Únor
Augusta,Josef - paleontolog (45. výročí úmrtí) * 17.03.1903 - Boskovice + 04.02.1968 - ? Životopis: Vystudoval přírodní vědy na Masarykově univerzitě v Brně, kde v roce 1926 získal doktorát. V roce 1937 se habilitoval z oboru paleontologie a od roku 1945 byl jmenován profesorem paleontologie na Univerzitě Karlově v Praze. S permokarbonskými zkamenělinami Boskovické brázdy byl spojen už od svých studentských let. V četných publikacích přispěl k poznání tamní karbonské flory a stegocefalů. Objevil mnohé lokality, které se staly světoznámými bohatými nálezy hmyzu a krytolebců. Nejvíce proslul svou prací na paleontologických rekonstrukcích spolu se Zdeňkem Burianem. Jejich rekonstrukce lze vidět v četných muzeích a institucích celého světa a jejich výpravné knihy byly přeloženy do mnoha jazyků. Literatura: - Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s. Belcredi,Richard - politik (190. výročí narození) * 12.02.1823 - Jimramov + 02.12.1902 - Gmunden (Rakousko) Životopis: Hrabě Belcredi studoval v Praze a Vídni práva, a v roce 1854 byl povolán jako okresní hejtman do Znojma, roku 1860 do Moravského Zemského sněmu a poté do sněmu říšského. V roce 1862 se stal hlavou zemské vlády Rakouského Slezska, a konečně roku 1864 tajným radou a místodržitelem Čech. Byl členem panské sněmovny. Zasloužil se o zřízení prvního českého gymnázia v Brně. Za své zásluhy byl vyznamenán Řádem Zlatého rouna a velkokřížem Královského uherského řádu sv. Štěpána. Literatura: - Richard Belcredi [online]. [cit. 2012-01-12]. Dostupné na: < .">http://cs.wikipedia.org/wiki/R ichard_Belcredi>. Blahoslav,Jan - spisovatel (490. výročí narození) * 20.02.1523 - Přerov + 24.11.1571 - Moravský Krumlov Životopis: Pocházel z rodiny přerovského kožešníka Blažka, jehož jméno si později pozměnil na Blahoslav. První vzdělání nabyl asi v Přerově a Prostějově. Později studoval na protestantských školách v Goldbergu a Wittenbergu, kde se seznámil se základy humanismu. Krátce pobyl i na univerzitách v Královci a Basileji. V roce 1553 byl vysvěcen na kněze a v roce 1557 se stal jedním ze čtyř biskupů jednoty bratrské se sídlem v Ivančicích. O rok později byl zvolen
1 / 16
Únor
písařem, tj. jakýmsi tajemníkem jednoty. Dílo: Musica (1558), Šamotulský a Ivančický kancionál (1561, 1564), Filipika proti misomusům (1567), O původu Jednoty bratrské a řádu v ní, Grammatika česká aj. Na vývoj českého literárního jazyka měl velký vliv zejména jeho překlad Nového zákona, psaný v letech 1564-1588, který se stal součástí známé Kralické bible. Literatura: - FIL. Jan Blahoslav - autor prvního českého slabikáře. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region . Č. 47 (22.11.2004), s. 3. - JDK. Jan Blahoslav v Moravském Krumlově. Znojemsko. Roč. 12, č. 47 (24.11.1971), s. 4. - SKLENÁŘOVÁ, Jana. Jan Blahoslav a Mor. Krumlov. Znojemsko. Roč. 17, č. 10 (10.03.1976), s. 4. Bruder,Antonín - malíř (30. výročí úmrtí) * 11.06.1898 - Ústí nad Labem + 17.02.1983 - Glinde u Hamburgu Životopis: Narodil se v rodině profesora gymnázia. Absolvent Akademie výtvarných umění v Praze (1917-1919) a Akademie výtvarných umění v Drážďanech (1919-1924). Působil v Ostravě a od r. 1927 ve Znojmě. Zde se věnoval pedagogické činnosti na německém gymnáziu a současně volné malířské tvorbě. V době svého znojemského působení byl členem Pražské Sezession. Na sklonku války jako občan německé národnosti byl povolán do armády. Po skončení 2. světové války se usadil ve Vídni, kde pracoval jako průmyslový designer. V r. 1949 odešel do Aschaffenburgu (Spolková republika Německo), kde se věnoval pedagogické činnosti. Ke sklonku života se odstěhoval do Glinde u Hamburku. Dílo: Obrazy v prvním období poznamenány kubismem a expresionismem, později tzv. novou věcnost. V uměleckém fondu Jihomoravského muzea ve Znojmě se nachází dvě olejomalby a několik reprodukcí. Literatura: - LO. Anton Bruder-malíř "nezvěstné generace". Znojemsko. Roč. 4, č. 10 (09.03.1994), s. 4. Feifalik,Julius - literární historik (180. výročí narození) * 15.02.1833 - Znojmo + 30.06.1862 - Vídeň Životopis: Pocházel z moravské německé rodiny ve Znojmě. Po maturitě na gymnáziu v Brně (1850),
2 / 16
Únor
