Literatura pro nejmenší děti v MŠ Skřítek Knihovníček v mateřské škole

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Literatura pro nejmenší děti v MŠ Skřítek Knihovníček v mateřské škole

Vypracoval: Bc. Šárka Kopřivová Vedoucí práce: Mgr. Eva Svobodová České Budějovice 2017

Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., v platném znění, souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly, v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb., zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 2. 1. 2017

Bc. Šárka Kopřivová

Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Evě Svobodové za ochotu a odborné vedení mé závěrečné práce, za cenné rady a vstřícnost.

ANOTACE Závěrečná práce se zabývá předčtenářskou gramotností a dětskou literaturou pro věkovou skupinu dětí od 2,5 do 4 let v mateřské škole. Teoretická část je zaměřena na předškolní vzdělávání dětí mladších tří let z pohledu historie i dnešní doby. Dále poukazuje na předčtenářskou gramotnost, důležitost čtení v rodině, práci s knihou v mateřské škole a druhy literárních textů vhodné pro nejmenší děti. Praktická část obsahuje projekt, který je zaměřený na využívání české klasické literatury a aktivní zapojení literatury do vzdělávacího procesu v Mateřské škole v Nové Říši v měsíci březnu 2017. Projekt je rozdělen do 4 částí. Každý celek nabízí aktivity, kde hlavní roli hraje dětská kniha a především pohádka. Klíčová slova Mateřská škola, kniha, pohádka, knihovna, předčtenářská gramotnost, literatura, předškolní vzdělávání.

ABSTRACT This final thesis deals with pre-reading literacy and children’s literature for age group of 2.5 – 4 years in kindergarten. The theoretical part focuses on pre-school education of children younger than three years old from both the historical and contemporary point of view. It also focuses on pre-reading literacy, points out the importance of reading in family, the role of a book in kindergarten and suggests various literary texts appropriate for very young children. The practical part includes a project which deals with the use of classic Czech literature. It also focuses on the way classic literature is connected to the process of education in the Nova Rise kindergarten in March 2017. The project consists of four parts. Each part suggests various activities involving children’s literature. The genre of fairy tale plays a crucial role. Key words: Kindergarten, book, fairy tale, library, pre-reading literacy, literature, pre-school education.

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................... 7 1.

2.

3.

4.

5.

Předškolní vzdělávání dětí mladších tří let ...................................................... 9 1.1.

Pohled do historie ..................................................................................... 9

1.2.

Jesle ......................................................................................................... 10

1.3.

Další instituce poskytující péči o děti mladší 3 let ................................... 11

1.4.

Současná mateřská škola......................................................................... 12

Dvouleté děti v mateřské škole ..................................................................... 13 2.1.

Uspokojování základních potřeb dětí v MŠ ............................................. 16

2.2.

Přiměřenost cílů a vzdělávací nabídky v mateřské škole ........................ 18

Předčtenářská gramotnost ............................................................................ 19 3.1.

Důležitost čtení v životě člověka ............................................................. 20

3.2.

Kniha ........................................................................................................ 20

3.3.

Čtení začíná v rodině ............................................................................... 21

3.4.

Zapojení rodičů do aktivit v mateřské škole ............................................ 22

3.5.

Práce s knihou mateřské škole ................................................................ 23

3.6.

RVP a předčtenářská gramotnost ............................................................ 24

Druhy literárních textů pro nejmladší děti .................................................... 26 4.1.

Říkadla a básně ........................................................................................ 26

4.2.

Pohádky a příběhy ................................................................................... 27

4.3.

Typy knih.................................................................................................. 27

4.4.

Časopisy ................................................................................................... 28

Skřítek Knihovníček v mateřské škole............................................................ 29 5.1.

ZŠ a MŠ Nová Říše.................................................................................... 29

5.1.1.

Charakteristika a identifikační údaje zařízení .................................. 29

5.1.2.

Organizace vzdělávání ...................................................................... 29

5.1.3.

Režim dne ......................................................................................... 30

5.2.

Metodická část projektu .......................................................................... 30

5.2.1.

Charakteristika projektu................................................................... 30

5.2.2.

Cíl ...................................................................................................... 32

5.2.3.

Materiální zajištění ........................................................................... 33

5.2.4.

Vzdělávací oblasti ............................................................................. 33

5.3.

Kde bydlí skřítek Knihovníček? ................................................................ 35

5.4.

Putování za pohádkou ............................................................................. 38

5.5.

Babičko, přečti mi pohádku ..................................................................... 40

5.6.

Krtek kamarád ......................................................................................... 42

ZÁVĚR ......................................................................................................................... 45 LITERATURA ............................................................................................................... 46 SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................ 49

ÚVOD Cílem této závěrečné práce je přiblížit činnosti s knihami a dětskou literaturou v mateřských školách, především u dětí mladších čtyř let. Současně je cílem práce přiblížit knihy a vztah ke čtení právě dětem již v prvních letech jejich života. Rozvíjet tak předčtenářskou gramotnost a vztah k české literatuře. Vybrala jsem tuto věkovou skupinu dětí, jelikož o předčtenářské gramotnosti se mluví spíše u dětí předškolních. V předškolním období se dítě učí kresebné cviky pro zvládání základů psaní, dále poznává písmena z abecedy, hlásky, fonologická cvičení a podobně. U dětí mladších se takový důraz na čtenářství a literaturu prozatím neklade. Proto jsem se rozhodla vymyslet a popsat program v mateřské škole pro tuto věkovou kategorii dětí. K tomuto tématu přistupuji z pohledu učitelky mateřské školy a několikaleté praxe knihovnice Obecní knihovny v Budíškovicích. Dále pak využívám znalosti a dovednosti získané studiem na Teologické fakultě JCU (Jihočeské univerzity) a znalosti z kurzu CŽV (celoživotního vzdělávání), Učitelství pro mateřské školy na Pedagogické fakultě JCU. V práci uplatňuji vlastní poznatky, ale přibližuji také názory odborníků na tuto problematiku. V teoretické části práce se zaměřím na předškolní vzdělávání dětí mladších tří let. Poukáži na historii předškolního vzdělávání, Jesle a další instituce zajišťující vzdělávání dětí mladších 3 let. Dále přiblížím stav současné mateřské školy. V další kapitole charakterizuji dvouleté děti v mateřské škole, přiměřenost cílů vzdělávacího programu a vzdělávací nabídku pro tuto věkovou kategorii. Dále představím pojmy jako je předčtenářská gramotnost, kniha, důležitost čtení nebo zapojení rodiny do čtenářství. V práci neopomenu ani na legislativní dokumenty – RVP (Rámcový vzdělávací program) pro předškolní vzdělávání v rámci předčtenářské gramotnosti. V poslední kapitole teoretické části blíže popíši druhy literárních textů pro nejmenší děti. Praktická část práce představuje projekt pro děti v Mateřské škole v Nové Říši s názvem – Skřítek Knihovníček v mateřské škole. Tento projekt se uskuteční v březnu v roce 2017. Projekt je rozdělen do čtyř částí. První část s názvem: „Kde bydlí skřítek 7

Knihovníček“ seznámí děti s knihami, knihovnou, s péčí o knihy a základními pojmy vztahujícími se k české literatuře. Druhá část se nazývá: „Putování za pohádkou“. Tato část představí dětem klasické české pohádky. Třetí týden s názvem „Babičko, přečti mi pohádku“ požádáme ochotné babičky, aby se zapojily do projektu v mateřské škole a přišly dětem přečíst pohádku. S dětmi nacvičíme krátké divadelní představení, které na konci týdne babičkám zahrajeme. Poslední týden s názvem „Krtek kamarád“ představí skřítek Knihovniček dětem svého dlouholetého kamaráda, Krtečka. Společně s dětmi se vydají jarní přírodou na cestu za dobrodružstvím. Tento projekt je zpracován tak, aby vycházel z RVP pro předškolní vzdělávání a ŠVP Mateřské školy v Nové Říši. Je přizpůsoben věkové kategorii dětí od 2,5 do 4 let, které navštěvují Mateřskou školu v Nové Říši. Veškeré nabízené aktivity se nemusí uskutečnit nebo povést, lze vymyslet i jinou variantu, například v případě nepřízně počasí, nemoci nebo aktuálního klimatu třídy. O předčtenářské gramotnosti dětí mladších čtyř let se v české odborné literatuře mnoho nepíše, přesto za podnětný a stěžejní materiál pro tuto práci považuji publikaci od autorky Ivy Tomáškové, Rozvíjíme předčtenářskou gramotnost (2015) a publikaci Dvouleté děti v předškolním vzdělávání od podzimu do zimy (2016) od autorek PhDr. Jany Kropáčkové, Ph.D., a Mgr. Hany Splavcové. Byla jsem mile překvapena, že se o předčtenářské gramotnosti mluví často i v časopise Informatorium. Časopis je určen učitelkám mateřských škol a vychovatelům a klade stále na knihy a čtenářství velký důraz, a to i v dnešní době moderních technologií.

8

TEOTERICKÁ ČÁST 1. Předškolní vzdělávání dětí mladších tří let V této kapitole se budu snažit přiblížit pohled na předškolní vzdělávání z pohledu historie i dnešní doby. Převážně se bude jednat o instituce pro děti mladší tří let. 1.1.

Pohled do historie

„Je vhodné si uvědomit, že institucionální péče o děti mladší 3 let není v historii naší společnosti nic nového. Společnost se vždy nějakým způsobem snažila poskytnout nejnutnější péči a ochranu nejmenším dětem. (…) Zřizování prvních veřejných institucí pečující o malé děti bylo spjato s životem chudých pracujících rodin, bohatší rodiny využívali služeb kojných, vychovatelek, služebných a guvernantek.“1 Nový pohled na dítě přináší Jan Ámos Komenský (1592 - 1670), který ve svém díle řeší základní teoretické otázky a cíle, obsah a metody předškolního vzdělávání. Nejenže děti označil za největší dar, ale spatřuje v nich i nadějný příslib lidstva, záruku správného vývoje celé společnosti. Vyžaduje, aby dospělí brali v úvahu přirozené potřeby dítěte, respektovali jeho práva a chápali ho již po narození jako plnohodnotnou lidskou bytost. Komenský zahrnuje i nejmenší děti do svého systému vševýchovy a vševědy, což znamená právo a požadavek na celoživotní vzdělávání, učení a přístup k němu pro všechny.2 „Jako zakladateli novodobé evropské pedagogiky mu přísluší světové prvenství i v koncepci předškolní výchovy. Ve své originální práci Informatorium školy mateřské (1633) představil předškolní vzdělávání jako nutný předstupeň obecného vzdělávání a jako nedílnou součást celoživotního rozvoje člověka.“3 „Vznik veřejných vzdělávacích institucí pro nejmenší ovlivnily převratné ekonomické, sociální a kulturní změny, k nimž došlo v průběhu 19. století. (…) V Rakousku-Uhersku, kam patřily i české země, fungovalo několik zařízení pro malé děti, kterým bylo nutno

1

KROPÁČKOVÁ, J., Dvouleté děti v předškolním vzdělávání od podzimu do zimy, str. 15. Srov. OPRAVILOVÁ, E., Předškolní pedagogika, str. 22. 3 PRŮCHA, J., Pedagogická encyklopedie, str. 143. 2

9

poskytnout nezbytnou náhradu za rodinou péči (nalezince a sirotčince). Od poloviny 19. století představovaly hromadnou veřejnou institucionální výchovu opatrovny, jesle, dětské zahrádky a mateřské školy. Tato zařízení měla ve většině zemí převážně pečovatelský charakter. V českém regionu převážila cílená snaha využít je k výchovnému působení, posílit tak vztah k vlastnímu národu a dát předškolním dětem základy trivia v mateřském jazyce.“4 „První česká mateřská škola vznikla v roce 1869 v Praze u sv. Jakuba. Postupně se síť těchto škol, často spojených s opatrovnami, díky jednotlivcům, spolkům a církvím rozšiřovala. Později byl vznesen požadavek, aby o tato zařízení pečovaly veřejné orgány, obce a stát.“ 5 1.2.

