Logistika zbytkové lesní biomasy Ing. Silvie Petránková Ševčíková
Seminář: Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2011 9.11. – 10.11.2011 v hotelu Mesit, Horní Bečva
-1-
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Co to je logistika zbytkové biomasy Sklizeň (sběr) biomasy, skladování, úprava a přeprava ke konečnému uživateli.
Zvládnuté logistické řízení v daném území je základní podmínkou úspěšného fungování celého systému produkce a využívání bioenergetických surovin jako zdroje energie.
-2-
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Logistika řeší tyto základní problémy
Zabezpečení dostatečného množství biomasy v místě – jelikož biomasa je obvykle rozptýleným zdrojem Zabezpečení dostatečného množství biomasy v čase – zdroje biomasy mohou mít sezónní charakter Zabezpečení požadované kvality biomasy – zdroje biomasy mají obvykle různorodou a proměnlivou kvalitu
-3-
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Zbytková lesní biomasa
Nejčastějším zdrojem - pilařské a dřevozpracující provozyodpadní produkt poskytují piliny a odřezky různého rozměru. Dalším zdrojem - odpadní dřevní biomasa z výchovných a mýtních těžeb v lesních porostech.
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Zbytková dřevní biomasa z výchovných a mýtních těžeb větve, asimilačními orgány, špičky stromů odřezky pařezy a kořeny
-5-
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Využitelnost zbytkové lesní biomasy
Využitelný objem závisí na – druhu těžby, stanovištích a terénních poměrech, volbě technologie V EU – 60-80% při využití lesní mechanizace V ČR – 35-65 %
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Technologie zpracování těžebních zbytků
Závisí na druhu těžebního zbytku – zbytky z mýtní těžby – pařezy a kořeny – dřevní hmota z probírek
Použité metody – klasická metoda výroby lesní štěpky – metoda svazkování těžebních zbytků
-7-
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Místa pro zpracování těžebních zbytků
lokalita „pařez“ lokalita „odvozní místo“ lokalita „sklad“
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Klasická metoda výroby štěpky
provedení těžby a sortimentace dříví tak, aby usnadnil i následné vyvážení klestu klest rozhazován po ploše, nebo kladen pod harvestor a přejížděn => prudce se snižuje jeho kvalita pro zpracování
-9-
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Vyvážení klest po těžbě je vyvážen na odvozní místo optimální případ - klest vyvezen jako první, pak dříví celý proces (vyvážení, štěpkování a odvozu), může trvat i několik měsíců v některých případech asi 30% těžebního odpadu ponecháno na pasekách
- 10 -
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Štěpkování klest vyvezený na hromadách se následně štěpkuje nebo drtí přímo do kamionů nebo kontejnerů skladování štěpky na zemi - třeba dbát zvýšené opatrnosti při nakládce ideální tvar hromady štěpky „obrácenému kornoutku na zmrzlinu“
- 11 -
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Doprava štěpky štěpka speciální velkoobjemové kamionech typu walkingfloor průměrná dopravní vzdálenost - do 80 km jedním směrem průměrně se přepravuje 80 prms, 22-23 tun z lesa se štěpka vyváží na deponii nákladními automobily s velkou průchodností terénem
- 12 -
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Přeprava dřevní štěpky traktorovou soustavou hodnota Spotřeba paliva
jednotky 3
l
2800
m
Doba dopravního cyklu
25
min
Průměrná dopravní výkonnost
9,9
t.km.h-1
Hodinová spotřeba paliva
7,2
l.h-1
Měrná spotřeba paliva
0,719
l.tkm-1
Náklady na přepravu
25,17
CZK tkm-1
Dopravní vzdálenost
- 13 -
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Svazkování potěžebních zbytků lisování do formy balíků o délce přibližně 3 metry, průměru 60 – 70 cm a váze cca 300 - 500 kg tato technologie v ČR zatím nenašla velké uplatnění (malé objemy těžby, vysoká pořizovací cena)
- 14 -
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Ukázka procesu svazkování
- 15 -
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Pařezy a kořeny hlavním nevyužitým zdrojem pro výrobu štěpky tvoří více jak 20 % suché biomasy stromu, pařezy se vyzvedávají pomocí bagru se štípacími kleštěmi pařezy jsou vyvezeny na odvozní místo vyvážečkou, kde jsou sušeny pařezové dříví dobré kvality je v zimním období nejlepším lesním palivem pro teplárny největším problémem jsou nečistoty – kameny, písek a hlína
