LISTOPAD Inaugurace rektorky. Konference Lidský kapitál

O B Č A S N Í K S T U D E N T Ů , P E D A G O G Ů , V E D E N Í A P Ř Í Z N I V C Ů Š K O LY

R O Č N Í K 5 / Č Í S L O 4 / L I S T O PA D 2 0 0 6

w w w. v s f s . c z

Inaugurace rektorky

Konference Lidský kapitál

Údolí Aba Huab – ještěrka

listopad 2006

Jezero Jökulsárlón

1

2

roËnÌk 5 / ËÌslo 4

⁄vod ï Obsah

V·ûenÌ a milÌ Ëten·¯i Xadonie, vÌtejte po pr·zdnin·ch. OpÏt used·te do uËeben a k†poËÌtaË˘m, abyste rozhojnili svÈ vÏdomosti a intelektu·lnÌ potenci·l, Ëili abyste se duchovnÏ obohatili. BohatstvÌ je cÌlem souËasnosti a ˙silÌ dos·hnout ho se st·v· spoleËenskou vizitkou. Jenûe vöimli jste si, ûe soubÏûn˝m rysem obohacovacÌho trendu se paradoxnÏ st·v· chudoba? M·m na mysli chudobu nikoliv materi·lnÌ, ale kulturnÌ, tedy chudobu jazyka, jÌmû se dnes vyjad¯ujeme a s†jehoû pomocÌ se v†ûivotÏ i pr·ci uplatÚujeme; m·m na mysli chudobu mate¯ötiny. »eötina je jazyk bohat˝ a terminologicky vyspÏl˝, disponuje rozs·hlou slovnÌ z·sobou, p¯esahujÌcÌ Ëtvrt milionu slovnÌch jednotek a ¯adÌ se k†nejrozvinutÏjöÌm jazyk˘m. Ovöemûe tato z·soba obsahuje i mnoho slov star˝ch a jiû nepouûÌvan˝ch; to je d˘kaz jejÌho kulturnÏhistorickÈho v˝voje. AktivnÌ slovnÌ z·soba vzdÏlanÈho ËlovÏka, tj. poËet slov, jeû pouûÌv· ke sdÏlov·nÌ sv˝ch myölenek, ËÌt· asi 25000 slov. Poslouch·m-li ovöem dneönÌ rozhlas Ëi televizi, nebo Ëtu-li noviny (knihy mnoha souËasn˝ch autor˘ nevyjÌmaje), pak ke svÈmu rozËarov·nÌ zjiöùuji, ûe poËet frekventovan˝ch slov, je znaËnÏ, ba mnohem vÌc neû desateron·sobnÏ niûöÌ. Sice se v†nich hemûÌ dostatek slov cizÌch, zejmÈna anglick˝ch, to jako d˘sledek spoleËenskoekonomickÈho rozvoje, nicmÈnÏ celek ûivÈho jazyka vyvol·v· dojem anorexie. V†psanÈm, ne¯ku-li mluvenÈm projevu se opakujÌ stejn· slova, stejnÈ fr·ze a napapouökovan· slovnÌ kliöÈ, jako by mluvËÌ m·lo p¯em˝ölel o tom, co chce ¯Ìct Ëi napsat, komu to ¯Ìk·, a potaûmo co tÌm vypovÌd· o†sobÏ samÈm. TakÈ jste si vöimli tohoto jevu? Pokud ano, jak se v·m lÌbÌ? MnÏ se nelÌbÌ, a to nejen proto, ûe jsem filolog a redaktor a jazykovou kulturou se profesnÏ zab˝v·m cel˝ sv˘j ûivot. V†laxnÌm a nedbalÈm vztahu k†jazyku jako nejmarkantnÏjöÌmu prost¯edku lidskÈho sebevyj·d¯enÌ spat¯uji nejen intelektu·lnÌ lenost, o chudobÏ ducha nemluvÏ, ale z·roveÚ i nedostatek ˙cty k†sobÏ i druh˝m. Chud˝m, nedbal˝m jazykem nikdo nikoho neobohatÌ a niËemu neprospÏje, pouze jaksi vegetuje na povrchu ûivota, resp. myölenÌ. LidÈ vysokoökolskÈho vzdÏl·nÌ by mÏli b˝t mimo jinÈ pÏstiteli svÈ mate¯ötiny,mÏli by ji rozvÌjet a peËovat o ni stejnÏ jako o svou profesi, uËinit ji souË·stÌ svÈ osobnosti. Chud˝ jazyk ËinÌ svÈho uûivatele chud˝m a nezajÌmav˝m. Co vy na to, milÌ Ëten·¯i Xadonie? »as studia, kter˝ se p¯ed vÏtöinou z†v·s prostÌr·, je nejvhodnÏjöÌm Ëasem,kdy se m˘ûete st·t bohat˝mi pokladem, jÌmû naöe mate¯ötina bezesporu je. Vyuûijete tÈto p¯Ìleûitosti? P¯eji v·m mnoho zdaru.

UD¡LOST 4 6 8

SlavnostnÌ inaugurace rektorky VäFS InauguraËnÌ projev Bohuslavy äenk˝¯ovÈ Ohlasy na jmenov·nÌ novÈ rektorky VäFS

VÃDA A V›ZKUM 9

Konference Lidsk˝ kapit·l a investice do vzdÏl·nÌ

éIVOT äKOLY 10 11 12 13 14 15 16 17 18 18 19 20 21 21

Zb˝vajÌ n·m jen vzpomÌnky a dobr˝ pocit... ZaËÌn·me! KonËÌme! AkreditaËnÌ komise provedla institucion·lnÌ hodnocenÌ VäFS StudentskÈ v˝hody s »eskou spo¯itelnou Kurzy financovanÈ Evropsk˝m soci·lnÌm fondem P¯edstavujeme doc. Ing. ZdeÚka »astor·la, DrSc. Estonsk· 500 ñ v˝lety do historie, 2 BezpeËnost v IT ñ Spyware StavÌme pro v·s klub VäFS expanduje NejstaröÌ (?) hymna P¯edn·öky Ing. K. HavlÌËka v USA VäFS byla prvnÌ soukromou vysokou ökolou, kde zasedala SK RVä Pozv·nka na ples

PERISKOP 22 24

Letem svÏtem do Namibie Jak jsem propadla kouzlu adrenalinu

STUDENTSK¡ AR…NA 26 28 30 31

Who is who aneb absolventi VäFS T¯i mÏsÌce na Islandu PracovnÌ trh EU ñ Anglie IT okÈnko

V·ö Josef ämatl·k

»ÕSLO 4, DATUM VYD¡NÕ: listopad 2006 RedakËnÌ rada: Hana Ambroûov·, Bc. Radek Buöta, Bc. Radoslava »ern·, Patrik Doldûev, doc. Ing. Milan KaöÌk, CSc., PhDr. Lenka Ruppertov·, Magdalena ÿeznÌËkov· (öÈfredaktorka), dr. Bohuslava äenk˝¯ov·, Bc. David äÌma, PhDr. Josef ämatl·k. VeökerÈ informace v†tomto obËasnÌku jsou bez z·ruky. P¯ebÌr·nÌ materi·l˘ je povoleno s prokazateln˝m souhlasem autora a redakËnÌ rady. Fotografie od autor˘ p¯ÌspÏvk˘ Ëi z archivu VäFS, nenÌ-li uvedeno jinak. NepodepsanÈ p¯ÌspÏvky jsou autorizov·ny redakcÌ. E-mailov· adresa: [email protected] ï VäFS ï Registrace: MK »R E 13466 ï Design a prepress Eva ÿÌhov· ï Tisk PrintActive, s.r.o.

Trocha murphologie k zah·jenÌ akademickÈho roku: Schopnost v sobÏ vûdy skr˝v· z·rodek neschopnosti.

listopad 2006

3

Ud·lost

SlavnostnÌ inaugurace rektorky VäFS V†d˘stojn˝ch prostor·ch Panteonu N·rodnÌho muzea probÏhla 7. z·¯Ì 2006 slavnostnÌ inaugurace rektorky VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ Dr. Bohuslavy äenk˝¯ovÈ. Ceremoni·lu se z˙Ëastnila ¯ada akademick˝ch pracovnÌk˘ Ëesk˝ch vysok˝ch ve¯ejn˝ch i soukrom˝ch ökol a projevit svou podporu p¯iölo novÈ rektorce i mnoho v˝znamn˝ch

host˘, jako ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chvy PhDr. Miroslava Kopicov· a ministr financÌ Ing. Vlastimil Tlust˝, CSc. Ceremoni·l byl zpest¯en netradiËnÌm vystoupenÌm dÌvËÌho houslovÈho tria Nobles, kterÈ p¯esvÏdËilo vöechny z˙ËastnÏnÈ o tom, ûe i v·ûn· hudba m˘ûe b˝t pod·na nev·ûnÏ a p¯itom s†noblesou.

SlavnostnÌ ceremoni·l pr·vÏ zaËÌn· za zvuk˘ st·tnÌ hymny.

⁄Ëast z·stupc˘ z†akademick˝ch ¯ad byla skuteËnÏ hojn·.

S†prvnÌm proslovem za VäFS vystoupil prorektor pro vÏdu a v˝zkum prof. PhDr. VladimÌr »ech·k, CSc.

NastupujÌcÌ rektorku p¯edstavil p¯edseda spr·vnÌ rady VäFS Ing. AntonÌn Kol·Ëek.

Dr. Bohuslava äenk˝¯ov· slibuje na insignii.

SouË·stÌ ceremoni·lu je p¯ed·nÌ rektorskÈho ¯etÏzu.

Velikost neschopnosti je p¯Ìmo ˙mÏrn· v˝öi postavenÌ.

4


Ud·lost

Se zdravicÌ vystoupila nov· ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy PhDr. Miroslava Kopicov·, Ëlenka akademickÈ rady VäFS.

V†¯ad·ch rektor˘ uvÌtal Dr. äenk˝¯ovou p¯edseda »eskÈ konference rektor˘ a rektor Univerzity Tom·öe Bati prof. Ing. Petr S·ha, CSc.

HodnÏ ötÏstÌ pop¯·l novÈ rektorce i celÈ VäFS ve svÈm projevu i prof. Ing. Richard Hindels, CSc., rektor VysokÈ ökoly ekonomickÈ.

»len akademickÈ rady VäFS, ministr financÌ Ing. Vlastimil Tlust˝, CSc. zavzpomÌnal ve svÈ zdravici na dlouhou cestu, kterou VäFS uöla od svÈho zaloûenÌ.

Skladby R˘ûov˝ panter a Fate v†pod·nÌ dÌvËÌho houslovÈho tria Nobles vzbudily v†posluchaËÌch opravdovÈ nadöenÌ.

Pop¯·t hodnÏ ötÏstÌ p¯iöla novÈ rektorce i JUDr. Petra Buzkov·.

Nov· rektorka p¯ijala po skonËenÌ ceremoni·lu nespoËet gratulacÌ.

Na vedenÌ je nejtÏûöÌ nemÌt je dlouhÈ.

listopad 2006

5

Ud·lost

InauguraËnÌ projev Bohuslavy äenk˝¯ovÈ, rektorky VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ P¯i p¯Ìleûitosti slavnostnÌ inaugurace pronesla rektorka VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ Bohuslava äenk˝¯ov· projev na tÈma etickÈ dimenze vzdÏl·v·nÌ i vzdÏl·vacÌho procesu. Pro mimo¯·dn˝ ohlas mezi posluchaËi se rozhodla redakËnÌ rada uve¯ejnit projev v†plnÈm znÏnÌ.

V·ûen· panÌ ministrynÏ, v·ûen˝ pane minist¯e, Rectores Magnifici, Spectabiles, Honorabiles, studenti, v·ûenÌ hostÈ, d·my a p·novÈ, dovolte mi, abych podÏkovala spr·vnÌ radÏ za d˘vÏru, kterou mi projevila potvrzenÌm do funkce rektorky. Povinnosti spojenÈ s†touto funkcÌ budu vykon·vat s†plnou odpovÏdnostÌ a nasazenÌm sv˝ch sil. Se ökolou, jejÌm v˝vojem, problÈmy i ˙spÏchy jsem ˙zce spojena od samÈho poË·tku. Tak, jak se postupnÏ utv·¯ela pracovnÌ historie ökoly, jak rostla zkuöenost pedagogick˝ch kolektiv˘, formovaly se a vyzr·valy i mÈ postoje a†n·zory na dalöÌ perspektivu rozvoje ökoly i na kvalitu, funkci a posl·nÌ vzdÏl·nÌ v†dneönÌ dobÏ, ale zejmÈna na ˙lohu vysokÈ ökoly a toho, co vytv·¯Ì a poskytuje nejen sv˝m student˘m, ale i sv˝m pracovnÌk˘m, spolupracovnÌk˘m, sv˝m partner˘m i prost¯edÌ, v†nÏmû p˘sobÌ. Bylo moûno, a snad to i nÏkdo mohl oËek·vat (a p¯izn·m se, pro mne by to bylo asi jednoduööÌ), hovo¯it o†perspektivÏ a dalöÌm rozvoji ökoly. Ale o tom zde p¯ed rokem mluvil m˘j p¯edch˘dce a vöe podstatnÈ je obsaûeno v†dokumentu ÑDlouhodob˝ z·mÏr rozvoje VäFSì. B˝v· jistou tradicÌ, ûe nastupujÌcÌ rektor se ve svÈm projevu zamÏ¯uje spÌöe na svÈ vlastnÌ ÑodbornÈ z·zemÌì, na oblast, kter· je spojena s†jeho teoretickou a zpravidla i badatelskou ËinnostÌ. M˘j osobnÌ v˝voj zp˘sobil, ûe vÏdnÌ obor, kter˝ jsem vystudovala, se mi stal vÌcemÈnÏ Ñteoretick˝m z·zemÌmì pro vlastnÌ praktickÈ manaûerskÈ p˘sobenÌ, kterÈ je dlouhodobÏ spojeno s†oblastÌ vzdÏl·v·nÌ, ökolskou a zejmÈna vysokoökolskou sfÈrou. Proto mi dovolte, abych se nÏkolika slovy zmÌnila o problematice, kterou povaûuji z†hlediska vysokoökolskÈho vzdÏl·v·nÌ a funkce vysokÈ ökoly za velmi d˘leûitou a v†mnoha aspektech podstatnou. Velmi struËnÏ ji lze charakterizovat jako Ñetickou dimenziì vzdÏl·nÌ i†vzdÏl·vacÌho procesu. Samotn˝ pojem Ñetikaì Ëi Ñmor·lkaì b˝v· velmi Ëasto spojov·n s†normativnÌmi charakteristikami v†podobÏ soubor˘ pravidel Ëi kodex˘, coû navozuje p¯edstavu hodnotÌcÌch soud˘, k·rajÌcÌch v˝rok˘ Ëi moralizov·nÌ. Od takovÈho pojetÌ etickÈ dimenze povaûuji za nutnÈ se distancovat. Etiku a†etickou dimenzi ch·pu jako z·kladnÌ atribut lidskÈho jedn·nÌ, lidskÈ praktickÈ aktivity, tedy v†tom smyslu, jak se s†nÌ setk·v·me na jednÈ stranÏ nap¯. u I. Kanta (dominantnÏ v†jeho ÑKritice praktickÈho rozumuì), ale takÈ, na stra-

nÏ druhÈ, u p¯ednÌch myslitel˘ klasickÈ ekonomie (nap¯. u†A. Smitha). Pr·vÏ v†tomto kontextu, v†souvislosti se vzdÏl·nÌm Ëi ÑvÏdÏnÌmì jako disponibilnÌm kapit·lem, nab˝vajÌ etickÈ aspekty mimo¯·dnÈ z·vaûnosti. Jejich v˝znam vzr˘st· tÌm vÌce, ËÌm vÌce je spoleËnost Ñsvobodn·ì, ËÌm öiröÌ prostor pro seberealizaci obËan˘ vytv·¯Ì, ËÌm v˝raznÏji m˘ûe obËan uplatÚovat svoji individualitu, svÈ znalosti a vÏdomosti. Knowledge is power. Byl-li tento v˝rok Francise Bacona pravdiv˝ v†jeho dobÏ, tj. na poË·tku XVII. stoletÌ, kdy nov· modernÌ vÏda vÌcemÈnÏ hledala svoji tv·¯ a nÏkdy velmi zprost¯edkovanÏ, jindy zase velmi bezprost¯ednÏ hledala i†svoji cestu k ÑpraktickÈmuì dÏnÌ, sfÈ¯e ekonomickÈho a†politickÈho ûivota, tÌm d˘raznÏji vyznÌv· dnes, kdy, jak je vöeobecnÏ p¯ijÌm·no, ûijeme ve znalostnÌ spoleËnosti, ve spoleËnosti, kde vÏdÏnÌ a znalosti jsou nejen z·kladnÌm a nejvÏtöÌm bohatstvÌm ËlovÏka-individua i spoleËnosti, n˝brû jsou i nejv˝raznÏjöÌm stimul·torem spoleËenskÈho v˝voje a pokroku. Jestliûe byl tento Bacon˘v zn·m˝ v˝rok v†jeho dobÏ vÌcemÈnÏ konstatov·nÌm (Ëi, jak se domnÌvajÌ nÏkte¯Ì znalci Baconova dÌla, upozornÏnÌm urËen˝m v†prvÈ ¯adÏ panovnÌkovi, Jakubovi I.), m˘ûeme, ale spÌöe bychom mÏli, jej dnes ch·pat nejen jako v˝zvu, ale takÈ jako varov·nÌ. Varov·nÌ p¯ed jednostrannou dominancÌ aû absolutizacÌ technokraticko-redukcionistickÈho pojetÌ v˝voje vÏdeckÈho pozn·nÌ, kterÈ se izoluje od jak˝chkoliv humanitnÌch Ëi etick˝ch postoj˘ a hodnot, m˘ûe vy˙stit aû v situaci, kdy se mohou v˝sledky vÏdy postavit proti ËlovÏku i lidstvu, proti humanitÏ a pokroku. ÑSÌlaì vÏdy a vÏdÏnÌ a nutnost jejÌ hum·nnÏetickÈ kontroly b˝v· dnes zpravidla velmi Ëasto vzpomÌn·na v†souvislosti s†rozvojem p¯edevöÌm technick˝ch a†p¯ÌrodnÌch vÏd. ZodpovÏdnost tÏch, kte¯Ì disponujÌ v˝sledky tÏchto vÏd a vöÌm, co s†tÌm souvisÌ, je p¯edmÏtem nejen etick˝ch ˙vah a studiÌ, n˝brû st·v· se p¯edmÏtem Ëi inspiracÌ pro velmi p˘sobiv· umÏleck· dÌla (jako klasick˝ p¯Ìklad lze uvÈst D¸rrenmatta a jeho ÑFyzikyì). MÈnÏ pozornosti, ze zornÈho ˙hlu mor·lnÌ odpovÏdnosti, b˝v· vÏnov·no oblastem, kterÈ jsou p¯edmÏtem vÏdnÌch disciplin a obor˘, s†nimiû je sv˝m zamÏ¯enÌm spojena naöe ökola oblastem ekonomiky, podnik·nÌ, ve¯ejnÈ politiky a ve¯ejnÈ spr·vy. Lze ocenit vöechny publikace (a jejich autory) vÏnovanÈ etice v†podnik·nÌ a etice ve ve¯ejnÈ spr·vÏ, stejnÏ jako skuteËnost, ûe vÏtöina vysok˝ch ökol odpovÌdajÌcÌho zamÏ¯enÌ vËetnÏ naöÌ ökoly za¯adila do pl·n˘ studia p¯Ìsluön˝ch obor˘ p¯edmÏty se stejnou obsahovou n·plnÌ. To vöe vöak p¯edstavuje sice d˘leûit˝ a ze systÈmovÈho hlediska nezbytn˝ a v†nejlepöÌm slova smyslu z·sluûn˝, ale pouze vÌcemÈnÏ Ñverb·lnÌ apelì, kter˝ je moûno, a bylo by

Chcete-li vp¯ed, ohnÏte h¯bet.

6


Ud·lost

to velmi û·doucÌ, vzÌt na vÏdomÌ, Ëi se k†nÏmu (verb·lnÏ) p¯ihl·sit, ale ¯eËeno slovy naöeho klasika J·ry Cimrmana: ÑTo je tak vöe, co lze od nÏj oËek·vat.ì DomnÌv·m se, a jsem o tom dokonce pevnÏ p¯esvÏdËena, ûe vysok· ökola, vysokoökolskÈ prost¯edÌ a p¯edevöÌm lidÈ, kte¯Ì je v†podstatnÈ mÌ¯e utv·¯ejÌ, majÌ moûnost, ale takÈ povinnost udÏlat pro posÌlenÌ etickÈ dimenze jako organickÈ souË·sti lidskÈ aktivity p¯edevöÌm u tÏch, kte¯Ì disponujÌ tou nejvyööÌ mÌrou Ñform·lnÏì dosaûitelnÈho vzdÏl·nÌ - vysokoökolsk˝m vzdÏl·nÌm, daleko vÌce. Vysok· ökola p¯ipravuje svÈ posluchaËe na budoucÌ profesnÌ dr·hu. Lze ¯Ìci: v†prvÈ ¯adÏ na budoucÌ profesnÌ dr·hu, ale p¯ipravuje je rovnÏû pro ûivot a dr·hu obËana, ûijÌcÌho ve svobodnÈ demokratickÈ spoleËnosti. Pr·vÏ v†tÈto spoleËnosti budou realizovat sv˘j pracovnÌ ûivot a svou profesnÌ kariÈru. Tato spoleËnost a jejÌ instituce vytv·¯ejÌ Ñr·mecì pro vöechny profesnÌ, ale i obecnÈ obËanskÈ aktivity, na jejÌm charakteru a kvalitÏ z·visÌ v†mnohÈm i profesnÌ ˙spÏönost jak pracovnÌk˘, tak i korporacÌ. ÑDemokracie je diskuseì. Dobr· a kvalitnÌ demokracie vöak je nezbytnÏ podmÌnÏna Ñdobrouì, kvalitnÌ diskusÌ, tj. diskusÌ, kter· je tÌm kvalitnÏjöÌ, ËÌm lÈpe ti, kdo se jÌ ˙ËastnÌ, znajÌ a rozumÏjÌ jejÌmu p¯edmÏtu, tedy tomu, o Ëem diskutujÌ. Jiû z†toho plyne velk· zodpovÏdnost p¯edevöÌm tÏch, kte¯Ì disponujÌ vysokou odbornostÌ a kvalifikacÌ. Ale nejsou to jen znalosti, vÏdomosti, hloubka jejich osvojenÌ, co pod-

miÚuje kvalitu a ˙spÏönost v†odbornÈ, stejnÏ jako politickÈ diskusi. Je to i schopnost svÈ znalosti a vÏdomosti ÑkorektnÌmì zp˘sobem uplatnit. Nem·m zde na mysli û·dn˝ z†osvÏdËen˝ch a zaruËen˝ch n·vod˘, jak b˝t ˙spÏön˝, n˝brû p¯edevöÌm z·kladnÌ, p¯irozen˝ zp˘sob jedn·nÌ a vystupov·nÌ, proces, v†nÏmû svÈ zÌskanÈ znalosti a vÏdomosti prakticky, spoleËensky i individu·lnÏ ËlovÏk zhodnocuje. V†nÏm se re·lnÏ projevujÌ nejen jeho znalosti a vÏdomosti, n˝brû i jeho hodnotov· orientace, jeho postoje i to, co oznaËujeme jako mor·lnÌ odpovÏdnost. VzdÏl·vacÌ proces a zejmÈna vysokoökolskÈ studium nenÌ jedin˝m prost¯edkem Ëi n·strojem formov·nÌ osobnosti mladÈho ËlovÏka. Na vysokou ökolu p¯ich·zejÌ velmi Ëasto lidÈ, kte¯Ì majÌ jiû urËitou ûivotnÌ zkuöenost, jeû se promÌt· do jejich osobnostnÌho profilu. Vysok· ökola nenÌ takÈ jedin˝m prost¯edÌm, v†nÏmû se ËlovÏk v†dobÏ studia seberealizuje. Je vöak mÌstem, kterÈ sehr·v· ˙lohu, jejÌmuû v˝znamu m˘ûe jen m·lo co konkurovat. VysokoökolskÈ studium v†mnohÈm a velmi Ëasto radik·lnÏ naruöuje navyklÈ ûivotnÌ, ale i pracovnÌ a dosavadnÌ studijnÌ stereotypy. Sv˝m charakterem si vynucuje aktivnÌ p¯Ìstup a vyûaduje, jde-li o†skuteËnÏ modernÏ pojatÈ vysokoökolskÈ studium - a†o†takovÈ naöe ökola usiluje - zaujÌm·nÌ vlastnÌch stanovisek a postoj˘, spojenÈ velmi Ëasto s p¯ehodnocov·nÌm dosavadnÌch n·zor˘. To otevÌr· cestu i k†daleko hluböÌm osobnostnÌm zmÏn·m.