odešel do Vídně na práva, ale brzy se orientoval na německou a slovanskou filologii a literaturu. Stipendista rakouského Ministerstva vyučování v Německu (Berlín, 1855-1857), kde se věnoval studiu německé literární mediavalistiky za vedení bratří Grimmů. Zaměstnán krátce jako nejnižší úředník Univerzitní knihovny ve Vídni a od září r. 1861 - už těžce nemocen tuberkulózou - jako pomocný pracovník Dvorní knihovny ve Vídni. Dílo: Historik české středověké literatury a průkopník jejího srovnávacího studia. Vydal sedm částí cyklu Studie ke staročeské literatuře a další studie (Zlomky českých legend, Legenda o královně Elišce, Staročeské písně a průpovědy). Svými znalostmi přispěl jako první k odhalení padělku Milostné písně krále Václava. Nejvážněji a nejrozhodněji však vystoupil v r. 1860 proti pravosti Královédvorského a Zelenohorského rukopisu. Sběratelská činnost: Moravské národní hry dramatické (1864). Posmrtně nedokončena zůstala edice Volksschauspiele aus Mähren vydaná pod názvem Lidové hry z Moravy (první vydání v češtině r. 1986). Jako sběratel se neomezoval na pouhý záznam textů, ale snažil se uvádět i podrobnosti her, které se týkaly provozování, jako kostýmy, maskování, pohybové sestavy, způsob přednesu dialogů i veršů a melodie zpívaných částí, takže dnes podávají jeho záznamy cenné svědectví o lidovém divadelnictví. Publikoval v novinách a časopisech: Kritische Blätter für literatur und Kunst (1858), Lumír (1858), Wiener Zeitung (1861), Zeitschrift für die österreichischen Gymnasien (1858-1859) aj. Šifra: JFk. Literatura: - FIL. Historik české středověké literatury Julius Fejfalík. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region . Roč. 5, č. 7 (14.02.2005), s. 5. - PEŘINKA, František Václav. Rodáci : znamenitější rodáci znojemští. Vlastivěda moravská. Znojemský okres . Č. 76 (1904), s. 140-141. - VO. Sto padesát let od narození Julia Fejfalíka. Znojemsko. Roč. 24, č. 8 (23.02.1983), s. 4. Foetterle,Franz - geolog (190. výročí narození) * 02.02.1823 - Mramotice + 05.09.1876 - Vídeň Životopis: Vystudoval hornictví na štiavnické akademii. Po jejím absolvování nastoupil jako báňský praktikant v Gmundenu a po založení c. k. říšského geologického ústavu ve Vídni byl povolán do jeho služeb, jako jeden z prvních geologů. V roce 1856 byl jmenován báňským radou a o jedenáct let později šéfgeologem. V roce 1873 se stal náměstkem ředitele geologického ústavu. Dílo: Jeho vědecké práce se týkaly Horního a Dolního Rakouska, západního Slovenska, v Čechách
3 / 16
Únor
hlavně oblastí kamenouhelných a hnědouhelných pánví. V roce 1866 vyšla první geologická mapa Moravy a Slezska. Její sestavení bylo hlavním cílem brněnského Wernervereinu (spolku založeného u příležitosti 100. výročí narození mineraloga A. G. Wernera). Organizátorem byl v tomto sdružení geologů a laických nadšenců Franz Foetterle, který byl pověřen řízením terénních prací při mapování. Závěrem mu pak byla svěřena úloha konečného skreslení geologické mapy a sumarizace výsledků prací ve vysvětlivkách. Mapa vyšla u firmy Köcke ve Vídni. Na dvou barevně tištěných litografických listech (západní Morava, východní Morava a Slezsko) je rozlišeno 42 druhů hornin nebo jejich skupiny. Na mapě jsou vyznačena ložiska některých užitečných nerostů a hornin. Mapa nese název GEOLOGISCHE KARTE DER MARKGRAFSCHAFT MÄHREN UND DES HERZOGTHUMES SCHLESIEN. Literatura: - ŠMERDA, Jaroslav. F. Foetterle - známý neznámý. Znojemsko. Roč. 1, č. 37 (11.09.1991), s. 4. Heusler,Filip - redaktor (80. výročí úmrtí) * 29.04.1859 - Nové Město na Moravě + 14.02.1933 - Brno Životopis: Studoval teologii v Praze, Brně a v Rakousku; publikoval v čas. Obzor, Farní věstník novoměstský; od r. 1907 v Praze vydával Homiletické listy. Vysvěcen na kněze vroce 1884. Byl kooperátorem vLouce u Znojma, ve Velkých Oleksovicích. Pak katechetou na měšťanské škole vNovém Městě. 21. října 1889 se stal farářem ve Svratce, kde pobyl devět let. Na to byl farářem vUhřinově. 3. prosince 1902 byl invertován na faru vUherčicích, kde byl do 1. listopadu 1905. Literatura: - Filip Heusler [online]. [cit. 2012-01-13]. Dostupné na: < http://www.farnostuhercice.cz/clanek. php?kategorie=z-historie&zpet=z-historie.php&text-zpet=Zp%C4%9Bt+na+historii&a mp;id=2 >. Huyn,Pavel - hrabě (145. výročí narození) * 17.02.1868 - Brno + 01.10.1946 - Bolzano Životopis: Narodil se v Brně. Studoval filozofii a teologii v Římě. Od roku 1899 působil jako kaplan v Prosiměřicích, poté jako farář v Běhařovicích. Brněnským biskupem byl v letech 1904-1917. Literatura: - Pavel Huyn. Neevidované materiály. Č. 816. Jankovský z Vlašimi,Hynek III. - spisovatel (360. výročí úmrtí)