Jesle

„Největší rozvoj jeslí byl zaznamenán v poválečném období, kdy se společnost potýkala se zvýšenou potřebou zapojení žen do pracovního procesu. Instituce jeslí byla chápána jako zdravotnické zařízení pečující o zdravé děti do tří let.“6 „Od dnešních jeslí se ty původní odlišovaly zejména v důrazu na zajištění základních potřeb, kdy děti byly po příchodu vykoupány, převlečeny do čistého a nakrmeny, a na výchovu k vlastenectví – děti se učily české písničky, říkanky.“7 „V devadesátých letech začal v naší společnosti převažovat názor, že matky mají být s dětmi co nejdéle doma. V tuto dobu došlo ke snížení porodnosti, prodloužení rodičovské dovolené až na čtyři roky. Následně byla novelou školského zákona (1991) společná zařízení jeslí a mateřské školy vypuštěna ze školské soustavy. Zanikly jeslové třídy.“ 8 Důsledkem současné politiky byla redukce sítě jeslí, takže tvořily pouze zlomek z původního počtu zařízení. V celé české republice (Průcha, 2009) bylo jen málo přes 50 jeslových zařízení, administrativně řízených MZ a provozovaných krajskými

4

PRŮCHA, J., Pedagogická encyklopedie, str. 71. PRŮCHA J., Pedagogická encyklopedie, str. 71. – 72. 6 KROPČKOVÁ, J., Dvouleté děti v předškolním vzdělávání, str. 17. 7 KROPČKOVÁ, J., Dvouleté děti v předškolním vzdělávání, str.17. 8 KROPČKOVÁ, J., Dvouleté děti v předškolním vzdělávání, str. 20. 5

10

orgány. Rodiče se na jejich provozu podíleli poměrně vysokými poplatky. Jistou kompenzaci zatím poskytují mateřská centra, herní skupiny a kluby pro matky s dětmi, budované na základě občanské iniciativy nebo na bázi soukromé.9 „Jesle byly v roce 2011 vyjmuty Ministerstvem zdravotnictví ze seznamu zdravotnických zařízení, což znamenalo jejich úplný zánik v podobě, kterou známe. Na základě odkladu účinnosti tohoto zákona ukončily poslední jesle definitivně činnost k 31.12.2013.“10 1.3.

Další instituce poskytující péči o děti mladší 3 let

Mateřská centra, kluby a ostatní volnočasové instituce pro nejmenší děti jsou často zřizovány jako zapsané spolky, nebo soukromě na živnostenské oprávnění. Řídí se obecně platnými právními předpisy a zákony. Nejsou to školská zařízení, spadající pod MŠMT, ani nejsou zřizována Ministerstvem zdravotnictví. Často je ale navštěvují matky společně s dětmi a neřeší to jejich potřebu nastoupit dříve do zaměstnání. Pokud mají rodiče dostatek finančních možností, mohou si najmout soukromou chůvu nebo služby typu „baby-sitting“ či „au-pair“. Ve větších městech se zřizují dětské skupiny, které se řídí zákonem 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů.11 „Další možnost v péči o děti mladší tří let představují soukromá zařízení provozovaná v režimu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Jedná se o vázanou živnost, „péče o dítě do tří let v denním režimu“. Obsahová náplň živnosti je specifikována jako Individuální výchovná péče o svěřené děti do tří let věku v denním nebo celotýdenním režimu.“12

9

Srov. PRŮCHA, J., Pedagogická encyklopedie, str. 73. KROPČKOVÁ, J., Dvouleté děti v předškolním vzdělávání, str. 34. 11 Srov. KROPČKOVÁ, J., Dvouleté děti v předškolním vzdělávání, str. 34. 12 OPRAVILOVÁ, E., Předškolní pedagogika, str. 149. 10

11

1.4.

Současná mateřská škola

„Instituce pro předškolní vzdělávání v ČR jsou mateřské školy, podle zákona č. 561/2004 Sb. Nyní jsou chápány za školy v pravém slova smyslu, zatímco dříve byly chápány jako výchovná zařízení. Předškolní vzdělávání je organizováno pro děti od 3 do 6 let věku.“ 13 V případě odkladu povinné školní docházky až do 7 let věku dítěte. „Tendence vychovávat děti do tří let výhradně v rodinném prostředí způsobila, že ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi je u nás pro rodiny s dětmi do 3 let pomoc veřejných výchovných institucí nedostatečná.“14 V roce 2016 byla provedena úprava Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání na základě ustanovení zákona č. 82/2015 Sb. a zákona č. 178/2016 Sb., kterými se mění zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Upravený RVP PV nabývá účinnosti od 1. 9. 2016.15 Díky novele rámcového vzdělávacího programu, je umožněno začlenění dětí, které dovršili věk dvou let, do předškolního vzdělávání: „Dle školského zákona se s účinností od 1. 9. 2016 předškolní vzdělávání organizuje pro děti ve věku zpravidla od 3 do 6 let, nejdříve však pro děti od 2 let. Tato věta se s účinností od 1. 9. 2020 mění takto: Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku od 2 do zpravidla 6 let. S účinností od 1. 1. 2017 je předškolní vzdělávání od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky, povinné.“ 16 Pro děti mladší 5 let není předškolní vzdělávání povinné. Děti mohou nastoupit v průběhu roku, nemusí mateřskou školu navštěvovat pravidelně. Jejich příchody a odchody jsou též individuální, po domluvě s vedením mateřské školy a dle provozního řádu Mateřské školy. Současně s přihlédnutím a respektováním potřeb

13

PRŮCHA, J., Pedagogická encyklopedie, str. 58. PRŮCHA, J., Pedagogická encyklopedie, str. 73. 15 Srov. RVP pro předškolní vzdělávání, str. 2. 16 RVP pro předškolní vzdělávání, str. 6. 14

12

dítěte. Mateřská škola není v letošním roce povinna přijmout dítě do 5 let, ať už z kapacitních nebo jiných důvodů. Což se brzy změní. V roce 2020 bude škola povinna přijmout i dítě dvouleté, pokud to kapacita mateřské školy dovolí. „Školský zákon dále stanovuje přednostní přijímání dětí, které před začátkem školního roku dosáhnou nejméně čtvrtého roku věku (účinnost od 1. 9. 2017), nejméně třetího roku věku (účinnost od 1. 9. 2018), nejméně druhého roku věku (účinnost od 1. 9. 2020).“17 „Mateřská škola se organizačně dělí na třídy. Do tříd je možno zařazovat děti stejného či různého věku a vytvářet třídy věkově homogenní či věkově heterogenní.“ 18 Státní (obecní) mateřské školy navštěvují stále děti, které prozatím nedovršily věk 3 let, pokud to tedy kapacita mateřských škol dovoluje. Stále častěji se setkáváme ve státní mateřské škole s homogenní třídou takto malých dětí.

2. Dvouleté děti v mateřské škole Péče o dvouleté dítě je pro mnohé velkou zkouškou. Rozčilení rodiče o své ratolesti hovoří jako o „nezvladatelném“ dítěti. Tvrdohlavost dvouletých dětí, jejich záchvaty vzteku a neschopnost přijmout jakékoli omezení však patří k normálnímu vývoji dítěte. Na dvouleté dítě jsou dost často kladeny vysoké nároky. Má si osvojit mnoho nových schopností a dovedností, naučit se patřičně chovat, ve všem se zdokonalovat a vyhovět dospělým, i když často nechápe, co po něm vlastně chtějí. I když je tento rok náročný pro všechny zúčastněné, přináší sebou i spoustu dobrého. Dvouleté děti se často spontánně smějí, umí dát najevo své vřelé city. Osvojují si mnohé nové dovednosti a zdokonalují se v tom, co se naučily dříve.19 Dle statistických tabulek MŠMT je zastoupení dětí mladších tří let více než 10 % z celkového počtu dětí v mateřských školách a má mírně vzrůstající tendenci. (tabulka č.1)20

17

RVP pro předškolní vzdělávání str. 6. RVP pro předškolní vzdělávání str. 6. 19 Srov. ALEN, K. E., Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let, str. 89. 20 Srov. KROPÁČKOVÁ, J., Dvouleté děti v předškolním vzdělávání, str. 27. 18

13

Tabulka č. 1: Věkové rozložení dětí mladších tří let v Mateřských školách za posední dva školní roky21

Počet dětí, jež Celkový počet

Školní rok

dětí v MŠ

2014/2015

367 603

2015/2016

367 361

Celkový počet

dovršily tří let

dětí mladších

v rámci

Děti mladší dvou let

tří let

37 898

42 321

KR*

ŠR**

23

13

199

962

25

16

276

113

737

932

*KR – kalendářní rok **ŠR – školní rok

„Při vzdělávání dvouletých dětí je nutno si uvědomit, že primární nezastupitelnou úlohu zastává rodinná výchova. Na otázku, zda je vhodné zařazovat dvouleté děti do mateřských škol, lze odpovědět konstatováním, že tak jako některé tříleté nebo čtyřleté dítě ještě není zralé pro vstup do mateřské školy a může mít problémy s adaptací, jsou naopak mnohé dvouleté děti schopné bez problému a naopak s radostí navštěvovat mateřskou školu či jiné zařízení pro děti mladší tří let. Úkolem institucionálního předškolního vzdělávání je doplňovat rodinnou výchovu a zajistit dítěti podnětné prostředí k jeho rozvoji a aktivnímu učení, což je možné i u dvouletých dětí v mateřské škole.“22 Školský zákon 561/2004 sb. § 33 říká že: „Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování

21 22

ve

vzdělávání.

Předškolní

vzdělávání

napomáhá

Srov. KROPÁČKOVÁ, J., Dvouleté děti v předškolním vzdělávání, str. 27. KROPÁČKOVÁ, J., Dvouleté děti v předškolním vzdělávání, str. 40.

