LISTOPAD 2009 PŘIPRAVENO PRO. ri. Heřmanova 22, PRAHA 7 Tel.: , Fax:

M OŽ N O S T I R E A L I Z A C E Z A Ř Í Z E N Í P R O E N E R G E T I C K É V Y U Ž I T Í O D P A D U N A Ú Z E M Í S T Ř E D O Č E S K É H O K R A JE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z VÝZKUMU VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ LISTOPAD 2009

P ŘIP RAVENO PRO

Heřmanova 22, 170 00 PRAHA 7 Tel.: +420 220 190 580, Fax: +420 220 190 590. E-Mail: [email protected]

r i.

OČI, KTERÉ VIDÍ VÍC Markent, s.r.o., je společnost specializovaná na výzkum trhu a návazné marketingové poradenství. Nabídkou metod se profilujeme jako full‐service agentura, nicméně důraz klademe zejména na kvantitativní přístupy. Naší snahou je maximálně využívat znalostí našich pracovníků z oblasti hromadného zpracování dat a jejich hloubkové analýzy. S pomocí specializovaného statistického softwaru využíváme sofistikovaných statistických postupů (např. analýza vícerozměrných regresních modelů, faktorová analýza); pokud to vyžaduje povaha projektu, definujeme pomocí clustrové analýzy jednotlivé segmenty cílové skupiny, analyzujeme časové řady, realizujeme predikci trendů a přicházíme s řešením celé řady dalších úloh. Pracovníci společnosti Markent kladou důraz na správnou aplikaci vhodných výzkumných postupů, které přinášejí spolehlivé údaje z různorodých oblastí podnikání. Ve společných týmech tvořených našimi pracovníky a zástupci zadavatele výzkumu pak rozšiřují detailní znalosti zadavatele z konkrétních oborů o naše zkušenosti se získáváním a správou dat a znalostí. Přestože

naše

a marketingových

schopnosti problémů,

pokrývají

široké

specializujeme

spektrum

obchodních

se zejména

na výzkumy

spotřebitelů, reklamní analýzy a realizaci satisfakčních studií. Kromě přípravy řady výzkumných projektů pro jednotlivé zadavatele, realizujeme každoročně také řadu výzkumů agenturní formou. Cílem těchto výzkumů, které nemají žádného konkrétního zadavatele, je podrobná analýza soudobých trendů v oblasti nákupního chování, spotřebitelských preferencí a vztahů mezi výrobci či poskytovateli služeb a zákazníky (popř. spotřebiteli či uživateli). Společnost Markent byla založena v roce 1995 a v současnosti disponuje sítí 886 vyškolených tazatelů pokrývajících celé území ČR.

MOŽNOSTI REALIZACE ZAŘÍZENÍ PRO ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADU NA ÚZEMÍ STŘEDOČESKÉHO KRAJE

OBSAH

OBSAH

Obsah .................................................................................. ii Seznam grafů ...................................................................... iii 1. Úvod ................................................................................ vi 1 .1 Metodika výzkumu ................................................................. v i i 1 .2 Vysv ě tlivky .......................................................................... v i i 1 .3 C ha ra k te r is tika sta ti st i ck ý c h v e l ič in ...................................... viii

2. Přehled výsledků výzkumného šetření ................................ 1 2 .1 SOUHR N V YBRA NÝCH ZP ŮS O BŮ ZPRACOVÁNÍ ODPADU .................. 1 2 .2 ODSTRA ŇOVÁNÍ OD PADŮ S PALOVÁ N ÍM VE S PA LOV NĚ KOMU NÁLNÍHO ODPADU ............................................................ 9 2 .3 ODSTRA ŇOVÁNÍ OD PADŮ UK LÁDÁ NÍ M NA SK LÁDKU KOMU NÁLNÍHO ODPADU ........................................................... 17 2 .4 ODSTRA ŇOVÁNÍ OD PADŮ V ZAŘÍ Z E N Í PRO E N ER GE T I C K É V YU ŽIT Í ODPADU ............................................................................... 24 2 .5 OB ECNÉ POSTO JE K V YUŽ IT Í ODPADŮ ........................................ 34 2 .6 ŽIVOTNÍ PR OSTŘ EDÍ V OBCI A MOŽNOSTI JEHO ZLEPŠENÍ ........... 37 2 .7 NA KLÁDÁNÍ S ODPADEM V DOMÁCNOSTI ................................... 40 2 .8 PO PISNÉ CHARAKTERISTIKY ..................................................... 43

*

*

ii

*

LISTOPAD 2009


S EZNA M G RAFŮ

SEZNAM GRAFŮ

2.1 SOUHRN VYBRANÝCH ZPŮSOBŮ ZPRACOVÁNÍ ODPADU ................. 1 Preferovaný způsob odstraňování odpadů .............................................................. 2 Postoj k výstavbě jednotlivých zařízení v katastru obce ............................................ 2 Spontánně uváděné výhody jednotlivých zařízení (TOP 5) .......................................... 3 Spontánně uváděné nevýhody jednotlivých zařízení (TOP 5)....................................... 3 Hodnocení pravdivosti výroků týkajících se spaloven a zařízení pro energetické využití odpadu................................................................................................ 3 Preferovaná varianta vybudování daných zařízení .................................................... 4 Respondentské zhodnocení vlivu výstavby jednotlivých zařízení na vybrané oblasti zájmu obyvatel .................................................................................................. 4 – 5 Negativní aspekty výstavby jednotlivých zařízení (TOP 5) ......................................... 5 Vybrané okolnosti, které by vedly k podpoře výstavby jednotlivých zařízení na území obce ....................................................................................................... 5 – 6 Ochota platit vyšší poplatky výměnou za zrušení rozhodnutí o výstavbě jednotlivých zařízení v katastru obce.................................................................................... 7 Akceptovatelný nárůst poplatku za odpad v % ........................................................ 7 Preferované zařízení pro odstraňování odpadu ........................................................ 8 Pravděpodobnost souhlasu s výstavbou jednotlivých zařízení v katastru obce ................. 8 Přehled jednotlivých krajů Středočeského kraje z hlediska pravděpodobnosti vyslovení souhlasu s výstavbou zařízení pro energetické zpracování odpadu ............................... 8

2.2 ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ SPALOVÁNÍM VE SPALOVNĚ KOMUNÁLNÍHO ODPADU ........................................................... 9 Výhody a nevýhody odstraňování odpadů spalováním ve spalovně komunálního odpadu - spontánní odpovědi ...................................................................................... 10 Negativní aspekty výstavby spalovny komunálního odpadu v katastru obce - spontánní odpovědi ...................................................................................... 10 Postoj k existenci spalovny komunálního odpadu v katastru obce ............................... 11 Pravděpodobnost souhlasu s umístěním spalovny komunálního odpadu v katastru obce ... 11 Vybrané okolnosti, které by vedly k podpoře výstavby spalovny komunálního odpadu v

katastru obce ............................................................................................ 12

Respondentské zhodnocení vlivu výstavby spalovny komunálního odpadu v katastru obce na vybrané oblasti ......................................................................................... 13 Odhad pravdivosti výroků týkajících se spaloven komunálního odpadu ........................ 14 Souhlas s výroky týkajícími se spaloven komunálního odpadu ................................... 15 Preferovaná varianta výstavby spalovny komunálního odpadu ................................... 15 Ochota obyvatel platit vyšší poplatky výměnou za zrušení rozhodnutí o výstavbě spalovny komunálního odpadu v katastru obce ...................................................... 16 Akceptovatelný nárůst poplatku za odpad v % ....................................................... 16

iii

LISTOPAD 2009


S EZNA M GRAFŮ

2.3 ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ UKLÁDÁNÍM NA SKLÁDKU KOMUNÁLNÍHO ODPADU ......................................................... 17 Výhody a nevýhody odstraňování odpadů ukládáním na skládce komunálního odpadu - spontánní odpovědi ...................................................................................... 18 Negativní aspekty realizace skládky komunálního odpadu v katastru obce - spontánní odpovědi ...................................................................................... 18 Postoj k existenci skládky komunálního odpadu v katastru obce ................................ 19 Pravděpodobnost souhlasu s realizací skládky komunálního odpadu v katastru obce ....... 19 Vybrané okolnosti, které by vedly k podpoře realizace skládky komunálního odpadu v katastru obce ............................................................................................. 20 Respondentské zhodnocení vlivu realizace skládky komunálního odpadu v katastru obce na vybrané oblasti ......................................................................................... 21 Hodnocení pravdivosti výroku: "Za ukládání na skládku musí naše obec platit."............. 22 Preferovaná varianta realizace skládky komunálního odpadu ..................................... 22 Ochota obyvatel platit vyšší poplatky výměnou za zrušení rozhodnutí o realizaci skládky komunálního odpadu v katastru obce .................................................................. 23 Akceptovatelný nárůst poplatku za odpad v % ....................................................... 23

2.4 ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ V ZAŘÍZENÍ PRO ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADU ............................................................................... 24 Asociace s pojmem energetické využití odpadu - spontánní odpovědi .......................... 25 Respondentský popis energetického využití komunálního odpadu - spontánní odpovědi .... 25 Popis zařízení pro energetické využití odpadu - spontánní odpovědi ........................... 26 Výhody a nevýhody odstraňování komunálního odpadu v zařízení pro energetické využití odpadu - spontánní odpovědi ............................................................................ 27 Negativní aspekty výstavby zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce - spontánní odpovědi ...................................................................................... 27 Postoj k existenci zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce ................... 28 Pravděpodobnost souhlasu s výstavbou zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce ............................................................................................. 28 Vybrané okolnosti, které by vedly k podpoře výstavby zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce ................................................................................... 29 Respondentské zhodnocení vlivu výstavby zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce na vybrané oblasti ..................................................................... 30 Hodnocení pravdivosti výroků týkajících se zařízení pro energetické využití odpadu ....... 31 Souhlas s výrokem: "Zařízení pro energetické využití odpadu je jen jiné pojmenování pro spalovnu." .............................................................................................. 32 Preferovaná varianta výstavby zařízení pro energetické využití odpadu ....................... 32 Ochota obyvatel platit vyšší poplatky výměnou za zrušení rozhodnutí o výstavbě zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce ..................................................... 33 Akceptovatelný nárůst poplatku za odpad v % ....................................................... 33

2.5 OBECNÉ POSTOJE K VYUŽITÍ ODPADŮ ...................................... 34 Navrhovaný způsob odstraňování komunálního odpadu v případě úplného naplnění s o u č a s n ý c h s k l á d e k k o m u n á l n í h o o d p a d u - s p o n t á n n í o d p o vě d i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 5 Souhlas s výroky týkajícími se využití komunálního odpadu ...................................... 35 Preferovaný způsob využití komunálního odpadu .................................................... 36

iv

LISTOPAD 2009


S EZNA M GRAFŮ

2.6 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V OBCI A MOŽNOSTI JEHO ZLEPŠENÍ ......... 37 Aktuální spokojenost obyvatel se stavem životního prostředí v obci ............................ 38 Negativní aspekty životního prostředí v obci - spontánní odpovědi ............................. 38 Odhad vlivu vybraných opatření na zlepšení stavu životního prostředí ......................... 39

2.7 NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM V DOMÁCNOSTI ................................... 40 Segmentace domácností podle třídění komunálního odpadu ..................................... 41 Profil respondentů, kteří skutečně třídí komunální odpad ......................................... 41 Typologizace domácností podle nakládání s tříděným odpadem ........................... 41 - 42 Aktuálně využívané způsoby likvidace komunálního odpadu ...................................... 42

2.8 POPISNÉ CHARAKTERISTIKY .................................................... 43 2 .8 .1 SOCIOD EMOGRAF ICKÉ CHARAKTER ISTIKY .................................. 44 Pohlaví ...................................................................................................... 44 Věkové kategorie respondenta ......................................................................... 44 Velikost místa bydliště .................................................................................. 44 Okres .......................................................................................................... 44 Typ domácnosti respondenta ........................................................................... 45 Nejvyšší dosažené vzdělání respondenta ............................................................. 45 Socioekonomický status respondenta ................................................................. 45 Čistý měsíční příjem domácnosti ...................................................................... 45 Profese respondenta ..................................................................................... 46 Zaměstnání respondenta ................................................................................ 46 Charakter lokality bydliště respondenta ............................................................... 46 Typ bydliště respondenta ................................................................................ 46 Způsob vytápění používaný v domácnosti respondenta............................................ 46 Charakteristika respondenta ............................................................................ 46 Politická orientace respondenta ........................................................................ 47 Profilace respondenta ...................................................................................... 47

2 .8 .2 T YP O LO G IZ A C E R ES P O ND E NTŮ .................................................. 48 Typologizace respondentů z hlediska postoje k odpadům ......................................... 48

v

LISTOPAD 2009


1 .1 . METODIKA VÝZKUMU

1. ÚVOD 1.1. METODIKA

Data byla získávána osobními rozhovory tazatelů s respondenty. Vyškolený tazatel kladl respondentovi otázky a zaznamenával v průběhu rozhovoru jeho odpovědi do dotazníku.