4 / 16
Únor
* 1615 - Bítov + 10.02.1653 - Bítov Dílo: Na Bítově roku 1650 napsal český rozsáhlý hippologický spis APOTEKA KOŇSKÁ. Životopis: Syn Bedřicha Jankovského z Vlašimě, po kterém zdědil r. 1639 Bítov, Jemnici, Dolní Slatinu a Skalici. Literatura: - BOLOM, Sixtus. Hynek III. Jankovský z Vlašimi (1615/1616-1653). Tajemství Jankovských z Vlašimi a na Bítově . Třebíč : Akcent, 2008. ISBN 978-80-7268-527-1. S. 69-108. Kapinus,Josef - sochař (45. výročí úmrtí) * 12.09.1900 - ? + 11.02.1968 - Jaroměřice nad Rokytnou Životopis: Jeho výtvarné nadání se prohloubilo soukromým malířským studiem u K. Štěrby, F. Šindeláře a F. Bílka. Řemeslné zvládnutí modelérské technologie si zdokonaloval u hrnčířů v Jaroměřicích nad Rokytnou. V letech 1924-1926 působil na škole v Želeticích, ve Znojmě se zúčastňoval výtvarných výstav. Ve své sochařské tvorbě vytvořil řadu podobizen přátel i významných osobností vědy a kultury. Literatura: - Ročenka Státního okresního archivu ve Znojmě 1998. Znojmo : Stát. okres. archiv, 1999. 120 s. Kaps,Engelbert - akademický sochař (125. výročí narození) * 19.02.1888 - Jeseník + 20.12.1975 - Regensburg Životopis: V letech 1903-1906 studoval na zemské škole pro mramorový průmysl v Supíkovicích. Poté se v letech 1907-1914 věnoval studiu sochařství na vídeňské akademii u profesora Bitterlicha, Müllnera a Hellmera. Během studií se živil jako kamenosochař. Po ukončení studií odolal nabídkám působit v centru rakouského mocnářství a vrátil se zpět do Jeseníku, kde měl roku 1921 u svého tchána ateliér. Po roce 1921 se stěhuje do Supíkovic, kde působí až do svého odsunu v roce 1946. V letech 1938-1941 byl dokonce supíkovickým starostou. Po odsunu se usazuje v Regensburgu, kde nadále působí jako sochař. Zde také umírá. Dílo: Oblíbeným výjevem Kapsovy funerální plastiky bylo jeho ztvárnění Piety a samotného Krista. Na hřbitově v Jeseníku se nacházejí dvě Kapsovy plastiky. První je stojící socha téměř nahé
5 / 16
Únor
ženy na náhrobku Täubel, druhá plastika na náhrobku Henrietty Hackenbergové znázorňuje stojící matku se dvěma dětmi. Z oblasti děl s církevní tematikou stojí za zmínku mramorové sousoší Piety v kostele sv. Bartoloměje v Odrách a pískovcová socha Madony v Božicích u Znojma, kterou Kaps zhotovil pro preláta Maxe Mayera Ahrdorfa v červenci roku 1927. Z velkého počtu bust významných osobností stojí za zmínku busta J. W. Goetha, R. Wagnera, H. Kudlicha, V. E. Heegera a V. Priessnitze. Literatura: - ČEP, Marian. Madona z Božic a akademický sochař Engelbert Kaps. Noviny Niva. Roč. 9, č. 5 (2008), s. 6. Kopal,Carl von - plukovník (225. výročí narození) * 03.02.1788 - Ctidružice + 17.06.1848 - Vicenza (Itálie) Životopis: Po absolvování znojemského gymnázia a reálky v Mikulově vstoupil do rakouské armády. Zúčastnil se napoleonských válek. Za svoji statečnost byl mimořádně povýšen do hodnosti nadporučíka. Bojoval i ve slavné Bitvě národů u Lipska (1813). Jmenován majorem osmého pěšího pluku (1835) a o rok později velitelem sedmého praporu myslivců. V r. 1837 byl povýšen do šlechtického stavu. Plukovník desátého střeleckého bataliónu myslivců (1846). Se svým mužstvem se proslavil a dosáhl velkých vojenských úspěchů v bitvách u Santa Lucie a u Vicenzy na Monte Berico, kde jeho prapor v r. 1848 rozhodl o vítězství generála Radeckého nad Italy. V této bitvě utrpěl těžké zranění a na jeho následky zemřel. Za vojenské zásluhy vyznamenán Řádem Marie Terezie a Leopolda. Na jeho počest byl ve Znojmě (dnes náměstí Komenského) vybudován památník - štíhlý obelisk Vítězství, vrchol obelisku zdobí kovová socha bohyně Niké, která byla ulita z ukořistěných piemontských děl. Literatura: - KACETL, Jiří. Plukovník Karel Kopal a jeho pomník ve Znojmě. Sborník Státního okresního archivu Znojmo 2009 . (2010), s. 28-52. - Příběh opravdového česko-rakouského vojáka. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region . ISSN 1213-5585. Roč. 10, č. 27 (28.06.2010), s. 2, 13. - TAJ. Karel Kopal. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Č. 50 (15.12.2003), s. 7. Kotrba,Emil - malíř (30. výročí úmrtí) * 22.02.1912 - Znojmo + 21.02.1983 - Znojmo Životopis: Absolvent školy uměleckých řemesel v Brně (žák P. Dillingra) a Akademie v Praze (prof. T. F. Šimon). Byl jmenován nejlepším žákem Akademie (1963). V době svých brněnských studií
