Listopad Syrena 160

- 1 -

160

Listopad

2007 Syrena 160

- 2 Původní rakouské razítko pošty v Dolním Těrlicku. Viz Monografie, Díl 13, str.511. Katalogové číslo pošty 1603. Pošta byla v provozu od 31.10.1869 do 15.3.1878. Používala jen jedno razítko, a to typu E 76 (den/měsíc/rok) s blokádou roku. Razítko je jednokruhové, na reprodukci vlevo s datem 26/7. Rok je blokován. Razítko má název pošty NIEDER TIERLITZKO. Za ukázku děkujeme Mgr.Januszowi MANTERISOWI. Polský zábor českého území Těšínského Slezska 1938-1939, R-zásilka pošty PUDLOV. V „nejsolidnější“ literatuře o této tématice se dočteme, že se předpokládá nález R-zásilky této pošty. Literatura zároveň u této pošty uvádí polské známé razítko jen s rozlišením „a“. (Viz „Okupace československého pohraničí Polskem v roce 1938“ , Jiří Neumann, Filatelie č.15/1991, Filatelistické sešity str.205-6).Na reprodukci dole je dokonce R-zásilka z Pudlova na úřední zásilce s úřední (červenou) známkou pro doporučené zásilky. Pro obyčejné úřední zásilky se používala známka modrá. Odesilatelem je podle razítka úřední komisař obce Wierzbice (VRBICE), okres Fryštát. Expediční razítko pošty PUDŁÓW je s rozlišením *a*, je s datem –4 V 39 18. Zásilka je poslána na Finanční úřad v Karviné.

Pošta v Pudlově byla Polsku odstoupena jako jedna z posledních 11.října 1938, kdy byl její český název Pudlov změněn na Pudłów. Po 1.9.1939 byla obec připojena k Říši s německým názvem PUDLAU (OBERSCHLESIEN). Mezi dvěma válkami používala pošta následující razítka:

Syrena 160

- 3 1)PUDLOV * PUDŁÓW* Č.S.P./a Typu M 44 (12 bodů), použití 1919-1925, 2)PUDLOV * Č.S.P./b Typ M 41 (13 bodů) použití 1921-1925, 3)PUDLOV*PUDLAU*/a, b použití 19291938 a rozlišení „c“, použití 1935-1938, Typ M 47 (11 bodů). Co bylo v období 1925-1929 Monografie neuvádí. Je zde asi zase jeden z jejich „překlepů“?? Odpověď na to, proč pošta neměla v r.1938 (od poloviny roku) česko-polské razítko Typu M 50 PUDLOV/PUDŁÓW, ale měla česko-německé razítko Typu M 47 PUDLOV/PUDLAU najdeme v literatuře zmiňované na str.1. Podle sčítání obyvatel v roce 1921 měla obec toto složení obyvatelstva: 1087 českosl., 1823 něm., 390 pol., 28 židovské, 430 cizinců, ostatní zbytek do 3761 obyvatel. Podle sčítání obyvatel z r.1930 měla obec toto složení obyvatelstva: 1946 českosl., 1893 něm., 182 polské, zbytek ostatní do 4189 obyvatel. V obci byla totiž nejsilnější národnostní menšina německá, proto do r.1938 bylo i razítko česko-německé! Proč byla tedy obec r.1938 v říjnu připojena k Polsku ví jen snad sám sv. Petr? Ale stalo se!! Na zadní straně doporučené zásilky reprodukované na str.2 je otisk příchozího razítka pošty ve Fryštátě FRYSZTAT *f* s datem –5 V 39 –3. Jeho reprodukce je na této straně nahoře vlevo. R-razítko pošty PUDŁÓW je jen prosté „R“ bez rozlišení, znamená to, že bylo pouze jedno? I rozlišení expedičního razítka bylo asi jen jedno, jak uvádí literatura, a to „a“. R-zásilko pošty PUDŁÓW je tedy na světě a to ještě na úřední, doporučené zásilce. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolowi MICZOWI, pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. ****************************************************************************

Další ročník časopisu „Historyczno Badawczy Biuletyn Filatelistyczny“ r. 2006. V roce 2006 vyšla z tohoto časopisu dvě dvojčísla (175/176 a 177/178). Časopis je v Polsku mezi filatelisty velice populární a oblíbený. Zabývá se problematikou polské známkové tvorby a vším kolem polské známky. Ze zajímavých článků z ročníku 2006 vybíráme (názvy ve volném překladu): -nepublikované poznatky o Ředitelství pošt a telegrafů ve Vilně r. 1925, -rakouská pošta v Kazimierzu v 18. století část I. a II, -proces tisku polské známky č.1, -analýza tiskové formy známky vydané v r.1946 u příležitosti Dne moře (Fischer 406), -rozvoj sítě pošt v Lodži 1918-1919, -lodžské poštovní úřady v době německé okupace 1939-1945, -klub filatelistů polské YMCA v Lodži, -polské vojenské zásilky z Brześcia nad Bugiem v r. 1919, -pošta Lvova v době sovětské okupace 22. IX. 1939 - 30. IV. 1941, dodatek (I. a II. část), -maďarské poštovní formuláře pro polské internované vojáky po září 1939, -dvojité přetisky na polských známkách z let 1918-1939, -ruská námořní pošta ve Středozemním moři v 19. a na začátku 20. století, -ještě o Střední Litvě, -polské ministerské karnety vydané do r.1939, -oddělení polní pošty ve Vojenském Departamentu NKN,

Syrena 160

- 4 -charakter prostředí zaměstnanců pošty v Koszalinie v meziválečném období, -lodžské filatelistické hnutí 2004-2005 I. a II.část, -filatelisté královského rodu: španělský král Alfons XIII (1886-1941) a egyptský král Faruk I (1920-1965), -v každém čísle jsou informace o nové, polské, filatelistické literatuře, -v každém čísle je zajímavý článek pod názvem „Známky, vlajky, historie“ (již 84 pokračování), -řada dalších, menších, filatelisticky zajímavých článků. HBBF je orgánem Polské akademie filatelie z pověření Hlavního výboru PZF, vydává jej Obvod PZF v Lodži (Okręg Łódzki). Redakční rada je ve složení: hlavní redaktor Władysław Farbotko, Jerzy Bartke, Henryk Białek, Przemysław Drzewicki, Ludwik K. Malendowicz, J. Zbigniew Piekut, Kazimierz Sztaba, Jerzy Tokar a Witold Żurawski (co jméno, to pojem v polské filatelii). V roce 2006 vyšel již 47.ročník HBBF. Díky hlavnímu redaktorovi Dr.ing.Władysławowi Farbotko dostává HBBF i náš Klub polské známky. Zpravodaj je pro zájemce ve formě zapůjčení se 100% zárukou vrácení za náklady na poštovné. Zájemci ať se hlásí u předsedy Klubu polské známky. **************************************************************************** Ještě jedmou přetisk PORTO 1919 z pošty SKAWINA.

Přední strana poukázky na 1000 K poslaných z pošty ZATOR do SKAWINE 4.8.1919. O přetisku PORTO pošty SKAWINA jsme psali již v Syreně č.129 na str.9-13. Je to přetisk Typu 129. Jeho popis a seznam známek s tímto přetiskem vč. jejich katalog. čísel a ocenění je

Syrena 160

- 5 na str.č.9 Syreny č.129. S tímto přetiskem jsme tam publikovali celkem dvě peněžní poukázky. První je na 50 korun a je poslána do Skawine z pošty DWORY, Malopolsko, okresní razítko IX/218 (I.Typ) dne 10.4.1919. Na zadní straně této poukázky je přetisk PORTO Typ 129 na známce 20 hal., katal. číslo Fischer 61 (cena na zásilce 75 zł., katal. č. přetisku Pd 1011). Druhá pokázka v Syreně 129 je poslána do Skawine z pošty KRAKÓW 2, Malopolsko, okresní razítko IX/39 (I.Typ). Poukázka je na částku 93 korun. Přetisk PORTO pošty Skawina je na známce 10 hal. (Fischer 75B) a na známce 20 hal.(Fischer 77B). Katal. čísla přetisků PORTO jsou Pd 1011 a Pd 1013. Razítko pošty SKAWINA je s datem 3.11.1919. Přetisk PORTO Typ 129 byl používán v období IV.1919 - XI 1919. Razítko bylo kovové, rozměr 31,5x9 mm. Je známo v barvě černé a fialové. Přetisk je znám na známkách katal. č. Fischer 61, 79A a 74-79B. Cena na zásilce je od 70 do 85 zł. za kus. Obě publikované poukázky jsou z počátku použití přetisku (12.4.1919) a z konce jeho použití (3.11.1919). Dnešní ukázka je z poukázky na 1000 K poslaných z pošty ZATOR, Malopolsko, okresní razítko IX/864 (Typ 1). V publikaci o okresních razítkách („Stemple okręgowe poczty austriackiej na ziemiach polskich“ J.Bartke a kol.) schází u této pošty známý typ razítka, asi bylo autorům neznámé. Expediční razítko je dvoukruhové s můstkem přesahujícím mezikruží (podle polské typologie razítek Typu VIII). ZATOR / *a* s datem na můstku –4.VIII.19, tedy asi z poloviny doby, po kterou bylo razítko PORTO používáno. Poukázka je vyplacena známkou 2,50K, katal č.Fischer 95 (samostatná zn.na zásilce 150 zł.). Pošta ZATOR (Kraków) byla v provozu od r.1773-1785 a pak znovu od r.1838. Razítko VIII.Typu je u této pošty známo dle katalogu jen s rozlišením *a*. Reprodukce přední strany poukázky je na předcházející straně. Dole je zadní strana této poukázky se známkami s přetiskem PORTO Typ 129 pošty SKAWINA.

