Lisabonská smlouva prolomila ledy

Ivan Langer ministr vnitra řeší nejen Schengen, ale i situaci v policii

Evropan, str. 5

Martin Říman, Martin Bursík a Václav Bartuška pohledy do budoucnosti české energetiky

Zaostřeno na téma měsíce, str. 3

Václav Veber INZERCE

o potrubní politice Ruska

Téma měsíce, str. 11

číslo 12 / 2007

ročník 4

cena 15 Kč

Lisabonská smlouva prolomila ledy

Publicistika: str. 8

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004

SLOVO

Polsko: „Kraj směšný“? Bývalý poradce prezidenta Reagana profesor Harvardské univerzity Richard Pipes poskytl EN rozhovor o současném mezinárodním postavení Polska a vyjádřil se i k plánovanému systému protiraketové obrany v Polsku a České republice.

Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu předseda Svazu měst a obcí ČR Evropská unie je v oblasti energetiky silně provázána a každé rozhodnutí přesahuje hranice jednotlivých členských států. Evropa navíc společně čelí nedostatku primárních zdrojů, problému energetické bezpečnosti a obavám z klimatických změn. Evropská unie ani její členské státy se proto nemohou otázce společné energetické politiky vyhýbat. Jedním z prvních viditelných kroků evropské politiky je snaha o rozdělení přenosové soustavy a výroby energie. Stejně tak evropské státy hledají společnou odpověď na otázku jaderné energie. Důležité je si uvědomit, že Evropská komise jadernou energii označila „za jeden z motorů třetí průmyslové revoluce, která by Evropu měla posunout k nízkoemisnímu věku“. Podle komisaře Piebalgse by mohlo být v Evropské unii vyráběno z jádra až 30 procent spotřebovávané energie. I nedávné setkání v rámci jaderného fóra v Bratislavě jasně naznačilo, že se Evropa jaderné energii nevyhne. Nemá smysl si však nalhávat, že je Evropská unie v otázce využití jádra jednotná. Zatímco některé země, jako například Francie, Slovensko či Finsko vyjadřují jaderné energetice otevřenou podporu, jiné země, jako je Švédsko či Rakousko nepovažují jadernou energii za bezpečný zdroj. Podle mého názoru je proto potřeba v Evropské unii společně pracovat v kontextu dědictví havárie černobylské jaderné elektrárny s obavami z ukládání jaderného odpadu a dalšími potenciálními provozními riziky. Je potřeba věcně a odborně diskutovat, zda je dnešní jaderná energetika skutečně bezpečným zdrojem energie. Osobně jsem přesvědčen, že tomu tak je.

Anketa: str. 14 Portugalské předsednictví v radě EU se zapíše do historie podpisem reformní smlouvy pro EU v prosinci 2007 v Lisabonu. Text, na kterém se státníci zemí EU v podstatě dohodli za německého předsednictví, čeká ještě ratifikaceve všech 27 zemích. Jako první smlouvu už před Vánocemi ratifikoval maďarský parlament. foto: archiv Evropské komise

Energie: Obnovitelné zdroje nebo atom? Evropská unie stojí na křižovatce – chce podporovat energii vyráběnou z obnovitelných zdrojů, jako cíl si klade rok 2020, kdy by měly právě obnovitelné zdroje pokrývat 20 procent energetické spotřeby. Na druhou stranu však není ani proti atomu – šéf Evropské komise dokonce nedávno vyzval sedmadvacítku, aby se více zaměřila na jaderné elektrárny. Problém se přenáší i na Českou republiku, Praha stále řeší, jak postupovat v otázce jaderné elektrárny Temelín, zda naplnit původní sovětské plány a vybudovat další dva reaktory nebo hledat jiné cesty. Evropská komise chce zvýšit pokrytí energetické spotřeby z obnovitelných zdrojů. Podle předběžného návrhu by například obchodníci museli povinně používat certifkáty pro obchodování s obnovitelnými zdroji. Už letos v březnu se čelní představitelé Unie dohodli, že do roku 2020 bude pětina energetické spotřeby kryta z vodní, větrné nebo solární

energie či biomasy, tedy z obnovitelných zdrojů. Dohodli se také, že Evropa bude biopaliva z deseti procent využívat i v dopravě, do roku 2020 by měla být dostupná i druhá generace biopaliv a bude možné vytvářet směsi standardních paliv a biopaliv. Členské státy by navíc měly vydávat záruky původu výrobcům tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

Betlémská hvězda Jak vznikla tradice zobrazovat Betlémskou hvězdu se dozvíte v naší anketě z odpovědi astrofyzika Jiřího Grygara. Na reprodukci obrazu Klanění italského malíře Giotta di Bondone můžete vidět Halleyovu kometu, kterou lidé pozorovali v roce 1301 a malíř ji pak zachytil o tři roky později.

Někteří tuzemští politici takovou snahu dopředu zavrhují. Tvrdí, že jsou cíle nadsazené. „Dosáhnout dvaceti procent energie z obnovitelných zdrojů? To je podle mě naprosto nereálné. Neodpovídá to možnostem evropského prostoru a dostupných surovin,” uvedl EN senátor Josef Vaculík. (pokračování na straně 3)

Evropské horizonty Zdeňka Velíška Seriál MŽP: str. 16

Evropa v roce 2007

INZERCE

Odpověď na otázku, jaký byl rok 2007 pro Evropskou unii, dostaneme snad nejlépe srovnáním se dvěma předchozími lety: 2005 byl pro EU velmi nešťastný rok. Selhal mechanismus ratifikace, který měl uvést do života ústavní smlouvu. Selhal na zásadě jednomyslnosti, která je vlastně

právem veta jednoho, či v tomto případě dvou, proti většině. Jen tak tak se potom podařilo udělat nezbytný krok: schválit důležitý finanční výhled na roky 2007-2013. Rok 2006 byl rokem nehybnosti a v mnoha věcech i bezradnosti. Hovořilo se však o roku reflexe. Reflexe nad tím

Natura 2000 nejpodstatnějším: co dal a jak přinesl v procesu evropské integrace. Starost o pohyb kupředu byla svěřena pouhé setrvačnosti. V zájmu objektivity je třeba ovšem zaznamenat, že byly dokončeny vstupní rozhovory s Rumunskem a s Bulharskem. Rok 2007 je něco docela jiného. Je to rok znovunalezené dynamiky: EU se rozšiřuje na 27 členských států, Angela Merkel prosadí malý zázrak: přiměje všechny členské vlády ke schválení textu nové - i když už ne ústavní, jak si sama původně přála - smlouvy. Překoná přitom odpor, který hlasitě manifestují dvě tři vlády, česká mezi nimi. Dokáže to přesto, že musí vlast-

ně až do června čekat na vyjasnění pozic hlavního partnera: Francie. Sarkozy se tam ujímá prezidentského úřadu naplno teprve od června a řada jeho politických gest vnáší navíc do ustálených strategických deviz EU zmatek. Přesto přese všechno na konci roku, po podpisu lisabonské smlouvy může už EU v klidnější vnitřní atmosféře hledět do tváře dalším nevyhnutelným problémům. Kosovo je prvním z těch nejakutnějších. Rozhodnout o něm a nedestabilizovat přitom Balkán nebude lehké. Ale je to už „business as usual“, normální agenda a ne hledání sama sebe, jako v předminulých dvou letech.

V seriálu ministerstva životního prostředí se tentokrát zaměříme na ohroženou flóru a faunu vodních toků a nádrží a jak se na nich podepsaly necitlivé zásahy do přírodního prostředí.

2

ČESKÁ REPUBLIKA A EVROPSKÁ UNIE

EN č. 12 / 2007

Galileo bude, řídící centrum chce také Praha Eurocentra informují Stav vyjednávání operačních programů vrcholí

S koncem roku vrcholí úsilí ve vyjednávání jednotlivých operačních programů s Evropskou komisí. V tuto chvíli je vyjednáno 12 operačních programů pro ČR. Jmenovitě jsou to již v říjnu schválené Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost, Lidské zdroje a zaměstnanost, Praha Adaptabilita, v listopadu byl schválen program Evropské územní spolupráce ESPON 2013 a tento měsíc všechny Regionální operační programy a dlouho očekávaný Operační program podnikání a inovace. V tomto čísle se budeme věnovat ne tolik známému, ale neméně významnému programu Evropské územní spolupráce ESPON 2013 – Program pro výzkum evropského území. Program ESPON 2013 (Evropská monitorovací síť pro územní rozvoj a soudržnost) je jedním z programů Cíle 3 nazvaného Evropská územní spolupráce v letech 2007– 2013 a navazuje na program ESPON 2006. Jedná se o výzkumný program, který je zaměřen na podporu výzkumu v oblasti územního plánování a regionálního rozvoje. Program ESPON 2013 bude podporovat politiku územní soudržnosti a harmonického rozvoje evropského území. Zajistí srovnatelné informace, doklady, analýzy a scénáře týkající se rámcových podmínek pro rozvoj regionů a větších územních celků. Program je unikátní svým tématickým rozsahem i celoevropským zaměřením výzkumu. Všechny informace získané výzkumnými týmy v rámci projektů je možné bezplatně získat ve formě závěrečných zpráv na www.espon.eu. Program je tedy využitelný pro skutečně široký okruh uživatelů, pracujících s informacemi a daty se vztahem k evropskému území. Při realizaci celkového cíle bude usilováno o následující záměry: · Program ESPON 2013 prohloubí evropské důkazy, znalosti, data a indikátory z hlediska územní soudržnosti a rozvoje. Z tohoto hlediska bude stavět na výsledcích dosažených programem ESPON 2006. · V závislosti na poptávce vyjádřené zúčastněnými tvůrci politiky bude dále prohlouben a rozšířen pokrok dosažený programem ESPON 2006. Tak budou definovány činnosti aplikovaného výzkumu a zaměření na témata a politiky EU, kterými je zapotřebí se zabývat. Výzkumné úsilí a studie perspektiv budou podporovat budoucí témata, relevantní z hlediska politiky. Aplikovaný výzkum usnadní cestu pro integrovanou analytickou činnost v konkrétním zemním kontextu. · Program ESPON 2013 bude uživatelsky orientovaný. Současná znalostní báze ESPON je v rámci dosud studovaných témat již schopna nabídnout operační podporu strategickým procesům v menších nebo větších územních celcích. Program ESPON 2013 bude prostřednictvím výrazné účasti a šíření povědomí zaměřen na poskytování analýz jako odezvy na vyjádřené potřeby. Cílové skupiny pro výsledky projektů aplikovaného výzkumu jsou veřejné orgány na všech úrovních správy, stejně tak jako výzkumná komunita. Zahrnuje to Komisi, všechny členské státy EU a země účastnící se programu ESPON 2013 (partnerské země Norsko, Lichtenštejnsko, Island a Švýcarsko), příslušné národní a regionální/místní orgány a veřejné univerzity, výzkumné ústavy a další potenciální příjemce. Navíc mohou být za část cílové skupiny pro výsledek provedeného aplikovaného výzkumu považována seskupení veřejných orgánů odpovědných za přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci v rámci strukturálních fondů. Celkový rozpočet programu pro období 2007 – 2 013 je více než 45 mil. eur. Program ESPON je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF).

Když se koncem října objevila informace o tom, že se ministři financí Evropské unie shodli na uvolnění 2,4 miliardy eur na projekt navigačního systému Galileo, nikdo tomu zpočátku nechtěl moc věřit. Dohoda se rodila jen velmi obtížně a ještě v první polovině tohoto roku byl tento konkurenční projekt amerického systému GPS jednou nohou v hrobě. Optimistické zprávy se však potvrdily o necelý týden později. V noci z 29. na 30. října rozhodli ministři dopravy EU, že do konce roku 2007 musí podepsat dohodu o realizaci tohoto velkolepého projektu. Přesto však zatím není důvod k jásotu. Dohodu totiž musí stvrdit podpisem všechny členské státy EU a teprve pokud tak učiní, může se Evropa těšit v roce 2013 na vlastní navigační systém. Galileo už v minulosti podpořily všechny státy sedmadvacítky a i teď se předpokládá jednoznačně kladný postoj. Brusel totiž členské státy varoval, že pokud se neshodnou na financování více než třímiliardového projektu do konce roku, bude ho muset Evropská komise odložit na neurčito. Podle

původního plánu měl Galileo plně fungovat už od roku 2012 a náklady neměly přesáhnout 3,5 miliardy eur. Už teď je však jisté, že se původní termín nestihne. Vždyť z plánované třicítky satelitů je nyní v provozu pouze jediný: testovací sonda Giove A1. V současné době opět začíná důležitá debata o tom, jak bude probíhat stavba systému a jeho provoz. I pro Českou republiku je důležitá otázka sídla řídícího centra projektu Galileo, protože o prestižní úřad má, kromě měst v mnoha dalších zemích včetně Británie, Německa, či Nizozemska, zájem i Praha. Právě Praha byla v minulosti jedním z hlavních kandidátů a v jednu chvíli se o umístění řídícího centra v Praze, uvažovalo téměř jako o hotové věci. Při finském setkání nejvyšších představitelů EU však bylo rozhodnutí odloženo a k zájemcům o umístění úřadu se v průběhu roku přidali i další přední evropské státy. Někteří odborníci se domnívají, že České republice může při konečném výběru sídla pro řídící centrum uškodit i výběr elektronického mýtného na našich dálnicích

a rychlostních silnicích. Satelitní systém výběru silničního mýtného je totiž jednou z mnoha aplikací systému Galileo. Primárně vojenský americký navigační systém GPS se v současné době využívá v dopravě, vědě i turistice. Dokáže totiž na vzdálenost několika metrů přesně určit polohu vozidla či člověka, který s sebou nese GPS přístroj, a to kdekoliv na Zemi. Galileo by však měl být ještě přesnější a hlavně – měl by měl být primárně civilní, s klíčovým využitím v dopravě a dal-

ších oborech. 30 družic umístěných na třech různých oběžných drahách bylo navrženo tak, aby optimálním způsobem pokrylo celou Zemi. Současné systémy toto nenaplňují. Galileo tak nabídne veřejnou službu na celém světě, s nejpřesnějším určením prostorové a časové polohy na celé planetě. Dalším kladem je, že systém by měl přinést až 150 000 nových, dobře placených pracovních míst. Filip Appl

Česko- polské regiony vylepší silnice Nový operační program se spustí už od začátku roku 2008 Do konce roku 2007 bude podepsán Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika pro období 200720013. Programový dokument už byl odsouhlasen Evropskou komisí a čeká na formální schválení. Oproti minulému období se pro tento operační program významně navyšují evropské finanční prostředky na celkových 219 milionů eur. Zároveň se ale zpřísňují požadavky na přeshraniční význam projektů. Uplatňuje se například princip vedoucího partnera, což znamená, že jeden z partnerů projektu převezme odpovědnost za projekt jako celek jak vůči Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, které je na české straně řídícím orgánem programu, tak vůči Evropské komisi. Projekty v tomto programu budou mít i na-

dále zejména regionální a oblastní význam. Finanční prostředky směřují především k zlepšování dopravní dostupnosti regionu. „Díky těmto penězům by se v Královéhradeckém kraji měla zlepšit kvalita více než devadesáti kilometrů silnic a dvanácti mostů. Většina staveb má začít v roce 2009, mezi nejnákladnější bude patřit rekonstrukce dvanáctikilometrového úseku silnice II/297 z Čisté do Dolního Maršova za 160 milionů korun. Celkem by na rekonstrukce silnic v regionu mělo jít z evropských zdrojů v letech 2007 až 2013 více než 2 miliardy korun,“ řekl náměstek královéhradeckého hejtmana Petr Kuřík. V Operačním programu Přeshraniční spolupráce Česka a Polska má najít výraznou podporu i cestovní ruch. „Jedná se o například o plá-

novanou regeneraci měst jako je Jičín, Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř nebo Rychnov nad Kněžnou. Na větší váze také získává Fond mikroprojektů, který je nástrojem pro podporu projektů menšího rozsahu na místní úrovni,“ dodává ředitelka Centra evropského projektování Královéhradeckého kraje Klára Dostálová. Protože příprava přeshraničních projektů je nyní náročnější, je dobré s ní začít dříve. Žadatelé mohou využívat internetové stánky ministerstva pro místní rozvoj. Zástupci obcí tu například zjistí, že vhodným žadatelem o evropskou dotaci je také organizace, kterou obec zřídila jako s.r.o, přičemž v ní má osmdesátiprocentní vlastnický podíl a garantovánu neziskovost /případný zisk je organizace povinna inves-

tovat zpět do předmětu své činnosti/. Je také výhodné kontaktovat příslušné úředníky jednotlivých příhraničních krajských úřadů, se kterými se vyplatí vést vstupní konzultace o zamýšlených projektech. Spolupráce regionu z východu republiky s Polskem totiž není žádnou výjimkou. Podobně Evropská komise posuzuje operační programy přeshraniční spolupráce Česka s Bavorskem, Saskem, Rakouskem a Slovenskem. Hlavním kritériem je vždy odstranění handicapu oblastí, které jsou znevýhodněny izolací příhraničních komunit od svých přirozených sousedů na druhé straně hranice a zároveň okrajovým postavením území v rámci vlastního státu. Věra Hofmanová

2008: Rok mezikulturního dialogu „Společně v rozmanitosti,“ to je hlavní heslo Evropského roku 2008 – roku mezikulturního dialogu, který je společným projektem Evropské unie, členských států a evropské občanské společnosti a do kterého významný způsobem zasáhne i Česká republika. Projekt si klade za cíl zlepšit dialog mezi jednotlivými etnickými a národnostními menšinami a na zahájení informační kampaně 4. prosince dorazila i řada známých osobností, jako například brazilský spisovatel Paulo Coelho či turecký klavírista Fazil Say. Ti budou rovněž propagovat akce pořádané během roku v celé Evropě. V rámci kampaně pak byly Evropskou komisí spuštěny i oficiální stránky projektu : www.interculturaldialogue2008. eu . Každá členská země dostala v rámci projektu hned několik úkolů. Tak předně si měl každý stát určit orgán, který bude mít za úkol koor-

dinovat průběh akcí během celého roku 2008. V České republice byl na tuto pozici jmenován Institut umění (www.institutumeni.cz). Dalším úkolem bylo vypracovat plány, které uvádějí priority země pro rok 2008 a popisují akce, které budou společně s občany a organizacemi uskutečněny. Hlavní celoroční aktivitou je 7 stěžejních projektů, do kterých se zapojí všechny členské země, a které se týkají městské kultury, populárního umění, účasti mladých lidí, migrace, médií, výměny iniciativ na místní úrovni, videoprojektů a aktivit v přistěhovaleckých komunitách. Organizacemi, které převzaly iniciativu za Českou republiku jsou Multikulturní centrum Praha (www.mkc. cz) a příspěvková organizace Česká centra (www.czechcentres.cz). Česká republika se tak podílí dokonce na dvou ze sedmi evropských projektů.