- 16 -
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Zpracování pařezů a kořenů
- 17 -
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Lesní hmota z probírek 1 využití kombinace harvestoru a vyvážečky s kumulativní štípací hlavici - umožňuje vytěžit a svázat hned několik stromů naráz celá operace probíhá „na stojato“, stromy nepadnou na zem v případě použití samostatného harvestoru jsou stromy položeny na hromadu, v případě použití kombinace harvestoru a vyvážečky jsou stromy uloženy přímo do vyvážecí klece
- 18 -
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Lesní hmota z probírek 2 porost se rozčlení vyklizovacími linkami cca 2,5 m širokými po 15 - 20 m následuje směrové kácení vyznačených stromů, svazkování a vyklizení k vývozní lince vyváží se malou vyvážecí soupravou (5 t) nebo na laně traktoru na odvozní místo štěpkování či drcení se provádí až na odvozním místě výhodou této metody je zpřístupnění porostu, zbytky větví a vršků stromů jsou vyklizeny, kmeny jsou vyklízeny v celých délkách, neodvětvují se, nedochází tak k poškození ostatních stromů
- 19 -
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Ukázky těžby a vyvážení lesní biomasy
- 20 -
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Limitující faktory pro zpracování těžebních zbytků
svažitost terénu únosnost terénu kamenitost přibližovací vzdálenost odvozní vzdálenost na místo spotřeby
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Základní faktory ovlivňující cenu lesních zbytků
hodnota vstupního materiálu přibližování zpracování manipulace doprava skladování
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Náklady při produkci lesní štěpky v Kč/prms resp. Kč/t Kč/prms
Kč/t
platba vlastníkovi lesa
20
70,6
vyvážení
80
282,4
štěpkování/drcení
100
353
doprava mezisklad
30
106
nakládka
10
35,3
skladování
20
70,6
doprava odběratel 80 km
60
211,8
marže 10 %
32
113
celkem
352
1138
- 23 -
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Faktory ovlivňující výši přepravních nákladů: -
množství přepraveného materiálů – t/hod forma a objem přepravované biomasy – t/m3 vzdálenost na kterou je biomasa přepravována – km rychlost přepravy (závisí na druhu použitého dopravního prostředku) – km/hod kapacita přepravního prostoru - m3 spotřeba paliva v závislosti na vzdálenosti a druhu dopravního prostředku – l/km
- 24 -
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Objemové rozdíly různých materiálů o stejné hmotnosti
- 25 -
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Odhad výše emise CO2 dle různých druhů přepravy Způsob přepravy
Gram CO2 na tunu a km
Vnitrozemská lodní doprava
30,9
Vlak
22,8
Silniční doprava
123,1
Nákladní vozy (velkoobjemové)
397,4
- 26 -
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Srovnání přepravních nákladů podle různých způsobů transportů a typu přepravované biomasy (lesní biomasa) Forma přepravované biomasy
- 27 -
Způsob přepravy
Přepravní náklady €/MWh
Pelety
Lodní přeprava
16
Pelety
Železniční přeprava
17
Štěpka
Lodní přeprava
25
Štěpka
Železniční přeprava
28
Pakety
Lodní přeprava
18
Pakety
Železniční přeprava
20
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Konec pohádky o dřevní štěpce
⇒ ⇒
⇒
v polovině roku 2009 bylo ve velkých a středních teplárenských zdrojích V ČR spalováno cca 850 tis. tun dřevní biomasy ve stadiu zahájené realizace bylo celkem 13 zdrojů s potřebou cca 650 tis. tun ročně => využití veškerého ještě volný potenciál DŠ v ČR plánováno dalších 24 investic s potřebou cca 2,1 mil, tun!! aktualizace v říjnu 2010 => několik významných projektů již bylo zprovozněno a zhruba polovina volné DŠ - cca 350 tis, tun je tak již aktuálně spalována převis poptávky již nyní zvedá ceny dřevní štěpky do úrovně kolem 125 Kč/GJ počet zdrojů na dřevní biomasu by měl být regulován a to nějakou formou autorizace na výrobu měla by být podporována pouze kombinovaná výroba elektřina a tepla z biomasy s kompletní spotřebou vyrobeného tepla v městských, bytových a průmyslových objektech neměly by být podporovány nové zdroje pouze na výrobu elektřiny, které by přetlak poptávky ještě výrazně zvýšily - 28 -
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum
Děkuji za pozornost.
- 29 -
VŠB - Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum