavujú tak doklad výskytu lesného viniča v lužných lesoch rieky Moravy v rannom stredoveku) alebo pestovaný kultivar (a sú najstarším dokladom lokálneho pestovania hrozna u nás). Predstavíme výsledky dvoch metrických metód, ktoré na základe meraní viacerých častí kôstok a následným výpočtom indexov odlišujú plané formy od pestovaných a ktoré aplikujemem nielen na materiál mikulčický, ale na všetky dostupné a dostatočne zachované archeobotanické nálezy vínnych kôstok z rôznych časových úsekov z územia našich krajín. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: vinič hroznorodý, metrická analýza, analýza obrazu, Mikulčice, včasný stredovek BIBLIOGRAFIA Barta, P., Hajnalová, M., Látková, M. (2014): Radiocarbon dating of plant macro-remains from river channel at PL 93 in Mikulčice and its implication for reconstruction of sediment deposition processes. In. L. Poláček (ed.): Mikulčice river archaeology new interdisciplinary research into bridge no. 1, Internationale Tagungen in Mikulčice 9, Brno, 113-116. Táto štúdia bola podporená vedeckou grantovou agentúrou APVV-0598-10: Archeologická chronometria na Slovensku. 54


What are the prospects for geoarchaeological interpretations of Medieval dwelling floors? Case study from Padovec, Brno Lenka Lisá1, Marek Peška2, Aleš Bajer1, Libor Petr3, Pavel Lisý1

Institute of Geology CAS, Prague, CZ; 2Archaia Brno, o.p.s., CZ; 3Department of Botany and Zoology, Faculty of Science, Masaryk University, Brno, CZ 1

The beginnings of Moravian towns (13th Century) are known just from archaeological excavations, therefore the demarcation of the medieval burger´s plots is the main interest of urban archaeology. One of the discussed issues in medieval archaeology is the recognition of differences between dwelling houses and farming-out buildings. Their type of construction, type of used construction material as well as floor plans are quite similar. One of the possibilities how to study differences between those two types of dwellings is to study their infillings. Especially laminated infilling is usually the sign of floor presence and might uncover information about the type of dwelling and maintenance. The basic methodological tools we suggest are micromorpohology, polen and phytolith analyses. There were macro and microscopically described laminated deposits within three Medieval Age objects of different age at the locality Padovec, Brno. The site is located at the edge of the old Brno Centre near town walls (Bašty). The interpretation of the oldest object is farming house with preserved stabling (but not visible as a stabling in macro). According to the micromorphological study there was identified the composition of floor layers and using palynological analyses in combination with phytolith analyses was interpreted the composition of stabling. Grass and straw was used for bedding. Using micromorphology we can be sure that phytoliths founded there are from stabling not from excrements. The interpretation of younger object is dwelling house with preserved deposits originated during daily use of house. Trampling was documented there. The material similar to the stabling was recognized also in deep hole nearby (working pit?, storage pit?, waste pit?). Upper part of the laminated infilling recorded in this pit was burned. The interpretation of this finding might be connected with the maintenance of the storage pit. KEY WORDS: Medieval dwellings, geoarchaeology, floor deposits, micromorphology, pollen analyses, phytolith analyses

55


Makrozvyšky pestovaných rastlín zo žiarových hrobov pilinskej a kyjatickej kultúry v Cinobani (okr. Poltár) Jana Mihályiová1, Vladimír Mitáš1 Archeologický ústav SAV, Nitra, SR

1

Autori sledujú výskyt pestovaných rastlín na žiarovom pohrebisku z mladšej a neskorej doby bronzovej v Cinobani, okr. Poltár. V rokoch 2007–2014 sa na tomto nálezisku (pod vedením Václava Furmánka a spoluautora príspevku) preskúmalo 314 hrobov pilinskej a kyjatickej kultúry, z ktorých sa získalo 730 archeobotanických vzoriek. Z pohrebiska pochádza vyše 4700 kusov rastlinných zvyškov. Vo vzorkách dominujú uhlíky z listnatých drevín, používaných pri kremácii. Hlavnú pozornosť autori nateraz venujú makrozvyškom pestovaných rastlín, ktoré sa identifikovali v siedmich hroboch. V piatich prípadoch je doložený hrach siaty (Pisum sativum) a po jednom prípade jačmeň siaty (Hordeum vulgare) a proso siate (Panicum miliaceum). Vybrané hroby patria prevažne kyjatickej kultúre, teda na koniec mladšej a do neskorej doby bronzovej. Sortiment rastlín z Cinobane je dokumentom ich úlohy v pohrebnom ríte a nepriamym svedectvom o ich pestovaní v dobe popolnicových polí na juhu Slovenského rudohoria. Predpokladá sa, že praveké obyvateľstvo podhorských oblastí tohto typu s menej bonitnými pôdami bolo zamerané skôr na nepoľnohospodársku produkciu. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: Cinobaňa, doba popolnicových polí, pohrebisko, rastlinné makrozvyšky Príspevok vznikol v AÚ SAV v rámci riešania projektu VEGA 2/0091/16: Slovensko v dobe bronzovej - križovatka súvekých európskych civilizácií.

56


Člověk a krajina v období mladého paleolitu na Moravě z hlediska studia sídelních strategií Ondřej Mlejnek1, Petr Škrdla2

Interdisciplinaria Archaeologica – Natural Sciences in Archeology, ČR; 2Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno, v. v. i., ČR 1

Příspěvek se věnuje studiu moravské krajiny a jejího využívání lidmi v období mladého paleolitu. Vedle přírodovědných disciplín, jako je například geologie, klimatologie (analýzy izotopů kyslíku), botanika (palynologie, antrakologie, studium makrozbytků) nebo paleontologie přispívá v poslední době ke studiu problematiky související s poznáním pleistocenní krajiny a jejího využívání lidmi také archeologie, a to zejména studiem sídelních strategií paleolitických lovců a sběračů. Využívá přitom kromě tradičních archeologických metod (zejména povrchové prospekce) také nástroje moderní techniky (GIS software, GPS) a také geografické a kartografické metody. Se studiem sídelních strategií v užším slova smyslu začal již počátkem devadesátých let minulého století Jiří Svoboda (1994), který se zaměřil například na okolí Drnovic u Vyškova, kde působil amatérský sběratel Miroslav Daněk. K většímu zaměření specialistů na paleolit na studium sídelních strategií došlo ale až po zpřístupnění systému GPS široké veřejnosti v roce 2000. Právě používání systému GPS při povrchových sběrech paleolitické štípané industrie umožnilo značné zpřesnění lokalizace polohy jednotlivých lokalit a také možnost poměrně přesně lokalizovat místa nálezu jednotlivých artefaktů. Na perspektivy studia sídelních strategií v období mladého paleolitu poukázal projekt zaměřený na studium mladopaleolitického osídlení Dolnomoravského úvalu (Škrdla 2005). V rámci tohoto projektu se podařilo prokázat značné odlišnosti v sídelních strategiích pravěkých lidí na počátku mladého paleolitu (aurignacien) a v jeho střední části (gravettien). Na základě znalosti sídelních strategií tvůrců jednotlivých technokomplexů bylo v tomto regionu dokonce možné přibližně datovat i méně výrazné soubory štípané industrie. V dalších letech došlo k podrobnějšímu průzkumu paleolitického osídlení včetně studia sídleních strategií také v dalších oblastech, jako je např. Moravský kras, Podpálavská oblast, Brněnsko, Vyškovko, Prostějovsko, Kroměřížsko, Krumlovský les, Pojihlaví nebo údolí Bobravy (citace literatury k jednotlivým regionům viz např. Mlejnek 2015, 146). V současné době tedy máme k dispozici práce věnované sídlením strategiím mladopaleolitických lovců ve většině v tomto období intenzivněji osídlených moravských mikroregionů. Možná tedy nastal čas na syntetické zpracování této problematiky, která má jistě co říct k tématu využívání krajiny středního Podunají lidmi v období druhé poloviny poslední doby ledové. 57


KĽÚČOVÉ SLOVÁ: mladý paleolit, Morava, sídelní strategie, povrchový sběr, GIS BIBLIOGRAFIA Mlejnek, O. (2015): Paleolit východních svahů Drahanské vrchoviny. Dissertationes Archaeologicae Brunenses/Pragensesque 18. Masarykova univerzita, Brno. Svoboda, J. (1994): The Upper Paleolithic settlement of the Vyškov Gate: Regional survey 1988-1992. Památky archeologické 85, 18-34. Škrdla, P. (2005): The Upper Paleolithic on the Middle Course of the Morava River. Dolnověstonické studie 13, Archeologický ústav AV ČR Brno, Brno.

Obr. 1. 3D model reliéfu (východní svahy Drahanské vrchoviny) se znázorněním polohy jednotlivých paleolitických lokalit (program Surfer).