Každá členská země dále přispěje jedním menším projektem. Ten český má název Together Across Cultures a skládá se ze šesti dílčích aktivit, vedených jednotlivými institucemi, jako jsou například Divadlo Archa, organizace Člověk v tísni či Brněnské kulturní centrum. O nadcházejícím roce mluvil v předvečer spuštění kampaně i evropský komisař pro kulturu Ján Figel’ a připustil, že mnoho největ-

ších evropských problémů mají na svědomí právě špatné mezikulturní vztahy. „Evropský rok 2008 nám tak poskytne cennou příležitost zamyslet se nad tím, jak zlepšit mezikulturní dialog a naše mezikulturní vztahy,“ říká Figel’. Jaké výsledky program s rozpočtem 10 milionů eur přinese, se veřejnost dozví koncem příštího roku. Filip Appl

3

TÉMA MĚSÍCE

EN č. 12 / 2007

Energie: Obnovitelné zdroje nebo atom? (pokračování ze strany 1) 23. ledna příštího roku Evropská komise zveřejní návrh směrnice pro obnovitelné zdroje. Text zmiňuje například posilování konkurenceschopnosti biopaliv, zvyšování kapacit větrných elektráren, investice do zvyšování energetické účinnosti nebo vytvoření „inteligentní evropské přenosové soustavy“, která by umožnila integraci obnovitelných a decentralizovaných zdrojů energie. NOVÉ ELEKTRÁRNY VE FRANCII I BULHARSKU Unie na druhou stranu nahrává i atomu. Komise letos na podzim poprvé vyzvala sedmadvacítku, aby se více věnovala výrobě elektřiny z jádra. „Nemůžeme se jaderné energii vyhýbat,“ vysvětloval předseda Komise José M. Barroso. Společnost ČEZ jeho výroky potěšily. „Je logické, že současná Evropa začíná vnímat jadernou energii jako řešení, protože jde o bezpečný a ekonomicky velmi efektivní způsob výroby elektřiny, která má navíc nulové emise. Díky dostatečným světovým zásobám paliva zde navíc nehrozí ani závislost na jednom dodavate-

li,“ popsal EN manažer ČEZ Ivo Měšťánek. Mnoho evropských států už otázku jaderné energie řešilo před výzvou Evropské komise. V současné době se podle informací EN staví nové jaderné elektrárny ve Francii, Finsku, Rusku, Bulharsku a Rumunsku. Debata o výstavbě či rozšíření se vedle České republiky vede také například ve Velké Británii, Portugalsku nebo Polsku. Země, které se rozhodly jaderné zdroje odstavit, jako je například Německo nebo Švédsko, teď podle skupiny ČEZ diskutují o odkladu tohoto rozhodnutí. POLITICI: DOSTAVME ELEKTRÁRNU TEMELÍN V České republice se tak jako stále naléhavější objevuje otázka, zda dostavět další dva reaktory jaderné elektrárny Temelín. Politici, které EN oslovily, se mimořádně shodují: Dostavme je. Naplnila by se tak původní idea Sovětů, kteří od začátku počítali se čtyřmi reaktory. „Temelín je potřeba dostavět a stejně tak využít možnost dostavby nového jaderného bloku v Dukovanech,“ řekl EN senátor Vaculík. Podobné stanovisko potvrdil EN poslanec Vladimír Dlouhý nebo

senátor František Kopecký. „Je nezbytné rozhodnout se co nejdříve, protože rozšiřování bude trvat podle zástupců ČEZ dvanáct až patnáct let,“ uvedl EN Kopecký. Podle něj je nezbytné zahájit osvětovou kampaň pro české občany ve prospěch rozvoje jaderné energie. „Objektivně vysvětlit, proč právě jádro,“ doplnil. Česká republika je v současné době zemí, která elektřinu vyváží. To by však podle odborníků nemělo trvat věčně. „Přijde doba – a není tak daleko – kdy v českém prostředí bude málo energie. Zatím ji vyvážíme, ale to se brzy zlomí. Musíme najít vhodné zdroje a mezi ty nejvhodnější patří právě atom,“ podotkl v rozhovoru pro EN senátor Ivan Adamec. „Lidé neustále nadávají na ČEZ, jak je drahá elektřina. Ta je ale drahá, protože jí je komplexní nedostatek. Pokud nenajdeme vhodné zdroje, obávám se, že bude ještě dražší,“ doplnil Adamec. Co vyhořelým palivem? Také na to mají tuzemští politici řešení. „Snahu zbavovat se vyhořelého jaderného paliva nepovažuji za šťastnou, je to dokonce nerozumné. Palivo je fakticky spotřebováno z devadesáti procent a po zušlechtění ho můžeme znovu využít k výrobě nových palivových článků,“ vysvětloval EN Vaculík.

ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE

Martin Říman ministr průmyslu a obchodu Energetická koncepce říká, že česká elektroenergetika je založena

Martin Bursík ministr životního prostředí

Václav Bartuška velvyslanec pro oblast energetické bezpečnosti MZV ČR

na výrobě elektřiny z více různých zdrojů. Rozhodně v ní nejsou nějaké termíny, kdy se budou nebo nebudou stavět elektrárny, ať už atomové, uhelné nebo plynové, jak o tom píšou některá média. Pokud má dnes opozice starost, že již v roce 2012 nebudeme ve výrobě elektřiny soběstační, pak se ptám, co dělala sociální demokracie po celých těch osm let své vlády? Jestli na tom máme být tak špatně už v roce 2012, tak už mělo rozhodnutí o výstavbě dalších energetických zdrojů padnout už dávno. Ale nepadlo. S energetickou koncepcí přišla vláda sociální demokracie v roce 2000.

Tehdy navrhla, a tak to bylo odsouhlaseno v zákoně, že energetickou koncepci schvaluje vláda. Dnes ale poslanec sociální demokracie Milan Urban říká, že by měla koncepci schvalovat Poslanecká sněmovna. Já ale rozhodně nejsem příznivec toho, aby se zákony měnily podle toho, kdo je zrovna čtyři roky u moci. Navíc o dostavbě jaderných bloků nebo výstavbě jiných nových zdrojů se musí rozhodnout ve správních povolovacích řízeních, která jsou velmi složitá a mají pevné termíny. Žádný takový správní akt nemůže být nahrazen vůlí Poslanecké sněmovny.

Vláda energetickou koncepci má. Musí se však dále rozvíjet podle vývoje podmínek na evropském i světovém energetickém trhu. Debata musí být vedena průběžně, věcně a seriózně právě proto, aby se neměnila spolu se střídáním vlád a jenom podle aktuální vládní konstelace. Energetická politika státu musí brát ohled na energetickou soběstačnost,

ale zároveň na změny klimatu, ochranu ovzduší, ochranu přírodních zdrojů i ekonomickou efektivitu.

V politice je máloco neměnné. A dokud zde v Evropě považujeme teplo a světlo za samozřejmost, za své občanské právo, budou se naše „koncepce“ a „strategie“ proměňovat s každou novou politickou módou. Žijeme totiž v bohaté části světa a máme životní styl, který je pro 80 procent obyvatel téhle planety nedostižným luxusem. Naší starostí je, jak co nejrychleji odstranit mimořádné výpadky proudu (třeba po veliké bouřce); přitom dvě pětiny světa dostávají elektřinu nepravidelně, další dvě pětiny vůbec.

To, co potřebujeme, není koncepce; šlo by jen o další kus papíru. Neboť koncepce má smysl jen tehdy, pokud jí předchází konsensus o dlouhodobých potřebách společnosti. Ten dnes chybí, a žádná komise či meziresortní pracovní skupina ho nemůže nahradit. To, co skutečně potřebujeme, je šok: několikadenní výpadek proudu, který by lidem ukázal obrovskou míru naší závislosti na moderní technice, a zároveň nesamozřejmost naší civilizace.

foto: Miloš Kolesár „SPOLU S UNIÍ MUSÍ NAJÍT ŘEŠENÍ I ČESKO“ Česká republika je v otázce energetiky a své energetické koncepce nerozhodná. Pozorovatelé tvrdí, že odsouvá zásadní rozhodnutí a systémová řešení. „Určitě už nastal čas pro strategická rozhodnutí, výstavba nových zdrojů je

dlouhodobá záležitost a nedostatek energie v horizontu deseti let je jasnou věcí,“ uvedl EN Dlouhý. Snahou Unie je co nejvíce snížit závislost států na Rusku. Brusel ví, že není strategické záviset na ropě a zemním plynu pouze na úzké skupině zemí. „S Ruskem je to zvláštní. Jako partner surovinových

dodávek bylo vždy spolehlivé, ale jeho snaha v posledních letech vybudovat cesty na východní trhy je signifikantní a brzy by mohlo být vše jinak. Evropa zkrátka musí najít své řešení a s ní i Česká republika,“ dodal Dlouhý. Jan Štifter, s přispěním Evy Kunertové

Veletrh komunitárních programů Když se řekne dotace z EU, každý si vzpomene na strukturální fondy, ze kterých je pro toto rozpočtové období určeno pro Českou republiku 752,7 mld Kč. Jedná se však o finanční alokaci, která je pevně určena pro rozpočtové období 2007 – 2013 a s největší pravděpodobností k nám peníze ze strukturálních fondů již příští období (2013 – 2020) putovat nebudou. Regiony České republiky pravděpodobně dosáhnou oné magické hranice 75 % průměru HDP Evropské unie a pomoc ze strukturálních fondů nebudou moci čerpat. Situace ale není zdaleka tak beznadějná, jak by se mohlo zdát. Kromě strukturálních fondů existují na úrovni Evropské komise tzv. komunitární programy, které se na rozdíl od strukturálních fondů neřídí výší HDP ani alokací pro konkrétní členské státy. Podmínky jednotlivých komunitárních programů jsou individuální. Co platí pro všechny, je jednak předkládání projektů na základě aktuálně vyhlášené výzvy, ale především uzavření partnerství mezi několika subjekty států, a to jak členských, tak u některých programů i nečlenských zemí EU. Jedná se tedy o podporu mezinárodní spolupráce při realizaci daného projektu, kdy má každý z partnerů přesně vymezené povinnosti a části projektu, za jejichž realizaci ručí. Pro období let 2007 – 2013 navrhla Evropská komise vytvoření nové generace komunitárních programů zaměřující se na oblast vzdělání, kultury, vědy a výzkumu, životního prostředí, zdraví, … Eurocentrum Pardubice a Hradec Králové pořádají v prostorách Společenského sálu magistrátu města Pardubic 15. ledna od 9.00 Veletrh komunitárních programů, který nese podtitulek „Šance z Bruselu aneb jaké možnosti finanční podpory Vám nabízí Evropská komise?“ Na veletrhu se představí celkem 9 komunitárních programů (viz tabulka). Společně s nimi představí svou činnost Zastoupení Pardubického kraje při EU a Evropská kancelář Královéhradeckého kraje v Bruselu, které mohou pomoci žadatelům při navazování partnerství, sepisování žádosti apod. Celý veletrh bude provázet workshop s koordinátory jednotlivých programů a s partnery akce, kteří budou připraveni k individuálním konzultacím projektových záměrů.

Harmonogram programu 15. ledna 2008: Program Cílová skupina Malé a stední podniky CIP – Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaci Veejná správa, služby, agentury, vzdlávací Inteligentní energie pro Evropu systémy, investoi, obanské spolenosti, hospodáské komory, zástupci prmyslu, … 7. rámcový program pro vývoj a výzkum Univerzity, výzkumné instituce, výzkumníci Eurostars Marco Polo II

Malé a stední inovaní podniky Korporace, malé a stední podniky v oblasti dopravy a životního prostedí

Life+

NNO, místní samospráva, regionální a národní správa, agentury, komory, asociace NNO, místní samosprávy, agentury, komory, asociace, výzkumná centra, univerzity, školy, výukové instituce Malé a stední podniky, NNO, sdružení, místní samosprávy, regionální samosprávy, agentury, komory, školy, vzdlávací instituce

Evropa pro obany

Kultura 2007

Progress

NNO, výzkumná centra, regionální nebo národní správa, univerzity, školy, vzdlávací instituce

Více o Veletrhu komunitárních programů na www.euroskop.cz/eurocentra - Eurocentrum Pardubice a Hradec Králové.

4

PUBLICISTIKA

EN č. 12 / 2007

Ceny zájezdů v EU se výrazně liší Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) uspořádala výzkum na základě dotazníků a ptala se, zda jsou v Evropské unii aplikovány konečné ceny zájezdů. Ve většině zemí totiž neexistuje jednoznačná povinnost cestovních kanceláří uvádět konečné ceny zájezdů. Podle slov člena prezidia asociace Tomio Okamury ji k tomu přinutila rozbouřená diskuse a striktní stanovisko České obchodní inspekce (ČOI), které hodnotí praxi oddělených cen českých cestovních kanceláří jako porušení stávající zákonné úpravy. „Unikátní průzkum po členských asociacích ECTAA s účelem monitorovat situaci v jiných evropských zemích měl za úkol vyhodnotit, jaká je běžná praxe cestovních kanceláří v otázce uvádění konečných cen. Průzkum byl navíc doplněn i místním šetřením ve Španělsku, Francii a Itálii,“ upřesňuje Okamura. CO VÝZKUM OBSAHUJE AČCKA ve spolupráci s bruselským sekretariátem evropské Asociace cestovních kanceláří ECTAA zaslala členským asociacím ECTAA dotazník, ve kterém požádala o vyjádření, zda místní cestovní kanceláře publikují obvykle souhrnné ceny zájezdů (zahrnující letištní taxy, bezpečnostní taxy a palivový příplatek) či zda jsou některé části uváděny mimo nabízenou základní cenu, a zda existuje národní legislativa jednoznačně stanovující povinnost organizátorů cest uvádět souhrnnou cenu.

JAKÝ JE ZÁVĚR VÝZKUMU Na základě uskutečněného průzkumu pak konstatuje, že ve většině evropských zemí neexistuje jednoznačná, zákonem stanovená, povinnost cestovních kanceláří aplikovat výhradně konečnou cenu zájezdů zahrnující všechny nezbytné poplatky (letištní a bezpečnostní taxy, palivový příplatek a jiné povinné příplatky). Cestovní kanceláře v Evropě běžně uvádějí ceny zájezdů bez povinných příplatků, jejichž výše je však v nabídce viditelně uvedena. Pakliže cestovní kanceláře uvádějí souhrnnou cenu, jedná se spíše o marketingový prvek. Výjimkou jsou například Spolková republika Německo, Rakousko a Dánsko, kde existují národní předpisy stanovující povinnost obchodníků uvádět konečnou cenu a tato skutečnost je obvykle pořadateli zájezdů dodržována (najdou se však výjimky, kdy pořadatelé zájezdů i tak uvádějí některé poplatky odděleně). Z odpovědí členských asociací ECTAA ani nevyplývá, že by problematice stanovování cen pořadateli zájezdů byl věnován zvýšený zájem příslušných kontrolních orgánů.

ODPOVĚDI ZEMÍ

Z

NĚKTERÝCH

Řecko (HATTA) Cestovní kanceláře ve svých nabídkách ve většině případů nezahrnují letištní a bezpečnostní taxy a palivový příplatek do základní ceny zájezdů. Národní řecká legislativa vychází ze směrnice EU č. 90/314, která nestanovuje povinnost organizátorů cest uvádět souhrnnou cenu. Španělsko (AEDAVE) Národní legislativa vychází ze směrnice EU č. 90/314, která nestanovuje povinnost organizátorů cest uvádět souhrnnou cenu. Organizátoři cest běžně uvádějí oddělené ceny. Místním šetřením na třech prodejních místech v Lloret de Mar byla i tato skutečnost potvrzena. Ukázkou je nabídkový leták Viajes Marsans, ve kterém jsou mimo základní ceny zájezdu do Mexika uvedeny dva povinné příplatky: tasas de aeropuerto (letištní taxy): 70 eur a suplemento de carburante (palivový příplatek): 40 eur.

Francie (SNAV) Vyhláška z roku 1987 říká, že cena publikovaná směrem ke spotřebiteli má být vyjádřena jasně a transparentně a má zahrnovat všechny daně (taxy). Jednoznačná právní úprava stanovující povinnost uvádět souhrnnou cenu neexistuje. Řada organizátorů cest však publikuje ceny TTC (toutes taxes comprises – všechny poplatky v ceně). Místním šetřením u cestovní kanceláře Jettours v Nice bylo zjištěno, že mimo základní cenu zájezdů v katalogu jsou uváděny letištní a bezpečnostní taxy a palivový příplatek.

Itálie (FIAVET) Národní legislativa nestanovuje povinnost cestovních kanceláří uvádět konečnou cenu zájezdů. Mimo základní cenu jsou uváděny nejen letištní taxy a palivový příplatek, ale často také „quota di iscrizione“ – poplatek za přihlášení se na zájezd. Místním šetřením u

Slovensko (SACKA) Národní legislativa nestanovuje povinnost uvádět souhrnnou cenu zájezdů. Běžnou praxí cestovních kanceláří je uvádění oddělených cen. SOI (Slovenská obchodní inspekce) po konzultaci se SACKA nepovažuje oddělené uvádění letištních a bezpečnostních tax a pa-

Harmonogram Programu rozvoje venkova schválen Ministr zemědělství Petr Gandalovič schválil 6. prosince harmonogram spouštění jednotlivých projektových opatření Programu rozvoje venkova pro rok 2008. Tento harmonogram byl zpracován kvůli včasné informovanosti žadatelů o tom, kdy budou zahájeny příjmy žádostí pro konkrétní opatření - žadatelé pak budou mít dostatek času na přípravu svých

projektů. A v neposlední řadě také s ohledem na zajištění rovnoměrného vytížení Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) při příjmu žádostí v rámci Programu rozvoje venkova .

prodejce cestovní kanceláře Hotelplan v Bolzanu bylo zjištěno, že v nabídkovém letáku cestovní kanceláře Hotelplan na zájezd na Jamajku jsou uvedeny mimo základní cenu následující 4 příplatky: tasse (taxy): 47 eur, adeguamento carburante (palivový příplatek): 35 eur, assicurazione obbligatoria (povinné pojištění): 50 eur, quota individuale di prenotazione (rezervační poplatek): 70 eur.