VÝZKUMU

P OPIS Údaje obsažené v této zprávě pocházejí z komplexního výzkumného šetření realizovaného nezávislou společností pro výzkum trhu Markent, s.r.o. Sběr dat byl realizován na území Středočeského kraje v listopadu 2009.

S žádostí o rozhovor bylo osloveno celkem 1.126 respondentů, kteří odpovídali zadaným kvótám. Interview byla provedena s 525 respondenty (ostatní dotázaní se odmítli výzkumu zúčastnit). Některé dotazníky byly dále vyřazeny ze samotného zpracování pro jejich neúplnost či chybné vyplnění. Zpracování dat a jejich analýza tak byla provedena na celkem 512 případech.

Zkonstruovaný dotazník, vedle řady otázek zaměřených na zjištění relevantních informací nezbytných k naplnění cílů tohoto výzkumu, obsahoval i řadu otevřených otázek, pomocí nichž byly sledovány kvalitativní aspekty sledovaných skutečností. Aby byly odstraněny možné nepřesnosti ve formulaci otázek, byla ještě před započetím vlastního výzkumného šetření provedena pilotáž dotazníku.

Pyramida výbě ru re spo nden tů :

Zpracováno 512 respondentů

Dotazováno 525 respondentů

M ETODA SBĚRU DAT K výběru respondentů bylo použito kvótní techniky. Výzkum probíhal ve Středočeském kraji takovým způsobem, aby byla dodržena proporcionalita zastoupení obyvatel. Při přípravě výběru byla dále zohledněna struktura populace Středočeského kraje z hlediska pohlaví, věku a velikosti místa bydliště respondentů. Do zkoumaného vzorku byli zařazováni pouze respondenti ve věku od 15 do 74 let.

Osloveno 1.126 respondentů

Průměrná doba rozhovoru činila 52 minut.

Při koncipování výběru bylo použito aktuálních údajů Českého statistického úřadu. Podrobně o struktuře zkoumaného vzorku vypovídají údaje v kapitole „Popisné charakteristiky“.

Práce tazatelů byla zpětně kontrolována a ověřována telefonicky i písemně.

vi

LISTOPAD 2009


1 .2 . V YSVĚ T LIVKY

Z PRACOVÁNÍ DAT Před zpracováním dat byly všechny záznamy kontrolovány z hlediska úplnosti a logické konzistence odpovědí. Poté byla data zpracována matematicko‐statistickými postupy; kromě třídění prvního a druhého stupně, bylo použito statistických testů významnosti, analýzy průměrů (ANOVA, t‐test), chí kvadrátového testu a faktorové analýzy. Data byla zpracována pomocí speciálního statistického programu SPSS® for Windows™. Odpovědi na otevřené otázky byly analyzovány kvalitativními metodami na bázi obsahové analýzy.

Během dotazování byly některé skutečnosti zjišťovány formou otevřených otázek, kdy respondenti sami formulují své názory, mínění či preference. V těchto případech byly jednotlivé odpovědi přepsány v doslovném znění. U otevřených otázek s možností vícečetné odpovědi jsou uvedeny počty respondentů a počty odpovědí. Počet respondentů vyjadřuje absolutní počet respondentů, kteří na danou otázku odpověděli.

1.2. VYSVĚTLIVKY

V některých případech nebylo možné provést detailní vyhodnocení pro jednotlivé podskupiny z důvodu nízkého absolutního počtu – v těchto případech je popsaná skutečnost vždy specifikována v komentáři k příslušnému grafu. (Př.: „* = nízká četnost“)

Pořadí sledovaných ukazatelů je uvedeno buď v abecedním pořadí nebo podle intenzity. Relativní četnosti v přehledu výsledků výzkumného šetření vycházejí z analýzy všech dotazovaných subjektů, popř. všech subjektů daného segmentu (Př.: „Základ: celý soubor“)

Počet odpovědí vyjadřuje celkový absolutní počet odpovědí všech respondentům, kteří na danou otázku odpověděli.

Pokud se údaje vztahují pouze k nějaké podskupině základního souboru, je v komentáři k příslušnému grafu vždy specifikováno, o jaké podskupině respondentů údaje vypovídají. (Př.: „Základ: respondenti, kteří znají reklamu (60%)“)

Prezentace jednotlivých zjištění v závěrečné zprávě jsou uspořádána tak, že nejprve je uvedena četnostní (prvostupňová) informace, a poté jsou prezentovány závislosti a podrobnější analýza dat. Grafy, které detailně analyzují základní informaci jsou barevně sladěny s výchozím grafem. Socioekonomický status je znakem, který je zkonstruován na základě těchto charakteristik: třída sociálně slabých = respondenti se základním stupněm dosaženého vzdělání, s nejnižším čistým měsíčním příjmem, vykonávající rutinní pracovní činnost bez samostatných rozhodovacích pravomocí

Součet relativních četností (procent) a řádkových procent se může vzhledem k zaokrouhlování pohybovat od 99 do 101. Některé grafy prezentují otázky s možností několikanásobné odpovědi. Čísla v těchto grafech uvádějí podíl kladných odpovědí v procentech a jejich součet pak není roven 100.

nižší třída = respondenti se základním nebo středním stupněm dosaženého vzdělání, s podmediánovým čistým měsíčním příjmem, vykonávající rutinní pracovní činnost bez samostatných rozhodovacích pravomocí

vii

LISTOPAD 2009


1 .3 . CHARAK TER IST IKA STA TIS TICK ÝCH VELIČ I N

nižší střední třída = respondenti se středním stupněm dosaženého vzdělání, s přibližně mediánovým čistým měsíčním příjmem, vykonávající zaměstnání vyžadující kvalifikaci a odbornost, bez samostatných rozhodovacích pravomocí

vyšší střední třída = respondenti se středním stupněm dosaženého vzdělání nebo vysokoškoláci, s nadmediánovým až průměrným příjmem, vykonávající zaměstnání vyžadující kvalifikaci a odbornost, se samostatnými rozhodovacími pravomocemi

vyšší třída = respondenti s vysokým stupněm dosaženého vzdělání (typicky vysokoškoláci), s nadprůměrným čistým měsíčním příjmem, vykonávající zaměstnání vyžadující kvalifikaci a odbornost, se samostatnými rozhodovacími pravomocemi

1.3. CHARAKTERISTIKA STATISTICKÝCH VELIČIN

Výběrová chyba činí u tohoto typu výzkumu ±4,4%. Průměry (průměrné hodnocení) uváděné v závěrečné zprávě jsou průměry aritmetické, pokud není uvedeno jinak.

Medián je bod, který rozděluje uspořádanou číselnou řadu na dvě stejně početné části. Medián tak vypovídá o rozložení dat: čím je jeho hodnota vyšší, tím větší počet údajů se koncentruje v horní části uspořádané řady a vice versa.

t‐testy porovnávají průměry dvou skupin případů nebo zkoumají, zda se průměr dané proměnné odlišuje od stanovené konstanty. Chí kvadrátový test třídí proměnné do navzájem se nepřekrývajících kategorií a srovnává pozorované a očekávané (teoretické) četnosti v každé kategorii. V kontingenčních tabulkách tak umožňuje identifikovat statisticky odlišné kategorie. ANOVA – Analýza rozptylu zjišťuje statistickou významnost rozdílu průměrů v podsouborech, které jsou vymezeny jednou nezávislou proměnnou. Narozdíl od t‐testu umožňuje ANOVA porovnávat větší počet (více než dva) podsouborů. Faktorová analýza se používaná k odhadu latentních faktorů s vysokým stupněm korelace s manifestními znaky. Tato metoda umožňuje hledat v rámci sledovaných jevů obecnější souvislosti, než vymezuje rámec stanovených indikátorů. Při analýze statistických závislostí u nominálních proměnných je použito tzv. „znaménkové schéma“, které vychází z hodnot adjustovaných reziduí. Tyto adjustovaná rezidua představují odchylku zkoumaného subsegmentu od celého souboru, jejíž velikost je porovnávána s tabulkovými hodnotami a uváděna ve třech základních stupních (+++; ++; + popřípadě ‐‐‐; ‐‐;‐). Používané testy statistické závislosti jsou standardně prováděny na 5% hladině významnosti.

Percentily (ve zprávě se nejčastěji objevuje 25% a 75% percentil – neboli horní a dolní kvartil) udávají hodnotu, která vyděluje z uspořádané řady hodnot čtvrtinu nejnižších hodnot (dolní kvartil) a čtvrtinu nejvyšších hodnot (horní kvartil).

viii

LISTOPAD 2009


2.1 Souhrn vybraných způsobů zpracování odpadu

2.1 SOUHRN VYBRANÝCH ZPŮSOBŮ ZPRACOVÁNÍ ODPADU

_______________ 1 __________________ LISTOPAD 2009



Preferovaný způsob odstraňování odpadů 0

celkem

25

100

87

třídění odpadu skutečně třídí

0

fakticky netřídí

0

netřídí

0

32

100

84

18

100

95

8

100

82

typ bydliště rodinný domek

0

byt činžovního domu

0

byt panelového domu

0

94

31 14

100 100

67 89

27

100

velikost místa bydliště méně než 500 obyvatel

0

500 - 999 obyvatel

0

1 000 - 2 999 obyvatel

0

3 000 - 6 999 obyvatel

0

7 000 - 23 999 obyvatel

0

24 000 a více obyvatel

0

0

32

99

13

37 24

100 83

100

83

100 99

27

skládkování

20

100

78

18

10

100

87

30

40

50

spalování ve spalovnách komunálního odpadu

60

70

energetické využití

80

90

100

100

třídění a následná recyklace Hodnocení: 0 = nejméně preferovaný 100 = nejvíce preferovaný

Základ: celý soubor

Postoj k výstavbě jednotlivých zařízení v katastru obce Průměrné hodnocení: 1 = negativní; zásadně proti 11 = pozitivní; rozhodně pro

5,63 4,23

zařízení pro energetické využití odpadu

spalovna

4,11

skládka údaje vyjadřují průměrné hodnocení

28

16

13

29

32

55

55

37 35 zařízení pro energetické využití odpadu

spalovna

respondenti, kteří jsou pro výstavbu

kódy 8 - 11

respondenti, kterým je to jedno

kódy 5 - 7

respondenti, kteří jsou proti výstavbě

kódy 1 - 4

skládka údaje jsou v procentech


_______________ 2 __________________ LISTOPAD 2009



Spontánně uváděné výhody jednotlivých zařízení (TOP 5) Zařízení pro energetické využití odpadu

• • • • •

Spalovny

• • • • •

vyrábí energii/teplo neznečišťuje přírodu je to levné šetří neobnovitelné zdroje energie odpad využívá / zpracovává

Skládky

• • • • •

není tolik skládek všechen odpad se spálí odpad se neskladuje, nehromadí z odpadu se vyrobí teplo/ energie odpad se zpracuje rychleji

čistota v obcích všechny odpady jsou na jednom místě je to rychlé řešení nejsou černé skládky nízké náklady na odstranění odpadu

zelenou barvou jsou označeny unikátní výhody

Spontánně uváděné nevýhody jednotlivých zařízení (TOP 5) Zařízení pro energetické využití odpadu

• • • • •

znečišťují ovzduší/produkuj1 zplodiny jsou moc drahé odpad se do nich sváží z širokého okolí jejich provoz/výstavba je náročná zařízení jsou hlučná

Spalovny

• • • • •

Skládky

• • • • •

znečišťuje ovzduší / produkuje zplodiny zapáchají poškozují životní prostředí jsou moc drahé, jejich provoz je nákladný nedokonalé spalování

odpady na skládce znečišťují životní prostředí odpady na skládce zapáchají ohrožují podzemní vody zničení obrazu krajiny odpad nijak nemizí, ale stále přibývá

červenou barvou jsou označeny unikátní nevýhody

Hodnocení pravdivosti výroků týkajících se spaloven a zařízení pro energetické využití odpadu 81

Zařízení jsou teplárny, které nevyrábějí teplo z uhlí, ale z odpadu.

63 77

Zařízení produkují méně zplodin než uhelné elektrárny.

60 78

Zařízení vyrábějí teplo pro domácnosti.

51 29

Zařízení nevyužívají teplo, které spalováním vzniká.

48 72

Zařízení jsou zdrojem elektrické energie pro domácnosti.

40 48

Zařízení vykupují od obcí domovní odpad jako surovinu.