Jak si stojÌte, z·visÌ na vaöem postavenÌ.

listopad 2006

7

Ud·lost

Smysl studia nespoËÌv· jen v†osvojov·nÌ si poznatk˘ a†˙kolem pedagoga nenÌ jen p¯ed·v·nÌ znalostÌ, n˝brû p¯edevöÌm formov·nÌ aktivnÌho osobnÌho vztahu k†jejich zÌsk·v·nÌ, ale takÈ dalöÌmu uûÌv·nÌ a zhodnocov·nÌ. To nejhodnotnÏjöÌ, co m˘ûe zkuöen˝ vysokoökolsk˝ pedagog poskytnout nejen posluchaË˘m, n˝brû i sv˝m koleg˘m, je jak jeho zp˘sob profesnÌho myölenÌ, tak i odbornÈ a obËanskÈ hodnotovÈ postoje, a to nikoliv jejich verb·lnÌm deklarov·nÌm, n˝brû sv˝m bÏûn˝m kaûdodennÌm jedn·nÌm

a vystupov·nÌm, bÏûnou kaûdodennÌ komunikacÌ. Prost¯edÌ vysokÈ ökoly vytv·¯Ì vz·jemnÈ pracovnÌ i osobnÌ vztahy mezi vöemi, kdo se na ûivotÏ ökoly, na pedagogickÈ, vÏdecko - v˝zkumnÈ, ale i bÏûnÈ standardnÌ Ëinnosti podÌlejÌ Ëi jsou jejÌmi nositeli. Hodnotov· orientace a osobnostnÌ, mor·lnÌ postoje jsou tÌm, co urËuje jejich lidskou, hum·nnÌ kvalitu, jejÌû absence m˘ûe b˝t, a velmi Ëasto takÈ je, z·kladnÌ p¯ÌËinou znehodnocenÌ, byù jinak vysokÈ ˙rovnÏ odbornosti a profesionality. Odbornost, profesionalita Ñan sichì, ¯eËeno Kantov˝m termÌnem, je abstraktum, jehoû metodologick˝ v˝znam je nepopirateln˝, ale jako empirick·, re·ln· - Ñûit·ì skuteËnost neexistuje. Je vûdy integrov·na do procesu svÈho ÑuskuteËÚov·nÌì, kterÈ nutnÏ probÌh· prost¯ednictvÌm vz·jemnÈ komunikace a spolupr·ce ve spoleËenskÈm prost¯edÌ, kterÈ je v˝znamnÏ regulov·no a†spoluutv·¯eno nejen odbornÏ profesnÌmi, n˝brû i bytostnÏ lidsk˝mi, hum·nnÌmi a mor·lnÌmi hodnotami, mezi nimiû zejmÈna v†akademickÈm, vysokoökolskÈm prost¯edÌ majÌ urËujÌcÌ postavenÌ vz·jemn· ˙cta, d˘vÏra, vst¯Ìcnost a†kolegialita. Jsou to hodnoty, kterÈ nejsou ÑnadekretovatelnÈì ani vynutitelnÈ û·dn˝m mor·lnÌm kodexem Ëi na¯ÌzenÌm. Za jejich neakceptov·nÌ neexistuje û·dn· sankce, jako postih. P¯esto jsou to pr·vÏ ony, kterÈ mnohon·sobnÏ zvyöujÌ Ñlidskouì i ÑprofesnÌì cenu kaûdÈho ËlovÏka, vysokoökolsky vzdÏlanÈho odbornÌka pak zcela mimo¯·dnÏ. Proto budu vyuûÌvat vöech moûnostÌ a prost¯edk˘, kterÈ mi moje postavenÌ poskytuje, a vÏnovat maxim·lnÌ osobnÌ ˙silÌ tomu, aby to byly pr·vÏ principy vz·jemnÈ ˙cty, d˘vÏry, otev¯enosti, vst¯Ìcnosti, ale takÈ p¯·telskÈ n·roËnosti†a odpovÏdnosti, co bude utv·¯et prost¯edÌ a pracovnÌ i†osobnÌ vztahy na naöÌ ökole, a co v†tom nejlepöÌm slova smyslu, pokud moûno trvale, poznamen· nejen pracovnÌky, spolupracovnÌky a posluchaËe naöÌ ökoly, n˝brû vöechny, kdo p¯ijdou s†naöÌ ökolou do styku. ObracÌm se proto s†prosbou a v˝zvou na svÈ spolupracovnÌky, svÈ kolegy a p¯·tele, aby mi byli v†tomto ˙silÌ n·pomocni. J· sama budu tomuto z·mÏru vÏnovat vöechny svÈ sÌly. DÏkuji za pozornost. Bohuslava äenk˝¯ov· rektorka

OHLASY na jmenov·nÌ novÈ rektorky VäFS Na Vysokou ökolu finanËnÌ a spr·vnÌ p¯iölo po ËervnovÈm jmenov·nÌ novÈ rektorky mnoûstvÌ ohlas˘ a gratulacÌ. Ty nejzajÌmavÏjöÌ z†nich se redakce rozhodla uve¯ejnit: ÑÖ up¯ÌmnÏ poblahop¯·l k†Vaöemu jmenov·nÌ do funkce rektorky VysokÈ ökoly finanËnÌ a spr·vnÌ, o. p. s., se kterou dlouhodobÏ spolupracujeme a†m·me spoleËnou snahu o zv˝öenÌ vzdÏlanosti v†naöem regionu.ì Ing. Rudolf Jung p¯edseda OkresnÌ hospod·¯skÈ komory Most

ÑP¯eji V·m nad·le hodnÏ sÌly, n·pad˘ i aktivit p¯i prosazov·nÌ a naplÚov·nÌ vöech Vaöich cÌl˘ i ˙kol˘ v†rezortu ökolstvÌ. Budu se tÏöit na naöi dalöÌ vz·jemnou spolupr·ci.ì

Ing. Ji¯Ì äulc hejtman ⁄steckÈho kraje

V˝jimka potvrzuje pravidlo - a bankrot rozpoËet.

8


ÑVaöÌ pr·ce si nesmÌrnÏ v·ûÌm, proto mi dovolte, abych V·m ve VaöÌ dalöÌ Ëinnosti pop¯·l mnoho zdaru a†uspokojenÌ.ì Ing. Martin äkopek Ëlen p¯edstavenstva a n·mÏstek gener·lnÌho ¯editele »eskÈ spo¯itelny, a.s.

VÏda a v˝zkum

Konference Lidsk˝ kapit·l a investice do vzdÏl·nÌ Ve dnech 19. a 20. z·¯Ì 2006 probÏhl uû 9. roËnÌk mezin·rodnÌ konference Lidsk˝ kapit·l a investice do vzdÏl·nÌ, tentokr·t se zamÏ¯enÌm na problematiku bariÈr efektivnosti a konkurenËnÌch v˝hod v†glob·lnÌ konkurenci. Konferenci po¯·dala Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ ve spolupr·ci s†BankovnÌ akademiÌ. Z·ötitu nad nÌ letos p¯evzal prim·tor hlavnÌho mÏsta Prahy MUDr. Pavel BÈm. HlavnÌm partnerem konference se jiû tradiËnÏ stala »esk· spo¯itelna. Jedn·nÌ konference probÌhalo ve 3 blocÌch: 1. Zv˝öenÌ efektivnosti vzdÏl·vacÌch proces˘ - klÌË k†realizaci reforem soci·lnÏ investiËnÌch a soci·lnÏ pojiöùovacÌch systÈm˘. 2. TeoretickÈ n·stroje anal˝zy lidskÈho a soci·lnÌho kapit·lu. 3. PsychologickÈ, soci·lnÌ a ekonomickÈ aspekty vytv·¯enÌ soci·lnÌch sÌtÌ ve firm·ch, regionech a institucÌch. Dlouhodob· koncepce konference Lidsk˝ kapit·l a investice do vzdÏl·nÌ v˝znamnÏ p¯ispÌv· k†vypracov·nÌ, zdokonalenÌ a kritickÈmu projedn·nÌ modelu investiËnÌho principu v†oblasti financov·nÌ vysokÈho ökolstvÌ. LetoönÌ roËnÌk v†tomto smÏru p¯ispÏl k†diskusi na tÈma implementace navrhovanÈho modelu financov·nÌ vysokÈho ökolstvÌ, a to zejmÈna z†hlediska odstraÚov·nÌ bariÈr br·nÌcÌch jeho vyuûitÌ. Konference se z˙Ëastnilo na sto odbornÌk˘ z »R i ze zahraniËÌ. Radim ValenËÌk odborn˝ garant konference vedoucÌ Katedry ekonomie a mezin·rodnÌch vztah˘

Prof. PhDr. Petr MatÏj˘, Ph.D., n·mÏstek ministrynÏ ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy p¯edn·öel na tÈma: Jak (ne)pl˝tvat lidsk˝m kapit·lem? VzdÏlanostnÌ aspirace v†selektivnÌm vzdÏl·vacÌm systÈmu.

Mgr. Jarmila Plach·, ¯editelka Odboru korpor·tnÌho marketingu a sponzoringu »eskÈ spo¯itelny, a. s., ocenila spolupr·ci s†VäFS na po¯·d·nÌ odborn˝ch konferencÌ.

P¯edn·ökov˝ s·l budovy PricewaterhouseCoopers byl zcela zaplnÏn.

P¯edn·öku na tÈma Lidsk˝ kapit·l a investice do vzdÏl·nÌ ñ pohledy Ventura kapit·lovÈho investora p¯ednesl Jaroslav†Hor·k z American Chamber of Commerce.

JednÌm ze zahraniËnÌch p¯edn·öejÌcÌch byl Dr. Ing. T. Menbere Workie, Ph.D. ze City University. Jeho p¯ÌspÏvek Investment into human capital accumulation and international competitiveness vzbudil mezi ˙ËastnÌky konference velk˝ ohlas.

Moudrost znamen· vÏdÏt, kdy se vyvarovat dokonalosti.

listopad 2006

9

éivot ökoly

Zb˝vajÌ n·m jen vzpomÌnky a dobr˝ pocitÖ Kdyû jsem do ¯ÌjnovÈho ËÌsla Xadonie v†roce 2003 p¯ipravoval Ël·nek o†tom, co n·s Ëek· v†akademickÈm roce 2003/2004, nazval jsem ho ÑRok jako malovan˝ì a pokusil jsem se v†nÏm uk·zat, jakÈ novinky tento rok p¯inese. KromÏ zah·jenÌ navazujÌcÌho magisterskÈho studia byla specifikou tohoto akademickÈho roku p¯Ìprava a realizace st·tnÌch z·vÏreËn˝ch bakal·¯sk˝ch zkouöek, a to hned v ÑdvojÌm vyd·nÌì. Nechci zapÌrat, ûe vedenÌ ökoly mÏlo z†tÈto kumulace trochu Ñnahn·noì, ale vöe dopadlo velmi dob¯e a VäFS opÏt dok·zala, ûe pr·vÏ ¯eöenÌ sloûit˝ch situacÌ je jejÌ silnou str·nkou. Za t¯i roky, kterÈ uplynuly od publikov·nÌ zmÌnÏnÈho Ël·nku, se na VäFS Ñleccosì zmÏnilo, ale ÑdvojÌ vyd·nÌì st·tnÌch z·vÏreËn˝ch zkouöek (d·le jen ÑStZkì) z˘stalo st·le nemÏnn˝m atributem jejÌ existence. A abych nebyl p¯Ìliö skromn˝, doölo k†jeho dalöÌmu ÑutuûenÌì, kdyû v†akademickÈm roce 2005/2006 vstoupily do hry, jako by toho nebylo dost, jeötÏ

Etapa

Bc/Mgr

⁄NOR 2006

Bakal·¯skÈ studium

MagisterskÈ studium

SRPEN 2006

Bakal·¯skÈ studium

MagisterskÈ studium

PS/KS

Obor AI FFS PS ÿPPF VS AI FFS KS ÿPPF VS Celkem PS+KS FFS PS ÿPPF VS FFS KS ÿPPF VS Celkem PS+KS AI FFS PS ÿPPF VS AI FFS KS ÿPPF VS Celkem PS+KS FFS PS ÿPPF VS FFS KS ÿPPF VS Celkem PS+KS

Z˙Ëastnilo se 1 21 59 0 1 45 72 20 219 16 18 9 28 48 27 146 19 25 102 58 20 50 159 106 539 0 21 12 22 45 66 166

st·tnÌ z·vÏreËnÈ magisterskÈ zkouöky, a†to opÏt v ÑdvojÌm vyd·nÌì. HodnocenÌm tohoto akademickÈho roku, respektive StZk, kterÈ v†nÏm probÏhly, se budu v†dalöÌ Ë·sti tohoto Ël·nku podrobnÏ zab˝vat, ˙vodem si vöak neodpustÌm prozradit nÏkolik dobr˝ch informacÌ. Po kaûdÈm vyvrcholenÌ doch·zÌ k†uklidnÏnÌ a moûno ¯Ìci, ûe vÏtöinou i k†n·stupu novÈho v˝vojovÈho trendu. Nov˝ trend se zaËne uplatÚovat i v†organizaci StZk na VäFS, a†to Ë·steËnÏ jiû v†letoönÌm akademickÈm roce. ÑJarnÌì StZk budou ve svÈ rozhodujÌcÌ Ë·sti pouze magisterskÈ (pochopitelnÏ, ûe se i nad·le budeme setk·vat s†tÌm, ûe se k†hlavnÌmu proudu p¯ipojÌ i reprobace a Ñdodatk·¯iì) a budou v†tÈto podobÏ poslednÌ. DalöÌ v˝znamnou novinkou tohoto roku, a to jste jiû jistÏ zjistili p¯i studiu ÑPr˘vodce studiemì je to, ûe ÑletnÌì StZk se ze srpna p¯esouvajÌ na Ëerven. Moûn·, ûe si jeötÏ dnes neuvÏdomujete z·vaûnost tÈto zmÏny, ale prosÌm, abyste se, p¯edevöÌm Vy, kter˝ch se to t˝k·, co nejrychleji Ñprobudiliì a vzali tuto skuteËnost na vÏdomÌ ñ Ñdva mÏsÌce jsou dva mÏsÌceì. Od akademickÈho roku 2007/2008, bude tedy organizace StZk plnÏ kompatibilnÌ s†jejich obvyklou organizacÌ na ostatnÌch Vä, a to nejen NeuspÏlo NeuspÏlo % v†naöem n·rodnÌm r·mci. 0 0 A nynÌ tedy koneËnÏ zpÏt k†z·kladnÌmu z·mÏ1 4,8 ru mÈho Ël·nku ñ zhodnocenÌ StZk, kterÈ probÏh3 5,1 ly na VäFS v†uplynulÈm akademickÈm roce. Nej† † prve tedy nÏkolik ËÌsel: 0 0 V†˙norovÈ etapÏ StZk se p¯ed celkem 46 komi5 11,1 semi prezentovalo 365 student˘, z†nichû uspÏlo 9 12,5 332, tj. 91 % (bliûöÌ ˙daje viz tabulka). V†srpnovÈ 2 10 etapÏ, kter· byla mnohem ÑmohutnÏjöÌì, se celkem 20 9,1 p¯ed 83 komisemi prezentovalo 705 student˘ (to je tÈmÏ¯ dvojn·sobek p¯edchozÌ etapy), z†nichû 1 6,25 uspÏlo 596, tj. 84,5 %. 2 11,1 P¯i posuzov·nÌ v˝sledk˘ obou etap StZk je na 0 0 prvnÌ pohled z¯ejmÈ, ûe v˝sledky dosaûenÈ v†ma2 7,1 gisterskÈm studiu jsou lepöÌ neû ve studiu bakal·¯5 10,4 skÈm a v˝raznÏ lepöÌ v†˙norovÈ etapÏ neû v†etapÏ 3 11,1 srpnovÈ. Pokud jde o rozdÌly mezi prezenËnÌm 13 8,9 a†kombinovan˝m studiem, pak v†˙norovÈ etapÏ 4 21,1 byly mÌrnÏ lepöÌ v˝sledky dosaûeny u prezenËnÌ for2 8 my, a to p¯edevöÌm u bakal·¯skÈho studia, u ma24 23,5 gisterskÈho studia byly v˝sledky vÌcemÈnÏ obdob10 17,2 nÈ, s†v˝jimkou oboru Ve¯ejn· spr·va, kde dopadly 3 15 StZk u kombinovanÈho studia v˝raznÏ h˘¯e. V†srp2 4 novÈ etapÏ se u bakal·¯skÈho studia p¯edch·zejÌcÌ†trend potvrdil pouze u oboru Ve¯ejn· spr·va, 19 11,9 u†ostatnÌch obor˘ bylo naopak dosaûeno lepöÌch 24 22,6 v˝sledk˘ u kombinovanÈho studia, a to p¯edevöÌm 88 16,3 u oboru Finance a finanËnÌ sluûby a ÿÌzenÌ podni† † ku a podnikovÈ finance. U magisterskÈho studia 1 4,8 doölo k†v˝raznÈmu zhoröenÌ v˝sledk˘ v†prezenË4 33,3 nÌm studiu oboru VS (3x) a†k†ponÏkud mÈnÏ v˝3 13,6 znamnÈmu u obor˘ ÿPPF a FFS. 6 13,3 Posuzujeme-li uvedenÈ v˝sledky z†jeötÏ specifiË7 10,6 tÏjöÌho zornÈho ˙hlu, pak se nutnÏ dostaneme aû 21 12,7 k†rozdÌl˘m mezi jednotliv˝mi studijnÌm st¯edisky

PoradÌte-li se s odbornÌky, m˘ûete souhlasit s jak˝mkoliv n·zorem

10


éivot ökoly ñ u magisterskÈho studia oboru Ve¯ejn· spr·va v†srpnovÈ etapÏ jde velmi nep¯Ìzniv˝ v˝sledek u†prezenËnÌho studia tÈmÏ¯ cel˝ na ˙kor praûsk˝ch student˘ a relativnÏ sluön˝ v˝sledek u kombinovanÈho studia ve prospÏch student˘ mosteck˝ch. Z†jeötÏ hluböÌho pohledu se nezbytnÏ dostaneme i†k†rozdÌln˝m v˝sledk˘m, zaznamenan˝m u jednotliv˝ch st·tnicov˝ch komisÌ zasedajÌcÌch u konkrÈtnÌho oboru ve stejnÈm dni nebo r˘zn˝ch dnech i u r˘zn˝ch p¯edmÏt˘, ze kter˝ch se StZk skl·dajÌ. Tak nap¯Ìklad u†StZk v†bakal·¯skÈm studiu byl pro studenty oboru ÿPPF a†FFS nejdramatiËtÏjöÌ p¯edmÏt Ekonomie, a pr·vÏ on bude tedy d˘vodem pro opakov·nÌ StZk. Pokud jde o organizaËnÌ zajiötÏnÌ StZk, je moûno konstatovat, ûe jejich pr˘bÏh je vÌcemÈnÏ bezproblÈmov˝, a to dÌky jejich st·le dokonaleji propracovanÈ i realizovanÈ p¯ÌpravÏ i†vlastnÌmu pr˘bÏhu, i kdyû i v†tÈto oblasti je st·le jeötÏ moûno nalÈzt moûnosti dalöÌho zdokonalov·nÌ. V†r·mci hodnocenÌ srpnovÈ etapy bylo nap¯Ìklad doporuËeno, aby mÌstnost pro p¯Ìpravu student˘ byla trvale dozorov·na, aby nemohlo

dojÌt k naruöenÌ pr˘bÏhu zkouöek, a to jak z†hlediska obsahovÈho ñ nÏkte¯Ì studenti se snaûÌ vyuûÌt kaûdÈ moûnosti, jak zÌskat ÑdoplÚkyì ke sv˝m znalostem ñ tak form·lnÌho ñ hluk z†chodby m˘ûe negativnÏ ovlivnit klima ve zkuöebnÌ mÌstnosti. Toto doporuËenÌ bylo na jedn·nÌ kolegia rektora projedn·no a akceptov·no. Z·vÏrem bych tedy r·d zd˘raznil, ûe StZk, kterÈ probÏhly v†roce 2006, je celkovÏ moûno hodnotit jako relativnÏ ˙spÏönÈ, i kdyû û·dnÈmu z†n·s nem˘ûe b˝t lhostejnÈ zjiötÏnÈ zhoröenÌ v˝sledk˘ v†srpnovÈ etapÏ. Anal˝za tohoto zjiötÏnÌ musÌ b˝t jednÌm ze z·kladnÌch ˙kol˘ pro nejbliûöÌ i†dalöÌ jedn·nÌ oborov˝ch, ale i vöech dalöÌch kateder VäFS a z·vÏry a n·vrhy, kterÈ budou na tÏchto zased·nÌch formulov·ny, je t¯eba v†maxim·lnÏ kr·tkÈ dobÏ zapracovat do obsahu i forem v˝uky i do vöech ostatnÌch jedn·nÌ se studenty. Jen tak je totiû moûnÈ dos·hnout v†budoucnosti jeötÏ lepöÌch v˝sledk˘, a to je jistÏ z·jmem n·s vöech. AntonÌn KubÌËek prorektor pro pedagogickou pr·ci

ZaËÌn·me! KonËÌme! Oba tyto v˝k¯iky se mohly oz˝vat bÏhem slavnostnÌch ceremoni·l˘, kterÈ bÏhem z·¯Ì a ¯Ìjna probÌhaly ve vöech st¯ediscÌch VäFS. Imatrikulace nov˝ch student˘ i promoce absolvent˘ majÌ

svoji neopakovatelnou atmosfÈru, kaûd˝ rok se na nÏ tÏöÌme a proûÌv·me je s†oËek·v·nÌm i trochou nostalgie. I letos se odehr·valy v†reprezentativnÌch

a kr·sn˝ch prostor·ch dod·vajÌcÌch jim slavnostnÌ a d˘stojn˝ r·z. Vraùme se tedy k okamûik˘m zaË·tk˘ i konc˘, kterÈ k ûivotu ökoly neodmyslitelnÏ pat¯Ì.

V†KladnÏ se imatrikulace jiû tradiËnÏ odehr·vajÌ ve St¯edoËeskÈm divadle ñ 25. z·¯Ì 2006.

I v†MostÏ je hostitelem imatrikulacÌ MÏstskÈ divadlo ñ 2. ¯Ìjna 2006.

Pot¯etÌ probÏhla imatrikulace praûsk˝ch student˘ v†KongresovÈm centru Praha ñ 30. z·¯Ì 2006.

Promoce v†kostele NanebevzetÌ Panny Marie v†MostÏ dne 12. ¯Ìjna 2006.

Promoce v†kostele äimona a Judy v†Praze ve dnech 16. aû 18. ¯Ìjna 2006.

NetradiËnÌ pohled na absolventku skl·dajÌcÌ slib v†kostele äimona a Judy 16. ¯Ìjna 2006.