Na základě zkušeností s příjmem žádostí o dotaci z programu SAPARD a OP Zemědělství, která odráží i potřeby žadatelů z hlediska optimálního termínu pro příjem žádostí, byl příjem žádostí pro jednotlivá projektová opatření Programu rozvoje venkova rozdělen do tří příjmových kol únor – červen – říjen.

livového příplatku za porušení zákona o ochraně spotřebitele. Maďarsko (MUISZ) Cestovní kanceláře uvádějí oddělené ceny zájezdů. Mimo základní cenu jsou uváděny nejen letištní taxy a palivový příplatek, mnozí organizátoři mají tendenci uvádět odděleně celou řadu jednotlivých komponentů zájezdu. Základní cenou je např. jen ubytování se snídaní, jako příplatky jsou pak uváděny večeře, letenka, transfer apod. Národní legislativa povinuje uvádět jen konečnou cenu jednotlivých částí, ze kterých zájezd sestává (ubytování, transfer, strava apod.), nikoli celkovou cenu zájezdu. Rumunsko (ANAT) Cestovní kanceláře uvádějí letištní a bezpečnostní taxy i jiné příplatky odděleně. Irsko (ITAA) Většina cestovních kanceláří uvádí odděleně řadu příplatků, především letištní a bezpečnostní taxy a palivový příplatek. Národní legislativa však stanovuje povinnost uvádět souhrnnou cenu leteckého tarifu. Velká Británie (ABTA) Národní legislativa stanovuje, aby publikované ceny byly přesné a neuváděly spotřebitele v omyl. Obecně to znamená, že ceny by měly zahrnovat veškeré poplatky. Po

dlouhou dobu byla tato skutečnost leteckými společnostmi a cestovními kancelářemi ignorována, v poslední době však začala řada cestovních kanceláří souhrnnou cenu uvádět. Německo (DRV) Existuje národní legislativa stanovující povinnost uvádět souhrnnou cenu. Z ustanovení předpisu „Preisangabenverordnung“ vyplývá, že podnikatel je povinen publikovat cenu, kterou klient musí zaplatit, aby obdržel nabízenou službu či zboží. Cestovní kanceláře publikují souhrnnou cenu. Dánsko (DRF) Existuje národní legislativa stanovující povinnost uvádět souhrnnou cenu. Cestovní kanceláře i letecké společnosti souhrnnou cenu uvádějí. Švýcarsko (SRV) Cestovní kanceláře obvykle uvádějí mimo základní cenu palivový příplatek. Chorvatsko (UHPA) Neexistuje národní legislativa stanovující povinnost publikovat konečnou cenu zájezdů. Odděleně jsou uváděny především letištní taxy a vízové poplatky. Podle informací AČCKA: Vlastimil Růžička

Setkání náměstků s Katarínou Mathernovou V úterý 11. prosince na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR sešla ke krátké pracovní schůzce zástupkyně generálního ředitele pro regionální politiku v Evropské komisi Katarína Mathernová s 1. náměstkem pro regionální politiku a cestovní ruch Jiřím Vačkářem, náměstkem pro evropské záležitosti Danielem Touškem a náměstkem pro řízení úřadu a finanční toky Milanem Půčkem.

Příjem žádostí v roce 2008 se uskuteční v následujících konkrétních termínech: Únor/březen 2008 Červen 2008 Říjen 2008

3. kolo - 26.2. až 17.3.2008, opatření I.3.2. příjem pouze 2 týdny - od 3.3. do 14.3. 4. kolo - 10.6. až 30.6.2008 5. kolo - 6.10. až 24.10.2008

Konkrétní termíny pro 6. a další kola (rok 2009 a dále) budou upřesněny vždy v druhé polovině daného roku na rok následující tak, aby byly dodrženy stanove-

né měsíce příjmu (únor, červen, říjen) a zároveň byly minimálně 14-ti týdenní rozestupy mezi jednotlivými koly příjmu žádostí vzhledem k administrativním

kontrolám a bodování projektů v kolech předcházejících. Přehled příjmu žádostí projektových opatření PRV je k dispozici na www.mze.cz. (mze)

Zleva Daniel Toušek, Katarína Mathernová a Jiří Vačkář.

Petr Gandalovič zahájil 10. prosince v Ústí nad Labem poslední ze série seminářů ministerstva zemědělství k využívání dotací z Programu rozvoje venkova. Semináře seznámily veřejnost s aktuálními i budoucími koly příjmu žádostí a kromě Ústí nad Labem proběhly v Brně, Opavě, Olomouci, Hradci Králové, Českých Budějovicích a Praze. foto: MZE ČR

V úvodu schůzky informoval náměstek Jiří Vačkář o současné situaci v resortu a ubezpečil zástupkyni generálního ředitele pro regionální politiku v Evropské komisi Katarínu Mathernovou, že všechny práce související s koordinační úlohou ministerstva pro místní rozvoj, jak byla stanovena usnesením vlády, stále pokračují. Náměstek Daniel Toušek Katarínu Mathernovou informoval o zabezpečení a realizaci čerpání peněz ze strukturálních fondů v

souvislosti s obdobím 2004–2006 a 2007–2013. „Architektura 24 operačních programů nového období 2007–2013 je sice složitá, ale MMR se podařilo navázat všechny náležitosti a vazby tak, aby koordinace byla zajištěna,“ řekl Daniel Toušek. Představitelé ministerstva pro místní rozvoj dále informovali Katarínu Mathernovou o přípravách resortu na předsednictví ČR v rámci EU. Katarína Mathernová pozitivně zhodnotila práci MMR

foto: MMR ČR v rámci příprav předsednictví a přislíbila maximální spolupráci ze strany Evropské komise. „Příprava na evropské předsednictví je složitá, a to zejména pro země, které tuto zkušenost ještě nemají. Proto navrhuji velmi pečlivou spolupráci v oblasti kohezní politiky, a to zejména ve vztahu k předsednictví. Debaty s Českou republikou na toto téma začnou na jaře příštího roku,“ uvedla Katarína Mathernová. (mmr)

5

EVROPAN

EN č. 12 / 2007

„Máme nejvíce policistů. Ale vidět nejsou,“ říká v rozhovoru EN ministr vnitra Ivan Langer „Současný stav policejních služeben nevytváří takové prostředí, ve kterém by policisté mohli poskytovat služby občanům na profesionální úrovni. Policejní služebny často svým vybavením a vzhledem připomínají služebny z 60. let. Proto již nelze dále tolerovat, aby policisté vykonávali svou práci v takových podmínkách,“ říká ministr vnitra Ivan Langer. V rozhovoru Evropských novin také zmiňuje schengen nebo úspěšný zátah proti neonacistům. Česká republika vstupuje do Schengenského prostoru. Česká cesta za Schengenem byla poměrně dlouhá a komplikovaná. Jakou roli v tomto směru přikládáte vašemu ministerstvu pod vaším vedením? Řekl jste správně, že česká cesta za Schengenem byla dlouhá a komplikovaná. Proto si musíme uvědomit, že Schengen není dar. Je to výsledek dlouhodobé tvrdé a intenzivní práce celého týmu lidí, na který jsem nyní právem pyšný. Stojí za ním obrovská spousta práce, v posledním roce jsme tomuto úkolu věnovali mimořádnou pozornost. Na ministerstvu vnitra byl vytvořen speciální tým Task force for Schengen, který technicky, legislativně a personálně zajistil vstup do schengenského prostoru. Během roku jsme museli schválit strategii, přijmout zákony, nakoupit a zprovoznit techniku, provést transformaci služby cizinecké pohraniční policie. Odstranili jsme nedostatky z minulosti, které nám v rámci schengenských evaluací byly vytýkány. Nyní jsme téměř na konci cesty k cíli. Jsme dobře připraveni a jsme schopni garantovat bezpečnost našich občanů i našich sousedů. Jaké jste měl pocity před časem, když se hovořilo o tom, že se Schengen možná rozšíří až v roce 2009? Řekněme si otevřeně, že před rokem touto dobou nikdo netušil, jestli se Schengen opravdu rozšíří. Tam, kde jsme, jsme díky roku intenzivní práce. Před rokem touto dobou se odhadovaly termíny o vstupu do takzvaného SIS II někde na rok 2010, 2011. Pak přišla portugalská iniciativa, tvrdá práce devíti nových členských zemí, výborná spolupráce mezi nimi a jsme tam, kde jsme. Je vidět, že jasná vize a tvrdá práce na všech stranách vede k cíli, který se ještě před pár měsíci zdál velmi vzdálený. Přikládáte nějaký důraz tomu, že se Schengen otevírá už 21. prosince namísto 1. ledna? Pro mne je velmi důležité, že našemu vstupu do Schengenu už nestojí nic v cestě. Užijeme si volný pohyb přes hranice uvnitř evropského prostoru už během vánočních svátků a mezi Vánocemi. Je to takové symbolické datum, snaha co nejdříve odmontovat tu poslední železnou oponu, která ještě pomyslně dělí Evropu. A jak zaznělo z úst koordinátorů portugalského předsednictví - „dáme občanům Evropy hezký vánoční dárek“. Jaký je váš program na 21. prosinec? Budete na hranicích? Samozřejmě. Začínáme symbolicky už 20. 12. na česko-slovenské hranici. Toto setkání má symbolický rozměr, jako první padne hranice, která se utvořila jako poslední. 21. prosince mě pak čekají velké oslavy na česko německo polském trojmezí. Česká republika vynaložila na propagaci Schengenu nemalé peníze. Myslíte si, že je potřeba lidi přesvědčovat o výhodách Schengenu? Naším úkolem není občany přesvědčovat, ale informovat. Informační kampaň je nezbytná, vstup do schengenského prostoru přinese lidem spoustu změn, o kterých musí být informováni. Náklady na kampaň jsou však několikanásobně nižší, než tomu bylo v případě poslední socialistické vlády. Ta na informování občanů vyčlenila 200 milionů korun, současná kampaň má rozpočet 25 milionů (15 milionů je hrazeno z roz-

počtu Úřadu vlády, 10 milionů z financí ministerstva vnitra). Vaše ministerstvo se blýsklo při akci proti neonacistům v den výročí Křišťálové noci. Splnili policisté vaše představy? O tom není pochyb. Policie a policisté odvedli v Praze v souvislosti s pochody a střety levicových a pravicových radikálů excelentní výkon, a to nejen z pohledu samotného zásahu v ulicích Prahy, ale v rámci celého opatření. Jednotlivé složky policie mezi sebou výborně spolupracovaly, a to bylo pro dobré zvládnutí všech zásahů klíčové. Ovšem celá akce by nemohla být tak úspěšná, kdybychom neměli vynikající spolupráci také s městskou policií, s Dopravním podnikem hlavního města Prahy a s magistrátem. Jak jste vnímal tahanice kolem toho, zda pochod neonacistů povolit či zakázat? České shromažďovací právo je založeno na principu ohlašovacím. To znamená, že různé demonstrace, pochody apod. úřady nepovolují, ale v zákonem přesně vymezených případech je lze po jejich ohlášení zakázat. Různé extremistické skupiny jsou velmi opatrné, aby při nahlášení svých akcí žádné formální důvody k jejich zákazu nebyly. Proto úřady musí vždy velmi pečlivě celou situaci zkoumat. Řádně ohlášené shromáždění lze rozpustit v případě, že na něm bude docházet k porušování zákona. A co politická angažovanost? Co si myslíte o politicích, kteří se rozhodli postavit se neonacistům vlastním tělem? Jak pražský magistrát, tak policie byli řádně připraveni, situaci zvládli a všem jasně ukázali, že není třeba sahat k takovým krokům, jako bránit v pochodu vlastními těly. Policii opouštějí tisíce lidí. Jde o největší vlnu odchodů, která policii zasáhla za několik posledních let. Jak si to vysvětlujete? Odpověď na tuto otázku je záležitostí dvacetistránkové analýzy, nicméně se pokusím vyjmenovat alespoň ty hlavní důvody. Za prvé, v policii byl dlouhodobý podstav téměř 2000 neobsazených služebních míst. Za druhé, odložená účinnost zákona z roku 2003 způsobila zastavení přirozených odchodů a tím i zastavení generační obměny, neboť řada policistů čekala na účinnost nového zákona a tím na zvýšení výsluhových příspěvků. Za třetí, nový služební zákon klade na policisty zvýšené nároky na vzdělání i znalost cizích jazyků a ne každý je ochoten si požadované vzdělání doplnit. Je tedy zřejmé, že se nejedná o problémy vzniklé ze dne na den a bohužel je není ani možné v tak krátké době vyřešit, zvláště za situace, kdy předchozí vedení ministerstva ani policie neučinilo žádné kroky, které by současné situaci předešly, i když se již od přijetí zákona v roce 2003 vědělo, že taková situace nastane. Budete situaci nějak řešit? V současné době připravujeme řešení vzniklé situace, a to zejména změnou legislativy, která zbaví policii úkonů, které jí nenáleží, změnu organizačního a územního uspořádání řízení policie včetně přesunu nadbytečných vedoucích míst do přímého výkonu či posílení řad pořádkové a dopravní policie z policie cizinecké či z celních správ. V neposlední řadě je připravena také nová náborová kampaň, která by měla do řad policie přilákat další zájemce. Přes všechna tato opatření však předpokládám, že

Ivan Langer se narodil 1. ledna 1967 v Olomouci. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, studoval také práva. V letech 1993 – 1996 působil jako tajemník ministra spravedlnosti, od roku 1996 jako poslanec. 4. září 2006 byl jmenován ministrem vnitra. Ivan Langer je ženatý a má dvě děti.

stabilizace situace v Policii ČR si vyžádá období 2 – 3 let. Policejní prezident Oldřich Martinů slibuje, že chybějící lidé práci policie paralyzovat nebudou. Také tomu věříte? Pan policejní prezident Martinů mne během svého působení již několikrát přesvědčil o tom, že problémům v policii opravdu rozumí a dokáže je řešit. O všech problémech policie spolu pravidelně jednáme a na základě těchto rozhovorů věřím, že pan policejní prezident dokáže situaci zvládnout. Oproti většině zemí v Unii slouží v České republice na počet obyvatel výrazně víc policistů. Připadá tu jeden policista na 210 obyvatel. Například v Nizozemsku číslo činí 443… Nejen tento příměr ukazuje, jak je státní správa v naší zemi málo efektivní (podobné je to např. i u soudů, státních zastupitelství, ale i úřadů). Máme sice v přepočtu na počet obyvatel nejvíce policistů v Evropě, ale v ulicích či na silnicích je bohužel nevidíme. Policisté jsou u nás přetěžováni administrativou, papírováním, musí plnit úkoly, které by měl dělat někdo úplně jiný, např. doručování obsílek, asistence při exekucích, vození opilců na záchytky, nahrazování pořadatelské služby apod. Reforma policie, kterou připravujeme a která by měla být účinná od 1. 1. 2009, naopak policistům ponechá mnohem více volnosti k tomu, čemu by se měli věnovat především, k ochraně zdraví a majetku nás všech. Ministerstvo se pustilo do modernizací policejních služeben. Jak byste stručně popsal jejich současný stav? Současný stav policejních služeben nevytváří takové prostředí, ve kterém by policisté moh-

li poskytovat služby občanům na profesionální úrovni. Policejní služebny často svým vybavením a vzhledem připomínají služebny z 60. let. Proto již nelze dále tolerovat, aby policisté vykonávali svou práci v takových podmínkách. A protože zlepšení podmínek pro práci policistů patří mezi mé hlavní priority, prvním krokem v tomto ohledu bylo zahájení projektu P1000. Jaká částka by měla být na úpravy policejních služeben v projektu P1000 uvolněna? Během roku 2006 jsme zrekonstruovali prvních 300 policejních služeben, do kterých jsme z rozpočtu ministerstva investovali 600 milionů korun. V rekonstrukci služeben budeme pokračovat i během dalších let. Do projektu P1000 hodláme zapojit prostředky ze strukturálních fondů EU a z prodeje neupotřebitelného majetku. Celkem chceme investovat více než 3,4 miliardy korun. Jak vypadá vaše ministerská kancelář? Spíše vám prozradím, jak už nevypadá. Už nevypadá jako zasedací místnost ROH v 70. letech. Je to standardní kancelář, jakou byste na ministerstvu čekal. Žádný přepych za 20 milionů, jak spekuloval bulvár, to rozhodně není.

Rozhovor připravil Jan Štifter

6 Měsíc v Evropské unii Evropský parlament přijal ve druhém čtení rozpočet na rok 2008 ve výši 120 346 758 612 eur, což je v platbách meziroční nárůst o 5,7% a téměř 0,96 % celkového HND členských států. Evropský program satelitní navigace Galileo a Evropský inovační a technologický institut budou plně financovány z rozpočtu Společenství, aniž by současně bylo ohroženo financování víceletých programů lisabonské agendy (na oba programy bylo do roku 2013 vyčleněno 3,7 miliardy eur). V roce 2008 bude poprvé vyčleněno více prostředků na udržitelný růst a zaměstnanost než na zemědělské podpory. Na společnou zahraniční a bezpečností politiku Unie vyčlení 285 milionů eur, což je o 125 milionů víc než v předchozím roce, velká část financí půjde na činnosti EU v Kosovu. Parlament navýšil i prostředky pro agenturu pro řízení vnějších hranic EU – Frontex vzhledem k vysoké imigraci na 70 milionů eur. Předsedové Komise, Parlamentu a Rady podepsali v Evropském parlamentu Chartu základních práv. Stalo se tak den před podpisem nové „Lisabonské smlouvy“, která se v jednom z článků na tento dokument odvolává a poskytuje mu tím právní základ. Někteří euroskeptičtí poslanci volali po referendu o nové Lisabonské smlouvě, která je z podstatné části vytvořena z evropské ústavy, kterou odmítli voliči ve Francii a Nizozemsku v roce 2005. Charta v sobě zahrnuje řadu tradičních občanských svobod, ale také politická, ekonomická a sociální práva evropských občanů. Dokument nebude závazný pouze pro Velkou Británii a Polsko, kterým se podařilo dosáhnout výjimky. Zesiluje volání na adresu vyspělých zemí, aby zvýšily investice do nízkoemisních technologií v nejchudších regionech. Nejnovější zprávy přitom ukazují na rizika spojená s rychlým růstem poptávky po energiích v rozvojových zemích. Podle Rámcové konvence OSN mají vyspělé země přijmout „veškeré praktické kroky na podporu, usnadnění a financování přenosu nebo přístupu k technologiím vstřícnějším k životnímu prostředí a know-how v rozvojových zemích“. Jedním z mechanismů vytvořených v rámci Kjótského protokolu, je tzv. Mechanismus čistého rozvoje (CDM), jenž je provázán i s evropským trhem s emisními povolenkami. Členské země skrze něj mohou splnit část svých cílů na omezení emisí skleníkových plynů investicemi do projektů na snižování emisí v rozvojových zemích – to jim také umožní snižovat emise levněji než kdyby o totéž usilovaly doma. Evropská komise schválila Operační program podnikání a inovace pro období 2007–2013. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana tak vybraní příjemci dotace vyčerpají ještě v letošním roce téměř miliardu korun. Program se zaměřuje na zvýšení konkurenceschopnosti ČR v průmyslové a podnikatelské oblasti, podporu inovací a zavádění výsledků výzkumu a vývoje do praxe. Jeho cílem je také podporovat aktivity zvyšující atraktivnost českých regionů, měst a obcí pro investory. OPPI je rozdělen do patnácti programů podpory. U šesti programů (Rozvoj, Marketing, Eko-energie, Potenciál, Inovace, ICT v podnicích) byly první výzvy na dotace vyhlášeny v únoru, dubnu a v červnu tohoto roku. V červenci byly vyhlášeny výzvy u tří nedotačních programů – úvěrové a záruční programy Záruka, Start a Progres. Evropský inovační a technologický institut by mohl začít fungovat v roce 2009. Ministři členských států se shodli na příslušném návrhu směrnice portugalského předsednictví. Evropská komise navrhla zřídit Evropský inovační a technologický institut v rámci obnovené Lisabonské strategie v únoru 2005. Členské státy se shodly, že bude fungovat v rámci sítě znalostních a inovačních komunit, do nichž budou zapojeny univerzity, vědecká pracoviště, průmysl i soukromý sektor. Mezi základní témata EIT má patřit globální oteplování nebo obnovitelné energie. Inspirací pro EIT byl známý americký Massachusettský technologický institut, Unie chce zřízením EIT zmenšit mezeru mezi kvalitou výzkumu a vědy v USA a v Evropě. Unie si od EIT slibuje zlepšení přenosu poznatků do nových technologií, které povedou k přelomovým inovacím na trhu. Evropský parlament přijal ve druhém čtení bez pozměňovacích návrhů novelu směrnice Televize bez hranic. Dosavadní verze platila od roku 1997 a neodpovídala potřebám audiovizuálního sektoru nového tisíciletí. Komise na její novelizaci pracovala již od roku 2002. Členské státy nyní mají dva roky na převedení nových pravidel do svých předpisů. Česká televize, Nova i Prima ale doufají, že v Česku začne směrnice platit dříve. Mimo jiné povoluje využívání tzv. product placementu (placené umístění výrobků) v některých pořadech. Příjmy z reklam obecně tvoří 90% všech příjmů komerčních stanic a 29% příjmů veřejnoprávních televizních stanic. Evropská digitální knihovna – projekt evropských archivů, muzeí a knihoven, podle kterého by všichni Evropané měli mít online přístup k evropskému kulturnímu dědictví. Jde o jednu z iniciativ EU, kterou před dvěma lety odstartovala strategie i2010 na podporu rozvoje informační společnosti v Evropě. V rámci této strategie EU podporuje vznik a rozvoj jednotného trhu se službami v oblasti informatiky a médií, podporuje evropské investice do výzkumu a vývoje v oblasti informačních a komunikačních technologií, ale také usiluje o vznik „informační společnosti pro všechny“. Podle plánu má být prototyp Evropské digitální knihovny spuštěn v roce 2008.