14

vyrovnávat

nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.“ 23 Tudíž by se měl vzdělávací program pro děti do tří let přizpůsobit samotnému dítěti a jeho vývojově specifickým potřebám. Je na zvážení každého rodiče, zda je jeho dítě zralé navštěvovat mateřskou školu. Vývoj dítěte také zohledňuje v RVP pro předškolní vzdělávání: „Předškolní vzdělávání se maximálně přizpůsobuje vývojovým fyziologickým, kognitivním, sociálním a emocionálním potřebám dětí této věkové skupiny a dbá na to, aby tato vývojová specifika byla při vzdělávání dětí v plné míře respektována. Předškolní vzdělávání nabízí vhodné vzdělávací prostředí, pro dítě vstřícné, podnětné, zajímavé a obsahově bohaté, v němž se dítě může cítit jistě, bezpečně, radostně a spokojeně a které mu zajišťuje možnost projevovat se, bavit a zaměstnávat přirozeným dětským způsobem.“ 24 V ranném dětství dochází k odpoutání dítěte z předchozí symbolické vazby s mateřskou osobou. Dítě prožívá aktivní separaci, samo odpoutává od matky (odběhne na pískoviště, dítě matku pozoruje, je blízko), nebo naopak pasivní separaci, dítě je odloučeno od matky (hlídá ho někdo jiný), na co dítě určitým způsobem reaguje (separační úzkost).25 Pasivní separace probíhá také v mateřské škole. Aby k ní nedocházelo, tak se rodičům doporučuje, aby v prvních dnech, kdy dítě navštěvuje mateřskou školu, trávilo čas v mateřské škole s ním. Dítě se začne postupně adaptovat na nové prostředí, učitele i ostatní děti. Současně tam má stále oporu v rodiči, nevznikne pasivní separace. Další dny rodič tráví v mateřské škole stále méně času a dítě si zvyká na nový kolektiv a jiné sociální prostředí. Pro lepší návyky dětí je důležitá každodennost a pravidelnost veškerých činností. Proto se doporučuje rodičům i pravidelně navštěvovat mateřskou školu.

23

Školský zákon 561/2004 sb. § 33. RVP pro předškolní vzdělávání str. 7. 25 Srov. KROPÁČKOVÁ, J., Dvouleté děti v předškolním vzdělávání, str. 40. 24

15

Na mateřskou školu by mělo být dítě určitým způsobem připravené. Už v období batolete by mělo umět přijímat do svého světa jiné lidi. Mělo by si umět s nimi hrát, respektovat to, co řeknou. Do úzkého okruhu kolem dítěte vstupují nejprve dospělé osoby, jako jsou prarodiče, tety. Dítě by mělo poznávat také svět jiných dětí, mělo by si umět s nimi hrát, dělit se o své hračky, půjčovat je, samo také vracet zapůjčené věci na svá místa nebo ostatním dětem. Dítě se také učí v kolektivu vrstevníků nové poznatky i fantazie. Tento svět je pro něj obohacující.26 Dítě se v mateřské škole poprvé setkává s širším stálým sociálním prostředím, než je jeho rodina. Mateřská škola se pro něj stává sociálním prostředím, kde probíhá první sociální učení dítěte. „Sociální učení označuje soubor procesů, jimiž se dítě učí – ve styku s druhými lidmi – žít ve společnosti, aktivně se do ní začlenit, dodržovat její normy, přejímat sociální role. Komunikovat, účastnit se sociální interakce.“27 2.1.

Uspokojování základních potřeb dětí v MŠ

„Základní lidské potřeby jsou společné všem lidským bytostem bez rozdílu pohlaví, rasy, věku. Jejich uspokojení vede k tomu, že se cítíme i fungujeme dobře, že se cítíme tělesně, psychicky a sociálně v pohodě. (…) Uspokojování základních lidských potřeb je tak zásadní, že nedostatky v této oblasti, zejména dlouhodobé nedostatečné uspokojování potřeb v průběhu dětství, může vážně narušit zdravý vývoj člověka.“ 28 „Abraham Maslow (2014) sestavil pyramidu potřeb, kde základnu tvoří bazální potřeby nižšího řádu, směrem k vrcholu nastupují psychické a sociální potřeby vyššího řádu, samotným vrcholem je seberealizace.“29

26

Srov. ŠPANĚLOVÁ, I., Dítě v předškolním období, str.12. ČÁP J., MAREŠ, J., Psychologie pro učitele, str. 192. 28 KOPŘIVA, P. a kol., Respektovat a být respektován, str. 190. 29 KROPÁČKOVÁ, J., Dvouleté děti v předškolním vzdělávání, str. 50-51. 27

16

Obrázek č. 1: Pyramida potřeb30

„Maslow tak graficky zdůraznil velice důležitý princip, podle něhož musí být nejprve uspokojeny potřeby umístěné v dolní části pomyslné pyramidy, potom se ozývají potřeby umístěné výše. Zvláště u malých dětí můžeme pozorovat, že uspokojené základních fyziologických potřeb je nezbytnou podmínkou k tomu, aby se uplatnily všechny další potřeby ležící nad nimi. Má-li malé dítě hlad nebo žízeň, nemá zájem ani o hru, ani o poznávání okolního světa, ale všemi projevy dává vehementně najevo potřebu uspokojit svůj hlad a žízeň“31 Právě u nejmenších dětí, bychom se měli zaměřit na uspokojování primárních fyziologických potřeb. „Mezi fyziologické potřeby patří potřeba přijímání potravy, tekutin, dýchání a vylučování, přiměřené teploty, rozmnožování, pohybu a aktivity, a také odpočinku, spánku a jejich střídání. (…) Každá lidská bytost má tyto potřeby, lišíme se však v míře i způsobu jejich uspokojování.“32 U dětí, které začaly navštěvovat mateřskou školu, musíme nejprve zajistit jejich bazální potřeby, aby se v mateřské škole cítily bezpečně a jistě. Dítě musí samo vědět, kde je toaleta, musí mít neustále dostatek tekutin a pravidelný přísun jídla v přiměřeném množství jeho věku. Důležitá

30

KROPÁČKOVÁ, J., Dvouleté děti v předškolním vzdělávání, str. 51. KOPŘIVA, P. a kol., Respektovat a být respektován, str. 191. 32 KOPŘIVA, P. a kol., Respektovat a být respektován, str. 191. 31

17

je i hygiena a klima prostředí. Třídy by měly být čisté, větrané, dostatečně nasvícené. Prostředí by mělo být přizpůsobené věkové kategorii dětí. „Pokud v mateřské škole připravujeme prostředí pro dvouleté děti, je nutné dobře promyslet dostupnost hraček a pomůcek. Příliš mnoho hraček na dosah a na dohled znamená, že dítě bude zmatené. Bude všechny hračky postupně brát do ruky, „kramařit“ a s žádnou z nich si vlastně nebude hrát. (…) Přiměřenost je důležitá nejen v množství, ale také ve funkčnosti. Příliš složitým hračkám dítě nerozumí, neumí je používat.“33 2.2.

Přiměřenost cílů a vzdělávací nabídky v mateřské škole

Rámcové cíle v předškolním vzdělávání jsou nedílnou součástí vzdělávacího programu mateřské školy. „Záměrem předškolního vzdělávání je rozvíjet každé dítě po stránce fyzické, psychické i sociální a vést je tak, aby na konci svého předškolního období bylo jedinečnou a relativně samostatnou osobností, schopnou (kompetentní, způsobilou) zvládat, pokud možno aktivně a s osobním uspokojením, takové nároky života, které jsou na ně běžně kladeny (zejména v prostředí jemu blízkém, tj. v prostředí rodiny a školy), a zároveň i ty, které ho v budoucnu nevyhnutelně čekají.“34 Pokud mají být vzdělávací aktivity zajímavé a motivující, měly by být sice náročné, ale pro dítě dosažitelné. Tento požadavek splníme, pokud budeme průběžně analyzovat výsledky vzdělávání, a to s ohledem na současnou úroveň dítěte a jeho zkušenosti. Nesmíme zapomenout, že i když pracujeme s dětmi stejného věku, existují mezi nimi rozdíly, které musíme zohlednit a při vytváření třídního vzdělávacího plánu bereme ohled na každé dítě.35 Když se dítě cítí v mateřské škole bezpečně a jsou naplněny veškeré základní potřeby dítěte, můžeme očekávat, že v rámci další potřeby (Maslowova pyramida potřeb) se

33

KROPÁČKOVÁ, J., dvouleté děti v předškolním vzdělávání, str. 53. RVP pro předškolní vzdělávání str. 7. 35 Srov. SVOBODOVÁ, E. a kol., Vzdělávání v mateřské škole, str. 49. 34

18

začne dítě učit. Dítě se učí buď spontánně, nezáměrně, vlastní zkušeností, nebo záměrně, pomocí řízeného učení. V mateřské škole řízeného pedagogem. Děti se nejvíce učí nápodobou a samotným pozorováním prostředí, lidí a věcí. Dvouleté dítě se zdokonaluje nejen v pohybových dovednostech, ale velmi významný je i rozvoj řeči. Aktivní slovní zásoba se zvyšuje. Myšlení je stále konkrétní. Dítě postupně rozlišuje, co je dobré a co zlé, co smí a co nesmí. Mezi druhým a třetím rokem věku se objevují první náznaky a projevy představivosti, fantazie a personifikace. Rozvíjí se paměť. Dítě si rychle zapamatuje říkanku i pohyb, který k ní patří.36 „Pro dvouleté dítě je nejdůležitější volná hra. Dítě se snažíme stimulovat vhodnými hračkami v nabídce, podněcovat k aktivní řeči.“37 Velmi vhodným prostředkem pro rozvoj řeči je kromě klasických hraček i dětská kniha.

3. Předčtenářská gramotnost Jan Amos Komenský v knize Informatorium školy mateřské uvádí: „Oznámeno pak již nejednou, že kdo se bohu i lidem hoditi má, v trojím tomto, pobožnosti, mravech a literárním umění všelijakém vycvičen býti musí. A protož všeho toho trého základy mocné v dítkách svých klásti povinni jsou rodičové v první hned této škole pěstování svého. A protož jak daleko s nimi v které té věci do šesti let směřovati a jakými cestami jíti mají, již ukázáno býti má.“38 Literárnímu umění a knihám, přisuzuje spoustu odborníků velkou důležitost již v předškolním věku dítěte. Dítě v mateřské škole sice neumí číst písmena, slabiky a slova, dokáže ale číst obrázky, piktogramy, značky a podobně. Dokáže si zapamatovat krátké vyprávění podle obrázků, při pohledu na obrázek v knize si vzpomene na básničku, kterou ho učitel či rodič naučil, a to již v raném dětství. Dokáže porozumět krátkému příběhu a zazpívat melodické lidové písně.

36

Srov. KROPÁČKOVÁ, J., Dvouleté děti v předškolním vzdělávání, str. 83-84. KROPÁČKOVÁ, J., Dvouleté děti v předškolním vzdělávání, str. 84. 38 KOMENSKÝ, J. A., Informatorium školy mateřské, str. 14. 37

19

3.1.