Syrena 160

- 6 Razítka pošty SKAWINA na zadní straně pokázky jsou stejná jak na obou poukázkách v Syreně č.129. Je to jednokruhové razítko s datem uprostřed. Podle polské typologie razítek je razítko Typu VI G/D průměr 24 mm (VI=jednokruhové, G=jen velká písmena, D= v datu den / měsíc / rok). Pošta SKAWINA (Malopolsko, Krakov) má mimo jiné okresní razítko č.IX/665 a je známo v I.Typu. Na zadní straně poukázky je expediční razítko SKAWINA otištěno 3x, z toho jednou přes dvojici známek 25 hal. s přetiskem PORTO Typ 129. Známky 25 hal., podle katal.Fischer č.78B, číslo přetisku PORTO Pd 1014. Známka na zadní straně zcela vpravo nahoře, nominální hodnota 3 hal. (katal.č.Fischer 73B) je poplatkem na formulář, byla tam nalepena expediční poštou ZATOR a je také znehodnocena jejím razítkem (stejné a se stejným datem jak na přední straně průvodky). Na zadní straně poukázky uprostřed dole jsou vyznačeny poplatky za poslání peněz (do 50 K 25 hal., pak za každých dalších 50 K +5 hal.) Podle této zásady by poslání 1000 K mělo stát 19 x 5 hal. = 95 hal. + 25 hal., celkem 1,20 K. Výplatní známka je ale 2,50 K, proto v době expedice zásilky toto již neplatilo. Označení AUSTRIA/ 784 je soukromou vlastnickou značkou známého, již nežijícího filatelisty. Rozměry přetisku PORTO souhlasí na katalog (31,5x 9 mm). Přetisk je černý. Poukázku pro Syrenu zapůjčit kolega Teodor Wilczek. Poukázka je 3jazyčná (německo – polsko - ukrajinská). Na zásilce má největší cenu frankatura na přední straně. Známka sólo na zásilce je ceněna na 150 zł. Známky s přetiskem PORTO, kus 70 zł., protože jsou ve dvojici 150% ceny jedné známky + (37,50 zł.).Celkem PORTO 112,50 zł. Navíc okresní razítko na přední straně jehož typ dle příslušné literatury nebyl znám.Poukázka celkem katalog 262,50 zł. Razítka jsou pěkná, zásilka je zachovalá. Prostě pěkný a zajímavý kus, který potěší každého, problematiky znalého. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. **************************************************************************** Ještě jednou zásilka s druhým razítkem poštovny ISTEBNA 2 z období německé okupace.

V Syreně č.158 na str.29 jsme publikovali jedno ze dvou razítek této poštovny z období okupace 1939-1945. Poštovna byla tehdy zřízena pro rekonvalescenty německé armády,kteří si zde

Syrena 160

- 7 léčili v sanatoriu svá zranění na frontách. Razítko Istebna 2/űber Jablunkau (Obeschles) 1 je zde tedy na zásilce znovu. Na dnešní ukázce proti té z č.158 je ale razítko Vpú JABLUNKAU (OBERSCHLES) /a hezky a celé otištěno. Razítko má datum 07.7.42.-14. Razítko je o rozměrech 44x14 mm. Zásilka zapadá do námi dosud vymezeného výskytu v období IV.1942 až XI.1942. Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolowi MICZOWI. **************************************************************************** První poštovní razítko pošty VENDRYNĚ na recepise z r.1857.

Na poštu ve Vendryni Monografie Díl 13 a 14 prostě zapomněla. Marně ji tam budete hledat! Chybu napravil teprve dodatek k Dílu 13 a 14. Poštu vede pod katal.č.2614 A (dali jí rozlišení „A“, aby ji do seznamu vpašovali) na straně 20 dodatku. Nejstarším poštovním razítkem této pošty je razítko Typu C 74 se známým použitím od r.1843. Pošta byla založena v r.1799 a její činnost skončila 8.12.1866. Činnost pošty byla znovu obnovena 16.4.1867, ale znovu byla ukončena 16.10.1877. Konečně potřetí obnovili činnost pošty 16.2.1894 a byla v provozu již do konce I.světové války (a déle). Razítko Typu C 74 je nahoře na recepise s datem 29/1 1857.Razítko má elipsovitý tvar a jeho šířka je 30 mm a výška 10 mm. Uprostřed razítka je nápis WENDRIN. Známá razítka z období Rakousko-Uherska jsou: Typ C 74 (od 1843), Typ G 18 (od 18??), Typ E1 (od 1867), Typ E 171 (od 1894) a Typ G 133 (od 19??). Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolowi Miczowi **************************************************************************** Poštovní razítko ODERBERG/BAHNHOF na zásilkách z roku 1884 a 1891 ,Typ C 82. Razítko je jednokruhové, elipsovité s datem uprostřed (den/měsíc a rok). Jeho první ukázka na zásilce je jako příchozí razítko na zásilce poslané z pošty BRESLAU/♦/c s datem 28/8/84/812N. Razítko pošty Breslau je jednokruhové o průměru 25 mm s datem (den,měsíc a rok + časový údaj). Příchozí razítko pošty ODERBERG /BAHNHOF je s datem 29/8/84 a je na zásilce otištěno vlevo od expedičního. Toto razítko je Typu C 82 a na poště bylo v použití od r.1872. (Viz ukázka č.1 na následující straně). Pošta ODERBERG/BAHNHOF byla v provozu od 15.2.1850. Od 17.2.1896 byla přejmenována na BOHUMÍN 1 / ODERBERG 1. Rakouská pošta do konce války v r.1918 používala ještě tato razítka: Typ G 7 (od 1850), Typ C 82 (od r.1872), Typ E 189 (od r.1887), Typ G 115 (od r.1897) a Typ G 134 (od r.1909). V Monografii je razítko pod katal.č.1687/2 na str.529-530.

Syrena 160

- 8 -

První ukázka s razítky pošty Breslau a Oderberg/Bahnhof z 28. a 29. 8. 1884.

Druhá ukázka s razítky TRZYNIETZ/BAHNHOF a ODERBERG/BAHNHOF z 20. 5. 1891. Druhá zásilka má razítko ODERBERG/BAHNHOF Typu C 82 opět jako příchozí na korespondenčním lístku poslaném z Třince do Bohumína s datem 20/5/91. Zásilka je poslána z pošty TRZYNIETZ/BAHNHOF stejně 20.5.1891. Třinecké razítko je Typu E 82, jednokruhové o průměru 26 mm s datem uprostřed (den, měsíc a rok). Pošta v Třinci byla v provozu od 25.9.1877. Za Rakouska do konce války v r.1918 používala pošta ještě následující razítka:

Syrena 160

- 9 Typ E 82 (jako TRZYNIETZ/SCHLESIEN (od r.1877) a razítko stejného typu s textem TRZYNIETZ/BAHNHOF, (s použitím od r.18??). Typ E 171 (od r.1891), Typ G 137 (od r.1908) a G 135 (od r.1916). Razítka Třince jsou v Monografii Díl 14 vedena pod č. 2469 na str. 229.

Třetí ukázka s expedičním razítkem ODERBERG/BAHNHOF ale jiného typu poslaná 9.12. 1893 do Dolních Bludovic. Na zásilce č.3 je razítko ODERBERG/BAHNHOF jako expediční, ale je jiného typu (E 189). Toto razítko bylo v použití od r.1877. Datum uprostřed razítka je 9/12/VORM/93 (den, měsíc, časový údaj a rok, VORM=dopoledne). Zásilka putovala z Bohumína do Dolních Bludovic přes Těšín o čemž svědčí otisk těšínského razítka zcela vlevo nahoře. Těšínské razítko je také Typu E 189, jeho průměr je 26 mm (stejné razítko je i o průměru 27 mm).V použití bylo od r.1882. Razítko TESCHEN 9/12/12-??/93 (den, měsíc,časový údaj a rok). Pošta v Těšíně byla v provozu pod názvem TESCHEN (STADT) od 1.4.1704. Od 17.2.1896 je jako TESCHEN 1 /CIESZYN 1. (Viz Monografie Díl 14 str.212, číslo razítka 2417/13, E189). Tohoto typu bylo na těšínské poště celkem 7 razítek s drobnými odchylkami. Uprostřed zásilky na ukázce č.3 je otisk razítka pošty NIEDER BLUDOWITZ (Dolní Bludovice) s datem 10/12/93. Razítko je na zásilce jako příchozí. Je Typu E 76 a v použití bylo od r.1882. Razítko má průměr 23 mm. Jeho číslo v Monografii, Díl 13 na str.508 je 1593/3. Pošta v Bludovicích používala do r.1918 ještě následující razítka: Typ A 1-f (od 1841), E 1 (od r.1864), E 76 (od r.1882) a G 129 (od r.1909). Za zajímavé ukázky děkujeme mgr. ing. Karolowi Miczowi **************************************************************************** Doporučená zásilka s prvním razítkem Jablunkova z 13.5.1876. V Syreně č.156 na str.31-32 jsme publikovali první poštovní razítko pošty Jablunkov (elipsovité Typu C 81 s datem 28.6.1876). Toto razítko je na této poště v použití od r.1845. Razítko Jablunkova je v Monografii Díl 13 zobrazeno ještě i s datem 29.2.1857. Naše dnešní ukázka na následující straně má otisk tohoto razítka s datem 13.5.1876, tedy více jak o měsíc dříve než to, co bylo publikováno v Syreně č. 156.