58


Nález monoxylu v Šamoríne

Ivan Nagy1, Peter Barta2, Mária Hajnalová3

Žitnoostrovské múzeum v Dunajskej Strede, SR; 2Katedra archeológie FF, Univerzita Komenského v Bratislave, SR; 3Katedra archeológie FF, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, SR 1

Poster predstavuje nález monoxylu, ktorý sa nachádza v zbierkach Žitnoostrovského múzea v Dunajskej Strede. Zaoberá sa problémami taxonomickej determinácie dreviny a možnosťami chronometrického datovania artefaktu. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: monoxyl, determinácia taxónu dreviny, chronometrické datovanie Táto práca bola podporená Fondom na podporu umenia a Agentúrou na podporu výskumu a vývoja na základe zmluvy č. APVV-0598-10: Archeologická chronometria na Slovensku.

59


Klima versus mikroklima v závěru posledního glaciálu Zdeňka Nerudová1

Centrum kulturní antropologie, MZM Brno, ČR

1

V závěru posledního - viselského – glaciálu nastává před asi 30 tisíci poslední chladný výkyv (LGM), trvající přibližně 10 tisíc let. Současně je toto poslední glaciální maximum nejmladším chladným obdobím v historii země. Krajina je klimaticky – globálně - obvykle rekonstruována jako parková tundra se zakrslými lesíky, ve středním Podunají se v době závěru posledního glaciálu měla nacházet kombinace mozaikových parků a chladné sprašové stepi, jejichž vegetaci tvořily odolné byliny typu pelyněk a merlíkovité, faunu pak drobní obratlovci. V místech pahorkatin a nižších vrchovin snad rostly zbytky odolnějších dřevin (borovice lesní), v některých oblastech byl objeven i modřín. V nivách řek, kde byly příhodnější mikroklimatické podmínky, rostly vrby a rakytník. Přesto byl celkový ráz krajiny bezlesý. Ze zvířat se vyskytoval pižmoň, lední liška, lumík a sob. Podle malakozoologických nálezů se ale tehdejší podmínky podobaly současnému klimatu subarktického rázu: vedle vyloženě chladnomilných zástupců se zde vyskytovaly také takové druhy, které dnes žijí ve vnitroasijských stepích. V příznivějších oblastech žily i náročnější druhy. Odrazem závěru LGM v archeologickém materiálu je pokles počtu známých lokalit (vysídlení původních sídelních oikumen). Příčinou měly být zhoršené klimatické podmínky, které významně ovlivnily střední, západní a severní Evropu. Z rámce globálního modelu klimatu se vymykají poznatky o menších územních celcích, kde se klima díky specifickým lokálním podmínkám mohlo významně odlišovat. Může za to zejména odlišnost geomorfologie střední Evropy vzhledem k rovinám severní a západní Evropy. Botanická data naznačují, že asi není správné uvažovat o prostředí Moravy v období glaciálního maxima jako o krajině s drsným klimatem pokryté bezlesou tundrou nebo stepí. Také re-analýza archeologických dat dokládá, že naše území nebylo neosídlené. GIS rekonstrukce charakteru osídlení období LGM vzhledem ke geomorfologii terénu ukazuje, že lidé k osídlení preferovali mikroklimaticky vhodnější oblasti. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: LGM, globální klima, mikroklimatické podmínky BIBLIOGRAFIA Nerudová, Z., Neruda, P. (2015): Moravia between Gravettian and Magdalenian. In: S. Sázelová, M. Novák and A. Mizerová (eds): Forgotten times and spaces: New perspectives in paleoanthropological, paleoetnological and archeological studies. 1st Edition. Brno: Institute of Archeology of the CAS; Masaryk University: 378–394. Nerudová, Z., Doláková, N., Novák, J. (2016): New information augmenting the picture of local environment of the LGM/LGT in the context of the Middle Danube Region. The Holocene 26(9): 1345–1354. 60


Arzén náš každodenný? Používanie arzénu v starovekom Egypte a dosah na človeka a krajinu Martin Odler1, Jiří Kmošek2

Český egyptologický ústav FF UK, Praha, ČR; 2Vysoká škola chemicko-technologická, Praha, ČR

1

Význam starovekého Egypta pre poznanie minulosti spočíva v pestrosti dostupných prameňov. K dávno známym písomným a ikonografickým prameňom len postupne pristupujú aj pramene archeometrické a paleoenvironmentálne. Nové pramene môžu potom spätne ovplyvniť zaužívané interpretácie. Ako prípadová štúdia pouslúži arzénová meď, používaná v starovekom Egypte najmä v 4.-2. tisícročí pred Kr. Len v posledných rokoch zisťujeme, ako veľmi rozšírená bola. Keď v šesťdesiatych rokoch vyšla práca Johna Harrisa o staroegyptských mineráloch (Harris 1961), ktorá sa zaoberala aj kovmi a ich zliatinami, jestvovalo len málo analyzovaných predmetov z arzénovej medi. Situáciu mohla zmeniť štúdia E. R. Eatona a H. McKerrella s analýzou veľkých súborov v Ashmolean Museum, Oxford (Eaton, McKerrell 1976). Ukázali rozšírené používanie arzénovej medi nielen v Egypte v období 4.-2. tisícročí pred Kr. No štúdia zahrnovala len sumárne výsledky, bez detailov o analýzach jednotlivých artefaktov a vyšla v časopise World Archaeology, ktorí egyptológovia pravidelne nečítajú. Až ostatné roky poskytli viac materiálu. Viacero artefaktov z arzénovej medi bolo identifikovaných v projekte v spolupráci Českého egyptologického ústavu, VŠCHT a Egyptského múzea Lipskej univerzity, ktorí viedli obaja autori príspevku (Kmošek, Odler et al. 2016); a v projekte v spolupráci Českého egyptologického ústavu a Kunsthistorisches Museum Wien, vedenom hlavným autorom príspevku. Z arzénovej medi boli vyrábané remeselnícke nástroje, modely nástrojov, zrkadlá, britvy, zbrane a nádoby. Doplnenie súboru poskytli aj dosiaľ detailne nepublikované dáta z Ashmolean Museum v Oxforde a analýzy v niekoľkých ďalších projektoch, napr. na artefaktoch v Bruseli (Rademakers et al. 2016). Arzénová meď sa stáva významnou zliatinou, ktorá sa musela odlišovať od iných zliatin medi, svojou belavou farbou a vlastnosťami. Metalografia niektorých artefaktov ukázala, že tvrdosť artefaktov sa dosahovala až žíhaním a kovaním, arzén samotný v zliatine nestačil. Preto sa musíme vrátiť späť ad fontes a pokúsiť sa o prehodnotenie písomných a ikonografických prameňov pri hľadaní zmienok o arzénovej medi. Ukazuje sa, že staré interpretácie nemusia platiť a je nutné prehodnotiť dostupné multi-škálové súbory dát. Metódy prístupu k práci s písomnými a ikonografickými prameňmi musia v budúcnosti zohľadňovať vo väčšej miere aj výsledky archeometrických výskumov, kvôli presnejšej rekonštrukcii minulosti. V príspevku budú prezentované a zhrnuté výsledky nových aj už publikovaných analýz artefaktov. Na základe nich sa budeme zaoberať možnosťami zmeneného pohľadu na získavanie rúd obsahujúcich arzén, resp. zmes medi a arzénu v miestach ich možného výskytu vo Východnej púšti. Takisto sa budeme venovať me-

61


tódam, ktoré môžu preukázať zvýšené vystavenie arzénu a iným toxickým prvkom v osteologickom materiáli. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: staroveký Egypt, včasná doba bronzová, arzénová meď, archeometalurgia, rekonštrukcia minulosti BIBLIOGRAFIA Eaton, E. R., McKerrell, H. (1976): Near Eastern Alloying and Some Textual Evidence for the Early Use of Arsenical Copper, World Archaeology 8, 169-191. Harris, J. R. (1961): Lexicographical Studies in Ancient Egyptian Minerals. Berlin. Kmošek, J., Odler, M. et al. (2016): Archaeometallurgical study of copper alloy tools and model tools from the Old Kingdom necropolis at Giza, in: M. Odler, Old Kingdom Copper Tools and Model Tools, Archaeopress Egyptology 14, Oxford: Archaeopress, 238–248. Rademakers, F., Verly, G., Delvaux, L., Degryse, P. (2016). Egyptian bronzes at the RMAH. A first look into the ancient Egyptian bronze collection at the RMAH, Brussels. Poster presented at 41st International Symposium on Archaeometry, Kalamata (Greece). Accessible via link: http://www.academia.edu/25778414/Egyptian_bronzes_at_the_RMAH

62


Sídelní síť a subsistenční strategie doby bronzové na příkladu regionu Vyškovské brány David Parma1, Mária Hajnalová2, Hana Uhlířová3

Ústav Archeologické památkové péče Brno, v.v.i., ČR; 2Katedra archeológie FF, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, SR; 3Labrys o.p.s., Praha, ČR 1