6 / 16
Únor
docházel na veterinární fakultu, kde studoval anatomii zvířat. V r. 1969 mu Vysoká škola veterinární udělila Pešinovu medaili, kterou obdržel za vynikající činnost zejména v oblasti světa zvířat. Dílo: Hlavním námětem jeho obrazů jsou koně. Zachytil je ve všech polohách, pohybech, od času hříbat přes dospělost až ke smutnému umírání. Chápal je nejen jako ušlechtilá zvířata, ale především jako věrné přátele a pomocníky člověka. Vytvořil z koně symbol, kterým oslavil mnohotvárnou harmonii přírody a života. Zabýval se také grafikou. Autor stovek ex libris. První knižní značku vytvořil v patnácti letech. Dle našeho významného uměleckého kritika Fr. Dvořáka vynikají jeho ex libris především bezpečným kresebným přednesem a smyslem pro zkratku. Pracoval převážně technikou dřevorytu a litografie. Třikrát byl poctěn realizací našich poštovních známek. Nejvydařenější byla emise z r. 1976, vydaná u příležitosti celostátní výstavy Země živitelka. Výběr z pozůstalosti (školní práce) uloženy ve fondu Jihomoravského muzea ve Znojmě. Literatura: - AFS. Malíř Emil Kotrba šedesátiletý. Znojemsko. Roč. 13, č. 8 (23.02.1972), s. 4. - KONEČNÁ, R. Črty o osobě a díle malíře Emila Kotrby znojemského rodáka. Podyjí. (1959), s. 40-42. - NOVÁK, Pavel. Na okraj výročí Emila Kotrby. Znojemsko. Roč. 2, č. 13 (01.04.1992), s. 5. Kubica,František - fotograf (40. výročí úmrtí) * 06.03.1909 - Nové Město na Moravě + 28.02.1973 - Hartvíkovice Životopis: Absolvent třebíčského gymnázia (1931) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1937). Poté působil jako praktický lékař v Třebíči (1937-1939, Stařeč (1939-1945, ve Znojmě (1945-1948, v Jihlavě (1951-1973. V letech 1948-1951 byl vězněn v Jáchymově a v Leopoldově. Dílo: Fotografické výstavy: Pressfoto Praha a Bratislava, Jihomoravské muzeum ve Znojmě, Muzeum Vysočiny, Galerie Jihlava a Třebíč, Ciba-Geigy Zürick. Fotografické publikace: Za krásami a rekreací do Podyjí (1969), Bítovsko (1962). Vydal v bibliografické úpravě básně J. Seiferta a J. Zahradníčka. Literatura: - Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 11, č. 9 (28.02.2011), s. 11. Lachmayer,Rudolf - učitel (20. výročí úmrtí) * 13.08.1899 - Dyjákovice
7 / 16
Únor
+ 04.02.1993 - Klagenfurt Životopis: Po základní škole šel na gymnázium do Mikulova. Během první světové války bojoval v čele od roku 1917 až do pádu monarchie. Po návratu se vrátil do školy a 7. července 1920 maturoval. Poté, co krátce studoval na německé univerzitě v Praze, kde měl vážnou nehodu, vybral si učitelské povolání a absolvoval v roce 1921 na Pedagogické fakultě v Trutnově. Učil na školách v Jaroslavicích, Štítarech, Chvalaticích a dvakrát v Dyjákovicích. V roce 1933 byl obviněn z politických intrik a tak z disciplinárních důvodů pokračoval v Červené Vodě. Teprve po vstupu německých vojsk v roce 1938, byl schopný se vrátit do vlasti. Lachmayer byl zaníceným gymnastou, byl organizátorem jižní moravské lidové gymnastiky. V roce 1920 založil tělocvičný spolek ve svém rodném městě a stal se jeho předsedou. Dílo: Napsal mnoho prací, esejů a článků, z nichž mnoho se objevilo v Jihomoravské ročence. Články: Heimweh (1932), Über die Waidmannssprache (1937), Chwallatitz (1963), A Mutzerl Solz, a rupferne Pfoad und gtakhait (1966), Stammvater Krok und sein Geslecht (1968), Der Stier ist los (1971), Die Frau am Herd (1972). Literatura: - BLÖSL, Joachim. Südmährens Dichter und Sänger : Eine Erntelese. Nikolsburg : Bartosch, 1925. 294 s. Lebloch,Josef - pedagog (115. výročí narození) * 14.02.1898 - ? + 07.03.1968 - Znojmo Životopis: Josef Lebloch byl učitel s velkou láskou k divadlu. Věnoval se mu zcela programově a na vysoké odborné úrovni, neboť neustále studoval jeho historii, teorii, kterou pak uváděl do praxe. V amatérském prostředí byl ojedinělý zjev - režisér teoretik. Za svůj život shromáždil obrovskou odbornou divadelní knihovnu, již po jeho smrti věnovala jeho dcera Jihomoravskému divadlu ve Znojmě. Tam se také jako dramaturg a režisér věnoval především činohře, jeho doménou byla česká klasika (Tyl, Jirásek), v Sokole vybudoval i loutkové divadlo, jehož byl principálem. Už v padesátých letech min. století se stal předsedou okresního poradního sboru pro divadlo při tehdejším Domě osvěty ve Znojmě, v polovině 60. let byl členem i Krajského poradního sboru při KKS v Brně. Zastával na svou dobu moderní divadelní názor, svou autoritou jej dovedl uplatnit v hodnocení jak profesionálního, tak amatérského divadla. Literatura: - Josef Lebloch [online]. [cit. 2012-01-13]. Dostupné na: < ."> .">http://amaterskedivadlo. cz/main.asp?data=16&id=4873>. z Lichtenštejna,Hartman - kníže (400. výročí narození)