Syrena 160

- 10 Razítko JABLUNKAU 13/5/1876 je na doporučené zásilce poslané z Jablunkova do Těšína. Jedná se o úřední zásilku poslanou Okresním soudem v Jablunkově na Dr.Schustra v Těšíně. Na dopise je ještě otisk rekomandačního razítka RECOMMANDIERT + poštovní trubka uprostřed razítka (razítko je jednokruhové o průměru 21 mm). Toto razítko je podle Monografie Díl 14 typu E 240 (viz str.364). V době expedice zásilky nebyly známy ještě papírové R-nálepky, a proto se používala R-razítka. Oválné razítko zcela nahoře K.K./BEZIRKGERICHT /JABLUNKAU je razítkem Okresního soudu v Jablunkově. Zásilka je ve formě složeného dopisu se zálepkou na pravém okraji. Viz ukázka dole. Za ukázku opět děkujeme mgr. ing. Karolowi Miczowi. ********************** Razítka vlakové pošty BOHUMÍN - KOŠICE a KOŠICE - BOHUMÍN č. 967, r. 1945. Český Těšín byl osvobozen 3. 5. 1945. Nastala nutnost co nejdříve zprovoznit trať Košickobohumínské dráhy. Opravy trati a drážních zařízení šly velice rychle. Již 9. 5. 1945 byl zahájen provoz na tehdejším starém vlakovém nádraží v Karviné. 12. 6. byla zprovozněna trasa z Těšína do Bohumína jednokolejně s přestupem v Karviné. 18. 8. 1945 bylo navázáno oficielní spojení se Slovenskem v Čadci a 13. 9. 1945 byl vypraven již první vlak s karvinským uhlím do Košic. Když došlo v roce 1945 k obnovení provozu na trati, která byla v důsledku válečných operací silně poškozena, zahájila na trati provoz i vlaková pošta. K orážení zásilek používala gumová, provizorní razítka o průměru 37 mm (viz reprodukce na následující straně). Jestli se do rámečku razítek vpisovalo datum expedice zásilky, to nevím, nic takového jsem zatím neviděl.

Syrena 160

- 11 Výstřižek ze zásilky vlevo se známkou Pofis 367B 2,40 K, (vydaná 1. 12.1945) odpovídá v té době tarifu zásilky váhy do 20g v dalším poštovním styku. Místní přepravné bylo u stejné váhové kategorie za 1,60 K. Tarif platil od 1.12. 1945 do 31.12. 1947. Platnost známky byla do 28.2.1946 na Slovensku u obou tiskových úprav („A“ i „B“), v českých zemích byla platnost s úpravou „A“ do 31.1.1946. Za výstřižek se známkou 2,40 děOta ŠRUBAŘ

kuji příteli Jarkovi Tereškovi, který mi ho věnoval. Literatura: Filatelie 1983/24/761. „Český Těšín-50.let městem“, Andělín Grobelný a Bohumil Čepelák, Profi.1973. **************************************************************************** R-zásilka pošty KARWINA 1 z období záboru českého území Těšínského Slezska Polskem z 30.12.1938.

Přední strana doporučené zásilky poslané z Karviné do Bodenbachu v Německu. Na přední straně je R-razítko s rozlišením „R/a“ a nálepka (polsko-francouzský text) o provedené devizové kontrole. Bylo-li R-razítko s rozlišením „R/a“ mělo by být i bez rozlišení (jen „R“), jak je

Syrena 160

- 12 tomu například u razítka Fryštátu, kde existuje varianta „R“ i „R/a“. V původním článku k této problematice (Jiří Zeman, „Okupace československého pohraničí Polskem v r.1938“, Filatelie č.15/1991, Filatelistické sešity str.205-206) zmíněnému autorovi nebyl ještě znám výskyt Rzásilky z této pošty a jen předpokládá její nález v budoucnu. Doporučenou zásilku z této pošty (R/a KARWINA 1) jsme skutečně již dříve v Syreně publikovali. Zásilka byla s datem 31.X. 1938, byla adresována do Olomouce (viz Syrena č.123 str.34-35). Tato zásilka byla stejně jako ta dnešní s R-razítkem s rozlišením „R/a“. Jinak toto R-razítko (jen samotné, ne na zásilce) s rozlišením „R/a“ bylo publikováno i v polském časopise FILATELISTA č.10/1998 na str.408, a to u obou karvinských pošt (KARWINA 1 i KARWINA 2).

Na zadní straně doporučené zásilky najdeme hned 3 různá razítka: Razítko vlakové pošty Zug 342 z 30.12.38, vlaková pošta HAYDEBRECK (OBERSCHLES.)-ODERBERG (dnes Kędzierzyn-Kożle – Bohumín). Druhé razítko je průchozí (dvoukruhové s můstkem přesahujícím přes mezikruží) DRESDEN A/2/cc s datem 31.12.38. 4-5 a konečně příchozí BODENBACH 1 * * /3f s datem na můstku razítka 31.XII.38-9. Zásilka je vyplacena na přední straně polskou známkou nominální hodnoty 1 zł. (Katal.č.Fischer 289). Tarif za dopis váhy do 20g činil v době expedice zásilky do zahraničí: zásilka 55 gr., R-příplatek 45 gr. Známku sólo na zásilce hodnotí katalog Fischer částkou 10 zł. Pošta KARVINNA 1 byla v polovině r.1938 na základě výnosů MPaT v Praze (výnos 20.200IV/1 1938 a výnos 22.300-IV/1 1938) přejmenována na KARVINNA 1 /KARWINA 1. Po obsazení Karviné Německem po 1.9.1939 byla pošta přejmenována na KARWIN 1 (OBERSCHLES). V době polského záboru měla pošta KARWINA 1 expediční razítka s rozlišením „a“, „b“, „c“ a „d“.Podle materiálu Jaroslava Tereška pro Syrenu zpracoval ing.Jiří Jan KRÁL. ***************************************************************************

Syrena 160

- 13 Zásilka s definitivním razítkem pošty Třinec z období německé okupace (20.4.1942). V Syreně č.143 na str.7-8 jsme publikovali doporučenou zásilku z pošty Třinec z 30.XI.1939 (tehdy Říše) poslanou do Frýdku (tehdy Protektorát Čechy-Morava). Zásilka má tehdy ještě provizorní razítko pošty TRZYNIEC (OBERSCHLES) (jednořádkové,gumové). Razítko je doplněno ručně dopsaným datem 30.XI.39. Zásilka má expediční razítko provizorní, ale R-nálepku již má definitivní, německou Trzyniec / (Oberschl.). Od kdy měla pošta v Třinci k dispozici již definitivní razítko přesně nevíme. Razítek bylo rozhodně více, nejméně s rozlišením „a“, „b“ a „c“. Důkazem toho je zásilka poslaná tehdy z Říše do Říše (z Třince do Vendryně) s definitivním, kovovým razítkem TRZYNIETZ (OBERSCHLES)/c s datem na můstku 20.4.42-18. Zásilka je vyplacena dvěmi známkami po 12 fen.s doplatkem každá 38 fen. + jednou známkou 10 fen., celkem 34 fen. Platný tarif z té doby Bohužel neznáme. Za ukázku děkujeme Jarkovi TEREŠKO. Viz reprodukce dole.

**************************************************************************** Zajímavá zásilka z období okupace v GG, poštovna „Rybie Nowe /űber Limanowa / (Distr. Krakau)“ s datem 1.7.1943. Zásilka je poslána do Krakova. Expediční razítko otištěné přes známky 2x12 fen. s textem LIMANOWA /(DISTR.KRAKAU)/f s datem na můstku razítka 01.7.43-18. Vlevo je otištěno obdélníkové razítko poštovny Rybie Nowe / űber Limanowa / (Distr.Krakau). Razítko poštovny má rozměr 36x14 mm. Jeho otisk je fialový. Zajímavostí je zadní strana zásilky s německo-polským textem ve volném překladu: „Poštovní označení místa (obce) zní“ + otisk ještě jednou razítka poštovny. I když jsme v minulosti již v Syreně publikovali některá razítka poštoven z období okupace (1939-1945) z GG nebo jiných polských nebo československých území, není nám známa publikace ani jiná práce, která by byla přehledem razítek poštoven za období okupace z území dočasně připojených k Říši Občas se vzácně některé razítko objeví v polském časopise Filatelista (informace o něm), ale je to spíše výjimka!

Syrena 160

- 14 -

Nahoře je zásilka z poštovny Rybie Nowe, vlevo pak informace ze zadní strany této zásilky. Otisky razítek poštoven z období okupace se zachovaly mnohdy jen na výstřižcích. Dnes přinášíme reprodukce výstřižků např. z poštovny Schumbark /űber Teschen s datumovkou 2.VIII.1940, Kameral-Ellgoth / űber Teschen 2 (Oberschles.) nebo Brenna / űber Skotschau (Oberschles). Viz reprodukce dole.

I když poštovny Šumbark nebo Komorní Lhotka jsou na československém území, v práci P.Gebauera a Jozefa Tekela „České a slovenské poštovny 1900-1958“ například poštovnu Komorní Lhotka nenajdeme vůbec a z poštovny Šumbark tam uvádějí razítka jen do 20 let. Komorní Lhotka není ani v práci O.Tovačovského „Historie poštoven na Těšínsku“ Poštovna Šumbark je tam uvedena ve stejném rozsahu jak v práci Dr.Gebauera a J.Tekela. Přitom v obou publikacích u jiných poštoven razítka poštoven z období okupace najdeme, jsou tam uvedena

Syrena 160

- 15 dokonce některá, jejichž výskyt se pouze předpokládá, ale dosud není doložen. Škoda, že poštovny na výstřižcích z předcházející strany nejsou na celých zásilkách. Jen poštovna Šumbark je s datumovkou. Ale i tak i tyto výstřižky jsou důkazem toho, že tyto poštovny v období okupace 1939-1945 byly v provozu. Za ukázku poštovny Rybie Nowe děkujeme Jaromírovi JANČOWI, za výstřižky poštoven mgr. ing. Karolowi MICZOWI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. **************************************************************************** Poštovna KONIAKÓW z území Těšínského Slezska na dnešní jeho polské straně.

Nahoře je návratka s prvním razítkem poštovny *KONIAKAU (JABL.SCHL.) / KONIAKÓW (JABŁ.SZL.) * (levý horní roh). Poštovna byla v provozu od 1.2.1902. Doba ukončení činnosti poštovny nám není známa. Vpú pro poštovnu byly pošty. 1902 Jablunkau Österreichisch Schlesien 1904 Jablunkau in Schlesien / Jablonków w Szl. ???? Jablunkau Schlesien / Jablonków Śląsk. Poštovna používala celkem 3 známá razítka: 1)*KONIAKAU (JABL.SCHL.) /KONIAKÓW (JABŁ. SZL.) * Razítko bylo v používání od r.1902 do 1915.Známá barva otisků je černá. Literatura uvádí rozměr razítka 63 x 14 mm, skutečnost na ukázce (délka razítka není otištěna celá), ale šířka je skutečně 16 mm. 2)*KONIAKAU (JABL.SCHL.) / KONIAKÓW (JABŁ. SZL.) * Rozměr razítka podle literatury 45x14 mm. Razítko bylo v použití 1915-1920? Známé barvy otisků jsou fialová a černě fialová. 3)Třetí razítko není doloženo, ale jeho výskyt se předpokládá. V použití by mělo být i v době okupace 1939-1945. (1940)

Syrena 160

- 16 Na předcházející straně dole vlevo je výseč s údaji na zadní straně recepisu (číslo recepisu (obráceně) a otisk dvoukruhového razítka pošty JABLUNKAU i .SCHL./ JABŁONKÓW w SZL./b s datem na můstku 25.VII.10. (odesláno do Koniakowa). Výskyt razítka č. 1 uvádí literatura následovně : z 28. 10. 1910 černé na recepisu a recepis z 13. 10. 1915 otisk černý. Razítko č.1 jsme publikovali již v Syreně č.91 na str.2 (R-zásilka z Jablunkowa do Vítkovic s datem 25.8.1906) a v Syreně č.118 na str.2-3 (lístek z 3.1.1914). Výskyt razítka č.2 uvádí literatura následovně: z 6.11.1915 na R-dopise, otisk fialový, z 18.5. 1917 na R-dopise, otisk fialový, z 19.1.1919 na recepise, otisk fialový a z 5.3.1920 na dopise, otisk černě fialový. Toto razítko jsme dosud v Syreně neměli publikováno.Uvítáme je! Naše dnešní ukázka razítka č.1 je s datem 27.7.1910, tedy o 3 měsíce dříve, než uvádí doložený výskyt v práci pana Tovačovského. Již i naše ukázka ze Syreny č.91 je daleko dřívější, než uvádí potvrzený výskyt literatura O.Tovačovského (přes 4 roky dříve). Podle materiálu mgr. ing. Karola MICZE zpracoval ing. Jiří Jan KRÁL. Literatura: O. Tovačovský, „Historie poštoven na Těšínsku“. Na reprodukci recepisu na předcházející straně je dokázáno to, co uvádí literatura, že listonošem na poštovně byl Michal Rucki (1909-1920). Jeho podpis je zcela dole na dnešní ukázce v kolonce Briefträger (listonoš). Vpravo na okraji je otisk razítka ISTEBNA *a* s datem na můstku 28. VII.10.(odesláno zpět do Jablunkova vyřízené soudu.) Razítko je Typu VIII. **************************************************************************** Okresní razítko IX/50 použito jako „němé“ na zásilce (Feldpostka) poslané do Brna Židenic.

V minulosti jsme v Syreně již psali o tom, že na počátku I.světové války se na zásilkách používala okresní razítka jako „němá“ s cílem utajit místo, odkud jsou poslané.Nahoře je okresní razítko IX/50 (pošta Oświęcim 2-Malopolsko).Otisk razítka je na Feldpostce s útvarovým razítkem „K.k.Landsturm-Marschbat.Nr.??“ (zbytek razítka schází).Útvarové razítko je jednořádkové, délka více jak 68 mm, výška 5 mm, otisk fialový. Zásilka je poslána do Brna-Židenic. Bohužel ani z textu se nedozvíme datum. Odesilatelem je Johan Nečas, Landsturm Zuf. Reg. num.14 I, Marsch Kompagnie II. zuk, Osviecim, Halič. Utajení místa se tedy na 100% povedlo!

Syrena 160

- 17 -

Nové polské R-nálepky s čárkovým kódem (pokračování ze Syreny 157). V Syreně č.157 na straně 2-6 byla informace o nových, polských R-nálepkách s čárkovým kódem. V tom textu se v řádku č.8 první stránky textu vloudila chyba v počtu číslovaných R-nálepek. Vypadla v čísle jedna nula. Uvedeno 100, má být 1000 (tisíc). Dnes navrhuji následující klasifikaci R-nálepek pro vnitrostátní poštovní zásilky: • typ I – výška všech číslic v čísle R-nálepky je 2,6 mm a

Ia2.1

Ib2.2

Ia2.3

Ib2.4

Ia2.5

Ib4.1

Ib3.2

Ia - výška čárkového kódu je 15,0 mm Ia2 - první číslice po (00) je 2-ka Ia2.1 - první skupina čísel od 25900773 1 05256001 „k“ do 17844000 „k“ Ia2.3 - třetí skupina čísel od 25900773 1 81610001 „k“ do 82329000 „k“ Ia2.5 - pátá skupina čísel od 25900773 1 82623001 „k“ do 83042000 „k“ Celé číslo se skládá ze stálého prvku (zde (00) 25900773 1) a skutečného čísla Rzásilky, které se zapisuje na „podací lístek R-zásilky“. Toto číslo je od 00.000.001 po 99.999.99, tedy od 0 mil. 000 tisíc 001 po 99 mil. 999 tisíc 999. Za číslem je ještě jedna číslice, zde je označena jako „k“, která se již na podací lístek R-zásilky nevpisuje. Tato číslice „k“ je od nuly po 9-ku. Na podacím lístku R-zásilky se vpisuje jen „1“ a 8ciferné číslo nahoře označeno tučně a ještě podtrženo.

Ib - výška čárkového kódu je 13,6 mm Ib2 - první číslice po (00) je 2-ka Ib2.2 - druhá skupina čísel od 25900773 1 41939001 „k“ do 81592000 „k“ Ib2.4 - čtvrtá skupina čísel od 25900773 1 82332001 „k“ do 82576000 „k“ Ib3 - první číslice po (00) je 3-ka Ib3.2 -druhá skupina čísel od 35900773 1 52916001 „k“ do 83657000 „k“ Ib4 - první číslice po (00) je 4-ka Ib4.1 - první skupina čísel od 45900773 1 03131001 „k“ do 31585000 „k“

(00)2... mln 0

10

20

30

40

50

Syrena 160

60

typ Ia typ Ib typ Ia

typ Ia

przedziały dla (00)2….

skupiny čísel pro

typ Ib

Dole na číselné ose jsou 8-ciferné skupiny (výše označeny tučně a podtrženy) čísel Rnálepek, které mají po (00) první číslici 2. Na následující straně nahoře je totéž pro čísla R-nálepek, které mají po (00) první číslici 3 a 4.

70

80

90

99

mln 0

skupiny čísel pro 99

typ

typ

(00)4...

10 20 30 40 50 60 70 80 90

II

Ib

przedziały dla (00)4….

Ib typ

(00)3...

II

przedziały dla (00)3….

skupiny čísel pro

typ

- 18 -

mln 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 99

• typ II - první číslice čísla po (00) a všechny číslice pro číslo uváděné na podacím lístku Rzásilky (9 cifer od 9. po 17.) mají výšku 4,4 mm a ostatní zbylé číslice jen 2,6 mm. Čárkový kód má výšku 13,0 milimetrů. Rozměry samotné R-nálepky zůstávají beze změn.

10

20

30

40

50

60

70

80

90

99

(00)6 m ln 0

typ II

dla (00)6….

przedziały

(00)5 m ln 0

skupiny čísel pro

typ II

dla (00)5….

przedziały

skupiny čísel pro

typ II

II5.1 II3.1 II6.1 II3 - první číslice po (00) je 3-ka II3.1 - první skupina číslic od 35900773 1 05750001 „k“ do 39587000 „k“ II4 - první číslice po (00) je 4-ka II4.2 - druhá skupina číslic od 45900773 1 31673001 „k“ do 98514000 „k“ II5 - první číslice za (00) je 5-ka II5.1 - první skupina číslic od 55900773 1 11183001 „k“ do 89923000 „k“ II6 - první číslice po (00) je 6-ka II6.1 - první skupina číslic od 65900773 1 24815001 „k“ do 60434000 „k“

10

20 30

40

50

60

70

80

90

99

• typ III – první číslice po (00) spolu se všemi číslicemi, které poštovní úředník uvádí na podacím lístku (číslice 9. - 17. zleva) jsou vytištěny o výšce 3,6 mm a ostatní číslice o výšce 2,9 mm. Čárkový kód má výšku 15,0 mm. Stejně tak tvar číslic a jejich tloušťka, stejně jako jejich vzdálenost od čárkového III7.1 III9.1 III8.1 III1.1 kódu se liší od typů I a II. III7 - první číslice po (00) je 7-ka III7.1 - první skupina číslic od 75900773 1 20980001 „k“ do 1 79204000 „k“ III8 - první číslice po (00) je 8-ka III8.1 - první skupina číslic od 85900773 1 03477001 „k“ do 1 81066000 „k“ III9 - první číslice po (00) je 9-ka III9.1 - první skupina číslic od 95900773 1 09086001 „k“ do 1 35452000 „k“ III1 - první číslice po (00) je 1-ka III1.1 - první skupina číslic od 15900773 1 30823001 „k“ do 1 30824000 „k“