34 0

spalovna

20

40


60

80

100 údaje jsou v procentech

Hodnoty udávají podíl respondentů, kteří považují dané výroky za pravdivé Základ: celý soubor

_______________ 3 __________________ LISTOPAD 2009



Preferovaná varianta vybudování daných zařízení

60

40


72

71

28

29

spalovna

skládka údaje jsou v procentech

vybudování zařízení v některé ze sousedních obcí s tím, že by jí naše obec platila za využití jejich zařízení vybudování zařízení na území naší obce s tím, že by nám okolní obce platily za využití tohoto zařízení Základ: celý soubor

Respondentské zhodnocení vlivu výstavby jednotlivých zařízení na vybrané oblasti zájmu obyvatel příjmy obce 7,10


příjmy domácností

6,92

6,83

spalovna

skládka

6,15


5,87

5,81

spalovna

skládka

údaje vyjadřují průměrné hodnocení


náklady domácností 5,80


náklady obce

5,57

5,47

spalovna

skládka

5,74


5,43

5,12

spalovna

skládka



kvalita podzemních vod 5,09


4,65

spalovna

doprava v blízkém okolí

3,29

skládka

4,39


4,03

4,13

spalovna

skládka



Průměrné hodnocení: 1 = velmi zhoršuje 11 = velmi zlepšuje Základ: celý soubor

_______________ 4 __________________ LISTOPAD 2009



Respondentské zhodnocení vlivu výstavby jednotlivých zařízení na vybrané oblasti zájmu obyvatel tvorba krajiny

4,53


zdravotní stav místních obyvatel 4,91

3,76

3,16

spalovna

skládka

4,29

3,71


spalovna


skládka


čistota ovzduší 4,59

4,14

2,93


spalovna

skládka

Průměrné hodnocení: 1 = velmi zhoršuje 11 = velmi zlepšuje



Negativní aspekty výstavby jednotlivých zařízení (TOP 5) Zařízení pro energetické využití odpadu

• • • • •

hluk znečišťování ovzduší, emise, smog zvýšená doprava kvůli svozu odpadu vysoké náklady na výstavbu ohrožení přírody

Spalovny

• • • • •

Skládky

znečišťování ovzduší, emise, smog zápach zvýšená doprava kvůli svozu odpadu hluk ohrožení přírody

• • • • •

zápach nepořádek, hlodavci, bezdomovci v okolí zvýšená doprava kvůli svozu odpadu nevzhledné prostředí ohrožení přírody

červenou barvou jsou označeny specifické aspekty daného zařízení

Vybrané okolnosti, které by vedly k podpoře výstavby jednotlivých zařízení na území obce Pokud by zařízení bylo navrženo tak, aby nezatěžovalo životní prostředí. 83


79

spalovna

81

skládka

údaje jsou v procentech

Pokud by zařízení bylo daleko od našeho obydlí. 76


68

spalovna

74

skládka



_______________ 5 __________________ LISTOPAD 2009



Vybrané okolnosti, které by vedly k podpoře výstavby jednotlivých zařízení na území obce Pokud by naše domácnost dostávala příspěvek na vytápění. 74


Pokud by se naší domácnosti snížil poplatek za odpady. 70

66

65

spalovna

62


skládka

spalovna


Pokud by byl v naší obci vybudován nový vodovod, kanalizace či silnice.


58

53

54

spalovna

51


skládka

spalovna



spalovna

skládka

Pokud by se do zařízení nevozil odpad z jiných krajů. 55

51

51

55


Pokud by díky novému zařízení bylo možné zrušit staré. 58

skládka


Pokud by zařízení bylo ve vlastnictví naší obce. 64

63

48


skládka

spalovna


57

skládka


Pokud by se snížila daň z nemovitosti. 53

zařízení pro energetické využití odpadu Základ: celý soubor

44

spalovna

49

skládka


_______________ 6 __________________ LISTOPAD 2009



Ochota platit vyšší poplatky výměnou za zrušení rozhodnutí o výstavbě jednotlivých zařízení v katastru obce Průměrné hodnocení: 4 = velmi ochotný/ochotná 1 = velmi neochotný/neochotná 2,07 2,21 2,27

30

28

23

35

31

33

31

32

39

3

9

6


spalovna

skládka

velmi neochotný/neochotná údaje jsou v procentech

spíše neochotný/neochotná spíše ochotný/ochotná velmi ochotný/ochotná Základ: celý soubor

Akceptovatelný nárůst poplatku za odpad v %

17

15

spalovna

skládka

7


údaje vyjadřují percentuální zvýšení poplatku za odpad

2 14

19

15

22

16

19

18

18

16

16

21

31

29

44

zařízení pro energetické využití odpadu 30% a více 20 - 29% 10 - 19% 1 - 9% 0%

spalovna

skládka



_______________ 7 __________________ LISTOPAD 2009



Preferované zařízení pro odstraňování odpadu první preferované zařízení

druhé preferované zařízení Spalovna (82%)

Zařízení pro energetické využití odpadu (72%)

Skládka (18%)


Spalovna (14%)

Skládka (22%)


Skládka (14%)

Spalovna (36%)


Pravděpodobnost souhlasu s výstavbou jednotlivých zařízení v katastru obce Průměrné hodnocení: 1 = je to velmi nepravděpodobné 10 = je to velmi pravděpodobné

5,19 4,09

4,07


spalovna

skládka



Přehled jednotlivých krajů Středočeského kraje z hlediska pravděpodobnosti vyslovení souhlasu s výstavbou zařízení pro energetické zpracování odpadu kraje s nevyšší pravděpodobností vyslovení souhlasu

MB ME KD

NB

RA KO BE

PZ

PB

kraje s nejnižší pravděpodobností vyslovení souhlasu

PV KH BN

_______________ 8 __________________ LISTOPAD 2009


2.2 Odstraňování odpadů spalováním ve spalovně komunálního odpadu

2.2 ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ SPALOVÁNÍM VE SPALOVNĚ KOMUNÁLNÍHO ODPADU

_______________ 9 __________________ LISTOPAD 2009



Výhody a nevýhody odstraňování odpadů spalováním ve spalovně komunálního odpadu ‐ spontánní odpovědi 94% respondentů uvedlo

95% respondentů uvedlo

2% 3%

konkrétní výhodu

konkrétní nevýhodu

4%

91%

uvedeny pouze výhody spalování odpadu uvedeny pouze nevýhody spalování odpadu uvedeny jak výhody tak i nevýhody spalování odpadu neuvedeny výhody ani nevýhody spalování odpadu

Výhody odstraňování odpadů ve spalovně komunálního odpadu ‐ spontánní odpovědi

Nevýhody odstraňování odpadů ve spalovně komunálního odpadu ‐ spontánní odpovědi

20

odpad se neskladuje, nehromadí

5

je moc drahá, její provoz je nákladný

5 3 2

odpad se sváží z širokého okolí

13

odpad se zpracuje rychleji

poškozuje životní prostředí

nedokonalé spalování

17

z odpadu se vyrobí teplo/ energie

15

zapáchá

21

všechen odpad se spálí

80

znečišťuje ovzduší / produkuje zplodiny

36

není tolik skládek

2

spalovna produkuje prach 5

snáze se udržuje pořádek

je nebezpečná, v okolí se hromadí nebezpečný odpad

4

není třeba nic třídit

nemá dokonalé lapače a filtry exhalací

1

nízké náklady na provoz 0

10

1

je hlučná

3

likvidace je jednoduchá

2 2

minimální četnost = 1% počet odpovědí = 596 počet respondentů = 483

20

30

1

velké a nevzhledné budovy

1

způsobují nemoci a alergie

1

stejně nelze spálit všechen odpad

40



0

20

40

60

80

100


Základ: respondenti, kteří uvedli konkrétní výhodu (94%)

Základ: respondenti, kteří uvedli konkrétní nevýhodu (95%)

Negativní aspekty výstavby spalovny komunálního odpadu v katastru obce ‐ spontánní odpovědi 60

znečišťování ovzduší, emise, smog 25

zápach

88% respondentů uvedlo konkrétní negativní aspekt

15

zvýšená doprava kvůli svozu odpadu 9

hluk 8

ohrožení přírody 5

nevzhledné prostředí, okolí

4

zvýšená rizika onemocnění

2

nepořádek, hlodavci, bezdomovci v okolí

2

neznalost problému, nedostatek informací


2

nebezpečné odpady

1

dovoz odpadu z širšího okolí 0

20

40

60

80


Základ: respondenti, kteří uvedli konkrétní negativní aspekt (88%)

_______________ 10 __________________ LISTOPAD 2009



Postoj k existenci spalovny komunálního odpadu v katastru obce 40 28

30

Směrodatná odchylka = 3,01

Průměrné hodnocení = 4,23 1 = negativní; zásadně proti 11 = pozitivní; rozhodně pro

20

13

10

0 negativní; zásadně proti

2

12

10

8

7

7

3

4

Celkem 3% respondentů se domnívají, že v katastru jejich obce je umístěna spalovna

5

lhostejný; je mi to jedno

6

7

8

3

2

9

10

5

pozitivní; rozhodně pro


55%

29%

Charakteristika respondentů, kteří jsou proti existenci spalovny komunálního odpadu v katastru obce (kódy 1 ‐ 4):

• • • • • • • •

!

16%

Charakteristika respondentů, kteří jsou pro existenci spalovny komunálního odpadu v katastru obce (kódy 8 ‐ 11):

• • • • • • • •

ženy (+4%) respondenti ve věku 20 - 39 let (+4%) respondenti z vyšší střední třídy (+17%) respondenti žijící v obcích s méně než 3 000 obyvateli (+12%) respondenti z okresů Nymburk (+16%) a Příbram (+12%) hospodyně (+8%) respondenti žijící v rodinném domku (+8%) respondenti využívající k vytápění tuhá paliva (+11%)

muži (+3%) respondenti ve věku 70 - 74 let (+8%) respondenti z třídy sociálně slabých (+7%) respondenti, kteří žijí v obcích s méně než 24 000 obyvateli (+20%) respondenti z okresu Mladá Boleslav (+21%) přednostové domácnosti (+10%) levicově orientovaní voliči (+12%) respondenti využívající centrální vytápění (+8%)

údaje v závorce představují diferenci daného segmentu od celého souboru


Pravděpodobnost souhlasu s umístěním spalovny komunálního odpadu v katastru obce 40

30


Průměrné hodnocení = 4,07 1 = je to velmi nepravděpodobné 10 = je to velmi pravděpodobné

28

13

20

10

9

8

8

10 6

10

5

2

0 je to velmi nepravděpodobné

2

3

4

5

6

7

8

9

je to velmi pravděpodobné údaje jsou v procentech

Charakteristika respondentů, kteří by pravděpodobně nesouhlasili s umístěním spalovny komunálního odpadu v katastru obce (kódy 1 ‐ 4):

• • •

respondenti, kteří žijí v obcích s méně než 1 000 obyvateli (+14%) respondenti žijící v rodinném domku (+6%) respondenti využívající k vytápění tuhá paliva (+7%)

Charakteristika respondentů, kteří by pravděpodobně souhlasili s umístěním spalovny komunálního odpadu v katastru obce (kódy 7 ‐ 10):

• • • • • •

respondenti ve věku 70 - 74 let (+17%) respondenti z třídy sociálně slabých (+9%) respondenti, kteří žijí v obcích s více než 24 000 obyvateli (+21%) přednostové domácnosti (+5%) respondenti žijící v bytě panelového domu (+7%) respondenti využívající centrální vytápění (+11%)


_______________ 11 __________________ LISTOPAD 2009



Vybrané okolnosti, které by vedly k podpoře výstavby spalovny komunálního odpadu v katastru obce Pokud by... 79

… byla navržena tak, aby nezatěžovala životní prostředí. 68

… by byla daleko od našeho obydlí.

65

… naše domácnost dostávala příspěvek na vytápění. 62

… se naší domácnosti snížil poplatek za odpady. 54

… spalovna byla ve vlastnictví naší obce.

51

… byl v naší obci vybudován nový vodovod, kanalizace či silnice.

51

… díky nové spalovně bylo možné odstavit starou tepelnou elektrárnu.

48

… se do naší spalovny nevozil odpad z jiných krajů.