I ta nejjednoduööÌ myölenka se d· vyj·d¯it sloûitÏ.

listopad 2006

11

éivot ökoly

AkreditaËnÌ komise provedla institucion·lnÌ hodnocenÌ VäFS V†z·¯Ì 2006 za ˙Ëasti rektorky a dvou prorektor˘ projednala AkreditaËnÌ komise (AK) z·vÏreËnou zpr·vu z†hodnocenÌ VäFS. Vysoce ocenila kvalitu vlastnÌ hodnotÌcÌ zpr·vy, kter· obsahovala kritickou anal˝zu a otev¯enÏ hovo¯ila nejen o siln˝ch, ale i slab˝ch str·nk·ch ökoly. SouËasnÏ konstatovala, ûe pokud jde o rozvoj vÏdy a v˝zkumu, je VäFS v˝znamnÏ p¯ed ostatnÌmi soukrom˝mi vysok˝mi ökolami. RovnÏû hodnocenÌ ˙rovnÏ navazujÌcÌho magisterskÈho studia a pr·ce mimopraûsk˝ch studijnÌch st¯edisek dopadlo vesmÏs pozitivnÏ. AK uvedla t¯i doporuËenÌ, ke kter˝m mÏlo vedenÌ ökoly moûnost se vyj·d¯it. V†n·sledujÌcÌm textu si tak m˘ûete p¯eËÌst jako p¯ipomÌnky AK, tak vyj·d¯enÌ vedenÌ VäFS k†nim: 1. Vytv·¯et p¯edpoklady pro omlazenÌ pedagogickÈho sboru profesor˘ a docent˘, aby byly vytvo¯eny p¯edpoklady pro udrûenÌ kvality pedagogickÈ i vÏdeckov˝zkumnÈ pr·ce v†perspektivÏ n·sledujÌcÌch 5-10 let. VäFS m· jako neuniverzitnÌ Vä omezenÈ moûnosti. Pr˘bÏûnÏ vytv·¯Ì podmÌnky perspektivnÌm odborn˝m asistent˘m k†rozvoji publikaËnÌ Ëinnosti, participaci na vÏdecko-v˝zkumnÈ pr·ci, tak aby bylo moûno ve st¯ednÏdobÈ perspektivÏ p¯ipravit odpovÌdajÌcÌ podklady k†û·dosti o zah·jenÌ habilitaËnÌho ¯ÌzenÌ. TotÈû se t˝k· i perspektivnÌch docent˘ ve vztahu k†zah·jenÌ profesorskÈho jmenovacÌho ¯ÌzenÌ. V†souËasnÈ dobÏ lze p¯edpokl·dat, ûe do pÏti let m˘ûe b˝t zah·jeno habilitaËnÌ ¯ÌzenÌ u t¯Ì pracovnÌk˘ a profesorskÈ jmenovacÌ ¯ÌzenÌ u dvou pracovnÌk˘ ökoly. Zav·dÌ rovnÏû motivaËnÌ systÈm, kter˝ podporuje p¯Ìliv nov˝ch perspektivnÌch pracovnÌk˘. Hospod·¯skÈ v˝sledky v†akademickÈm roce 2005/06 umoûnily vyplatit internÌm pracovnÌk˘m aû 15 plat˘, dalöÌ Ë·stky byly vypl·ceny za pr·ci na projektech. äkola investovala za poslednÌ 4 roky vÌce neû 33 milion˘ KË do rekonstrukcÌ a vybavenÌ ökoly, coû takÈ stimulovalo p¯Ìchod nov˝ch docent˘, profesor˘ a dalöÌch perspektivnÌch pracovnÌk˘.

2. Vytv·¯et p¯edpoklady pro rovnomÏrnÏjöÌ rozloûenÌ vÏdeckov˝zkumnÈ a publikaËnÌ Ëinnosti. Hledat cesty, jak ¯eöit problÈm niûöÌho zapojenÌ akademick˝ch pracovnÌk˘ u†oboru ÿÌzenÌ podniku a podnikovÈ finance do vÏdeckov˝zkumnÈ a publikaËnÌ Ëinnosti. P¯edmÏtem hodnocenÌ byl stav do 31. 12. 2005. V†pr˘bÏhu akademickÈho roku 2005/06 byly vytvo¯eny p¯edpoklady ke zlepöenÌ stavu a ve st·vajÌcÌm akademickÈm roce jiû doölo ke zv˝öenÌ poËtu internÌch pracovnÌk˘ katedry ÿÌzenÌ podniku a podnikovÈ ekonomiky, coû umoûnilo efektivnÏjöÌ rozdÏlenÌ pedagogickÈ pr·ce, a v†d˘sledku toho byly vytvo¯eny lepöÌ podmÌnky pro zapojenÌ pracovnÌk˘ do vÏdeckov˝zkumn˝ch aktivit. St·vajÌcÌ ÑnerovnomÏrnost rozloûenÌ vÏdeckov˝zkumnÈ a publikaËnÌ Ëinnostiì je d·na r˘zn˝m stupnÏm odbornÈ a†vÏdeckÈ Ñvyzr·lostiì pracovnÌk˘ ökoly. (VÌce je rozvinuta u†pracovnÌk˘ s†vÏdeckou a pedagogickou hodnostÌ neû u†asistent˘ a ÑzaËÌnajÌcÌchì odborn˝ch asistent˘, coû vÌcemÈnÏ odpovÌd· jejich odbornÈmu r˘stu.) 3. IntenzivnÏ pracovat na odstranÏnÌ problÈm˘ ve studijnÌm st¯edisku v†MostÏ, aby byly vytvo¯eny p¯edpoklady pro srovnatelnost podmÌnek, v†nichû studenti studujÌ v†praûskÈm ˙st¯edÌ VäFS a na studijnÌm st¯edisku v†MostÏ. Jedn· se zejmÈna o doplnÏnÌ knihovnÌho fondu knihovny v†MostÏ, tak aby vytv·¯ela akceptovatelnÈ z·zemÌ pro bakal·¯skÈ i navazujÌcÌ magisterskÈ studium a vy¯eöenÌ komunikaËnÌch problÈm˘ mezi praûskou centr·lou VäFS a studijnÌm st¯ediskem v†MostÏ. SoubÏûnÏ s†probÌhajÌcÌm hodnocenÌm AkreditaËnÌ komise byla p¯ijata prvnÌ opat¯enÌ smÏ¯ujÌcÌ k†n·pravÏ situace: Do konce srpna 2006 byl zv˝öen poËet svazk˘ v†knihovnÏ studijnÌho st¯ediska Most na p¯ibliûnÏ 1000 kus˘ (coû je tÈmÏ¯ trojn·sobek stavu z†kvÏtna 2006). Byl zpracov·n a je realizov·n systÈm metodickÈ pomoci knihovnÏ studijnÌho st¯ediska ze strany centr·lnÌ knihovny VäFS. Byla zv˝öena frekvence hospitacÌ vedoucÌch kateder na v˝uce v†MostÏ (stejnÏ jako poËet hospitacÌ pracovnÌk˘ vedenÌ ökoly). Byla provedena provÏrka zaËlenÏnÌ pedagogick˝ch pracovnÌk˘ studijnÌho st¯ediska v†MostÏ do p¯Ìsluön˝ch kateder VäFS. Byly vytvo¯eny podmÌnky k†tomu, aby se internÌ pracovnÌci p˘sobÌcÌ ve studijnÌm st¯edisku Most pravidelnÏ z˙ËastÚovali porad, v˝zkumn˝ch a tv˘rËÌch aktivit kateder. Doölo ke zmÏn·m v†person·lnÌm obsazenÌ studijnÌho oddÏlenÌ v†MostÏ a souËasnÏ bylo posÌleno jeho metodickÈ ¯ÌzenÌ ¯editelkou odboru pro studijnÌ z·leûitosti v†Praze. Rektorka a prorekto¯i se budou pravidelnÏ ˙Ëastnit jedn·nÌ studentskÈho parlamentu v†MostÏ. Kvestorka zv˝öi supervizi nad vedenÌm studentskÈho studijnÌho st¯ediska. Bohuslava äenk˝¯ov· rektorka

Kaûd· rozvinutÏjöÌ technologie je k nerozezn·nÌ od kouzel.

12


éivot ökoly

StudentskÈ v˝hody s »eskou spo¯itelnou Nadace »eskÈ spo¯itelny pat¯Ì jiû 3 roky k†hlavnÌm partner˘m VäFS a†vz·jemn· spolupr·ce se neust·le v˝znamnÏ rozvÌjÌ. K†dynamickÈmu rozvoji tÈto spolupr·ce doölo p¯edevöÌm v†minulÈm roce a†stejn˝ trend oËek·v·me i v†tomto akademickÈm roce. K†tradiËnÌm form·m podpory pat¯Ì i pravidelnÈ p¯ÌspÏvky Nadace »S do stipendijnÌho fondu VäFS. Naöe ökola se proto vûdy snaûila Nadaci »S a »eskou spo¯itelnu v˝znamnÏ propagovat. V†poslednÌ dobÏ ale zÌsk·v· spolupr·ce VäFS a†»eskÈ spo¯itelny dalöÌ rozmÏr. »esk· spo¯itelna podporuje projekty, na nichû se VäFS podÌlÌ, p¯edevöÌm pak ty, jejichû ¯eöenÌ se z˙ËastÚujÌ naöi studenti. Z†poslednÌho obdobÌ bych chtÏl jmenovat hlavnÏ dva takovÈto projekty. PrvnÌ byl spojen s†p¯edn·ökou profesora Nollena v†minulÈm akademickÈm roce, kdy studentskÈ t˝my v†r·mci p¯edmÏtu vyuËovanÈho profesorem Nollenem ¯eöily konkrÈtnÌ problÈmy vybran˝ch institucÌ. Jednou z†tÏchto institucÌ byla pr·vÏ »esk· spo¯itelna a t˝m student˘ VäFS v˝znamnÏ p¯ispÏl k†¯eöenÌ konkrÈtnÏ poloûen˝ch ot·zek z†oblasti marketingu tak, jak si tyto ot·zky nadefinoval zadavatel. Druh˝m takov˝m projektem byl ÑEuromanagerì, kde »esk· spo¯itelna byla patronem jednoho t˝mu VäFS a podÌlela se tedy na vedenÌ a spolupr·ci s†nÌm. T˝m pod patronacÌ »eskÈ spo¯itelny postoupil mezi 64 nejlepöÌch a jen tÏsnÏ mu unikl postup mezi osmiËku nejlepöÌch. V†souvislosti s†tÏmito dvÏma projekty »esk· spo¯itelna zaËÌn· st·le vÌce podporovat vÏdu a v˝zkum na VäFS a vyhled·v· dalöÌ moûnosti spolupr·ce v†tÈto oblasti. »esk· spo¯itelna spolupracuje s†VäFS i na po¯·d·nÌ vÏdeck˝ch konferencÌ. Jak jistÏ vÌte, VäFS po¯·d· kaûdoroËnÏ nÏkolik tÈmaticky zamÏ¯en˝ch konferencÌ vyhled·van˝ch p¯ednÌmi odbornÌky. Je to nap¯Ìklad konference ÑLidsk˝ kapit·l a investice do vzdÏl·nÌì, jejÌû dev·t˝ roËnÌk jsme uspo¯·dali letos v†z·¯Ì nebo druh˝ roËnÌk konference ÑZnalostnÌ ekonomikaì po¯·dan˝ letos v kvÏtnu a koneËnÏ i konference ÑV˝voj finanËnÌch trh˘, jejich regulace a dozorì, jejÌû t¯etÌ roËnÌk je pl·nov·n na†Ëerven p¯ÌötÌho roku. HlavnÌm partnerem vöech tÏchto konferencÌ, a r·d bych zd˘raznil, ûe dÌky jejÌ vlastnÌ iniciativÏ, je pr·vÏ »esk· spo¯itelna. Pro ökolu je zÌsk·nÌ tak v˝znamnÈho partnera dokladem profesionality a vzr˘stajÌcÌ kvality po¯·dan˝ch konferencÌ.

hojnÏ vyuûÌv·n a je t¯eba ¯Ìci, ûe »esk· spo¯itelna zde vyöla naöim student˘m vst¯Ìc i v†tom smyslu, ûe jej nabÌzÌ nejen student˘m vyööÌch roËnÌk˘, ale i student˘m nastupujÌcÌm do prvnÌho roËnÌku. Produkt je nabÌzen nejen student˘m v†prezenËnÌ a kombinovanÈ formÏ studia, ale i student˘m celoûivotnÌho vzdÏl·v·nÌ a student˘m v†programech MBA nebo BSBA. »esk· spo¯itelna tedy nabÌdkou tohoto produktu pokryla popt·vku vöech naöich student˘. V†tomto akademickÈm roce se poda¯ilo st·vajÌcÌ nabÌdku d·le rozöÌ¯it. V†tÈto chvÌli nabÌzÌ »esk· spo¯itelna vöem naöim student˘m vedle jiû zmÌnÏnÈho spot¯ebitelskÈho ˙vÏru i kreditnÌ kartu. Jedn· se o embasovanou kreditnÌ kartu s†limitem 10†000 KË, kterou kaûd˝ student v†kombinovanÈ Ëi prezenËnÌ formÏ studia obdrûÌ pouze na z·kladÏ sdÏlenÌ p¯Ìsluön˝ch ˙daj˘ bez dalöÌho ovÏ¯ov·nÌ finanËnÌ situace. P¯i tom samoz¯ejmÏ moûnost Ëerp·nÌ ˙vÏr˘ z˘st·v· d·le zachov·na a limit Ëerp·nÌ†kreditnÌ karty s†limitem Ëerp·nÌ spot¯ebitelskÈho ˙vÏru je moûno kumulovat. Tato karta je poskytov·na bezplatnÏ a p¯i vËasnÈm splacenÌ vyËerpanÈ Ë·sti ˙vÏru neplatÌ student û·dn˝ ˙rok. Tato kreditnÌ karta tvo¯Ì jakousi vstupnÌ br·nu k†dalöÌm produkt˘m »eskÈ spo¯itelny, kterÈ budou naöim student˘m nabÌzeny tÈû s†v˝hodou, kdy nap¯Ìklad budou snÌûeny, p¯ÌpadnÏ odpuötÏny nÏkterÈ poplatky. Z dalöÌch†produkt˘ nabÌzen˝ch student˘m bych r·d jmenoval penzijnÌ p¯ipojiötÏnÌ, stavebnÌ spo¯enÌ, hypoteËnÌ ˙vÏr, pojiötÏnÌ a takÈ sluûby spojenÈ se spr·vou portfoliÌ, p¯ÌpadnÏ s†n·kupem, Ëi prodejem cenn˝ch papÌr˘. Vöechny tyto sluûby zajiöùuje pro naöe studenty poboËka »eskÈ spo¯itelny na VröovickÈm n·mÏstÌ, tedy v†tÏsnÈ blÌzkosti ökoly. »esk· spo¯itelna je v†r·mci vynikajÌcÌ spolupr·ce s†VäFS p¯ipravena p¯ijÌt za naöimi studenty p¯Ìmo do naöÌ ökoly nejen v†Praze, ale i v†KladnÏ nebo v†MostÏ. »esk· spo¯itelna bude pokraËovat v†nabÌdce sv˝ch produkt˘ pro naöe studenty bÏhem mÏsÌc˘ listopadu a prosince. V†listopadu nabÌdne tyto produkty p¯edevöÌm v†Praze, v†budov·ch EstonskÈ a VltavskÈ, p¯iËemû na konci listopadu a v†prosinci†je p¯ipravena nabÌdka pro studijnÌ st¯ediska v†MostÏ a†v†KladnÏ. ZatÌm se vöechny tyto v˝hody setk·vajÌ s†ohlasem mezi studenty.

»esk· spo¯itelna podporuje publikaËnÌ aktivity naöÌ ökoly, jako je vyd·v·nÌ skript a dalöÌch publikacÌ. I v†tÈto oblasti si vybÌr· p¯Ìmo ty tituly, kde chce b˝t v˝znamnÏjöÌm zp˘sobem prezentov·na.

NabÌdka »eskÈ spo¯itelny se ovöem neomezÌ jen na studenty VäFS, ale bude se t˝kat i zamÏstnanc˘. Naöim zamÏstnanc˘m bude k†dispozici celÈ v˝öe uvedenÈ spektrum produkt˘ »eskÈ spo¯itelny, a to opÏt za zv˝hodnÏn˝ch podmÌnek. P¯edpokl·d·me, ûe k†nabÌdce pro zamÏstnance naöÌ ökoly dojde jeötÏ v†pr˘bÏhu mÏsÌce listopadu.

Pro naöe studenty takÈ »esk· spo¯itelna p¯ipravila nezanedbatelnÈ rozöÌ¯enÌ nabÌdky produkt˘. Aû do minulÈho roku byl hlavnÌm produktem nabÌzen˝m naöim student˘m spot¯ebitelsk˝ ˙vÏr poskytovan˝ ze strany »eskÈ spo¯itelny p¯edevöÌm na ˙hradu ökolnÈho, a to za zv˝hodnÏnou, dop¯edu zn·mou sazbu. ⁄vÏr byl ze strany naöich student˘

Na z·vÏr bych r·d projevil uspokojenÌ nad skuteËnÏ nadstandardnÌ spolupracÌ mezi VäFS a NadacÌ »eskÈ spo¯itelny, respektive s†»eskou spo¯itelnou. SvÏdËÌ o tom i kaûdoroËnÌ n·r˘st spoleËn˝ch aktivit. Petr Budinsk˝ prorektor pro obchod a vnÏjöÌ vztahy

Fakta sama jsou ned˘leûit·, d˘leûitÈ je, jak je dok·ûete pojmenovat.

listopad 2006

13

éivot ökoly

Kurzy financovanÈ Evropsk˝m soci·lnÌm fondem Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ podala v†roce 2005 v†r·mci prvnÌ v˝zvy OPRLZ (OperaËnÌ program rozvoje lidsk˝ch zdroj˘) û·dost o finanËnÌ podporu grantovÈho projektu zamÏ¯enÈho na podporu a rozvoj bakal·¯skÈho a magisterskÈho studijnÌho programu. Projekt VäFS ve v˝bÏrovÈm ¯ÌzenÌ uspÏl a byl zah·jen v†zimnÌm semestru 2005.

CÌlem projektu je rozöÌ¯it a prohloubit teoretickÈ i praktickÈ znalosti student˘ VäFS a zlepöit tak jejich konkurenceschopnost na trhu pr·ce. Projekt je financov·n ze Struktur·lnÌch fond˘ EU (konkrÈtnÏ ESF), a po¯·danÈ kurzy jsou proto student˘m nabÌzeny zdarma, a to na studijnÌch st¯ediscÌch v†KladnÏ a MostÏ. V˝öe zmÌnÏnÈ kurzy jsou rozdÏleny do dvou z·kladnÌch kategoriÌ, a to na semin·¯e vyuËovanÈ v†anglickÈm jazyce

Tabulka 1 Semin·¯

VyuËovacÌ jazyk

Macroeconomics

AJ

DoporuËeno pro Bc

Uznatelnost v Bc. a Mgr. studijnÌm programu Makroekonomie nebo International Business

Microeconomics

AJ

Bc

Mikroekonomie nebo International Business

Regional Economics and Development

AJ

Bc

International Business

International Finance

AJ

Bc


EU Structural and Economic Policy

AJ

Bc


Aplikovan· makroekonomie

»J

Bc, Mgr

Makroekonomie I.

Aplikovan· mikroekonomie

»J

Bc, Mgr

Mikroekonomie I.

Aplikovan· region·lnÌ ekonomie a rozvoj

»J

Bc

Struktur·lnÌ fondy EU

Aplikovan· struktur·lnÌ politika EU

»J

Bc


Aplikace teorie mezin·rodnÌch financÌ

»J

Bc, Mgr


Tabulka 2 Ot·zky 1. Obsah tÈmatu splnil moje oËek·v·nÌ? 2. P¯ed·vanÈ poznatky byly pro mÏ novÈ? 3. ZÌskanÈ poznatky v praxi vyuûiji? 4. Semin·¯ byl dob¯e strukturov·n? 5. V˝klad byl srozumiteln˝? 6. P¯edn·öejÌcÌ dok·zali zaujmout Vaöi pozornost? 7. Prostor pro dotazy byl dostateËn˝? 8. P¯edn·öejÌcÌ pouûÌvali p¯i v˝kladu p¯Ìklady z praxe? 9. S organizaËnÌm zabezpeËenÌm jsem byl/a spokojen/a? HodnocenÌ 1 SouhlasÌm. 2 SpÌöe souhlasÌm. 3 SpÌöe nesouhlasÌm. 4 NesouhlasÌm. 5 Nedok·ûi posoudit.

a semin·¯e orientovanÈ na praktickÈ aplikace teoretick˝ch znalostÌ (ÑaplikovanÈ kurzyì vyuËovanÈ Ëesky). P¯edmÏty vyuËovanÈ v†anglickÈm jazyce jsou prim·rnÏ zamÏ¯eny na posÌlenÌ schopnosti student˘ porozumÏt odborn˝m problÈm˘m a formulovat vlastnÌ hypotÈzy a kvalifikovanÈ z·vÏry v†angliËtinÏ. Tyto kurzy v†z·sadÏ kopÌrujÌ p¯edmÏty vyuËovanÈ v†ËeskÈm jazyce v†r·mci standardnÌho studijnÌho programu VäFS. ObdobnÏ je tomu i u p¯edmÏt˘ aplikovan˝ch, kterÈ jsou cÌleny zejmÈna na posÌlenÌ praktickÈ vyuûitelnosti teoretick˝ch znalostÌ, v†r·mci v˝uky je vyuûÌv·no ¯eöenÌ konkrÈtnÌch problÈm˘ a p¯Ìklady z praxe. V˝Ëet nabÌzen˝ch semin·¯˘ a jejich uznatelnost v†r·mci VäFS ukazuje tabulka 1. Ot·zka (pr˘mÏrn˝ v˝sledek uveden pod kaûdou ot·zkou kurzÌvou)

KLADNO/MOST (lÈto 2006) Kurz

VyuËujÌcÌ

Aplikovan· mikroekonomie

KaÚkov·/Tom·ökov·

Aplikace v region·lnÌm rozvoji

TrhlÌnov·/Hellmich

AplikovanÈ mezin·rodnÌ finance

Babka/H·jek

Aplikovan· struktur·lnÌ politika

Je¯·bek/Netolick˝

Aplikovan· makroekonomie

Wawrosz/Jetmar

International Finance

Respondent˘

1

2

3

4

5

6

7

8

5

1,8

2,6

4

1

1

1

1

1

1

10

1,2

1,4

2,2

1,1

1

1,1

1

1

1

5

2

2,4

3

2,4

1,8

1,8

1,2

1,4

5

1

1,2

1

1

1

1

1

1

1,2

15

1,3

2,0

1,9

1,6

1,3

1,6

1,5

1,3

1,5

Babka/H·jek

4

3,5

3

3

1,5

3,5

3

1

1

2,5

Microeconomics

F·bry/Zouhar

11

1,2

2,5

1,4

1,1

1,1

1,1

1,0

1,2

1,5

Regional Economics and Development

Jetmar/Hergesselov·

6

1,2

1,8

2,2

1,5

2,0

1,5

1,0

1,3

1,5

EU Structural and Economic Policy

Je¯·bek/äimonov·

5

1,4

1,2

1,8

1

1,2

1,2

1

1,4

1,2

Macroeconomics

»adil

18

1,9

2,8

2,7

1,7

1,7

1,8

1,5

1,8

2,7

Nic nenÌ nemoûnÈ, pokud to nemusÌte sami dÏlat.

14


9

2,2

éivot ökoly Z·jem student˘ VäFS o kurzy vyuËovanÈ v†r·mci projektu je vysok˝. V†roce 2005 absolvovalo 259 student˘, z†nichû nÏkte¯Ì vyuûili moûnosti studovat vÌce nabÌzen˝ch semin·¯˘. PodmÌnkou absolvov·nÌ je ˙spÏönÈ naps·nÌ dvou test˘ (kurzy v†AJ), resp. zpracov·nÌ a prezentace semin·rnÌ pr·ce na danÈ tÈma (aplikovanÈ kurzy). Po ˙spÏönÈm zakonËenÌ zÌsk·vajÌ studenti absolventsk˝ certifik·t, jehoû p¯ed·nÌ se uskuteËÚuje v r·mci†minikonference, na kterÈ prezentujÌ svÈ pr·ce nejlepöÌ studenti kurz˘. SouË·stÌ projektu je i anketa, ve kterÈ studenti mohou zhodnotit kvalitu danÈho semin·¯e, a to na z·kladÏ nÏko-

lika kritÈriÌ. V˝Ëet kritÈriÌ a pr˘mÏrnÈ v˝sledky ankety v†letnÌm semestru 2006 (oddÏlenÏ za obÏ st¯ediska) ukazuje tabulka 2. Vzhledem k†blÌûÌcÌmu se zah·jenÌ zimnÌho semestru vyz˝v·me vöechny studenty, aby se v†p¯ÌpadÏ z·jmu o nabÌzenÈ kurzy hl·sili prost¯ednictvÌm internetu (www.vsfs.cz), p¯ÌpadnÏ p¯Ìmo na studijnÌch oddÏlenÌch st¯edisek v†KladnÏ a MostÏ. Za realizaËnÌ t˝m Jan »adil, odborn˝ garant projektu

P¯edstavujeme doc. Ing. ZdeÚka »astor·la, DrSc. S†nov˝m akademick˝m rokem stanul v†Ëele katedry ¯ÌzenÌ podniku a podnikovÈ ekonomiky doc. Ing. ZdenÏk »astor·l, DrSc. Jde nejen o v˝znamnÈho odbornÌka v†oblasti podnikovÈ ekonomiky, ale takÈ osobu zn·mou v†majetkopr·vnÌ oblasti. Mezi jeho nejvÏtöÌ kauzy pat¯Ì mj. likvidace HarvardskÈho pr˘myslovÈho holdingu, a.s., po Viktoru KoûenÈm. Z·roveÚ je prezidentem »eskÈ komory spr·vc˘ majetku »R. Vzhledem k†jeho zap·lenosti pro pr·ci na kated¯e, otev¯enosti a ochotÏ podÌlet se o svÈ zkuöenosti nebylo tÏûkÈ ho poû·dat o rozhovor. ï Jak dlouho v·m trvalo, neû jste se rozhodl p¯ijmout nabÌdku vÈst nejvÏtöÌ katedru naöÌ ökoly? Na VäFS jsem jiû externÏ uËil ¯adu semestr˘ a mÏl jsem tak moûnost se pr˘bÏûnÏ seznamovat jak se ökolou, tak z druhÈ strany sledovat pozitivnÌ ohlas ve¯ejnosti na jejÌ v˝sledky. Z†d¯ÌvÏjöÌ pedagogickÈ spolupr·ce jsem znal pana prorektora doc. A. KubÌËka. Takûe potÈ, co jsem obdrûel nabÌdku od panÌ rektorky, jsem jiû dlouh˝ Ëas k†uvedenÈmu rozhodnutÌ nepot¯eboval. ï M·te jiû p¯edstavu, kam smÏ¯ovat a v jak˝ch oblastech d·le rozvÌjet zamÏ¯enÌ katedry?