Důležitost čtení v životě člověka

„Čtení je předpokladem k rozvíjení dalších gramotností. Pomáhá nám uplatnit se v životě jako takovém. Denně potřebujeme získávat informace, třídit je, porovnávat, srovnávat a vyvozovat různé závěry, abychom je mohli dále využívat. Samotné čtení ovšem není totéž jako čtenářská gramotnost, protože pokud čtenému nerozumíme, nechápeme jeho obsah, nedokážeme o čteném hovořit, pak nám čtení nepřináší radost a vlastně nás ani nebaví a nechápeme, proč se ho máme učit.“39 „Dobré čtenářské dovednosti představují v současné společnosti klíčový předpoklad pro přístup jedince ke vzdělání. Zatímco nedostatečné pokroky v jiných oblastech vzdělávání způsobují jedinci pouze dílčí škody, nerozvinuté čtenářské dovednosti nelze v běžném životě současné společnosti prakticky ničím nahradit. Jestliže dítě nezvládne dobře čtení v prvních letech školní docházky, jsou téměř zaručeny špatné výsledky. Špatní čtenáři, jedinci funkčně negramotní nebo dokonce zcela negramotní mají ve vyspělých společnostech velmi ztížen přístup ke vzdělání a následně i k pracovnímu a společenskému uplatnění.“40 Literární výchova je součástí životně důležitého procesu rozvoje řeči a jazyka dítěte, včetně kultivace komunikativních schopností dítěte asociálně kulturního chování.41 „Čtení rozvíjí celou osobnost člověka, rozvíjí jeho řeč, koncentraci, pozornost, myšlení, paměť, představivost, fantazii, učí jedince hodnotit čtené, usuzovat, kriticky myslet, komunikovat, vytvářet závěry, mít vlastní názor a umět si ho také následně obhájit.“42 3.2.

Kniha

„Kniha jako celek znamená pro dítě vstup do kulturního světa. Zejména u malých dětí, ale ještě i u předškolních nečtenářů připoutává první zájem o knihu její výtvarná stránka. A to jak obrázky a ilustrace, tak i zvolený formát, obálka, grafická úprava a celkový design – typ publikace.“43

39

TOMÁŠKOVÁ, I., Rozvíjíme předčtenářskou gramotnost v mateřské škole, str. 9. MERTIN, V., Psychologie pro učitelky MŠ, str. 163. 41 Srov. GEBHARTOVÁ, V., Jak a co číst dětem v MŠ, str. 7. 42 TOMÁŠKOVÁ, I., Rozvíjíme předčtenářskou gramotnost v mateřské škole, str. 10. 43 Srov. GEBHARTOVÁ, V., Jak a co číst dětem v MŠ, str. 12. 40

20

Kniha a čtení má pro mnohé lidi své kouzlo. Knihu si mohou osahat, hezky voní, listy při obracení zvláštně šustí, obrázky nám mohou napovědět o čem příběh, pohádka či povídka bude.44 „Je nesporné, že číst dětem pohádku z okopírovaného listu nebo z bohatě ilustrované knihy vyvolá značně rozdílnou odezvu. V prvním případě je leckdy lepší pohádku převyprávět, ve druhém zajdeme pro pomoc do knihovny. Práce s celkem knihy je však důležitá i z důvodu předčtenářské přípravy. (…) Začínáme dovedností listování knihou, návykem sledování stránky a řádků odleva doprava, najdeme začátek, konec, umístíme záložku, najdeme obsah… A vyhledáme tu jistou knihu v polici, umíme ji také uložit.“45 3.3.

Čtení začíná v rodině

Jak uvádí Jan Ámos Komenský ve své knize Informátorium školy mateřské: „Protož rodičové nemusejí s cvičením dítek svých na preceptory a kněží teprve odkládati, ale musejí s těmi sobě danými klenoty božími se sami uměti, tak aby hned pod pěstováním jejich za pomoci boží jak věkem, tak moudrostí před bohem i lidmi zdárný prospěch bráti mohli.“46 Mateřská škola se dělí s rodinou o počáteční etapu výchovy a vzdělávání, není tedy pochyb o tom, že v tomto zdánlivě jen hravém a bezstarostném období se utvářejí ony klíčové kompetence k tomu, aby se dítě vyznalo v budoucím životě.47 „Vztah ke čtení se buduje již od útlého věku a velkou úlohu při jeho rozvoji hrají bezesporu rodiče, kteří svým kladným přístupem ke čtení a knize své děti motivují. Společné čtení tak vytváří potřebné citové pouto a citovou vazbu mezi nimi.“ 48 „Právě oni jsou velmi důležitými činiteli při získávání prvních zkušeností dítěte s knihou a se čtením.

Je žádoucí již od narození se dítěti plně věnovat, hovořit na ně a rozvíjet

44

Srov. TOMÁŠKOVÁ, I., Rozvíjíme předčtenářskou gramotnost v mateřské škole, str. 10. GEBHARTOVÁ, V., Jak a co číst dětem v MŠ, str. 157. 46 KOMENSKÝ, J. A., Informatorium školy mateřské, str. 14. 47 Srov. GEBHARTOVÁ, V., Jak a co číst dětem v MŠ, str. 10. 48 TOMÁŠKOVÁ, I., Rozvíjíme předčtenářskou gramotnost v mateřské škole, str. 10. 45

21

jeho schopnosti, protože pouze harmonický rozvoj vede k úspěšnému zvládnutí čtení.“49 V prvních fázích vývoje dítěte může být pro rodiče obtížná představa, že doporučované aktivity rozvíjejí předpoklady ke čtení. Týká se to především rozvoje smyslového vnímání, rozvoje jemné a hrubé motoriky, orientace v prostoru, orientace v čase, a hlavně rozvoje řeči. S tím, jak se blíží povinná školní docházka, se aktivity přibližují více čtenářským dovednostem.50 „Děti by měly mít knihy nablízku a nadosah. Důležitá je vlastní knihovnička nebo vymezené oddíly ve společné rodinné knihovně. Knihy by měly být snadno dostupné a na místě, kam dítě automaticky zavítá. Měly by být srovnané a dobře se vytahovat i ukládat. Některé knížky by měly stát dítěti čelem. Ty oblíbené, nové, nebo takové které jsme už dlouho nečetli a trochu jsme na ně pozapomněli.“51 3.4.

Zapojení rodičů do aktivit v mateřské škole

„Společné akce jsou velmi oblíbené dětmi, rodiči a možná i pedagogy. Splňují jednu zásadní skutečnost – všichni zúčastnění mají možnost se potkat, blíže se seznámit, prožít spolu hezké chvilky. Dítě je pyšné, že může paní učitelce a ostatním dětem ukázat své rodiče.“52 „Partnerství s rodičem přináší učitelce možnost lépe poznat dítě a jeho svět. Pro rodiče může být partnerství s učitelkou přínosné v poznání metod a způsobů vzdělávání, učitelka může rodičům nabídnout vzory v komunikaci s dítětem, pomoci najít pro dítě vzdělávací cestu, která mu bude vyhovovat a optimálně rozvine jeho předpoklady.“ 53 „Rodiče více pochopí, jak to ve školce běží, poznají blíže paní učitelku a její práci, přestanou jí vnímat jako informátorku při vyzvednutí dítěte ze školky, mohou si více popovídat, a navázat otevřenější vztah.“54

49

TOMÁŠKOVÁ, I., Rozvíjíme předčtenářskou gramotnost v mateřské škole, str.13. Srov. TOMÁŠKOVÁ, I., Rozvíjíme předčtenářskou gramotnost v mateřské škole, str.27. 51 FALTYSOVÁ, Erika. Učíme děti lásce ke knihám, Informatorium, 4/2015, str. 12. 52 LÁŽOVÁ, L., Mateřská škola komunikuje s rodiči, str. 27. 53 SVOBODOVÁ, E., Vzdělávání v mateřské škole, str. 64. 54 LÁŽOVÁ, L., Mateřská škola komunikuje s rodiči, str. 27. 50

22

V mateřských školách probíhají různé druhy setkání rodičů s dětmi. Ať už jsou to vánoční besídky, oslava dne matek, pálení čarodějnic, oslava konce školního roku nebo jen velikonoční tvoření. Často je to pro klima mateřské školy prospěšné. Rodiče se blíže seznámí s prostředím mateřské školy, děti se pochlubí hračkami a obrázky, které v mateřské škole mají. Zajímavým projektem, do které se zapojila například Mateřská škola Šumperk, byl projekt „Babičky a dědečkové čtou dětem“. Tento projekt získává čím dál větší popularitu nejen u dětí, ale také u prarodičů. Děti se každý den těšily na poledne, kdy už ta jejich babička nebo dědeček přijdou číst pohádku. Ve školce tak společně prožívali příjemné chvíle. Mateřská škola v Šumperku se do tohoto projektu přihlásila již potřetí a čtení pohádek se zúčastnilo celkem 19 prarodičů. Tento projekt ukončili slavností, kde děti předvedly kulturní vystoupení pro jejich babičky a dědečky jako poděkování za jejich čtení. Paní učitelky se postaraly o malé pohoštění a všichni se těší na další ročník festivalu, kdy děti při odpočinku pohladí opět pěkná pohádka od babičky či dědečka.55 3.5.

Práce s knihou mateřské škole

„Novější výzkumy docházejí k závěru, že je to právě předškolní období, ve kterém si dítě osvojí rozhodující předpoklady pro zvládnutí čtenářských dovedností. To významně posiluje vzdělávací úlohu rodičů i učitelek mateřských škol.“56 Práce s dětskou knihou je pro většinu mateřských škol samozřejmostí. Nejen klasická obrázková leporela, která by měly mít děti v mateřské škole běžně k dispozici, ale také pohádkové knihy, které učitelky čtou dětem před spaním. Příběhy, které děti poslouchají v rámci řízené činnosti, nebo písničky, hádanky a říkanky klasických autorů, které si pamatuje skoro každý a v mateřských školách se běžně používají. Kniha je stále součástí života každého člověka, i když v dnešní době moderních

55

Srov. Kolektiv učitelek, Babičky a dědečkové četli pohádky v MŠ Sluníčko Šumperk, Informatorium, 3/2016, str. 30. 56 MERTIN, V., Psychologie pro učitelky MŠ, str.163.

23

technologií, jako jsou televize, počítače, interaktivní tabule, rádia a podobně se na knihu neklade tak velký důraz jako dříve. „Od útlého dětství právě předčítání/vyprávění pohádky dětem bývá podnětem k rozvíjení jeho představivosti a fantazie, k vnitřnímu dialogu, k rozmluvě dětí se světem textu pohádky. Ale stále častěji ho nahrazují doma obrazy televize, videa, DVD, monitoru počítače. (…) Ani vynikající inscenace televizní pohádky nenahradí dítěti citový kontakt s hlasem vyprávějícího, dítěti blízkého člověka.“57 „Literární text, pokud je interpretován učitelkou nebo je jinak ozvučený, může přispět k rozvíjení všech klíčových kompetencí dítěte předškolního věku. Svým emočním nábojem a jazykovou vybaveností se může uplatnit ve všech vzdělávacích oblastech, zejména v oblasti Dítě a jeho psychika, kde je správně volené slovo nenahraditelné. Osvojením řeči, chápáním významu slov a mluvního projevu druhého, posléze pak i akceptováním obrazné, nejen sdělovací řeči, a nabytím předpokladů a dovednosti čtení vstupuje totiž dítě do kulturního světa.“ 58 „Rozhovory nad knihou jsou nejvhodnějším způsobem, jak děti hlouběji zaujmout pro téma knihy. Na rozdíl od besedy o knize, která představuje kolektivní formu práce se všemi dětmi, při rozhovoru pracujeme s menší zainteresovanou skupinkou nebo i jednotlivcem. Při této formě se děti také méně ostýchají, takže se víc ptají a dokážou se iniciativněji zapojit do doplňujících úkolů.“59 Učitel by měl myslet na to, s jakou věkovou skupinou v mateřské škole pracuje. Pokud pracuje s dětmi ve věku od 2 do 4 let, měl by vybírat texty přiměřené jejich věku. Pohádky, říkanky i písničky by měly být pro dítě jednoduché, krátké a pochopitelné. Pokud nezvolí vhodné literární texty, dítě po určité době ztratí pozornost i zájem. 3.6.