V rámci regionálně zaměřeného projektu se podařilo shromáždit kvalitní archeologická data o podobě a proměnách sídelní sítě doby bronzové ve středně velké regionu. Vybrané území se nachází v klasické sídelní oblasti s předpokladem kontinuálního osídlení po celé pravěké období, přesto lze jasně prokázat výrazné změny v prostorovém rozložení a rozsahu využívané oblasti, včetně úplné absence aktivit v její části. Tato evidence je srovnána s dostupnými daty o subsistenčních strategiích vycházejícími ze zpracování rostlinných makrozbytků, osteologického materiálu a bioarcheologických dat získaných z lidských skeletů. V úvahu je brána rovněž proměna podoby sídelních areálů jako archeologického pramene. Cílem je pokusit se vysledovat, do jaké míry a zda vůbec se změny ve způsobu obživy odrážejí v proměnách sídelní sítě. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: sídelní struktury, doba bronzová, subsistence, Morava

63


Plant Economy and Land Use in Ancient Thrace during the First Millennium BC Lenka Parvoničová1

Institute of Classical Archaeology, Charles University in Prague, CZ

1

The proposed study will focus on human–environment interactions in the region of ancient Thrace during the first millennium B.C., from the Early Iron Age to the Hellenistic epoch. The more significant impact of increasing human activities on the environment, namely cultivation of plants and pastoralism, both connected with extensive deforestation, associated with the higher social and economic pressure can be detected since the Late Bronze Age and Early Iron Age. In the following phase of agriculture development, since the seventh century BC when the first Greek colonies were founded in the Northern Aegean, Thrace became an important part of the Eastern Mediterranean macro-region. Archaeological evidences of ancient agriculture, primarily based on archaeobotanical and archaeozoological analyses, suggest that human activity dramatically increased at the beginning of the fifth century BC. Noticeable changes in land-use, clearly related to the Greek influence on the Thracian economic growth, are well-documented in various archaeological records. Furthermore, ongoing interdisciplinary research at the site of the ancient Greek inland emporium Pistiros (Adjiyska Vodenitsa, Bulgaria) brings a rich source of information about predominant crop production and commonly used plants throughout the whole area. Pistiros played a significant role in the North Aegean trade network, not only as a commercial crossroad but also as the key point of contacts between the Thracian and the Greek world. KEY WORDS: land-use, agriculture, Thrace, Pistiros, environment REFERENCES Chapman, J., Magyari, E., Gaydarska, B. (2009): Contrasting subsistence strategies in the Early Iron Age? – New results from the Alföld Plain, Hungary, and the Thracian Plain, Bulgaria. Oxford Journal of Archaeology 28 (2): 155–187. Hristova, I., Atanassova, J., Marinova, E. (2016): Plant economy and vegetation of the Iron Age in Bulgaria: archaeobotanical evidence from pit deposits. Archaeological and Anthropological Sciences 8: 1–14. Marinova, E., Tonkov, S., Bozilova, E., Vajsov, I. (2012): Holocene anthropogenic landscapes in the Balkans: the palaeobotanical evidence from southwestern Bulgaria. Vegetation History & Archaeobotany 21: 413–427. Popova, T. (2013): Palaeobotanic analysis in the region of the town of Septemvri-Pistiros and its neighbourhood. In: Bouzek J., Domaradzka L., Archibald Z.H. (eds.): Pistiros V: Excavations and Studies. Prague: 255–263. Tonkov, S., Bozilova, E., Marinova, E., Jűngner, H. (2008): History of vegetation and landscape during the last 4000 years in the area of Straldzha mire (southeastern Bulgaria). Phytologia Balcanica 14/2: 185–191. 64


Bohatý les na počátku holocénu – lokalita Valča ve světle mezioborového paleoenvironmentálního výzkumu Petr Pokorný1, Jan Hošek1,2,3, Lucie Juřičková2, Petra Zahajská2, Jindřich Prach1,2, Vojen Ložek1,2

Centrum pro teoretická studia, Univerzita Karlova v Praze, ČR; 2Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, ČR; 3Česká geologická služba, Praha, ČR

1

Vojenem Ložkem popsaná lokalita v údolí sestupujícím z Malé Fatry do Turčianské kotliny byla v posledních letech podrobena novému paleoenvironmentálnímu výzkumu. Mocné souvrství, de-facto potokem prořízlá travertinová kupa, vydává na 12 m profilu podrobný sled vývoje přírodního prostředí za období přibližně 9500 až 5000 let BP a to mimo oblast přímého výrazného vlivu lidského osídlení. Ukazuje se, že klimatické výkyvy okolo odeznívání glaciálu, popsané pro severní polokouli z vrtů Grónským ledovcem, jsou jasně detekovatelné i v lokálním měřítku jedné Karpatské oblasti. Na druhou stranu se ale v kryté poloze v údolí, v jakési kapse mezi horami, projevovaly jen do jisté míry a už od doby min. před 9 tis. lety zde vládne uzavřený živný suťový les hostící nebývale bohaté společenstvo šneků a rostlin, včetně časných výskytů ruderálních druhů rostlin jinak považovaných za plevelné a synantropní. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: Malá Fatra, travertín, paleoekologie, palynologie, malakologie, vegetace

65


Antropogenní požárová aktivita evropských hor s příkladem zaniklé středověké vesnice Spindelbach v Krušných horách Ivana Pravcová1

Archeologický ústav, Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, ČR

1

Příspěvek se zaměřuje na rešerši antropogenních požárových aktivit napříč evropskými horami a sleduje jejich vliv na změnu holocenní krajiny – především na změnu vegetace například vlivem zemědělství prováděného technikou slash-and-burn, transhumance, těžby. Tyto aktivity jsou sledovatelné nejčastěji od počátku zemědělství v neolitu, dále v eneolitu a největšího vrcholu pak dosahují v době bronzové a železné, kdy je třeba více orné půdy k zemědělství a také více pastvin a otevřeného prostoru pro dobytek. V některých oblastech docházelo k vypalování lesních porostů i na přelomu letopočtu a ve středověku, kdy se kromě samotného vypalování jednalo i o údržbu stávajících luk a pastvin. Jako příklad je uvedena zaniklá středověká vesnice Spindelbach v Krušných horách (okres Chomutov), kde probíhal v letech 2010-2011 archeologický výzkum pod vedením Tomáše Klíra (Ústav pro archeologii FF UK) a Evy Černé (ÚAPP SZ Čech). Jednou z mnoha prováděných analýz byla analýza mikrouhlíků z 82 cm hlubokého profilu pocházejícího z návesního rybníčku a odebraného z předpokládané hráze. Byla stanovena absolutní koncentrace mikrouhlíků na základě jejich počtu a měřena plocha jejich povrchu. Také byly rozčleněny podle morfologických parametrů dle studie Umbanhowar et al., 1998. Z profilu jsou získána radiokarbonová data, podle nichž se můžeme zaměřit na otázky týkající se požárové aktivity vesnice a vývoje po jejím zániku. Především zda před založením samotné vesnice, jejíž první písemná zmínka pochází z roku 1356, se může uvažovat o odrazu lidského vlivu ve formě žďáření. Či zda po zániku vsi (poslední zmínka 1481) se vyskytuje antropogenní požárová aktivita například během 30ti leté války. Pozornost je věnována i nejsvrchnější (recentní) vrstvě, která by měla zachytit dopad regionálního znečištění, nebo naopak přinést zjištění, že se znečištění této marginální oblasti vyhnulo. Důležitá v tomto případě bude přítomnost kulovitých uhlíkových částic (SCP). Jsou tvořena nedokonalým spalováním fosilních paliv za vysokých teplot a transportována skrz atmosféru na velké vzdálenosti. Jejich míra koncentrace se pak využívá ke studiu historie ukládání znečišťujících příměsí v atmosféře. Tato informace by mohla reflektovat právě znečištění a dnešní industriální ráz této oblasti. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: požárové aktivity, mikrouhlíky, Spindelbach BIBLIOGRAFIA Conedera, M. et al. (2016): Insights about past forest dynamics as a tool for present and future forest management in Switzerland, Forest Ecology and Management, 1-13. Hylmarová, L., Klír, T., Černá, E. (2013): Železné předměty ze zaniklého Spindelbachu v Krušných horách. K výpovědi detektorového průzkumu. Archeologia Historica 38, 569-609. Umbanhowar, Ch. et al. (1998): Experimental production and analysis of microscopic charcoal from wood, leaves and grasses. The Holocene 8 (3), 341-346. 66


Charcoals in alluvia of Kamionka River (Holy Cross Mountains, central Poland) as traces of natural and anthropogenic processes – case study Paweł Przepióra1, Tomasz Kalicki1, Marcin Frączek1, Mariusz Chrabąszcz1, Łukasz Podrzycki1

Department of Geomorphology, Geoarchaeology and Environmental Management, Institute of Geography, Jan Kochanowski University in Kielce, Kielce, PL 1