P¯edstava vych·zÌ ze sdÌlen˝ch hodnot a vizÌ VäFS, dlouhodobÈho z·mÏru ökoly do roku 2010 a ˙kol˘ na akademick˝ rok 2006/2007. Svou vstupnÌ prioritu bych formuloval asi takto: Budovat a rozvÌjet katedru ¯ÌzenÌ podniku a podnikovÈ ekonomiky jako z·kladnÌ akademickÈ pracoviötÏ ökoly v†p¯ÌsluönÈm oboru. RozhodnÏ nav·ûu na vöechno pozitivnÌ, co bylo jiû vykon·no, a nenÌ toho m·lo, coû je urËit· v˝hoda. ï M˘ûete rozvÈst a konkretizovat nÏkterÈ dÌlËÌ priority? V oblasti ¯ÌzenÌ a rozvÌjenÌ aktivit katedry to je p¯edevöÌm zefektivnÏnÌ vlastnÌho chodu katedry a prohloubenÌ vnit¯nÌ komunikace mezi pedagogy, zejmÈna s†externisty, posÌlit poËet internÌch pracovnÌk˘ na kated¯e a stabilizovat kmenovou person·lnÌ strukturu katedry, vyuûÌvat strukturovanÈho odmÏÚov·nÌ k†zv˝öenÌ aktivity pracovnÌk˘ katedry. S tÌm souvisÌ zajiötÏnÌ oboru vlastnÌmi kvalitnÌmi uËebnÌmi texty, zamÏ¯enÌ Ë·sti v˝zkumn˝ch aktivit na tvorbu nov˝ch teoretick˝ch poznatk˘ a metodologick˝ch v˝chodisek pro vyuËovan˝ p¯edmÏt. Jako takovou t¯eöniËkou na dortu je p¯Ìprava doktorskÈho studijnÌho oboru ÿÌzenÌ podniku a podnikov· ekonomika v†r·mci studijnÌho programu Ekonomika a management k akreditaci a p¯ipravovat zapojenÌ budoucÌch doktorand˘ do v˝uky. V oblasti vÏdy a v˝-

zkumu bychom spoleËnÏ chtÏli p¯ipravit re·lnÈ person·lnÌ kapacity pro v˝zkumnou Ëinnost, rozvinout systÈm pomocn˝ch vÏdeck˝ch sil, nach·zet pr˘niky z·jm˘ jednotliv˝ch pedagog˘ k†tvorbÏ odborn˝ch t˝m˘ k efektivnÌmu zapojenÌ do v˝zkumnÈ Ëinnosti, rozvinout aktivity v†organizaci odborn˝ch semin·¯˘ a konferencÌ, usilovat o zapojenÌ do mezin·rodnÌch v˝zkumn˝ch projekt˘. TakÈ bychom chtÏli katedru vÌce otev¯Ìt navenek, posÌlit mezikatedr·lnÌ vazby v r·mci ökoly a†odbornÈ kontakty s katedrami obdobnÈho zamÏ¯enÌ na st·tnÌch a soukrom˝ch vysok˝ch ökol·ch. PodnikatelskÈ sfÈ¯e bychom prost¯ednictvÌm vedenÌ VäFS nabÌzeli konzultaËnÌ sluûby v†oblasti ¯ÌzenÌ podniku a podnikovÈ ekonomiky. ï O studijnÌ obor ÿÌzenÌ podniku a†podnikovÈ finance je dlouhodobÏ na naöÌ ökole nejvÏtöÌ z·jem. »Ìm to podle v·s je? To bychom se asi mÏli zeptat student˘. DomnÌv·m se vöak, ûe tento z·jem je jak˝msi barometrem, kter˝ ukazuje z†jednÈ strany aktu·lnÌ pot¯ebu praxe a v˝znam mal˝ch a st¯ednÌch podnik˘ v†hospod·¯stvÌ zemÏ a z druhÈ strany moûnosti öiröÌho uplatnÏnÌ naöich student˘ v praxi. Tento obor se velmi dynamicky rozvÌjÌ a je kompasem na cestÏ k efektivnosti podnik˘ a†˙spÏönosti podnik·nÌ.

Kaûd˝, kdo p¯ijde odjinud, platÌ za odbornÌka.

listopad 2006

15

éivot ökoly ï Ano, malÈ a st¯ednÌ podniky p¯edstavujÌ p·te¯ pro vöechny ekonomiky, u n·s se podÌlejÌ tÈmÏ¯ 60 % na tvorbÏ HDP. M·me jim jako ökola co nabÌdnout?

k˘m. Katedra ¯ÌzenÌ podniku a podnikovÈ ekonomiky bude do tÈto Ëinnosti plnÏ zapojena.

Jsem p¯esvÏdËen, ûe ano. JistÏ neprozradÌm û·dnÈ tajemstvÌ, ûe se p¯ipravuje z·vaûn˝ krok a opat¯enÌ, jak p¯ispÏt do tÈto klÌËovÈ oblasti. Jde o†propojenÌ akademick˝ch pracoviöù s†podnikatelskou praxÌ tak, aby na z·kladÏ spoleËnÈho z·mÏru a informacÌ bylo moûnÈ sdÌlet vÏdeckÈ p¯Ìstupy, znalosti, dovednosti a n·klady na ¯eöenÌ praktick˝ch problÈm˘. To p¯inese metodickou, pedagogickou a expertnÌ pomoc mal˝m a st¯ednÌm podni-

SmÏr v†oblasti vÏdy a v˝zkumu jsem jiû naznaËil. M· dlouhodobÏjöÌ charakter. Mezi zajÌmav· tÈmata, na kter· se pt·te, pat¯Ì: efektivnÌ management a finanËnÌ ¯ÌzenÌ v†mal˝ch a st¯ednÌch podnicÌch, restrukturalizace podnik˘ ñ ˙Ëeln· zmÏna organizaËnÌch struktur, teorie adaptace a uËenÌ se managementu organizacÌ v glob·lnÌm prost¯edÌ, znalostnÌ principy efektivnÌ organizace, modelov·nÌ a optimalizace ¯ÌdÌcÌch

ï M·te konkrÈtnÌ n·mÏty?

proces˘ v†podmÌnk·ch neurËitosti, nov· ekonomick· teorie ˙padku (i s aspekty, jak se ˙padku br·nit a jak Ëelit ekonomickÈ kriminalitÏ), novÈ ¯ÌdÌcÌ technologie a inovace. Jak patrno, jde o tÈmata nesmÌrnÏ aktu·lnÌ a z†hlediska propojenÌ teorie a praxe, ökoly a†ûivota velmi nosn·. ï Z·vÏrem se vûdy pt·me na ûivotnÌ krÈdo? Nem·m r·d vzneöen· slova. Ale struËnÏ ¯eËeno: ChtÏl bych vyuûÌt sv˝ch zkuöenostÌ ke sluûbÏ vÏdÏ, pozn·nÌ a†vzdÏl·v·nÌ, p¯ispÏt k†dalöÌmu rozvoji VäFS. Ptal se Milan KaöÌk.

Estonsk· 500 ñ v˝lety do historie (V˝let druh˝) V†prvnÌm v˝letu do historie Vröovic jsme doputovali do doby jejich pov˝öenÌ na mÏsto, k†nÏmuû doölo v†roce 1902. To pov˝öenÌ nebylo jen vyvrcholenÌm ambic p¯edstavitel˘ obce, ale p¯edevöÌm logick˝m d˘sledkem jejÌho rostoucÌho hospod·¯skÈho a soci·lnÌho v˝znamu. (V tomtÈû roce takÈ byla zaloûena i†vröovick· kronika a jejÌm seps·nÌm byl povÏ¯en ñ kdo jin˝? ñ mÌstnÌ patriot Bed¯ich äplÌchal, uËitel, knihovnÌk, spolkov˝ funkcion·¯ a zakladatel dnes jiû neexistujÌcÌho VröovickÈho muzea, jehoû prospÏönÈ p˘sobenÌ p¯ipomÌn· pamÏtnÌ deska na budovÏ obchodnÌ akademie v†Heroldov˝ch sadech.) Bou¯liv˝ rozvoj Vröovic, zah·jen˝ v†polovinÏ 19. stoletÌ, pokraËoval s†neztenËenou intenzitou: vyr˘staly pr˘myslovÈ podniky, nap¯Ìklad tov·rna na d·mskÈ klobouky S. Bartoöe (od nÌ poch·zÌ n·zev ulice KlobouËnickÈ), tov·rna na n·bytek J.†KlÌmy (v DruûstevnÌ, ale v†KodaÚskÈ ulici, karos·rna M. HolÌka (na t¯ÌdÏ kr·le Ji¯Ìho), autozbrojovka B. é·Ëka (opÏt v†KodaÚskÈ) a ¯ada dalöÌch. Jeden z†mÌstnÌch podnik˘ se ovöem stal jak˝msi mate¯sk˝m znamenÌm Vröovic, podobnÏ jako pro Mladou Boleslav äkodovka: byla to a dodnes je tov·rna na v˝robu drobnÈho kovovÈho zboûÌ, resp. öatnÌch spÌnadel (p¯edevöÌm knoflÌk˘ a tzv. patentek) Jind¯icha Waldese (1878ñ1941), zvan· zprvu Waldeska, od 1939 p¯ejmenovan· na Koh-inoor. JejÌ svÏtozn·mou firemnÌ znaËku ñ dÌvËÌ hlavu s†patentkou na levÈm oku ñ spoluvytvo¯ili dva proslulÌ ËeötÌ v˝tvarnÌci Frantiöek Kupka a VojtÏch Preisig. SouËasnÏ s†pr˘myslov˝mi podniky rostly obchody a provozovny sluûeb a byly jich desÌtky, p¯iËemû m·m na mysli p¯edevöÌm ty velkÈ. Nakupovalo se tu totiû dost a†dost a jak by takÈ ne, kdyû reklamnÌ plochy ovl·dl slogan ÑJedno

sobÏ pamatujte! My jsme my ñ a nikdo nenÌ vÌc. Pot¯eby svÈ nakupujte jen u obchodnÌk˘ z†Vröovic!ì A do t¯etice: rostly tu i dalöÌ stavby a objekty: rodinnÈ a†ËinûovnÌ domy, vily, reprezentaËnÌ budovy, sÌdla spolk˘, ale i†kostely a ne ledajakÈ. (V˝znaËn˝m stavb·m vÏnujeme samostatn˝ v˝let v†nÏkterÈm z†p¯ÌötÌch ËÌsel Xadonie.) Pro Vröovice pracovali slovutnÌ architekti, jako nap¯Ìklad mist¯i secese AntonÌn Balö·nek, Osvald PolÌvka nebo Alois Dry·k, Ëi ikona architektonickÈ avantgardy Josef GoË·r a jeho pokraËovatel Jan Gillar nebo Jan KotÏra, Pavel Jan·k a dalöÌ tv˘rci dnes jiû mezin·rodnÏ uzn·vanÈ modernÌ ËeskÈ architektury. Fixuje se urbanistick· koncepce, zaloûen· ˙zemnÌm pl·nem starosty HoleËka, vytv·¯Ì se tzv. infrastruktura a dalöÌ za¯ÌzenÌ. Hospod·¯sk˝ v˝znam obce resp. mÏsta podtrhlo i z¯ÌzenÌ penÏûnÌho ˙stavu ñ ObËanskÈ z·loûny, jeû si bÏhem dvou desetiletÌ nahospoda¯ila na stavbu vlastnÌ reprezentaËnÌ budovy v†secesnÌm stylu na VröovickÈm (d¯Ìve KomenskÈho) n·mÏstÌ; dnes v†nÌ sÌdlÌ »esk· spo¯itelna. A v†roce 1922 nastal dalöÌ velk˝ okamûik mÌstnÌ historie: Vröovice se staly souË·stÌ tzv. VelkÈ Prahy a spolu se Straönicemi, Z·bÏhlicemi, Hostiva¯Ì a Roztyly vytvo¯ily t¯in·ct˝ praûsk˝ obvod (z tehdejöÌch 19). Tehdy jiû Vröovice mÏly 668 budov a vÌce neû 33000 st·l˝ch obyvatel. RozkvÈtal tu spoleËensk˝ a kulturnÌ ûivot, mnoûily se ökoly, vznikaly spolky: hasiËsk˝ sbor, st¯eleck· jednota, k¯esùanskÈ spolky, vzdÏl·vacÌ a†z·bavnÈ spolky, ale takÈ ñ a zde prosÌm pozor! ñ tÏlov˝chovnÈ organizace a kluby. PrvnÌ sportovnÌ (a pochopitelnÏ vlasteneckou) organizacÌ byl vröovick˝ Sokol, zaloûen˝ jiû roku 1869, tj. pouh˝ch sedm let po vzniku prvnÌho Sokola PraûskÈho. K†sokol˘m se pak p¯ipojily dalöÌ organizace, p¯edevöÌm Orel a DÏlnick· tÏlov˝chovn· jednota a sportovnÌ ruch vedl i ke zrodu fotbalovÈho SK Vröovice (v roce 1900) a sou-

Nic nenÌ nemoûnÈ - pokud nevÌte, o Ëem mluvÌte.

16


éivot ökoly bÏûnÏ AtletickÈho fotbalovÈho klubu; odtud pak krystalizoval proslul˝ fenomÈn prosperujÌcÌho vröovickÈho fotbalu doloûen˝ skuteËnostÌ, ûe û·dn· mÏstsk· Ë·st se nem˘ûe pochlubit hned dvÏma öpiËkov˝mi manöafty ñ Bohemkou a SlaviÌ. Na sklonku prvnÌ republiky p¯edstavovaly Vröovice hospod·¯sky v˝znamnou aglomeraci, p¯itahujÌcÌ novÈ a novÈ podnikatele a obyvatele; za 15 let existence ve VelkÈ Praze se z·stavba zdvojn·sobila a poËet obyvatel dos·hl bezm·la 50000. DalöÌ v˝voj po desetiletÈ pauze naordinovanÈ nacistickou okupacÌ probÌhal jiû podle pov·leËnÈho regulaËnÌho pl·nu, definitivnÏ schv·lenÈho v†roce 1957. VztyËily se zde bloky Ëinû·k˘ a mohutnÈ korpusy sÌdliöù, mezi nimi pror·ûely novÈ komunikace s†˙st¯ednÌ dopravnÌ tepnou ñ t¯Ìdou SNB (dnes Vröovickou), vzrostla obsluûnost mÏstskou hromadnou dopravou tramvajovou, autobusovou i trolejbusovou, stÏhovaly se sem v˝zkumnÈ ˙stavy i centr·lnÌ ˙¯ady (Ministerstvo lesnÌho a vodnÌho hospod·¯stvÌ a »esk· pl·novacÌ komise ñ dnes MéP), formovala se n·mÏstÌ ñ V˝chodnÌ (pozdÏji Kub·nskÈ revoluce, dnes Kub·nskÈ), stavÏly se a p¯estavovaly sportovnÌ st·nky Slavie a Bohemians a kulturnÌch dom˘ Mars a†Eden. Po roce 1989 nabral trend rozvoje novÈ obr·tky, podle poslednÌho ˙zemnÌho pl·nu rozvoje byla nastartov·na dostavba centr·lnÌho n·mÏstÌ v†Edenu obchodnÌm komplexem Tesco, bytov· v˝stavba pronik· do nov˝ch ploch p¯ed vröovick˝m n·draûÌm, mÏstskou dopravu ˙ËinnÏ posiluje praûskÈ metro linkou A vedenou po hranicÌch obvodu (stanice Straönick·)Ö A last but not least, jak by pravil klasik, zamÌ¯ila sem

v˝znamn· vzdÏl·vacÌ instituce, jÌû myslÌm samoz¯ejmÏ Vysokou ökolu finanËnÌ a spr·vnÌ, jeû ve VröovicÌch nalezla bezpeËn˝ a komfortnÌ p¯Ìstav; ale to je tÈma pro samostatn˝ v˝let v†nÏkterÈm z†p¯ÌötÌch ËÌsel. Na z·vÏr tohoto, druhÈho v˝letu do vröovickÈ historie v·m nabÌzÌm opÏt jeden mÌstnÌ rÈbus: zdalipak vÌte, proË se proslul˝ fotbalov˝ klub jmenuje Bohemians a proË m· ve svÈm znaku neËesk˝ motiv klokana? Tato z·hada je star· 80 let, p¯estoûe historie klubu se odvÌjÌ†jiû od roku 1905, resp. 1895. Tehdy, v†pion˝rsk˝ch Ëasech ËeskÈ kopanÈ p¯ipadl vröovick˝m fotbalist˘m nav˝sost Ëestn˝ ˙kol ñ reprezentovat Republiku Ëeskoslovenskou na zahraniËnÌm turnÈ po Austr·lii. AustralskÈ pozv·nÌ bylo tenkr·t adresov·no n·rodnÌmu muûstvu, jehoû j·dro se skl·dalo z†hr·Ë˘ obou proslul˝ch praûsk˝ch S ñ Sparty a Slavie; ty vöak nechtÏly svÈ borce postr·dat a reprezentaËnÌ los doputoval nakonec do vröovickÈho ÑÔolÌËkuì. VröoviËtÌ vyrazili z†Prahy 7. dubna 1927 a vr·tili se po Ëty¯ech mÏsÌcÌch, 30. Ëervence. V†Austr·lii vystupovali pod anglick˝m oznaËenÌm Bohemians (tj. »eöi), a†to jim uû z˘stalo i po n·vratu dom˘. Z†australskÈho turnÈ, bÏhem nÏhoû sehr·li 21 z·pas˘ (16 vyhr·li, ve 2 remizovali a 3 prohr·li), fotbalistÈ p¯ivezli prezidenti T. G. Masarykovi hostitelsk˝ dar ñ p·rek klokan˘. Tak se toto exotickÈ zvÌ¯e dostalo do klubovÈho znaku. PokraËov·nÌ p¯ÌötÏ. Josef ämatl·k

BezpeËnost v IT ñ Spyware V minulÈm povÌd·nÌ o bezpeËnosti v†oblasti IT jsme si nastÌnili problematiku bezpeËnostnÌch aktualizacÌ, kterÈ majÌ mimo jinÈ za ˙kol chr·nit naöe data p¯ed zneuûitÌm. NynÌ bychom se v kostce sezn·mili s velmi frekventovan˝m pojmem Ñspywareì. Ten ve svÏtÏ poËÌtaË˘ p¯edstavuje podmnoûinu ökodlivÈho softwaru, jehoû ˙kolem je zÌsk·v·nÌ tajn˝ch informacÌ (nap¯. hesla) nebo umoûÚuje Ë·steËnou kontrolu nad postiûen˝m strojem bez vÏdomÌ jeho uûivatele. V dobÏ bÏûnÏ dostupnÈho internetu je z¯ejmÈ, ûe n·kaza a†odesÌl·nÌ tajn˝ch informacÌ probÌh· pr·vÏ p¯es internetovÈ p¯ipojenÌ. Spyware m˘ûe shromaûÔovat r˘znÈ informace o uûivateli a jeho n·vycÌch. PoËÌnaje zaznamen·v·nÌm, kterÈ webovÈ str·nky nejËastÏji navötÏvuje, aû po zÌsk·v·nÌ hesel

a ËÌsel kreditnÌch karet. Tyto informace mohou b˝t v prvnÌm p¯ÌpadÏ zasl·ny reklamnÌm agentur·m, kterÈ uûivatele obtÏûujÌ nevyû·danou poötou, v†horöÌm p¯ÌpadÏ m˘ûe dojÌt k p¯ÌmÈmu zneuûitÌ p¯Ìstupov˝ch hesel, pin˘ a ËÌsel kreditnÌch karet. Velk˝m problÈmem pro uûivatele je pomÏrnÏ mal· informovanost o moûnostech spywaru. VÏtöina laik˘ ûije ve faleönÈ p¯edstavÏ, ûe instalacÌ antivirovÈho produktu m· o bezpeËnost postar·no. Smutn˝m faktem bohuûel je, ûe vÏtöinu spywaru neumÏjÌ antivirovÈ programy zachytit. Pro tyto ˙Ëely vyvÌjejÌ bezpeËnostnÌ firmy speci·lnÌ antispywarovÈ produkty, kterÈ s†vÏtöÌ Ëi menöÌ ˙spÏönostÌ bojujÌ s tÌmto ökodliv˝m softwarem. Zde povaûuji za nezbytnÈ uûivatele upozornit na ÑfaleönÈì antispywarovÈ produkty, kterÈ jsou naopak samy spywarem, a proto je pot¯eba soust¯edit se na svÏtovÏ zn·mÈ spoleËnosti, kterÈ jsou garancÌ spolehlivosti (Symantec, McAfee, Ewido, Microsoft, Panda, Ad-AwareÖ). Pro dom·-

cÌ uûivatele existujÌ ËetnÈ produkty zdarma, mezi nejzajÌmavÏjöÌ pat¯Ì online varianta kontroly bez nutnosti permanentnÌ instalace na adrese http://www.trendmicro.com/spyware-scan/ i s†n·sledn˝m odstranÏnÌm ökodliv˝ch soubor˘. Tv˘rci spywaru vöak pouûÌvajÌ st·le ËastÏji rafinovanÏjöÌ zp˘soby, jak skr˝t Ëinnost ökodlivÈho softwaru na PC, a v†dneönÌ dobÏ m˘ûe b˝t detekce spywaru nad sÌly i velmi znalÈho uûivatele. Typick˝m p¯Ìkladem je p¯ibliûnÏ p˘l roku star· afÈra spoleËnosti Sony, kter· bez vÏdomÌ uûivatele instalovala öpion·ûnÌ program do jeho PC za pouûitÌ technologiÌ na hranici detekce ñ viz problematika rootkit˘ na www. sysinternals.com. Proto pro vöechny uûivatele bez v˝jimky platÌ z·sada dodrûov·nÌ prevence, p¯edevöÌm nenavötÏvovat webovÈ str·nky s†pochybn˝m obsahem, neotvÌrat podez¯elÈ p¯Ìlohy email˘ a bezhlavÏ neinstalovat r˘znÈ volnÏ dostupnÈ programy. Frantiöek Folttiny ¯editel odboru IT

Banality se ¯eöÌ okamûitÏ, vÏci z·sadnÌ nikdy.

listopad 2006

17

éivot ökoly

StavÌme pro v·s klub

VäFS expanduje

StavebnÌ pr·ce jsou v plnÈm proudu, b˝val· jÌdelna v†p¯ÌzemÌ budovy Estonsk· 411 pomalu mÏnÌ svou tv·¯. ZatÌm se to zd· k†neuvÏ¯enÌ, ale uû v†prosinci budete mÌt moûnost zajÌt do ÑsvÈhoì klubu. Podle n·lady a pot¯eby se budete moci zabavit v†hernÏ, nÏco dobrÈho smlsnout v†bistru nebo si d·t dobrou k·vu v†kav·rniËce. Klub bude nabÌzet i tepl· jÌdla a prostor pro odpoËinek nebo t¯eba pracovnÌ sch˘zky. Ceny budou p¯ÌznivÈ a otevÌracÌ doba bude vych·zet z†pot¯eb ökoly. Ale hlavnÏ klub bude nabÌzet program. PravidelnÏ ve Ëtvrtek se v·s budeme Herna snaûit nal·kat na dobrou muziku, zajÌmavÈ povÌd·nÌ s†mimo¯·dn˝m hostem nebo t¯eba k†tanci. Na vaöe tipy, co by se v†klubu mÏlo dÌt, s†k˝m v˝jimeËn˝m se setkat nebo t¯eba jak· muzika by v·m udÏlala nejvÏtöÌ radost se budeme tÏöit na e-mailu magdalena.reznickova@ vsfs.cz . NezapomnÏli jsme na nÏco? Ano! N·ö klub m· uû i jmÈno. Na z·kladÏ soutÏûe, Kav·rna a bistro ve kterÈ se seölo p¯es 350 n·vrh˘ od tÈmÏ¯ 100 autor˘, byl vybr·n n·zev TIM (time is money). Kr·tk˝ rozhovor s†autorkou n·zvu p¯ineseme v†p¯ÌötÌm vyd·nÌ äortek VäFS. Takûe nezapomeÚte, uû v prosinci se sejdeme na k·vÏ u†TIMa! MultifunkËnÌ prostor

SÌdlo VäFS v†poslednÌch mÏsÌcÌch proölo a st·le jeötÏ proch·zÌ mnoha stavebnÌmi ˙pravami a dostavbami. JistÏ jste zaznamenali novou aulu i uËebny ve 4.†pat¯e a vaöÌ pozornosti nepochybnÏ neunikla Ing. Martin SlavÌk, tajemnÌk ani p˘dnÌ vestav⁄¯adu mÏstskÈ Ë·sti Prahy 10, ba, kde svoje sÌda Mgr. Vladislav Lipovsk˝, lo nalezly mimo z·stupce starosty pro oblast ökolstvÌ, jinÈ i†katedry. A vzdÏl·v·nÌ, kulturu a granty, pr·vÏ slavnostnÌ p¯ed pamÏtnÌ deskou otev¯enÌ p˘dnÌ vestavby dne 1. z·¯Ì 2006 se stalo p¯ÌleûitostÌ k†podÏkov·nÌ zastupitel˘m MÏstskÈ Ë·sti Prahy 10 a Magistr·tu hl. mÏsta Prahy. Bez jejich podpory a mnohamilionov˝ch investic by se VäFS nemohla rozvÌjet tak dynamicky a nabÌzet tak p¯ÌjemnÈ prost¯edÌ. R·di bychom proto jeötÏ jednou i†na prostoru Xadonie vyslovili svÈ uzn·nÌ a†podÏkovali za neutuchajÌcÌ z·jem a pomoc. Moûn· by bylo na mÌstÏ zd˘raznit, ûe ani ökola nez˘st·v· ve sv˝ch investicÌch pozadu. Od roku 2004, kdy jsme zÌskali od MÏstskÈ Ë·sti Prahy 10 do pron·jmu budovy Estonsk· 411 a 500 a rozhodli se zde umÌstit svÈ sÌdlo, vloûila VäFS do rekonstrukce a vybavenÌ jiû tÈmÏ¯ 19 milion˘ korun z†vlastnÌch finanËnÌch zdroj˘. Tyto finanËnÌ prost¯edky byly nezbytn˝m p¯edpokladem pro vytvo¯enÌ vst¯ÌcnÈho, inspirujÌcÌho prost¯edÌ a v˝znamnou mÏrou p¯ispÏly k†posÌlenÌ image ökoly jako modernÌ instituce schopnÈ poskytnout sv˝m student˘m a zamÏstnanc˘m z·zemÌ pro studium i pr·ci. ZvyöujÌcÌ se poËet student˘ i pedagog˘ klade na vybavenost ökoly neust·le rostoucÌ n·roky. StojÌme p¯ed dalöÌ f·zÌ v˝stavby a ˙prav st·vajÌcÌch prostor. O klubu, kter˝ bude jeötÏ bÏhem tohoto semestru otev¯en, se m˘ûete doËÌst vlevo. DalöÌmi ˙pravami projde i vnit¯nÌ trakt ökoly, vybudov·ny budou novÈ uËebny a kancel·¯e, mÌsto tÏlocviËny vznikne aula s†kapacitou aû 160 osob. Toto vöechno nedÏl·me samo˙ËelnÏ. PÈËe, kterou vÏnujeme rekonstrukcÌm a technickÈmu vybavenÌ naöich budov, doplÚuje naöi snahu o rostoucÌ kvalitu v˝uky a posunuje n·s k†naplnÏnÌ naöich dlouhodob˝ch z·mÏr˘.