RVP a předčtenářská gramotnost

I když se v rámcovém vzdělávacím programu mateřské školy přímo nepíše o předčtenářské gramotnosti, přesto je jeho obsahem.

57

LEPILOVÁ, K., Cesty ke čtenářství, str. 7. GEBHARTOVÁ, V., Jak a co číst dětem v MŠ, str. 8. 59 GEBHARTOVÁ, V., Jak a co číst dětem v MŠ, str. 151. 58

24

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání obsahuje v bodu 4.2.1. Jazyk a řeč následující cíle: „osvojení některých dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka.“ Mezi ně patří poslech příběhů, prohlížení a „čtení“ knížek, hry se slovy. Dítě by na konci předškolního období mělo podle tohoto dokumentu zpravidla dokázat sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech, poznat a utvářet jednoduché rýmy, poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma, rozlišovat některé symboly a porozumět jejich významu. Dítě by mělo projevovat samo zájem o knížky.60 Vzdělávací nabídka RVP nabízí tyto aktivity: -

artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti

-

společné diskuse, rozhovory, individuální a skupinová konverzace (vyprávění zážitků, příběhů, vyprávění podle skutečnosti i podle obrazového materiálu, podle vlastní fantazie, sdělování slyšeného druhým apod.)

-

komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv

-

samostatný slovní projev na určité téma

-

poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a divadelních pohádek a příběhů

-

vyprávění toho, co dítě slyšelo nebo co zhlédlo

-

přednes, recitace, dramatizace, zpěv

-

grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen

-

prohlížení a „čtení“ knížek

-

hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest

-

činnosti a příležitosti seznamující děti s různými sdělovacími prostředky (noviny, časopisy, knihy, audiovizuální technika)61

60 61

Srov. MERTIN, V., Psychologie pro učitelky MŠ, str. 164-165. RVP pro předškolní vzdělávání, str. 17-18.

25

Učitel dětem nabízí různé aktivity, které by měly rozvíjet jejich předčtenářskou gramotnost, vztah a lásku ke knihám. Tyto aktivity jsou určeny i nejmladším dětem v mateřské škole, nejen dětem předškolním. V kapitole klíčových kompetencí se uvádí, že pro dítě předškolního věku mohou být dosažitelné tyto kompetence v následující úrovni: Komunikativní kompetence: dítě ukončující předškolní vzdělání: -

ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní,

-

dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.) 62

„Děti se v předškolním přípravném období učí např. orientaci v prostoru (vlevovpravo, nahoře-dole), v čase (včera-dnes-zítra), v sekvencích (před-za, první poslední), rozvíjejí si zrakové vnímání (větší smysl pro detail, rozlišování tvarově podobných písmen, např. m a n) sluchové vnímání (identifikace zvuků, odlišení různých slov), kultivují jazykové dovednosti (pasivní i aktivní slovní zásoba, stavba věty, základy analyticko-syntetických dovedností, jazykový cit).“63 To vše souvisí s předčtenářskou gramotností dětí v mateřské škole a přípravou na čtení na prvním stupni základní školy.

4. Druhy literárních textů pro nejmladší děti Kvalitní dětská kniha je v dnešní době nepostradatelnou součástí naší kultury. S knihou by se dítě mělo seznámit co nejdříve, a proto je důležité seznámit i jeho okolí s druhy literárních textů vhodné pro nejmenší děti. 4.1.

Říkadla a básně

Pro pochopení a přednes dětské lyriky, do níž zahrnujeme báseň i říkadlo je nutné tyto dva básnické útvary odlišit. Lapidárně řečeno: říkadlo se říká, básnička se přednáší. Oba útvary jsou dětskou lyrickou výpovědí, ale říkadlo žije z okamžitého nápadů a řazení veršů v něm je někdy až bláznivě nelogické, zatímco báseň má 62 63

Srov. RVP pro předškolní vzdělávání, str. 12. MERTIN, V., Psychologie pro učitelky MŠ, str. 164.

26

smysluplnou výpověď, ústřední motiv i vzájemnou vazbu. Mezi říkadla a básně patří i jazykolamy, rozpočítadla a hádanky.64 4.2.

Pohádky a příběhy

„Pohádka totiž není původně literatura. Pravá lidová pohádka nevzniká tím, že ji národopisný sběratel zaznamená, nýbrž tím, že ji babička povídá dětem, člen kmene Yoruba členům klubu Yoruba nebo profesionální pohádkář auditoriu v arabské kavárně. Skutečná pohádka, pohádka ve své pravé funkci je povídání v kruhu posluchačů. Rodí se z potřeby vypravovat a rozkoše naslouchat. (…) Karel Čapek“65 S klasickou pohádkou vstupuje dítě do světa české kultury, vysvětluje si svět lidí a vztahy mezi nimi i přírodou a potřebu spravedlnosti a dobra, které poráží zlo. (…) Předčítání zklidní děti při usínání a děti si vyžadují i opakování oblíbených pohádek. Naslouchání textu jim prospívá v tom, že si prohlubují vnímání krásy slova. (…)66 Pohádka pro malé děti by měla být krátká a zajímavá svým obsahem. Děti mají problém udržet pozornost a koncentraci na delší dobu, proto se doporučuje volit kratší pohádky, popřípadě přečíst delší pohádku při odpoledním odpočinku na lehátku. 4.3.

Typy knih

V dnešní moderní knihovně malého čtenáře se setkáváme se spoustou nových a velmi krásných knih. Nejen gumové knihy s velkými obrázky, ale i klasická dětská leporela, moderní leporela, které už mají v mnoha případech podobu 3D nebo dodaný zvuk. Při výběru knih pro naše nejmenší děti, se zaměřujeme nejen na text knihy, ale i na uměleckou stránku knihy. Obrázky by měly být pestré, jasné, velké a příjemné na pohled. Dítě má na první pohled poznat to, co je na obrázku nakresleno. Leporelo má jednu nespornou výhodu, je lepeno z pevných papírových částí, které dítě jen tak neroztrhá.

64

Srov. GEBHARTOVÁ, V., Jak a co číst dětem v MŠ, str. 14. GEBHARTOVÁ, V., Jak a co číst dětem v MŠ, str. 144. 66 LEPILOVÁ, K., Cesty ke čtenářství, str.78. 65

27

Dětem, které už ví, jak s knihou zacházet, jsou určené klasické knihy pohádek a příběhů, dětské encyklopedie, knihy písniček i obrázkové knihy. Dítě by se mělo vést od začátku k opatrnosti při práci s knihou. Seznámit malého čtenáře s jejím zacházením, ukládáním. Dítě by mělo vědět, že kniha není hračka. 4.4.

Časopisy

Nejen knihy jsou jediným literárním textem, který můžou děti v mateřské škole číst. Spoustu mateřských škol pravidelně odebírá časopisy pro děti, jako je například: Mateřídouška, Čtyřlístek, Sluníčko, Báječná školka nebo Méďa Pusík a další.

28

PRAKTICKÁ ČÁST 5. Skřítek Knihovníček v mateřské škole Praktickou část této práce tvoří projekt na téma: „Skřítek Knihovníček v mateřské škole“. Tento projekt by měl být doplněním třídního vzdělávacího programu a příprav učitelek na měsíc březen. Veškeré aktivity jsou vytvořené s ohledem na školní vzdělávací program Mateřské školy v Nové Říši – „Hrej si, hádej, poslouchej, dívej se, maluj, přemýšlej a dobře se bav!“ a RVP pro předškolní vzdělávání. 5.1.

ZŠ a MŠ Nová Říše

V této kapitole jsou uvedené důležité informace o zařízení, ve kterém bude projekt probíhat. 5.1.1. Charakteristika a identifikační údaje zařízení Název zařízení: Základní škola a Mateřská škola Nová Říše, příspěvková organizace, Březinova 193, 588 65 Nová Říše, IČ 70987891 Adresa MŠ: Březinova 275, 588 65 Nová Říše Ředitel ZŠ a MŠ: Mgr. Vojtěch Vrána Vedoucí učitelka: Alena Coufalová Telefon, email mateřská škola: 567318135, [email protected] Webové stránky: www.zsnovarise.cz Zřizovatel: Městys Nová Říše Název programu: „Hrej si, hádej, poslouchej, dívej se, maluj, přemýšlej a dobře se bav!“ Koordinátoři tvorby ŠVP: Naďa Beckerová, Alena Coufalová67 5.1.2. Organizace vzdělávání MŠ je trojtřídní. Kapacita je 75 dětí. Provoz MŠ začíná 6.00 hod. a končí 16.00 hod. Věkové složení dětí je od 2,5 do 7 let. Do tříd jsou děti rozděleny podle věku.

67

srov. Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělání, MŠ Nová Říše, 2016–2020.

29

Jednotlivé třídy jsou označeny podle svých dominantních prvků – Sluníčková: 2,5-4 roky, Kytičková: 4-5 let, Motýlková: 6-7 let. Program Sluníčkové třídy je zaměřený na adaptaci a rozvoj samostatnosti dětí.68 5.1.3. Režim dne 6.00 - 8.15 spontánní hry, řízené činnosti a pohybové aktivity, prosazující naplňování ŠVP PV 8.15 - 8.45 hygiena, svačina 8.45 - 9.30 hry, řízené činnosti a pohybové aktivity, prosazující naplňování ŠVP PV 9.30 - 11.30 příprava na pobyt venku, pobyt venku 11.30- 12.00 hygiena, oběd 12.00- 12.30 hygiena, příprava na odpočinek 12.30- 14.00 odpolední spánek dětí – 1. a 2. třída 14.00- 14.30 hygiena, odpolední svačina 14.30- 16.00 spontánní hry, řízené činnosti a pohybové aktivity, prosazující naplňování ŠVP PV, rozchod dětí69 5.2.

Metodická část projektu

5.2.1. Charakteristika projektu Projekt „Skřítek Knihovníček v mateřské škole“ je literární projekt zaměřený na práci s knihou dětmi v mateřské škole. Zdůrazňuje častější používání knih v rámci řízených i neřízených aktivit ve vzdělávacím procesu a rozvoj předčtenářské gramotnosti dětí ve věku od 2 do 4 let. V měsíci březnu se v roce 2017 v celé České republice, a především v knihovnách, koná akce připravovaná SKIP (Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky) nazvaná: Březen – měsíc čtenářů. Na internetových stránkách svazu knihovníků se pro letošní rok uvádí:

68 69

srov. Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělání, MŠ Nová Říše, 2016–2020. Srov. COUFALOVÁ, A., Školní řád pro mateřskou školu 2016/2017, MŠ Nová Říše.