8 / 16
Únor
* 15.02.1613 - ? + 11.02.1686 - ? Životopis: Než se ujal řízení Moravského Krumlova, sídlil na svém zámku ve Wilfersdorfu v Rakousku a po deset let sloužil císaři jako voják. Zúčastnil se bitev u Norimberku, Nördlingenu a Lützenu, kde byl zraněn. Byl známý jako přísný, ale spravedlivý pán města. Za něj došlo ke změně ve vnitřním úřadování města na radnici, kde se až do roku 1653 psalo výhradně česky a poté střídavě česky a německy. Za Hartmana z Lichtenštejna byla zavedena do úřadování němčina jako jazyk jednací i vyhotovených písemností. Literatura: - Moravský Krumlov ve svých osudech. V Brně : Muzejní a vlastivědná společnost, 2009. 350 s. Marek,Jiří - sochař (20. výročí úmrtí) * 16.01.1914 - Velké Meziříčí + 16.02.1993 - Brno Životopis: K sochařskému mistrovství se rodák z Velkého Meziříčí propracoval studiem na střední škole sochařsko-kamenické v Hořicích a na Akademii výtvarných umění v Praze (1934-1938) u profesora Bohumila Kafky. Markovy první realizace patřily jeho rodnému městu - pamětní desky, busty, pomník, portál kostela sv. Mikuláše a sochy pro tento kostel. Od přelomu 40. a 50. let už vytvářel sochy i pro jiná města. Byla to díla se sakrální tematikou, ale i realistické skulptury zobrazující zástupce různých povolání. Tehdy začaly vznikat též jeho sochy pro Brno, jež po více než čtyři desetiletí dotvářely vzhled našeho města - od děl komorních, jako byly náhrobky na Ústředním hřbitově, až po monumentální artefakty vytvářené ve spolupráci s architekty. Literatura: - Jiří Marek [online]. [cit. 2012-01-13]. Dostupné na: < ."> .">http://www2.brno.cz/index.p hp?nav01=7816&nav02=15031&nav03=15066&nav04=15067>. Mayer,Jan Nepomuk Emanuel - hudební skladatel (125. výročí úmrtí) * 01.05.1803 - Liščí + 19.02.1888 - Praha Životopis: Od r. 1827 člen řádu křížovníků s červenou hvězdou. Kolem r. 1830 inspektor hudby u křížovníků v Praze. V letech 1837-1855 řídil Musikverein u sv. Karla ve Vídni. Byl křížovníkem na Hradišti u sv. Hypolita ve Znojmě a v Praze. Od r. 1879 se stal proboštem kláštera na Hradišti, kde povznesl hudební život.
9 / 16
Únor
Dílo: Napsal několik tanců, chrámových skladeb a pojednání o Palestrinově mši Missa papae Marcelli. Vydal v Praze šest německých tanců. Literatura: - ČERNOŠEK, Lubomír. Skladatelé v Podyjí. Okno/Fenster. Roč. 6, č. 2 (2009), s. 18, 20, 22. Menšík,Josef Stanislav - obecní písař (150. výročí úmrtí) * 1811 - ? + 06.02.1863 - Brno Životopis: Rodina Menšíkova se přistěhovala do Jemnice kolem roku 1814. Do školy už chodil J. S. Menšík v Jemnici. Gymnázium vystudoval ve Znojmě. Delší čas pak pobyl v cizině. Koncem roku 1848 se vrátil do Jemnice a stal se obecním písařem. Měl velký podíl na založení prvního českého čtenářského spolku s názvem Čtenářská jednota sv. Víta v roce 1849. Spolku patřila také malá veřejná knihovna českých knih. Byl však členem i dalších spolků. V kraji sbíral lidové pověsti a pohádky. Pravidelně přispíval do Klácelových Moravských novin. Pokusil se zpracovat i dějiny města Jemnice. Jeho četné aktivity patrně nebyly tehdejší jemnické maloměstské společnosti po chuti. Už roku 1856 přijal místo úředníka na moravském místodržitelství v Brně. Jeho kladný vztah k Jemnici se však zřejmě nezměnil. Stále používal ke svému jménu přídomek měšťan Jemnický. Literatura: - Josef Stanislav Menšík [online]. [cit. 2012-01-13]. Dostupné na: . Novák,Vítězslav - operní pěvec (80. výročí úmrtí) * 02.06.1905 - Tavíkovice + 19.02.1933 - Praha Životopis: Studoval na gymnáziu v Telči, v Jihlavě a pak navštěvoval brněnskou a pražskou konzervatoř, kde studoval sólový zpěv. Byl správcem školy v Mladé Boleslavi. Později se stal ředitelem kůru v bazilice sv. Václava na Smíchově. Dílo: Skládal drobné chrámové skladby. Nazpíval několik písní na desky Homocord. Literatura: - ČERNOŠEK, Lubomír. Skladatelé v Podyjí. Okno/Fenster. Roč. 6, č. 2 (2009), s. 18, 20, 22. - FS. Znojmo si připomíná hudebního skladatele : Společnost Vítězslava Nováka včera oslavila už dvacáté výročí od svého založení. Moravské noviny Rovnost. Roč. 10, č. 226 (27.09.2000), s. 1, Jihomoravský deník.