Kamionka is a meandering mountain river with 17 km length. It is a right-hand tributary of the Kamienna river. Kamionka catchment is located northward of the the Holy Cross Mountains, where the Lower Triassic sandstones in bedrock occur and forming a dome-shaped hills. Basins and valleys are filled with fluvioglacial deposits from the Oder and Wartha glaciations. Present-day Kamionka cuts in these deposits in the Suchedniów and Ostojów area (Przepióra et al. 2014). This area is located within the Old Polish and Central Industrial District, which developed industrial activity based on the mining and processing of iron ore, which lead to many anthropogenic changes in the catchment (Piasta 2012). One of macromeanders, probably secondary rejuvenated in the Holocene, between Ostojów and Suchedniów has been drilled. The thickness of the peaty filling of palaeochannel does not exceed 45 cm, and its bottom was 14C dated at 5620±70 BP (MKL-3251) 4616-4336 cal BC. At depths of 20 and 33 centimeters are thin (1 cm) layer of small charcoals. They may be the remains of the small, probably natural forest fire during the Atlantic or Subboreal. This is confirmed by the research of present-day post-fire sediments, which was found in many places in the catchment area close to the forest, for example in the vicinity of Błoto in the Łosiennica river valley (left-side tributary of Kamionka river)(Przepióra et al. 2015, 2016). In the Łączna, Ostojów and Suchedniów section, functioned at least 7 forges powered by a water wheel in the XVI century (Bielenin 1993). Their location and activity was recorded in numerous archival and historical materials. Kamionka in this period was already heavily anthropogenically changed - in many places, was changed course of the river and built a dam with artificial reservoirs. Old forges infrastructure (embankments and dry channels) is very well visible on the archival and contemporary maps of the area (Przepióra 2016). In the river section downstream of the old forge and water mill at Jędrów near Ostojów in overbank sediments (depth 130 cm) are preserved layers of medium sands with single charcoals. Charcoals were 14C dated at 40±80 BP (MKL-3250) 1799-1943 cal AD, while clastic alluvia by OSL method at 0.44±0.06 ka (UJK-OSL-68). Charcoal layers in sediments in this case is a traces from the period of an increased activity of forge at Jędrów in last centuries (Piasta 2012). Similar traces, probably anthropogenic, were found in the sediments of the Kamionka floodplain in the Suchedniów area. 67


KEY WORDS: Kamionka, charcoals, forges, forest fires, sediments REFERENCES Bielenin, K. (1993): Starożytne górnictwo i hutnictwo żelaza w Górach Świętokrzyskich. Wydanie drugie, poszerzone i poprawione. Kieleckie Towarzystwo Naukowe. Przepióra, P. (2016): Natural and historical changes of the Kamionka catchment (Suchedniów Platau) in Subatlantic, Kalicki T., Frączek M., (ed.) Abstract Book, Fluvial Archieves Group Biennial Meeting „Evolution of river valleys in Central Europe“, Uniwersytet Jana Kochanowskiego w Kielcach, 64. Przepióra, P., Kalicki, T., Podrzycki, Ł. (2014): Structure and origin of Kamionka river terrace in Suchedniów – first results. Sbornik abstrakt 20. Kvarter, Masarykova univerzita, 44. Przepióra, P., Król, G., Frączek, M., Kłusakiewicz, E., Kalicki, T. (2015): Traces of fires in the present day and prehistoric sediments. Sbornik abstrakt 21. Kvarter, Masarykova univerzita, 42. Przepióra, P., Król, G., Kalicki, T., Frączek, M., Kłusakiewicz, E. (2016): Pożary lasów i ich ślady w osadach współczesnych oraz prehistorycznych – pierwsze wyniki. III Ogólnopolska Konferencja Młodych Naukowcow „Przyroda – Las – Technologia”, Uniwersytet Przyrodniczy w Poznaniu 44. Piasta, S. (2012): Leksykon Suchedniowa. Towarzystwo Przyjaciół Suchedniowa, Kielce.

68


Příspěvek k diskuzi o odlesňování krajiny ve středověku Richard Rosenberg1, Petr Karlík1

Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze, ČR

1

Proces „velké kolonizace“ může být sledován z řady úhlů pohledu, např. historického, paleobotanického a právního. My k tématu přistupujeme z lesnického hlediska, jako k problému lesní těžby. Komparací známých údajů, jako je přibližná rozloha kolonizovaného území, odhadovaný počet zainteresovaných kolonistů a časové vymezení celého procesu, jsme dospěli k názoru, že každý z nově usazených musel odlesnit plochu o velikosti přibližně 6 ha. Náročnost tohoto odlesnění se odvíjela, kromě jiného, od kvality porostu. Na příkladu lesa Borek ukazujeme na nejednoznačnost údajů v souvislosti s vymezením pojmu les. Významným přínosem pro přesnější kvantifikaci manuální náročnosti pak může být provedení pokusu s kácením sekerou. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: vrcholní středověk, kolonizace, les

69


Neobvyklý nález sov pálených a další zvířecí kosti z hrobky AS 91 (Abúsír, Egypt) Zdeňka Sůvová1, Marie Peterková Hlouchová1

Český egyptologický ústav FF, Univerzita Karlova Praha, ČR

1

V jižním Abúsíru, jižně od Kaaperovy mastaby (AS 1) byla na podzim r. 2016 během expedice Českého egyptologického ústavu odkryta jiná staroříšská hrobka, AS 91, respektive její zbytky. Stavba byla totiž značně poničena. Superstruktura již prakticky neexistovala, zachovány zůstaly pouze fragmenty východní a jižní zdi. V podzemní části objektu byly zachyceny tři šachty; dvě z nich však byly nedokončené. Třetí šachta, 10,5 m hluboká, obsahovala nedostavěnou pohřební komoru s obdélníkovitou jámou vyhloubenou uprostřed. Z lidského pohřbu se dochovala pouze kostěná drť; mumie byla patrně poškozená nejen během rabování zlodějů. Hrobku můžeme předběžně datovat do přelomu 4./5. dynastie, k jejímu vyloupení došlo zřejmě ještě během starověku. Následnou dobu demolice hrobky je ještě obtížnější zařadit; mohlo k ní dojít jednorázově i postupně v průběhu času. V jižní části pohřební jámy byl učiněn neobvyklý nález v podobě pozůstatků dvou koster sov pálených. Oba ptáci – dle rozměrů kostí končetin se jednalo o dva samce – leželi na sobě, s hlavami směřujícími na západ. Na rozdíl od ostatních osteologických nálezů z pohřební komory (mikrofauna pocházející z potravy sov i menší soubor zvířecích kostí spojených s činností člověka) byly kostry sov tmavě pigmentovány. Toto zabarvení můžeme pravděpodobně spojit s existencí ztvrdlého bahna objeveného v pohřební jámě. Vzhledem ke způsobu uložení i k dalším okolnostem nálezu se zdá, že oba opeřenci byli do jámy naaranžováni záměrně; interpretace nálezu je však tradičně problematická. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: starověký Egypt, pohřeb, sova pálená, Tyto alba, mikrofauna BIBLIOGRAFIA Houlihan, P. F., Goodman, S. M. (1986): The Birds of Ancient Egypt. Warminster: Aris & Philips Ltd.

70


Konzumácia mäsa na hradoch v novoveku: prípadová štúdia z hradu Dobrá Niva Katarína Šimunková1, Noémi Beljak Pažinová1

Katedra archeológie FF, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, SR

1

Cieľom príspevku je predstaviť a interpretovať faunálne pozostatky z NKP Hrad Dobrá Niva v katastrálnom území obce Podzámčok, okres Zvolen. Archeologický výskum na lokalite uskutočnila Katedra archeológie UKF v Nitre v rokoch 2013 a 2014. Výskum priniesol nové informácie o datovaní hradu Dobrá Niva z hľadiska materiálnej kultúry i nové poznatky o stavebno-konštrukčnom vývoji hradného paláca a predhradia. Výskum pomohol k spresneniu pôdorysu hradného paláca a poznaniu doteraz neznámych prestavieb. Podarilo sa doplniť zároveň aj údaje o chronológii osídlenia a existencii drevenej palisády v blízkosti terénnej hrany vo východnej časti predhradia. Osteologické pozostatky (celkovo 1660 fragmentov) pochádzajú z dvoch sond situovaných na predhradí. Vyhodnotené boli kvantifikačnými metódami (NISP, DZF a MNI), podľa druhov a veku jedincov. Analýzou osteologického materiálu bola zistená veľká rozmanitosť druhov zvierat s dominanciou domácich druhov (hovädzí dobytok, ošípaná, kôň, ovca/koza, kura domáca, hus domáca) pred lovenými (jeleň obyčajný, zajac poľný, divé druhy vtákov, ryby). Zároveň tu boli zachytené aj pozostatky komenzálnych živočíchov (hlodavec). Archeologická vzorka fauny poukazuje na hlavne bežný domáci odpad, čo dokladajú viaceré stopy po sekaní a rezaní na kostiach. Zachytené na niektorých fragmentoch boli aj stopy po zuboch hlodavcov. Na kostiach domácich druhov (hovädzí dobytok, ovca/koza, ošípaná) boli spozorované známky po tepelnom spracovaní, ktoré na základe sfarbenia kostného tkaniva poukazujú na teploty od 285 – 900°C. To môže indikovať, že časť mäsa bola pripravovaná aj na otvorenom ohni, prípadne v peciach (Shipman, Foster, Schoeninger 1984). Vzhľadom na prírodné prostredie, v ktorom je hrad Dobrá Niva zasadený, poukázala analýza osteologického materiálu zvierat na lokálnu ekonomiku obyvateľov hradu pri získavaní mäsitej potravy s využitím lovu v blízkom lese a na pasienkoch ako doplnkovej stravy. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: Hrad Dobrá Niva, novovek, archeozoológia, lokálna ekonomika BIBLIOGRAFIA Shipman, P., Foster, G., Schoeninger, M. (1984): Burnt bones and teeth: an experimental study of color, morphology, crystal structure and shrinkage. Journal of archaeological science 11, 1984: 307 – 325. Tento príspevok vznikol v rámci riešenia projektu VEGA 1/0208/15: „Človek a hory v priebehu času – od pravekých hradísk k stredovekým hradom“. 71


