List Židovské obce Olomouc

ŽIDOVSKÁ OBEC OLOMOUC

CHAJEJNU ‫חיינו‬ Náš život

List Židovské obce Olomouc

Ročník 1 / Číslo 1

Leden 2009

Hlavní články • Jak se peče barches

Jak se peče barches aneb Boží dar

• Zmizelí sousedé • Příběh Edity Šťastné • Fritz Zweig

Fotografie v čísle • Pečení barchesu

Uvnitř tohoto vydání:

Volby 2008

2

Název časopisu

2

Příběh Edity Šťastné

3

Ze zasedání

3

Centrum judaistických studií

4

Fritz Zweig

5

Na barches či chalu si při společných večeřích naši členové již zvykli. Oceňují pekařské umění Zigmunda Deutsche i Jany Štěpánové. Jenže v neděli 7. prosince bylo všechno jinak. Ženy nepřišly chalu konzumovat, ale na pozvání ŽO naučit se barches péct. Každá z žen si donesla kilo polohrubé mouky, dostala vejce, olej, kostku droždí, sůl, cukr a do skleničky vodu. A pod vedením výše jmenovaných se pustily do nejtěžší práce, do ručního míšení a hnětení těsta. Když byly s hnětením těsta

hotovy, musely počkat, až těsto vykyne. Potom už jen stačilo chalu uplést, dát na plech a do trouby. Čas kynutí a pečení vyplnil MUDr. Boris Pauček promítáním snímků ze zájezdu do Izraele. (Nutno poznamenat, že se jako jediný muž aktivně zúčastnil pečení.) Boží dar Shodou okolností právě v době, kdy se v olomoucké obci pekl barches, dostala se do prodeje nyní již rozebraná knížka Ruth Bondyové Boží hody s podtitulem Jak jedli Židé v Čechách a na Moravě. Barchesu, tomto Božím daru, věnuje R. Bondyová celou kapitolu. Přinášíme z ní ukázku: Židé v Čechách namísto vedrem Svaté země trpěli zimou, ale plahočení za denním chlebem přetrvalo. Ne pro všechny, vždy byli mezi nimi boháči, na jejichž stole ani ve všední den nic nechybělo, ale pro velkou většinu. Avšak v pátek večer byly i na stole chudých bílé pletené sobotní chleby nazývané v Čechách barches (odvozeno od hebrejského brachot požehnání) a ve většině diaspory

chala podle malého kousku těsta (desátku), který hází hospodyně do ohně na památku obětních chlebů v jeruzalémském chrámě. Požívání chleba, barchesu, housek či jakéhokoliv jiného pečiva z pěti druhů obilí - pšenice, žita, ovsa, ječmene a pohanky - vždy předcházelo (a u věřících předchází dodnes) požehnání dobrotivému Bohu, že dává vzcházeti chlebu ze země, protože chléb zůstává nebeským darem. Je-li na stole několik bochníků chleba, nakrojí a požehná se ten nejlépe vypečený. Na svátečním stole musely být vždy dva barchesy, na památku milosrdenství Boha, který živil syny izraelské v sinajské poušti nebeskou manou. Každý z nich si směl nasbírat many, kolik bylo třeba jemu a jeho rodině na jeden den, ale ne více, a kdo si přes zákaz ponechal manu do druhého jitra, „zčervivěla a zasmradila“, jak praví Bible. Ale šestého dne bylo synům Izraele dovoleno nasbírat dvojnásobné množství many, aby vystačila na sobotu, den Hospodina, a ta se udržela čerstvá. Text a foto -th-

Zmizelí sousedé (v Olomouci) Lenka Žváčková, učitelka na fakultní základní škole škole dr. Milady Horákové se zapojila se svými žáky do programu Zmizelí sousedé. V roce 2007 se zúčastnila exkurze do Terezína spojené se školením pedagogů. Výsledkem byly žákovské projekty. V dubnu 2008 v rámci programu Comenius, do kterého je škola zapojena, zpracovali žáci pod vedením učitelů několikastránkový text o Terezíně.