30

„Svaz knihovníků a informačních pracovníků vyhlašuje osmý ročník celostátní akce BŘEZEN – měsíc čtenářů. V centru našeho zájmu je čtenář a čtení, tedy ne kniha (předmět) ani knihovna (instituce), ale každý čtenář (knihy, časopisu, e-zdrojů; aktivní uživatel knihovny i ten, který v knihovně nikdy nebyl a (zatím) ani být nechce. Díky zavedení

nových

služeb

knihoven

propojíme

čtenáře,

organizace

a instituce zabývající se četbou a čtenářstvím ke společné mediální kampani a dáme o sobě vědět: ano, čteme a je nás stále hodně!“70 Projekt pro mateřskou školu je rozdělen do 4 částí. Každý týden v měsíci březnu se bude věnovat v rámci běžného školního vzdělávacího programu knihám a čtenářství. Integrovaný blok na toto období se nazývá: „Putování dešťové kapky“. (Příloha č. 1) První týden s názvem „Kde bydlí skřítek Knihovníček?“ se seznámí děti s knihou, knihovnou a vším co s knihami souvisí. „Putování za pohádkou“ bude téma druhého týdne. Dítě se vydá cestou necestou, pohádkovou knihou a klasickými českými pohádkami pro nejmenší. Třetí týden, nazvaný „Babičko, přečti mi pohádku“, se zapojí do projektu ochotné babičky, které navštíví děti v mateřské škole a přečtou jim pohádku. Poslední týden bude věnován české kreslené postavičce, kterou zná snad každé dítě. Tato část se nazývá „Krtek kamarád“. Putování společně s krtečkem a jeho kamarády jarní přírodou na cestě za dobrodružstvím se stane posledním tématem projektu. Projekt není doplněn evalulací, jelikož se teprve uskuteční, a to v termínu od 6. 3. do 31. 3. 2017. Tento projekt je brán jako možnost třídního vzdělávacího programu pro Mateřskou školu Nová Říše: „Sluníčkovou třídu“, a též jako inspirace pro ostatní pedagogy a učitele mateřských škol. Nabídka aktivit a činností je čerpána z dostupných zdrojů, RVP, studijních materiálů a knih. Dále je čerpáno z vlastních zkušeností a znalostí získaných v rámci studia i vlastní praxe učitelky mateřské školy a praxe knihovníka.

70

http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip/.

31

5.2.2. Cíl Cílem projektu je vytvořit pestrou nabídku vzdělávacích aktivit korespondující s RVP pro předškolní vzdělávání z pohledu knihovníka i učitelky mateřské školy. Tato nabídka, která je koncipovaná pro konkrétní mateřskou školu může být inspirací i pro jiné učitele a mohou ji zařadit do třídního vzdělávacího programu své mateřské školy. Současně je cílem projektu seznámit děti hravým a zábavným způsobem s knihami, knihovnou a čtenářstvím. V dnešní době, kdy děti používají ve svém volném čase spíše počítač, televizi, nebo různé moderní elektronické hračky jako je tablet, playstation a podobně, nabídnout a ukázat dítěti stejně zajímavou věc, a to pohádkovou knihu. Naučit dítě, že kniha je součástí naší kultury, že je to „umělecké dílo“ o které by se mělo pečovat a předávat ho dalším generacím. Cílem je probudit v dětech cit a lásku ke knihám. Součástí projektu je také zapojit rodiče, prarodiče a starší sourozence dětí, aby se aktivně zapojovali do chodu mateřské školy a pomáhali najít dětem vztah ke knihám. Cílem je nabídnout dětem knihu, nejen v mateřské škole, knihovně, ale i doma. Nejde pouze o knihy a čtení, ale i o čas rodičů, který by měli trávit společně s dětmi, poslouchat je, pomáhat jim a předávat jim klenoty, především naší české literatury: pohádky, básničky, písničky. Ukázat rodičům, že nahradit magnetofon, počítač či televizi při večerním usínání dětí pěknou pohádkou, čtenou nebo vyprávěnou hlasem rodiče rozvíjí nejen slovní zásobu dětí, ale buduje i kladné vztahy mezi dítětem a rodičem. Připomenout rodičům a jít příkladem, jak vybudovat knihovnu pro děti, ať už doma nebo v mateřské škole, kam si dítě bude moci přijít kdykoli pro knihu, kam samo dosáhne a kam ji může poté zase samo vrátit. Důležité je, aby kniha byla pro dítě dostupná, přitažlivá a aby mělo prostor a místo, kde si může knihu nerušeně prohlédnout. Předčtenářská gramotnost a práce s knihou v předškolním období velmi ovlivňuje pozdější čtenářskou gramotnost, rozvoj řečových schopností dítěte.

32

5.2.3. Materiální zajištění Díky spolupráci s Místní knihovnou Nová Říše a Obecní knihovnou Budíškovice není potřeba žádných speciálních pomůcek a vybavení pro tento projekt. Výpůjční doba knih v běžných knihovnách bývá ve většině případů jeden měsíc, což je pro projekt dostačující. Ostatní výtvarné materiály jako papíry, pastelky, barvy, lepidla, nůžky a podobně jsou v mateřské škole běžně k dispozici. Prostorové podmínky jsou zcela vyhovující, třída je prostorná a dobře vybavená. Součástí jsou i dvě malé knihovny, které jsou dětem zcela přístupné, jsou v jejich úrovni zrakové, lehce se z nich knihy vyndávají a každá má své místo. První knihovna nabízí dětská leporela a knihy z pevných lisovaných částí. Knihy si děti půjčují samostatně, při volné hře, kdykoli během dne. Druhá knihovna nabízí klasické pohádkové knihy, knihy říkanek, básniček a písniček. Tyto knihy jsou též volně k dispozici dětem, ale děti si knihy prohlíží pouze u stolu, při dohledu učitele. Jsou určeny především na řízenou činnost a kolektivní práci s dětmi nebo na čtení před spaním. V měsíci březnu vybudujeme s dětmi další knihovnu pro Sluníčkovou třídu, a to knihovnu v šatně. Z této knihovny si budou moci děti s rodiči půjčovat knihy domů. Po skončení projektu skříňka v šatně zůstane a bude sloužit jako „Knihobudka“ – malá knihovna, kde si kdokoli může půjčit nebo vzít dětskou knihu domů, vyměnit ji za jinou, nebo ji po přečtení vrátit. Tento neziskový projekt začal fungovat v celé České republice v roce 2013, kdy se využily staré nefunkční telefonní budky a přeměnili je v knihovny, kde si každý může půjčit jakoukoli knihu, přečíst si ji a vrátit ji, nebo si knihu ponechat a vložit například do knihobudky jakoukoli jinou knihu. V mateřské škole se zaměříme pouze na dětskou knihu a z malé staré skříně vytvoříme knihovní police, které zůstanou v mateřské škole až do konce školního roku. 5.2.4. Vzdělávací oblasti V tomto projektu se zaměříme podle RVP především na vzdělávací oblast: Dítě a jeho psychika (jazyk a řeč). Současně budeme rozvíjet i ostatní oblasti vzdělávání, které vyplynou z nabízených aktivit, klimatu třídy a ostatních situací, které nastanou ve vzdělávacím procesu běžného dne v mateřské škole nebo v rámci informálního vzdělávání. Tyto i další cíle budeme plnit postupně v průběhu všech činností, proto již 33

dále nebudou uvedeny u jednotlivých aktivit. Stejně tak, to bude i u očekávaných výstupů. Konkrétní cíle a záměry (dle RVP) -

osvojení si věku přiměřených praktických dovedností

-

rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky.

-

rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)

-

rozvoj

komunikativních

dovedností

(verbálních

i

neverbálních)

a kultivovaného projevu -

osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu, psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické)

-

rozvoj paměti a pozornosti, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie

-

posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem

-

budování pozitivních vztahů ke kultuře a umění

-

rozvíjet poznatky o přírodě, ročním období71

Očekávané výstupy (RVP) -

zvládat základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci.

-

vědomě napodobovat jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu

71

-

sladit pohyb s rytmem a hudbou

-

vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity

-

porozumět slyšenému

-

učit se zpaměti krátké texty – říkanky básničky, písničky

-

sledovat a vyprávět příběh nebo pohádku

Srov. RVP pro předškolní vzdělávání, 5 kap.

34

-

učit se nová slova a aktivně je používat

-

projevovat zájem o knížky soustředěně poslouchat četbu, hudbu, film

-

záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost

-

učit se nazpaměť krátké texty, vědomě si je zapamatovat a vybavit

-

přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem

-

spolupracovat s ostatními

-

zacházet šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, knížkami

-

Vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností

-

Přímé pozorování přírody a přírodních jevů72

5.3.

Kde bydlí skřítek Knihovníček?

Období od 6. 3. 2017 do 10. 3. 2017 Do mateřské školy přichází skřítek Knihovníček a při ranním komunitním kruhu vypráví dětem. Dobrý den děti, jmenuji se skřítek Knihovníček a přišel jsem se podívat za vámi do školky. Jé, vy to tu máte ale krásné! Já to mám doma taky krásné, víte? To byste koukaly děti! Všude kolem mě je spoustu kamarádů, princezny, rytíři, zvířátka a všechny kreslené postavičky, na které si jen vzpomenete. Ale bohužel přihodila se mi taková nepěkná věc. Já jsem včera neposlechl maminku a když už byla venku velká tma, stalo se mi neštěstí! Děti, já jsem se moc nakláněl dolů a najednou bum. Spadl jsem dolů na podlahu. Najednou přiběhlo takové velké zvířátko s dlouhým ocáskem a drápky, chytilo mě do čumáčku a utíkalo se mnou daleko předaleko. Nevíte náhodou kdo to mohl být? Asi si mě spletlo s tetkou myškou. A já teď vůbec netuším, kam se mám vrátit, kam já si patřím. Myslíte, že byste si mě tu mohly na chviličku nechat? A třeba mi i pomohly najít místo kde bydlím? Moji maminku s tatínkem? Moje pohádkové kamarády?

72

Srov. RVP pro předškolní vzdělávání, 5 kap.

35

Diskuze se skřítkem Knihovníčkem v komunitním kruhu v průběhu celého týdne: -

Co je to knihovna a co v ní najdeme (druhy knih).

-

Kde knihovnu najdeme (doma, ve školce, veřejná knihovna).

-

Rozdíl mezi knihovou a knihkupectvím.

-

Péče o knihy, správné zacházení s nimi.

-

Naše knihovna v mateřské škole.

-

Jak vlastně knížka vypadá? Co v ní najdeme (obrázky, písmenka…).

-

Pojmy: spisovatel, básník, ilustrátor, nakladatelství.