44

… se snížila daň z nemovitosti. 0

20

40

60

80

100


Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu spalovny komunálního odpadu pokud by byla navržena tak, aby nezatěžovala životní prostředí:

•

• • • •

respondenti starší než 60 let (+10%)

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu spalovny komunálního odpadu pokud by domácnost dostávala příspěvek na vytápění:

• •

respondenti z okresů Rakovník (+22%) a Praha-východ (+11%) přednostové domácnosti (+9%) respondenti využívající k vytápění plyn (+6%)

respondenti z třídy sociálně slabých (+11%)

přednostové domácnosti (+9%)

respondenti z okresů Rakovník (+41%) a Praha-východ (+21%) respondenti, kteří třídí odpad (+5%)

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu spalovny komunálního odpadu pokud by byl v obci vybudován nový vodovod, kanalizace či silnice:

• •

respondenti žijící v rodinném domku (+7%) respondenti využívající k vytápění tuhá paliva (+10%)

environmentalisté (+10%)

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu spalovny komunálního odpadu pokud by díky nové spalovně bylo možné odstavit starou tepelnou elektrárnu:

•

respondenti z třídy sociálně slabých (+11%)

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu spalovny komunálního odpadu pokud by se domácnostem snížily poplatky za odpady:

•

respondenti ve věku 60 - 69 let (+15%)

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu spalovny komunálního odpadu pokud by spalovna byla ve vlastnictví obce:

• • •

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu spalovny komunálního odpadu pokud by byla daleko od obydlí:

nejsou patrné žádné statisticky významné diference mezi jednotlivými podskupinami respondentů

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu spalovny komunálního odpadu pokud by se do spalovny nevozil odpad z jiných krajů:

• • •

respondenti ve věku 70 - 74 let (+22%) respondenti žijící v obcích s 500 - 999 obyvateli (+11%) pragmatici (+6%)

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu spalovny komunálního odpadu pokud by se snížila daň z nemovitosti:

• • •

respondenti ve věku 30 - 39 let (+6%) respondenti z nižších sociálních tříd (+7%) respondenti žijící v obcích s 1 000 - 2 999 obyvateli (+20%)


_______________ 12 __________________ LISTOPAD 2009



Respondentské zhodnocení vlivu výstavby spalovny komunálního odpadu v katastru obce na vybrané oblasti Průměrné hodnocení: 9

příjmy obce

57

35

6,92

2,07

6

5,87

1,37

5,57

1,67

5,43

2,14

4,65

2,15

4,03

2,04


10

84

náklady domácností

18

76

29

náklady obce

40

kvalita podzemních vod

Směrodatná odchylka:

6

57

14

56

5


52

47

1

tvorba krajiny

63

35

2

3,76

2,00

zdravotní stav místních obyvatel

62

37

1

3,71

1,96

čistota ovzduší

78

19

2,93

1,97


zhoršuje

neovlivňuje

zhoršuje (1 - 4)

neovlivňuje (5 - 7)

zlepšuje zlepšuje (8 - 11)



Charakteristika respondentů, podle kterých by výstavba spalovny komunálního odpadu v katastru obce vedla ke zhoršení v daných oblastech příjmy obce

• • • • •


• •

respondenti ve věku 40 - 49 let (+7%) respondenti z nižší třídy (+6%) respondenti z okresu Praha-východ (+10%) přednostové domácnosti (+5%)

náklady obce

respondenti z třídy sociálně slabých (+18%) přednostové domácnosti & hospodyně (+7%)

respondenti, kteří žijí v obcích s více než 24 000 obyvateli (+10%) respondenti z okresu Kolín (+17%)

respondenti využívající k vytápění elektřinu (+14%)


respondenti z nižší třídy (+11%) respondenti, kteří žijí v obcích s 1 000 - 2 999 obyvateli (+14%) respondenti z okresů Kutná Hora (+23%) a Kladno (+18%) ignoranti (+6%)

tvorba krajiny

• • • •

• •

respondenti žijící v bytě činžovního domu (+5%)


• • • •

respondenti z okresu Rakovník (17%)

respondenti, kteří žijí v obcích se 7 000 - 23 999 obyvateli (+8%)


• • • •

respondenti z nižších sociálních tříd (+7%)

• • • • • •

respondenti ve věku 60 - 69 let (+14%) respondenti z vyšší třídy (+15%) respondenti, kteří žijí v obcích s méně než 1 000 obyvateli (+16%) respondenti z okresu Příbram (+21%) respondenti žijící v rodinném domku (+8%) respondenti využívající k vytápění tuhá paliva (+10%)


respondenti ve věku 30 - 39 let (+11%) respondenti z nižších sociálních tříd (+6%)

• •

respondenti z nižší třídy (+6%) respondenti z okresu Beroun (+23%)

respondenti z okresu Mělník (+16%) respondenti žijící v rodinném domku (+5%)

čistota ovzduší

• • • • • •

respondenti z vyšší třídy (+17%) respondenti, kteří žijí v obcích s méně než 500 obyvateli (+8%) respondenti z okresu Kladno (+15%) přednostové domácnosti & hospodyně (+9%) respondenti využívající k vytápění elektřinu (+18%) ambivalenti (+14%)


_______________ 13 __________________ LISTOPAD 2009



Odhad pravdivosti výroků týkajících se spaloven komunálního odpadu 63

Spalovny odpadu jsou teplárny, které nevyrábějí teplo z uhlí, ale z odpadu. 60

Spalovny odpadu produkují méně zplodin než uhelné elektrárny. 51

Spalovny odpadu vyrábějí teplo pro domácnosti. 48

Spalovny odpadu nevyužívají teplo, které spalováním vzniká. 45

Ve spalovnách se odpad jen bez užitku spálí. 40

Spalovny odpadu jsou zdrojem elektrické energie pro domácnosti. 34

Spalovny odpadu vykupují od obcí domovní odpad jako surovinu. 0

20

40

60



Charakteristika respondentů, kteří ve vetší míře než ostatní hodnotí dané výroky týkající se spaloven komunálního odpadu jako pravdivé Spalovny odpadu jsou teplárny, které nevyrábějí teplo z uhlí, ale z odpadu.

• • • •

respondenti ve věku 50 - 59 let (+7%) respondenti z okresů Beroun (+37%), Rakovník (+27%) a Benešov (+23%) středově orientovaní voliči (+19%) respondenti využívající k vytápění tuhá paliva (+7%)

Spalovny odpadu vyrábějí teplo pro domácnosti.

• • • • • •

muži (+4%) respondenti ve věku 50 - 59 let (+6%) respondenti, kteří žijí v obcích s 3 000 - 6 999 obyvateli (+22%) respondenti, kteří třídí odpad (+7%) respondenti žijící v rodinném domku (+5%) environmentalisté (+10%)

Ve spalovnách se odpad jen bez užitku spálí.

• • • •

respondenti ve věku 70 - 74 let (+16%) respondenti, kteří žijí v obcích s více než 24 000 obyvateli (+20%) respondenti z okresů Mělník (+25%), Nymburk (+39%) a Příbram (+20%) respondenti, kteří netřídí odpad (+19%)

Spalovny odpadu produkují méně zplodin než uhelné elektrárny.

• • • • • • •

muži (+6%) respondenti ve věku 40 - 49 let (+11%) respondenti z vyšší střední třídy (+7%) přednostové domácnosti (+12%) respondenti, kteří třídí odpad (+5%) levicově orientovaní voliči (+6%) environmentalisté (+10%)

Spalovny odpadu nevyužívají teplo, které spalováním vzniká.

• • • • • • •

respondenti ve věku 70 - 74 let (+17%) respondenti z nižších tříd (58%) respondenti, kteří žijí v obcích s více než 7 000 obyvateli (+13%) přednostové domácnosti & hospodyně (+8%) respondenti, kteří netřídí odpad (+18%) respondenti využívající k centrální vytápění (+18%) ignoranti (+28%)

Spalovny odpadu jsou zdrojem elektrické energie pro domácnosti.

• • • •

respondenti ve věku 50 - 69 let (+8%) respondenti, kteří žijí v obcích se 3 000 - 6 999 obyvateli (+27%) respondenti z okresů Beroun (+41%) a Rakovník (+30%) respondenti, kteří třídí odpad (+5%)

Spalovny odpadu vykupují od obcí domovní odpad jako surovinu.

• • • • •

respondenti z nižší třídy (+15%) respondenti, kteří žijí v obcích se 7 000 - 23 999 obyvateli (+10%) respondenti z okresů Praha-východ (+19%) a Rakovník (+33%) respondenti žijící v bytě činžovního domu (+9%) ambivalenti (+10%)


_______________ 14 __________________ LISTOPAD 2009



Souhlas s výroky týkajícími se spaloven komunálního odpadu Kdyby v naší zemi bylo více spaloven, měli bychom méně skládek.

33

37

22

8

Spalovny odpadu by pomohly vyřešit problém již pohozených odpadků a černých skládek.

31

39

22

9

0 rozhodně ano

spíše ano

spíše ne

20

40

rozhodně ne

60

80

2,95 2,92

100


Průměrné hodnocení: 4 = rozhodně ano 1 = rozhodně ne


Charakteristika respondentů, kteří ve větší míře než ostatní souhlasí s danými výroky Kdyby v naší zemi bylo více spaloven, měli bychom méně skládek.

• • • •

respondenti ve věku 70 - 74 let (+18%) respondenti z nižší třídy (+9%) respondenti, kteří žijí v obcích s více než 24 000 obyvateli (+10%)

Spalovny odpadu by pomohly vyřešit problém již pohozených odpadků a černých skládek.

• • •

respondenti z nižší třídy (+7%) respondenti z okresů Praha-východ (+15%), Beroun (+20%) a Kolín (+15%)

respondenti využívající k vytápění plyn (+7%) a elektřinu (+10%)

ambivalenti (+13%)


Preferovaná varianta výstavby spalovny komunálního odpadu výstavba spalovny komunálního odpadu v katastru naší obce s tím, že by nám okolní obce platily za využití kapacity naší spalovny

výstavba spalovny komunálního odpadu v některé ze sousedních obcí s tím, že by jí naše obec platila za její využití

28%

72%

Charakteristika respondentů, kteří ve větší míře než ostatní preferují výstavbu spalovny komunálního odpadu v katastru obce:

• • • • •

respondenti starší než 60 let (+17%) respondenti z třídy sociálně slabých (+15%) respondenti, kteří žijí v obcích se 3 000 - 6 999 obyvateli (+9%) přednostové domácnosti & hospodyně (+10%) respondenti žijící v bytě činžovního domu (+9%)

Charakteristika respondentů, kteří ve větší míře než ostatní preferují výstavbu spalovny komunálního odpadu v katastru sousední obce:

• • • • •

respondenti z vyšší střední (+8%) a vyšší třídy (+13%) respondenti žijící v obcích s méně než 500 obyvateli (+14%) respondenti z okresu Kutná Hora (+12%) respondenti žijící v rodinném domku (+5%) respondenti využívající k vytápění tuhá paliva (+7%)


_______________ 15 __________________ LISTOPAD 2009



Ochota obyvatel platit vyšší poplatky výměnou za zrušení rozhodnutí o výstavbě spalovny komunálního odpadu v katastru obce 28% 9%

41%

59% 32% 31%

velmi ochotný/ochotná spíše ochotný/ochotná spíše neochotný/neochotná velmi neochotný/neochotná

Charakteristika respondentů, kteří nejsou ochotni platit vyšší poplatky:

• • • • • • • • •

Charakteristika respondentů, kteří jsou ochotni platit vyšší poplatky:

• • • • • • •

respondenti mladší než 20 let (+8%) a ve věku 60 - 69 let (+9%) respondenti z nižších sociálních tříd (+5%) respondenti žijící v obcích s 1 000 - 23 999 obyvateli (+9%) respondenti z okresů Benešov (+16%) a Mělník (+14%) závislé osoby (+8%) respondenti, kteří netřídí odpad (+12%) respondenti žijící v bytě panelového domu (+6%)

respondenti ve věku 30 - 39 let (+10%) a 70 - 74 let (+7%) respondenti z vyšší střední třídy (+15%) respondenti z okresů Mladá Boleslav (+18%) a Praha-západ (+15%) respondenti, kteří třídí odpad (+6%) pravicově orientovaní voliči (+9%) respondenti, kteří žijí v obcích s více než 24 000 obyvateli (+16%) environmentalisté (+5%)

ignoranti (+11%) respondenti využívající k vytápění tuhá paliva (+7%)



20

20

10

10

0

0

Průměr

17

Median

10

Minimum

0

Maximum

150

Percentily

procenta

150 30

0

25

0

75

20

16% 19% 18%

31%

16% 0% 1 - 9% 10 - 19% 20 - 29% 30% a více

Median = maximum je mimo stanovený rozsah hodnot Základ: celý soubor

podle ochoty platit vyšší poplatky Charakteristika respondentů, kteří jsou ochotni akceptovat vyšší než průměrné zvýšení poplatku:

43 28 10

velmi ochotný/ochotná

spíše ochotný/ochotná

spíše neochotný/neochotná

3

• • • •

respondenti z vyšší střední (+13%) a vyšší třídy (+9%)

!