Syrena 160

- 19 -

(00)9... m ln 0

30

40

50

10

20

70

80

90

99

m ln 0

skupiny čísel pro

(00)1... 30

40

50

typ III

dla (00)8….

przedziały

(00)8... 60

typ III

dla (00)9….

przedziały

skupiny čísel pro

20

60

70

80

90

99

m ln 0

10

20 30

40

50

60

70

80

90

99

20 30

40

50

60

70

80

90

99

typ III

10

dla (00)1….

m ln 0

przedziały

(00)7...

skupiny čísel pro

typ III

dla (00)7….

przedziały

skupiny čísel pro

10

Poznámka: • Skupiny číslic jsou tvořeny v rámci čísel, které vznikly ze 17 číslic R-nálepky bez (00) a bez poslední, kontrolní číslice „k“. • Ve skupinách čísel jsem uvedl první číslo R-nálepky ze svitku o nejnižší tisícovce a poslední číslo R-nálepky o nejvyšší tisícovce z nichž jsem měl k dispozici alespoň jednu doporučenou zásilku. • Prosím o případné doplnění či korekci skupin čísel R-nálepek jednotlivých typů. • I tento doplněk článku o R-nálepkách má jen informativní charakter. • Nadále platí moje nabídka na bezplatné odstoupení obálek s R-nálepkami z korespondence nebo s výstřižky zajímavých R-nálepek. ing. Emil KARZEŁEK • Kontakt e-mailem na mne: [email protected] ***********************************************************************************

Polská filatelistická kapitula, IX. ročník, předávání sošek PRYMUS, Trzebinia 2007.

Certifikát pro České představenstvo Polské filatelistické kapituly při Klubu polské známky v České a Slovenské republice. Naše skupina je jedna z 15-ti (a jediná zahraniční), která má právo navrhovat a hlasovat na sošku PRYMUS. Má stejný statut jako zbývajících 14 polských.

Syrena 160

- 20 Předávání pamětních diplomů hostům

Předávání certifikátů 15. představenstvím

Dopisnice vydané k příležitosti,

ta vpravo je s příležitostným razítkem používaným na akci

Syrena 160

- 21 16. 6. 2007 ve 12.00 h. se v Městském středisku sportu, kultury a rekreace v Trzebini konal již IX. ročník udílení sošek PRYMUS za rok 2006, považovaných v Polsku za „Filatelistické Oskary“. Náš Klub polské známky má tu čest být jedním z 15. představenstev, která mají právo vybírat a volit ty, jimž tato pocta v Polském svazu filatelistů bude za ten který rok udělena. Sošky PRYMUS každoročně udílí Polská filatelistická kapitula, orgán Polského svazu filatelistů. Letos byla soška PRYMUS udílena v těchto kategoriích: -za celkovou činnost a zásluhy o polskou filatelii, -za dosažené výsledky v práci s polskou filatelistickou mládeží, -nejlepší publicista nebo vydavatel roku, -nejlepší filatelista, individualista roku, -nejlepší filatelistický kolektiv roku skupinová cena), -prymus junior, letos poprvé zavedená kategorie. Patronát nad touto opravdu velkolepou akcí měli představitelé centrálních poštovních institucí, ale i představitelé regionálních poštovních institucí (Warszava, Krakóv, Katowice). Byli to i představitelé města Trzebinie a představitelé větších okolních měst, ale i jiných, trochu vzdálenějších měst jako Zabrze, Rybnik, Bielsko-Biała, Sosnowiec, Katowice a jiní. Patronát mělo i Polské poštovní muzeum ve Wrocławi. Byla to i regionální Poštovní banka v Katovicích, vedení Polského svazu filatelistů v čele s předsedou K.L.Malendowiczem a významných filatelistických institucí jako například Polská akademie filatelie v osobě jejího předsedy, pana profesora SZTABY. Pozváni byli předsedové a zástupci Krajských výborů Svazu polských filatelistů, pozváni byli i laureáti jednotlivých kategorií z předcházejících ročníků. Celou akci řídil předseda Polské filatelistické kapituly kolega Henryk MONKOS. V úvodu akce udělil předseda Hlavního výboru Svazu polských filatelistů K.L.Malendowicz svazová vyznamenání a zlaté, stříbrné a bronzové odznaky PZF jednotlivcům i kolektivům. O zábavu přítomným se starala Vokální skupina „K3“ známá z Polské televize. V konečné fázi byly uděleny předsedou Polské filatelistické kapituly sošky PRYMUS za rok 2006 v jednotlivých kategoriích. K předávání sošek byli zváni významní představitelé z řad četných sponzorů, ale i nominovaní na Prymusy z předcházejících ročníků. Cti předat toto vysoké polské filatelistické vyznamenání představitelce Poštovního Muzea ve Wrocławi paní Katarzynie Bishop-Rosiak se dostalo i předsedovi Klubu sběratelů polských známek v České a Slovenské republice ing.Královi ( byl na sošku nominován v kategorii nejlepší publicista za rok 2003). Poštovní muzeum ve Wrocławi dostalo toto ocenění mimořádně, mimo udělené kategorie u příležitosti 85.výročí existence muzea. Za náš Klub polské známky se akce zúčastnili mimo ing.Krále i kolegové Jaroslav Tereško, Władysław Owczarzy, ing. Emil Karzełek, mgr. ing. Karol Micza a mgr. Janusz Manterys, který byl i mezi letos nominovanými na sošku PRYMUS v kategorii „nejlepší publicista nebo vydavatel roku“. Blahopřejeme mu k tomuto ocenění. Při akci bylo v provozu i stanoviště Polské pošty. K akci byly vydány i příležitostné dopisnice v nákladu po 1000 kusů, reprodukce dvou přinášíme na předcházející straně. Bylo používáno i příležitostné razítko pošty TRZEBINIA s datem 16. 06.2007. Příští udělování sošek PRYMUS za rok 2007 bude v roce 2008 ve Varšavě. Na závěr v Trzebini bylo pro přítomné připraveno pohoštění tradičními výrobky „slezské kuchyně“. Chtěli bychom touto cestou poděkovat polským kolegům za pozvání, za milé přijetí a za udělené pocty. Kolegovi ing. Karzełkovi děkujeme za dopravu tam a zpět až na místo (přijel pro nás do Karviné a zase nás v pořádku dovezl zpět), takže se vše zvládlo hladce a bez problémů. Ing. Jiří Jan KRÁL ****************************************************************************

Syrena 160

- 22 Polské dopisnice s natištěnou známkou vydané ve II. čtvrtletí 2007. Ve II.čtvrtletí 2007 vydali v Polsku celkem 10 kusů dopisnic s natištěnou známkou. Jejich cena v novinkové službě byla 13,50 zł. (po 1,35 zł. za kus, což je tarif za dopisnici ve vnitrostátní poštovní přepravě). Společné znaky vydaných dopisnic: Tisk byl proveden vícebarevným ofsetem ChiP-DW. Kartón bílý, křídovaný, formát dopisnic +- 148x105 mm. Linkování pro adresu včetně okének pro PSČ je v barvě červené, délka adresních linek 80, 80 a 45 mm. Za natištěnou známkou je natištěnými body naznačena perforace známky. Uvnitř natištěných perforačních otvorů je shora dolů mikronápis: POCZTA POLSKA 07 (první ochranný prvek proti padělání). Natištěné body perforace se nacházejí na fluorescenčním podkladu-pásku o rozměrech 3x30 mm (druhý ochranný prvek proti padělání). Uprostřed každé dopisnice je černá, tlustá, dělící čára (1,5x50 mm) rozdělující dopisnici na adresní a propagační část. Dopisnice vydané ve II.čtvrtletí 2007 mají katalogová čísla Cp 1425 až Cp1434. Cp 1425-1426: “Cysterské cesty v Polsku“, datum vydání 27. 4. 2007. Obě dopisnice mají vlevo nahoře znak řádu-kříž v orámování uprostřed nápisu“ „Szlak Cysterski“ + kříž „w Polsce“. Na natištěné známce Cp 1425 je Łekno-Wągrowiec, kostel a klášter cysterský ve Wągrowcu. Vlevo od natištěné známky je Madona s Ježíškem z roku 1510, vlevo od Madony je medailonek z Kroniky Altenberské z roku 1517. V levé polovině dole je hlavní oltář kláštera ve Wągrowcu. Nad jeho reprodukcí jsou 4 vysvětlivky k zobrazeným předmětům. Pod natištěnou známkou je nápis (šedočerný) „Łekno-Wągrowiec“ pod ním je ve stejné barvě signatura nákladu (3-řádkový nápis) „Kartka Pocztowa Poczta Polska III 2007 / nakład 60.000, proj. J.Górska, fot. P. Namiota / Z. Paulus, M. Wojciechowski“. Na natištěné známce Cp 1426 je pečeť konventu v Łeknie z dokumentu z roku 1386 podle Kodexu dyplomatického Velkopolska z roku 1881. V levé polovině dopisnice je mapka s klášCp 1425:

Cp 1426:

Syrena 160

- 23 tery cysterských řádů a spojeními (cestami) mezi nimi. Vlevo dole od mapky je 3-řádkový nápis ve zlaté barvě: „Klasztory / cystersów i cysterek / na ziemiach polskich“. Vlevo od natištěné známky jsou vysvětlivky k mapce. Nad linkováním pro adresu je signatura nákladu ve dvou řádcích (šedočerně): „Kartka Pocztowa Poczta Polska III 2007 / nakład 60.000, proj. J. Górska, fot. P. Namiota“. Cp 1427:“750.výročí Krakova“,datum vydání 30. 4. 2007. Na natištěné známce je pečeť Boleslava Stydlivého. V levém horním rohu dopisnice je bílý nápis „750.“ na fragmentu starého textu. Pod tím je 3-řádkový, hnědý nápis na znaku Krakova: „ROCZNICA / LOKACJI/ KRAKOWA“. Pod tím je v levé polovině dopisnice pohled na střed Krakova s náměstím a tržnicí Sukienice. Vlevo od silné, černé, dělící čáry dopisnice je signatura nákladu: „Kartka Pocztowa⎪ Poczta Polska⎪IV 2007⎪nakład 60.000⎪proj. K. Wyrzykowski“. Cp 1428:“Rok generála Władysława Anderse, Londýn-Varšava 2007“, datum 12. 5. 2007. Na natištěné známce je fotografie generála. Vlevo od natištěné známky jsou v 7.řádcích (šedočerně) uvedeny nejdůležitější informace o generálovi. V levém horním rohu dopisnice je černě 2-řádkový nápis: „Rok Generała Władysława Andersa / Londyn-Warszawa 2007“. Pod tím je další, červený, dvouřádkový nápis: „Do wolnej Polski, może / nie wszyscy, ale dojdziemy“. V levé polovině dopisnice je generál s dalekohledem zavěšeným na krku a za ním jsou další dva vojáci. Vlevo od silné, černé, dělící linky je šedočerně uvedena ve 2.řádcích signatura nákladu: „Kartka Pocztowa / Poczta Polska⎪IV 2007⎪nakład 60.000⎪proj.J. Skakun“. Přední strana dopisnice má souvislý, zelenožlutý potisk. Cp 1429:“Světový den Informační společnosti“, datum vydání 14. 5. 2007. Na natištěné známce je obrazovka s rukou ukazující na soustředné kruhy. V levé polovině je několik moderních informačních pojítek s naznačenými spojeními mezi nimi. Shora dolů jsou nad spoji tři nápisy: fialový: „Łączenie Młodych Perspektywą Technik Informacyjnych i Komunikacyjnych“, červený: „17.05.2007“ a modrý: „Światowy dzień Społeczeństwa Informacyjnego“. Podél levého okraje dopisnice jsou svisle uvedeny v modré barvě zainteresované instituce: „Ministerstwo Transportu Stowarzyszenie Elektryków Polskich Stowarzyszenie Inżynierów Telekomunikacji Instytut Łączności Politechnika Warszawska“. Svisle podél černé, silné, dělící čáry dopisnice je ve dvou řádcích uvedena signatura nákladu: “Kartka Pocztowa⎮Poczta Polska⎮IV 2007 / nakład 60.000⎮projekt A. Smoczyński“. Cp 1430:“30.výročí vzniku Nezávislé vydavatelské oficiny „Nowa“, datum vydání 22. 6. 2007. Na natištěné známce je symbolické „n“ tvořené černými body. Vlevo nahoře od natištěné známky jsou 3 tituly knih: „Żołnierze wolności“, „Raport o stanie wojennym“ a „Wielki strach“. V levé polovině dopisnice dole je 3-řádkový černý nápis: „30-lecie powstania / Niezależnej Oficyny / Wydawniczej“ a červeně nápis „nowa“. Pod tím je černě ve dvou řádcích uvedena signatura nákladu: „Kartka Pocztowa, Poczta Polska, V 2007, nakład 60.000 / proj. J. Górska, okładki i znak „nowa“ T. Kuczborski“. Přední strana dopisnice má modrošedý, souvislý potisk. Cp 1431 - Cp 1434: soubor 4 dopisnic „Krásy Polska“, datum vydání 29. 6. 2007. Všechny čtyři dopisnice mají vlevo nahoře nápis: Piękno ziemi polskiej - Jura KrakowskoCzęstochowska“. Cp 1431 má na natištěné známce zkameněliny-amonity. V levé polovině dopisnice je pták, jestřáb Orlík sedící na symbolicky zobrazených Rzedkovických skalách podle fotografie P. Fabijańského. Cp 1432 má na natištěné známce pstruha potočního. V levé polovině dopisnice je zámek Ogrodzieniec podle fotografie M.Wojciechovského a skála v Ojcowie podle fotografie P. Fabijańského.

Syrena 160

- 24 Cp 1427:

Cp 1428:

Cp 1429:

Cp 1430:

Syrena 160

- 25 Cp 1431:

Cp 1432:

Cp 1433:

Cp 1434:

Syrena 160

- 26 Cp 1433 na natištěné známce je orel a zámek Olsztyn podle fotografie M. Wojciechovského. V levé polovině dopisnice je zřícenina zámku Mirow podle fotografie P. Fabijańského a pták myšilov. Cp 1434 na natištěné známce je netopýr noční, velký a jeskyně Studnisko. V levé polovině dopisnice je netopýr gacek šedý a za ním jsou jeskynní krápníky. Tato dopisnice má v levém dolním rohu signaturu nákladu ve dvou řádcích, šedočerně: „KARTKA POCZTOWA fot. P. Holisz / Poczta Polska V 2007 nakład 75.000 proj J. Brodowski“. Ostatní tři dopisnice mají signaturu nákladu umístěnou svisle vlevo podél černé, dělící čáry dopisnice: „KARTKA POCZTOWA / Poczta Polska V 2007 nakład 75.000 proj. J. Brodowski“. ****************************************************************************

Okresní razítko pošty OGRODZON / OGRODZONA XI/131, I. Typ. Okresními razítky z let 1918-20 jsme se v Syreně již nejednou zabývali. Prvním, výborným vodítkem v jejich sledování byla publikace „Stemple okręgowe poczty austriackiej na ziemiach polskich“ autorů J.Bartke, J.Tokar a A.Berrisford, vydání Krakov 2000. Autoři zde rakouská okresní razítka používaná na polských územích rozdělili do třech skupin: Označení „IX“ (Malopolsko), „XI“ Těšínské Slezsko a arabská číslice v elipsovitém oválu tak zvaná Kongresovka (dřívější území ruského záboru, které se dostalo v rámci válečných operací pod zábor rakouský). Autoři uváděli známá čísla okresních razítek patřící jednotlivým poštám na daném území. Uváděli ale také i pošty, jejichž názvu nebylo dosud nálezem přiděleno číslo okresního razítka. Na Těšínském Slezsku v této původní práci byla uvedena i pošta OGRODZON/OGRODZONA u které autoři číslo okresního razítka ještě neznali. Ing.Kypast a Mgr.Manterys nálezem odstranili i toto „bílé místo“ mezi okresními razítky!! Viz ukázka dole.

Peněžní průvodka pošty OGRODZON/OGRODZONA s datem 15/11/1918 s okresním číslem XI/131. Peněžní průvodka na 248 korun poslaných do Opavy, přední část.

Syrena 160

- 27 -

Zadní část peněžní průvodky na 248 korun poslaných z pošty OGRODZONA do Opavy. Zásilka byla v Opavě 17. XI. 1918 a vyplacena byla 18. XI. 1918. Nález dokládá skutečnost, že číslem okrasního razítka pošty OGRODZONA je číslo XI/131. Peněžní průvodka je vyplacena dvěma známkami 20 hal. Karel (PORTO za poslání peněz). Na průvodce je ještě známka 5 hal. „Koruna“. Je to poplatek za formulář. Na přední straně jsou 3 otisky razítka pošty OGRODZON/OGRODZONA s datem 15/11/18. Razítko má průměr 26 mm, je jednokruhové. Podle polské typologie razítek se jedná o typ razítka VI. Na přední straně průvodky je otisk onoho okresního razítka XI/131, typ I (jednoduchý rámeček). Na zadní straně průvodky je dole otisk příchozího razítka pošty OPAVA 1. Razítko je jen s německým textem TROPAU 1/ *4b* s datem 17.XI.18 --. Zásilka byla vyplacena a zaevidována jako vyřízená 18.XI.18--. Je to totéž razítko jako razítko příchozí. Razítko je dvoukruhové s můstkem přesahujícím přes mezikruží. Podle naší typologie je to razítko Typu G 141. Na této poště bylo razítko ještě s rozlišením „1e“, „2a“, „2b“, „2c“, „3a“, „3b“, „3c“, „4b“, „4d“, „5a“, „5b“, „5c“, „5e“ (Viz Monografie 14 Díl, katal.č.razítka 2460/22 na str.227. V pravém rohu na zadní straně je otisk razítka „1.B.E.I.“ Je to asi razítko s číslem a iniciály úředníka, který zásilku vyřizoval. Dole uprostřed je v rámečku tabulka s výší poplatku za posílaný obnos. V našem případě to je: základní poplatek 15 hal., za každých dalších 50 korun 5 hal, celkem za 248 korun 15 + 5x5 hal. celkem 40 hal. Zásilka je tedy vyplacena správně. Zajímavé je na zadní straně i razítko příjemce peněz: „TROPAU + rak.orlice/ Kriegs-Getreide-Verkehrsanstalt / Zweigstelle Tropau“ (válečný obilní dopravní ústav, pobočka v Opavě). V poslední práci o razítkách Těšínského Slezska je již toto u pošty OGRODZONA uvedeno („Poczta na Śląsku Cieszyńskim do 1918 roku, stemple pocztowe i cenzury“). Autor mgr. Janusz Manterys, vydání r.2002. Číslo razítka je zde sice uvedeno s otazníkem, protože v době vydání publikace nebylo

Syrena 160

- 28 ještě nálezem doloženo. Číslo bylo podle poznámky v publikaci „vypočteno, ale dosud tehdy nedoloženo“. Za ukázku děkujeme příteli mgr. Januszowi Manterysowi, původnímu vlastníkovi poukázky ing. Janu Kypastovi a srdečně je oba touto cestou zdravíme. Poštovna HERMANITZ (USTRON) / HERMANICE (USTROŃ). Jedná se o poštovnu na polské straně Těšínského Slezska. Oldřich Tovačovský v „Historii poštoven na Těšínsku“ (Filatelistická příručka č.71,STF,SČF r.1999) ji vede mezi polskými poštovnami pod katalogovým číslem P7 HEŘMANICE na str.64. Obec leží na severozápad od Ustroně. Poštovna byla v provozu od 1.11.1910. Vpú pošta USTROŃ. Poštovný Jan Koziel. Podle této literatury poštovna používala jedno razítko, a to s textem: HERMANITZ (USTRON) / HERMANICE (USTROŃ). Pan Tovačovský uvádí rozměr razítka 44x12 mm. V použití bylo od r. 1910 do ??? Barvu razítka neuvádí. V poznámce píše, že výskyt razítka nebyl dosud doložen.