ProhlÌdka nov˝ch prostor

V Americe nez·leûÌ na tom, kolik co stojÌ, ale kolik na tom uöet¯Ìte.

18


éivot ökoly

NejstaröÌ (?) hymna Pod slovem hymna snad kaûdÈmu z†n·s (zde myslÌm nejen Ëten·¯e Xadonie) vytane na mysli Tylova a äkroupova pÌseÚ ze hry FidlovaËka, jeû bezm·la jiû devades·t let je st·tnÌ hymnou »eskoslovenskÈ, od roku 1993 pak »eskÈ republiky. Hymna jako hudebnÌ, povÏtöinÏ pÌsÚov˝ ˙tvar p¯edstavuje velebnou slavnostnÌ†pÌseÚ, urËenou k†oslavÏ v˝znamnÈ ud·losti Ëi osobnosti a v†podobÏ tzv. st·tnÌ hymny pat¯Ì ke st·tnÌm symbol˘m. é·nrovÏ se vyvinula ze staro¯eckÈho hymnu, coû byla sÛlov· nebo sborov· pÌseÚ na poËest nÏkterÈho z†olympsk˝ch boh˘, nap¯. ApollÛna, Dion˝sa, DÈmÈtry aj. PozdÏji se hymnem pÏla chv·la na oslavu rek˘ a jejich hrdinsk˝ch Ëin˘. K¯esùanstvÌ p¯etvo¯ilo hymnus do slavnostnÌ pÌsnÏ velebÌcÌ Boha a svÏtce a uËinilo ji souË·stÌ n·boûensk˝ch ob¯ad˘. Charakteristick˝mi rysy hymnickÈ skladby jsou oslavn˝ r·z, patos, vzneöenost a†pr·vÏ ty ji p¯edurËily v†modernÌ dobÏ k†roli skladby nav˝sost ofici·lnÌ, symbolizujÌcÌ v†hudebnÌ formÏ myölenku n·rodnÌ identity. Ovöem hymnu, tedy Ñsvou erbovnÌ pÌseÚì m· dnes nap¯Ìklad i fotbalov˝ klub nebo hudebnÌ festival, olympi·da apod. M· ji i tzv. akademick· obec neboli rozs·hl· skupina lidÌ nab˝vajÌcÌch (ale i nabyvöÌch) vysokoökolskÈho, pov˝tce univerzitnÌho vzdÏl·nÌ: je to skladba nazvan· podle prvnÌho veröe Gaudeamus igitur (Nuûe, radujme se). Na rozdÌl od obvykl˝ch dneönÌch hymen je skladbou starou; zrodila se kdesi ve†vrcholnÈm st¯edovÏku v†prost¯edÌ studentskÈm, formujÌcÌm se od 12. stoletÌ kolem univerzit. JejÌ autor nenÌ zn·m, ostatnÏ jako u vÏtöiny tÏchto a podobn˝ch skladeb. JejÌ zn·most se öÌ¯ila spolu s†interprety neboli studenty, kte¯Ì putovali za studiem mezi univerzitami po celÈ EvropÏ, naz˝vali se vaganti ñ potulnÌ û·ci. JejÌm origin·lnÌm jazykem je latina a v†latinÏ se dodnes zpÌv· a†hraje p¯i akademick˝ch ceremoni·lech, jak˝mi jsou imatrikulace, promoce apod. M·lokdo ji ovöem zn· celou (obvykle se zpÌv· 1. a 4. sloka), nuûe zde jest ve svÈm ˙plnÈm znÏnÌ origin·lnÌm i†v†p¯ekladu: Gaudeamus igitur, juvenes dum sumus! Post jucundam juventutem, post molestam senectutem nos habebit humus!

Radujme se, hola hej, dokud ml·dÌ m·me! Aû sladk˝ vÏk uplyne, po nÏm st·¯Ì klopotnÈ, Ëek· na n·s zemÏ.

Ubi sunt, qui ante nos in mundo fuere? Transite ad superos, vadite ad inferos: Ubi jam? Fuere!

Kde jsou ti, co p¯ed n·mi na tom svÏtÏ byli? Moûn· v†¯Ìöi nebeskÈ, nebo sluji podzemskÈ: kde asi teÔ sÌdlÌ?

Vita nostra brevis est, brevi finietur; venit mors velociter, rapit nos atrociter, nemini parcetur.

éivot n·ö je kratiËk˝, zakr·tko se skonËÌ; smrtka p¯ijde vz·pÏtÌ surovÏ n·s uchv·tÌ, nic ji neobmÏkËÌ.

Vivat academia, vivant professores! Vivat membrum quodlibet, vivant membra quaelibet, semper sint in flore!

Aù jen ûije ökola n·m, taky profeso¯i! Aù ûije,kdo tvo¯Ì ji, aù ûijÌ, kdo tvo¯Ì ji, aù se dob¯e da¯Ì!

Vivat et respublica, et qui illam regit! Vivat nostra civitas, Maecenatum caritas, quae nos hic protegit!

Aù ûije i cel· zem, i ten, kdo ji ¯ÌdÌ! Aù ûijÌ obËanÈ naöi, milovanÌ mecen·öi, co n·s chr·nÌ r·di.

Vivant omnes virgines, faciles, formosae! Vivant et mulieres, tenerae, amabiles, bonae, laboriosae!

Aù ûijÌ panny vöechny ochotnÈ a sliËnÈ! Aù ûijÌ taky ûeny poddajnÈ, l·sky hodny, dobrÈ a ˙sluûnÈ.

Pereat tristitia, pereant osores! Pereat diabolus. quivis antiburschius atque irrisores!

Vöechny smutky pryË aù jsou, ti, co n·m nep¯ejÌ! PryË aù zmizÌ, kdo ökodÌ, studenty nen·vidÌ, Ëi se vysmÌvajÌ.

Tato skladba, jak jiû bylo svrchu zmÌnÏno, pat¯Ì do û·nru tzv. vagantskÈ nebo û·kovskÈ poezie, jeû p¯edstavuje nejûivotnÏjöÌ Ë·st st¯edovÏkÈ latinskÈ literatury. Dochovaly se v†nÌ b·snÏ a pÌsnÏ nejr˘znÏjöÌho obsahu a formy: od pÌsnÌ o l·sce, vÌnu a h¯e v†kostky p¯es veröe o jaru a ötÏstÌ aû po epigramy, satiry a parodie. Jejich autory byli st¯edovÏcÌ klerici, û·ci katedr·lnÌch ökol a univerzit,kte¯Ì ovl·dli znalost antickÈ latinskÈ literatury a jejÌch poetick˝ch forem. P¯estoûe se dochovala jmÈna nÏkter˝ch autor˘, jako nap¯. Primas z†OrlÈansu, Archipoeta nebo Gualterus Castellionsk˝, vÏtöina vagantskÈ poezie jmÈno svÈho autora nem·, je anonymnÌ. é·kovskÈ pÌsnÏ vznikaly i v†prost¯edÌ praûskÈ Karlovy univerzity. NejvÏtöÌ soubor tÏchto skladeb se dochoval ve sbÌrce nazvanÈ Carmina Burana Ëili PÌsnÏ z†Benediktbeuern (podle bavorskÈho kl·ötera, kde byla koncem 13. stoletÌ zaps·na). Do povÏdomÌ öirokÈ ve¯ejnosti vstoupila p¯edevöÌm dÌky fenomen·lnÌmu zhudebnÏnÌ od Carla Orffa z†let 1935-36. V˝bor z†û·kovskÈ poezie p¯evedl do Ëeötiny Rudolf MertlÌk pod n·zvem PÌsnÏ û·k˘ dareb·k˘ (1971). Josef ämatl·k

Z·sadnÌch omyl˘ si nikdo nevöimne.

listopad 2006

19

éivot ökoly

P¯edn·öky Ing. K. HavlÌËka v USA Ing. Karel HavlÌËek, Ph.D., MBA, lektor VäFS a souËasnÏ ¯editel pro obchodnÌ a marketingovou strategii pr˘myslovÈho holdingu Sindat Group, ˙spÏönÏ reprezentoval VäFS na zahraniËnÌ st·ûi na Chapman University, Argyros School of Business, Orange, California, USA. Ing. HavlÌËek p¯edn·öel pro skupiny 25ñ35 student˘ na tato tÈmata: 1. Competitiveness of European Enterprises SouËasn· pozice evropsk˝ch firem na svÏtov˝ch trzÌch a†faktory hospod·¯skÈho r˘stu podnik˘ v†EU. 2. New growth territories äance a hrozby nov˝ch glob·lnÌch trh˘ ñ Indie, »Ìna, Rusko. P¯edpoklady r˘stu rozvojov˝ch teritoriÌ ñ Afrika, Latinsk· Amerika. 3. Czech Republic & European Union »R a v˝chodoevropsk˝ region z†pohledu vstupu do EU, pohled spot¯ebitelsk˝, podnikov˝, akademick˝. 4. Opportunities and threats of business & trade in EU SlabÈ a silnÈ str·nky podnik·nÌ v†EU, budov·nÌ konkurenËnÌch v˝hod a p¯Ìleûitosti r˘stu na pr˘myslov˝ch a†spot¯ebitelsk˝ch trzÌch EU. 5. Globalization and EU Porovn·nÌ svÏtov˝ch glob·lnÌch trh˘ s†vazbou na EU, definov·nÌ svÏtov˝ch velmocÌ, öance a hrozby globalizace. P˘vodnÏ bylo pl·nov·no 10 p¯edn·öek, avöak p¯edn·öky Ing. HavlÌËka byly natolik zajÌmavÈ a û·danÈ, ûe se jich uskuteËnilo nakonec 15. PoslednÌ p¯edn·öka byla za¯azena do tzv. sÈrie ÑDistinguished Speakers of Chapman universityì. Tato p¯edn·öka byla urËena pro b˝valÈ absolventy MBA , profesory univerzity a pozvanÈ v˝znamnÈ hosty z†regionu. Celkem p¯edn·öku navötÌvilo 100 posluchaË˘.

Ing. Karel HavlÌËek, Ph.D., MBA, p¯edn·öÌ na Argyros School of Business.

Dle vlastnÌho hodnocenÌ Ing. HavlÌËka byli studenti velmi komunikativnÌ, p¯edn·öky byly z†tÈmÏ¯ 50 % diskusemi na p¯edn·öen· tÈma. Velmi vst¯ÌcnÌ byli tÈû vöichni profeso¯i a management Chapman University. Z·vÏrem bych r·da zve¯ejnila p·r ohlas˘ na vystoupenÌ Ing. HavlÌËka: ÑProfessor Dehning, I wanted to thank you very much for scheduling Mr. Havlicek to lecture in our class this week. He was very fascinating and I was intrigued about everything that he said. He was very insightful about the European Union and the workings of entrepreneurs and businesses in those European countries. Please send him my thanks for his kindness in coming to speak during our classes. I throughly enjoyed it. Thanks!ì Alice McWilliams (studentka) ÑHi Karel, I would also like to thank you for visiting us. Iím certain the students learned a lot from your visit because I learned a lot from your visit and presentations. So far the feedback from your presentations has been very positive. Obviously people see that you are an expert in your field and respect what you have to say.ì Bruce Dehning (profesor) ÑDear Dr. Havlicek: I want to thank you for teaching my two sections of BUS100 about the EU. I thought you did a terrific job, and the feedback Iíve gotten from students has also been quite positive. As a result, Iím sure the rest of your time here at Chapman University was probably also very well received. I sincerely appreciate your willingness to share your knowledge with my students.ì Doug Tuggle (profesor)

Iveta Jon·öov· vedoucÌ zahraniËnÌho oddÏlenÌ

P¯edn·öka ÑDistinguished Speakersì.

Nic nenÌ tak pomÌjivÈ jako to, co m· trvat vÏËnÏ.

20


éivot ökoly

VäFS byla prvnÌ soukromou vysokou ökolou, kde zasedala SK RVä 15. Ëervna 2006 zasedala Studentsk· komora Rady vysok˝ch ökol (SK RVä) na p˘dÏ VysokÈ ökoly finanËnÌ a†spr·vnÌ. VäFS se tak stala prvnÌ soukromou vysokou ökolou v†naöÌ zemi, kter· mohla hostit tuto studentskou reprezentaci vöech vysok˝ch ökol v†»R, sloûenou ze 35 z·stupc˘. SK RVä se dlouhodobÏ zab˝v· problematikou ËeskÈho a†evropskÈho vysokÈho ökolstvÌ nejen z†pohledu student˘. PoslednÌm v˝razn˝m ˙spÏchem SK RVä v†oblasti srovn·v·nÌ soci·lnÌch podmÌnek student˘ soukrom˝ch a st·tnÌch Vä je uzn·nÌ soci·lnÌch a zejmÈna ubytovacÌch stipendiÌ pro studenty soukrom˝ch Vä (SVä). V†tÈto z·leûitosti mÏla studentsk· komora velikou oporu v†RadÏ vysok˝ch ökol (RVä), ve kterÈ jsou naöimi z·stupci prof. PhDr. VladimÌr »ech·k, CSc., a Bc. Martin Kadrman. Na svÈ 5. pracovnÌ sch˘zi, kterou poctili svou n·vötÏvou rektorka dr. Bohuslava äenk˝¯ov· a prorektor prof. PhDr. VladimÌr »ech·k, CSc., se SK RVä vÏnovala p¯ÌpravÏ po¯·d·nÌ General Assembly EURODOC 2007, coû je evropsk· studentsk· organizace, moûnosti pomoci student˘m VOä p¯i zaloûenÌ Asociace VOä, volila kandid·ta za SK RVä do EURODOC a volila koordin·tora pro Visegr·dskou skupinu, kter· m· za ˙kol udrûovat kontakty se studentsk˝mi organizacemi Visegr·dskÈ Ëty¯ky. Z†titulu Ëlena p¯edsednictva SK RVä dÏkuji rektorce dr. BohuslavÏ äenk˝¯ovÈ za moûnost uskuteËnit toto setk·nÌ a vöem, kte¯Ì se podÌleli na organizaci zased·nÌ SK RVä na p˘dÏ naöÌ ökoly. Formov·nÌ reprezentace Vä ZaË·tkem roku 1990 vznikla iniciativnÌ skupina z·stupc˘ vysok˝ch ökol, kter· se zab˝vala p¯edevöÌm p¯Ìpravou novÈho z·kona o vysok˝ch ökol·ch. P¯i zased·nÌ tÈto skupiny se 20. ˙nora 1990 poprvÈ jednalo o ustavenÌ Rady vysok˝ch ökol. Jiû tehdy se navrhlo, aby kaûd· vysok· ökola byla zastoupena dvÏma deleg·ty a kaûd· fakulta jednÌm deleg·tem. Diskutovalo se i o tom, ûe je t¯eba zabezpeËit tÈû zastoupenÌ student˘. Na zased·nÌ snÏmu RVä 5. listopadu 1992 byly schv·leny zmÏny statutu RVä, byla ustavena Studentsk· komora RVä†sloûen· ze student˘ delegovan˝ch akademick˝mi sen·ty vysok˝ch ökol, po jednom za kaûdou ökolu. SK se stala Ñorg·nem RVäì, jejÌ ËlenovÈ ovöem nebyli Ëleny RVä. V roce 1994 zah·jila Ëinnost nov· RVä pro funkËnÌ obdobÌ 1994ñ1996. Na dalöÌch zased·nÌch p¯edloûila SK n·vrh na ˙pravu statutu RVä. V pr˘bÏhu celÈho roku 1994 se SK zab˝vala p¯ipomÌnkami k z·konu a ke ökolnÈmu, k†nÏmuû tentokr·te zaujala odmÌtavÈ stanovisko. St·l· pozornost byla vÏnov·na i nad·le problematice kolejÌ a menz. Velk· pozornost se soust¯edila na vznik jednotnÈ reprezentace student˘ »R. Rok 1996 byl p¯elomov˝m pro dalöÌ Ëinnost SK v r·mci RVä i ve smyslu reprezentace student˘ »eskÈ republiky. Na zaË·tku roku mÏla RVä 153 Ëlen˘ a pouze 1 z nich byl student. PRVä p¯edloûilo n·vrh transformace RVä, ke kterÈmu SK vyslovila dÌlËÌ nesouhlas, neboù poûadovala, aby se ËlenovÈ p¯edsednictva SK stali Ëleny PRVä. Tyto v˝hra-

dy byly poslÈze p¯ijaty a 11. dubna 1996 p¯ijal snÏm RVä novelu statutu RVä, na jejÌmû z·kladÏ se z·stupci student˘, kte¯Ì byli delegov·ni vysok˝mi ökolami, stali ¯·dn˝mi Ëleny RVä, p¯edseda a mÌstop¯edsedovÈ SK se stali Ëleny PRVä a†z·stupce SK se stal mÌstop¯edsedou RVä. Bylo rovnÏû statut·rnÏ upraveno postavenÌ n·hradnÌka SK.†SK zÌskala rovnÏû pr·vo vstupovat po souhlasu PRVä do mezin·rodnÌch studentsk˝ch organizacÌ. TÌm doölo k v˝raznÈmu posÌlenÌ v˝znamu SK a tato ˙prava statutu je st·le platn·. V ˙noru 1996 se usnesla SK na tom, ûe je z·konem uznanou organizacÌ samospr·vy student˘. Historie zastoupenÌ soukrom˝ch Vä v†SK RVä ZastoupenÌ SVä v†SK RVä existuje od†poË·tku jejich vzniku. V†roce 2002 jiû SK disponovala tolika Ëleny ze soukrom˝ch vysok˝ch ökol, ûe byla ustavena samostatn· komise pro soukromÈ vysokÈ ökoly. Vzhledem k†tomu, ûe v†tomto obdobÌ poËet ökol i jejich z·stupc˘ v†SK vzr˘stal (poËet existujÌcÌch SVä moûn· uû v†tÈ dobÏ p¯evyöoval poËet VVä), bylo nutno ¯eöit moûnÈ dramatickÈ rozöÌ¯enÌ ËlenskÈ z·kladny v†SK, neboù systÈm byl nastaven tak, ûe kaûd· ökola bez ohledu na poËet student˘ byla zastoupena jednÌm deleg·tem a jednÌm n·hradnÌkem deleg·ta. V†dubnu 2002 proto byla zaloûena sekce soukrom˝ch vysok˝ch ökol jako Ë·steËnÏ autonomnÌ Ë·st SK, kter· ¯eöÌ problÈmy student˘ SVä. Martin Kadrman

Pozv·nka na ples Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ a BankovnÌ akademie V·s zvou na reprezentativnÌ ples. KDY? V sobotu 13. 1. 2007 od 19 hodin. KDE? TradiËnÏ v†pal·ci éofÌn. PROGRAM? Jako vûdy bohat˝. VeËerem bude prov·zet Karel Vo¯Ìöek, k†tanci a poslechu bude hr·t orchestr Jind¯icha V·chy, tÏöit se m˘ûete na velkolepÈ p¯edtanËenÌ, Ëek· v·s mÛdnÌ p¯ehlÌdka, cimb·lov· muzika i ûhavÈ tÛny africkÈ hudby. A HVÃZDA VE»ERA? Letos jsme pro v·s p¯ipravili PÿEKVAPENÕ. TÏöte se na skvÏlou SHOW. JAK? Od 15. 11. 2006 budou k†zakoupenÌ vstupenky v†budov·ch ökoly Estonsk· a Vltavsk·.

Zkuöenost vzr˘st· ˙mÏrnÏ ke zniËenÈmu za¯ÌzenÌ.

listopad 2006

21

Periskop

Letem svÏtem do Namibie Z denÌËku cestovatelky (Ë·st 1.) Sv˘j cestovatelsk˝ katalog jsem letos rozöÌ¯ila o africkou Namibii. P¯ist·nÌ na letiöti v†pouöti asi 45 km od Windhoeku bylo doprov·zeno siln˝mi turbulencemi. Ne nadarmo znamen· hlavnÌ mÏsto Namibie v†p¯ekladu VÏtrn· hora. JeötÏ p¯ed p¯ist·nÌm jsme letÏli stovky kilometr˘ nad pouötÌ a polopouötÌ. Opravdu je Namibie drahokam Afriky?! Hotel vlastnil nÏjak˝ NÏmec. Jak jinak, kdyû Namibie byla v minulosti nÏmeckou koloniÌ. ÿada mÌstopisn˝ch n·zv˘ je z†nÏmËiny, nÏmecky se pomÏrnÏ dob¯e domluvÌte, zejmÈna ve mÏstech, neboù siln· nÏmeck· menöina toho zde vlastnÌ hodnÏ. Windhoek je vysokohorskÈ velkomÏsto. Vysok· nadmo¯sk· v˝öka se vûdy projevÌ tak, ûe mÏ zaËne pobolÌvat hlava a smrk·m krev. TakÈ je zde plno obchod˘, kde dostanete koupit vöe, pokud m·te penÌze. My vöak chtÏli hlavnÏ auto s†¯idiËem a vyrazit do ÑterÈnuì. To se poda¯ilo a p¯ed n·mi bylo neskuteËn˝ch 4500 km nap¯ÌË NamibiÌ. Rtuù na teplomÏru p¯ed hotelovou recepcÌ ukazovala minim·lnÌ teplotu z†noci. NevÏ¯ila jsem sv˝m oËÌm! Minus 2∞ Celsia! A to m·m za p·r dnÌ sp·t pod stanem. To asi nep¯eûiji. P¯ed obÏdem uû teplomÏr na slunci ukazuje 28. KoneËnÏ jsme si vybrali cestovnÌ kancel·¯, najali auto s†¯idiËem a pr˘vodcem a vyjeli. Pr˘vodce se jmenoval Nessy, mluvil anglicky a nÏmecky. ÿidiË mÏ öokoval, neboù na uvÌtanou ¯ekl: ÑJako sa vol·ö? Budeö mÏ kamaratka?ì Jmenoval se Penda. Pendovi rodiËe bojovali ve v·lce mezi Angolou a NamibiÌ. B˝valÈ socialistickÈ st·ty chtÏly pomoci, ÑposbÌralyì dÏti a odvezly je do Evropy. Nessy se ocitl v†NDR, Penda se asi ve Ëty¯ech letech dostal na Slovensko do PovaûskÈ Bystrice. Str·vil tam pÏt let a, jak s·m ¯Ìk·, pat¯ila k†tÏm nejkr·snÏjöÌm v†jeho ûivotÏ. Kdyû se vr·til do Afriky, otec uû neûil. Matka na n·sledky zranÏnÌ zem¯ela kr·tce potÈ. A aby toho nebylo m·lo, nikdo mu nerozumÏl, protoûe v†Namibii se slovensky nemluvÌ. T¯ebaûe je mu dnes uû 24 let, rozpomnÏl se na ¯adu slovensk˝ch dÏtsk˝ch pÌsniËek a slov.