Texty psali v angličtině, protože v té době byla ve škole návštěva učitelů z Dánska a Švédska. V dubnu měli ve škole i výstavu Zmizelí sousedé - Pocta dětským obětem holokaustu, Olomoucký den o ní přinesl zprávu. Výstavu navštívili všichni žáci školy, prováděli je jejich spolužáci z devátých tříd. Lenka Žváčková jen lituje, že z ostatních olomouckých škol velký zájem nebyl: „Přišly jen dvě tří-

dy z Gymnázia Hejčín a 9. ročník ze základní školy v Nemilanech. Od září 2008 funguje v rámci volitelných předmětů seminář z dějepisu, v němž se snažím žáky seznámit s dějinami Židů v českých zemích, s jejich náboženstvím a kulturou. Hlavní pozornost zaměřujeme na období II. světové války.“ Jednou z aktivit školy je zachycení vzpomínek přeživších Olomoučanů. (Více na str. 3) -th-

Stránka 2

CHAJEJNU

‫חיינו‬

Volební shromáždění V neděli 9. listopadu 2008 proběhly v společenské místnosti ŽO Olomouc volby do čtyř orgánů. Bylo zvoleno 5 členů představenstva Židovské obce (v pořadí podle počtu hlasů: Petr Papoušek, Tomáš Hrbek, Boris Pauček, Jana Štěpánová a Pavel Deutsch), 3 členové revizní komise (Helena Vostrá, Vasil Sadocha oba se stejným počtem hlasů a Hedvika Štěpánová). Do Rady Federace židovských obcí byli zvoleni Petr Papoušek a Tomáš Hrbek a do revizní komise Rady Federace židovských obcí byl s nejvyšším dosaženým počtem hlasů zvolen jediný kandidát Lubomír Smělý. Předseda volební komise Ing. Pavel Repper oznámil těm, kteří vydrželi více než hodinové sčítání hlasů, další údaje.

Vítězný návrh na název časopisu Židovské obce Olomouc je CHAJEJNU ‫חיינו‬

Podle mandátové komise bylo v okamžiku voleb přítomno 36 členů obce s volebním právem a 3 hosté, jejichž přítomnost volební shromáždění hlasováním schválilo. Z přítomných členů využilo práva volit přímo 26 členů. 65 členů volilo korespondenční formou. Celkem tedy volilo 91 členů, což je 69% všech členů obce. Odstupující předseda Petr Papoušek označil volební účast za výbornou, daleko přesahující zájem o minulé volby. Předseda volební komise Pavel Repper rovněž seznámil přítomné s dopisem Vasila Sadochy, jímž sděloval svou rezignaci na účast v Revizní komisi ŽO. Po diskusi a ujištění, že proti jeho nominaci ani zvolení nejsou námitky, vzal svou rezignaci zpět. Poté se nově zvolení členové odebrali

Výsledek soutěže o název časopisu

k separátním jednáním v souladu s přijatým Statutem ŽO a následovala ustavující schůze nové Revizní komise ŽO a nového Představenstva ŽO. Z jednání revizní komise Revizní komise zvolila za předsedu Vasila Sadochu. Z jednaní představenstva Představenstvo v tajném hlasování zvolilo předsedu ŽO Olomouc Ing. Petra Papouška. Představenstvo, jehož jednání se zúčastnil také virilní člen Zigmund Deutsch, projednalo rovněž kuloárové námitky proti způsobu korespondenční volby, které souvisely s uvedením jména volitele a jeho roku narození na obálce s vyplněným volebním lístkem. Představenstvo se dohodlo, že navrhne pro příští období změnu Volebního řádu a upraví tento bod volby. -th-

Chajejnu ‫חיינו‬

Představenstvo Židovské obce Olomouc rozhodovalo na svém zasedání ve čtvrtek 27. listopadu 2008 o názvu časopisu. Vycházelo z návrhů, kterých se sešlo pět. Po jednom návrhu zaslali paní Renáta Gregorová, pan Otto Spitzer a student Pedagogické fakulty UP Jan Spěváček, dva návrhy zaslal MUDr. Boris Pauček. Představenstvo po diskusi rozhodlo, že z předložených návrhů názvu časopisu ocení návrh paní Renáty Gregorové. Ta navrhla, aby se měsíčník Židovské obce Olomouc jmenoval CHAJEJNU ‫חיינ‬- Náš život. Představenstvo se shodlo s navrhovatelkou, že název je srozumitelný a výstižný, není moc dlouhý. Vítězka obdrží láhev košer vína dle vlastního výběru z vinotéky obce. Blahopřejeme. - redakce -