Zásilka nahoře je poslána z Vídně 21.VII.1915. Zásilka je adresována do CISOWNICE. I když tato obec měla svoji poštovnu od r.1909, má zásilka příchozí razítko poštovny HERMANICE. Jelikož známka na zásilce byla skoro nečitelně oražena, dal přes známku své razítko i poštovní úřad v Ustroni (Vpú). Razítko je dvojjazyčné, německo-polské, ale ještě méně čitelné jak razítko z Vídně. V Ustroni byla zásilka 24.VII.1915. Ještě v textu je datum, kdy byla zásilka psána, a to 20.VII.1915. Razítko poštovny HERMANICE je na zásilku otištěno hezky, čitelně (Díky BOHU!) a je tedy již i na zásilce „na světě“! Podle odesilatele v textu poslal zásilku voják, který byl posádkou ve Vídni. Proč je tedy zásilka vyplacena známkou?? To se již dnes nedozvíme!! V seznamu polské literatury o poštovnách publikovaných v Polsku tuto poštovnu nenajdeme! Otisk razítka je fialový a razítko má skutečný rozměr 45x14 mm a ne 44x12 jak uvádí pan Tovačovský. Odkud rozměr vzal, když píše, že razítko na zásilce nebylo dosud doloženo?? Ukázka nahoře je další poštovnou jejíž existenci můžeme v Syreně potvrdit. A co víc, můžeme potvrdit dobu použití razítka poštovny od r. 1910 / XI do 1915 / VII. Za ukázku děkujeme příteli mgr. ing. Karolowi MICZOWI, kterého touto cestou zároveň srdečně pozdravujeme! ***********************************************************************************

Syrena 160

- 29 Na poště SZCZECIN 30 letos v květnu o rok „zaspali“ Koncem května letošního roku jsem dostal ze Štětína v Polsku doporučenou, priorytní zásilku. Na tom by nebylo nic divného, KDYBY?? Expediční razítko (a je na zásilce celkem 6 x otištěno) má text: SZCZECIN 30 *BO* s datem na můstku 22 05 06 18!! Rok „06“ je na všech otiscích zřetelný!! Na zásilce (vpředu i vzadu) jsou po dvě známky ze série „Historické železniční vagóny“, která byla v Polsku vydána 28. 4. 2007!! Proto je omyl nastavení razítka poštou evidentní!!

Nahoře je přední strana zásilky, dole vlevo je zbytek frankatury zásilky do tarifu ze zadní strany a vpravo je zvětšenina jednoho otisku razítka s chybně nastaveným datem. Zásilka je vyplacena známkami za 8,30 zł. Zajímavostí doporučených zásilek z Polska je to, že mimo polské R-nálepky lepí pošta 220 00 PRAHA 120 na doporučené zásilky z Polska i naši, českou R-nálepku?? Totéž dělá s doporučenými zásilkami z Polska i Německá pošta!! Ta dokonce lepí své Rnálepky i přes polskou frankaturu!! Ing. Jiří Jan KRÁL

Syrena 160

- 30 Poštovna CYCÓW, (Distr.Lublin) z období okupace Polska (GG).

O této poštovně Vám nemůžeme sdělit nic více než vyčteme ze zásilky. Není nám známa žádná práce, která by psala cokoliv o této poštovně. Na str.14 tohoto čísla Syreny jsme psali o podobné poštovně Rybie Nowe (Distr.Kraków). Teď je to poštovna CYCÓW. Razítko je z období GG, je gumové, bez rámečku, jednořádkové, otisk je fialový. Rozměr razítka 26x6 mm. Vpú pro tuto poštovnu byla asi pošta CHOŁM 1 (Distr. LUBLIN). Expediční razítko této pošty je otištěno přes nalepenou známku GG 12 gr. (tmavozelená), vydání z r.1940 v rámci série „Pohledy na historické památky“. Katalogové číslo GG 43. Text expedičního razítka je CHOŁM 1 (Distr. LUBLIN), datum 27.3.42-9. Může kdokoliv k této poštovně něco říci? Za ukázku děkujeme Jaromírovi JANČOVI. **************************************************************************** Poštovna VYŠNÍ LHOTY (PRAŽMA). Poštovna zahájila svoji činnost 21.12.1907. Zrušena byla 31.8.1958, kdy se změnila na poštovní úřad. Literatura 2 rozlišuje u této poštovny celkem 5 razítek. Vpú pro poštovnu byly pošty: Pražma, 1908 Dobrá, okr.Frýdek, 1920 Dobrá u Frýdku, 1.10. 1950 Dobrá u Místku. Razítka poštovny: 1) *VYŠNÍ LHOTY / OBER ELLGOTH (PRAŽMA)* Rozměr razítka 60x15 mm, barva fialová.Literatura 2 dobu použití a cenu neuvádí. Literatura 1 uvádí rozměr razítka 59x15 mm, dobu použití 1907-1908. 2) *VYŠNÍ LHOTY (OKR.FRÝDEK) / OBER ELLGOTH (BZ.FRIEDEK)* Rozměr razítka 63x15 mm, barva černá a fialová, doba použití 6/1910-6/1918 cena 20 euro. Literatura 1 uvádí rozměr razítka 64x15 mm, barva jen fialová, doba použití 1908-1919 2a) *VYŠNÍ LHOTY (OKR.FRÝDEK) / …..* znárodněné razítko č.2. Barva fialová a hnědá. Doba použití 9/1919-2/1922, cena 30 euro. Literatura 1 uvádí dobu použití 1919-1922-?? Barva fialová a černá. Označení raz. „2z“. 3) *VYŠNÍ LHOTY* (DOBRÁ u FRÝDKU) Rozměr razítka 48 x 10, barva fialová, doba použití 12/1928 - 5/1940, cena 5 euro Literatura 1 uvádí rozměr razítka 49x10 mm, barva fialová a modrá, doba použití ??-1928-40

Syrena 160

- 31 4) *OBER-ELGOTH* (DOBRAU b.FRIEDECK) / VYŠNÍ LHOTY (DOBRÁ u FRÝDKU) Rozměr razítka 68x14 mm, barva fialová,doba použití 5/1940-8/1944, cena 30 euro. Literatura 1 uvádí dobu použití 1940-1945. Navíc literatura 1 uvádí toto razítko i jako znárodněné (4z) s dobou použití 1945-1950. 5) *VYŠNÍ LHOTY* (DOBRÁ u MÍSTKU) Rozměr razítka 57x9 mm, doba použití 9/1950. Barvu a cenu Literatura 2 neuvádí. Literatura 1 uvádí rozměr razítka 57x8 mm, dobu použití 1950-1958, barvu neuvádí. Literatura 1 uvádí známé nálezy zásilek s razítky: 1) na dopise z 10.5.1908 (fial.) a na dopise z 19.8.1911 (fial.), 2) na dopise z 15.6.1910 (fial.) a na dopise ze 7.3.1914 (fial.), 2z) na dopise ze 7.7.1919 (černý) a na dopise z 21.12.1920 (fial.) a R-dopis z 21.2.1922 (fial.), 3) na dopise z 11.12.1929 (fial.),na R-dopise z 23.1.1930 a na recepise z 30.12.1937 (fial.) 4) na dopise z 18.9.1941 (fial.) a na dopise z 3.8.1944 (fial.) Razítka 4z a 5 nebyla dosud dle Literatury 1 doložena. Naše dnešní ukázky se týkají razítka č.3.

Zásilka se strženou známkou a tím i nekompletními údaji z expedičního razítka. Na zásilce z expedičního razítka lze vyčíst Vpú FRÝ.. a rozlišení razítka „g“. Z data se zachovalo 14.VI., rok schází. V textu je ale datum 15.červen 1934. Zásilka má navíc kulaté razítko s textem ÚTULNA PRAŠIVÁ. Jedná se o pozdrav dětí, asi ze školního výletu poslaný do OrlovéLazů. Škoda, že nějaký umělec opět barbarsky strhl ze zásilky známku. Podobnou zásilku s tímto razítkem jsme publikovali v Syreně č.109 na str.30. I tam se jednalo o expediční razítko Vpú FRÝDEK 2 s datem 6.VI. Rok zase schází, i tam někdo na zásilce strhl známku. I v Syreně č. 109 je na zásilce razítko útulny na Prašivé. Za tuto ukázku děkujeme Jaromírovi JANČOVI z Karviné.

Syrena 160

- 32 -

Druhá dnešní ukázka je již hezky zachovalá. Datum na expedičním razítku Vpú FRÝDEK 2 s rozlišením „c“z 15.IX.37-19. Razítko je typu M 45, katal.č.536/2, Monografie 17 I-Díl str.199. Razítko je známé s rozlišením „a“ (1936-1939), „c“ (1933-1939), „d“ (1924-1939), „g“ (1931-1939). Za první republiky bylo na této poště v použití i razítko typu M 41 s rozlišením „a“ (1920-1936), „b“ (1920-1939), „c“(1920-1933), „d“ (1920-1924), „e“ (1919-1939), „f“ (1923-1939). Razítko typu M41 mělo text FRÝDEK 2 *Č.S.P*. Za tuto druhou ukázku děkujeme mgr. ing. Karolovi MICZOVI. Datum druhé ukázky spadá do rozmezí známých nálezů razítka č. 3 *************************************************************************** Provizorní expediční razítko pošty v Petřvaldě z období německé okupace po 1. 9. 1939.