údaje v závorkách vyjadřují absolutní diferenci daného podsegmentu od průměru celého souboru

respondenti z okresu Praha-západ (+7%) respondenti žijící v rodinném domku (+4%) respondenti využívající k vytápění plyn (+4%)

velmi neochotný/neochotná údaje jsou v %


_______________ 16 __________________ LISTOPAD 2009


2.3 Odstraňování odpadů ukládáním na skládku komunálního odpadu

2.3 ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ UKLÁDÁNÍM NA SKLÁDKU KOMUNÁLNÍHO ODPADU

_______________ 17 __________________ LISTOPAD 2009



Výhody a nevýhody odstraňování odpadů ukládáním na skládce komunálního odpadu ‐ spontánní odpovědi 2% 3%



konkrétní výhodu


75%

20%

uvedeny pouze výhody skládkování uvedeny pouze nevýhody skládkování uvedeny jak výhody tak i nevýhody skládkování neuvedeny výhody ani nevýhody skládkování

Výhody odstraňování odpadů uložením na skládce komunálního odpadu ‐ spontánní odpovědi čistota v obcích všechny odpady jsou na jednom místě je to rychlé řešení

15

nejsou černé skládky

15

Nevýhody odstraňování odpadů uložením na skládce komunálního odpadu ‐ spontánní odpovědi

21

odpady na skládce znečišťují životní prostředí

20

odpady na skládce zapáchají

15 14

ohrožuje podzemní vody

14

zničení obrazu krajiny

12

odpad nijak nemizí, ale stále přibývá

13

nízké náklady na odstranění odpadu

20

8

vysoké poplatky za odpady

5

nemusí se třídit

4

odpad se neválí ve městě

3

pravidelně vyprazdňované popelnice

půda zůstane mnoho let znehodnocena

2

malá kapacita skládek


1

je to bez námahy

0

značný výskyt hlodavců

5

velké množství skládek

1

okolí nehyzdí žádná budova

6 6

2

odborné uklizení na skládce se odpad postupně likviduje

nepořádek kolem skládky

10

20

30


5 5 4

odpad se nedá využít

4

zvýšený provoz aut v okolí skládky všechny škodliviny jsou soustředěny na jednom místě riziko požárů

4 minimální četnost = 1% počet odpovědí = 729 počet respondentů = 489

2 1

náklady na udržování skládky jsou enormní

0

10

20

30




Negativní aspekty realizace skládky komunálního odpadu v katastru obce ‐ spontánní odpovědi 45

zápach 21

nepořádek, hlodavci, bezdomovci v okolí


zvýšená doprava kvůli svozu odpadu

19

nevzhledné prostředí

19 18

ohrožení přírody 8

možné prosakování do podzemních vod 5

ohrožení způsobená ukládáním nebezpečných odpadů 4

zvýšená rizika onemocnění

3

kontaminace půdy

2

nebezpečí požáru

počet odpovědí = 640 počet respondentů = 440

1

zábor velkého prostoru, přírody, půdy 0

10

20


30

40

50


_______________ 18 __________________ LISTOPAD 2009



Postoj k existenci skládky komunálního odpadu v katastru obce 40 28 30



20

Celkem 38% respondentů se domnívá, že v katastru jejich obce je umístěna skládka 13

12

11

8


2

8

7

10

3

5

4

5


7

2

8

4

1

9

10



55%

32%

Charakteristika respondentů, kteří jsou proti existenci skládky komunálního odpadu v katastru obce (kódy 1 ‐ 4):

• • • • • •

13%

Charakteristika respondentů, kteří jsou pro existenci skládky komunálního odpadu v katastru obce (kódy 8 ‐ 11):

• • • • •

respondenti ve věku 30 - 39 let (+10%) respondenti z vyšší třídy (+30%) respondenti žijící v obcích s méně než 1 000 obyvateli (+12%) respondenti z okresů Beroun (+27%) a Kutná Hora (+26%) respondenti žijící v rodinném domku (+7%)

respondenti ve věku 70 - 74 let (+7%) respondenti žijící v obcích s více než 24 000 obyvateli (+14%) respondenti z okresu Rakovník (+28%) respondenti žijící v bytě panelového domu (+7%) respondenti využívající centrální vytápění (+9%)



Pravděpodobnost souhlasu s realizací skládky komunálního odpadu v katastru obce 40

30

26



20

12

11

10

10

9

9 7

10

3

3


2

3

4

5

6

7

8

9


Charakteristika respondentů, kteří by pravděpodobně nesouhlasili s realizací skládky komunálního odpadu v katastru obce (kódy 1 ‐ 4):

• • •

respondenti z vyšší třídy (+22%) respondenti z okresů Kutná Hora (+31%) a Nymburk (+19%) respondenti využívající k vytápění elektřinu (+23%)

Charakteristika respondentů, kteří by pravděpodobně souhlasili s realizací skládky komunálního odpadu v katastru obce (kódy 7 ‐ 10):

• • •

respondenti ve věku 70 - 74 let (+22%) respondenti, kteří žijí v obcích s více než 24 000 obyvateli (+17%) respondenti z okresů Rakovník (+19%) a Mladá Boleslav (+12%)


_______________ 19 __________________ LISTOPAD 2009



Vybrané okolnosti, které by vedly k podpoře realizace skládky komunálního odpadu v katastru obce Pokud by... 81

… byla navržena tak, aby nezatěžovala životní prostředí. 74

… by byla daleko od našeho obydlí. 66

… naše domácnost dostávala příspěvek na vytápění.

63

… se vaší domácnosti snížil poplatek za odpady. 57

… se na naší skládku nevozil odpad z jiných krajů.

55

… byl v naší obci vybudován nový vodovod, kanalizace či silnice. … skládka byla ve vlastnictví naší obce.

53

… díky nové skládce bylo možné zrušit starou skládku.

51 49


20

40

60

80


Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili realizaci skládky komunálního odpadu pokud by byla navržena tak, aby nezatěžovala životní prostředí:

• •

respondenti žijící v bytě činžovního domu (+7%)

respondenti, kteří žijí v obcích s 1 000 - 2 999 obyvateli (+14%)

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili realizaci skládky komunálního odpadu pokud by se na skládku nevozil odpad z jiných krajů:

• • •

respondenti ve věku 70 - 74 let (+15%) respondenti z okresu Kolín (+11%)

respondenti z okresů Rakovník (+33%) a Praha-východ (+20%) respondenti, kteří skutečně třídí odpad (+5%) environmentalisté (+9%)


Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili realizaci skládky komunálního odpadu pokud by se domácnostem snížil poplatek za odpady:

• •

respondenti z nižší (+6%) a nižší střední třídy (+6%) závislé osoby (+10%)

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili realizaci skládky komunálního odpadu pokud by byl v obci vybudován nový vodovod, kanalizace či silnice:

• • •

ženy (+4%)

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili realizaci skládky komunálního odpadu pokud by skládka byla ve vlastnictví obce:

• • •

•

respondenti využívají k vytápění plyn (+7%)

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili realizaci skládky komunálního odpadu pokud by domácnost dostávala příspěvek na vytápění:

•

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili realizaci skládky komunálního odpadu pokud by byla daleko od obydlí:

respondenti ve věku 30 - 39 let (+10%) respondenti, kteří žijí v obcích s 500 - 999 obyvateli (+9%) respondenti využívající k vytápění tuhá paliva (+8%)

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili realizaci skládky komunálního odpadu pokud by díky nové skládce bylo možné zrušit starou skládku:

• • • • • •

respondenti z nižší střední třídy (+8%) respondenti, kteří žijí v obcích s více než 24 000 obyvateli (+27%) respondenti z okresu Kladno (+18%) hospodyně (+10%) respondenti žijící v bytě panelového domu (+7%) respondenti využívající centrální vytápění (+15%)

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili realizaci skládky komunálního odpadu pokud by se snížila daň z nemovitosti:

• • •

respondenti z okresu Beroun (+23%) středově orientovaní voliči (+10%) ambivalenti (+10%)


_______________ 20 __________________ LISTOPAD 2009



Respondentské zhodnocení vlivu realizace skládky komunálního odpadu v katastru obce na vybrané oblasti Průměrné hodnocení: 12

příjmy obce 10


23


36

náklady obce


52

36

6,83

2,33

85

5

5,81

1,43

5,47

1,87

5,12

2,28

4,29

1,95

68

8

52

12


48

50

2

čistota ovzduší

56

40

4

4,14

2,01


53

45

2

4,13

1,98


77

19

4

3,29

2,14

tvorba krajiny

75

23

3

3,16

2,12


zhoršuje zhoršuje (1 - 4)

neovlivňuje neovlivňuje (5 - 7)




Charakteristika respondentů, podle kterých by realizace skládky komunálního odpadu vedlo ke zhoršení v daných oblastech příjmy obce

• • •


•

respondenti ve věku 40 - 49 let (+5%) respondenti, kteří žijí v obcích se 7 000 - 23 999 obyvateli (+8%)

náklady obce

ženy (+4%) respondenti z třídy sociálně slabých (+11%) respondenti, kteří žijí v obcích s více než 24 000 obyvateli (+15%) respondenti z okresu Příbram (+15%) respondenti žijící v bytě činžovního domu (+10%)

respondenti starší než 60 let (+6%) respondenti, kteří žijí v obcích s více než 7 000 obyvateli (+11%) respondenti z okresu Kutná Hora (+14%) respondenti žijící v bytě činžovního domu (+10%) respondenti využívající k vytápění elektřinu (+12%)

čistota ovzduší

respondenti ve věku 30 - 39 let (+7%) respondenti z vyšší třídy (+21%) respondenti z okresů Nymburk (+15%) respondenti, kteří skutečně třídí odpad (+4%)

• • • •

respondenti mladší než 20 let (+16%) respondenti z okresu Praha-východ (+16%) závislé osoby (+6%) respondenti využívající k vytápění a plyn (+8%)

environmentalisté (+7%)


• • • •

• • • • •

respondenti využívající centrální vytápění (+7%)


• • • • •

mezi jednotlivými podskupinami respondentů

respondenti z okresů Rakovník (+24%) a Mělník (+7%)


• • • • • •

nejsou patrné žádné statisticky významné diference


respondenti ve věku 50 - 59 let (+7%) respondenti z okresů Příbram (+15%) a Praha-západ (+14%) přednostové domácností (+6%) respondenti žijící v rodinném domku (+6%)

• • • •

respondenti ve věku 20 - 39 let (+7%) respondenti, kteří žijí v obcích s méně než 500 obyvateli (+20%) respondenti z okresu Kladno (+13%) ambivalenti (+13%)

tvorba krajiny

•



_______________ 21 __________________ LISTOPAD 2009



Hodnocení pravdivosti výroku: "Za ukládání na skládku musí naše obec platit." 17%

Charakteristika respondentů, kteří ve větší míře než ostatní hodnotí daný výrok jako pravdivý:

• • •

respondenti z vyšší střední třídy (+13%) přednostové domácnosti (+12%) respondenti, kteří využívají k vytápění tuhá paliva (+8%)

83% pravdivý nepravdivý


Preferovaná varianta realizace skládky komunálního odpadu realizace skládky komunálního odpadu v katastru naší obce s tím, že by nám okolní obce platily za uložení odpadu

realizace skládky komunálního odpadu v některé ze sousedních obcí s tím, že by jí naše obec platila za uložení odpadu

29%

71%

Charakteristika respondentů, kteří ve větší míře než ostatní preferují realizaci skládky komunálního odpadu v katastru obce:

• • • • • • •

respondenti z nižší střední třídy (+5%) respondenti, kteří žijí v obcích se 1 000 - 2 999 obyvateli (+7%) respondenti z okresů Praha-západ (+12%), Mělník (+7%) a Příbram (+6%)

Charakteristika respondentů, kteří ve větší míře než ostatní preferují realizaci skládky komunálního odpadu v katastru sousední obce:

• • •

respondenti z vyšší třídy (+24%) respondenti z okresů Mladá Boleslav (+9%) a Kutná Hora (+7%) respondenti využívající k vytápění elektřinu (+9%)

středově orientovaní voliči (+9%) respondenti žijící v bytě činžovního domu (+7%) respondenti využívající k vytápění plyn (+6%) ignoranti (+10%)


_______________ 22 __________________ LISTOPAD 2009



Ochota obyvatel platit vyšší poplatky výměnou za zrušení rozhodnutí o realizaci skládky komunálního odpadu v katastru obce 23% 6%

44%

56% 33% 38%



• • • • • • •


• • • • • •

respondenti mladší než 30 let (+15%) respondenti žijící v obcích s 1 000 - 2 999 obyvateli (+16%) respondenti z okresů Příbram (+20%) a Praha-východ (+9%) závislé osoby (+14%) respondenti, kteří netřídí odpad (+16%) respondenti žijící v bytě panelového domu (+8%)

respondenti z vyšší střední třídy (+13%) respondenti z okresů Mladá Boleslav (+17%) a Praha-západ (+11%) respondenti, kteří třídí odpad (+5%) respondenti žijící v rodinném domku (+5%) respondenti využívající k vytápění elektřinu (+19%) environmentalisté (+6%)

ignoranti (+11%) a ambivalenti (+11%)



20

20 9 0

0

Průměr

15

Median

9

Minimum

0

Maximum

160

Percentily

procenta

160 40

0

19% 16%

15%

0

25

21%

20

75

Median = maximum je mimo stanovený rozsah hodnot

29% 0% 1 - 9% 10 - 19% 20 - 29% 30% a více

podle ochoty platit vyšší poplatky Charakteristika respondentů, kteří jsou ochotni akceptovat vyšší než průměrné zvýšení poplatku:

66

22 7




3

velmi neochotný/neochotná

• • • • • •


!


respondenti z vyšší střední (+11%) a vyšší třídy (+15%) respondenti žijící v obcích se 3 000 - 6 999 obyvateli (+9%) respondenti z okresů Nymburk (+9%)a Praha-západ (+8%) respondenti, kteří skutečně třídí odpad (+4%) respondenti využívající k vytápění elektřinu (+11%)

údaje jsou v %


_______________ 23 __________________ LISTOPAD 2009


2.4 Odstraňování odpadů v zařízení pro energetické vyžití odpadu

2.4 ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ V ZAŘÍZENÍ PRO ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADU

_______________ 24 __________________ LISTOPAD 2009



Asociace s pojmem energetické využití odpadu ‐ spontánní odpovědi 40

zpracováním odpadu vzniká elektrická energie 35

spalování odpadu, při kterém vzniká tepelná energie 11

další využívání, recyklace odpadu


5

výroba bioplynu/biomasy

konkrétní asociaci

4

výroba energie způsobem, který je šetrný k přírodě 2

ekologické spalování

2

využití plynů z odpadu na výrobu energie

2

uplatnění alternativních zdrojů; obnovitelné zdroje energie 2

získávání energie bezpečnou technologií

1

výroba kukuřičných briket / pilinových briket


1

snižování objemu odpadu 0

10

20

30

40

50


Základ: respondenti, kteří uvedli konkrétní asociaci (93%)

Respondentský popis energetického využití komunálního odpadu ‐ spontánní odpovědi 72

spalování odpadu, při kterém vzniká tepelná energie přeměna odpadu na teplo a elektrickou energii

13

recyklace, další zpracování odpadu

13

shromažďování odpadu, ze kterého se získává se palivo pro výrobu tepla

11 7

odpad se rozkládá a uvolňuje přitom teplo (teplý plyn)

7

lisování odpadu na palivo

88% respondentů uvedlo konkrétní popis

z odpadů se vyrábí výrobky, další suroviny

5

recyklace, získají se materiály využitelné při výrobě energie

5 4

zpracování odpadu na jiná skupenství

3

využití biomasy

3

lisováním odpadu se uvolňuje teplo

3

vytváří se bioplyn

2

vytváří se pára

2

ekologická likvidace odpadu

2

zpracování odpadů v průmyslu

1

odpad se zplynuje

1

z odpadu vznikne hnojivo

1

nový proces / technologie využití odpadu


1

z odpadu se vyrobí brikety, pelety

1

odpad se přemění na stavební materiál 0

20

40

60

80


Základ: respondenti, kteří uvedli konkrétní popis (88%)

_______________ 25 __________________ LISTOPAD 2009



Popis zařízení pro energetické využití odpadu ‐ spontánní odpovědi 26

ekologická spalovna 23

speciální kotel 10

zařízení podobné elektrárně /teplárně 9

továrna na výrobu tepla

9

velká pec 7

hala se stroji na pálení odpadu 6

drtička / lis

87% respondentů uvedlo konkrétní popis

3

zařízení na recyklaci odpadů

3

zařízení na zpracování biomasy, kompostárna

3

kamna na teplo

2

komíny, věže

1

zařízení na rychlé a efektivní zpracování odpadu

1

továrna, která pomocí chemikálií rozkládá odpad

1

malá nenápadná budova s moderním designem

1

zařízení podobné čističce

1

elektrárna využívající odpad namísto fosilních paliv

1

zařízení podobné laboratoři

1

velká krabice s otvorem pro odpad

1

turbíny

1

něco jako tepelné čerpadlo

1

silážní jáma 0

10

20

30



Základ: respondenti, kteří uvedli konkrétní popis (87%)

_______________ 26 __________________ LISTOPAD 2009



Výhody a nevýhody odstraňování komunálního odpadu v zařízení pro energetické využití odpadu ‐ spontánní odpovědi 93% respondentů uvedlo


5%

konkrétní výhodu


72% 21%

2% uvedeny pouze výhody zařízení uvedeny pouze nevýhody zařízení uvedeny jak výhody tak i nevýhody zařízení neuvedeny výhody ani nevýhody zařízení

Výhody odstraňování komunálního odpadu v zařízení pro energetické využití odpadu ‐ spontánní odpovědi 53

vyrábí energii/teplo

Nevýhody odstraňování komunálního odpadu v zařízení pro energetické využití odpadu ‐ spontánní odpovědi

neznečišťuje přírodu

je moc drahé

je užitečné

4

neskladuje se zde odpad

3

nízké náklady na provoz

1

je to moderní způsob

1

nezůstávají žádné zbytky, odpady

1 0

2

dlouhé skladování

2

je jich málo

2

povede ke zvýšení poplatků za odpady

2

je čistší / bezemisní

3

produkuje zbytkový jedovatý odpad

2

je lepší než skládka

3

velké a nevzhledné budovy

3

odpad se zpracuje rychleji

4

potřeba třídění odpadu před jeho zpracováním

6

likviduje skládky

5 4

zařízení je hlučné

7

odpad využívá / zpracovává

5

jeho provoz/výstavba je náročná

8

šetří neobnovitelné zdroje energie

31

odpad se do něho sváží z širokého okolí

13

je to levné

43

znečišťuje ovzduší/produkuje zplodiny

15

minimální četnost = 1% počet odpovědí = 600 počet respondentů = 478 20

40

odpad se před využitím netřídí

1

špatná reklama/nízká propagace

1

všechen odpad stejně nelze energeticky využít

1

budou nutné speciální kontejnery

1

60

0


40



60



Negativní aspekty výstavby zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce ‐ spontánní odpovědi hluk

22

znečišťování ovzduší, emise, smog

22 19

zvýšená doprava kvůli svozu odpadu 14

vysoké náklady na výstavbu


10

ohrožení přírody

9

neznalost problému, nedostatek informací 8

nevzhledné prostředí, okolí

8

zápach 5

pokud by bylo blízko obydlí

5

dovoz odpadu z širšího okolí 2

zvýšená rizika onemocnění nedokonalá technologie zpracování odpadu

2

nutná finanční spoluúčast občanů

2

vznik nebezpečných odpadů

1

zatajování havárií

1 0


20

30



_______________ 27 __________________ LISTOPAD 2009



Postoj k existenci zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce 40

30

20

Celkem 1% respondentů se domnívá, že v katastru jejich obce je umístěno zařízení na energetické využití odpadu



16

16

12

9

7 10

10

10

6

5

5 3


2

3

4

5


7

8

9

10



35%

37%

Charakteristika respondentů, kteří jsou proti existenci zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce (kódy 1 ‐ 4):

• • • • •

28%

Charakteristika respondentů, kteří jsou pro existenci zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce (kódy 8 ‐ 11):

• • • • • •

respondenti ve věku 40 - 49 let (+8%) respondenti žijící v obcích s méně než 500 obyvateli (+16%) respondenti z okresu Mělník (+13%) respondenti, kteří třídí odpad (+5%) respondenti, kteří využívají k vytápění tuhá paliva (+5%)

respondenti ve věku 70 - 74 let (+8%) respondenti žijící v obcích s více než 24 000 obyvateli (+19%) respondenti z okresu Beroun (+25%) přednostové domácnosti (+8%) respondenti žijící v bytě činžovního domu (+11%) respondenti, kteří využívají centrální vytápění (+7%)


Pravděpodobnost souhlasu s výstavbou zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce 40 Směrodatná odchylka = 2,96


30 19 20

13 8

11

8

13 9

5

10

9

6


2

3

4

5

6

7

8

9


Charakteristika respondentů, kteří by pravděpodobně nesouhlasili s výstavbou zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce (kódy 1 ‐ 4):

• • •

respondenti ve věku 60 - 69 let (+7%) respondenti z okresů Mělník (+15%) a Příbram (+14%) respondenti, kteří využívají k vytápění tuhá paliva (+7%)

Charakteristika respondentů, kteří by pravděpodobně souhlasili s výstavbou zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce (kódy 7 ‐ 10):

• • • •

respondenti ve věku 70 - 74 let (+11%) respondenti z vyšší střední třídy (+8%) respondenti žijící v obcích s více než 24 000 obyvateli (+25%) respondenti z okresů Beroun (+25%) a Kolín (+17%)


_______________ 28 __________________ LISTOPAD 2009



Vybrané okolnosti, které by vedly k podpoře výstavby zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce Pokud by... 83

… bylo navrženo tak, aby nezatěžovalo životní prostředí. 76

… by toto zařízení bylo daleko od našeho obydlí.

74

… naše domácnost dostávala příspěvek na vytápění.

70

… se naší domácnosti snížil poplatek za odpady. 64

… zařízení pro energetické využití odpadu bylo ve vlastnictví naší obce. … díky zařízení pro energetické využití odpadu bylo možné odstavit starou tepelnou elektrárnu.

58 58

… byl v naší obci vybudován nový vodovod, kanalizace či silnice. … se do našeho zařízení pro energetické využití odpadu nevozil odpad z jiných krajů.

55 53


20

40

60

80

100


Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu pokud by bylo navrženo tak, aby nezatěžovalo životní prostředí:

• • •

•

respondenti z vyšší střední třídy (+8%)

respondenti žijící v obcích s více než 24 000 obyvateli (+18%)

přednostové domácnosti & hospodyně (+8%) respondenti, kteří využívají k vytápění elektřinu (+17%)

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu pokud by domácnost dostávala příspěvek na vytápění:

•

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu pokud by bylo daleko od obydlí:

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu pokud by se domácnostem snížil poplatek za odpady:

•

respondenti z okresu Benešov (+7%)


Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu pokud by bylo ve vlastnictví obce:

• • • • •

respondenti ve věku 60 - 69 let (+11%) respondenti žijící v obcích s 500 - 999 obyvateli (+9%)

• •

respondenti ve věku 70 - 74 let (+9%) přednostové domácnosti (+7%)

respondenti z okresů Rakovník (+31%) a Praha-východ (+16%)

respondenti, kteří využívají k vytápění elektřinu (+14%) environmentalisté (+8%)

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu pokud by byl v obci vybudován nový vodovod, kanalizace či silnice:

• • •

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu pokud by díky zařízení bylo možné odstavit starou tepelnou elektrárnu:

respondenti ve věku 60 - 69 let (+11%) respondenti z okresů Rakovník (+31%) a Beroun (+42%) respondenti žijící v rodinném domku (+8%)

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu pokud by se do něho nevozil odpad z jiných krajů:

• • • •

respondenti ve věku 70 - 74 let (+9%) respondenti žijící v obcích s 500 - 2 999 obyvateli (+7%) respondenti z okresu Mladá Boleslav (+17%) pragmatici (+7%)

Charakteristika respondentů, kteří by ve větší míře než ostatní podpořili výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu pokud by se snížila daň z nemovitosti:

• • • •

respondenti z nižší třídy (+10%) respondenti žijící v obcích s 1 000 - 2 999 obyvateli (+21%) respondenti, kteří využívají k vytápění elektřinu (+10%) ambivalenti (+13%)


_______________ 29 __________________ LISTOPAD 2009



Respondentské zhodnocení vlivu výstavby zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce na vybrané oblasti Průměrné hodnocení: 6

příjmy obce

55

38

7,10

2,02

11

6,15

1,41

5,80

1,57


6

84


11

79

23

náklady obce


10

59

18

5,74

2,04

5

5,09

1,92

4,91

1,72


28

66


32

65

2

čistota ovzduší

44

50

6

4,59

2,05

tvorba krajiny

42

53

4

4,53

2,00


46

52

4,39

1,95


zhoršuje

neovlivňuje

zhoršuje (1 - 4)

neovlivňuje (5 - 7)




Charakteristika respondentů, podle kterých by výstavba zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce vedlo ke zhoršení v daných oblastech příjmy obce

•


•

respondenti z okresů Kutná Hora (+10%)



• • •

náklady obce

respondenti ve věku 70 - 74 let (+9%) respondenti z třídy sociálně slabých (+8%) respondenti, kteří skutečně třídí odpad (+2%)


• •

respondenti, kteří žijí v obcích se 7 000 - 23 999 obyvateli (+7%) respondenti z okresu Praha-východ (+15%) levicově orientovaní voliči (+7%) respondenti žijící v bytě panelového domu (+7%) respondenti, kteří využívají k vytápění plyn (+8%)


respondenti, kteří žijí v obcích s 1 000 - 2 999 obyvateli (+11%) respondenti z okresu Mělník (+10%)

čistota ovzduší

• • • •

• • • • •

• • • •

respondenti ve věku 40 - 49 let (+10%) respondenti z nižších sociálních tříd (+6%) respondenti, kteří žijí v obcích s 500 - 2 999 obyvateli (+6%) respondenti z okresů Kolín (+19%) a Rakovník (+13%)

tvorba krajiny

respondenti, kteří žijí v obcích s 1 000 - 2 999 obyvateli (+11%) respondenti z okresu Kladno (+20%)

• •

respondenti, kteří žijí v obcích s méně než 500 obyvateli (+11%) pragmatici (+12%)

respondenti žijící v bytě činžovního domu (+6%) ambivalenti (+13%)


• • • • • •

respondenti z vyšší třídy (+16%) respondenti, kteří žijí v obcích s méně než 1 000 obyvateli (11%) respondenti z okresů Příbram (+17%) a Rakovník (+13%) přednostové domácnosti (+13%) respondenti žijící v rodinném domku (+5%) respondenti, kteří využívají k vytápění tuhá paliva (+12%)


_______________ 30 __________________ LISTOPAD 2009



Hodnocení pravdivosti výroků týkajících se zařízení pro energetické využití odpadu 81

Zařízení pro energetické využití odpadu jsou teplárny, které nevyrábějí teplo z uhlí, ale z odpadu.