Několik poznámek k volbám Máme za sebou volby do orgánů naší obce i federace. Vyznačovaly se nebývale vysokou, téměř sedmdesátiprocentní účastí, svědčící o spontánním zájmu členů o svou konsolidovanou a prosperující obec. Byly to volby dobré a vpravdě demokratické. Zvolení představitelé mohou mít dobrý pocit z výrazného vyjádření důvěry. Voliči pochopitelně neměli zapotřebí podrobně studovat volební řád. Možná, že někomu není úplně jasné, jak byla zajištěna anonymita tajných voleb, zejména v souvislosti s uváděním zpátečních adres na obálkách korespondenční volby. Pokouším se proto těmito řádky stručně popsat postup vyhodnocení. V prvé řadě připomínám, že volební komise neměla vůbec nic společného se sestavením kandidátek. V její odpovědnosti bylo pouze, aby bylo zajištěno bezpečné uchování došlých korespondenčních hlasů do dne voleb. Kandidátní listinu sestavila mandátová komise podle došlých přihlášek. Volební komise převzala realizaci volebního procesu až v okamžiku schválení jejího složení volebním Shromážděním. Každý účastník voleb byl ověřen podle seznamu voličů a byla mu označena jeho kandidátní listina, aby se vyloučilo případné dvojí volení. Po ukončení osobních voleb byla zkontrolována platnost kandidátních listin z volební urny. Pak bylo ověřeno, zda zpáteční adresy korespondenční volby odpovídají seznamu voličů. Následovalo otevření obálek korespondenční volby a odstranění obálek. Pokračování na str. 3

Ročník 1 / Číslo 1

Stránka 3

Příběh Edity Šťastné Paní Edita Šťastná se narodila v roce 1924. Její dědeček byl sluhou – šábesem v synagoze. Žili v domě sousedícím se synagogou. Jejím vypálením začíná vyprávění paní Šťastné zachycené v rámci projektu Zmizelí sousedé pod vedením paní učitelky Lenky Žváčkové (bižší informace o projektu na str. 1): Hned 15. 3. 1939 byla olomoucká synagoga vypálena, zbyla pouze okna. Naše rodina byla vystěhována. V tu dobu jsem chodila do měšťanské školy na tř. Spojenců, pak na Dvořákově ulici. Poslední školní rok, 1939/40, jsem chodila do čtvrté měšťanky. Pak přišel zákaz chodit do školy a chtěla jsem pracovat v židovské firmě. To nešlo, takže jsem byla bez práce. Pak mě přijala do práce jedna švadlena a já jsem se učila švadlenou. Po uplatnění norimberských zákonů u nás ale přišly pro Židy zákazy, a tak mě v roce 1941 prostě vyhodila, že tam nemůžu pracovat. Musela jsem chodit na práci pět kilometrů pěšky z Olomouce až do Chomoutova k sedlákovi na řepu. V roce 1942 začaly z Olomouce jezdit transporty. První transporty do Terezína jely z Prahy, říkalo se jim budovací.

Pokračování ze str. 2

...

5. července jsem nastoupila do transportu do Terezína i já s rodiči a bratrem. Náš transport ještě nemohl dojet až do Terezína. Jeli jsme do Bohušovic a odtud pěšky. Jak se otevřelo ghetto, tak se začaly budovat koleje dál. Na stavbě bylo hodně lidí, pracovali v různých řemeslech, takže pak už ty další transporty dojížděly přímo až do Terezína. Ale bohužel taky z Terezína dál. Nám, co jsme přišli do Bohušovic, zavazadla, která jsme měli s sebou, ještě dali. Limit byl 50 kg. Copak bych já unesla 50 kilo? Nebo můj třináctiletý bratr? To bylo vyloučené! Později už vedly koleje až do Terezína, ale to zase museli židovští zaměstnanci vyprázdnit vagony a zavazadla vyházet ven. Každý, co si uchytl, to mu zbylo. Co si neuchytl, to přišlo do jedněch kasáren, kde se věci shromažďovaly. Mám dojem, že se to posílalo do Německa jako winterhilfe, tedy oblečení pro vybombardované Němce. Tenkrát, když jsme přišli my, byl Terezín už hodně obsazený, přijelo tam hodně transportů z celé republiky a začaly jezdit transporty taky z Německa. Už tam bylo přelidněno, hlavně kasárna, kde se bydlelo nejvíc lidí. Takže když