Ve středu 1. 3. 2017 navštívíme s dětmi Místní knihovnu v Nové Říši. Vezmeme s sebou i skřítka Knihovníčka, jelikož děti v ranním komunitním kruhu vymyslely, že právě místní knihovna by mohla být jeho bydlištěm. Paní knihovnice nám v knihovně připraví zajímavý program, určený právě nejmenším dětem. Vysvětlí všem, jaké knihy v knihovně najdeme, kde jsou umístěné a jak to vlastně v knihovně funguje (výpůjční systém, doma půjčovní knih, čtenářské průkazy…). Děti se budou moci samy podívat na knihy, prohlédnout si je a seznámit se s prostředím knihovny. Vrátíme paní knihovnici skřítka, který jí už moc chyběl. Ten nám ale slíbí, že zase brzy přijde na návštěvu do školky. Návštěvu zakončíme krátkým pohádkovým kvízem, který pro nás paní knihovnice připravila. Děti dostanou sladkou odměnu a informační letáček pro rodiče, aby věděli, jak se můžou v knihovně registrovat. Na závěr si společně s dětmi vybereme jednu pohádkovou knihu, kterou si půjčíme do mateřské školy a budeme jí číst při odpoledním odpočinku. Program v knihovně pro sluníčkovou třídu bude kratší než pro ostatní třídy, aby děti po celou dobu zvládly udržet pozornost. Výtvarná aktivita: Co jsme v knihovně viděli? Pomůcky: kreslící čtvrtky různých velikostí, pastelky, vodové barvy, štětce, voda, ubrusy na stůl. Úkol: Nakreslit či namalovat zážitky z návštěvy knihovny – co jsem viděl, slyšel, co se mi líbilo. Po dokončení si společně povíme, co kdo nakreslil, dítě popíše vlastní obrázek. Společně vystavíme obrázky do šatny na nástěnku. 36

Básnička Ohryzaná knížka Když se myši probudily, kručelo jim v bříšku, ale doma objevily jenom tuhle knížku.

Že jim tuze vytrávilo ze zimního spánku, v cukuletu ohryzaly skoro celou stránku.

Ach vy žrouti – já vám za to píšu z mravů pětku. Knížky jsou tu k prohlížení, knížky nejsou k snědku! (Jiří Žáček, Aprílová škola, 2007) Cvičení s písničkou: Dáda Patrasová – Abeceda Každé dítě dostane knihu, kterou si dá na hlavu, přidržuje si ji rukama. Narovná záda a chodí do kolečka a podle pokynů a ukázky učitelky cvičí. (Pomalá část písně – zvedá kolena jako čáp, úkroky do strany, chůze dopředu s nataženými koleny, zvedání knihy nad hlavu a zase dolů, úklony do strany, úklony s nataženýma rukama do strany. Rychlá část písně – refrén – děti se rozběhnou dokola.) Po skončení písně děti odevzdají knihy a uvolní si ruce, a ramena. 37

Hra na knihovnu Děti si vybudují speciální knihovnu a svůj čtenářský koutek ve třídě podle toho, co viděli v místní knihovně. Rozdělí si role – knihovník a čtenář. Děti si vyrobí čtenářské lístky, připraví si svůj čtenářský koutek, poskládají knihy do polic podle druhů a žánrů. Zopakují si společně s učitelem pravidla slušného chování v knihovně a péči o knihy. Obdoba této hry může být hra na knihkupectví. Pouze budou děti při hře využívat i dětské peníze. 5.4.

Putování za pohádkou

Období od 13. 3. 2017 do 17. 3. 2017 V tomto týdnu seznamuje skřítek Knihovníček děti se svými kamarády, pohádkovými postavičkami. Ahoj děti, tak jsem tu zase u vás ve školce děti, mě se totiž u vás moc líbí, víte? Jsem moc rád, že jste mi pomohly v minulém týdnu najít můj domeček a vrátily mě do naší knihovny za kamarády. Byly jste se někdy podívat v knihovně s maminkou a tatínkem? Ne? Tak to byste je tam měly brzo vzít. Ale dávejte pěkně pozor, já jsem totiž skřítek knihovniček a mám rád všechny děti, které čtou knížky a také o ně pěkně pečují. S uličníky, kteří knížky trhají já vůbec nekamarádím. Ale vy jste všichni hodní a jak vidím, tak se o knihy pěkně staráte. Já vám za odměnu přinesl některé z nich ukázat a rád bych vám o nich něco povyprávěl. Právě v těchto knížkách najdete všechny mé kamarády, Červenou Karkulku, Budulínka, Smolíčka, Jeníčka a Mařenku a ostatní kamarády. Tak já vám dneska jednu povím: 1. den: O červené Karkulce – Karel Jaromír Erben 2. den: O Budulínkovi – Božena Němcová 3. den: O neposlušných kůzlátkách – Božena Němcová

38

4. den: O perníkové chaloupce – Božena Němcová 5. den: O Smolíčkovi – Božena Němcová.

Práce s knihou -

Vymezení kladných a záporných postav

-

Poučení z příběhu

-

Prohlédnutí ilustrací v knize

-

Společné převyprávění příběhu podle obrázků

Nabídka aktivit -

Pohádkové omalovánky

-

Puzzle s tématikou pohádek (příloha č. 2)

-

Kresba pohádkových postav dle vlastní fantazie – poznávání základních barev (Karkulka – červená)

-

Jaké jiné pohádkové postavy znáte – soutěž v přiřazování (příklad: Křemílek a…)

-

Pohyb – Tancujeme s Míšou – Tanec princezen

-

Hra na hudební nástroje – bubínky, činely, triangl – písnička z pohádky Budulínek (máme doma housličky a pěkný bubínek…)

Výroba „knihobudky“ Pan školník nám připraví část vyřazeného nábytku, starou menší skříň, kterou společně s dětmi natřeme nezávadnými akrylovými barvami a polepíme barevným papírem (např. vlnkovaný papír – střecha). Z dvířek uděláme budce střechu. Pan školník nám pomůže střechu přidělat na budku. Po zaschnutí barvy vložíme dovnitř police a budku umístíme v šatně mateřské školy. Do „knihobudky“ dáme dětské a pohádkové knihy, které jsme dostali od sponzorů a dárců. Tyto knihy nejsou v evidenci MŠ a budou sloužit pouze k půjčování dětmi domů. Na „knihobudku“ nalepíme pravidla, kde si každý rodič může přečíst, jak tato knihovna funguje.

39

Věřím, že na konci školního roku nebude naše knihovna prázdná. Pokud si někdo doma nějakou knihu nechá, donese za ní do „knihobudky“ jinou knihu. ,,Knihobudku“ budeme s dětmi pravidelně kontrolovat a rovnat knihy v ní. Divadelní představení V tomto týdnu nám přijdou předvést své představení žáci 3. třídy místní základní školy, pohádku od Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka, Červená Karkulka. Pohádku nacvičili na vystoupení ke dni matek v roce 2016. V rámci hudební výchovy předvedou své vystoupení v mateřské škole. 5.5.

Babičko, přečti mi pohádku

Období od 20. 3. 2017 do 24. 3. 2017 V roce 2017 bude v knihovnách v České republice pokračovat oceňování nejlepších čtenářů. Cílem této aktivity je posilovat společenský význam a prestiž četby a ocenit ty, kteří služby knihoven nejvíce využívají a podporují. V roce 2017 budou oceňovat naše nejlepší čtenářské babičky.73 Proto i my v mateřské škole požádáme právě několik babiček (prababiček) dětí (ze sluníčkové třídy), aby nám po obědě přišly přečíst pohádkovou knihu. Pohádku vybere babička společně s vnoučetem doma či v knihovně a při odpoledním odpočinku přečte dětem pohádku. Jedinou podmínkou je, aby to byla taková pohádka, kterou děti v rámci měsíce čtenářů ještě neslyšely. V pátek v dopoledních hodinách pozveme babičky, které se aktivně zapojily, na divadelní představení. Děti zahrají babičkám pohádku O veliké řepě a nabídneme jim malé občerstvení jako poděkování za účast. Dramatizace pohádky O řepě

73

-

přečtení příběhu

-

rozdělení rolí (vypravěč, herci)

Srov. http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip/.

40

-

zapamatování si posloupnosti (dědeček – babka – vnučka – pejsek – kočka – myška)

-

výroba kostýmů – použití starého oblečení, papírové čelenky s ušima

-

příprava a zkoušení vystoupení

Výtvarná aktivita: výroba ručního papíru – recyklace Pomůcky: -

použitý kancelářský papír ze skartovačky (pokud není lze použít i natrhané noviny)

-

voda

-

mixér

-

nádoby – misky, plech na pečení

-

lžíce na nabírání hmoty

-

síto ploché 2×

-

starý ručník, utěrka nebo jakákoli savá látka

-

prkénka na zatížení

-

barvy (temperové, vodové).

Postup: -

papíry natrháme na malé kousky a namočíme je do velké mísy do vody necháme přibližně 3 hodiny namáčet

-

namočený papír postupně vkládáme do mixéru, kam přiléváme vodu, po rozmixování vodu z papírové směsi vymačkáme

-

hotovou směs rozdělíme do mističek, kam přidáme různé temperové barvy, směs promícháme. Papír můžeme nechat pouze bílý a po uschnutí domalovat vodovkami

-

připravenou směs nalejeme či nandáme na připravené síto ležící na pečícím plechu, který zachytává přebytečnou vodu, pravidelně rozprostřeme po celém sítě

-

pokud máme směs pravidelně rozprostřenou, přitlačíme jí druhým sítem a odsajeme přebytečnou vodu ručníkem či utěrkou 41

-

po odsátí dáme vše na topení a zatížíme prkénkem

-

čekáme až hotová směs uschne, z ručního papíru můžeme vyrobit například obal na knihu, nebo přání, poděkování babičkám za návštěvu.

Další aktivity -

dětská skládačka – o řepě (příloha č. 3)

-

malované čtení – o veliké řepě (příloha č. 4)

-

pohádky ovčí babičky – animovaný seriál (večerníčkové pohádky 1966)

5.6.

Krtek kamarád

Období od 27. 3. 2017 do 31. 3. 2017 V posledním březnovém týdnu seznámí skřítek Knihovníček děti se svým velkým kamarádem Krtkem od Zdeňka Milera. Krásný den děti, tak jsem přišel k vám dnes do školy už naposledy, ale nebojte se, až začnou příští rok kvést jarní kytičky, určitě se za vámi přijdu zase podívat. Když otevřete nějakou pěknou knížku, tak si na mě brzy vzpomenete. Děti, já vám dneska dovedl do školky ukázat jednoho mého velkého kamaráda, vy ho určitě dobře všichni znáte. Je černý s červeným čumáčkem, bydlí pod zemí, dělá pěkné hromádky v hlíně a má krásné modré kalhotky s kapsami. Už víte? Ano, je to Krteček! Toho našeho Krtka nakreslil jeden moc šikovný pán, jmenuje se Zdeněk Miler. Koukám že i ve vaší knihovně ve školce máte spoustu krásných knížek s krtečkem. Tak to je prima. Děti, schválně jestli uhádnete, kolik je tomu Krtkovi let? On totiž bude mít Krteček v letošním roce velké kulaté narozeniny. Krtek už je vlastně takový dědeček, bude mu 60 let! Tak pojďte za mnou, já vás s mým kamarádem seznámím. Nabídka aktivit: -

dětské knihy a leporela s Krtkem (příloha č. 5)

-

dětské stolní hry a puzzle s Krtkem (příloha č. 6)

-

pexeso s Krtkem (pro malé děti zvolíme například jen 10 kusů)

42

-

krtkovy omalovánky

-

Míša Růžičková – Krteček – Cvičíme s Míšou – písnička s pohybem

-

Jiří Havel, Josef Krček – Nepořádný krtek – Já písnička, str. 90

-

Večerníčkové pohádky O Krtkovi na DVD – 49 dílů (příloha č. 7).