Cesta k Fish River Canyon

Jedeme na jih. Asi 600 km po asfaltovÈ cestÏ, na hranici s†Jihoafrickou republikou je Fish River Canyon. Krajina se mÏnÌ, ub˝v· vegetace a p·r desÌtek km p¯ed cÌlem lije jako z†konve, t¯ebaûe je obdobÌ sucha. Do toho prosvÌtajÌ sluneËnÌ paprsky, takûe v˝sledkem jsou duhy a takÈ rozhodnutÌ, ûe dnes ve mÏsteËku Ai-Ais ve stanu sp·t nebudemeÖ Druh˝ den jsme vyrazili do Fish River Canyonu. Je to ˙ûasn·, naprosto ohromujÌcÌ podÌvan·. Je to druh˝ nejvÏtöÌ kaÚon na svÏtÏ a nach·zÌ se v†mÌstÏ, kde se pr˝ dÏlily kontinenty. Jsou to vlastnÏ Fish River Canyon

S Pendou

Euforbia

NeodpovÌdajÌ-li fakta vaöÌ teorii, je t¯eba se jich co nejrychleji zbavit.

22


Periskop dva kaÚony v†sobÏ, kaûd˝ vznikl v†jinÈ dobÏ. V†okolnÌ kamenitÈ p˘dÏ roste mnoho euforbiÌ, sukulent˘ a takÈ aloÌ. Euforbie jsou jedovat· k¯ovÌ. NesmÏjÌ se p¯ikl·dat na oheÚ, neboù jejich kou¯ je jedovat˝. Z†rozlomenÈ vÏtviËky vytÈk· jedovatÈ mlÈko. VÏtve pono¯enÈ do vody paralyzujÌ ryby. JedinÏ Ëern˝ nosoroûec si pr˝ na nich pochutn·v· bez n·sledk˘. D¯ÌvÌ, kromÏ dvou druh˘ z†aloe, se v†Namibii nesmÌ sbÌrat, je to trestnÈ. Z†kaÚonu jsme se p¯emÌstili k†hradu. Ano, opravdu, nespletla jsem se. Duwishib Castle je skuteËn· rarita. Na zaË·tku 20. stoletÌ nÏmeck˝ baron von Wolf v†dobÏ kolonizace Namibie postavil na kr·snÈm mÌstÏ hrad. Veöker˝ materi·l i interiÈry dovezl z†NÏmecka. NÏco neskuteËnÈho! Muûi Ëasto dÏlajÌ bl·znivÈ kousky kv˘li ûen·m. Cherchez la femme! Tentokr·t ölo o kr·sku z†velmi bohatÈ nÏmeckÈ rodiny, otec pr˝ byl ambassador v†USA. SleËna sem p¯ijela dvakr·t na n·vötÏvu, pot¯etÌ jiû nemÏla z·jem. Baron von Wolf se pr˝ velmi tr·pil. PochopitelnÏ. Aû jednoho dne nepochopitelnÏ zmizel. Vöe zanechal na svÈm mÌstÏ.

Diwinshib Castle

Traduje se kolem toho nÏkolik historek ñ buÔ si na nÏho poËÌhali Ëernoöi, kte¯Ì s†nÌm mÏli nevy¯ÌzenÈ ˙Ëty z†jeho krvelaËnÈho ¯·dÏnÌ, nebo se souûenÌm zbl·znil a zmizel v†nehostinnÈ krajinÏ, nebo se bez rozlouËenÌ vr·til do svÈ vlasti, anebo se stalo jeötÏ nÏco ˙plnÏ jinÈhoÖ J· m·m na toto mÌsto takÈ svÈ hororovÈ vzpomÌnky. Byla to vlastnÏ naöe prvnÌ noc pod stanem. Ve velikÈm stanu jsem se mohla sice i postavit, ale to mi v†noci k†niËemu dobrÈ nebylo. SpÌö naopak. Byla totiû nejchladnÏjöÌ noc, jakou jsem v†Namibii pod stanem zaûila. NeuvÏ¯iteln· nula!! Myslela jsem, ûe se nedoûiji zimou r·na. Nepomohla mi ani moravsk· slivovice, ocenÏn· na soutÏûi slivovic cenou nejvyööÌ kvality. SpÌö jeötÏ zhoröila moji depresi. NavlÈkla jsem si ˙plnÏ vöechno, co jsem v†kufru nalezla, vËetnÏ rukavic. Straön· zima. P¯edstava, ûe jednu noc vydrûÌm, ale zbyl˝ch deset asi tÏûko, mÏ znova vrhla do beznadÏje a jeötÏ vÏtöÌ deprese. Vst·valo se po öestÈ a j· v˘bec nemluvila. Nemohla jsem. Rychl· jednoduch· snÌdanÏ a hlavnÏ trochu horkÈ k·vy mÏ mÌrnÏ rozmrazily. Vyrazili jsme na dalöÌ cestu. Teprve stoupajÌcÌ teplota, jak jsme se p¯ibliûovali k†pouöti Namib, mÏla na moji n·ladu blahod·rnÈ ˙Ëinky. Dnes

dojedeme do Sesriem, kde se ut·bo¯Ìme. Cesta byla praön·, sam· dÌra. MÌjÌme stromy s†obrovit˝mi ptaËÌmi hnÌzdy, kde ûijÌ celÈ ptaËÌ kolonie. Teplota naötÏstÌ v˝raznÏ stoup·, vöude se vzn·öÌ prach a j· koneËnÏ rozt·v·m. Za chvÌli m·me v†kolech uû 1300 km. MÌjÌme ˙chvatnÈ sk·ly, jednou s Ñuseknut˝miì vröky, jindy vypadajÌcÌ jako hromada kamenÌ, kterou nÏkdo p¯ed chvÌlÌ vysypal z†auta. Po nÏjakÈ dobÏ se objevuje prvnÌ pÌsek. VÌt· n·s pouöù Namib. Je hroznÈ vedro, ale v†noci pr˝ bude zase zima. Ach jo, povzdechnu si, snad to nejhoröÌ uû m·m za sebou. Po öestÈ hodinÏ zapadlo slunce a byla zase zima. Dostala jsem Nessy a j· do stanu plynovou lampu a trochu si to tam zah¯·la. Nic nenech·m n·hodÏ, ÑnabalÌmì se hned. Spala jsem bez probuzenÌ aû do p˘l p·tÈ. Po tradiËnÌ snÌdani, kter· se obvykle skl·d· z†nÏkolika krekr˘, pl·tku s˝ra, ban·nu a k·vy s†mlÈkem, jsme vyjeli na duny. P¯esedli jsme na mÌstnÌ dopravu s†n·honem na vöechna kola, protoûe n·ö VW tranzit by tolik pÌsku nezvl·dl. Jako prvnÌ jsme zdolali dunu Sossusvlei. NenÌ to ˙plnÏ snadnÈ. Nohy se bo¯Ì do pÌsku, strmÏ stoup·me, fouk· vÌtr a proto tolik necÌtÌme ûhnoucÌ slunce. Bez vody jsme ztraceni, sucho by se dalo kr·jet. M·m z†toho rozpraskanÈ rty. VÌtr zved· pÌsek, musÌme se smÌ¯it s†tÌm, ûe ho m·me absolutnÏ vöude. Zato pohled, kter˝ se n·m z†vrcholku naskytne, je nÏco, co se ned· slovy popsat, je to nÏco, co se musÌ vidÏt! KaûdÈho ohromÌ d·lka. Kam jen oko dohlÈdne, se zvedajÌ pÌseËnÈ duny. OhromÌ n·s i†v˝öka. Kdo to kdy vidÏl, aby p¯Ìroda nakupila pÌsek aû do v˝öky 200 m! A co teprve tvary, ty jsou opravdu ˙chvatnÈ. A kdyû se k†tomu p¯id· hra svÏtel a stÌn˘, z˘stane kaûd˝ zcela urËitÏ, stejnÏ

Duna v pouöti Namib

Vöechny velkÈ objevy p¯iöly na svÏt omylem.

listopad 2006

23

Periskop Etosha ñ sloni

Etosha ñ ûirafa

jako j·, fascinovanÏ zÌrat. Jak· to n·dhera! Srdce mi buöÌ v†krku, do oËÌ se derou slzy emocÌ. M˘j syn by asi poznamenal, ûe jsem ÑmÏkk·ì. Penda se pomalu rozmlouv· slovensky. Je mi moc sympatick˝. TÏch pÏt let v†b˝valÈm »eskoslovensku a pozdÏji jeötÏ Ëty¯i roky v†Anglii ho hodnÏ poznamenaly. AËkoli je Ëernoch, zd· se mi, jako by ˙plnÏ do Afriky nepat¯il. M· takovÈ to evropskÈ, noblesnÏjöÌ chov·nÌ, sebevÏdomÌ, sröÌ energiÌ. Moûn· to tak vnÌm·m proto, ûe je prvnÌm Ëernochem, kterÈho jsem mohla poznat ÑzblÌzkaì. Palko, ¯Ìk·m mu, j· tÏ adoptuji, budeö m˘j adoptivnÌ syn. A od toho okamûiku mÏ oslovuje Ñmoja mamiË-

kaì. DalöÌ zast·vka byla u duny Ë. 45. Je bezesporu nejzn·mÏjöÌ a nejfotogeniËtÏjöÌ. St·v· se nejËastÏjöÌ obÏtÌ turist˘ i†profesion·lnÌch fotograf˘. Nikdo nevÌ, zda se tak jmenuje proto, ûe je 45 km od Sossusvlei, nebo p¯i ËÌslov·nÌ dun na ni vyölo pr·vÏ toto ËÌslo. JejÌ aû smyslnÈ tvary nenechajÌ nikoho chladn˝m. ÑVlasyì jÌ vanou ve vÏtru a vyz˝vavÏ vybÌzÌ ke zdol·nÌ. A†vyvolenÈ pak odmÏnÌ. Jako Pendu. Zdolal ji hravÏ, neboù on je gejzÌr energie, optimismu a je neust·le v†pohybu. Na vrcholku zmizel v†pÌseËnÈm oparu. Vr·til se se öirok˝m z·¯iv˝m ˙smÏvem na tv·¯i a s Ñnovouì köiltovkou na hlavÏ. Jeho oËi mÌrnÏ zalitÈ slzami dojetÌ se st¯etly s†m˝mi. Na Ëepici bylo totiû naps·no: Vysok· ökola chemicko-technologick· v†Praze. Bohuslava äenk˝¯ov· Fotografie jsou z†archivu autorky. (PokraËov·nÌ p¯ÌötÏ)

Jak jsem propadla kouzlu adrenalinu Asi tak v†b¯eznu tohoto roku jsem usoudila, ûe je nejvyööÌ Ëas pro v˝bÏr dovolenÈ, cÌl hled·nÌ z·jezdu byl p¯edem jasn˝ ñ kombinace raftingu a†horolezectvÌ. Po delöÌm prohled·v·nÌ webov˝ch str·nek jsem koneËnÏ narazila na z·jezd, kter˝ zcela vyhovoval naöim p¯edstav·m, i kdyû jeho n·zev byl ponÏkud neobvykl˝ ñ ÑDrogov· z·vislost.ì KoneËnÏ nadeöel netrpÏlivÏ oËek·van˝ den odjezdu. Autobus na n·s Ëekal u stanice metra na Pankr·ci, odjezd ve veËernÌch hodin·ch, poslednÌ raftolezci nastupujÌ takÈ v†Plzni. P¯i proplÈt·nÌ se plzeÚsk˝mi uliËkami a vzpomÌnk·ch na vysokoökolsk· studia v†tomto mÏstÏ mÏ napadlo, ûe si v˘bec nep¯ipad·m jako na z·jezdu, ale spÌöe jako na nÏjakÈm ze ökolnÌch kurz˘. Proslov jednoho z†naöich Ñguid˘ì mÏ v†tom jen utvrdil, vöichni si uû tyk·me a hrajeme seznamovaËky.

It·lie n·s uvÌtala ponÏkud nemilosrdnÏ deötÏm a zimou, po tropick˝ch vedrech v†»ech·ch docela öok, i kdyû ËlovÏk vÌ, ûe Dolomity zkr·tka nejsou RiviÈraÖ Postavili jsme stan za neust·vajÌcÌho deötÏ, zah¯·li se Ëajem a vydatnou snÌdanÌ a vyrazili nedoËkavÏ na prvnÌ k¯est Ñitalskou vodouì ¯eky Eisack. Po prvnÌm nadöenÌ chvilka zklam·nÌ ñ je m·lo vody. Naöi†guidovÈ mÏnÌ ke vöeobecnÈmu zklam·nÌ sportovnÌ program za kulturnÌ (n·vötÏva nedalekÈho Brixenu) a ujiöùujÌ n·s, ûe vzhledem k†tomu, ûe st·le vydatnÏ pröÌ, voda do odpoledne ÑdoteËe.ì P¯Ìliö tomu nevÏ¯Ìme, ale douf·me. Je to neuvÏ¯itelnÈ, ale jejich slova se za nÏkolik m·lo hodin ukazujÌ jako pravdiv·Ö voda skuteËnÏ dotekla asi o 10 centimetr˘. NenÌ to sice û·dn· divok· ¯eka, ale na rozcviËenÌ a†sehr·nÌ pos·dek se ukazuje jako v˝teËn·. Do pos·dek jsme

Historie se opakuje. To je takÈ jedna z jejÌch nejvÏtöÌch chyb.

24


Periskop rozdÏleni n·hodnÏ a zaËÌn·me se tedy seznamovat s†ostatnÌmi ˙ËastnÌky z·jezdu a p¯edevöÌm s†naöÌ pos·dkou. N·ö guide, zvan˝ äùovÌk, n·s nech·v· po¯·dnÏ Ñmakatì, projÌûdÌme vûdy jinak neû ostatnÌ pos·dky, d¯eme aû do konce s†kr·sn˝m pocitem, ûe jsme se i nÏco p¯iuËili. VeËer m·me nezbytnÈ ÑproökolenÌì p¯ed v˝stupem na Piz Sella dlouhou exponovanou via ferratou. Kdyby nÏkte¯Ì z†n·s vÏdÏli do Ëeho jdou, moûn· by radÏji cel˝ den prolenoöili v†kempu. Pr˘vodci na z·kladÏ sv˝ch bohat˝ch zkuöenostÌ spr·vnÏ neprozradili, jak bude v˝stup vypadat a†jakou bude mÌt obtÌûnostÖ »ern· ferrata dost·la slovu exponovan· a o pozvolnÈm zaË·tku nemohlo b˝t ani slova, zaËÌnala jsem mÌt neodbytn˝ pocit, ûe i j· jsem jaksi p¯ecenila sebe a tohle je ta nejhoröÌ via ferrata, kterou zn·mÖ propad·m dojmu, ûe na tomto mÌstÏ bÌdnÏ zahynu, ujiöùuji p¯Ìtele o svÈ l·sce a snaûÌm se nepropadnout hysteriiÖ

mou, se postupnÏ zbavuji sv˝ch nejËernÏjöÌch p¯edstav a†zaËÌn·m si cestu po¯·dnÏ vychutn·vatÖ V˝stup je dlouh˝, p¯edevöÌm ËasovÏ, leze n·s okolo Ëty¯iceti a musÌme Ëekat, neû se m˘ûeme Ñp¯ecvaknoutì na lanov˝ ˙sek dalöÌho lezce nad sebou. Ale pohled z†vrcholu stojÌ za to, je to nÏco p¯ekr·snÈho, stojÌme v†nÏmÈm ˙ûasu a pak se nesËetnÏkr·t fotÌme, ûe jsme to dok·zali, ûe jsme tam skuteËnÏ byliÖ cel˝ v˝stup i†s†cestou zp·tky dol˘ trv· p¯es 8 hodinÖ

Dolomity v plnÈ kr·se

ZaË·tek v˝stupu na Piz Sella

Vöichni, aû na jednu dÌvku, vyr·ûejÌ nahoru, pomocÌ autosugestivnÌch v˝rok˘, ûe uû jsem p¯eci nÏco vylezla a†ûe p¯eci nejsem srab, a pod tÌhou vÏdomÌ, ûe ostatnÌ jdou, p¯em·h·m sv˘j strach a jdu takÈ do toho. Po prvnÌm ˙seku, kdy se mi neklepe snad jenom ö·tek pod hel-

V†pl·nu na dalöÌ dva zb˝vajÌcÌ dny je intenzivnÌ rafting na ¯ece Noce. »ekal n·s vskutku vod·ck˝ z·ûitek, na kter˝ se jen tak nezapomÌn·, druh˝ den stoupla voda natolik, ûe metrovÈ vlny byly naprost˝m standardem. N·ö guide na n·s ¯val a se slovy ÑP·dlujte nebo se zabijeme!ì a ÑNejste tady na dovolen˝!ì n·s povzbuzoval k†lepöÌm v˝kon˘m. Jako nej˙ËinnÏjöÌ z†hesel se uk·zalo jedno, v†nÏmû n·m ozn·mil, ûe st¯Ìk·nÌ vody na obliËej je za p¯Ìplatek. S†ohledem na jiû zmÌnÏnÈ vlny jsme vöichni usoudili, ûe jsme na mizinÏ, protoûe za tÏchto podmÌnek se tato dovolen· st·v· nejdraûöÌ v†naöem ûivotÏ a jedinÈ, co n·m tedy nakonec zb˝v·, je projet tuhle ¯eku se ctÌ, jak nejlÈpe to p˘jde.

Kouzlo raftingu

I takov· m˘ûe b˝t dovolen·, s†po¯·dnou d·vkou adrenalinu, kdy se horolezeck· v˝bava mÏnÌ za sluöiv˝ oblek z†neoprenuÖ Eva Duökov· odbor ¯ÌzenÌ lidsk˝ch zdroj˘

KoneËnÏ naho¯e

Doba pot¯ebn· k n·pravÏ situace je nep¯Ìmo ˙mÏrn· Ëasu, bÏhem nÏhoû se nÏco pokazÌ.

listopad 2006

25

Studentsk· arÈna

WHO IS WHO aneb absolventi VäFS nÌho ökolenÌ, kterÈ organizovalo st¯edisko, a hned potom jsem zaËal s†dÏtmi pracovat.

V†tomto pokraËov·nÌ seri·lu Kdo je kdo prolamuje XADONIA historicky poprvÈ dosavadnÌ tradici a p¯edstavuje exstudenta VäFS, absolventa, jenû sice v†dobÏ ned·vnÈ, leË p¯esto jiû opustil br·ny naöÌ alma mater. Laskav˝ Ëten·¯ zajistÈ z·hy sezn· proË. Projekt PostavÌm se na hlavu nebo na vlastnÌ nohy, do nÏhoû se zapojila naöe ökola a jejÌm prost¯ednictvÌm takÈ nÏkte¯Ì ze student˘ a zamÏstnanc˘, je charitativnÌ ËinnostÌ, kter· m· pomoci p¯ipravit dÏti z†dÏtsk˝ch domov˘ na vstup do samostatnÈho ûivota. Jinak ¯eËeno, nauËit je ûÌt mimo prost¯edÌ chr·nÏnÈ p¯ed vnÏjöÌm svÏtem, ve svÏtÏ, nÏkdy spÌöe dûungli, lidÌ, coû, jak vöichni dob¯e vÌme, Ëasto nenÌ zejmÈna dÌky nÏkter˝m typ˘m lidÌ nijak snadnÈ. ObÏtovat neziötnÏ Ë·st vlastnÌho drahocennÈho Ëasu, energie i penÏz ve prospÏch pot¯ebn˝ch a v†podstatÏ bezbrann˝ch, navÌc v†dobÏ, jako je ta naöe, kdy za Ñty spr·vnÈì jsou vesmÏs povaûov·ni ti ÑtvrdÌ a ˙spÏönÌì, ale z·roveÚ bez skurpulÌ nebo dokonce p¯Ìmo zlodÏji a podvodnÌci, to je obÏù opravdu m·lokdy vÌdan·. JednÌm z†tÏch, kte¯Ì se dlouhodobÏ aktivnÏ angaûujÌ v projektu PostavÌm se na hlavu nebo na vlastnÌ nohy je pracovnÌk pr·vnÌho oddÏlenÌ Gener·lnÌho ¯editelstvÌ cel a z·roveÚ Ëerstv˝ absolvent studia magisterskÈho stupnÏ oboru Ve¯ejn· spr·va ve studijnÌm st¯edisku Praha Ing. Aleö Sl·dek. ï Nejprve mi dovol, abych ti blahop¯·l k†˙spÏönÈmu zakonËenÌ studia. Jak probÏhly st·tnice? NeËekanÏ dob¯e. Vyplatilo se to nervov·nÌ, uËenÌ, v˝sledek byl takov˝, ûe jsem ho ani neËekal. NicmÈnÏ jsem r·d, ûe to m·m za sebou. ï Co tÏ p¯ivedlo k†pomoci dÏtem z†dÏtsk˝ch domov˘? I kdyû vlastnÌ dÏti nem·m, tak s†dÏtmi pracuji dlouho a†to formou vedoucÌho na dÏtsk˝ch t·borech, kterÈ organizuje celnÌ spr·va; letos jsem byl pojeden·ctÈ ve funkci hlavnÌho vedoucÌho, takûe k†dÏtem m·m dÌky tomu pomÏrnÏ blÌzko. Pak jsem vyuûil v˝zvu, kter· se objevila na ISu ökoly s†tÌm, ûe lidÈ mohou pom·hat St¯edisku n·hradnÌ rodinnÈ pÈËe v†zapojenÌ dÏtÌ z†dÏtsk˝ch domov˘ do ûivota. MÏ to pomÏrnÏ zajÌmalo, p¯ihl·sil jsem se a hned napodruhÈ mÏ p¯ijali, kontaktovali, z˙Ëastnil jsem se vstup-

ï Co vöechno se dÏti v†tomto projektu uËÌ a jakou formou? Jedn· se o jednodennÌ setk·nÌ v†Praze, kdy se dÏti uËÌ podle danÈho tÈmatu to, co je v†ûivotÏ Ëek·, aù uû je to systÈm penÏz, co s†penÏzi, jak s†nimi naloûit, kam je uloûit, ûe se penÌze ned·vajÌ jenom pod polöt·¯, ale mohou se d·t na ˙Ëet do banky, ûe penÌze, kdyû jdu nakupovat, nemusÌm mÌt jenom v†penÏûence, ale ûe tam m˘ûu mÌt platebnÌ kartu, kter· je sv˝m zp˘sobem jiötÏn·, buÔ podpisem, nebo PINem, ûe tÌmto vöÌm si penÌze chr·nÌm. Nebo systÈm vstupu do zamÏstn·nÌ, co pro to musejÌ udÏlat, jak se majÌ zachovat, aby si zbyteËnÏ nenabÏhly, a zase na druhou stranu, aby vÏdÏly, jestli to firma s†nimi myslÌ v·ûnÏ nebo jestli je nechce jenom nap·lit nebo z†nich nÏco vyl·kat atp.. Jednotliv· setk·nÌ s†dÏtmi jsou pokaûdÈ jinde, aby dÏti p¯iöly do jin˝ch prostor. NenÌ to û·dn· uËebna, dÏti pozn·vajÌ r˘zn· mÌsta. Naposledy to bylo v†budovÏ VysokÈ ökoly ekonomickÈ, p¯edtÌm v†pal·ci YMCA. MÏli jsme i Ëty¯dennÌ soust¯edÏnÌ s†dÏtmi v†DobronicÌch u T·bora, ve st¯edisku VysokÈ ökoly ekonomickÈ. Tam s†n·mi p¯ijelo t¯icet dÏtÌ z†pÏti nebo öesti dÏtsk˝ch domov˘. S†dÏtmi jsme ûili od r·na do veËera, absolvovali jsme s†nimi celodennÌ i veËernÌ program, byli jsme s†nimi po¯·d, takûe jsme se poznali ˙plnÏ perfektnÏ, a jestliûe takovÈ setk·nÌ bude, rozhodnÏ se ho budu chtÌt z˙Ëastnit a svoji dovolenou tomu vÏnuji. Pro dÏti to znamen· straönÏ moc, ûe zase vypadnou z†toho svÈho vöednÌho dne, kdy p¯ijdou do domova a majÌ tam uËitelky, majÌ tam vychovatelky, a najednou tady majÌ nÏkoho jinÈho, najednou jsou cel˝ den s†nÏk˝m jin˝m. NenÌ to forma dÏtskÈho t·bora, ale je to pro dÏti zase urËit· zmÏna, kter·, myslÌm si, jim v ûivotÏ takÈ hodnÏ pom˘ûe. DennÌ program je sestaven i s†ohledem na ot·zky projektu PostavÌm se na hlavu nebo na vlastnÌ nohy. Byla to pohoda i v†tom, ûe s†n·mi jeli uËitelÈ z†VysokÈ ökoly ekonomickÈ, tÏlocvik·¯i, a jak˝ program po sportovnÌ str·nce p¯ipravili, tÌm by se mohl chlubit leckter˝ sportovnÌ t·bor, a i j· jsem na tomto soust¯edÏnÌ zÌskal hodnÏ zkuöenostÌ, kterÈ jsem samoz¯ejmÏ pouûil i na norm·lnÌm dÏtskÈm t·bo¯e. B˝t Ëty¯i dny s†tÏlocvik·¯i z†VäE, to je perfektnÌ ökola pro kaûdÈho, kdo s†dÏtmi pracuje. ï ProbÌr·te s†dÏtmi takÈ, jak si vy¯izovat osobnÌ vÏci na ˙¯adech, p¯esnÏji ¯eËeno, jak jednat s institucemi ve¯ejnÈ spr·vy a samospr·vy? ZatÌm jsme doöli s†dÏtmi pouze na ˙¯ad pr·ce, jinÈ ˙¯ady jsme zatÌm ve svÈ n·plni nemÏli. DÏti se uËÌ nejenom z†pozice toho, ûe bychom jim ¯ekli, jak to tam asi bÏûÌ nebo co tam od nich budou chtÌt, jak majÌ odpovÌdat, ale

NÏkter˝ch z·sadnÌch chyb si ËlovÏk vöimne, aû kdyû je kniha na trhu.