EVROPSKÁ UNIE

EN č. 12 / 2007

Nová smlouva pro Unii je podepsána Evropská unie má novou smlouvu, která upraví chod institucí tak, aby byly v sedmadvaceti stejně efektivní jako před padesáti lety v šesti. To si alespoň přeje Evropská komise a vlády členských zemí, které reformní dokument v Lisabonu po šesti letech dohadování podepsaly. Ale právě oněch šest let a samotná ceremonie mohou naznačovat, že potíže při uvádění nových pravidel hry do života nemusí končit. Na počátku bylo slovo, které znělo Ústava – tzv. Konvent o budoucnosti Evropy jím pojmenoval rozsáhlý text, který kromě starých smluv a změn hlasování v Radě ministrů zahrnoval pohříchu i takové věci, jako je určení evropské vlajky a hymny – jménem i rozsahem tím podle řady komentátorů sami autoři zpečetili její osud. Dvě referenda (ve Francii a Nizozemsku) návrh tzv. euroústavy odmítla. I když bylo jasné, že Unie instituce změnit musí, protože za stávajících pravidel mohla fungovat maximálně v sedmadvaceti členech (dosažených při posledním rozšíření o Rumunsko a Bulharsko) a že v řadě politik hledá dohodu velmi komplikovaně. Nová smlouva má upevnit pozici Unie na mezinárodní úrovni a usnadnit rozhodování v řadě oblastí, aniž by vznikl superstát a členské země přišly o neúnosně velký díl suverenity. Fakticky řečeno: Evropská unie získá právní subjektivitu a bude mít předsedu Evropské rady (označovaného za prezidenta EU, voleného na dva a půl roku) a zmocněnce pro vnější politiku (v podstatě ministra zahraničí), na druhé straně sníží se počet eurokomisařů (z 27 na 18) i europoslanců (ze 758 na 750). Rada ministrů bude rozhodovat podle nových pravidel, kdy pro přijetí návrhu postačí alespoň 55 procent členských

států reprezentujících nejméně 65 procent obyvatel EU (začnou platit v období 2014-17) a rozšíří se i počet oblastí, které se tímto pravidlem budou řídit. Na straně druhé získají národní parlamenty pravomoc požádat Evropskou komisi o přehodnocení návrhů tam, kde unijní kompetence bude překračovat a dokonce se odvolávat na „ioanninský mechanismus“, který může zablokovat rozhodnutí Rady ministrů. Opatrné balancování mezi přílišným uzurpováním pravomocí, které by popudilo euroopatrnější státy, a ryze kosmetickými změnami, které by požehnaly všechny, nicméně institucím k oživení nepomohly, se jeví nejen jako úspěch německé diplomacie, která nasměrovala všechny cesty do Lisabonu, ale i jako úspěch při ořezávání balastu od podstatných změn, které sedmadvacítka potřebuje. Jenže hlasitý odpor skupiny členů Evropského parlamentu a tiché analýzy některých politologů upozorňují na to, že text

foto: archiv EK nadále skrývá úskalí, na nichž může Evropa přinejmenším uvíznout. Jedná se především o Chartu základních práv, která je například podle europoslanců české ODS příliš obecná a může vést k účelovým výkladům, které budou porušovat pravidla rovnosti či volného trhu. Fiasko euroústavy se sice nedá podruhé očekávat, protože ho nikdo nehodlá riskovat – jediné referendum se má odehrát v Irsku, kde to vyžadují místní zákony. Ze smlouvy vypadla dráždivá zmínka o evropské hymně a vlajce (ostatně o Beethovenově Ódě na radost a žlutých hvězdách v modrém poli jako o symbolech Unie nikdo nepochybuje již drahnou řádku let a není třeba je prosazovat) – ale: smlouva byla podepsána v Lisabonu a ponese jméno tohoto města, protože Portugalsko odmítlo podpisový akt uspořádat v Bruselu, přestože právě tam se signatáři bezprostředně poté

odebrali na závěrečnou vrcholnou schůzku portugalského předsednictví. Navíc je zjevné, že ratifikace na národních úrovních nebude v řadě zemí formální. Česká vláda už si vyžádala rozklad Ústavního soudu (prosazení možnosti přenášet pravomovce nejen směrem do Bruselu, ale i zpět do národních kompetencí, ji neuspokojilo) , britský premiér Gordon Brown, jehož země patří tradičně k euroopatrným, při podpisu chyběl (oficiálně kvůli domácím povinnostem, ale zjevně u ceremonie být nechtěl). Evropské komisi nezbývá než doufat, že jméno lisabonská v sobě pro reformní smlouvu neukrývá osud, který potkal stejnojmennou strategii přijatou v roce 2000 – ta měla z Unie učinit do roku 2010 nejdynamičtější ekonomiku světa, ale už dnes je jasné, že pohořela, protože „se to samo nestačilo“.

EU – Afrika: zatím polojasno Vrcholná schůzka hlav evropských a afrických států ztroskotala na neochotě většiny afrických zemí podepsat dohody o liberalizaci obchodu. Unie doufala v posílení své obchodní pozice na africkém kontinentu hlavně vůči Číně, která odtud evropské obchodníky pomalu vytlačuje. Evropsko-africký summit skončil podpisem strategického politického „partnerství rovných“. Společné prohlášení počítá se spoluprací v oblasti investic, rozvoje, lidských práv a zachování míru a přináší detailní akční plán na následující tři roky. Oběma kontinentům se nepodařilo nalézt shodu o komplexních obchodních smlouvách – Dohodách o ekonomickém partnerství – které EU chtěla podepsat do konce roku. O tzv. dohodách o ekonomickém partnerství jedná Evropa se svými bývalými koloniemi v Africe, karibské oblasti a Tichomoří (ACP) už od září 2002. Dohody mají nahradit nereciproční obchodní preference, které Evropská unie udělila 77 zemím ACP v rámci stávající dohody z Cotonou. Tato dohoda měla původně pokrývat období 2000-2020, ale další rozvojové země ji napadly za nekompatibilitu s pravidly Světové obchodní organizace. Dosud EU vyjednala šest dohod o ekonomickém partnerství – se skupinami zemí v západní, střední, východní a jižní Africe, zeměmi ze Společenství pro roz-

Předseda Africké unie Alpha Oumar Konaré s José Munuelem Barrosem. voj jižní Afriky a zeměmi v karibské oblasti a tichomoří. Africké země ale odmítly podepsat dohody dříve, než vyprší platnost stávajících smluv, k čemuž podle rozhodnutí Světové obchodní organizace dojde na konci letošního roku. Obávají se, že reciproční otevření trhu by znamenalo nejen výpadek příjmů ze státních pokladen, ale zajistilo by rovněž velkým evropským firmám neomezený přístup k rozvojovým trhům, což by mohlo zlikvidovat místní společnosti. Vyjednávací pozici Afriky posilují její stále těsnější vztahy s Čínou, která ohrožuje pozici Ev-

ropské unie jako největšího obchodního partnera a investora. Čína poskytuje Africe půjčky výměnou za přírodní zdroje bez jakýchkoliv dalších podmínek, na rozdíl od EU, která podmiňuje pomoc a investice posilováním demokratických principů a dodržováním lidských práv. Rozdíl mezi oběma kontinenty dokládala i přítomnost zimbabwského prezidenta Roberta Mugabeho, kterého Evropa obviňuje z trvalého porušování lidských práv a z dovedení své země na pokraj ekonomického kolapsu. Řada afrických zemí v něm však vidí symbol boje za nezávislost bývalých

foto: archiv EK evropských kolonií v Africe a Mugabeho přítomností na summitu podmiňovaly svou účast na summitu. Schůzky se kvůli příjezdu zimbabwského prezidenta nezúčastnil britský ministerský předseda Gordon Brown.

Stránku připravila: Eva Kunertová, Brusel

7

PUBLICISTIKA

EN č. 12 / 2007

Referendum není špatný nápad Hovoříme s bývalým poradcem prezidenta Reagana Prof. Richard Pipes se narodil v roce 1923 v polském Cieszynie, gymnázium vystudoval ve Varšavě. Po vypuknutí druhé světové války se mu podařilo uniknout holocaustu a přes Itálii se dostal do Spojených států. Od roku 1950 působí na Harvardské univerzitě, nejprve jako doktorand, posléze jako profesor historie a ředitel Russian Research Center. V letech 1981-1982 byl členem Rady národní bezpečnosti USA a ředitelem jejího Oddělení pro východní Evropu a SSSR. Richard Pipes byl jedním z tvůrců „tvrdého kurzu“ Reaganovy administrativy vůči Sovětskému svazu. Je autorem řady odborných knih o historii Ruska a komunismu např. Formation of the Soviet Union (1954), Russia Under the Old Regime (1974), Russian Revolution (1990), Russia Under the Bolshevik Regime (1994), The Unknown Lenin (1997), Property and Freedom (1999). Jste člověkem se spoustou životních zkušeností a celosvětovým rozhledem. Jak pohlížíte na povolební situaci v Polsku? Myslíte, že se vaše rodná země opětovně zařadí mezi uznávané a akceptované evropské země nebo zůstane bohužel pro zbytek Evropy „krajem směšným“, jak nedávno trefně ohodnotil polskou vnitropolitickou situaci posledních let známý historik Norman Davies? Myslím si, že Polsko určitě nebude „směšnou zemí“, ale stane se součástí Evropy. Co soudíte jako historik o rusko-německém projektu výstav-

by plynovodu na dně Baltického moře? Jak na vás působí hlasité protesty zemí Pobaltí a Polska, kterým se plánovaný plynovod vyhne? Baltský plynovod je jasným krokem, jak se vyhnout střední Evropě. Jeho výstavba vyvolává nepříjemné vzpomínky na rusko-německý pakt z roku 1939, ale nemyslím si, že by samotný plynovod byl pro někoho vážnou hrozbou. V roce 1999 jste byl odpůrcem vstupu Polska do NATO. Změnil se, prosím, po letech váš pohled na členství středoevropských zemí v této organizaci?

Jak hodnotíte snahy USA vybudovat na území Polska a České republiky systém protiraketové obrany? Měla by se do rozhodování zapojit veřejnost prostřednictvím referenda? Nesouhlasil jsem se vstupem Polska do NATO, protože jsem očekával nepřátelské reakce Ruska, které pro Polsko nevěstí nic dobrého. Ale podporuji protiraketovou obranu v Polsku a České republice. Myslím si, že referendum v obou těchto zemích není špatný nápad. Máte letité osobní zkušenosti z mezinárodní politiky. Co soudíte o skepticismu Václava Klau-

se vůči globálnímu oteplování a o jeho zvláštní pozici, kdy obrazně řečeno stojí jako jeden proti všem? Setkal jsem se s prezidentem Klausem před několika lety na jedné konferenci a nijak zvlášť mne nezaujal. Myslím ale, že téma globálního oteplování se začalo velmi politizovat a užívá se k zastrašení veřejnosti. Jaký je váš pohled na zostřenou vnitropolitickou situaci v Gruzii posledních dnů? Nejsou současné protesty v Tbilisi jedním ze signálů určité změny na celém postsovětském prostoru? Nepotvrzují se slova některých ruských konzervativních myslitelů 19. století, že totiž Rusko, resp. celá východní Evropa potřebuje svoji vlastní politickou cestu a že nastolení demokracie západního střihu je v místních podmínkách dlouhodobě prakticky nemožné? Jsem znepokojen politickým neklidem v Gruzii a silně z něho po-

foto: Tomáš Vaško dezírám ruskou stranu. Demokracie pravděpodobně nezapustí hluboké kořeny v Rusku, ale nevi-

dím důvod, proč by nemohla zvítězit v Polsku nebo České republice. Tomáš Vaško, Varšava

během loňského roku stoupla kupní síla Ukrajiny přibližně o 26 % (300 eur), tedy nejvíce ze sledovaných zemí. Nejbohatší oblasti států střední Evropy a Pobaltí (hlavní města) jsou výrazně bohatší nejen než obyvatelé těchto států jako celek, ale i než řada chudších oblastí takových zemí jako Francie či Itálie.

Například obyvatelé Bratislavy, nejbohatšího města Slovenska, mají téměř dvakrát více peněz než obyvatelé Bukurešti, nejbohatšího města Rumunska. Podobné rozdíly mohou být dokonce pozorovány i v jediném městě. Například ve Velké Británii mají obyvatelé nejmajetnější oblasti, londýnské čtvrti City, v průměru o 10 000 eur více než obyvatelé druhé nejbohatší čtvrti Kensington a Chelsea: 9 200 obyvatel londýnské City má 48 456 eur na hlavu v porovnání s „pouhými“ 38 426 eur ročně, které má 196 000 obyvatel Kensington a Chelsea. Podle studie GfK Vlastimil Růžička

Kupní síla nových Evropanů Společnost GfK zveřejnila výzkum mapující kupní sílu v Evropě a došla k závěru, že v některých oblastech střední a východní Evropy jsou lidé majetnější než jejich sousedé v západní Evropě. Nicméně při porovnání státních celků jsou noví členové Evropské unie stále ještě v pozadí. A jaká jsou konkrétní čísla výzkumu s názvem GfK Purchasing Power Europe 2007/2008? Podle výsledků této studie bezkonkurenčně vedou s průměrnou kupní silou 27 395 až 27 521 eur Lucembursko, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. S disponibilním ročním příjmem 18 055 eur je Německo na 10. místě za Rakous-

kem a Francií. Průměrná kupní síla 5 625 eur řadí Českou republiku na 22. místo. Nejnižší kupní sílu v Evropě má Moldávie s průměrem na hlavu 685 eur ročně, což odpovídá pouhé čtyřicetině kupní síly občanů Švýcarska. Vypočtená kupní síla představuje čistý roční příjem včetně státních příspěvků. IRSKO NA VZESTUPU Nejsilnější růst v západní Evropě zažívá Irsko. Od roku 2003 zde kupní síla stoupla o 30 %. Za stejnou dobu kupní síla v Německu stoupla asi o 9 %, což je hodnota, které Irsko dosáhlo za pouhý mi-

nulý rok. V žebříčku kupní síly na obyvatele se Irsko dostalo z loňského šestého místa na letošní čtvrté místo s příjmem 22 207 eur. Obyvatelé žijící v půlmilionové oblasti Dublinu vydělali v průměru 23 680 eur za rok na hlavu. Pro porovnání, obyvatelé Hamburku mají se svými 19 225 eury kupní sílu téměř o pětinu menší a průměrný Berlíňan má s 16 508 eury asi 70 % irské kupní síly. STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPA Slovinsko, nejmajetnější ze zemí, které do EU přistoupily v roce 2004,

vykazuje kupní sílu, která je o pouhých 1 000 eur za Portugalskem, kde je průměrný roční příjem na hlavu 9 674 eura. Česko zaostává za celkově dvacátým Slovinskem o pouhá dvě místa, jeho kupní síla na obyvatele je však sotva dvoutřetinová – 5 625 eur. Největší posun v žebříčku zaznamenalo Lotyšsko, které zlepšilo svou pozici z 29. na 25. místo. Podobně jeho pobaltští sousedé Estonsko, Litva a rovněž Srbsko-Černá Hora se v žebříčku posunuli nahoru. Slovensko kleslo z 25. na 27. místo. Pořadí na spodních příčkách žebříčku se nezměnilo, avšak kupní síla na obyvatele se vyvíjela pozitivně i v zemích s nízkým příjmem. Například

SOUSEDÍCÍ OBLASTI VYKAZUJÍ ZNAČNÝ KONTRAST Propast mezi kupní sílou v různých lokalitách zemí střední a východní Evropy je podle studie GfK značná. Kupní síla na hlavu v roce 2007

INZERCE

Správa a údržba silnic Pardubického kraje - Staráme se o Vás po celý rok

Přejeme Vám šťastnou cestu. od ledna 2008 v novém Doubravice 98, 533 53 Pardubice - Doubravice, T: 466 052 711, E: [email protected]

www.suspk.cz

Zem Švýcarsko a Lichtenštejnsko Lucembursko Norsko Irsko Dánsko Island Velká Británie Rakousko Francie Nmecko Švédsko Belgie Finsko Itálie Nizozemí Španlsko Kypr ecko Portugalsko Slovinsko Malta eská republika Estonsko Maarsko Lotyšsko Litva Slovensko Polsko Chorvatsko Srbsko a erná Hora (od roku 2007 pouze Srbsko) Turecko Rumunsko Bulharsko erná Hora (od 2007) Makedonie Bosna-Hercegovina Blorusko Albánie Ukrajina Moldávie EVROPSKÝ PRMR

Poadí v roce Poadí v 2006 roce 2007

Kupní síla v roce 2007 na hlavu v Euro

1 2 3 6 4 5 7 8 9 10 13 11 12 14 15 16 17 18 19 20 21 22 24 23 29 28 25 26 27

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

27 521 27 395 24 993 22 207 21 521 20 511 19 863 18 960 18 873 18 055 17 217 17 143 16 882 16 617 15 814 13 431 12 344 12 203 9 674 8 851 8 308 5 625 5 611 5 462 4 978 4 896 4 889 4 808 4 565

32 31 30 33 34 35 36 37 38 39 40

30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40

3 227 3 182 3 036 2 453 2 338 2 069 2 033 1 764 1 599 1 487 685 11 998

Zdroj: GfK Purchasing Power Europe 2007/2008, GfK GeoMarketing

8

INZERCE

EN č. 12 / 2007

9

PREZENTACE

EN č. 12 / 2007

Zábřeh na Moravě – Krasíkov: dopravní stavba roku 2006 Nezávislá odborná porota v čele s profesorem Petrem Moosem z Fakulty dopravní ČVUT ocenila nejvyšším titulem Dopravní stavba roku 2006 stavbu „Optimalizace TÚ Zábřeh – Krasíkov“ realizovanou Sdružením zhotovitelů (SSŽ, Metrostav, Subterra ), ve kterém byly Stavby silnic a železnic, a. s. – závod Pardubice vedoucím členem. Do již 4. ročníku této soutěže byly celkem přihlášeny 32 staveby, z nichž bylo do užšího výběru nominováno dvanáct. O tom, že nejvýše oceněnou se stala tato železniční stavba rozhodly její parametry, kvalita provedených prací všech členů sdružení a moderní technologie spojené s netradičním řešením některých stavebních objektů. Stavba „Optimalizace železniční trati Zábřeh na Moravě – Krasíkov“, celkové délky 14,636 km (nový traťový úsek), je součástí spojovací větve mezi I. a II. železničním koridorem. Její trasa je harmonicky začleněna do poměrně členitého terénu, který je vymezen malebnými meandry řeky Moravská Sázava a kopcovitým reliéfem krajiny.