10 / 16
Únor
Peřinka,František Václav - vlastivědný pracovník (135. výročí narození) * 26.02.1878 - samota Koráb u Žerotic + 14.09.1949 - Kroměříž Životopis: Chtěl být učitelem, ale pro špatný sluch nebyl přijat na kroměřížský učitelský ústav. Začal studovat ve Znojmě, potom přešel na gymnázium do Třebíče. Zájem o minulost jej přivedla do Prahy na univerzitu, kde navštěvoval národopisné přednášky profesora Č. Zíbrta. Pro nedostatek peněz musel studia ukončit a vrátil se zpět do rodného kraje. Začal pracovat jako lékárenský učeň a později si našel místo na berním úřadě ve Znojmě. Ale o historii se zajímal dál. Přednášel v českých spolcích, psal do novin. Pro svůj národní postoj byl často přeřazován z místa na místo. V r. 1899 odchází na berní úřad do Valašských Klobouk a později do dalších moravských měst. V r. 1906 se dostal do Kroměříže, kde působil osm let - do roku 1914. První světovou válku prožil v Brně. Po jejím skončení odešel na Slovensko, kde strávil dvacet let (Ružomberk, Bratislava). Odtud musel, ale v r. 1939 odejít a usadil se natrvalo v Kroměříži. Dílo: První články publikoval v r. 1899, kdy mu bylo 21 let. Svůj historický zájem zaměřil do tří oblastí, kde pracoval jako berní úředník. Valašské Klobouky - Okresní monografie valašskokloboucký okres. Slovensko - Veselé putovanie po Slovensku (1934). Kroměříž Dějiny města Kroměříže. Práce čítá 4 112 stran. Znojmo - Vlastivěda moravská, která má tři části - Jaroslavický okres (1905), Vranovský okres (1906), Znojemský okres (1924). Zachycuje v ní dějiny města Znojma a okolních obcí od prvopočátku do druhé poloviny 18. století. Publikoval v časopisech a sbornících: Časopis muzea moravského, Sborník historického kroužku, Od Horácka k Podyjí (1924-1938), Selský archiv, Prúdy, Slovenský deník aj. Jeho rozsáhlá písemná pozůstalost je uložena v archivu v Kroměříži se sídlem v Holešově. Literatura: - MATĚJEK, František. Vzpomínka na Františka Vácslava Peřinku. Vlastivědný věstník moravský . Roč. 30, č. 2 (1978), s. 224-226. - ZUBER, R. František Vácslav Peřinka. Vlastivědný věstník moravský. Roč. 5, č. 1 (1950), s. 1-4. Slawik,Fritz - grafik (130. výročí narození; 60. výročí úmrtí) * 09.02.1883 - Horní Dubňany + 12.02.1953 - Bad Kissingen Životopis: Grafik, studoval na Akademii umění ve Vídni. Několik jeho obrazů je ve sbírce jihomoravské krajinné rady. Literatura: - Fritz Slawik [online]. [cit. 2012-01-16]. Dostupné na: < .">http://portal.suedmaehren.at/wiki/ index.php/Fritz_Slawik>.
11 / 16
Únor
Sochor,Jaroslav - farář (110. výročí narození) * 20.02.1903 - Václavice u Náchoda + 13.07.1951 - Miroslav Životopis: Zdá se, že Jaroslav Sochor, narozený 20. února 1903 ve Václavicích u Náchoda, nepřinesl do sboru nové důrazy teologické - tady zůstávali věrní předchozí hluboce zakořeněné linii. Během pětiletého působení ovlivnil však celoživotně tento velmi vzdělaný, kultivovaný a až intelektuálsky zaměřený teolog zejména mladé - konfirmandy a mládež. Vštěpoval jim povědomí o etice života, filosofii, o estetice, o krásnu. Ve sboru se i nadále pěstovalo uvědomělé češství. Tento důraz byl v předvečer druhé světové války příčinou stíhání faráře Sochora. Podařilo se mu však tajně uprchnout. Sloužil poté jako tajemník synodní rady. Zemřel 13. července 1951. Ještě za působení faráře Sochora, v letech 1932 až 1936, byl pro živou práci v diaspoře do sboru povolán diákon František Hašek (1906-1990), který se věnoval zejména kazatelské stanici v Bohuticích, kde byla v roce 1935 postavena modlitebna. Literatura: - Jaroslav Sochor [online]. [cit. 2012-01-16]. Dostupné na: < ."> .">http://fscce.oryon.cz/ modules.php?name=News&file=article&sid=15>. Souches,Anna Salome de - hraběnka (365. výročí narození) * 28.02.1648 - ? + 28.09.1929 - Znojmo Životopis: V roce 1677 si vzala Louise Raduit de Souches. Literatura: - Anna Salome de Souches [online]. [cit. 2012-01-16]. Dostupné na: < http://encyklopedie.brna .cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=1717 >. Standthartner,Josef - lékař (195. výročí narození) * 04.02.1818 - Opava + 29.08.1892 - Vídeň Životopis: Navštěvoval Gymnázium ve Znojmě, v roce 1834 odešel do Vídně, kde v roce 1835 začal studovat lékařskou univerzitu. Literatura: - Josef Standthartner [online]. [cit. 2012-01-16]. Dostupné na: < .">http://www.biographien.a c.at/oebl/oebl_S/Standthartner_Josef_1818_1892.xml>.