Básnička Zahradníci Zahradníci, pospěšte si – Přišlo jaro, už je tu! Zahrada se probudila, Všechno žene do květu.

Rozkvétají sedmikrásky, Pampelišky, krokusy… A my dva si vyzkoušíme Nevídané pokusy.

Zahradníci znají kouzla – Stačí na ně konev rýč. Zasadíte malý míček, Vyroste vám velký míč (Jiří Žáček, Krtek kamarád, 2003)

43

Aktivity v přírodě: -

Pozorování krtinců a cestiček od myší na louce za mateřskou školou

-

Pozorování přírody – jarní květiny, stromy, tráva, zpěv ptáků

-

Sázení jarních květin do květináčů (petrklíče), výzdoba oken

-

Setí semínek na záhonky v mateřské škole – ředkvičky, mrkev…

Výtvarná činnost: výroba velkého papírového krtka Pomůcky: velký krabicový papír, nůžky, temperové barvy, barevné papíry Postup: Učitelka nakreslí na velký krabicový papír krtka tužkou. Krtka vystřihne. Děti celého krtka vybarví černou temperou, nalepí mu červený čumáček z barevného papíru, oči, ruce a nohy. Krtečka si poté vystaví na nástěnce. Kolem něj můžou děti namalovat na formát A4 jarní květiny, které viděly na procházce.

44

ZÁVĚR V závěrečné práci jsem se zabývala tématem „Literatura pro nejmenší děti v MŠ“. Práce se skládá z teoretické části, kde popisuji předškolní vzdělávání dětí mladších tří let z pohledu historie i dnešní doby, dále pak i další instituce poskytující rannou péči o děti mladší tří let. Zaměřila jsem se na dvouleté děti v předškolním vzdělávání, na vzdělávací nabídku a přiměřenost cílů kladených na tuto věkovou kategorii. Přiblížila jsem pojmy jako je předčtenářská gramotnost, kniha, funkce rodiny a práce s knihou v mateřské škole. Představila jsem druhy a typy literárních textů vhodné pro děti ve věku od 2 do 4 let. Cílem praktické části je nabídnout dětem v mateřské škole program, který bude nenásilným způsobem budovat jejich vztah k literatuře a ke knihám. Projekt s názvem „Skřítek Knihovníček v mateřské škole“ nabídne dětem širokou škálu aktivit. Tento projekt byl vytvořen pro konkrétní Mateřskou školu v Nové Říši. Snažila jsem se používat takové aktivity, materiál a knihy, aby byly všem dobře dostupné. Projekt byl koncipován tak, aby jej mohli použít i v jiné mateřské škole. Domnívám se, že cíle práce prozatím byly naplněny pouze částečně, jelikož tento projekt prozatím neproběhl. Tento projekt bude součástí třídního vzdělávacího programu Sluníčkové třídy v Mateřské škole v Nové Říši v měsíci březnu roku 2017. Po skončení projektu je potřeba udělat evalulaci, nejen nabízených činností, výkonů dětí, ale také sebehodnocení pedagogů. Při zpracování závěrečné práce jsem získala nové poznatky z předškolní pedagogiky, vzdělávání dvouletých dětí v předškolním vzdělávání a o práci s dětskou literaturou.

45

LITERATURA ALLEN, K. Eileen a Lynn R. MAROTZ. Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-614-4. BRUCE, Tina. Předškolní výchova: deset principů moderní pedagogiky a jejich aplikace v praxi. Praha: Portál, 1996. Výchova dětí od 3 do 8 let. ISBN 80-7178-068-5. BERANOVÁ, Zuzana. Učíme se správně mluvit: logopedické hry a hrátky. Praha: Grada, 2002. Pro rodiče. ISBN 80-247-0257-6. COUFALOVÁ, Alena. Školní řád pro mateřskou školu 2016/2017. Mateřská škola Nová Říše,

2016

[online].

[cit.

2.1.2017].

Dostupné

z:

http://www.zsnovarise.cz/clanky/materska-skola/dokumenty/. ČÁP, Jan a Jiří MAREŠ. Psychologie pro učitele. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. ISBN 807178-463-X. FALTYSOVÁ, Erika. Učíme děti lásce ke knihám. In. Informatorium: Časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v MŠ a ŠD. Praha: Portál 2015, XXII. (4). GEBHARTOVÁ, Vladimíra. Jak a co číst dětem v MŠ: komentovaný výběr literárních textů na základě RVP PV. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-854-8. HORKÁ, Hana a Zora SYSLOVÁ. Studie k předškolní pedagogice. Brno: Masarykova univerzita, 2011. ISBN 978-80-210-5467-7. Kolektiv učitelek, MŠ Sluníčko, OP Generála Krátkého, Šumperk. Babičky a dědečkové četli pohádky v MŠ Šumperk. In. Informatorium: Časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v MŠ a ŠD. Praha: Portál 2016, XXIII. (3). KOLLÁRIKOVÁ, Zuzana a Branislav PUPALA (eds.). Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-585-7. KOMENSKÝ, Jan Amos. Informatorium školy mateřské. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964.

46

KOPŘIVA, Pavel. Respektovat a být respektován. 3. vyd. Kroměříž: Spirála, 2008. ISBN 978-80-904030-0-0. KROPÁČKOVÁ, Jana a Hana SPLAVCOVÁ. Dvouleté děti v předškolním vzdělávání. Praha: Raabe, 2016. Dobrá školka. ISBN 978-80-7496-270-7. LAŽOVÁ, Ladislava. Mateřská škola komunikuje s rodiči: výměna informací, řešení problémů. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0378-0. LEPILOVÁ, Květuše. Cesty ke čtenářství: vyprávějte si s námi!. Brno: Edika, 2014. ISBN 978-80-266-0112-8. MERTIN, Václav a Ilona GILLERNOVÁ (eds.). Psychologie pro učitelky mateřské školy. 2., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-627-8. MILER, Zdeněk a Jiří ŽÁČEK. Krtek kamarád. V Praze: Knižní klub, 2003. ISBN 80-2421005-3. OPRAVILOVÁ, Eva. Předškolní pedagogika. Praha: Grada, 2016. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-5107-8. PIAGET, Jean a Bärbel INHELDER. Psychologie dítěte. Vyd. 3., V nakl. Portál 2. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-407-9. PRŮCHA, Jan (ed.). Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-807367-546-2. SPLAVCOVÁ, Hana (ed.). Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, Příloha č. 1 k Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, č.j. MSMT č.j. 32405/200422. Praha, 2016. Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP), 2010–2017. Přehled připravovaných akcí SKIP – 2017 [online]. [cit. 2.1.2017]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip/.

47

SVOBODOVÁ, Eva. Vzdělávání v mateřské škole: školní a třídní vzdělávací program. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-774-9. Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání „Hrej si, hádej, poslouchej, dívej se, maluj, přemýšlej a dobře se bav!“, Mateřská škola Nová Říše. 2016-2020. [online]. [cit.

2.1.2017].

Dostupné

z:

http://www.zsnovarise.cz/clanky/materska-

skola/dokumenty. ŠPAŇHELOVÁ, Ilona. Dítě v předškolním období. Praha: Mladá fronta, 2004. Žijeme s dětmi. ISBN 80-204-1187-9. TOMÁŠKOVÁ, Iva. Rozvíjíme předčtenářskou gramotnost v mateřské škole. Praha: Portál, 2015. ISBN 978-80-262-0790-0. Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), 24. září 2004. ŽÁČEK, Jiří. Aprílová škola. 6., (5. rozš.) vyd. Ilustroval Adolf BORN. Praha: Albatros, 2007. Pokladnice Albatrosu. ISBN 978-80-00-01885-0.

48

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - školní vzdělávací program MŠ Nová Říše – Integrovaný blok č. 5 Příloha č. 2 - kniha s PUZZLE červená Karkulka Příloha č. 3 - dětská vkládačka – O řepě Příloha č. 4 - malované čtení – O veliké řepě Příloha č. 5 - Krtek – dětské knihy a leporela Příloha č. 6 - Krtek – dětské hry a puzzle Příloha č. 7 - Krtek – DVD

49

Příloha č. 1 Integrovaný blok 12.5 Putování dešťové kapky Charakteristika bloku: Budeme pozorovat změny v probouzející se přírodě, život na louce, v lese i u vody. Seznámíme se s koloběhem vody v přírodě, jarními rostlinami, domácími zvířaty a jejich mláďaty. Společně prožijeme Velikonoce i svátek maminek. Cíle: 

rozvíjet poznatky o přírodě, ročním období



vnímat přírodu všemi smysly, objevovat rozmanitost přírody



seznamovat se s lidovými zvyky a tradicemi



rozvíjet tvořivost a zručnost



posilovat radost z objevovaného, probouzet zájem a zvídavost dětí



rozvíjet mravní i estetické vnímání, cítění a prožívání



rozšiřovat slovní zásobu v souvislosti s novými poznatky.

Vzdělávací nabídka: 

přímé pozorování jevů v okolí dítěte



hry a činnosti ve volné přírodě



samostatný projev na určité téma



výtvarné a pracovní činnosti



estetické a tvůrčí aktivity



příprava besídky ke Dni matek



činnosti zaměřené k chápání pojmů a osvojování poznatků



přímé pozorování přírody a přírodních jevů.

Očekávané výstupy: 

probouzet citlivý vztah k přírodě, věcem i živým bytostem



rozšiřovat poznatky o přírodě



vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů



pečovat o zdravé životní prostředí



samostatně vyjadřovat myšlenky, nápady a pocity



uvědomovat si negativní jevy v přírodě.

Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání „Hrej si, hádej, poslouchej, dívej se, maluj, přemýšlej a dobře se bav!“, Mateřská škola Nová Říše. 2016-2020. [online]. [cit. 2.1.2017]. Dostupné z: http://www.zsnovarise.cz/clanky/materskaskola/dokumenty

Příloha č. 2 PUZZLE červená Karkulka

(Červená karkulka, OTTOVO NAKLADATELSTVÍ, s.r.o., Praha 2004, ISBN 80-7181-940-9.)

Příloha č. 3

(O řepě, dětská dřevěná vkládačka)

Příloha č. 4 Malované čtení

(TETOUROVÁ, Marie. Malované čtení z pohádky do pohádky. Ilustroval Antonín ŠPLÍCHAL. Praha: Fragment, 2013. ISBN 978-80-253-1734-1.)

Ukázka z knihy

(TETOUROVÁ, Marie. Malované čtení z pohádky do pohádky. Ilustroval Antonín ŠPLÍCHAL. Praha: Fragment, 2013. ISBN 978-80-253-1734-1.)

Příloha č. 5

(Krtek – dětské knihy a leporela, ilustrace: Zdeněk Miler)

Příloha č. 6

(Dětské hry s tématikou Krtka)

(Dětské puzzle s tématikou krtka)

Příloha č. 7

(Krtkova dobrodružství na DVD)