Stavební úpravy řešily problematiku napřímení trasy pro zvýšení provozní rychlosti a bezpečnosti provozu. Při výstavbě byly využity moderní technologie, časté aplikace geotextílií a geomříží v násypech až 6 m vysokých, aplikace pohledově atraktivních kotvených betonových stěn portálů tunelů, gabionových stěn. Obzvlášť zdařilým je netradiční architektonické řešení portálu tunelu Hněvkovský II. Pamatováno bylo na rozsáhlá ekologická opatření a bezbariérový přístup a bezpečný pohyb han-

dicapovaných. Optimalizací realizovaného úseku bylo docíleno následujících parametrů : o zvýšení traťové rychlosti na 140 km/hod (vozidla s naklápěcími skříněmi 160 km/hod), o prostorová průchodnost pro ložnou míru UIC GC, o minimální třída zatížení UIC D 4. NĚKTERÉ ÚDAJE O STAVBĚ Z POHLEDU GENERÁLNÍHO PROJEKTANTA Stavební práce znamenaly výstavbu tří středně dlouhých

tunelů, rekonstrukci dvou železničních stanic a jedné železniční zastávky a přeložku dvou mezistaničních úseků. Přibližně kilometr od výjezdu z Krasíkovských tunelů, které tvoří konec sousední stavby, se nachází tunel s názvem dle stejnojmenného vrchu nad ním - Malá Huba. Tunel Malá Huba je dlouhý 324 m a leží ve směrovém oblouku o poloměru 850 m s podélným sklonem v ose tunelu 4,221 ‰. Realizovala ho Subterra, a.s. novou rakouskou metodou tunelování. V místech s nízkým nadložím byla ražba provedena s využitím ochranné konstrukce „želva“. Ražená část tunelu je dlouhá 300 m, každá z hloubených částí měří 12 m. Tunel projektoval IKP Consulting Engineers, s.r.o., odpovědný projektant Ing. Libor Mařík. První vlak projel tímto tunelem po první koleji dne 31. října 2005, druhá kolej byla zprovozněna 16. listopadu téhož roku. V blízkosti obce Hněvkov se nacházejí další dva tunely. Tunel Hněvkovský I: Vjezdový portál tunelu Hněvkovský I bezprostředně navazuje na šikmý rámový žel. most v km 33,796. Vlastní tunel je dlouhý 180 m s raženou částí v délce 132 m, hloubená západní část měří 36 m a hloubená východní část

Stanice Zábřeh - nový stav.

12 m. Tunel se nachází ve směrovém oblouku o poloměru 754 m s podélným sklonem v ose tunelu 0,24 a 0,89 ‰. Projektant i zhotovitel tohoto tunelu jsou totožní jako u tunelu Malá Huba. Tunel Hněvkovský II: Tunel Hněvkovský II je situován mezi kilometry 34,755 – 35,217 a je tak nejdelší z uvedených tunelů. Jeho celková délka činí 462 m s raženou částí novou rakouskou metodou tunelování v délce 433 m. Směrově je osa tunelu vedena 434 m v přímém směru, při výjezdu pak začíná přechodnice oblouku o poloměru 1500 m. Tunel projektoval SUDOP PRAHA a.s., odpovědný projektant Ing. Radek Brokl, realizoval Metrostav a.s. Železniční stanice Zábřeh na Moravě a její přilehlé okolí prošly velkými změnami. V rámci požadavku na plnou peronizaci stanice bylo mezi kolejemi č. 2 a 6/6b navrženo zcela nové ostrovní nástupiště délky 459 m a mezi kolejemi č. 1 a 5a proběhla kompletní rekonstrukce původního ostrovního nástupiště v nové délce 400 m. Obě ostrovní nástupiště jsou přibližně z jedné třetiny své délky zastřešena, vybavena lavičkami a především zcela novým informačním systémem pro cestující. Přístup na nástupiště je zajištěn nově realizovaným podchodem pro

Výjezd Hněvkovský tunel I - konečný stav. cestující včetně výtahu pro cestující s omezenou možností pohybu. Pro umístění technologických zařízení byl ve stanici vyprojektován nový pozemní objekt provozní budovy včetně nutného vybavení a zázemí. Stanice byla nově zatrolejována a v souvislosti s přestavbou kolejiště získala nové osvětlení. Na českotřebovském zhlaví stanice byl odstraněn starý nevyhovující silniční nadjezd a na jeho místě postaven nadjezd zcela nový. Jeho nosnou konstrukci tvoří ocelový jednopólový most – tuhý trám vyztužený obloukem (tzv. „Langrův nosník“). Rozpětí nového mostu je 36,6 m, osová vzdálenost hlavních nosníků je 9 m. Žst. Hoštejn: v této žst. byla provedena kompletní výměna železničního spodku a svrš-

ku, sanace mostu a podchodu, instalace nástupišť pro bezbariérový přístup, sanace skalní stěny v blízkosti stanice, a to horolezeckým způsobem. V souvislosti s rekonstrukcí trakčního vedení v celém úseku prošla rekonstrukcí i měnírna a rozvodna Hoštejn, jejíž výkon byl zvýšen na 15 MW. Zastávka Lupěné: stavební práce představovaly rovněž kompletní rekonstrukci žel. spodku a svršku, výstavbu mimoúrovňových nástupišť v délce 140 m s novými prosklenými přístřešky a sanaci mostního objektu. Součástí optimalizace TÚ Zábřeh - Krasíkov byly i úpravy příslušných instalací žel. elektrotechniky, energetiky a sdělovacího a zabezpečovacího zařízení.

Mostní objekty přes řeku Moravská Sázava Most v km 27,340 je železobetonový. Jeho nosná konstrukce byla navržena jako spojitá oblouková konstrukce proměnného průřezu o dvou polích světlosti rozpětí 2 x 23,5 m. Vnitřní pohledový líc konstrukcí je tvořen elipsou a rub konstrukcí kruhovým obloukem o vnějším poloměru 36,0 m. Vlastní obloukové konstrukce jsou v příčném směru zeštíhleny náběhy poprsních zdí. Nosné konstrukce jsou vetknuty do masivních základů šířky 10,6 m a výšky 2,0 m. Křídla jsou rovnoběžná, zavěšená na nosnou konstrukci oblouku, monolitická ze železobetonu a v příčném směru tvarově shodná s poprsními zdmi. Spodní stavba je tvořena třemi mohutnými železobetonovými základy. Třebovská opěra a pilíř jsou hlubině založeny na velkoprůměrových pilotách průměru 800 mm, základ olomoucké opěry je vetknut do skalního podloží. Klasický zásyp mostu je nahrazen výplní z popílkobetonu. Celá mostní konstrukce je celoplošně izolovaná natavovanými izolačními pásy s

tvrdou ochranou z betonu. Nosná konstrukce byla zhotovena na pevné skruži a variabilním bednění „MECCANO“. Most projektoval Valbek s.r.o., Liberec, odpovědným projektantem byl Ing. Petr Novák. Stavěla Firesta – Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. Most v km 35,274 převádí novou přeložku tratě přes řeku a přilehlé inundační území mezi stanicemi Hoštejn a Zábřeh na Moravě v katastru obce Nemile. Nový most je situován na přeložce trati v místě výjezdového portálu nového železničního tunelu Hněvkovský II. Nosná konstrukce nového mostu je tvořená prostou ocelobetonovou spřaženou příhradovou konstrukcí o rozpětí 38,0 m - v prvním poli přes Moravskou Sázavu a spojitou ocelobetonovou spřaženou plnostěnnou konstrukcí o dvou polích rozpětí 20 + 20 m přes inundační území. Geometrické uspořádání nosné konstrukce je navržené pro rychlosti větší než 120 km/h. Podobně jako v případě mostu v km 34,755 je nosná

konstrukce v hlavním poli tvořená dvěma hlavními příhradovými nosníky bezsvislicové soustavy spřažené pomocí navařovacích trnů se železobetonovou mostovkou. Tento způsob spřažení byl u nás použitý poprvé. Spodní stavba je založená na velkoprůměrových pilotách průměru 1 200 mm. Most projektoval SUDOP PRAHA a.s., odpovědným projektantem byl Ing. Pavel Horáček. Zhotovitelem mostu byla firma BÖGL a KRÝSL k.s. Most v km 34,281 převádí železniční trať přes místní komunikaci, tok řeky Moravské Sázavy a inundační otvor. Nosná konstrukce je navržená jako spřažená ocelobetonová konstrukce o třech prostých polích, v uspořádání se čtyřmi hlavními nosníky pro třebovské a olomoucké předpolí a se dvěma hlavními nosníky pro hlavní pole. Jejich rozpětí je 20,0 + 51,0 + 12,5 m. Ocelové hlavní nosníky jsou navrženy jako svařované I – profily v předpolích s rovnými dolními pásy, v hlavním poli s pa-

rabolickým dolním pásem. Spodní stavba se skládá ze dvou dvojic kruhových pilířů se společným základem a olomoucké a třebovské opěry. Rovnoběžná křídla na olomoucké straně jsou součástí opěry, třebovská opěra je doplněna šikmými svahovými křídly ze zeminy vyztužené geomřížemi. Pilíře a třebovská opěra jsou založeny na velkoprůměrových pilotách průměru 900 mm, olomoucká opěra je oproti projektu založena plošně na skalním podkladu. Součástí mostního objektu je protihluková stěna na straně k obci Hněvkov, která pokračuje přes most v km 34,707 až k tunelu Hněvkovský II. Most projektoval SUDOP PRAHA a.s., odpovědným projektantem byl Ing. Jiří Salava. Stavěla Firesta – Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. Most v km 34,755 je v přímé a převádí nově navrhovanou přeložku trati přes polní cestu, tok Moravské Sázavy a přes silnici III/31535 v obci Hněvkov. Jedná se o nový železniční most o třech prostých

Zábřeh - Hoštejn - přeložka trati, výjezdový portál tunelu Hněvkov I. polích s horní mostovkou. Nosné konstrukce v 1. poli (třebovské předpolí) a v 3. poli (olomoucké předpolí) tvoří železobetonové desky s tuhou výztuží ze zabetonovaných svařovaných ocelových nosníků průřezu I rozpětí 16 m, resp. 14 m (olomoucké předpolí). Nosnou konstrukci hlavního pole tvoří dva hlavní příhradové prosté nosníky rozpětí 42 m bezsvislicové soustavy spřažené pomocí navařovacích trnů se železobetonovou mostovkou. Pro uložení

nosných konstrukcí jsou navržena hrncová ložiska. Třebovská opěra a všechny pilíře jsou založeny na velkoprůměrových pilotách průměru 1 200 mm. Olomoucká opěra je založena plošně. Hydroizolace mostovky a opěr je navržena z natavovaných pásů s ochrannou vrstvou z betonu vyztuženého sítí. Most projektoval SUDOP PRAHA a.s., odpovědným projektantem byl Ing. Jiří Jirásko. Stavěla Firesta – Fišer, rekonstrukce, stavby a.s.

10

TÉMA MĚSÍCE

EN č. 12 / 2007

TÉMA - ENERGETIKA Francie: lídr jaderné technologie Slavný prezident De Gaulle by se dnes radoval. I když Francie není světová velmoc, což bylo jeho přáním, osmapadesát reaktorů o celkové výkonnosti 63,1 GW v devatenácti elektrárnách jsou uspokojivým výsledkem. Více jak 80% národní produkce pochází z jaderné energie. Zásoby fosilních paliv, které jsou nepostradatelné pro jaderný průmysl ubývají. Podle odborníků se do roku 2020

světová poptávka po energii navíc zvýší o 60% (elektřina až o dvojnásobek). Francie se snaží dohnat zpoždění v politice alternativních zdrojů. Prokazatelným výsledkem jsou desítky investičních projektů. První jaderné elektrárny byly postaveny ve Francii v padesátých a šedesátých letech. Hovoří se o tzv. první generaci. Devět z nich je dnes ve stádiu likvidace rozvrže-

né do následujících pětadvaceti let (3 miliardy eur). Druhá generace představuje elektrárny z devadesátých let a výrobu reaktoru EPR společností Areva (3,3 miliardy eur). Dlouho očekávaný projekt o výkonnosti 1650 MW bude spuštěn v roce 2012 ve Flamanville. Podle odborníků reaktor EPR zaručuje úspornost paliva, životnost minimálně 60 let a snížení emisí radioaktivních odpadů o 30%. In-

vestice do nukleárního parku jsou nepostradatelné a ve Francii představují sumu jeden a půl miliardy eur. Nukleární politika země je závislá na dodávkách uranu z Kanady a Nigérie. Jeho zásoby by mohly vydržet s přihlédnutím na aktuální spotřebu ještě sedmdesát let. Použité palivo se stává tématem demonstrací i ve Francii. 96% odpadu slouží jako zdroj dalšího paliva a zbývající 4% představují

foto: Miloš Kolesár

nerecyklovatelný odpad, uskladněný za přísných bezpečnostních podmínek v centrálních uložištích v La Hague, Aube či Morvilliers. Správu radioaktivního odpadu a uložišť zajišťuje společnost Andra (Agence Nationale pour la gestion des Dèchets Radioactifs), která údajně objevila nové potencionální uložiště v Haute-Marne. Zda bude zóna zprovozněna pro rok 2013, ukážou až výsledky geologických prací v červnu příštího roku. Energií budoucnosti by se dal nazvat největší vědecký experimentální projekt na světě ITER v Cadarache, který zamýšlí vytvořit energii jadernou fúzí: vodíková jádra slučovat magnetickém poli při sto milionových teplotách. Jednalo by se o bezkonkurenční a čistý zdroj energie vůbec. První pokusy budou zahájeny v roce 2016. Francie se vložila do boje proti globálnímu oteplování země a přijala řadu ekologických opatření. Podepsáním protokolu v Kjóto přislíbila účast na snížení emisí skleníkových plynů, zřídila městská kola Velib, zaměřila se na recyklaci, šetrné zacházení s elektřinou a vodou. Většina francouzských

domácností vyměnila obyčejné žárovky za úsporné a stejně daly přednost i biologickým čistícím prostředkům. Francie vyrábí 6% energie z obnovitelných zdrojů (4% biomasy, 2% vodní energie). Do roku 2020 se má produkce zvýšit na 20%. Solární energie se v zemi šíří postupně. V Paříži a na jihu země byly již nainstalovány první fotovoltaické panely a v dohlednu jsou další projekty („100 toits bleus“ v regionu Alpes-Maritimes, nová elektrárna v Torreilles atd.). Větrná energie má ve Francii velký potenciál. Již před dvěma lety byl vybudován větrný park v Aumelas a Clitourps. Větrný park představuje v zemi 2000 MW, který má být zvýšen do roku 2015 na 18 tisíc MW. Plánuje se rovněž instalace větrníků na moře tzv. „offshore“, kde je zaručen silnější a pravidelnější vítr. Na francouzských ostrovech se větrné, solární a vodní energii velice daří. Příkladem je ostrov Reunion se šesti tisíci fotovoltaickými panely o kapacitě 1,35 MW. Guadeloupe a Nová Kaledonie hlásí rovněž výborné výsledky. Ilona Mádrová

Slovensko: rozhodnú odborné argumenty alebo emócie? Na konci novembra v Bratislave Európske jadrové fórum (ENEF) zorganizovalo diskusiu o jadrovej energetike. Organizátormi boli Slovenská a Česká republika. Politickí predstavitelia ako aj významné európske energetické spoločnosti a zástupcovia spotrebiteľov sa zhodli na potrebe rozvíjať tretiu generáciu jadrových elektrární najmä kvôli hrozbe globálneho otepľovania. Zasadnutie ENEF spoločne ot-

vorili komisár pre energetiku Andris Piebalgs a premiéri oboch krajín Robert Fico a Mirek Topolánek. O malú kultúrnu vložku sa postaral aktivista Greenpeace preoblečený za bezpečnostného technika Homera Simpsona. Aj napriek rizikám sa výroba energie z jadra stáva čoraz častejšie predmetom diskusií. Ak sú dodržané bezpečnostné opatrenia, nezlyhá ľudský faktor, dokáže byť jadro

zdrojom energie bez produkcie CO2. Pre EÚ je zaujímavé predovšetkým v súvislosti s cieľom znížiť produkciu skleníkových plynov do roku 2020 o 20%. Eurokomisár Piebalgs sa pre internetový portál EurActiv vyjadril, že v súčasnosti Európska komisia posudzuje potenciál jednotlivých členských krajín na výrobu energie z obnoviteľných zdrojov a je ochotná predstaviť také návrhy, aby jednotlivé krajiny dokáza-

li stanovené ciele reálne naplniť. Komisár poukázal na Francúzsko, ktoré v súčasnosti produkuje 80% energie z jadra a ktoré prejavilo ochotu vyrábať 20-25% elektriny z obnoviteľných zdrojov. Premiér Robert Fico sa vyjadril, že Slováci zmýšľajú o jadrovej energetike pozitívnejšie ako obyvatelia niektorých iných európskych krajín. Môže za to dobrá úroveň verejnej diskusie o stratégii pre energetickú

bezpečnosť a o dopadoch energetiky na životné prostredie. S nukleárnym optimizmom nesúhlasia predstavitelia Greenpeace. Český premiér Mirek Topolánek vyzýva na rešpektovanie rozhodnutia jednotlivých členských krajín o vlastnej energetickej skladbe. Rozhodnutie o stavaní alebo odmietnutí jadrových elektrární je síce politickým rozhodnutím, ale musí sa opierať o odbornú dis-

kusiu. Priestorom pre ňu je práve ENEF. Práve politickým rozhodnutím bol v rámci slovenských prístupových rokovaní do EÚ prísľub vtedajšej vlády odstaviť dva bloky jadrovej elektrárne v Jaslovských Bohuniciach, pretože zastavenie prevádzky nebolo kvôli technickej bezpečnosti či ekonomickým problémom.