78

Zařízení pro energetické využití odpadu vyrábějí teplo pro domácnosti.

77

Zařízení pro energetické využití odpadu produkují méně zplodin než uhelné elektrárny.

72

Zařízení pro energetické využití odpadu jsou zdrojem elektrické energie pro domácnosti.

70

V zařízeních pro energetické využití odpadu lze vyrábět teplo levněji než v běžných teplárnách.

48

Zařízení pro energetické využití odpadu vykupují od obcí domovní odpad jako surovinu.

29

Zařízení pro energetické využití odpadu nevyužívají teplo, které při energetickém využití vzniká.

0

20

40

60

80

100



Charakteristika respondentů, kteří ve větší míře než ostatní hodnotí dané výroky týkající se zařízení pro energetické využití odpadu jako pravdivé Zařízení pro energetické využití odpadu jsou teplárny, které nevyrábějí teplo z uhlí, ale z odpadu.

• • • • •

•

ženy (+5%) respondenti ve věku 50 - 69 let (+7%)

mezi jednotlivými podskupinami respondentů

respondenti žijící v bytě panelového domu (+7%) respondenti, kteří využívají centrální vytápění (+7%)

Zařízení pro energetické využití odpadu jsou zdrojem elektrické energie pro domácnosti.

•


respondenti ze střední třídy (+6%)

respondenti z vyšší střední (+6%) a vyšší třídy (+8%) respondenti z okresu Benešov (+17%) respondenti, kteří třídí odpad (+5%) respondenti, kteří využívají k vytápění elektřinu (+8%) environmentalisté (+6%)

V zařízeních pro energetické využití odpadu lze vyrábět teplo levněji než v běžných teplárnách.

• • • • •

nejsou patrné žádné statisticky významné diference

respondenti, kteří žijí v obcích s více než 7 000 obyvateli (+9%)

Zařízení pro energetické využití odpadu produkují méně zplodin než uhelné elektrárny.

• • • • • •

Zařízení pro energetické využití odpadu vyrábějí teplo pro domácnosti.

muži (+4%) respondenti z vyšší střední (+7%) respondenti z okresu Rakovník (+30%) respondenti, kteří netřídí odpad (+14%) respondenti žijící v rodinném domku (+5%)

Zařízení pro energetické využití odpadu vykupují od obcí domovní odpad jako surovinu.

• • • • •

respondenti ve věku 30 - 39 let (+10%) respondenti z vyšší třídy (+5%) respondenti z okresů Beroun (+33%) a Praha-východ (+21%) respondenti žijící v bytě činžovního domu (+15%) respondenti, kteří využívají k vytápění plyn (+13%)

Zařízení pro energetické využití odpadu nevyužívají teplo, které při energetickém využití vzniká.

• •

respondenti, kteří žijí v obcích se 3 000 - 6 999 obyvateli (+17%) ignoranti (+20%)


_______________ 31 __________________ LISTOPAD 2009



Souhlas s výrokem: "Zařízení pro energetické využití odpadu je jen jiné pojmenování pro spalovnu." 19%

20%

50%

50%

31%

30%

rozhodně ano

spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

Charakteristika respondentů, kteří ve větší míře než ostatní nesouhlasí s daným výrokem:

• • • • • •

respondenti starší než 60 let (+7%) respondenti z vyšší třídy (+7%) respondenti, kteří žijí v obcích s méně než 500 obyvateli (+18%) respondenti z okresu Beroun (+21%) přednostové domácnosti & hospodyně (+9%)

Charakteristika respondentů, kteří ve větší míře než ostatní souhlasí s daným výrokem:

• • • • •

respondenti z nižší třídy (+7%) respondenti, kteří žijí v obcích s 500 - 999 obyvateli (+12%) respondenti z okresů Příbram (+12%) a Rakovník (+18%) respondenti, kteří netřídí odpad (+11%) ignoranti (+8%)

respondenti, kteří využívají k vytápění elektřinu (+9%)

Základ: celý soubor Respondenti, kteří rozlišují mezi spalovnou a ZEVO, vnímají ZEVO ve větší míře než spalovnu jako zařízení, které je zdrojem elektrické energie a tepla pro domácnosti. Naopak spalovna je ve větší míře než ZEVO vnímána jako zařízení, ve kterém se nevyužívá vzniklé teplo. Na druhé straně ti respondenti, kteří mezi oběma zařízeními nevidí žádný rozdíl, hodnotí spalovnu i ZEVO jako teplárnu, která místo uhlí využívá při výrobě tepla odpady. Dále pak jako zařízení, které je zdrojem elektrické energie a tepla pro domácnosti vnímají spíše spalovnu.

Preferovaná varianta výstavby zařízení pro energetické využití odpadu výstavba zařízení pro energetické využití odpadu v některé ze sousedních obcí s tím, že by jí naše obec platila za využití kapacity jejich zařízení

výstavba zařízení pro energetické využití odpadu v katastru naší obce s tím, že by nám okolní obce platily za využití kapacity tohoto zařízení 40%

60%

Charakteristika respondentů, kteří ve větší míře než ostatní preferují výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce:

• • • • • •

respondenti ve věku 70 - 74 let (+28%) respondenti, kteří žijí v obcích se 3 000 - 6 999 obyvateli (+17%) respondenti z okresu Beroun (+24%) přednostové domácnosti & hospodyně (+8%)

Charakteristika respondentů, kteří ve větší míře než ostatní preferují výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu v katastru sousední obce:

• • • •

respondenti mladší než 20 let (+7%) a ve věku 40 - 49 let (+7%) respondenti, kteří žijí v obcích s méně než 500 obyvateli (+11%) respondenti z okresů Rakovník (+26%) a Mělník (+19%) závislé osoby (+9%)

respondenti žijící v bytě činžovního domu (+17%) ambivalenti (+13%)


_______________ 32 __________________ LISTOPAD 2009



Ochota obyvatel platit vyšší poplatky výměnou za zrušení rozhodnutí o výstavbě zařízení pro energetické využití odpadu v katastru obce 30% 3%

66%

34% 31% 36%



• • • • • •


• • • • • •

respondenti ve věku 60 - 69 let (+9%) respondenti z nižších sociálních tříd (+7%) respondenti z okresů Beroun (+21%) a Praha-východ (+18%) závislé osoby (+10%) středově orientovaní voliči (+10%) respondenti žijící v bytě panelového domu (+6%)

respondenti ve věku 30 - 39 let (+8%) respondenti z vyšší střední (+13%) a vyšší třídy (+17%) respondenti žijící v obcích s méně než 500 obyvateli (+12%) respondenti z okresů Mladá Boleslav (+12%) a Praha-západ (+23%) respondenti, kteří třídí odpad (+5%) pravicově orientovaní voliči (+9%)


Akceptovatelný nárůst poplatku za odpad v % procenta

40 20

12

3 0

0

7

Median

3

Minimum

0

Maximum

40

Percentily

10

Průměr

0

25

0

75

12

Median = maximum je mimo stanovený rozsah hodnot

22% 14% 2% 18%

44% 0% 1 - 9% 10 - 19% 20 - 29% 30% a více

podle ochoty platit vyšší poplatky

12

Charakteristika respondentů, kteří jsou ochotni akceptovat vyšší než průměrné zvýšení poplatku:

16 5 0




• • •

respondenti z vyšší střední třídy (+5%)

!


respondenti z okresu Rakovník (+6%) respondenti, kteří využívají k vytápění elektřinu (+4%)

velmi neochotný/neochotná údaje jsou v %


_______________ 33 __________________ LISTOPAD 2009


2.5 Obecné postoje k vyžití odpadu

2.5 OBECNÉ POSTOJE K VYUŽITÍ ODPADŮ

_______________ 34 __________________ LISTOPAD 2009



Navrhovaný způsob odstraňování komunálního odpadu v případě úplného naplnění současných skládek komunálního odpadu ‐ spontánní odpovědi 48

recyklovat, využít znovu 43

spalovat, využívat spalovny 13

více třídit 6

založit novou skládku


4

uskladnit hluboko pod zem

konkrétní způsob

3

přeměnit na energii

3

kompostovat

3

vyvézt do zahraničí

2

šetřit s výrobky, obaly, zavést vratné obaly

2

ekologicky zpracovat

1

zavést novou technologii


1

lisovat

1

zlikvidovat chemickou cestou (kyselina…) 0

20

40

60


Základ: respondenti, kteří uvedli konkrétní způsob (93%)

Souhlas s výroky týkajícími se využití komunálního odpadu Teď, když jsou suroviny drahé, je využívání odpadů k výrobě tepla a elektřiny dobrý nápad.

41

Obec by měla domácnostem za odpady platit, když odpady budou využitelnou surovinou.

24

Náklady na zpracování již vytříděného odpadu jsou vyšší než náklady na zpracování směsného odpadu.

spíše souhlasí

spíše nesouhlasí

15

35

19 0

rozhodně souhlasí

39

27

31 20

rozhodně nesouhlasí

60

2,51

18 80

3,16 2,68

14

32 40

5

100



Průměrné hodnocení: 4 = rozhodně souhlasí 1 = rozhodně nesouhlasí

Charakteristika respondentů, kteří souhlasí s danými výroky ve větší míře než ostatní Teď, když jsou suroviny drahé, je využívání odpadů k výrobě tepla a elektřiny dobrý nápad.

• • • • •

respondenti z nižší střední třídy (+6%) respondenti, kteří žijí v obcích s méně než 500 obyvateli (+8%) respondenti žijící v rodinném domku (+6%) respondenti využívající k vytápění tuhá paliva (+8%) environmentalisté (+7%)

Obec by měla domácnostem za odpady platit, když odpady budou využitelnou surovinou.

• • • • •

respondenti mladší než 20 let (+12%) respondenti, kteří žijí v obcích s 500 - 999 obyvateli (+9%) respondenti z okresů Mělník (+17%), Benešov (+13%) a Kutná Hora (+11%)

respondenti, kteří netřídí odpad (+14%) ignoranti (+18%)

Náklady na zpracování již vytříděného odpadu jsou vyšší než náklady na zpracování směsného odpadu.