jsme v červenci přišli, ubytovávali v soukromých domech. Nás ubytovali v dvoupokojovém bytě, dva pokoje a kuchyň. Nahnali nás dovnitř, do takového malého pokojíku, spalo nás tam na zemi deset. Pak se začaly stavět kavalce, dvoupatrové. V kasárnách třípatrové. Ty kavalce se vyráběly na Bauhofu, krátce po ubytování jsem tam musela jít pracovat. Dělaly se tam postele a všechny předměty ze dřeva. Muži pracovali na těch těžších úkolech, my ženy jsme nosily dřevo, kam bylo potřeba. Pro sedmnáctiletou holku to byla těžká práce. Ale dlouho jsem tam nezůstala, protože se začala rozvíjet různá další řemesla. V Terezíně bylo mnoho řemeslníků, otvíraly se tam dílny, krejčovská, ševcovská, instalatérská a pro různá další řemesla. Protože jsem se necelý rok po škole učila švadlenou, snažila jsem se dostat zase k šití. Přešla jsem do krejčovny. Dostala jsem se tam do dětského oddělení. V tom oddělení se z kufrů, co je lidem nedali, ty věci vybraly, to šatstvo, z velkých věcí se šily malé věci pro děti, něco zůstalo v Terezíně, něco šlo do Německa. (Pokračování příště) Připravil -th-

Několik poznámek k volbám

Kandidátní listiny korespondenční volby byly v stále zalepeném stavu označeny razítkem a podpisem stejně jako u osobní volby a pak přidány ke kandidátním listinám z volební urny. Potom už následovalo otevírání a rozlepování kandidátních listin a sčítání hlasů pro jednotlivé kandidáty. V konečné fázi pak volební komise sestavila pořadník podle počtu získaných hlasů a tím i stanovila složení jednotlivých zvolených orgánů. Tento konečný výsledek byl pak neprodleně oznámen volebnímu Shromáždění. Volební komise pracovala pochopitelně v samostatné místnosti, přitom ale každý účastník volebního Shromáždění mohl kdykoliv vstoupit a práci komise sledovat, což se i dělo. Snad jsem tímto popisem celé procedury ujistil všechny naše členy, že vyhodnocení voleb proběhlo korektně a že striktně předepsaný postup vylučoval jakoukoliv možnost případného narušení tajnosti voleb. Velký počet dodaných hlasů, zejména pak korespondenčních, způsobil, že volební komise měla nečekaně plno práce. Všichni se snažili při přesném dodržení postupu odvést svou činnost v optimálně možné době. Přesto nám to trvalo snad dobré dvě hodiny. Děkuji velmi za soustředěnou a klidnou práci především paní Evě Skládalové a též Pavlu Bartošovi, který, jak víme, musel souběžně plnit ještě další své pracovní úkoly. Mé díky patří i všem účastníkům volebního Shromáždění, kteří tvořili sympatickou společnost, jednající a rozhodující s rozvahou a citem a projevili potřebnou trpělivost.. P. Repper

Copak bych já unesla 50 kilo? Nebo můj třináctiletý bratr? To bylo vyloučené!

Stránka 4

CHAJEJNU

‫חיינו‬

Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových Kabinet judaistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého byl v roce 2008 v rámci Dnů židovské kultury v Olomouci přejmenován na Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových. Prof. Kurt Schubert, zakladatel a nestor vídeňské judaistiky, stál coby mentor a rádce také u prvních krůčků olomoucké judaistiky (v zimním semestru 2006 vedl u věku 83 let v Olomouci blokové přednášky a semináře o judaismu). Poté, co v roce 2007 zemřel, odkázal olomouckému pracovišti svou judaistickou knihovnu čítající ca. 3000 svazků. Jeho paní, Dr. Ursula Schubertová, kunsthistorička vídeňské

univerzity, se zabývala především uměleckými památkami raného křesťanství a helénského židovství. Rozhodnutí nazvat jménem Kurta a Ursuly Schubertových nově etablované pracoviště bylo nejen výrazem vděčnosti, nýbrž má i programový charakter: Prof. Kurt Schubert byl vždy zastáncem rovnoprávného dialogu mezi judaismem a křesťanstvím a současně zastáncem klasického filologického zaměření judaistických studií budujícího především na dobrých znalostech hebrejštiny a pramenných textů. Současně se má jedním z bada-telských akcentů olomouckého pracoviště v budoucnosti stát