ci však může dostat i americký Westinghouse se svým AP 1000 a kanadský ACR 1000. Svůj díl si však budou chtít urvat i japonský Mitsui, americký General Elektric, francouzský EDF nebo ruský jaderný obr Atomprom. Britové se však nevyhýbají ani obnovitelným zdrojům. Kromě po celém světe hojně rozšiřované větrné ener-

getice ohlásila země nadějný a velmi zajímavý projekt výroby elektřiny z mořských vln. Podle serveru týden. cz jde o první zařízení svého druhu, které bude vyrábět elektřinu ve velkém. Bude pracovat 16 kilometrů od pobřeží poloostrova Cornwall a od roku 2009 se tak díky vlnám zhruba 14 tisíc domácností zásobí elektrickou energií. Petr Pohorský

A jak to vypadá se závislostí na zahraničních zdrojích? Experti zastávají názor, že cesta k menší energetické náročnosti a větší nezávislosti na zahraničí vede směrem zvyšování podílu obnovitelné energie na souhrnné základní spotřebě, a to jak bylo již výše uvedeno do roku 2020. „Tento cíl je poměrně lehce dosažitelný. Podíl by každoročně stoupl o jeden procentní bod. Množství zemního plynu, spalovaného v topeních a sporácích domácností, se dá snížit přimícháním bioplynu a v dlouhodobém výhledu přejít na

něj docela,“ objasňuje Nitzschke, jednatel společnosti BEE (Spolkový svaz obnovitelné energie) v Berlíně. Neméně důležité jsou úspory energie a její efektivnější využívání. Agentura Dena spočítala, že jen v průmyslu se potenciál úspor pohybuje mezi 20 a 25 procenty. Její ředitel Kohler k tomu dodal: „Ušetřit by se dalo i více, ale dodatečné investice do úsporného programu by se firmám vyplatily teprve tehdy, až by se ceny energie vyšplhaly daleko výše.“ Jana Lochmanová

Alžbeta Havrillová

Velká Británie: jádro i mořské vlny Ještě před čtyřmi lety byla pro tehdejší vládu Velké Británie jaderná energie neatraktivní volbou a šance se dávala jen obnovitelným zdrojům. Ale časy se mění a se skoncováním jaderné energetiky nelze v této zemi v blízké budoucnosti počítat, země však masivně investuje i do alternativních způsobů výroby elektřiny. V současné době jsou

v ostrovním království v provozu 23 reaktory o celkovém výkonu 12 tisíc MW, které se podílí na celkové výrobě elektřiny z 20 procent, v ČR je to pro srovnání něco přes 30 procent. Jaderná energie má i podporu britských politiků, když se v loňském průzkumu pro Asociaci jaderného průmyslu vyjádřilo 61 procento poslanců pro její další rozvoj.

Nejstarší britská jaderná elektrárna má přes čtyřicet let, a přestože se u některých zařízení hovoří o prodloužení životnosti, ostrovní vláda počítá i přes hlasitý odpor ekologických organizací s další výstavbou jaderných bloků. O ni se bude ucházet několik světových gigantů tohoto odvětví a první zbrusu nové reaktory by mohly začít fungovat již za

10 let. Celkem se proinvestuje přes dvacet miliard liber, a to je pro vlčáky z řad jaderných společností velmi atraktivní sousto. O britský trh se téměř jistě bude ucházet francouzská Areva, která slibuje postavit svůj reaktor třetí generace typu EPR již do roku 2017. Firma buduje jeden takový ve Finsku, další bude stát pravděpodobně ve Francii. Šan-

Německo zvýhodnilo obnovitelné zdroje Německo nepatří k zemím, které jsou turisty preferované vzhledem k počtu slunečných dní a teplého počasí vůbec. Často zde prší a dnů, které jsou bez mráčku je málo. Přesto se našim německým sousedům podařilo propracovat na samotnou světovou špičku ve využívání sluneční energie. Pětapadesát procent celkové světové fotovoltaické energie pochází ze solárních panelů vystavěných právě v Německu. V současné době vyprodukuje Slunce pouze tři procenta veškeré elektrické energie, kterou lidstvo využívá. Německá vláda však chystá zvýšit celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů ze současných 13 na 27 procent do roku 2020.Ve

využívání obnovitelných zdrojů tak Německo patří mezi favority. A také za několik posledních let přispělo k vytvoření nových pracovních míst. Hlavním důvodem je především energetický zákon z roku 2000, který zvýhodňuje sub-

jekty využívající energii z obnovitelných zdrojů. „Tento zákon, známý pod zkratkou EEG, se stal hitem trhu se solární energií,“ potvrzuje předseda společnosti SolarWorld AG Frank Asbeck. „Důležitá je také podpora veřejnosti. A také podpora za strany měst a obcí. Němci rádi využívají nové technologie, pokud to vede k ekonomickým ziskům. Boj proti oteplování je pouze další plus,“ dodává Frank Asbeck. V současné době je v Německu asi 300 tisíc fotovoltaických systémů, z nichž většinu vlastní skupiny far-

mářů či menší společnosti, ale ani uživatelé ze soukromých řad nejsou žádnou výjimkou. A tento trend zatím neustále sílí. „Využití sluneční energie je mnohem populárnější a početněji využívané, než se původně očekávalo,“ potvrzuje bývalý ministr životního prostředí Juergen Trittin. Německo jde příkladem dalším zemím Evropy, především těm z oblasti Středozemního moře. Nové solární elektrárny se budují ve Španělsku, Portugalsku, Řecku, Francii a také v Itálii.

11

TÉMA MĚSÍCE/PREZENTACE

EN č. 12 / 2007

Itálie se jádru už nebrání Letošní listopad byl v Itálii ve znamení energetiky. Řím poprvé v historii hostil v pořadí již dvacátý Word Energy Congress, kterého se zúčastnili zástupci 117 zemí světa. Na ploše 9000 m² bylo k vidění 130 vystavovatelů. Mezi návštěvníky kongresu bylo také mnoho vědců a pracovníků univerzit, kteří si přijeli do slunné

Itálie vyměnit své poznatky a zkušenosti. Kongres slavnostně zahájil italský premiér Romano Prodi, který v úvodním proslovu prohlásil: „Je bezprostředně nutné, až osudově důležité bránit budoucí energetické zásoby naší planety.” Nejdůležitější je podle jeho slov nalézt účinné zdroje, které by produko-

Energie je součástí politiky HRADEC KRÁLOVÉ – Veřejný seminář s názvem ,,Energie jako faktor mezinárodních vztahů“ se konal ve spolupráci s Friedrich-Ebert-Stiftung, Regionálním evropským informačním střediskem, Centrem pro evropskou integrační politiku FHS UHK, Katedrou politologie FHS UHK a Eurocentrem Hradec Králové na zdejší univerzitě. Na semináři vystoupili jak představitelé akademické obce, tak politici a zástupci státní správy. Karel Vít z Univerzity Hradec Králové seznámil přítomné s energetickou politikou EU. V dalším referátu pak Václav Veber, jako zástupce Centra pro evropskou integrační politiku FHS UHK, rozebral souvislosti energetických vztahů EU a Ruska (podrobnosti se dočtete v samostatném rozhovoru). O svých zkušenostech s projednáváním energetické politiky v EU hovořili europoslanci Oldřich Vlasák

(ODS) a Libor Rouček (ČSSD). V druhé polovině se ke slovu dostal Václav Bartuška, velvyslanec českého ministerstva zahraničních věcí se zvláštním posláním pro energetickou bezpečnost, který hovořil o energetické bezpečnosti z pohledu ČR. Ve svém projevu například uvedl, že pro Evropu i ČR je potřeba šoku, abychom pochopili, že je tu nějaký problém, protože zatím reálný problém necítíme. Celý seminář byl zakončen diskusí, které se aktivně účastnili především studenti politologie.

valy čistou energii, bez zvýšení nákladů pro jejího spotřebitele. Vysoké ceny energie totiž brzdí hospodářský růst. Nejčastějšími tématy kongresu byla hrozba rychlého oteplování naší planety, čisté zpracování uhlí, automobily s nižší spotřebou pohonných hmot a jaderná energie.

Podle některých prognóz, které byly na kongresu prezentovány, by se před rokem 2050 měla energetická spotřeba světa až zdvojnásobit. Proto je nutné zabývat se otázkami efektivního využívání energetických zdrojů již dnes. Jak vyplynulo z kongresu, mělo by se to stát prvořadým cílem mezinárodní politiky. Je jasné, že tento

přístup si vyžádá značné investice, a tak bude nutné hledat přijatelná řešení i pro rozvojové země. Přispět k řešení současných problémů by měly i jasné obchodní podmínky na trhu s energetikou, ale odpovědnost leží i na každém z nás. Itálie po havárii v Černobylu upustila od výroby atomové energie a

přešla na zemní plyn, v té době byl totiž pro Itálii velice levný. Otázka jaderné energie je však dnes jedním s témat, kterým se zabývá italská vláda. Vypadá to, že se její postoj od dob Černobylu značně změnil a v současné době se již její výrobě tolik nebrání. Zuzana Larišová

Rusko provádí potrubní politiku Rozhovor s doc. PhDr. Václavem Veberem Myslíte si, že Rusko ve své politice využívá toho, že má prozatím dost energetických zdrojů? Na to mám jednoduchou odpověď, myslím si to. Rusko využívá a provádí tzv. potrubní politiku. Jak jsem uvedl, s pomocí dodávek chce dost zasahovat do vývoje hlavně sousedních zemí a prosazovat tam své zájmy. Může mít výstavba radaru vliv na postoj Ruska vůči ČR z hlediska energetiky? Radar je určitě politická záležitost, je to vlastně taková zbraň v jednání. Ve skutečnosti Rusové určitě dobře vědí, že je nijakým způsobem neovlivňuje, neohrožuje a že by měli, pokud by chtěli, z hlediska spojenecké

politiky si této záležitosti vůbec nevšímat a spíše ji podporovat. Ale využívají ji k prosazení svých zájmů, protože získávají v tomto smyslu celou řadu přívrženců, kteří jsou ochotni to jejich zamítavé stanovisko podpořit. Jak vidíte budoucnost využití alternativních zdrojů energie v EU? To je těžké předvídat. Ale určitě jsou alternativní zdroje jednou z cest, i když se prosazuje těžko. My možná trošku podceňujeme to, že tady existují určité velké lobbistické skupiny, které jsou na těch původních zdrojích uhelných, jaderných nebo v ropném i plynovém průmyslu zainteresované svými ekonomickými aktivitami. I když uznávají

ruské nebezpečí, tak brání těmto změnám. To je dost veliké nebezpečí, velmi obtížně překonatelné. Jinak, když by se věnovala pozornost alternativním zdrojům, tak bych řekl, že už je hodně pozdě - pět minut po dvanácté, už by ty alternativní zdroje z velké části energetickou potřebu zabezpečily. Vezměte jenom příklad třeba z pasivních domů – to jsou zvláštní domy - máme jich v republice asi jenom deset, ale v Rakousku a Německu se staví. Jsou založeny na systému sluneční energie a zvláštního čerpadlového systému a jsou zabezpečeny tak, že tam vůbec nemusíte topit. To znamená, že jsou bez kamen, vyrobí si všechnu energii. Čili kdyby takové domy, taková města existovala, je to neskutečná úspora. Ale žádná taková podpora evidentně ze strany stá-

tu prostě není. Spíše jsou kampaně, které znevažují alternativní zdroje. Viz třeba útoky proti větrným elektrárnám, že hučí, zohyzďují krajinu apod. A kdekoliv je úmysl je třeba uplatnit, tak se hned především křičí. Přitom pár těch větrných elektráren zabezpečí energetický zdroj třeba celé vesnici. Takže já jim moc fandím a pevně věřím, že kdyby byl úmysl a skutečná vůle se jim věnovat, tak už jsme podstatně dál. Připravily: Kamila Plachetková, Dana Beňová

V Praze se setkali představitelé CO NA TO EUROPOSLANCI středočeských obcí Jak může ČR využít současné plánovací Účastníci III. setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje uspořádaného 11. prosince v Praze společností Regionservis Centrum služeb pro samosprávy byli mezi prvními, kteří se od středočeského hejtmana Petra Bendla dozvěděli o tom, že právě téhož dne byl spolu s dalšími osmi operačními programy podepsán i Regionální operační program (ROP) Střední Čechy. Z ROP Střední Čechy získá region zhruba 15 miliard korun (0,559 mld. eur při kurzu 28,50 Kč/eur). Nejvíce těchto peněz půjde na projekty dopravní infrastruktury (téměř 174,5 mil. eur), veřejných služeb (zhruba 1303,4 mil. eur) a cestovního ruchu (asi 100,6 mil. eur). Hejtman Bendl při této příležitosti vyzval starosty, aby se aktivně obraceli na podniky správy a údržby silnic a případně i sami navrhovali zařadit do plánovaných investic krajské komunikace, které podle jejich názoru potřebují rekonstrukci. „Budete-li mít pocit, že SÚS upřednostňuje rekonstrukci komunikace, která ještě může počkat, zatímco oprava jiné je podle vašeho názoru přednější, ozvěte se i nám,“ poradil hejtman starostům. Ředitel Úřadu Regionální rady Regionu soudržnosti Střední Čechy Marek Kupsa ovšem upozornil na to, že pokud jde o místní komunikace na území obcí nad 500 obyvatel, šanci na podporu z evropských peněz budou mít jen ty, které obsluhují průmyslové areály a jsou bezprostředně napojeny na regionální silniční síť, což byla striktní podmínka EU. Podporu mohou získat rovněž místní komunikace vedou-

období v EU pro ekologickou energetiku?

Hejtman Středočeského kraje Petr Bendl. cí k významné historické památce (může jít i o historické centrum obce/města) – ovšem za předpokladu, že tato památka také prochází rekonstrukcí. První výzva na podávání žádostí o podporu projektů v oblasti regionální dopravní infrastruktury byla vyhlášena již v říjnu – ovšem týkala se jen krajských silnic II. a III. třídy. Další výzva se očekává na jaře 2008 a zahrne i projekty na rekonstrukce místních komunikací v obcích nad 500 obyvatel. Do konce letošního roku bude s největší pravděpodobností vyhlášena výzva k podávání žádostí o podporu pro oblast udržitelné formy veřejné dopravy, jako je např. budování zastávek veřejné dopravy, cyklodoprava, řešení „bike and ride“ a „park and ride“, ale i přestupní terminály integrované veřejné dopravy, nákup autobusů s ekologickým pohonem či uzpůsobených pro dopravu handicapovaných osob apod. ROP Střední Čechy obcím nad 500 obyvatel a svazkům obcí nabídne i příležitosti v prioritních osách Cestovní ruch

foto: Petr Kazda

a Integrovaný rozvoj území. Bendl přitom už nyní upozorňuje na zjevný přetlak žádostí a velkou konkurenci projektů. Ale i na to, aby se obce a svazky obcí svými projekty držely „při zemi“ a nepřipravovaly megalomanská díla v naději, že to „nakonec někdo zaplatí“. Starosty nejvíce zajímalo financování vodohospodářských projektů a rekonstrukcí místních komunikací. Zaujaly i rady, jak např. i malá obec pod 500 obyvatel může vstoupit se svým projektem do systému financování z regionálního operačního programu. Může se jí to totiž podařit, pokud přihlásí svůj projekt přes mikroregion nebo místní akční skupinu. Na III. setkání starostů a místostarostů Středočeského kraje kromě zástupců partnerů setkání vystoupil i poslanec Michal Doktor (ODS), který objasňoval filozofii reformy veřejných financí. (PR)

Evropský summit v Bruselu v březnu letošního roku dal zelenou ekologické energetice, když schválil závazný cíl pokrývat v roce 2020 20 % energetické spotřeby z obnovitelných zdrojů energie a 10% spotřeby benzinu a nafty v dopravě EU z biopaliv. Česká republika tyto ambiciózní závěry podpořila.Obnovitelné zdroje energie v sobě skrývají značný potenciál. Pozitivní zprávou je, že výrazný nárůst zaznamenala výroba energie z větrných a vodních elektráren, když například u větrných elektráren došlo v roce 2006 k zdvojnásobení jejich výkonu oproti roku 2005. Za jeden z nejperspektivnějších obnovitelných zdrojů energie, a to nejenom v podmínkách ČR, lze považovat biomasu, která se na výrobě energie z obnovitelných zdrojů podílí již v současné době cca 90% a na hrubé výrobě elektřiny cca 18%. Možnosti produkce biomasy v zemědělství jsou přirozeně dány rozlohou dostupné orné půdy, přičemž v úvahu je třeba brát logistické

možnosti a dopady dopravy biomasy na velké vzdálenosti. Střízlivý odhad je, že z volné orné půdy lze využít 44% pro výrobu biomasy jako zdroje pro přímé spalování, výrobu bioplynu a kapalných biopaliv. Motivujícím prvkem pro případné zájemce o podnikání v odvětví obnovitelných zdrojů energie může být skutečnost, že Energetický regulační úřad letos zvýšil výkupní cenu za elektřinu z biomasy a bioplynu. I tento krok by mohl napomoci k postupnému zvyšování současného 8,6% podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě primárních zdrojů energie.

Oblast energetiky se v uplynulých dvou letech stala jednou z hlavních priorit Evropské unie. V souvislosti s rostoucími cenami ropy a zvyšující se hrozbou klimatických změn, bylo Evropskou radou přijato v březnu letošního roku několik základních závazků. Unie si především dala ambiciózní cíle, jež mají ve výsledku vést k snížení závislosti na fosilních palivech a poklesu produkce skleníkových plynů do roku 2020 nejméně o 20%. Klíčová bude schopnost členských zemí dostát svým slibům především v oblasti obnovitelných zdrojů a energetických úspor. Jaký je stav ekologické energetiky v České republice? V oblasti obnovitelných zdrojů výrazně zaostáváme za západní Evropou. Například pro výrobu elektřiny se u nás využívají v poloviční míře v porovnání s Německem. České hospodářství je také několikanásobně energeticky náročnější než je tomu ve Francii nebo Velké Británii. Podpora energetických úspor, zvyšování efektivity využití zdrojů a větší zapojení obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny by proto mělo být v následujících letech prioritou, stejně jako jsou prioritou Evropské unie.