Na reprodukci je německá dopisnice poslaná z Petřvaldu do Darkova. Na známce je otisk provizorního, gumového, jednořádkového razítka pošty v Petřvaldě z období okupace: Peterswald

Syrena 160

- 33 (Oberschles). Razítko je doplněno datumovkou 22.MARZ 1940. Mělo by to znamenat, že pošta v Petřvaldě neměla v té době ještě definitivní, kovové, expediční razítko. Nemusí to být ale pravda, mohlo se souběžně používat provizorní i definitivní razítko, jak to známe u některých pošt. Odpověď na tuto otázku mohou dát jen další nálezy zásilek poslaných v té době z pošty v Petřvaldě. Za ukázku děkujeme příteli Jarkovi TEREŠKO. *************************************************************************** Definitivní razítko pošty v Orlové z období okupace. V Syreně č.122 jsme publikovali informaci o razítkách pošty v Orlové od počátku vzniku tamní pošty až do 80.let minulého století. V období okupace mimo provizorních razítek na konci r.1939 a na počátku r.1940 se až do osvobození používala definitivní kovová razítka ORLAU (OBERSCHLES.) s rozlišením „a“, „b“, „c“. Razítko s rozlišením „a“ jsme publikovali na str.8 Syreny č.122 s datem 31.8.44-13.

Dnes zde otiskujeme peněžní podací lístek na 38 RM a 80 fen. Peníze jsou poslány na soukromou osobu do Velkých Kunčic. Expediční razítko pošty v Orlové je s datem 20.4.45-17. Bylo to jen týden před osvobozením města Rudou armádou. Orlová byla osvobozena ve dnech 1.-3.5.1945. Den 20.4.1945 je i jinak zvláště pro nacisty významný. Ten den „slavil“ Adolf Hitler v Berlíně pod troskami města v krytu své poslední 55.narozeniny a prožíval zároveň poslední hodiny svého života!! Peníze poukázkou posílá firma z Petřvaldu. V adrese je ručně dopsáno instradační číslo „9a“. Bylo to něco na vzor dnešních PSČ. Tato čísla byla na tehdejších německých územích zavedena v polovině roku 1944. Na zadní straně poukázky jsou uvedeny poštovní tarify za posílání peněz, které pro zajímavost uvádíme (viz ukázka na následující straně). Částce 38 RM + 80 fen. odpovídá poštovné ve výši 40 fen. To souhlasí s nalepenou známkou nominální hodnoty 40 fen. na přední straně peněžního podacího lístku. Je otázkou, zda tyto peníze byly adresátce skutečně doručeny a když ano, co s nimi dělala? Za týden totiž německé marky i tak ztratily svoji platnost. Za ukázku děkujeme Jarkovi TEREŠKO.

Syrena 160

- 34 -

Zadní strana peněžního podacího lístku s tarify za poslání peněz poštou. Do 10 RM poplatek 20 fen. Do 25 RM poplatek 30 fen. Tarify zde uvádíme proto, že dnes ten, koho to zajímá, bude Do 100 RM poplatek 40 fen. jen obtížně tento údaj zjišťovat. Do 250 RM poplatek 60 fen. Do 500 RM poplatek 80 fen. Do 750 RM poplatek 1 RM Do 1000 RM poplatek 1,20 RM ***************************************************************************

30. let Klubu PZF „SILESIANA“. 26. června 1977 v klubu NOT tehdejšího Dolu MOSZCZENICA v Jastrzębiu Zdroju, z iniciativy již dnes nežijícího Waltra Zagóry z Cieszyna, se uskutečnilo zakládající setkání klubu PZF SILESIANA. Sídlem klubu byl tehdy Oddíl PZF v Rybniku a prvním předsedou klubu se stal Mgr. ing. Karol MICZA z Jastrzębia Zdroju. Jmenovaný plní tuto funkci do dnešních dnů. 30. března 2007 se uskutečnilo Valné shromáždění klubu v souvislosti s rozšířením činnosti klubu i za hranice Polska vzhledem na mezinárodní skladbu současného předsednictva klubu. Bylo rozhodnuto přenést sídlo klubu do prostorů Obvodu PZF v Katovicích (ul. Konopnickiej č. 2, 40-049 Katowice, e-mail: [email protected] ). Současné vedení klubu je tvořeno těmito kolegy : Karol Micza (Polsko), Johan Olchowik (Německo), Janusz Manterys (Polsko) a Jiří Jan Kral (Česká republika). Současné hlavní úkoly klubu : • sestavení seznamu pošt Slezska včetně změn a přeměn od jejich vzniku do dneška, • zpracování katalogu razítek pošt používaných ve Slezsku v předznámkovém období (do r. 1850), • zpracovat převzetí německých pošt Polskem v Horním Slezsku v r. 1922, • zpracovat používání „němých“ razítek v Horním Slezsku v době plebiscitu.

Syrena 160

- 35 Z iniciativy nebo za spoluúčasti klubu byly dosud zorganizovány čtyři soutěžní filatelistické výstavy. Reprodukce jejich katalogů jsou uvedeny níže. Jsou to: • v r. 1985 OWF „SILESIANA ‘85“ v Jastrzębiu Zdroju, • v r. 1992 OWF „SILESIANA ‘92“ v Jastrzębiu Zdroju, • v r. 1992 KWF „SILESIA ‘92“ v Katovicích, • v r. 1996 OWF „SILESIANA ‘96“ v Rybniku.

Mimo to v období let 2005 - 2007 z iniciativy zahraničního člena našeho klubu Gerharda TORZA (foto 1), v muzeích v Opolu, Rybniku, Ratiboři a Hoře sv. Anny se uskutečnily nesoutěžní výstavy věnované výročím slezských povstání a plebiscitu na Horním Slezsku.

foto 1 V květnu 2006 z iniciativy Jana OLCHOWIKA (foto 2), zahraničního člena klubu a místopředsedy klubu se uskutečnila v Městském muzeu v Rudzie Śląskiej nesoutěžní filatelistická výstava „ Z dějin pošty Rudy“.

foto 2

Členové klubu mimo četných článků ve filatelistickém tisku na téma historie pošty ve Slezsku vydali rovněž následující, zajímavé, obsáhlé publikace : (Jejich reprodukce jsou na následující straně) • „Pošta na Těšínském Slezsku do roku 1918“, autor Janusz Manterys. Za publikaci byl nominován na sošku PRYMUS za rok 2006 v kategorii „Nejlepší publicista nebo vydavatel roku“ • “160. let pošty v Rudzie“, autor Jan Olchowik, vydání z r. 2006.

Všechny zájemce o Slezsko a specielně o historii pošty ve Slezsku zveme do svých řad. Stačí jen vyplnit přihlášku, která se nachází na internetových stránkách a společně s námi pracovat !!! Statut klubu, jmenovitou skladbu současného vedení klubu spolu s kontaktními adresami, ale i přihlášku do klubu najdete na internetových stránkách na www.zgpzf.pl - Komisje - Kluby Zainteresowań - Klub Silesiana.

Syrena 160

- 36 -

Mgr. ing. Karol MICZA *************************************************************************** Zpravodaj Klubu polské známky je vydáván pro potřeby českých a slovenských filatelistů, kteří sbírají polské známky a celiny. Vydává jej kolektiv ve složení : ing. Jiří Jan KRÁL, Josef MOROŃ, ing. Petr MUSIÁL,CSc., ing. Ladislav ONDRUŠKA, ing. Emil KARZEŁEK, mgr. Janusz MANTERYS, Robert PALKOVIČ, Kazimierz WENGLORZ, Teodor WILCZEK, Jaromír JANČA, Ota ŠRUBAŘ, Josef JENDŘIŠÁK, Stanislav BOBEK, ing. Jan KYPAST, Stanisław FOŁTA, mgr. ing. Karol MICZA a Jaroslav TEREŠKO. Novou obálku Syreny navrhl Stanisław FOŁTA. Kopie dokumentů ing. Emil KARZEŁEK a ing. Jiří Jan KRÁL. Zpracování na počítači ing. Emil KARZEŁEK. Tento zpravodaj je určen výhradně pro potřeby členů Klubu polské známky. Toto číslo je uzavřeno a načisto dopsáno 10. srpna 2007. Zpravodaj je plně hrazen z prostředků členů klubu. Texty ve zpravodaji neprocházejí jazykovou úpravou. Toto číslo vychází jako mimořádné v listopadu 2007. Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem zasloužili o to, že toto číslo spatřilo světlo světa!! Tisk tohoto čísla zajistil a provedl ing. Emil KARZEŁEK !! Kontakt na redakční radu Syreny: e-mail [email protected] Neznámé e-maily s ohledem na ochranu před zavirováním bez otevření mažeme. Komunikaci v angličtině Bohužel nevedeme. Syrena se tiskne na objednávku před tiskem každého čísla. Dodatečné dotisky zásadně neprovádíme. Doplňte si včas zálohu na tisk a expedici dalších čísel Syreny! Přispějte i Vy svými poznatky o polské známce ke zpestření našeho Zpravodaje. Třeba Váš i drobný poznatek či zajímavost z Vaší sbírky obohatí znalosti všech členů klubu.

SYRENA je na internetě !!! Na adrese www.phila.pl pod heslem SYRENA najdete plný text jednotlivých čísel našeho zpravodaje vydaných za poslední rok, a to ve formátě PDF. Jste zvaní k návštěvě těchto stránek !

Syrena 160