Geochemické signály pohřebních areálů

Ladislav Šmejda1, Jan Horák1, Jana Alexandrová1, Michal Hejcman1

Katedra ekologie, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze, ČR

1

Významnou součástí kulturní krajiny jsou pohřební areály. V našem příspěvku se soustředíme na sledování chemického složení sedimentů a půd antropogenně obohacených o prvky pocházející z lidských ostatků. V archeologii se pro geochemickou detekci lidských aktivit nejčastěji využívá tzv. fosfátová analýza, náš výzkum je však založen na měření širšího spektra chemických prvků (Mg-U) metodou rentgenové fluorescenční analýzy (XRF). Zde prezentujeme předběžné výsledky z několika typově i chronologicky rozdílných pohřebních areálů a diskutujeme hlavní okruhy otázek, k jejichž řešení výzkum tohoto zaměření přispívá. Potenciál sedimentů a půd ovlivněných pohřbíváním zemřelých (tzv. nekrosolů) testujeme v prostředí pravěkých, středověkých a recentních pohřebišť, lokalizovaných na různorodých geologických substrátech. Snažíme se postihnout různé formy zacházení s těly zemřelých, jako je inhumace, kremace, či exkarnace. Ukazuje se, že pohřební areály jsou specifickým a značně komplikovaným případem sedimentárního archivu. Zdá se, že chemický signál pohřbených těl lze často dobře detekovat proti přirozenému pozadí a že z ekologického hlediska může být nabohacování sedimentů živinami pocházejícími z tkání pohřbených poměrně významným příspěvkem k jejich celkovému chemickému složení. Studium a případné praktické využití tohoto typu sedimentů ovšem pochopitelně naráží na určité komplikace. V některých situacích jde především o etické ohledy k ostatkům zemřelých, jindy narážíme též o metodickou nutnost vyrovnat se s tafonomickými a diagenetickými procesy a odlišením původního obsahu prvků v kostře, obsahu, který z kostí unikl do okolního sedimentu a obsahu, který se do kostí naopak druhotně dostal. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: geochemie půd, pohřbívání, lidské ostatky, živiny, nekrosoly, XRF BIBLIOGRAFIA Hejcman, M., Součková, K., Krištuf, P., Peška, J. (2013): What questions can be answered by chemical analysis of recent and paleosols from the Bell Beaker barrow (2500–2200 BC), Central Moravia, Czech Republic? Quaternary International 316, 179-189. Holliday, V. T., Gartner, W. G. (2007): Methods of soil P analysis in archaeology. Journal of Archaeological Science 34, 301-333. Macphail, R., Bill, J., Cannell, R., Linderholm, J., Rødsrud, C. L. (2013): Integrated microstratigraphic investigations of coastal archaeological soils and sediments in Norway: The Gokstad ship burial mound and its environs including the Viking harbour settlement of Heimdaljordet, Vestfold. Quaternary International 315, 131-146. Turek, J., Majer, A. (1999): Příklad aplikace fosfátové půdní analýzy na pohřebním nálezu v Tišicích (okr. Mělník). Archeologie ve středních Čechách 3(1), 205-212. Prezentovaný výzkum je zčásti podpořen grantem DEEPDEAD: Artefacts and human bodies in socio-cultural transformations (HERA.15.055). 72


„Hic sunt leones?“ Povodie rieky Moravy vo včasnom stredoveku Jakub Tamaškovič1, Stefan Eichert2, Mária Hajnalová3, Noémi Beljak Pažinová3, Dominik Repka3

Ústav archeologie a muzeologie FF, Masarykova univerzita, Brno, ČR; 2Institut für Urgeschichte und Historische Archäologie, Universität Wien, A; 3Katedra archeológie FF, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, SR 1

Zámerom príspevku je predstaviť problematiku výskumu makroregiónu dolnej Moravy, ktorý je rozdelený hranicou Slovenskej republiky (Záhorská nížina) a Rakúskej republiky (Marchfeld). Predmetom výskumu je vývoj sídelných štruktúr 6. – 11. storočia n. l. Sídelnú štruktúru pritom chápeme ako celok, v ktorom mala každá forma osídlenia a využitia krajiny (hradisko, sídlisko, pohrebisko a i.) svoju funkciu a význam – išlo teda o systém. Okrem socio-ekonomických (spoločenských) faktorov vplýval na vývoj tohto systému aj vzťah a interakcie medzi krajinou a činnosťou človeka, ktorá sa v nej odohrávala. Aby sme mohli tieto procesy pochopiť čo najlepšie, je nutné študovať prírodné prostredie a archeologické doklady o osídlení čo najkomplexnejšie. Pri potrebe komplexnosti však vyvstáva problém dnešných geopolitických hraníc. Tie by nemali byť limitom, respektíve určujúcim faktorom rozsahu výskumu, ktorý rieši vyššie popísanú problematiku v makroregionálnom merítku. Bilaterálny projekt „Hic sunt leones?“ Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre a Viedenskej zjednocuje doteraz samostatne, no zároveň súčasne prebiehajúce výskumy včasnostredovekého osídlenia na oboch stranách rieky Moravy. Riešené sú pri tom viaceré vzájomne prepojené okruhy otázok. Prvým je tradícia bádania v Záhorskej nížine a Marchfelde. V rámci zhodnotenia doterajšieho stavu bádania sa pracuje na vytvorení spoločnej databázy archeologických lokalít. Okrem archeologických dát sa zaoberáme aj zhrnutím a porovnaním výskumných metód, ktorými boli dnes známe lokality rozpoznané a skúmané. Druhým okruhom je prírodné prostredie. Popri spoločnom prvku, ktorým je údolná niva rieky Moravy, sa v záujmovom regióne nachádza viacero rozličných zložiek krajiny, akými sú na príklad viate piesky Borskej nížiny. Keďže krajina prešla od včasného stredoveku viacerými zmenami, pozornosť venujeme aj dynamike prírodného prostredia a výrazným zásahom do krajiny (regulácie vodných tokov a pod.). Kľúčovou úlohou projektu je navrhnúť jednotnú metodiku pre ďalšie spracovanie spoločných archeologických dát a environmentálnych podkladov. Keďže po prvýkrát pôjde o digitálne dáta, súčasťou tejto metodiky sú analýzy pomocou Geografických informačných systémov a rôznych foriem štatistických metód. Projekt „Hic sunt leones“ je súčasťou aktuálne prebiehajúcich medzinárodných výskumov, ktoré sa zaoberajú včasnostredovekou sídelnou štruktúrou Pomoravia v rámci Českej, Rakúskej a Slovenskej republiky. Prínos prezentovaného projektu 73


spočíva najmä v sprístupnení databázy lokalít odbornej aj laickej verejnosti prostredníctvom geoinformačných mapových podkladov dostupných na internete aj po ukončení projektu. Za prínos taktiež pokladáme poukázanie na viaceré rozdiely v možnostiach realizácie archeologických výskumov v Marchfelde a Záhorskej nížine, ktoré vyplývajú na príklad z rozdielov v legislatívach oboch krajín alebo v dostupnosti rôznych kvalít mapových podkladov. Napriek týmto obmedzeniam však prostredníctvom spolupráce môžeme skúmať sídelné štruktúry 6. – 11. storočia ako komplexný systém. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: Morava, Záhorská nížina, Moravské pole, včasný stredovek, osídlenie Príspevok vznikol s podporou Agentúry na podporu výskumu a vývoja v rámci projektu číslo SK-AT-2015_0012.