Přestože Evropská unie udělala pro ozelenění energetiky v posledních letech mnohé, je nutné, aby jednotlivé země hledaly cesty jak přispět k společným závazkům. Česká republika nemá možnosti využívat v potřebné míře energii poskytovanou mořem, sluncem nebo větrem. Velké rezervy máme ve využití biomasy a větších úsporách v domácnostech, ve veřejné správě i průmyslu. Za tímto účelem bychom měli co nejefektivněji využít možností poskytovaných v rámci operačních programů z prostředků Evropské unie. Zapomínat bychom neměli ani na další rozvoj jaderné energetiky a možnosti spolupráce v tomto sektoru s hlavními evropskými partnery.

Jan Březina, poslanec EP za KDU-ČSL

Libor Rouček, poslanec EP za ČSSD

12

VSTUP ČR DO SCHENGENU

EN č. 12 / 2007

Česká republika je v Schengenu! PRAHA – Česká republika je součástí schengenského prostoru. Na hranicích se objevuje řada českých i zahraničních politiků – například na česko-polsko-německém trojmezí se setkávají český i polský premiér, nechybí zástupci Němců. 21. prosinec se zapisuje do dějin jako datum, kdy padly poslední závory, které oddělovaly evropský Východ od Západu. Co všechno se od tohoto dne mění? Kterých míst se Schengen nejvíce dotkne? Co čeká cizineckou policii? A kde se konají největší akce, které oslavují završení několikaletých snah? Největší oslavy související se vstupem České republiky do schengenského prostoru se odehrávají na česko-polsko-německém trojmezí. Začaly už ve čtvrtek 20. prosince a potrvají do soboty 22. prosince. Účast ohlásil mimo jiné český premiér Mirek Topolánek, německá kancléřka Angela Merkelová a šéf polské vlády Donald Tusk. Cestu si naplánovali i zástupci Portugalska – země, která do konce roku předsedá Evropské unii, chybět nemají ani někteří tuzemští hejtmani. Co se na trojmezí odehrává? Návštěvníci mohou vidět maketu závory, kterou ministři symbolicky přeříznou. Lidé neodejdou s prázdnou – závora bude rozřezána a lidé si budou moci její části odnést na památku domů. „Je to jako když padala Berlínská zeď. Němci si také brali kousky domů, aby věděli, jaké monstrum je oddělovalo od rodin,“ přirovnala plánovanou akci čtyřicetiletá Romana Klimešová z Českých Budějovic. Část její rodiny žije v Rakousku, dojíždí za nimi přibližně jednou za půl roku. Minulý týden plánovala, že se na schengenské setkání pojede podívat. „Je to velká událost, o kterou bych nechtěla přijít. Ještě uvidím, jak to bude s volnem v práci. Pokud to ale vyjde, vyrazíme tam s celou rodinou,“ dodala Klimešová.

členové Schengenu

státy EU, které nezrušily kontroly na hranicích

státy usilující o vstup do Schengenu k pozdějšímu datu

Podobně pojali vstup republiky do Schengenu i v Harrachově. Červenobílou závoru tam o půlnoci z 20. do 21. prosince přeřízli starosta Tomáš Polc a jeho protějšek z Polska. Ještě před zničením závory projel přes přechod automobil, který pohraničníci naposledy zkontrolovali. Rozloučili se s prací, jež dlouhá léta symbolizovala hranice, které Schengen 21. prosince definitivně smetl. NOVÉ INSPEKTORÁTY CIZINECKÉ POLICIE Vstupem České republiky do schengenského prostoru se mění řada věcí. Například cizinecká policie snižuje počet útvarů – z téměř dvou set na čtyřicet tři. K 1. lednu 2008 padnou všechny referáty cizinecké a pohraniční policie, místo nich se objeví nové organizační útvary, takzvané Inspektoráty cizinecké policie. „S příchodem nového roku z názvu cizinecké a pohraniční policie zmizí název pohraniční. Reorganizace se dotkne celé České republiky,“ informovala začátkem prosince Česká tisková kancelář. Podle ní bude mít od Nového roku cizinecká policie například v Plzeňském a Karlovarském kraji k dispozici 487 policistů a 33 občanské pracovníky. Změnou v organizaci se tak její stavy sníží zhruba na padesát procent.

Schengenský prostor od 21. prosince 2007. Češi začnou cestovat volněji. Myšlenku volného pohybu si ostatně vybrala jako hlavní motiv své kampaně i Česká republika – o Schengenu informovala logem s nápisem EVROPOU VOLNOU CESTOU. Písmena O uvnitř jsou spojena do semaforu, kde všechna tři světla svítí zeleně. Emblém má symbolizovat, že občanům České republiky bude na cestách svítit pouze zelená. Autorem konceptu byla společnost TBWA Praha. Češi mají od 21. prosince blíž ke všem svým přeshraničním sousedům. Na Slovensko budou cestovat podobně jako před rozdělením společného státu. Emoce provázejí také vstup republiky do Schengenu v Českém Těšíně, místě, které rozdělila první re-

publika. Dvě blízká města mají dvě radnice, každé má svůj jazyk, na první pohled však vypadají jako jedno velké sídlo. Lidé tam přecházejí přes most, na kterém ještě před pár dny stáli policisté. Dnes už tam vidět nejsou a obě města velký billboard s nápisem Těš se s Těšínem připomíná, co místním obyvatelům Schengen přinesl a přinese. Mimo jiné se mohou těšit na další lávky, které jim usnadní pohyb do Polska a zpět. ZAČÁTEK VOLNÉHO EVROPSKÉHO CESTOVÁNÍ V České republice však existují místa, na kterých běžný občan hned ani nepozná, že už hranice zmizely. Je tomu tak například

SCHENGEN – prostor svobody a odpovědnosti Komentář Karla Schwarzenberga pro Evropské noviny ke vstupu ČR do Schengenu Evropa v posledních dvaceti letech prošla nebývalým vývojem, který má zásadní dopad nejen v oblasti politické, ekonomické, lidsko-právní či bezpečnostní, ale i symbolické, kdy pojem „evropanství“ postupně nabývá konkrétní rozměr a obsah. Být či cítit se Evropanem není jen pojem, je to

Karel Schwarzenberg - ministr zahraničních věcí ČR.

i zcela osobní pocit každého občana, založený jak na společných evropských hodnotách, tak na společných možnostech. Mám na mysli možnosti seberealizace, volnosti pohybu a rovných příležitostí v rámci celé Evropské unie pro všechny její občany. Rozšíření schengenského prostoru, tedy zrušení hranic mezi jeho členskými zeměmi, je jedním z významných kroků směrem k naplnění právě těchto hodnot a možností i pro občany nových členských států. Valná většina jejich občanů žila po několik desetiletí v podmínkách izolace a možnost cestování do zahraničí jim byla byrokraticky a prakticky ztěžována a mnohdy odpírána. Skutečnost, že při překročení hranic mezi členskými státy schengenského prostoru odpadne pohraniční kontrola, má tedy, vedle praktických výhod, i velmi silný význam symbolický. Budeme si v tomto bodě rovni. To znamená významný posun v procesu, a to nejen na úrovni státu, ale na úrovni každého občana, kdy se postupně stáváme plnohodnotnou součástí Evropské unie. Dalším krokem, a věřím, že k němu dojde již brzy, bude otevření pracovního trhu ve všech členských státech pro občany nových členů Unie.

Pro Českou republiku vstup do Schengenu navíc znamená, že nebude mít žádnou vnější hranici, vyjma letišť, neboť bude obklopena členskými státy. Členství bude mít v praxi i přínos z hlediska ekonomického a bezpečnostního, například přinese úspory nákladů na budování hraničních přechodů s Rakouskem a Bavorskem nebo efektivní výměnu informací prostřednictvím Schengenského informačního systému. Bude to však znamenat i větší odpovědnost, zejména co se týče vydávání schengenských víz a spolupráce s ostatními členskými státy v otázkách migrace. Této odpovědnosti se rozhodně neobávám, Česká republika se na vstup do Schengenu připravuje již devět let, přijala řadu systémových i praktických opatření. Vláda České republiky například zřídila Analytické centrum, kde jsou zastoupeny všechny důležité resorty a které bude analyzovat informace z celého světa, aby mohla mj. zavčas reagovat na případná rizika nežádoucí migrace. Závěrem bych chtěl říci, že ač je vstup do schengenského prostoru nesmírně důležitou událostí, budu velice rád, až lidé na ni zapomenou. Bude to znamenat, že se volný pohyb po Evropě stal naprostou samozřejmostí a realita drátů na hranicích bude jen svědectvím doby v učebnicích dějepisu.

zdroj: MVČR na Šumavě. Lidé se tam budou volně pohybovat po druhých zónách parku, dostanou se tak i přes hranice. V prvních zónách však zůstane praxe stejná jako před Schengenem – turisté se budou moci stále pohybovat jen po vyznačených trasách. Pohraničníci odešli. Česká republika přestala kontrolovat dva tisíce kilometrů svých hranic. Historií se stávají kontroly pasů nebo občanských průkazů, „evropskému cestování“ už nestojí prakticky nic v cestě. Lidé, kteří se na přípravě republiky do Schengenu podíleli, tvrdí, že to nebyla jednoduchá práce. „Zřejmě nejkritičtějším okamžikem bylo nezvládnutí vývoje a neodvratitelné zpož-

dění Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), jehož spuštění podmiňovalo připojení nových států,“ vzpomíná Jiří Čelikovský, předseda pracovní skupiny Hodnocení Schengenu – ČR z odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Situaci se však podařilo vyřešit, Schengenský informační systém se pomalu rozjel. Za sto dní od doby, kdy se k němu Česká republika připojila, pomohl české policii zadržet více než třicet v cizině hledaných osob. Podobný počet zajistily také úřady v cizině na základě informací, které do systému vložila Česká republika. Jan Štifter

Schengen a ochrana životního prostředí Od 21. prosince je Česká republika součástí schengenského prostoru. Ten zaručuje všem osobám právo překračovat vnitřní hranice bez nutnosti procházet hraniční kontrolou a i mimo dosud platné hraniční přechody. Nejcennější přírodní hraniční lokality na hranicích ovšem i nadále budou muset zůstat v přísném ochranném režimu, protože neregulovaný vysoký počet návštěvníků by mohl znamenat jejich ohrožení. „Celkově se to netýká více než pěti procent českých hranic, snažíme se otevřít lidem možnost poznávat bohatství české přírody maximálně, jak je to jenom možné,“ říká náměstek ministra životního prostředí František Pelc. Jedná se především o I. zóny národních parků a o národní přírodní rezervace, kde by otevřením volného vstupu mohlo dojít ke snížení prostupnosti krajiny pro ohrožené živočichy a jejich nadměrné vyrušování například v době rozmnožování či k přerušení jejich migračních tras. I nadále v těchto oblastech tedy platí, že vstup sem je možný pouze po značených trasách a nelze sem ani vjíždět motorovými vozidly mimo silnice a místní komunikace.

V oblasti odpadů nedojde k žádným změnám a přeprava odpadů k odstranění do ČR bude i po vstupu do schengenského prostoru zakázána. Ministerstvo životního prostředí spustilo 14. prosince speciální webovou stránku na adrese http:// www.env.cz/schengen, na které je například k dispozici mapa všech území, kterých se omezení týká. MŽP také předalo do informačních center národních parků a hraničních chráněných krajinných oblastí leták s informací ve čtyřech jazycích a s podrobnou mapou, který je k dispozici turistům v návštěvnických a informačních střediscích NP a CHKO. (red)

13

EKONOMIKA

EN č. 12 / 2007

Diskuze o budoucnosti evropského zemědělství začíná na blogu Komise koncem listopadu představila několik návrhů na reformu společné zemědělské politiky EU. Podle komisařky pro zemědělství Mariann Fischer Boel jde o „zdravotní prohlídku“, kterou vyžaduje „špatný zdravotní stav pacienta.“ Poslední změny v zemědělské politice se udály v roce 2003. Přinesly mimo jiné schéma jednotných plateb. Ty začaly být pro zemědělce odvozovány z plochy namísto objemu produkce, aby nedocházelo k velkým přebytkům potravin, které bylo v minulosti nejlevnější zničit. Zemědělci také musí vyhovět nárokům na čistotu potravinářských provozů, zdraví zvířat a další, aby mohli platby obdržet. Část peněz na zemědělství šla na rozvoj venkova a péči o krajinu. Součástí změn byla reforma cukerného sektoru, ovoce a zeleni-

ny a nyní jsou na řadě evropská vinařství. Předložené návrhy jsou podle komisařky teprve začátkem diskuse, která se nad budoucností zemědělské politiky odehraje a jež má trvat šest měsíců. K ní přizvala komisařka všechny zainteresované strany. Začátkem prosince se například v Bruselu konala první konference věnovaná „zdravotní prohlídce.“ Zúčastnili se jí zástupci zemědělců, průmyslu, zaměstnanců a další. Přenos bylo možné sledovat na internetu. Hlavní vystoupení se týkala přímých plateb a zasahování do trhu se zemědělskými produkty. Druhá konference se bude konat v lednu a její téma bude evropské mléko. Systém mléčných kvót má skončit v roce 2015. „Do té doby je třeba připravit mléčnému sektoru měkké přistání,“ říká komisařka Boel.

Podle jejích slov by tím správným způsobem mohlo být postupné zvyšování kvót. Také tuto konferenci budou moci zájemci volně sledovat na internetu. Jedním z návrhů, který by se významněji dotknul i České republiky, je snižování podpory farmářům, jež pobírají vysoké dávky. Zároveň se plánuje zvýšení limitu minimální plochy, na kterou lze dostávat dotace. Tím by se podle komisařky zabránilo různým „pseudofarmářům“. „Pokud máte na dvorku jednu kozu, nejste farmář,“ říká. Reforma zemědělské politiky se tak dotkne velkých farmářů a tedy i Francie, která vždy vysoké výdaje na zemědělství obhajovala. Prezident Sarkozy si však potřebu změny uvědomuje a nutnost reformy chápe. Podle něj by francouzští zemědělci měli být schopni „uži-

vit se při tržních cenách svých produktů“. K připomínkám vyzvala komisařka Boel také na svém blogu, kde

mohou lidé do diskuse psát své náměty. Přispívání není omezeno pouze na anglický jazyk, je možné psát v kterémkoliv z jazyků EU a

to na webové adrese blogs.ec.europa.eu/fischer-boel/. Tomáš Fridrich

Evropská komise chce podpořit mikroúvěry Jde o záměr komisařky pro regionální politiku Danuty Hübner. Jejím cílem je podpořit rozvoj malého podnikání. „Lidé chtějí pracovat a mnoho z nich si přeje provozovat vlastní malý podnik nebo zahájit samostatně výdělečnou činnost,“ říká Danuta Hübner. Mikroúvěr je drobná půjčka poskytovaná většinou lidem, kteří jsou v nevýhodné situaci jako nezaměstnaní, drobní podnikatelé a podobně. Ti často nemohou poskytnout záruky a pro banky tak nesplňují

podmínky k poskytnutí úvěru. Mikroúvěr jim umožní na finance dosáhnout. Vznik mikroúvěrů spadá zhruba do sedmdesátých let minulého století v Asii. Tehdy bangladéšský ekonom Muhammad Júnus založil banku Gramín, což doslova znamená zemědělská nebo vesnická. Začal poskytovat úvěry chudým vesničanům, aby mohli začít s vlastní živností. Splácení bylo vyřešeno tak, že za něj ručily skupiny lidí, které žádaly o půjčku. Z toho důvodu jsou dlužníky

banky Gramín v drtivé většině ženy. Podle Júnuse jsou jednoduše spolehlivější. Od té doby poskytla Gramín půjčku milionům lidí a tím jim pomohla vymanit se z chudoby. Podle odhadu Světové banky existuje přes sedm tisíc institucí poskytujících mikroúvěry, které využívá šestnáct milionů lidí. „Trvalý mír nemůže nastat, dokud široké vrstvy nenajdou cestu ven z chudoby,“ ocenil Júnusovu snahu Nobelův výbor a udělil mu Nobelovu cenu míru za rok 2006.

Celosvětový úspěch mikroúvěrů zapůsobil i na Evropskou komisi a hodlá jejich rozšíření podporovat. Komisařka Hübner chce v první řadě vytvořit silné právní a institucionální prostředí pro tento typ úvěrů v jednotlivých státech. Poté je podle ní reálné „zvýšení investic v Evropě o 6,1 miliardy eur“. Jak chce toho Komise dosáhnout? Silným právním prostředím se rozumí přijetí takových zákonů a předpisů, které poskytování mikropůjček v jednotli-

vých zemích umožní. Dalším krokem je poradenství a různé analýzy. Ty by poskytoval specializovaný subjekt a měl by sloužit především poskytovatelům úvěrů. Také by jim mohl půjčovat peníze na rozjezd jejich činnosti. O provozování takového subjektu už projevila zájem Evropská investiční banka a Evropský investiční fond. Půjčka, kterou můžeme označit jako mikroúvěr se v EU pohybuje kolem čtvrt milionu korun pro „starší“ členské

státy. V „nových“ státech jako je Česká republika jde o částku kolem sta tisíce korun. Poptávka po malých půjčkách je hlavně ve službách. Jde o samostatně výdělečné osoby a drobné živnostníky nebo malé společnosti. Podle odhadů založených na údajích Eurostatu by poptávka po mikroúvěru v EU mohla dosáhnout přes 700 000 nových půjček v hodnotě již zmíněných šesti miliard eur. Tomáš Fridrich

Odzvoní nekalým obchodním praktikám V Evropské unii začala platit pravidla, která významně posilují práva spotřebitelů. Směrnice o nekalých obchodních praktikách zakazuje klamavou reklamu a agresivní obchodní praktiky jako jsou (údajně) bezplatné nabídky nebo například pyramidové hry. Směrnice o nekalých obchodních praktikách byla přijata v květnu 2005. Jejím cílem je posílit důvěru spotřebitelů ve vnitřní trh a usnadnit firmám přeshraniční obchodování. V členských zemích EU jsou často nečestné obchodní praktiky definovány odlišným způsobem. Nová směrnice přichází s jednotným vý-

kladem. Od nynějška tak nebude možné u produktů uvádět, že jsou „zdarma“ v případě, že v sobě jejich pořízení skrývá nějakou platbu. Směrnice přináší i „černou listinu“ zakázaných praktik, které jsou za všech okolností nepřípustné. Rozšiřuje působnost stávajících pravidel na ochranu spotřebitele z tradičních médií jako je tisk nebo televize i na internet a zakazuje praktiky cílené na děti, které je přímo vybízejí k nákupu konkrétní věci. Na černé listině je dále například „vábivá reklama“, která láká spotřebitele k nákupu zboží za velmi níz-

kou cenu, aniž by firma měla na skladu přiměřené množství tohoto produktu. Zakázána jsou také nepravdivá tvrzení o léčivých účincích některých produktů, placená reklama ve formě novinových článků, pyramidové programy, které jsou postavené na nutnosti získávat nové spotřebitele a ne na prodeji nebo spotřebě produktů, nebo vytváření klamného dojmu, že spotřebitel vyhrál, přestože žádná cena neexistuje nebo je třeba k jejímu získání vynaložit určité prostředky.

