Lomnice nad Popelkou
21
Název objektu
Šlechtova svobodárna čp. 1032 Adresa
Letná čp. 1032 Lomnice nad Popelkou
K. ú./ parcela č.
Lomnice nad Popelkou/st. p. č. 1251
Architekt
Čeněk Musil
Stavitel
František Kovář
Projekt
listopad 1940
Realizace
duben 1941 – říjen 1948
Vlastník
soukromé osoby
Typ objektu kolektivní obytná budova Typ památkové ochrany
bez památkové ochrany
Popis: Na podzim roku 1940 si zadala největší lomnická textilní továrna P. A. Šlechta a syn zpracování dělnické kolonie pro své zaměstnance u renomovaného jičínského architekta Čeňka Musila. Areál dělnických kolonií byl situován v městské části Letná pod úpatím hory Tábor. Původní záměr počítal s dvěma oddělenými dvoupatrovými budovami ženských a mužských svobodáren, mezi nimiž měl vzniknout parčík s vodní nádrží. Realizace se dočkala pouze západní budova ženských svobodáren. Dvoupodlažní zděná budova na výrazně protáhlém obdélníkovém půdoryse vyniká vysokými sedlovými střechami s vestavěným podlažím a půdními kójemi. Dispozice obytné části je zhruba trojtraktová se středovou chodbou a bočními standardizovanými pokoji. V suterénu byly prádelny, skladiště na palivo, kotelna a kóje. Přízemí bylo navrženo především jako velkokapacitní jídelna s kuchyní k společnému stravování, později bylo 1. NP upraveno na byty se společenskou místností. První a druhé patro sloužilo k bydlení s tím, že na krajních částech podlaží byly byty s vyšším standardem (samostatná kuchyně a koupelna), byty ve střední části s centrální chodbou měly společné toalety. Exteriér domu je bez výraznějšího architektonického dekoru s pohledovými omítkami a režným cihelným soklem, na nárožích pouze vynikají zděné kruhové kbelce na dešťovou vodu. Dřevěný krov je jednoduchý se stojatou stolicí. Šlechtova továrna zaznamenala v prvních letech 2. světové války ekonomický rozvoj, který vedl k poptávce po nové pracovní síle. Ve vyjádření lomnického městského úřadu v červnu 1941 se píše: „Stavba je nutná, protože v Lomnici n. P. je naprostý nedostatek bytů a zejména bytů pro ženy a ubytování těchto je pro firmu P. A. Šlechta a syn téměř podmínkou pro nepřetržitý chod provozu“. V roce 1945 byla Šlechtova továrna znárodněna, nově vzniklé Spojené továrny lněných a technických tkanin (v roce 1949 Technolen n. p.) pokračovaly ve výstavbě budovy a podle stavitele Kováře došlo v roce 1946 k drobným úpravám dispozice v podkroví. Po znárodnění bylo refinancování výstavby převzato Ministerstvem sociálních věcí a celkové náklady byly vyčísleny na 6 milionů Kčs. Budova si dodnes udržela původní funkci, ovšem bez přímé vazby na továrnu. Památkové zhodnocení: Budova Šlechtových svobodáren je kvalitním příkladem architektury z období 2. světové války, která byla výrazně ovlivněna stylem tzv. regionalismu. Tento styl architektury se výrazně projevil např. v návrzích na horské chaty a hotely, v městské sídlištní zástavbě i individuálním rodinném bydlení. V Libereckém kraji je tento styl spojen s tzv. Heimatstilem – německou variací této architektury 30.-40. let 20. století. Na objektu jsou patrné poruchy a nedostatečná údržba, které vedou k jejímu chátrání. Dům si v exteriéru zachoval původní architektonické řešení z doby svého vzniku (omítky, fasádní výplně, kování), interiéry jsou postupně generačně modernizovány podle aktuálních požadavků nájemců a vlastníků. Prameny a literatura: Stavební archiv Města Lomnice nad Popelkou. SOA Zámrsk, fond P. A. Šlechta a syn Lomnice nad Popelkou. Zpracovatel Mgr. Jiří Křížek
Datum 19. 11. 2010
Šlechtova svobodárna čp. 1032 – situační zákres
Šlechtova svobodárna – plánová dokumentace
Situace navržené novostavby ženských svobodáren. Projekt ke stavebnímu povolení od arch. Musila z listopadu 1940. Stavební archiv Města Lomnice n. P.
Půdorys přízemí a pohled na západní průčelí ženské svobodárny. Projekt ke stavebnímu povolení od arch. Musila z listopadu 1940. Stavební archiv Města Lomnice n. P.
Šlechtova svobodárna čp. 1032 – historická fotodokumentace
Pohled na městskou část Lomnice n. P. – Letnou v 50. letech 20. století od západu. V popředí vlevo zachycena budova svobodárny, vpravo od ní bytové domy národního podniku Technolen, které sice navázaly na původní koncept dělnické kolonie, ale bez projektu arch. Musila. Sbírka Jana Kodejšky.
Pohled na Lomnici od hory Tábor z přelomu 40. a 50. let 20. století. Do doby výstavby panelového sídliště byla svobodárna dominantní stavbou v obrazu města. Sbírka Jana Kodejšky.
Šlechtova svobodárna čp. 1032 – fotodokumentace současného stavu
Foto 100403jk DSC_0959 - pohled na západní a jižní průčelí svobodárny.
Foto 100403jk DSC_0964 - pohled na východní a severní průčelí svobodárny.
Šlechtova svobodárna čp. 1032 – fotodokumentace současného stavu
Celkový pohled na Lomnici nad Popelkou od západu. Budova svobodáren dole uprostřed, částečně zakrytá panelovou výstavbou. Fotografie z knihy Lomnice nad Popelkou a okolí, Lomnice n. P. 2010.