74


Včasnostredoveké osídlenie Záhorskej nížiny vo vzťahu k prírodným podmienkam – limity a možnosti výskumu Jakub Tamaškovič1, Marek Hladík2

Ústav archeologie a muzeologie FF, Masarykova univerzita, Brno, ČR; 2Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i., Středisko pro slovanskou a středověkou archeologii, ČR 1

Krajina záujmového regiónu, Záhorskej nížiny, zahŕňa viacero typov prírodného prostredia, ktorému sa muselo osídlenie počas svojho historického vývoja prispôsobovať, no zároveň bolo taktiež vystavené vplyvom a činnosti človeka. Pri výskume sídelných štruktúr sa tak stretávame s dvoma dynamicky sa meniacimi premennými. Poznanie dynamiky zmien krajiny, ako aj novovekých výrazných zásahov do jej podoby (regulácie riek a pod.), je tak dôležitou súčasťou metodiky výskumu osídlenia Záhorskej nížiny v 6. – 1. polovici 13. storočia n. l. Cieľom príspevku je charakterizovať prírodné podmienky uvedeného regiónu a poukázať na limity (re)konštrukcie vývoja tejto krajiny počas včasného stredoveku, ako aj počas mladších historických období až do dnešnej podoby. Zároveň chceme poukázať na fakt, že poznanie dynamiky zmien v krajine môže dopomôcť k lepšiemu pochopeniu postdepozičných procesov, ktorým sú artefakty vystavené. Z krajinotvorného hľadiska môžeme za dominantný prvok v Záhorskej nížine považovať rieku Moravu, ktorá je zároveň západnou hranicou tohto územia. Prostredníctvom máp z 18. – 19. stor., ako aj dodnes zachovaných sústav mŕtvych ramien, môžeme čiastočne rekonštruovať priebeh tohto toku pred reguláciou z prvej tretiny 20. stor. Rieka vytvárala údolnú nivu, ktorá hraničí s ďalším dominantným prvkom krajiny – Borskou nížinou. Ako súčasť Záhorskej nížiny predstavuje ca. 410 km2 viatych eolitických pieskov. Smerom na sever a východ prechádza terén nížiny do pahorkatého reliéfu a do predpolí Bielych a Malých Karpát, ktoré záujmovú oblasť geograficky uzatvárajú. Na základe doterajšieho stavu bádania je možné charakterizovať vzájomné vzťahy včasnostredovekého osídlenia a prírodného prostredia. Ide o základné prvky v sídelnej stratégií, akými sú na príklad umiestnenia sídlisk vzhľadom na vzdialenosť vodného toku, vlastnosti terénu a iné parametre. K testovaniu hypotézy, že tieto vzťahy medzi osídlením a krajinou neboli náhodné, sme zvolili analýzy pomocou Geografických informačných systémov (ESRI ArcGIS 10.2). Limitom, ktorý v tomto prípade platí, je obmedzená možnosť použitia mapových podkladov zobrazujúcich dnešný stav prírodného prostredia. Je samozrejmé, že tento stav krajiny nemôžeme bez kritického prístupu prevziať do modelovania vzťahov voči včasnostredovekému osídleniu. Ďalším limitom je obmedzená možnosť rekonštrukcie podoby krajiny, akou je na príklad zastúpenie druhov porastov, modelovanie zalesnenia krajiny a pod. Zároveň, kvôli malému množstvu systematických archeologických výskumov v oblasti, resp. aj vzhľadom na to, že väčšina týchto 75


výskumov sa uskutočnila v 50. – 70. rokoch 20. stor., máme k dispozícií len malé množstvo archeobotanických vzoriek poskytujúcich obraz o pestovaných plodinách počas včasného stredoveku. Spoločným menovateľov všetkých týchto obmedzení je nedostatok paleo a archeobotanických dát. Tie sú pre záujmové obdobie známe hlavne z opevnených lokalít centrálneho významu (Mikulčice – Valy, Břeclav – Pohansko, Bratislava – Hradný vrch), v rámci ktorých existuje dlhšia tradícia archeologických výskumov. Z uvedeného vyplýva, že z paleo a archeobotanických dát môžeme vývoj krajiny Záhoria v 6. – 1. polovici 13. stor. rekonštruovať len v obmedzenej miere. Kvôli rozdielnej kvalite a kvantite dát z rôznych oblastí toku Moravy sa taktiež možnosti (re)konštrukcii krajiny líšia aj medzi jednotlivými časťami záujmového územia. Najväčšiu absenciu dát pritom môžeme konštatovať pre dolný tok rieky. K skvalitneniu argumentov a hypotéz však poľa nás prispieva dôkladná kritika archeologických a environmentálnych dát, ako aj spolupráca s ďalšími vednými odbormi. Tým sa zároveň vytvárajú podmienky pre získavanie nových dát. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: Záhorská nížina, krajina, Morava, niva, dáta Príspevok vznikol s podporou Agentúry na podporu výskumu a vývoja v rámci projektu číslo SK-AT-2015_0012.

76


Paleolimnologická rekonštrukcia zmien prostredia v banskoštiavnickej banskej oblasti počas posledných 250 rokov: predbežné výsledky Katarína Trnková1, Ladislav Hamerlík1,4, Radovan Kyška-Pipík2, Juraj Majer1, Katarína Thomková1, Ferdinand Šporka3, Peter Bitušík1

Fakulta prírodných vied, Univerzita Mateja Bela, Banská Bystrica, SR; 2Ústav vied o Zemi SAV, Banská Bystrica, SR; 3Ústav zoológie SAV, Bratislava, SR; 4Department of Quaternary Geology, Institute of Geological Sciences, Polish Academy of Sciences, Warsaw, PL 1

Banská činnosť v okolí Banskej Štiavnice má tisícročnú históriu, pričom najväčší rozmach ťažby rudných nerastov v tejto oblasti sa považuje obdobie medzi začiatkom 18. a druhou polovicou 19. storočia. Baníctvo bolo základom ekonomického rozvoja tejto oblasti, na druhej strane však stovky rokov ťažby rúd nepochybne spôsobili poškodenie prostredia a výrazne zmenili okolitý reliéf. Mnohé antropogénne štruktúry, najmä vodné nádrže, sa stali súčasťou krajiny a paradoxne zvýšili jej atraktivitu. To bol zrejme dôvod, prečo sa dopad baníckej činnosti doteraz hodnotil skôr ako geomorfologický činiteľ než ako vážny environmentálny problém. Na posúdenie rozsahu vplyvov človeka na prostredie v období, z ktorého nie sú k dispozícii výsledky meraní, resp. pozorovaní, je možné využiť paleolimnologické metódy, ktoré používajú jazerné sedimenty ako archív historických zmien. Naše výskumné aktivity sú zamerané na štúdium rozsahu a intenzity ľudských vplyvov, ako aj dynamiky a časovania procesov vedúcich k súčasnému stavu terestrických a vodných ekosystémov za posledných ~ 250 rokov. V roku 2015 a 2016 boli odobrané sedimenty z troch nádrží vodohospodárskeho systému (Veľká Richňava, Vindšachta a Rozgrund) pomocou oceľového jadrovača pracujúceho na hydraulickom princípe. Odberu predchádzal prieskum sonarom, ktorý poskytol akustický obraz výplne nádrže a umožnil výber miesta s najväčšou hrúbkou sedimentov. Jadrá boli sedimentologicky opísané a vek sedimentov datovaný analyzovaním izotopov 210Pb a 137Cs alfa a gama technikou. Ako proxy dáta boli, resp. sú analyzované: obsah organickej hmoty v sedimentoch, peľové zrná, rozsievky, zvyšky lariev pakomárov a perloočiek. Vzhľadom k tomu, že ešte nie sú vykonané všetky analýzy, predkladáme len čiastočné výsledky. Obsah organickej hmoty v sedimentoch nádrže Rozgrund, postupne narastá od najstarších vrstiev po najmladšie a indikuje zvyšovanie trofie nádrže; náhle nárasty množstva OM súvisia zrejme s obdobiami vypustenia nádrže, kedy terestrická vegetácia, ktorá zarástla dno, bola následne zaplavená vodou. Palynologickou analýzou stratigrafického záznamu nádrže Veľká Richňava 77


sa zistili zmeny, ktoré potvrdzujú prepojenie medzi antropickou činnosťou a zmenami vegetácie v okolí. K najvýraznejším zmenám dochádza približne v polovici sedimentačného profilu, kde úbytok zástupcov drevinnej zložky vegetácie a nárast peľových zŕn tráv a pastevných indikátorov súvisí s odlesnením územia. Neskôr do peľového spektra pribúda smrek ako vysádzaná ekonomická drevina a smerom k vrchným vrstvám sedimentu sa postupne zloženie vegetácie podobá súčasnej skladbe lesov Banskej Štiavnice a okolia. Výraznejší pokles peľu tráv a pastevných indikátorov svedčí o určitom útlme ľudských aktivít v území a postupnom zalesňovaní oblasti. Významný je nález peľu severoamerického invázneho rodu Ambrosia, pretože môže pomôcť stanoviť časový rámec prenikania tohto významného alergénu na územie Slovenska. Hojnejší výskyt nepeľových objektov vodných makrofytov a rias pravdepodobne indikuje eutrofizáciu nádrže. Subfosílna fauna pakomárov (Chironomidae) z nádrže Veľká Richňava vykazuje výrazne zmeny pozdĺž sedimentačného profilu. Zmeny pomeru litorálnych a profundálnych taxónov naznačujú, že v histórii nádrže došlo k výrazným osciláciám vodnej hladiny. Zo striedania taxónov s rôznymi nárokmi na množstvo rozpusteného kyslíka pri dne zase môžeme usudzovať na zmeny trofických pomerov. Oba javy mohli byť spôsobené opätovným vypúšťaním a napúšťaním ako aj rôznou mierou zarybnenia nádrže. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: paleolimnológia, multi-proxy prístup, banská činnosť, vodné nádrže, tajchy, Banská Štiavnica Výskum je realizovaný s podporou projektu VEGA 1/0664/15 a s využitím prístrojového vybavenia získaného v rámci projektu OP Výskum a vývoj – ITMS 26210120024.