12 / 16
Únor
Starý,Pavel - truhlář (80. výročí úmrtí) * 28.06.1878 - Střelice + 21.02.1933 - Jevišovice Životopis: Na východní frontu odjel v srpnu 1914 ze Znojma s 99. pěším plukem, ale do ruského zajetí se 7. července 1915 poblíž Krasniku dostal jako pěšák 34. domobraneckého pluku. Po dobu zajetí pracoval v Saratovské gubernii. V Borispolu se v prosinci 1917 hlásil do řad legií a byl přijat do stavu 8. roty 6. střeleckého pluku "Hanáckého", s nímž prodělal boje u Bachmače. Po dosažení věkové hranice 40 let byl v červenci 1918 převelen do Novonikolajevska jako instruktor nových dobrovolníků 11. střeleckého pluku "Františka Palackého". V březnu 1919 se pak stal příslušníkem štábní roty, ale ne nadlouho. Vojenskou lékařskou komisí v Krasnojarsku byl v červenci 1919 uznán neschopným vojenské služby a určen k evakuaci do vlasti. Vladivostok opustil 3. října téhož roku na lodi Karači-Maru. Po návratu k manželce a třem dětem do Jevišovic pracoval jako truhlářský mistr. Zemřel na srdeční mrtvici. Literatura: - Kalendárium. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 9 (23.02.2009), s. 11. Stritzko,Otto - grafik (105. výročí narození) * 02.02.1908 - Jaroměřice nad Rokytnou + 25.06.1986 - Stará Říše Životopis: Studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u prof. Bendy a Hoffbauera, studia však nedokončil. Kromě malířské a restaurátorské tvorby se věnoval také ilustrátorství a grafické úpravě knih. Jeho manželkou byla dcera Josefa Floriána, katolického vydavatele ze Staré Říše, kam se za ní odstěhoval v roce 1940. Dcera malířka Juliana Jirousová, manželka Ivana Jirouse. Od roku 1956 se věnuje také restaurátorské práci (nástěnné malby na hradě Bítově aj.) Literatura: - Slovník českých a slovenských výtvarných umělců : 1950-2005 ; XV., St-Šam. Vyd. 1. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 2005. 380 s. Tilšer,František - profesor (100. výročí úmrtí) * 12.06.1825 - Budětsko + 05.02.1913 - Praha Životopis: Absolvoval gymnázium v Olomouci. Po maturitě zahájil studium na filozofické fakultě olomoucké univerzity s úmyslem stát se učitelem. Po dvou letech složil učitelské zkoušky, které ho opravňovaly k soukromému vyučování gymnazistů. Na krátkou dobu pak skutečně přijal místo domácího vychovatele v rodině hraběte Kolovrata-Liebsteinského. Toto místo později
13 / 16
Únor
opustil, aby se mohl věnovat dalšímu studiu. Přestoupil na právnickou fakultu, ze které však záhy odešel. Poté vstoupil v Olomouci do vojenského sboru a navštěvoval jeho školy. Po ukončení vojenské školy své vzdělání ještě doplnil na vojensko-inženýřské akademii ve Vídni. V roce 1851 ukončil i toto studium a byl jmenován poručíkem u ženijního pluku. Počínaje školním rokem 1851-1852 přichází do Louky u Znojma, kam vojenská akademie z Vídně přesídlila, současně je ještě posluchačem vyššího ženijního kurzu. V roce 1854 ho ukončil a byl povýšen na nadporučíka a přidělen k ženijnímu štábu do Milana. Po několika měsících se musel z Itálie vrátit, neboť ženijní akademie v Louce potřebovala obsadit místo profesora deskriptivní geometrie, na které byl pro své kvality profesorským sborem vybrán právě Tilšer. Protože vojenská škola, na níž působil, nebyla příliš nakloněna jeho vědeckému přístupu k přednášené látce, začal Tilšer hledat místo, kde by se mohl vědecky realizovat podle svých představ. Vhodná příležitost se naskytla v roce 1864, kdy se po smrti profesora R. Skuherského uvolnilo místo na polytechnice v Praze. Tilšer byl jmenován řádným profesorem deskriptivní geometrie a stereofonie. Přes četné nabídky - nejvýznamnější přišla z vídeňské techniky na místo po zemřelém profesoru J. Hönigovi - zůstal tomuto ústavu věrný až do roku 1895, kdy byl penzionován. Literatura: - Josef Standthartner [online]. [cit. 2012-01-16]. Dostupné na: .">http://www.math.muni.cz/ math/biografie/frantisek_tilser.html>. Vildomec,František - archeolog (135. výročí