• • • • • •

respondenti mladší než 20 let (+7%) a ve věku 60 - 69 let (+6%) respondenti z vyšší třídy (+7%) respondenti, kteří žijí v obcích se 3 000 - 6 999 obyvateli (+14%) respondenti z okresů Beroun (+31%) a Příbram (+15%) středově orientovaní voliči (+12%) ambivalenti (+18%)


_______________ 35 __________________ LISTOPAD 2009



Preferovaný způsob využití komunálního odpadu

53%

47%

materiálové využití (recyklovat a vyrábět nové výrobky) energetické využití (použít jako surovinu pro výrobu tepla a elektřiny)

Charakteristika respondentů, kteří preferují použít komunální odpad jako surovinu pro výrobu tepla a elektřiny:

• • •

respondenti ve věku 50 - 59 let (+7%) respondenti žijící v obcích se 7 000 - 23 999 obyvateli (+11%) respondenti z okresů Praha-východ (+24%) a Beroun (+17%)

Charakteristika respondentů, kteří preferují komunální odpad recyklovat a vyrábět z něj nové výrobky:

• • • •

respondenti mladší než 20 let (+9%) respondenti z okresů Příbram (+28%) a Kutná Hora (14%) středově orientovaní voliči (+6%) respondenti žijící v bytě činžovního domu (+11%)


_______________ 36 __________________ LISTOPAD 2009


2.6 Životní prostředí v obci a možnosti jeho zlepšení

2.6 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V OBCI A MOŽNOSTI JEHO ZLEPŠENÍ

_______________ 37 __________________ LISTOPAD 2009



Aktuální spokojenost obyvatel se stavem životního prostředí v obci 7%

Charakteristika respondentů, kteří jsou ve větší míře než ostatní spokojeni se stavem životního prostředí ve své obci:

20%

26%

67%

• • • • •

respondenti mladší než 20 let (+14%) respondenti z vyšší střední třídy (+12%) respondenti z okresu Benešov (+12%) respondenti žijící v rodinném domku (+5%) respondenti, kteří využívají k vytápění elektřinu (+15%)

47% velmi spokojen/a spíše spokojen/a spíše nespokojen/a velmi nespokojen/a


Negativní aspekty životního prostředí v obci ‐ spontánní odpovědi 23

nepořádek na ulicích 18

znečištěné ovzduší/smog/zápach 14

málo kontejnerů na tříděný odpad

13

hustý provoz na silnicích


8

odpady od chatařů v lese

7

málo zeleně 5

velký hluk psí výkaly

4

přeplněné kontejnery

3

lidé, kteří netřídí odpad

3 3

topení pevnými palivy

3

nezájem lidí o životní prostředí znečištění podzemních vod

2

málo častý odvoz odpadu

2 2

chybějící, nedokončená kanalizace

1

málo odpadkových košů 1

auta parkující kdekoliv

1

chybějící vodovod


1

nekvalitní voda

1

znečišťování rybníka/potoka 0

10

20



_______________ 38 __________________ LISTOPAD 2009



Odhad vlivu vybraných opatření na zlepšení stavu životního prostředí investice do nových technologií příspěvek domácnostem na zateplení domů

34

34

38

výstavba čističky vody

32

24

výstavba moderní spalovny odpadů

21 18

30

26

11

2,91

12

2,97 2,59

20

regulační a intervenční mechanismy 21

útlum průmyslu

25

29

2,42

25

vyšší ceny za odvoz odpadů na skládky

3

14

40

43

zvýšení poplatků za svoz odpadů

3

14

39

44

1,78 1,76

ostatní 42

výsadba zeleně

32

17

zrušení skládky odpadů 0

20 20

15

30

3,04

11

2,20

33

40

60

80

100


rozhodně by pomohla

spíše by pomohla

spíše by nepomohla

rozhodně by nepomohla Průměrné hodnocení: 4 = rozhodně by pomohla 1 = rozhodně by nepomohla


Odhad vlivu vybraných opatření na zlepšení stavu životního prostředí ‐ statisticky významné odchylky způsob vytápění v domácnosti plyn

elektřina

tuhá paliva

centrální vytápění

++

o

---

+

vyšší ceny za odvoz odpadů na skládky

+

o

---

o

výstavba čističky vody

o

o

+

--

zvýšení poplatků za svoz odpadů

o

o

--

+

výstavba moderní spalovny odpadů

o

o

--

+++

výsadba zeleně

výstavba čističky vody výsadba zeleně

+++ daná kategorie vykazuje významně vyšší hodnotu než celý soubor

++

+

skutečně třídí

fakticky netřídí

netřídí

++ ++

o o

o o

0 žádná nebo nevýznamná diference od celého souboru

-

--

--daná kategorie vykazuje významně nižší hodnotu než celý soubor


_______________ 39 __________________ LISTOPAD 2009


2.7 Nakládání s odpadem v domácnosti

2.7 NAKLÁDÁNÍ S ODPADEM V DOMÁCNOSTI

_______________ 40 __________________ LISTOPAD 2009



Segmentace domácností podle třídění komunálního odpadu 11

14

31

22

58

64

respondentské sebehodnocení

validizovaná segmentace údaje jsou v procentech

- domácnosti, které o sobě uvádějí, že netřídí komunální odpad - domácnosti, které o sobě uvádějí, že třídí komunální odpad příležitostně - domácnosti, které o sobě uvádějí, že třídí komunální odpad soustavně - domácnosti, které komunální odpad netřídí

Domácnosti, které třídí jen některé druhy odpadů a zároveň v některých obdobích roku třídí více a v jiných zase méně.

- domácnosti, které fakticky netřídí - domácnosti, které skutečně třídí


Profil respondentů, kteří skutečně třídí komunální odpad • respondenti ve věku 40 - 49 let (+7%) • respondenti z nižší střední třídy (+10%) • respondenti z okresů Mladá Boleslav (18%) a Praha-východ (+17%) • environmentalisté (+19%)

Základ: respondenti, kteří skutečně třídí komunální odpad (64%)

Typologizace domácností podle nakládání s tříděným odpadem selektivisté: třídí jen některé druhy odpadů, ale stále stejně během celého roku

36% 3% 0%

nejbonitnější třídiči: třídí veškerý odpad v domácnosti a současně třídí stále stejně během celého roku

61%

kolísaví třídiči: třídí veškerý odpad v domácnosti, ale v některých obdobích třídí méně, v jiných více

příležitostní třídiči: třídí jen některé druhy odpadů a současně třídí v některých obdobích méně a v jiných zase více

• respondenti ze střední třídy (+8%) • respondenti žijící v obcích s více než 24 000 obyvateli (+17%) • respondenti žijící v okresech Benešov (+25%) a Rakovník (+18%) • environmentalisté (+19%)


_______________ 41 __________________ LISTOPAD 2009



Typologizace domácností podle nakládání s tříděným odpadem odpad třídí průběžně 99

1

97

3

odpad třídí jen při větším úklidu třídí stále stejně během celého roku v některých obdobích třídí více v jiných méně třídí celá domácnost

88

12

v domácnosti třídí jen někdo odpad roztřídí už doma do samostatných nádob

82

18

odpad roztřídí až při vyhazování přímo u kontejneru

třídí všechny druhy odpadů, pro které jsou kontejnery k dispozici 76

24

63

třídí jen některé druhy odpadů, přestože jsou k dispozici příslušné kontejnery

třídí veškerý odpad v domácnosti

37

třídí jen některé druhy odpadů



Aktuálně využívané způsoby likvidace komunálního odpadu plasty krabice od džusů či od mléka

81

PET láhve tuby a ostatní plastové obaly (např. od jogurtu, aviváže či od kečupu)

47

43 18

44

54

7

0 0

!

02

0

1

1

1 0

00

203 3

0

0

!

papír papír, noviny, letáky

56

19

odpad na kompost zbytky jídel z kuchyně 2

60

zelený odpad ze zahrady, zbytky zeleniny a ovoce 3

41

1

13

0

1

9 2

6

25 38

ostatní odpad starý nábytek 2 vyhodí do kontejneru na tříděný odpad vyhodí do popelnice na směsný odpad spálí v kamnech dále použije v domácnosti odnese do sběrného dvora odnese na skládku zlikviduje jiným způsobem

12

20 12

32

7 14 údaje jsou v procentech


_______________ 42 __________________ LISTOPAD 2009


2.8 Popisné charakteristiky

2.8 POPISNÉ CHARAKTERISTIKY

_______________ 43 __________________ LISTOPAD 2009



2.8.1 SOCIODEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY Výběrový soubor

Obecná populace Středočeského kraje

Pohlaví 51%

51%

49%

49%

muž žena

Věkové kategorie respondenta 7

15 - 19 let

18

20 - 29 let

14

60 - 69 let

5 0

18

50 - 59 let

14

60 - 69 let

16

40 - 49 let

18

50 - 59 let

22

30 - 39 let

17

40 - 49 let

18

20 - 29 let 21

30 - 39 let

70 - 74 let

7

15 - 19 let

4

70 - 74 let 10

20

30

0

10

20


30


Velikost místa bydliště 14

méně než 500 obyvatel

15

500 - 999 obyvatel

18

24

23

7.000 - 23.999 obyvatel

15 10

14

3.000 - 6.999 obyvatel

7.000 - 23.999 obyvatel

0

17

1.000 - 2.999 obyvatel

14

24.000 a více obyvatel

15

500 - 999 obyvatel

1.000 - 2.999 obyvatel 3.000 - 6.999 obyvatel

15

méně než 500 obyvatel

16

24.000 a více obyvatel

20

30

40

0

10

20

30


40


Okres 8

Benešov

13

8 10

7

Nymburk 10

Praha-východ

8

Praha-západ

9

Příbram

9

Praha-východ

9

9

Příbram

5 5

10

Mladá Boleslav

7

0

8

Mělník

Mladá Boleslav

Rakovník

6

Kutná Hora

Mělník

Praha-západ

8

Kolín

6

Nymburk

13

Kladno

8

Kolín

7

Beroun

Kladno Kutná Hora

8

Benešov

7

Beroun

5

Rakovník 10

15

20


0

5

10

15

20


_______________ 44 __________________ LISTOPAD 2009



Výběrový soubor

Typ domácnosti respondenta mladí lidé mladá domácnost

13

= 1-2 dospělí do 35 let, bezdětní

13

= 1-2 dospělí, děti převážně do 9 let = 1-2 dospělí, děti převážně 10 až 18 let

17

běžná domácnost

= 1-2 rodiče s dospělými dětmi

29

dospělá domácnost

= 1-2 rodiče a 1-2 prarodiče, děti do 18 let

2

tří generační domácnost

= 1-2 dospělí 35-60 let, bez dětí v domácnosti

12

starší domácnost

= 1-2 dospělí nad 60 let, bez dětí v domácnosti

13

staří lidé 0

5

10

15

20

25

30

35


Nejvyšší dosažené vzdělání respondenta 13

základní

37

střední bez maturity

37

střední s maturitou 13

vysokoškolské 0

10

20

30

40

50

60


Socioekonomický status respondenta 18

třída sociálně slabých

17

nižší třída

35

nižší střední třída 21

vyšší střední třída 9

vyšší třída 0

10

20

30

40

50


Čistý měsíční příjem domácnosti 1

70.000 Kč a více

8

50.000 - 69.999 Kč

12

40.000 - 49.999 Kč

23

30.000 - 39.999 Kč

22

25.000 - 29.999 Kč 15

20.000 - 24.999 Kč 10

15.000 - 19.999 Kč 8

10.000 - 14.999 Kč 3

méně než 10.000 Kč 0

10

20


_______________ 45 __________________ LISTOPAD 2009



Výběrový soubor

Zaměstnání respondenta

Profese respondenta 60

zaměstnanec/kyně

26

provozní pracovník

15

důchodce/kyně

25

dělník 13

student/ka soukromý podnikatel/ka

6

v domácnosti/na mateřské dovolené

5

0

10

22

úředník, administrativní pracovník

1

nezaměstnaný/á

24

odborník, specialista

3

manager, ředitel 20

30

40

50

60

70

0

10

20


30

40


Charakter lokality bydliště respondenta 57

seskupení rodinných domů 17

činžovní, městská zástavba

26

sídliště 0

10

20

30

40

50

60


Typ bydliště respondenta 55

rodinný domek 19

byt činžovního domu

26

byt panelového domu 0

10

20

30

40

50

60


Způsob vytápění používaný v domácnosti respondenta 34

plyn 5

elektřina

33

tuhá paliva 27

centrální vytápění 0

10

20

30

40

50


Charakteristika respondenta 21%

25%

přednosta & hospodyně 28%

přednosta domácnosti 26%

hospodyně závislá osoba

_______________ 46 __________________ LISTOPAD 2009



Politická orientace respondenta 30

24

neuvedeno = 0,4%

průměr = 6,67 20 13

10

5

5

8

7

8

9

8

9

11 8

2 0 Levice

2

3

1 - 2 (extrémní levice)

3 - 5 (levice)

4

6 (střed)

5

6

7 - 9 (pravice)

7

10

Pravice


10 - 11 (extrémní pravice)

Profilace respondenta 30 21

průměr = 5,38

neuvedeno = 0,6%

17

20

14 11

10

10

7

7

4

5 3

0 Ekonom

2

3

4

5

6

7

8

9

10

3

Ekolog


_______________ 47 __________________ LISTOPAD 2009



2.8.2 TYPOLOGIZACE RESPONDENTŮ Typologizace respondentů z hlediska postoje k odpadům

silný; stabilní

environmentalisté (39%)

Zájem o problematiku odpadů podmíněný vlastním užitkem

zatím nízký, ale narůstající

pragmatici (42%)

anticipující environmentalisté (0%)

+ rostoucí zájem o vlastní užitek

Proměnlivý postoj k problematice odpadů

anticipující pragmatici (2%)

+

pokles zájmu

anticipující ignoranti (1%)

+

tápající (7%) =

nevyjasněný zájem

ambivalenti (10%)

Nezájem o problematiku odpadů

silný; stabilní

ignoranti (9%)

_______________ 48 __________________ LISTOPAD 2009

M O ŽN OS T I R E A L I ZA C E ZA Ř Í ZE N Í P R O E N E R G E T I C K É V Y U Ž IT Í O D PA D U N A ÚZ E M Í S T Ř E D O Č E S K É H O K R A J E LISTOPAD 2009

MARKENT, s.r.o., Heřmanova 22, 170 00 PRAHA 7, Tel.: +420 220 190 580, Fax: +420 220 190 590, E-Mail: [email protected]

LISTOPAD 2009 PŘIPRAVENO PRO. ri. Heřmanova 22, PRAHA 7 Tel.: , Fax:

Recommend Documents