26


Studentsk· arÈna v†podstatÏ si to i prakticky vyzkouöejÌ, kdy nÏkte¯Ì z†n·s se promÏnÌ v pracovnÌka ˙¯adu pr·ce a dÏti se tam potom p¯ijdou zeptat. Nebo zatelefonujÌ na inzer·t, chtÏjÌ o tom nÏco vÏdÏt a pak jdou do podniku udÏlat vstupnÌ pohovor. Tohle vöechno si tam dÏti mohou vyzkouöet na vlastnÌ k˘ûi a potom se od pedagogick˝ch pracovnÌk˘, kte¯Ì na st¯edisku pracujÌ, rovnou dozvÏdÌ i v˝sledek z psychologickÈho hlediska, jak se zachovaly, jestli to udÏlaly dob¯e nebo v†Ëem se p¯ÌötÏ zlepöit, takûe rovnou i vÏdÌ v˝sledek. SouË·stÌ naöich sezenÌ je i videotrÈnink, kde se konkrÈtnÌ situace nahr·vajÌ na video. My si to potom p¯ehr·v·me a†na tom se uËÌm i j·, jak j· se k dÏtem chov·m, jak j· je uËÌm. SouËasnÏ pak na videu vidÌm i svoje chyby, kterÈ dÏl·m, nebo mÏ na nÏ upozornÌ pracovnice st¯ediska. M˘ûeme zhodnotit, jestli jsme jim t¯eba öpatnÏ neodpovÏdÏli na nÏjakou ot·zku atp. Z·roveÚ nÏkdy m˘ûeme video pustit i dÏtem, aby se vidÏly, jak se zachovaly, ûe tam t¯eba jenom mlËÌ, ûe to vypad· öpatnÏ, takûe i dÏti potom vidÌ na videu, zdali, kdyû jednaly, to bylo to ÑpravÈ o¯echovÈì. ï P¯ipravujete dÏti takÈ na kontakt s†mnohdy velmi problematick˝mi lidmi, kte¯Ì by se je mohli snaûit jakkoli zneuûÌt? ProbÌrala se, i kdyû u toho jsem j· konkrÈtnÏ nebyl, drogov· problematika, protoûe dÏti z†dÏtskÈho domova jsou lehce zneuûitelnÈ. MnÏ se stala hrozn· zkuöenost, kdyû jednou konËila akce a dÏti öly na hlavnÌ n·draûÌ na vlak. SlÌbil jsem, ûe je vöechny odvedu, protoûe ani mimopraûskÈ vychovatelky neznaly p¯esnÏ cestu. äel jsem s†nimi a†kdyû jsme p¯iöli na hlavnÌ n·draûÌ, tak dÏti dostaly perfektnÌ ökolenÌ na tÈma drogy, kdy vidÏly, jak si tam norm·lnÏ p¯ed n·mi, p¯Ìmo p¯ed budovou hlavnÌho n·draûÌ, chlap vyt·hl ruk·v, zaökrtil ruku, pÌchnul. My jsme s†dÏtmi mÌ¯ili k†nÏmu, s†vychovatelkou jsme se na sebe podÌvali, podÌvali jsme se na dÏti a nevÏ¯ili jsme vlastnÌm oËÌm. Tolik injekËnÌch st¯ÌkaËek, kolik jsme na hlavnÌm n·draûÌ bÏhem tÈ chvÌle vidÏli, nem· leckter· dnes zadluûen· nemocnice, ta by moûn· byla r·da, kdyby jich tolik mÏla. ProhlÈdli jsme informaËnÌ tabuli, pak jsme öli s†dÏtmi ven jeötÏ asi na p˘l hodiny do odjezdu vlaku, protoûe jsme nechtÏli na Ñhlav·kuì z˘stat, ale to, co jsme tam vidÏli, to bylo opravdu tak perfektnÌ drogovÈ ökolenÌ, ûe kdybychom takovÈ chtÏli udÏlat, tak se n·m nepovede. Kdyû jsem tohle vidÏl a dÏti na to koukaly opravdu s†otev¯enou pusou, tak jsem nelenil a napsal jsem stÌûnost na Ministerstvo vnitra a na ⁄¯ad Prahy 1. OdpovÏdi, kter˝ch se mi dostalo, mÏ docela zarazily, protoûe v†podstatÏ mi bylo ozn·meno, ûe aplikace drogy nenÌ trestn˝ Ëin ani p¯estupek. Ale kdyû j· jsem jednou öpatnÏ zaparkoval na Praze 1, tak se mnou na oddÏlenÌ mÏstskÈ policie v†OpletalovÏ ulici jednali, jako kdybych byl nejvÏtöÌ zloËinec v†okolÌ, jako kdybych sp·chal b˘hvÌjak˝ trestn˝ Ëin, kdyû jsem v†nedÏli veËer zaparkoval na vyhrazenÈm parkoviöti, ale to, ûe pod okny se jim prod·vajÌ drogy, ûe si tam feù·ci ve¯ejnÏ pÌchajÌ, to je nezajÌm·, to je prostÏ v†po¯·dku, to p¯estupek nenÌ, a to mÏ tedy dost rozËililo. ï Kolik let je dÏtem, s†nimiû pracujete? To je vÏkov· kategorie pr·vÏ tÏch, kte¯Ì opouötÏjÌ dÏt-

skÈ domovy, to znamen· od patn·cti do osmn·cti let. M·me tam uû dokonce i nÏkterÈ plnoletÈ, ale jeötÏ studujÌ. V domovÏ z˘stanou aû do tÈ doby, neû jsou schopni postavit se opravdu na svoje vlastnÌ nohy. DÏtsk˝ domov se star· o†jejich prvnÌ bydlenÌ, kterÈ dostanou, bohuûel zpravidla jen na dobu urËitou, protoûe i mÌstnÌ ˙¯ad, kter˝ jim byt poskytne, chce mÌt z·ruku, ûe budou ¯·dnÏ platit n·jem, ûe budou norm·lnÌmi obËany. NechtÏjÌ to d·t nÏkomu, kdo by z bytu udÏlal nÏco, k†Ëemu byt nenÌ urËen. ï Kdo je hlavnÌm organiz·torem projektu? St¯edisko n·hradnÌ rodinnÈ pÈËe v†JelenÌ ulici, kde je ¯editelkou VÏduna Bubleov· a koordin·torkou tohoto projektu Renata JanÌËkov·. Je jich tam vÌc, teÔ jsem ¯ekl hlavnÌ jmÈna. D· se ¯Ìci, ûe uû jsou to i naöe kamar·dky, ûe jsme se s†lidmi ze st¯ediska skamar·dili, vÏ¯Ìm tomu, ûe i†kdybych j· mÏl nÏjak˝ problÈm sv˘j, ûe m˘ûu za nimi p¯ijÌt a urËitÏ i mnÏ poradÌ, protoûe spolupr·ce s†nimi je opravdu na vynikajÌcÌ ˙rovni a myslÌm, ûe za takovouto spolupr·ci by se leckter· organizace, kter· m· podobnou n·plÚ pr·ce, v˘bec nemusela stydÏt. ï JakÈ dalöÌ v˝znamnÈ subjekty kromÏ VäFS a VäE se angaûujÌ v†tomto projektu? JednÌm z†nejvÏtöÌch pomocnÌk˘ je City Bank, kter· nejenûe pom·h· formou dobrovolnÌk˘, to znamen·, ûe dobrovolnÌci ze City Bank se ˙ËastnÌ spolu s†n·mi r˘zn˝ch akcÌ, ale z·roveÚ poskytuje i prostory, takûe kdyû se dÏti dozvÌdajÌ o tom, jak˝m zp˘sobem d·t penÌze do banky, jak˝m zp˘sobem manipulovat s†platebnÌ kartou atd., tak se to dozvÌdajÌ na p˘dÏ banky. Banka v†sobotu, v†dobÏ, kdy m· zav¯eno, otev¯e jenom pro n·s a my setk·nÌ s†dÏtmi organizujeme p¯Ìmo v†budovÏ banky, takûe dÏti banku vidÌ na vlastnÌ oËi. VyzkouöÌ si tam bankomat, podÌvajÌ se, jak to vypad· na p¯ep·ûce, jak to vypad· na pokladnÏ, uvidÌ opravdovou smÏn·rnu, vidÌ tam kurzovou tabuli, protoûe dÏti z†dÏtskÈho domova se tÏûko s maminkou dostanou do banky, aby si vymÏnily valuty na dovolenou. ï Ned·vno jsi absolvoval. Co ti ökola dala a co ti vzala? äkola mi dala samoz¯ejmÏ v†prvnÌ ¯adÏ titul, vzdÏl·nÌ, rozhled v†urËit˝ch oblastech. NauËil jsem se nÏco novÈho, od toho ökola je. Vzala mi Ë·st volnÈho Ëasu, ale toho nelituji. To byly n·klady obÏtovanÈ p¯Ìleûitosti, jak by to ¯ekl docent ValenËÌk. Pracuji na pozici, kde je podmÌnkou magisterskÈ vzdÏl·nÌ, takûe j· jsem na tÈto pozici byl jenom s†p¯edpokladem, ûe ökolu dodÏl·m. Kdybych ökolu nedodÏlal, tak mÌsto musÌm opustit. MagisterskÈ vzdÏl·nÌ je jednou z†podmÌnek, aby ËlovÏk mohl urËitÈ profese vykon·vat, pryË jsou Ëasy, kdy praxe ökolu nahradila. Takûe to, co mi vzala, vÏ¯Ìm, dÌky tomu, ûe jsem ji absolvoval, se mi teÔ zase nahradÌ trochu jinou formou. A samoz¯ejmÏ jsem poznal hodnÏ fajn lidÌ, aù uû z†¯ad profesor˘, nebo spoluû·k˘, s†mnoh˝mi z˘st·v·me v kontaktu i po ukonËenÌ studia. A spoluûaËce G·binÏ chci podÏkovat, ûe mÏ dokopala k tomu, abych pokraËoval v†magisterskÈm programu ñ G·bino dÌky! Za rozhovor dÏkuje Patrik Doldûev.

Chybovati je lidskÈ - a svalit chybu na druhÈho jeötÏ lidötÏjöÌ.

listopad 2006

27

Studentsk· arÈna

T¯i mÏsÌce na Islandu T¯i mÏsÌce na Islandu ñ je to m·lo, nebo hodnÏ? ÿekl bych, ûe je to tak akor·t. Na tuto ot·zku jsem se totiû snaûil odpovÏdÏt p¯ed odjezdem na Island, kde jsem se rozhodl studovat jeden semestr na zdejöÌ Bifrˆst School of Business v r·mci programu Erasmus/Socrates. I teÔ po n·vratu dom˘ m˘ûu ¯Ìct, ûe na tuto ot·zku nenÌ jednoznaËn· odpovÏÔ, zda ano Ëi ne. Ale dost moûn· z·leûÌ i na poËasÌ a roËnÌm obdobÌ, v jakÈm se na tomto sopeËnÈm ostrovÏ pr·vÏ nach·zÌte. RozhodnÏ je tu co vidÏt, za tu dobu se tu d· navötÌvit hodnÏ mÌst, ale po¯·d tu zb˝v· mnoho kout˘, kterÈ stojÌ za to objevovat. To, jakÈ je poËasÌ, tak na tom asi z·leûÌ vöude na svÏtÏ a d· se ¯Ìci, ûe od nÏj se odvÌjejÌ dalöÌ aktivity a to, jak si danou zemi uûijete a†zapamatujete. MnÏ se zde poda¯ilo tr·vit celÈ lÈto od konce kvÏtna do konce srpna a zaûÌt na tomto severnÌm ostovÏ snad vöechny moûnÈ meteorologickÈ rozmary tÈto zemÏ. MÌstnÌ tvrdÌ o oblasti Borgarfjˆrdur, ûe se je to mÌsto s nejËastÏjöÌmi sr·ûkami, a my jsme takÈ mÏli p¯Ìleûitost se o tom p¯esvÏdËit. PoËasÌ je tu opravdu zakletÈ, nep¯edpovÏditelnÈ a nevyzpytatelnÈ.

Samotn˝ n·zev ökoly Bifrost znamen· v†islandötinÏ duha, kter· m· symbolizovat spojenÌ s†bohy. Toto univerzitnÌ mÏsteËko nabÌzÌ student˘m vöe, co bÏhem studia pot¯ebujÌ a po Ëem snad i touûÌ. K dispozici je tu knihovna, kopÌrovacÌ centrum, posilovna, vÌ¯ivky, pr·delna, obchod s potravinami a restaurace. O vÌkendech se cel· ökola vylidnÌ a z˘st·v· tu jen p·r student˘ vËetnÏ tÏch zahraniËnÌch. ZahraniËnÌm student˘m zde ökola poskytuje auto, coû je velmi milÈ, ale z·roveÚ v tÈto odlehlÈ oblasti tak trochu i nezbytnÈ. Protoûe na vÏtöÌ n·kupy je t¯eba jezdit do vzd·lenÈho Borgarnesu ba i cestov·nÌ je p¯ÌjemnÏjöÌ a vzhledem k cen·m jÌzdenek autobus˘ i v˝raznÏji levnÏjöÌ. SystÈm v˝uky a hodnocenÌ p¯edmÏt˘ je trochu odliön˝ od toho, co jsem znal z†domova. ZdejöÌ vyuËujÌcÌ kladou p¯edevöÌm velk˝ d˘raz na psan˝ projev a zahrnou v·s eseji vöeho druhu. V˝sledn· zn·mka je tvo¯ena pr˘mÏrem dosaûen˝ch bod˘ za jednotlivÈ pr·ce. Nespornou v˝hodu to m· v tom, ûe se ËlovÏk otrk· v†psanÌ anglickÈho textu. Co si vzÌt s sebou

A co ökola äkola se nach·zÌ zhruba 35 kilometr˘ od mÏsta Borgarnes v oblasti Borgarfjˆrdur a 110 kilometr˘ od ReykjavÌku. V okolÌ ökoly je vidÏt, ûe kaûd˝m rokem se zde buduje a†stavÌ†dalöÌ novÈ z·zemÌ pro studenty a zamÏstnance ökoly. O†tom, ûe tomu tak je, n·s p¯esvÏdËil d˘kaz ËilÈho stavebnÌho ruchu za naöeho pobytu, kdy se budovaly novÈ apartm·ny pro studenty a rozöi¯ovala se i kav·rna s restauracÌ. äkola se neust·le rozr˘st· i poËtem student˘ a je velice pravdÏpodobnÈ, ûe p¯i tomto tempu bude Bifrˆst za chvÌli vypadat jako samostatnÈ mÏsto. V souËasnÈ dobÏ ûije v†tomto univerzitnÌm mÏsteËku na 600 student˘ vËetnÏ zamÏstnanc˘ ökoly a do budoucna se poËÌt· s 1000.

PoËasÌ je tu velmi promÏnlivÈ a vÌtr krut˝ a vöudyp¯Ìtomn˝. A ne nadarmo se o Islandu ¯Ìk·, a potvrdilo mi to i†nÏkolik student˘, ûe Island nem· poËasÌ, ale jen uk·zky poËasÌ. Pr˘mÏrn· teplota v lÈtÏ se tu pohybuje v rozmezÌ od 13 do 15 stupÚ˘, takûe kraùasy si tu ËlovÏk moc neuûije. A†pr·vÏ z tÏchto d˘vod˘ se tu hodÌ dobr· vÏtrovka, Ëepice, rukavice a dobrÈ, opravdu dobrÈ pohorky. DobrÈ pohorky z toho d˘vodu, ûe ch˘ze po l·vov˝ch polÌch je zr·dn· a kamÌnky jsou pomÏrnÏ dost ostrÈ. DoporuËuji vyvarovat se chyby, kterou jsem udÏlal, i†kdyû jsem na ni byl upozornÏn, a to nebrat si potraviny, jako jsou tÏstoviny a r˝ûe. Ty jsou na Islandu stejnÏ levnÈ jako v »ech·ch a jeöte se uöet¯Ì p·r kilo v batohu. JedinÈ, co se vyplatÌ, je vzÌt si sebou ko¯enÌ vöeho druhu. Kam se podÌvat V prvÈ ¯adÏ doporuËuji navötÌvit term·lnÌ l·znÏ Modr· laguna, kterÈ se nach·zejÌ na cestÏ z KeflavÌku do ReykjavÌku. Protoûe nenÌ nic p¯ÌjemnÏjöÌho, neû po dni str·venÈm v†letadle zaËÌt n·vötÏvu Islandu pr·vÏ horkou koupelÌ. Namodral· barva vody je zp˘sobena rozpadajÌcÌmi ¯asami a†rozpuötÏn˝mi miner·ly. ÿÌk· se, ûe bahno s obsahem soli m· lÈËebnÈ ˙Ëinky. Obdobnou atrakci (z·ûitek) si lze taktÈû dop¯·t u jezera M˝vatn na severu ostrova. A i kdyû tato krajina m· r·z opravdu krajiny mÏsÌËnÌ, vyplatÌ se nepospÌchat a zastavit se v zelenÈ o·ze strom˘, kter· se nach·zÌ v rezervaci u jezera M˝vatn. S ohledem na malÈ procento les˘, co se na Islandu nach·zÌ, p˘sobÌ tento les jako balz·m na duöi a pohled na stromy, kterÈ tak trochu p¯ipomÌnajÌ domov s pozadÌm vysok˝ch hor, je pohledem, kter˝ neomrzÌ.

Term·lnÌ l·znÏ Modr· laguna

Kdo se smÏje naposled - tomu z¯ejmÏ v·ö vtip nedoöel.

28


Studentsk· arÈna NepochybnÏ nelze opomenout n·vötÏvu ReykjavÌku a†p¯i tÈ p¯Ìleûitosti navötÌvit p·r mÌst v okolÌ alespoÚ jednou. SmÏrem na severov˝chod se nach·zejÌ hned t¯i turistickÈ cÌle, kterÈ lze navötÌvit p¯i jednÈ cestÏ. Je to Thingvellir, Geysir a Gullfoss. Rezervace v oblasti Thingvellir je zn·m· p¯edevöÌm jednÌm z nejstaröÌch z·konod·rn˝ch shromaûdiöù a tÌm je Alting. OkolÌ jezera je tu vcelku plochÈ, a tak se tu d· str·vit velmi kr·snÈ odpoledne nen·roËn˝mi proch·zkami. DalöÌ z nejnavötÏvovanÏjöÌch atrakcÌ je pr·vÏ Geysir Strokkur, kter˝ pat¯Ì mezi nejaktivnÏjöÌ islandskÈ gejzÌry; st¯Ìk· s r˘znou intenzitou aû do v˝öky okolo 20 metr˘ a to kaûdÈ 3 aû 4 minuty. Necel˝ch 10 kilometr˘ d·le po silnici se nach·zÌ podle mne jeden z nejkr·snÏjöÌch vodop·d˘ celÈho Islandu a tÌm je Gullfoss (Zlat˝ vodop·d). ÿeka HvÌt· zde stÈk· do kaÚonu, kter˝ je hlubok˝ 70 metr˘ a dlouh˝ 2,5 kilometru. Samotn˝ vodop·d mÏ¯Ì sice jen 32 metr˘, ale p¯i sluneËnÈm dni, kdy se tvo¯Ì p¯es cel˝ kaÚon duha, nikoho urËitÏ nezamrzÌ, ûe se nenach·zÌ u†toho nejvyööÌho vodop·du. SkvÏl˝m z·ûitkem je i pozorov·nÌ velryb, kterÈ nabÌzÌ hned nÏkolik cestovnÌch spoleËnostÌ aù uû p¯Ìmo z ReykjavÌku, nebo z H˙savÌku. V˝hodou H˙savÌku je, ûe se jedn· o klidnÏjöÌ ryb·¯skÈ mÏsteËko, neû je ReykjavÌk, a kr·sa zasnÏûen˝ch vrcholk˘ hor na obzoru, kterÈ sledujete z paluby plachetnice, je neopakovateln·. A o d˘vod vÌc, proË pr·vÏ H˙savÌk, m˘ûe b˝t i fakt, ûe pro cestovatele, kte¯Ì si chtÏjÌ udÏlat koleËko a objet cel˝ ostrov, m˘ûe b˝t zast·vka v tomto mÏstÏ p¯Ìjemn˝m zpest¯enÌm. DalöÌm fenomÈnem tohoto ostrova, kter˝ nelze p¯ehlÈdnout, jsou ledovce, jichû je tu hned nÏkolik a nenÌ moûnÈ p¯i cest·ch na nÏjak˝ nenarazit. TÌm nejvÏtöÌm a takÈ nejnavötÏvovanÏjöÌm je Vatnajˆkull, kter˝ zabÌr· plochu okolo 8300 km2. Tato oblast si zaslouûÌ pozornost snad kaûdÈho n·vötÏvnÌka, kter˝ m· tu moûnost cestovat po Islandu. Zvl·ötÏ potom ledovcovÈ jezero Jˆkuls·rlÛn, ve kterÈm plujÌ kusy ledu, odlomivöÌ se z ledovcovÈho p·su, a p¯ilehl· p¯ÌrodnÌ rezervace v okolÌ Skaftafell s Ëetn˝mi turistick˝mi stezkami. Island a jeho divok· p¯Ìroda nabÌzÌ mnoho a bÏhem 3†mÏsÌc˘ je nemoûnÈ stihnout vöe. A to nemluvÌm o r˘z-

Vodop·d Dettifoss

n˝ch festivalech a slavnostech, kterÈ se p¯es lÈto konajÌ snad o kaûdÈm vÌkendu, takûe nenÌ v sil·ch bÏûnÈho smrtelnÌka stihnout opravdu vöechno. Z vlastnÌ zkuöenosti mohu doporuËit a to nejen milovnÌk˘m adrenalinov˝ch sport˘ lezenÌ po ledovci. PokuöenÌ vylÈzt (jen v doprovodu pr˘vodce) na tu hromadu ledu odol· jen m·lokdo. Aktivit pro milovnÌky adrenalinov˝ch sport˘ je tu poûehnanÏ a kaûd˝ si tu p¯Ìjde na svÈ. OstatnÏ uû sama islandsk· p¯Ìroda k tomu p¯Ìmo vybÌzÌ. Z vlastnÌch zkuöenostÌ mohu takÈ jeötÏ doporuËit rafting na jednÈ z mnoha ledovcov˝ch ¯ek a önorchlov·nÌ v k¯iöù·lovÏ ËistÈm a pr˘zraËnÈm jeze¯e Thingvallavathn. MoûnÈ je vöe od p˘jËenÌ snÏûn˝ch sk˙tr˘ aû po vyhlÌdkovÈ lety nad horami. Snad jen paraglading tu nenÌ moûnÈ provozovat z d˘vod˘ vöudy p¯ÌtomnÈho a velmi silnÈho vÏtru. Rada jezdit na Islandu velmi opatrnÏ zde platÌ dvojn·sob. V p¯ÌpadÏ, ûe bude t¯eba sjet z asfaltovÈ silnice (a ûe se to stane, je vÌc neû jistÈ), protoûe v nÏkter˝ch Ë·stech ostrova a do nÏkter˝ch mÌst jinÈ cesty neû praönÈ, tvo¯enÈ ujeûdÏn˝m ötÏrkem a hlÌnou s Ëetn˝mi v˝moly, nevedou. A takÈ je t¯eba d·vat bedliv˝ pozor na vöudyp¯ÌtomnÈ ovce, kterÈ pobÌhajÌ okolo silnic, a kdyû projÌûdÌ auto, zaËnou panika¯it a jsou schopnÈ se vrhout p¯Ìmo pod kola. Velkou tradicÌ a souË·stÌ islandskÈ kultury je koup·nÌ ve vÌ¯ivk·ch a venkovnÌch bazÈnech, kterÈ se tu nach·zejÌ opravdu na kaûdÈm kroku. NenÌ snad û·dnÈho malÈho mÏsta, ba i vÌkendovÈho rodinnÈho domku, kde by tato vymoûenost nebyla. A nezn·m nic lepöÌho po dlouhÈm dni, neû ûe ËlovÏk m˘ûe spoËinout v teplÈ l·zni a kochat se okolnÌ krajinou.