narození) * 06.02.1878 - Svatoslav + 03.11.1975 - Boskovštejn Životopis: Absolvent brněnského učitelského ústavu. Působil jako pedagog v Jaroměřicích nad Rokytnou, v Hostimi (1897-1900), poté jako řídící učitel v Boskovštejně. Již od roku 1906 spolupracoval při archeologických průzkumech s Jaroslavem Palliardi. Byl členem řady osvětových a vlastivědných spolků. Dlouhou dobu působil jako předseda a místopředseda Moravského archeologického klubu. Od roku 1936 byl členem kuratoria tehdejšího Jihomoravského krajského muzea a v roce 1945 se stal kustodem Muzea královského města Znojma. Čestný člen Musejního spolku, Brno. Dílo: Výsledkem jeho celoživotního úsilí bylo obrovské množství cenného archeologického materiálu, který je částečně uložen v badatelově domě na Boskovštejně, z části se nalézá v Zemském muzeu v Brně a v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. Z archeologické praxe vešly do povědomí veřejnosti jeho výzkumy z osad z mladší doby kamenné ve Střelicích, Hlubokých Mašůvkách, Ctidružicích, hradiska Starého zámku u Suchohrdel, dále mohyl v lese Purkrábka u Suchohrdel a dalších lokalit. Je tvůrcem unikátní archeologické sbírky kultury s moravskou malovanou keramikou z mladší doby kamenné. Nejznámější jsou jeho nálezy neolitických Venuší. Své proslulosti dosáhla ženská plastika z Hlubokých Mašůvek. Literatura:
14 / 16
Únor
- HRBÁČKOVÁ, Alena. Legendy moravské archeologie. Moravskokrumlovské noviny. Roč. 15, č. 9 (2006), s. 22-24. - ŠEFČÍKOVÁ, Miroslava. František Vildomec, spolupracovník a nástupce Jaroslava Palliardiho. Znojemský zpravodaj. Č. 1 (1986), s. 14-15. - ŠEVČÍK, Jindra. František Vildomec. Hluboké Mašůvky 1220-1970. V Hlubokých Mašůvkách : Osvětová beseda, 1970. S. 10-11. Zásměta,Vladimír - štábní strážmistr (120. výročí narození) * 28.02.1893 - Dobrkovice, okr. Uherský Brod + 19.10.1938 - Vranovská Ves Životopis: Štábní strážmistr Vladimír Zásměta velel družstvu Stráže obrany státu - Jevišovice, prapor Brno-venkov, které bylo po Mnichovské dohodě umístěno v myslivně u Jankoveckého rybníka. Devatenáctého října 1938 kolem deváté hodiny ráno došlo v místě odhalení památníčku k neshodám o přesném umístění nově stanovené demarkační čáry, oddělující Německo a náš stát, mezi hlídkou naších příslušníků Stráže obrany státu a říšskoněmeckou hlídkou. Jeden z jejich členů zahájil střelbu a v nastalé přestřelce smrtelně zranil štábního strážmistra Vladimíra Zásmětu, který na místě svému zranění podlehl. Byl ženatý a měl tři děti. Literatura: - RZT. Vladimír Zásměta má svůj památník. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. ISSN 1213-5585. Roč. 9, č. 44 (26.10.2009), s. 4. - ŠMÁKAL, František; ŠMÁKALOVÁ, Hana. Pomníček strážmistrovi stojí v poli za Vranovskou Vsí : vzpomínka na strážmistra. Rovnost-Znojemský deník. ISSN 1802-0933. Roč. 20, č. 246 (21.10.2009), s. 3. - VN. Historické události. Zpravodaj - Obec Vranovská Ves. Č. 3 (01.07.2008), s. 2. Zikmund Lucemburský - král (645. výročí narození) * 15.02.1368 - Norimberk + 09.12.1437 - Znojmo Životopis: Syn Karla IV. Roku 1437 přijel nemocný král Zikmund se svým dvorem do Znojma, kde ho očekávala dcera Eliška a zeť Albrecht rakouský. Ze Znojma se nechal převézt ke křížovníkům na Hradiště sv. Hypolita, kde očekával svou poslední hodinku. Nechal se obléct do císařského roucha a chtěl umřít jako císař. Když však smrt stále nepřicházela, převlékl se do šatů smutečních, ve kterých měl být pochován. Na svou smrt čekal celých 18 dní. Literatura: - FIALA, Karel. Císař Zikmund ve Znojmě. Okno/Fenster. Roč. 4, č. 1 (2007), s. 28,30. - KOUKAL, František. Zikmund Znojmem neprošel. Znojemsko. Roč. 14, č. 32 (08.08.1973), s. 5. - TOMAN, Jan. Záhady smrti císaře Zikmunda ve Znojmě. Znojemský týden : Noviny pro
15 / 16
Únor
znojemský region (14.01.2008), s. 13. ISSN 1213-5585.
. Roč. 8, č. 3
Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová.
16 / 16