78


Praha - Dolní Chabry: Neobvyklý soubor rostlinných makrozbytků z raně středověké chaty Zdeněk Vaněček1, Kateřina Čermáková1, Jiří Vávra1, Milan Kuchařík1 Labrys o.p.s., Praha, ČR

1

Příspěvek obsahuje informace získané díky záchrannému archeologickému výzkumu z února 2016 vyvolanému stavbou rodinného domu v ulici U Rybníčka v Dolních Chabrech na severním okraji Prahy. Na místě byly doloženy dvě fáze osídlení. Z doby římské pocházejí dvě pece a několik dalších zahloubených objektů. Střední dobu hradištní (800 - 950) reprezentuje především polozahloubený či zahloubený jednoprostorový dům přibližně čtvercového půdorysu o stěně 3,3 m se sloupy v rozích a středech stěn. Tyto pozůstatky sloupů poukazují pravděpodobně na sochovou konstrukci sedlové střechy s hřebenovou vaznicí. V severovýchodním rohu domu byl zachycen pozůstatek kamenné pece, jejíž konstrukce byla po zániku objektu rozhrnuta směrem ke středu polozemnice. Přibližně v polovině objektu se podařilo zachytit vypálený hliněný omaz stěn s otisky dřevěných konstrukcí. Stěny domu byly dochovány do výšky až 0,6 m. Na dně obydlí bylo v podlaze z udusané hlíny identifikováno 191 tyčových jamek, které jsou pozůstatkem vnitřního vybavení domu. Z domu pochází mimo velkého množství keramických střepů z období rs3 také kruhové závaží tkalcovského stavu. Pro archeobotanickou analýzu byly vzorkovány všechny výplně včetně pece a dalšího topeniště. Flotačně plavené vzorky poskytly poměrně bohaté soubory zuhelnatělého dřeva i ostatních rostlinných zbytků. Jejich koncentrace se pohybovala kolem 3 RM/litr výplně, ale dosahovala až k 14 RM/litr. Jak je obvyklé, nacházel se téměř ve všech vrstvách dub (Quercus). Ve všech vzorcích se dále nacházel nějaký jehličnan, nejčastěji borovice (Pinus) nebo jedle (Abies). Listnáče byly vzácnější. Zaznamenali jsme mimo jiné javor (Acer), buk (Fagus), topol či vrbu (Populus/Salix) a lípu (Tilia). Spektrum nalezených uhlíků ukazuje na využívání dřeva z různých stanovišť (břehy vodních toků, suché a teplé i vlhké stinné svahy) vyskytujících se v docházkové vzdálenosti od sídliště. Ostatní rostlinné makrozbytky pocházely především z planých rostlin, mezi kterými převládaly plevele a rumištní druhy. Nejčastější byly merlíky (Chenopodium spp.), svízel pochybný (Galium spurium) a opletka (Fallopia covolvulus). Pozoruhodný je pravidelný (ale jen nečetný) výskyt semen lilku černého (Solanum nigrum) a blínu černého (Hyoscyamus niger) ve výplních zemnice a jejich naprostá absence v jiných vzorkovaných kontextech. Zejména nálezy blínu v destrukci pece a v podlahové vrstvě svádějí k úvaze o jeho používání v objektu. Za pozornost dále stojí soubor získaný z uloženiny 1063. Obsahuje relativně vysokou koncentraci rostlinných zbytků (13,6RM/litr) s výraznou převahou značného počtu planých druhů. Objevují se zde plevele i rumištní druhy (včetně blínu) ale i nízké druhy trávníků jako jetel (Tri79


folium sp.) nebo písečnice (Arenaria sp.). Jejich přítomnost lze těžko vysvětlit. Mohly se snad vyskytovat v trusu hospodářských zvířat, který byl spálen. Z pěstovaných druhů byl ve výplni objektu nalezen kompletní raně středověký sortiment obilnin a dále konopí (Cannabis sativa) a nejistě určený hrách (Pisum sativum) a čočka (Lens esculenta). KĽÚČOVÉ SLOVÁ: archeobotanika, střední doba hradištní, blín, mrva

80


Buried Holocene soils and their information value for the interpretation of ancient landscape. Case study Vršce Lenka Vejrostová1, Lenka Lisá2, Jan Novák3, Radek Novák4, Aleš Bajer5

Department of Physical Geography and Geoecology, Faculty of Science, Charles University, Prague, CZ; 2Institute of Geology CAS, Prague, CZ; 3LAPE, Department of Botany, Faculty of Sciences, University of South Bohemia, České Budějovice, CZ; 4Regional museum and gallery in Jičín, CZ; 5Department of Geology and Pedology, FFWT, Mendel University, Brno, CZ 1

Buried soils might be a useful environmental archive for the understanding past climate and the role of human in the development of recent soil record. Their presence in the landscape is limited, therefore the research and methodological approaches in this field is still the progress. Buried soils are usually connected with the archaeological record, so their research brings also the information value linked to the past occupation. Case study presented in this paper introduce the archaeological site Vršce. The site is located on the shallow slope composed of loess and loess like deposits. Recent soil cover correspond more likely to the Cambic soils. There was excavated a number of sunken features of the Lusatian culture. The objects are sunken in the brown soil, which was lately covered by slope deposits and the new soil started to develop there. The methodological approaches used for the determination of the information value at two separate sections were the sedimentology connected with micromorphology, grain size analyses and pedogeochemical analyses as for example Mehlich III, total geochemical composition, CEC, TOC and TN. Also macroremains and anthracological analyses of buried soils and infillings of objects were studied. Finally, three different horizons were divided, with typical sighs of plowing in the recent layer confirmed also by presence of different fertilizers together with the course sand fraction. The presence of the buried A horizon is detected by the increase of bacterial activity. There is a difference between the availability of different elements between recent and buried. A horizons given by different usage of fertilizers and usage of the soil. Buried soils and infilling of archaeological features contain the abundance of oak charcoal and also common presence of different cereals documenting the intensity of human occupation of the studied site. KEY WORDS: buried soils, sedimentology, Lusatian culture, Vršce

81


ZOZNAM ÚČASTNÍKOV

82

13. KONFERENCIA ENVIRONMENTÁLNEJ ARCHEOLÓGIE, 6.-7. február 2017, Nitra Bajer Aleš [email protected] Institute of Geology CAS, Prague, CZ Barta Peter [email protected] Katedra archeológie, Filozofická fakulta UK, Bratislava, SR Beljak Pažinová Noémi [email protected] Katedra archeológie FF, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, SR Benediková Lucia [email protected] Archeologický ústav SAV, Nitra, SR Beneš Jaromír [email protected] Laboratory of Archaeobotany and Palaeoecology (LAPE), Faculty of Science, University of South Bohemia in Ceske Budejovice, CZ Bernardová Alexandra [email protected] Laboratory of Archaeobotany and Palaeoecology (LAPE), Faculty of Science, University of South Bohemia in Ceske Budejovice, CZ Bielichová Zora [email protected] Archeologický ústav SAV, Nitra, SR Bíšková Jarmila [email protected] Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta MU, Brno, CR Bobula Ondřej Katedra geologie, Přírodovědecká fakulta, MU, Brno, CR Borzová Zuzana [email protected] Katedra archeológie FF, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, SR Březinová Gertrúda [email protected] Archeologický ústav SAV, Nitra, SR Budilová Kristýna [email protected] Laboratory of Archaeobotany and Palaeoecology (LAPE), Faculty of Science, University of South Bohemia in Ceske Budejovice, CZ Čišecký Čeněk [email protected] Archeologický ústav AVČR, Praha, v.v.i., CR Doubek František [email protected] Městské muzeum v Čelákovicích, p.o., CR Dresler Petr [email protected] Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta MU, Brno, CR Dreslerová Dagmar [email protected] Archeologický ústav AVČR, Praha, v.v.i., CR Dreslerová Gabriela [email protected] Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta MU, Brno, CR 83