Jezero M˝vatn

Na z·vÏr mi dovolte jeötÏ jednu malou radu: NespÏchat a nesnaûit se stihnout vöe za kaûdou cenu a opravdu si vychutnat kaûd˝ moment, aù uû jste kdekoliv. Tak aby se v·m kaûd· chvÌle a kaûd˝ obraz krajiny, obyvatel a kamar·d˘ vryly hluboko do pamÏti. Jednou na to budeme jak vy, tak j· urËitÏ s radostÌ vzpomÌnat. Radek Buöta 2. roËnÌk mgr. studia

P¯·tele zÌsk·v·me a ztr·cÌme, jen nep¯·tel po¯·d jenom p¯ib˝v·.

listopad 2006

29

Studentsk· arÈna

PracovnÌ trh EU (2) ñ ANGLIE Co udÏlat p¯ed odjezdem do Anglie Za pracÌ do Anglie se m˘ûete vydat buÔ na vlastnÌ pÏst a zaËÌt hledat pr·ci aû konkrÈtnÏ ve v·mi vybranÈ anglickÈ lokalitÏ, anebo vyuûÌt sluûeb r˘zn˝ch agentur, internetu atp. V†prvnÌm p¯ÌpadÏ musÌte poËÌtat s tÌm, ûe se m˘ûete vr·tit s†nepo¯Ìzenou a†tento Ñv˝letì v·s m˘ûe vyjÌt na docela sluönou sumu penÏz, nicmÈnÏ pokud tak chcete uËinit, tak poËÌtejte spÌöe s†tÌm, ûe zpoË·tku nenajdete pr·ci, kter· odpovÌd· vaöÌ kvalifikaci, oËek·v·nÌm atp. Je takÈ dobrÈ si uvÏdomit, ûe s v˝bÏrem lokality roste öance na ˙spÏch nalezenÌ pr·ce. V†souËasnÈ dobÏ zaûÌv· ÑrozkvÏtì pracovnÌ trh na severu Anglie tzn. mÏsta jako Manchestr, Leeds atp. Tato mÏsta a dalöÌ by na tom p¯i†hled·nÌ ÑprvnÌì pr·ce mÏla b˝t urËitÏ lÈpe neû nap¯. Lond˝n, kde je obrovsk· nabÌdka levnÈ pracovnÌ sÌly p¯ev·ûnÏ z†Polska (nap¯. sehnat mÌsto v†McDonalds je pr˝ tÈmÏ¯ nemoûnÈ). UrËitÏ bych doporuËil i jih Anglie, kam se jezdÌ rekreovat AngliËanÈ, nap¯. oblast v okolÌ mÏsta Bournemouth, kde byste mohli nalÈzt uplatnÏnÌ v†gastronomick˝ch sluûb·ch, tedy v†r˘zn˝ch hotelÌch, barech, restauracÌch atp. (TIP: V p¯ÌpadÏ, ûe budete pracovat jako obsluha, nap¯. servÌrka, ËÌönÌk, pak neoËek·vejte, ûe budete dost·vat nÏjakÈ ÑspropitnÈì, a proto si dohodnÏte co nejvyööÌ odmÏnu jiû p¯ed samotn˝m n·stupem do pr·ce ñ n·klady na ûivot jsou v†Anglii podstatnÏ vyööÌ, neû je tomu v†»eskÈ republice; minim·lnÌ mzda v†Anglii je v†souËasnÈ dobÏ z·konem stanovena na 5,05 GBP za odpracovanou hodinu, nicmÈnÏ tak jako vöude se tato norma d· obejÌt, nap¯. vÏtöÌm poËtem odpracovan˝ch hodin atp.) Pokud to s†pracÌ v†Anglii mÌnÌte v·ûnÏ, ¯eknÏme alespoÚ na jeden rok, tak bych doporuËil pro nalezenÌ pr·ce vyuûÌt sluûeb pracovnÌ agentury Ëi vyhled·vat pr·ci pomocÌ internetu p¯Ìmo na str·nk·ch zamÏstnavatel˘, agentur, inzer·t˘ v†Anglii a dalöÌch. NÏkterÈ solidnÌ anglickÈ pracovnÌ agentury p˘sobÌ jiû i v†Praze a dalöÌch vÏtöÌch mÏstech v »R (staËÌ, kdyû si do vyhled·vaËe zad·te ÑpracovnÌ agentury anglieì). SolidnÌ agenturu pozn·te dle ÑkvalitnÌchì referencÌ, dÈlky p˘sobenÌ na trhu, spolupr·ce se zamÏstnavateli atp., ale i nap¯Ìklad podle toho, ûe takov· agentura po v·s nechce v˘bec û·dnÈ penÌze, û·dnÈ poplatky za registraci atp. Pokud narazÌte na agenturu, kter· po v·s bude poûadovat jakoukoliv Ë·stku za poskytovanÈ sluûby, tak od takovÈ agentury jednoznaËnÏ dejte radÏji Ñruce pryËì. Pouûijete-li k†nalezenÌ pr·ce v†Anglii internetu (tzn. opÏt pomocÌ r˘zn˝ch vyhled·vaË˘, p¯ÌmÈ oslovenÌ firem, v kter˝ch byste r·di chtÏli pracovat atp.), tudÌû se nebudete spolÈhat na agentury a ani nepojedete na Ñblindì, tak ze zkuöenosti vÌm, ûe to chce Ëas a vytrvalost (je moûnÈ, ûe budete posÌlat i†desÌtky mail˘, neû nÏkdo na v·ö e-mail zareaguje) a v†neposlednÌ ¯adÏ mÌt dob¯e napsan˝ ûivotopis. JAK SE ZAÿÕDIT V†ANGLII V†p¯ÌpadÏ, ûe jste jiû v†Anglii, mÏli byste udÏlat n·sledujÌcÌ: NejjednoduööÌ to budete mÌt, pokud seûenete pr·ci p¯es agenturu Ëi p¯es internet a firma v·s tedy v†obou p¯Ìpadech pozve, vÏtöinou zajistÌ ubytov·nÌ a takÈ poradÌ se vöÌm, co je pot¯eba ze zaË·tku za¯Ìdit. V†p¯ÌpadÏ, ûe vyrazÌte sami potom byste mÏli udÏlat minim·lnÏ n·sledujÌcÌ (toto samoz¯ejmÏ platÌ i v†prvnÌch dvou p¯Ìpadech, tzn. kdy jedete do Anglie p¯es agenturu Ëi si seûenete pr·ci p¯es internet, ale jak

jsem jiû uvedl, tam se p¯edpokl·d·, ûe v·m poradÌ p¯Ìmo zamÏstnavatel, Ëi byste to po nÏm mÏli poûadovat). NalÈzt ubytov·nÌ v†Anglii vÏtöinou nenÌ problÈm, m˘ûete si pronajmout buÔ pokoj, anebo p¯Ìmo nÏjak˝ byt (z·leûÌ na vaöich finanËnÌch moûnostech). Pozor! Pokud budete podepisovat jakoukoliv smlouvu ohlednÏ n·jmu, tak doporuËuji detailnÏ prostudovat, co podepisujete (toto platÌ obecnÏ), p¯edevöÌm na jakou dobu podepisujete pron·jem, kolik ËinÌ poË·teËnÌ vklad Ñtzv. bondì, kdy ho vr·tÌ a za jak˝ch podmÌnek a dalöÌ n·leûitosti (nebude-li v·m cokoliv jasnÈ, radÏji se hned ptejte). Smlouvu tedy vûdy d˘kladnÏ prostudujte, a to i†v†p¯ÌpadÏ, ûe v·m ubytov·nÌ seûene firma, u kterÈ budete pracovat. Ned˘slednost by se v·m i v†tomto p¯ÌpadÏ mohla v†budoucnu velmi nevyplatit. Jakmile jste naöli pr·ci i ubytov·nÌ, tak si zajdÏte do nÏjakÈho mÌstnÌho (lok·lnÌho) Jobcentre Plus nebo Social Security Office (seznam Jobcentres a Social Security Offices najdete minim·lnÏ na internetu Ëi v†mÌstnÌch Yellow Pages ñ podle toho, kde budete v†Anglii pracovat; nebo m˘ûete zavolat na ËÌslo +44 0845 6000643, kde v·m taktÈû poradÌ) a domluvte si sch˘zku pro zÌskanÌ National Insurance Number (NIN; jde o kombinaci ËÌsel a pÌsmen). Na NIN sch˘zku v·s pozvou zhruba po dvou t˝dnech. Pak absolvujete NIN interview, kde se v·s budou vypt·vat na r˘znÈ vÏci (pr·ce, jak jste dlouho v†Anglii, co dÏl·te atp.), a pokud projdete (vÏtöinou kaûd˝ ûadatel projde), tak do 3ñ4 t˝dn˘ od interview v·m zaölou na adresu v†Anglii vaöe unik·tnÌ NIN ËÌslo, kterÈ m·te p¯idÏlenÈ uû na cel˝ ûivot, tzn. i kdybyste pak jeli zp·tky do »ech na ¯eknÏme 10 let a vr·tili se pak do Anglie, ËÌslo v·m z˘st·v· st·le. NIN ËÌslo se ned· p¯evÈst na jinou osobu. Po obdrûenÌ NIN ËÌsla se m˘ûete uch·zet o snÌûenÌ danÌ (p¯ed obdrûenÌm a poû·d·nÌm o snÌûenÌ danÌ platÌte cca dvojn·sobnÈ danÏ, takûe je dobrÈ si NIN ËÌslo vy¯Ìdit co nejd¯Ìve) a to tak, ûe s†potvrzenÌm NIN ËÌsla zajdete do mÌstnÌ HM Revenue&Customs (seznam HM Revenue&Customs m˘ûete nalÈzt opÏt na internetu Ëi v mÌstnÌch Yellow pages, vÏtöinou b˝vajÌ v†kaûdÈm vÏtöÌm mÏstÏ), kde jim p¯edloûÌte NIN ËÌslo, pracovnÌ smlouvu, v˝platnÌ p·sku, a je moûnÈ, ûe budou poûadovat i smlouvu o n·jmu bytu (seznam poûadovan˝ch dokument˘ se m˘ûe liöit p¯Ìpad od p¯Ìpadu, ale vesmÏs je to Ñz·kladì, kter˝ byste p¯i û·dosti mÏli mÌt p¯i sobÏ). PotÈ co p¯edloûÌte vöechny n·leûitosti HR Revenue&Cystome, tak v·m poölou Tax Code a budete automaticky platit menöÌ danÏ. SouËasnÏ je nutnÈ zaloûit si bÏûn˝ ˙Ëet v†bance, a je logickÈ mÌt ho zaloûen˝ d¯Ìve, neû p¯ijde prvnÌ v˝plata. K†tomu budete pot¯ebovat opÏt n·jemnÌ smlouvu na vaöe jmÈno, pracovnÌ smlouvu, pop¯. v˝platnÌ p·sku, nÏjak˝ ˙Ëet (nap¯. za vodu, plyn atp.), pas a nÏjak˝ form·lnÌ dopis z†nÏjakÈho ˙¯adu, t¯eba pr·vÏ z†˙¯adu HR Revenue&Customs atp. S bankou se d· vöak domluvit, z·leûÌ na vaöich vyjedn·vacÌch schopnostech; jakou banku si vyberete, respektive na jakÈho obchodnÌka narazÌte atp. Toto by mÏlo postaËit na zaË·tek, abyste v†Anglii nemÏli problÈmy s†˙¯ady, aby vöe bylo v†po¯·dku a ofici·lnÌ cestou, abyste neplatili p¯Ìliö vysokÈ danÏ. DalöÌ kroky, kterÈ Ñpodnikneteì navÌc, by uû mÏly jen zp¯Ìjemnit v·ö, nejen, pracovnÌ pobyt v†Anglii. ⁄spÏch na trhu pr·ce v†Anglii p¯eje David äÌma

Jakmile nÏco upustÌte, vûdycky to m· neblah˝ dopad.

30


2. roËnÌk mgr. studia

Studentsk· arÈna

IT okÈnko JeötÏ st·le se ve svÈm okolÌ setk·v·m s†lidmi, kter˝m instalace bezpeËnostnÌch program˘ p¯ipad· jako zbyteËnÈ zatÌûenÌ kapacity poËÌtaËe. D˘vodem nÏkter˝ch m˝ch koleg˘ pro podstupov·nÌ velmi vysokÈho bezpeËnostnÌho rizika tÌm, ûe svÈ PC nechajÌ bez pat¯iËnÈ ochrany, jsou kupodivu samotn· Windows (respektive jejich nestabilita). ÑVûdyù stejnÏ jednou za Ëas musÌm celÈ Winy p¯einstalovat, tak proË se chr·nit.ì P·dn˝m d˘vodem, proË se chr·nit, je p¯edevöÌm to, ûe nezabezpeËenÈ poËÌtaËe neohroûujÌ pouze data nechr·nÏnÈho uûivatele, ale i dalöÌ uûivatele internetu. Ned·vno zve¯ejnÏn· studie spoleËnosti PandaLabs mluvÌ jasnÏ: Ñ70 % vöech vir˘ a trojsk˝ch konÌ bylo naprogramov·no kv˘li zisku penÏz ñ a to vaöich penÏzì1 . Nechr·nÏnÈ poËÌtaËe slouûÌ jako zombie, kter· a) poskytujÌ svoji kapacitu k†nekal˝m, Ëasto z·ke¯n˝m Ëinnostem ñ nap¯Ìklad DoS (denial of service) ˙tok˘m, b) poskytujÌ sv· data ñ nap¯Ìklad pro ˙Ëely marketingu. To vöe samoz¯ejmÏ ËinÌ bez vÏdomÌ uûivatele. ÑTÈmÏ¯ 90 % vöech PC priv·tnÌch uûivatel˘ je infikov·no spywarem, 60†% postihl adware a asi ve 30 % z†nich se usadily trojskÈ konÏì2 . DneönÌ IT okÈnko se bude, jako jiû obvykle a nejen z†v˝öe uveden˝ch d˘vod˘, vÏnovat problematice poËÌtaËovÈ bezpeËnosti. ZamÏ¯Ìme se na programy odstraÚujÌcÌ spyware a rootkity. ObÏ tyto kategorie parazit˘ jsou nebezpeËnÈ a vyûadujÌ naöi pozornost. Zvl·ötnÌ pozornost si zaslouûÌ p¯edevöÌm rootkity. V p¯edeölÈm Ël·nku jsem se zmÌnil o existenci program˘ p¯ipraven˝ch k boji s†rootkity (rootkity jsou nebezpeËnÌ parazitÈ vyznaËujÌcÌ se velmi vyspÏl˝mi schopnostmi rezistence v˘Ëi souËasn˝m antivirov˝m a antispywareov˝m program˘m ñ vÌce viz kauza Sony DRM ñ IT OkÈnko, Xadonia, ˙nor 2006 a www. rootkit.cz). M· oËek·v·nÌ vyj·d¯en· v†p¯edeölÈm Ël·nku byla bohuûel aû moc optimistick·. Softwareov· ¯eöenÌ slibujÌcÌ boj s†rootkity sice existujÌ, ale jejich re·ln· ˙Ëinnost je Ëasto nedostaËujÌcÌ. O tom, jakÈ ¯eöenÌ je pro boj se spywarem a†rootkity optim·lnÌ, se zde sice nedoËtete, ale probereme si zde v˝sledky ned·vno uve¯ejnÏn˝ch laboratornÌch test˘ vybran˝ch anti-spyware ¯eöenÌ zahrnujÌcÌ v†sobÏ 1 2

Chip 08/06, strana 18 Chip 08/06, strana 18

takÈ prost¯edky pro detekci rootkit˘ (vzhledem k†ml·dÌ windowsovsk˝ch rootkit˘ nenajdeme na trhu mnoho program˘ specializovan˝ch pouze na boj s†rootkity. P·r takov˝ch n·stroj˘ sice existuje, ale dle mÈho n·zoru jsou naps·ny spÌöe pro odbornÌky neû pro Ñlaickouì ve¯ejnost), coû n·m umoûnÌ vytvo¯it si alespoÚ Ë·steËnÏ n·stin moûnÈ strategie obrany naöich Ñmil·Ëk˘ì p¯ed touto hrozbou. Test antispywareov˝ch program˘, kterÈ podle tvrzenÌ v˝robc˘ dok·ûÌ vyhledat a eliminovat rootkity, byl uve¯ejnÏn v†z·¯ijovÈm vyd·nÌ Ëasopisu Chip. Experti podrobili vybranÈ programy dvout˝dennÌmu testov·nÌ. V†oblasti detekce a likvidace spyware se zamÏ¯ili na dvÏ z·kladnÌ oblasti: 1) vyhled·nÌ neaktivnÌho spyware (on-demand test), 2) hled·nÌ aktivnÌho spyware (on-access test). V†on-demand testu si nejlÈpe vedl AntiSpyware 2006 od spoleËnosti McAfee, kter˝ dok·zal rozpoznat 82 % neaktivnÌho spyware. Nejh˘¯e pak dopadly v†tÈto oblasti n·stroje Spybot Search & Destroy, AntiSpion a ZoneAlarm. Tyto odhalily mÈnÏ neû 10 % neaktivnÌho spyware. P¯edevöÌm n·stroj Spybot Search & Destroy je, dle m˝ch pozorov·nÌ, velmi oblÌben˝m a pomÏrnÏ rozöÌ¯en˝m n·strojem ochrany osobnÌch poËÌtaË˘ pro svoji p¯ÌvÏtivost, ale p¯edevöÌm proto, ûe je zdarma. V˝sledky on-access testu dopadly naötÏstÌ o nÏco p¯ÌznivÏji. PrvnÌ mÌsto stejnÏ jako v†p¯ÌpadÏ on-demand testu obsadil produkt AntiSpyware 2006. NejhoröÌ v˝kony pak p¯edvedly n·stroje spoleËnostÌ ZoneLabs (ZoneAlarm) a Data Becker (AntiSpion), kterÈ odchytily pouze 55 % spyware. Zd·lo by se, ûe n·stroj Antispyware 2006 je tedy hledanou Ñide·lnÌ volbouì ochrany proti spyware. Pro negativnÌ odpovÏÔ ale svÏdËÌ p¯edevöÌm jeho ÑzmateËnÈì uûivatelskÈ prost¯edÌ. P¯ed samotnou instalacÌ programu vyûaduje spoleËnost McAfee instalaci Ñz·kladnÌho prost¯edÌì balÌku Internet Security Suite. Toto prost¯edÌ se potÈ star· o aktualizace danÈho produktu a†p¯ÌpadnÏ o dokupov·nÌ dalöÌch produkt˘, kterÈ jsou dÌky tomuto Ñz·kladnÌmu prost¯edÌì pod jednou st¯echou. Vöechny, aû na AntiSpyware. Ten m· v†menu speci·lnÌ poloûku (jako by ani nemÏl b˝t souË·stÌ balÌku)! Druhou nep¯ÌjemnostÌ m˘ûe b˝t pomÏrnÏ dlouh˝ Ëas pot¯ebn˝ ke skenov·nÌ (nejdelöÌ ze vöech testovan˝ch produkt˘) a†ÑjednoduchÈì uûivatelskÈ rozhranÌ. Laik (pokud se dostane do hlavnÌho okna programu) nad uûivatelsk˝m

prost¯edÌm zaj·s· ñ û·dnÈ podrobnÏjöÌ nastavov·nÌ, par·da. Nep¯ÌjemnÈ ovöem je, ûe moûnosti podrobnÏjöÌho nastavenÌ nejsou ÑumnÏì skryty p¯ed zraky zaË·teËnÌk˘ ñ chybÏjÌ zcela! Nalezneme-li v†poËÌtaËi prost¯ednictvÌm anti-spyware programu spyware, m˘ûeme zaj·sat. SkvÏlÈ, teÔ uû staËÌ jen zm·Ëknout tlaËÌtko pro odstranÏnÌ nalezen˝ch parazit˘ a m·me vyhr·no. Chyba l·vky. Jiû zmiÚovan˝ AntiSpyware dok·ûe efektivnÏ odstranit pouze 70 % ökodlivÈho kÛdu a jen polovinu z·znam˘ v†registrech (nutno podotknout, ûe mnoho spyware naruöuje bezpeËnost operaËnÌho systÈmu pr·vÏ prost¯ednictvÌm registr˘). NejlÈpe v†odstraÚov·nÌ tÏchto parazit˘ dopadl program SpySweeper, kter˝ dok·zal odstranit 75 % nalezenÈho spyware a 70 % z·znam˘ z†registr˘. Na poslednÌch p¯ÌËk·ch se umÌstily n·stroje SimonTools AntiSpyware a AntiSpion. V†kategorii rozpozn·nÌ rootkit˘ si†naopak nejlÈpe vedly n·stroje od Ashampoo a SimonTools, kterÈ rozpoznaly 100 % neaktivnÌch rootkit˘. Na poslednÌch p¯ÌËk·ch se umÌstily n·stroje od Microsoftu, Data Beckeru a Lavasoftu (velmi zn·m˝ a velmi rozöÌ¯en˝ n·stroj AdAware). Tyto n·stroje nenaöly ani jeden neaktivnÌ rootkit. Detekce aktivnÌch rootkit˘ dopadla velmi neuspokojivÏ. NejlÈpe dopadl n·stroj spoleËnosti Ashampoo, kter˝ dok·zal detekovat pouze 78 % aktivnÌch rootkit˘. Vzhledem k†nebezpeËnosti a z·ke¯nosti tÏchto parazit˘ nelze toto procento povaûovat za uspokojivÈ. Jak vidno, nalezenÌ nejlepöÌ ochrany v†oblasti zabezpeËenÌ p¯ed spyware a rootkity nenÌ v˘bec jednoduchÈ. Na z·kladÏ v˝öe uveden˝ch dat nemohu pro ochranu soukromÌ a bezpeËnosti v†tÈto oblasti doporuËit samostatnÏ ani jeden z†v˝öe uveden˝ch produkt˘. Dle mÈho n·zoru je nutno pro zajiötÏnÌ poûadovanÈ ˙rovnÏ zabezpeËenÌ pouûÌt kombinaci tÏchto n·stroj˘ nebo n·kup drahÈho komplexnÌho bezpeËnostnÌho balÌku. Ani ten vöak nezaruËÌ uûivateli 100% bezpeËÌ. Pavel Skotnica 2. roËnÌk mgr. studia

NevÌö-li si s nÏËÌm rady, udÏlej z toho p¯ednost.

listopad 2006

31

LISTOPAD Inaugurace rektorky. Konference Lidský kapitál

Recommend Documents