také kunsthisotrický výzkum – ve stopách Ursuly Schubertové. Pojmenování olomouckého judaistického pracoviště jménem manželů Schubertových, ke kterému dala svolení dcera, paní Eva Schubertová, je nejen přestižní záležitostí (Kurt Schubert je jedním z nejznámějších světových judaistů, nositel mnoha významných ocenění, držitel několika doktorátů honoris causa) – nýbrž i velkým závazkem do budoucna. Centrum přislíbilo spolupráci s Židovskou obcí Olomouc při tvorbě náplně časopisu. S využitím tiskové zprávy prof. Inge Fialové

Ze zasedání představenstva Plnění rozpočtu a čerpání daru

Plnění rozpočtu Židovského muzea v Praze odpovídá schválenému plánu.

a čerpání daru Židovského muzea v Praze odpovídá schválenému plánu.

Na zasedání představenstva 27. listopadu 2008 byl zvolen místopředseda ŽO, stal se jím MUDr. Boris Pauček. Za přítomnosti předsedy revizní komise Vasila Sadochy bylo projednáno plnění rozpočtu za 3. čtvrtletí. Představenstvo konstatovalo, že plnění rozpočtu a čerpání daru odpovídá schválenému plánu a ukazuje se, že na konci kalendářního roku bude rozpočet přebytkový. Přebytek bude převeden do příštího roku. Předseda ŽO dále informoval o finančním výhledu na rok 2009 a vysvětlil, proč dar Židovského muzea v Praze bude v příštím roce nižší. Také v dalších letech lze vzhledem k důsledkům světové finanční krize očekávat pokles výše daru, proto Federace židovských obcí uvažuje o vytvoření rezervy, kterou by pokrývalo budoucí finanční výpadky. Naše obec se bude proto muset zaměřit na zvýšení výnosu majetku, který vlastní. Za stávajícího provozu je ŽO Olomouc soběstačná i bez daru ŽMP, jde o to, aby se tento stav udržel i do budoucnosti. Rozpočet na rok 2009 bude projednán na dalších zasedání představenstva. Představenstvo se dále zabývalo nutností doplnit členskou evidenci, vyhodnotilo soutěž na název časopisu (viz informaci na str. 2), novými webovými stránkami, projekty, ochranou archivu obce, schválilo podporu předsedy FŽO Jiřího Daníčka a místopředsedy Ing. Petra Papouška aj. Sociální komise zasedala 18. prosince. Podle zápisu zpracoval -th-

Nadace Otty a Emmy Siegových Ing. Miloš Dobrý se písemně vzdal k 31. prosinci 2008 svého členství ve správní radě Nadace Otty a Emmy Sieglových a předložil uzávěrku k témuž dni. Po dřívějších rezignacích paní Diany Deutschové a revizorky paní Edity Šťastné, které vstoupí v platnost jmenováním nových členů správní rady nadace a revizního orgánu, zůstává ve správní radě pouze její předseda Tomáš Hrbek. Ten proto, po osobním projednání s navrhovanými, předložil představenstvu Židovské obce Olomouc návrh na doplnění správní rady nadace o pana Jindřicha Buxbauma a paní Evu Franklovou. S výkonem práce revizora nadace již dříve souhlasila paní Hedvika Štěpánová. Představenstvo obce na svém zasedání 18. prosince 2008 s návrhem souhlasilo. - redakce -

Ročník 1 / Číslo 1

Stránka 5

Narozen v Olomouci… Doc. Pavel Maňák narazil náhodou na text jednoho ze slavných olomouckých židovských rodáků, který byl uveřejněn v roce 1930 v Mährisches Tagblatt. Protože se mu líbil, přeložil si ho. Nyní ho dává k dispozici čtenářům Chajejnu: „Narozen v Olomouci…“ Fritz Zweig, dirigent Staatsoper Berlín Když jste se před rozpadem rakousko – uherské monarchie zeptali jejího příslušníka na místo jeho narození, tak téměř vždy odpověděl, že je z Vídně. Dnes je téměř každý držitel československého pasu z Prahy nebo alespoň z Brna. Na takové otázky jsem dříve i nyní odpovídal s přesvědčivou neústupností: „Já jsem z Olomouce“, a když jsem z užaslého po-