13. KONFERENCIA ENVIRONMENTÁLNEJ ARCHEOLÓGIE, 6.-7. február 2017, Nitra Dvorakova Ivana [email protected] Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví, Fakulta stavební ČVUT, Praha, CR Václav Fanta [email protected] Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze, Praha – Suchdol, CR Frączek Marcin [email protected] Department of Geomorphology, Geoarchaeology and Environmental Management, Institute of Geography, Jan Kochanowski University, Kielce, PL Gálová Andrea [email protected] Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta MU, Brno, CR Gašpar Adam [email protected] Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta MU, Brno, CR Hajnalová Mária [email protected] Katedra archeológie FF, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, SR Havlická Zuzana [email protected] Archeoenvironmentální laboratoř, Ústav archeologie a muzeologie FF MU, Brno, CR Hlavatá Jana [email protected] Katedra archeológie FF, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, SR Horák Jan [email protected] Department of Ecology, Faculty of Environmental Sciences, Czech University of Life sciences; Prague, CZ Institute of Archaeology, Faculty of Arts, Charles University, Prague, CZ Chlup Tomáš [email protected] Ústav archeologické památkové péče středních Čech, Praha, CR Chrabąszcz Mariusz [email protected] Department of Geomorphology, Geoarchaeology and Environmental Management, Institute of Geography, Jan Kochanowski University, Kielce, PL Jamrichová Eva [email protected] Oddělení vegetační ekologie, Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Brno, CR Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta MU, Brno, CR Kalicki Tomasz [email protected] Department of Geomorphology, Geoarchaeology and Environmental Management, Institute of Geography, Jan Kochanowski University, Kielce, PL Karlík Petr [email protected] Faculty of Forestry and Wood Sciences, Czech University of Life Sciences in Prague, CZ Kočár Petr [email protected] Archeologický ústav AVČR, Praha, v.v.i., CR Kolář Jan [email protected] Oddělení vegetační ekologie, Botanický ústav AV ČR, v. v. i. Brno, CR Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta MU, Brno, CR 84

13. KONFERENCIA ENVIRONMENTÁLNEJ ARCHEOLÓGIE, 6.-7. február 2017, Nitra Komárková Veronika [email protected] Laboratory of Archaeobotany and Palaeoecology (LAPE), Faculty of Science, University of South Bohemia in Ceske Budejovice, CZ Komoróczy Balázs [email protected] Archeologický ústav AV ČR Brno, v.v. i., CR Kostrhun Petr [email protected] Moravian Museum, Brno, CZ Kovár Branislav [email protected] Archeologický ústav SAV, Nitra, SR Krčová Denisa [email protected] Archeologický ústav SAV, Nitra, SR Krofta Tomáš [email protected] Archeologický ústav AVČR, Praha, v.v.i., CR Kroutilova Zuzana [email protected] Institute of Classical Archaeology, Faculty of Arts, Charles University, Prague, CZ Kuchařík Milan [email protected] Labrys o.p.s., Praha, CR Kuncová Kristýna [email protected] Department of Botany, Faculty of Science, Charles University, Prague, CZ Kusztal Piotr [email protected] Department of Geomorphology, Geoarchaeology and Environmental Management, Institute of Geography, Jan Kochanowski University, Kielce, PL Kyselý René [email protected] Archeologický ústav AVČR, Praha, v.v.i., CR Látková Michaela [email protected] Archeologický ústav AV ČR Brno, v.v.i. AZ Mikulčice, CR Lisá Lenka [email protected] Institute of Geology CAS, Praha, CZ Lisý Pavel [email protected] Institute of Geology CAS, Praha, CZ Majerovičová Tereza [email protected] University of South Bohemia in Ceske Budejovice, CZ Mihályiová Jana [email protected] Archeologický ústav SAV, Nitra, SR Mitáš Vladimír [email protected] Archeologický ústav SAV, Nitra, SR 85

13. KONFERENCIA ENVIRONMENTÁLNEJ ARCHEOLÓGIE, 6.-7. február 2017, Nitra Mlejnek Ondřej [email protected] IANSA, CZ Nerudová Zdeňka [email protected] Centrum Kulturní antropologie, Historické muzeum, Moravské zemské muzeum, Brno, CZ Novák Jan [email protected] Laboratory of Archaeobotany and Palaeoecology (LAPE), Faculty of Science, University of South Bohemia in Ceske Budejovice, CZ Center for Theoretical Study, Charles University, Prague, CZ Novák Radek [email protected] Regionální muzeum a galerie v Jičíně, p.o., CZ Odler Martin [email protected] Czech Institute of Egyptology, Faculty of Arts, Charles University, Prague, CZ Parma David [email protected] ÚAPP Brno, v.v.i., CZ Parvoničová Lenka [email protected] Institute of Classical Archaeology, Faculty of Arts, Charles University, Prague, CZ Peška Jaroslav [email protected] Archeologické centrum Olomouc, CZ Prach Jindřich [email protected] Centrum pro teoretická studia, Univerzita Karlova, Praha, CZ Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha, CZ Pravcová Ivana [email protected] Faculty of Philosophy, University of South Bohemia in Ceske Budejovice, CZ Przepióra Paweł [email protected] Department of Geomorphology, Geoarchaeology and Environmental Management, Institute of Geography, Jan Kochanowski University, Kielce, PL Repka Dominik [email protected] Katedra archeológie FF, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, SK Rosenberg Richard [email protected] Faculty of Forestry and Wood Sciences, Czech University of Life Sciences in Prague, CZ Sůvová Zdeňka [email protected] Český egyptologický ústav, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, Praha, CZ Šmejda Ladislav [email protected] Department of Ecology, Faculty of Environmental Sciences, Czech University of Life Sciences Prague, CZ Šimunková Katarína [email protected] Katedra archeológie FF, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, SK 86

13. KONFERENCIA ENVIRONMENTÁLNEJ ARCHEOLÓGIE, 6.-7. február 2017, Nitra Tamaškovič Jakub [email protected] Ústav archeologie a muzeologie, Filozofická fakulta MU, Brno, CR Trnková Katarína [email protected] Fakulta prírodných vied, Univerzita Mateja Bela, Banská Bystrica, SR Ulbrichová Iva [email protected] Department of Forest Ecology, Faculty of Forestry and Wood Sciences, Czech University of Life Sciences in Prague, CZ Válek Petr [email protected] Městské muzeum v Čelákovicích, p.o., CR Vaníček Jiří [email protected] Faculty of Forestry and Wood Sciences, Czech University of Life Sciences in Prague, CZ Vaníčková Eva [email protected] Centrum kulturní antropologie, Historické muzeum, Moravské zemské muzeum, Brno, CR Varsik Vladimír [email protected] Katedra klasickej archeológie, Filozofická fakulta, Trnavská univerzita v Trnave, SR Vejrostová Lenka [email protected] Department of Physical Geography and Geoecology, Faculty of Science, Charles University, Prague, CZ Vlach Marek [email protected] Archeologický ústav AV ČR Brno, v.v. i., CR Vychronová Michaela [email protected] Laboratory of Archaeobotany and Palaeoecology (LAPE), Faculty of Science, University of South Bohemia in Ceske Budejovice, CZ Žaža Petr [email protected] Archeoenvironmentální laboratoř, Ústav archeologie a muzeologie FF MU, Brno, CR

87

13. KONFERENCIA ENVIRONMENTÁLNEJ ARCHEOLÓGIE, 6.-7. február 2017, Nitra Na prednej strane obálky – Krajina v okolí Ladíc. © Jaroslav Košťál Na zadnej strane prednej obálky – Koliňanský vrch a Gýmeš. © Jaroslav Košťál Na zadnej strane obálky – Kostol svätého Michala archanjela v Drážovciach. © Jaroslav Košťál Na zadnej strane zadnej obálky – Gýmeš a Veľký Tribeč. © Jaroslav Košťál

Kniha abstraktov 13. konferencie environmentálnej archeológie: „Človek a krajina...“, 6.-7.2.2017, Nitra, Slovenská republika Editori: Mária Hajnalová, Noémi Beljak Pažinová, Katarína Šimunková Vydavateľ: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre Technická úprava: doc. PhDr. Noémi Beljak Pažinová, PhD., Mgr. Katarína Šimunková Návrh obálky: doc. Mgr. Mária Hajnalová, PhD. Vydanie: prvé, 2017 Náklad: 120 ks Rozsah: 88 strán Tlač: NIKARA, s.r.o., Krupina ISBN 978-80-558-1140-6 88

9 788055

811406

© 2017 Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre ISBN 978-80-558-1140-6

Človek a krajina KONFERENCIA ENVIRONMENTÁLNEJ ARCHEOLÓGIE KNIHA ABSTRAKTOV február 2017, Nitra

Recommend Documents