hledu tazatele vyrozuměl, že ještě nikdy neslyšel ani o olomoucké smlouvě (pozn. překladatele: olomoucká smlouva – Olmützer Vertrag – diplomatická úmluva mezi zástupci Pruska, Rakouska a Ruska o ukončení pruskorakouského konfliktu na konferenci zástupců tří mocností 29. 11. 1850 v Olomouci), ani o olomouckých tvarůžkách, dodal jsem k tomu pro objasnění „v Olomouci, Olomouc na Moravě“. Nechtěl bych se totiž narodit ani ve Vídni ani v Praze, nýbrž právě jen v Olomouci, a ačkoliv už asi 20 let žiji v cizině, jsou moje vzpomínky na mnoho věcí stále přítomné, neztrácejí se. Tak k nejsilnějším dojmům z mládí patří romantika tenkrát ještě z větší části existujících hradeb někdejší pevnosti, jejichž podzemní chodby jsme za-

lidnili legendárními „hradebními loupežníky“ a na jejích náspech jsme žertem i vážně vybojovali divoké zápasy, díky kterým se mnohý vrátil domů s krvácejícími ranami. Nebo nezapomenutelná představa podzimní procházky do Neředína, odkud je vidět město s jeho mnohotvárnými věžemi, ležící na pozadí mírných vrcholků Jeseníků. Pak staré pěkné divadlo, sál Reduty, kde jsem získal první umělecké a hudební dojmy. Toto všechno a ještě mnoho dalšího mi často utkvívá v paměti a nosím to s vděčností ve svém srdci. Proto na otázku, odkud pocházím, stále odpovídám „narodil jsem se v Olomouci“.

Nechtěl bych se totiž narodit ani ve Vídni, ani v Praze, nýbrž právě jen v Olomouci a ačkoliv už asi 20 let žiji v cizině, jsou moje vzpomínky na mnoho věcí stále přítomné, neztrácejí se.

Jubilejní číslo Mährisches Tagblatt z 16. června 1930

Fritz Zweig Fritz Zweig , slavný dirigent a později hudební pedagog, narozený v Olomouci 8. září 1893. Bratranec dramatika Maxe Zweiga a vzdálený příbuzný spisovatele Stefana Zweiga. Od dětství projevoval výrazné hudební nadání, byl vynikajícím pianistou, ale hrál i na varhany (podle vzpomínek současníků hrával na příklad skladby J. S. Bacha pro své přátele v olomoucké synagoze). Vystudoval v Olomouci německou základní školu a pak olomouckou Staatsoberrealschule, kde v roce 1910 maturoval. Po maturitě odešel do Vídně, kde byl privátním žákem slavného Arnolda Schönberga, kterého v roce 1912 následoval i do Berlína. V letech 1913 – 1933 (s nucenou přestávkou za 1. světové války, kterou strávil nejprve v Haliči, později jako důstojník dělostřelectva v Dolomitech) pracoval v Německu. V roce 1923 přišel do Berlína. Nejdříve pracoval jako korepetitor, později jako šéfdirigent řady známých operních domů (Volksoper, městská opera v Charlottenburgu, slavná Kroll-Oper, státní opera Unter den Linden). V roce 1924 se oženil s ovdovělou známou operní pěvkyní Tilly de Garmo (rozenou Mathilde Klara Jonas). V roce 1934 opouští nacistické Německo, stěhuje se nejprve do Francie a pak do Prahy, kde zastával místo dirigenta Německého divadla. V roce 1938 odešel i s manželkou znovu do Paříže, byl hostujícím dirigentem v Grand Opéra a pravidelně hostoval i v Royal Opera House Covent Garden v Londýně. Dva dny před obsazením Paříže Němci uprchl poslední americkou lodí z Evropy do USA. V Americe začal svoji kariéru jako učitel hry na klavír, později působil jako dirigent a nakonec jako pedagog na Music Academy of the West v Santa Barbara. Nemohl již dirigovat, protože onemocněl nádorem hrtanu a po operaci měl potíže s řečí, polykáním a časté bolesti.. Jako hudební pedagog vychoval řadu vynikajících dirigentů. Dožil se 91 let, zemřel v Los Angeles 28. února 1984. Pro Chajejnu připravil Pavel Maňák

Program na leden 9. ledna v 16:00 hodin: Šabat a společná večeře 23. ledna v 16:00 hodin: Šabat s rabínem Kollerem a společná večeře 24. ledna v 9:00 hodin: Šabat s rabínem Kollerem, čtení z tóry, oběd

Připravujeme na únor 8. února v 15:00 hodin Tu bišvat s občerstvením 20. února v 17:00 hodin Šabat a společná večeře

Židovská obec Olomouc ŽIDOVSKÁ OBEC OLOMOUC

Židovští občané, kteří přežili hrůzy války, ještě v r.1945 obnovili v Olomouci náboženskou obec. Po úbytku členů stářím a emigrací se olomoucká komunita stala roku 1962 v intencích tehdejšíhonového krajského zřízení pouhým synagogálním sborem v rámci ŽNO Ostrava. Teprve demokratické přeměny společnosti po r.1989 přinesly oživení kultovního života v Olomouci. Ke dni 1. dubna 1991 byla znovuobnovena samostatná náboženská obec s oblastní působností pro okresy Olomouc, Šumperk, Jeseník, Bruntál a Přerov.

Židovská obec Olomouc Komenského 7 772 00 Olomouc Telefon: (+420) 585 223 119 Fax: (+420) 585 223 119 E-mail: [email protected]

Slovo předsedy ŽO Olomouc

Další informace http://kehila.-olomouc.cz

Vážené členky a vážení členové, dostává se vám do rukou první číslo časopisu Chajejnu, měsíčníku Židovské obce Olomouc. Časopis vznikl především pro členy ŽO Olomouc. Měl by přispět k lepší informovanosti, mohl by probudit větší zájem o obec a zapojit členy do utváření podoby naší obce. Doufám, že se do budoucna najdou přispěvatelé z řad našich členů a podpoří redaktora Tomáše Hrbka, který zajišťuje vydávání časopisu. Chajejnu bude vycházet jednou měsíčně a bude rozesílán elektronicky v PDF formátu. Pro členy, kteří nepoužívají email, bude zasílán poštou, aby všichni dostali své číslo. Přeji našemu časopisu hodně úspěšných let. Dále bych chtěl na tomto místě poděkovat dvěma zasloužilým členům Židovské obce v Olomouci. Jedná se o pana kantora Zigmunda Deutsche a bývalého tajemníka obce Miloše Dobrého. Dá se říci, že díky nim se naše Židovská obec nachází tam, kde je. Oni dva stáli při obnově ŽO Olomouc v devadesátých letech minulého století, kdy se pan tajemník staral o finanční zabezpečení fungování obce a pan kantor o stránku duchovní. Společně, po dlouhých letech práce pro Židovskou obec, odcházejí k 31. 12. 2008 do důchodu. Rád bych jim jménem svým i členů obce poděkoval za všechno, co pro nás udělali, a popřál jim hodně zdraví. Věřím, že se s nimi budeme nadále setkávat při svátcích a akcích Židovské obce a oni zůstanou součástí jejího života. Ad mea veesrim šana. S pozdravem Petr Papoušek, předseda

A na závěr—jídelníček na leden 9. ledna

večeře:

polévka gulášová drůbeží závitek, hranolky, zeleninový salát, moučník 23. ledna večeře: hovězí vývar s játrovou rýží znojemská pečeně, rýže, moučník jak bude vypadat Toto je nulté číslo časopisu, které hovězí zprostředkovává představu, jeho první aoběd: poslední stránka. 24. ledna vídeňský hovězí guláš, chléb (knedlík), ovoce Časopis bude vycházet pravidelně jednou měsíčně od ledna do prosince.

Toto číslo vychází 2.obec lednaOlomouc 2009 Vydává: Židovská Interní časopis pro potřeby členů Židovské obce Olomouc Vydává: Židovská obec Olomouc Podporováno Nadačním fondem obětem holocaustu z programu Budoucnost. Interní časopis pro potřeby členů Židovské obce Olomouc Podporováno Nadačním Redaktor: Tomáš Hrbekfondem obětem holocaustu z programu Budoucnost. Texty neprocházejí jazykovou úpravou. Redaktor: Tomáš Hrbek Texty neprocházejí jazykovou úpravou. Redakce uvítá Vaše připomínky, návrhy a texty. Hledáme spolupracovníky. Redakce uvítá Vaše připomínky, návrhy a texty. Hledáme spolupracovníky.