Mezi agresivní praktiky však nepatří například doručování reklamních letáků či katalogů do poštovních schránek. Evropská komise v souvislosti se zavedením směrnice zahájila řízení s třinácti členskými zeměmi, které jí dosud nepřevedly do svého právního řádu. Česká republika mezi tyto země nepatří. Novelu zákona o ochraně spotřebitele, kterou 7. prosince 2007 schválila Poslanecká sněmovna, musí ale ještě projít Senátem. Eva Kunertová

KOMENTÁŘ

Jednotný vnitřní trh a jeho budoucnost: téma podzimu Dosavadní podzimní dění v procesu evropské integrace viditelněji než obvykle vrátilo na piedestal nejvážnějších témat: proces dotváření Jednotného vnitřního trhu EU. Ne, že by se o vývoji JVT intenzivně nediskutovalo a nejednalo i v nedávné minulosti, nicméně po jistou dobu bylo toto téma tu zastíněno debatou o přijímání klíčových strategických a programových dokumentů pro využívání evropských fondů, tu institucionální reformou Unie či záležitostmi energetické, zemědělské či fiskální politiky. V letošním podzimu mezi evropskými ekonomickými tématy jas-

ně září Jednotný vnitřní trh a především koncepty na jeho další kultivaci. Přestože dosavadní proces naplňování principu čtyř ekonomických svobod dosáhl přínosů ještě před několika málo dekádami téměř nemyslitelných, objektivní pohled jasně identifikuje možnosti a potenciál dalšího odstraňování bariér v rámci JVT a jeho pružnějšího a efektivnějšího fungování. Nejenom, že v rámci JVT stále existují viditelné i těžko hmatatelné překážky, ale nároky na JVT vyplývají rovněž z dynamického vývoje celé globální ekono-

miky. Na funkčnost JVT se lze z tohoto pohledu dívat jako na schopnost evropské ekonomiky být dlouhodobě globálně konkurenceschopnou. A to zejména pak vůči mimořádně dynamicky se vyvíjejícím centrům v Asii, ale i Latinské Americe; kvalitativně a strukturálně pak zejména vůči Severní Americe či Japonsku. JVT se zkrátka musí buď přizpůsobit, anebo ještě lépe determinovat nové okolnosti globálního ekonomického vývoje. Aktuální závěry hovoří především o značném potenciálu rozvoje JVT v oblasti služeb. Ty se na nynějším ekonomickém výkonu

EU podílejí přibližně 70%, ještě o něco vyšší měrou vytvářejí celkovou unijní zaměstnanost, avšak jejich obchodovatelnost v přeshraničním kontextu v rámci EU nepřekračuje 20%. V úvahách o kultivaci JVT navíc nelze pominout jeho komplementaritu vůči Hospodářské a měnové unii (EMU). Zatímco euro prospívá JVT především redukcí transakčních nákladů, zvýšenou transparentností a stabilitou a tedy posiluje proces ekonomické integrace a přispívá konkurenčnímu prostředí, v opačném případě by JVT měl hladšímu fungování a využití potenciálu

euro-zóny přispívat právě odstraněním jsoucích bariér mezi jednotlivými členskými státy. Pokud by tyto bariéry přetrvávaly a ekonomické aktivity se dominantně odehrávaly v rámci uzavřených národních hranic, k oprávněnosti existence euro by bylo možné vznést razantní námitky. EU má však potenciál být ještě otevřenější než dosud a JVT by tak měl vymezit měřítko opodstatněnosti společné měny. Téma JVT si nyní více než jindy připomínáme nejen proto, že první lednový týden roku 2008 si připomeneme 15. výročí jeho oficiálního spuštění. Připomínáme

si jej i proto, že přestože nám dobře a prospěšně slouží, vnímáme současně i jeho úzká místa, která zbytečně podvazují ekonomickou výkonnost EU jako celku.

Petr Zahradník ekonom

14

KULTURA

EN č. 12 / 2007

Tipy EN Vlámské zastoupení v Praze připomíná, že na každoročním Mezinárodním festivalu dechových hudeb v Praze vystoupí soubor Koniklijke Harmonie van de Congregatie z Izegemu, a to pod vedením dirigenta Petera Bruneela. Festival probíhá v Národním domě na pražském Smíchově od 3. do 6. ledna. Skandinávský dům a České Centrum Praha zvou v rámci Finské zimy na přednášky o finské hudbě. Během jednoho večera vystoupí dva hosté: Igor Javorský, redaktor Slovenského radia, který si připravil hudební ukázky a videoprojekce Jeana Sibelia. A Finskou etno hudbu vám zase představí Jan Malý, předseda o.s. Priatelia Fínska na Slovensku. 8. ledna od 18.30 v ČCP, Rytířská 31, Praha 1. Goethe-Institut zve na filmové projekce ve svém digitálním kině Goethe. V lednovém cyklu Vítejte U delikates promítne výrazné evropské dokumentární filmy z celoevropské digitální sítě CinemaNet Europe, malé individuální nízkonákladové snímky, exkluzivní koncertní přenosy a mnoho dalšího. Všechny filmy běží v originále s českými titulky, aktuální program je na www.goethe. de/praha. 15. 22. a 29. ledna vždy od 19 hodin. Masarykovo nábřeží 32, 11000 Praha 1. Francouzský institut otevřel výstavu Ondřeje Boušky Horizonty. „Horizont je obzor, který obkličuje všechny jednotlivosti dané krajiny, její vizuální části, ale také krajinu překračuje. Vidíme vždy výsek, vždy si jej doplňujeme do celého okruhu,“ říká autor, student fotografie na FAMU. Umísťováním nových geometrických prvků (přímka-linka, čtverec) do krajiny chtěl docílit změny vizuálního vyznění pohledu na krajinu. Umístěním těchto prvků vznikly nové souvislosti a dominanty, se kterými dále pracoval – vymezoval se vůči krajině a roli horizontu v ní. Výstava je otevřena do 19. ledna. Štěpánská 35, Praha 1. Polský institut představuje Katyň-Stalinský masakr a triumf pravdy, český překlad knihy historika Allena Paula. Autor je americký politolog, publicista a poradce řady komisí Kongresu USA. Kniha o katyňské tragédii byla jednou z prvních publikaci na toto téma v západním světě. Přináší pohnuté svědectví o nebývalé schopnosti lidí přestát ty nejnesnesitelnější formy tyranie. Je nejen důkladnou analýzou ničivého masakru v Katyni, ale současně i něčím mnohem důležitějším - je to hluboce působivé svědectví o duchovní síle obětí tohoto zločinu a o definitivním triumfu pravdy. 21. ledna od 18.00, Malé nám. 1, Praha 1. Maďarské kulturní středisko nabízí výstavu Obrazy Boglárky Struhár (nar. 1985), jež žije od roku 1993 v ČR, kde studuje kresbu na Institutu pro umělecká studia Ostravské Univerzity. Ve foyer a klubu MKS je výstava přístupná až do 21. ledna. Rytířská 25-27, Praha 1. Rakouské kulturní fórum zve na výstavu Anny Jermolaewy, profesorky pro nová média na státní vysoké umělecké škole v Karlsruhe. Ve svých pracích z oblasti videa a fota se jí hravou a často i humornou formou daří formulovat pronikavou analýzu společensko mocenských struktur, fungování sociálních vztahů a všední rutiny. „Mnoho mých prací pojednává o manipulaci,“ říká umělkyně. „Kdo manipuluje nebo co je manipulováno, zůstává skoro vždy mimo zorné pole. Mechanismy moci, které dnes jednotlivce ovlivňují či řídí, jsou stále rafinovanější a neviditelnější.“ Vernisáž se bude konat 23. ledna, výstava je otevřena denně kromě pondělí až do 28. února. Pavel Farkaš

Představujeme kulturní instituty zemí EU v Praze

Klub přátel Řecka Posláním Klubu přátel Řecka, založeného v roce 1995, je činnost na poli řecko-českých kulturních vztahů a snaha o zachování historického povědomí o existenci řeckého etnika v bývalém Československu a současné České republice. Na počátku se kolem zakladatelky Lydie Kopecké shromáždila třicítka členů. Po její smrti v roce 2000 klub pokračuje v činnosti díky jejímu odkazu, o nějž pečuje. Práce klubu byla od jeho vzniku spjata s další organizací, Řeckou obcí Praha, se kterou klub sdílel do července 2007 její prostory. „Řecká obec se v létě 2007 přestěhovala do Domu národnostních menšin, tam bude mít své místo i společně vybudovaná knihovna řecké literatury. Pouta se tím ale nepřerušila, i nadále hodláme spolupracovat na různých akcích týkajících se Řecka,“ říká Milan Konečný, předseda klubu. Dnes má KPŘ kolem padesáti aktivních členů a stejný počet sympatizantů, kteří se do jeho života zapojují příležitostně. S přispěním ministerstva zahraničních věcí založil klub webové stránky www.dialogos-kpr. cz, které nahradily dříve vycházející tiskovinu Dialogos a přinesly snížení nákladů. Jak už to u podobných spolků bývá, peněz není nikdy nazbyt, ale to členy výboru KPŘ od práce pro klub neodrazuje. „Dříve byly často pořádány řecké taneční večery, kvůli vysokým pronájmům je nyní pořádá jen Řecká obec, v březnu a říjnu, při příležitosti řeckých národních svátků,“ říká předseda klubu. Přesto prozatím ani moc nepřemýšlel o získání dotací či grantů na činnost klubu - prostě se přizpůsobuje možnostem. Část prostředků na provoz získává klub z uplatňování autorských práv Lydie Kopecké, spoluautorky Česko-novořeckého slovníku na cesty. „Ministerstvo neposkytuje dotace na režijní náklady, např. nájem klubovny, což by nám pomohlo asi nejvíce. Přispívá jen na konkrétní akce, takže na jejich podporu bychom mohli pomyslet snad v případě vydání další knihy,“ zamýšlí se Milan Konečný. Slovo „další“ je na místě: bývalá klubová knihovnice Antula Botu spolu s ním před dvěma lety napsala obsáhlou pětisetstránkovou publikaci Řečtí uprchlíci.

CHCEME PŘILÁKAT LIDI K POZNÁVÁNÍ HISTORIE Badatelská činnost má kořeny ve snaze o zachování národního povědomí On je historik a etnograf, zabýřecké etnické skupiny v ČR. Klub přátel Řecka jí věnuje podstatnou část vá se především keramickým svých aktivit. Milan Konečný a Antula Botu v prostorách KPŘ nad knihou průmyslem a sklářstvím, jehož Řečtí uprchlíci. foto: Pavel Farkaš historii nyní mapuje v připravované knize. Ona se věnovala Stehlíková z Akademie věd v roce Dimitrisem Nollasem a básníkem studiu novořečtiny a národopi- 2008 nabídne pohled na řecké an- Charisem Vlavianosem. su. „Studium archivních materi- tické divadlo. álů a ostatní práce na knize Řečtí PLÁNY DO BUDOUCNA? uprchlíci byly doslova mraven- PROSTOR I PRO SVĚTSKÉ RAVYTRVAT V PRÁCI čí,“ vzpomíná Antula Botu, „vě- DOSTI JAKO DOPOSUD. novali jsme jí deset let života. Je to první rozsáhlejší dílo mapují- Řekové však nejsou jen národem Tichým přáním výboru klubu je cí pobyt Řeků v Československu hloubavým, a tak kromě potravy vytvořit ve spolupráci s některou z v letech 1948 až 1989.“ Podle ní pro ducha patří v Krakovské 22 k univerzit středisko, které by zaštítije to ale jen úvod, protože řada pravidelným akcím zimní Praž- lo studium historie řeckých uprchvěcí o řeckém etniku u nás ještě ské Dionýsie, např. s vyprávěním líků v zemích střední a jižní Evropy. není probádána. „Chtěli bychom o řeckém vinařství a ochutnáv- „Řekové byli rozeseti po celé Evrosdružovat aktivní lidi, kteří by kou různých národních pochu- pě. Bylo by dobré, kdyby každá země měli zájem pracovat i na poli ba- tin. Naleznete zde i kurs řecké měla instituci věnující se hlubšímu datelském. Ne jen ty, kteří jsou kuchyně Vaříme s Violetou. Za- studiu této problematiky. Ale s nanadšení z dovolené v Řecku a po čátkem každého roku se členové šimi možnostmi budeme rádi, když dvou měsících je to přejde. Chce- scházejí při krájení tradiční řec- budeme fungovat alespoň tak jako me, aby naši členové za sebou ké pity, šťastný nálezce zapečené doposud,“ říká s úsměvem Milan také něco zanechali,“ doplňuje ji mince je pak obdařen štěstím na Konečný. KPŘ zve své členy i přízMilan Konečný. Zájem o historii celý rok. Své místo v programu nivce na vánoční koncert smíšenéje patrný i z programu klubu. Po- mají také návštěvy folklórních ho pěveckého sboru katedrálního řádá výlety po stopách řecké emi- festivalů, návštěvy divadelních chrámu Cyrila a Metoděje v Resslograce do míst, kde byli soustředě- a filmových představení s řec- vě ulici. Vystoupí tu 25. prosince v ni řečtí utečenci. Rádi ale i zvou kými náměty, či návštěvy míst s 11 hodin. Program roku 2008 pak odborníky, kteří jim přinesou Řeckem nějak spojených. Vyhla- klub zaměřuje na výročí 60 let od poznání v jiných oborech, či na- šovány jsou i fotografické nebo příchodu řeckých dětí do Českoslovštěvují jejich přednášky mimo literární soutěže. „Některé akce venska. Chystá projekci filmů o řecklubovnu. A tak si společně vy- se však nedají dopředu napláno- kých dětech z let 1948 a 1952, filmu slechli přednášku dr. Marie Duf- vat, mnohdy do Prahy nenadá- Jana Špáty Druhý domov, tematickové z Národního muzea v Praze le zavítá zajímavý host z Řecka kou přednášku, zájezd do míst, kde o řecké antické keramice, prof. a my s ním uspořádáme setkání býval dětský domov, a ve své kluJan Bouzek z Univerzity Karlovy alespoň v užším kruhu,“ doplňu- bovně otevře i výstavku fotografií a jim vyprávěl o antických vyko- je Milan Konečný. V listopadu artefaktů z té doby. pávkách v Bulharsku a prof. Eva to bylo setkání se spisovatelem Pavel Farkaš

ANKETA

Které umělecké dílo související s Vánocemi máte rádi a proč?

Jiří Grygar astrofyzik

Jde o fresku „Klanění“ (tří králů) v padovské kapli Scrovegni, kterou r. 1304 namaloval proslulý italský malíř Giotto di Bondone (12671337). Na fresce je poprvé v historii vyobrazena Betlémská hvězda jako kometa. Až ve XX. stol. se ukázalo, že se přitom Giotto inspiroval vzhledem jasné komety, kterou pozoroval v r. 1301 a kterou dnes nazýváme kometou Halleyovou. Při

jejím návratu v r. 1910 byla poprvé fotografována a srovnání s Giottovou kresbou ukázalo, že ji malíř tehdy nakreslil fotograficky věrně. Proto byla evropská kosmická sonda k Halleyově kometě v r. 1985 nazvána Giotto. Odtud také pochází tradice zobrazovat od XV. stol. na betlémech kometu, která se z Itálie rozšířila i k nám nejpozději ve druhé polovině XVI. stol.

Ivan Štampach regionalista

Jsem spíše pro diskrétní Vánoce, jako pro křesťana jsou pro mne slunovratem nejen kalendářním, ale i duchovním, do tmy vstupuje světlo. Umělecká díla mám rád nezávisle na Vánocích. Pokud by šlo o dílo s vánočním námětem, byly by to na prvním místě některé ikony Bohorodičky s Dítětem; jistě by tam mohly být

Dickensovy povídky, ale i koledy, nejde-li zrovna o odrhovačky znící z amplionů všech super- a hypermarketů. Miluji adventní liturgické, víceméně chorální zpěvy zvané roráty. Z ostatních hudebních děl bych rád připomněl skladbu francouzského skladatele Oliviera Messiaena (1908 - 1992) La Nativité du Seigneur.

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388 e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Pavel Farkaš, Veronika Trestrová, Jan Řeháček, regionální a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Karel Nohava. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Jakub Hřib. Produkce: Leona Šolcová. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160 e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890 Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 4, číslo 12, vychází 21. 12. 2007 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

15

SUMMARY

EN č. 12 / 2007

INZERCE

Energetics: Renewable sources or atoms? PRAGUE – The European Union stands at the crossroad – it wants to support energy produced from renewable sources, it sets year 2020 as its goal, when renewable sources of energy should cover 20 per cent of energy consumption. On the other hand, however, it does not disapprove the atom – chief of the European Commission has recently asked all 27 member states to focus more on nuclear power plants. The problem also covers the Czech Republic, Prague is still solving how to proceed in the question of Temelín power plant, whether carry out original Soviet plans and build two more reactors, or seek different ways. The European Commission wants to increase coverage of energy consumption from renewable sources. According to a preliminary proposal, for example businessmen would have to use certificates for trading renewable sources. Already this March, leading representatives of the Union agreed, that by 2020 one fifth of energy consumption will by covered by water, wind or solar energy or biomass, i.e. renewable sources. They also agreed that Europe will be using biofuels from 10 per cent also in traffic, by 2020 the second generation of biofuels should be accessible, and it will be possible to make mixtures of standard fuels and biofuels. Moreover, member states should issue origin guarantees to producers of heat and electricity from renewable energy sources. Some domestic politicians reject such efforts beforehand. They say that the goals are overstated. „Reach twenty per cent of energy from renewable sources? In my opinion, it is absolutely unrealistic. It does not match possibilities of European area and accessible raw materials,“ said senator Josef Vaculík. On 23rd January next year, the European Commission will release its proposal of directive for renewable sources. The text men-

tions for example strengthening of biofuel competitiveness, increase of wind power plant capacities, investments in increasing energetic effectiveness, or creation of „intelligent European transmission system“, which would enable integration of renewable and decentralized energy sources. On the other hand, the Union is plays into the hands of atoms. This autumn, the Commission asked all 27 member states for the first time to pursue more the question of nuclear energy production. „We cannot avoid the nuclear energy,“ explained President of the European Commission José M. Barroso. ČEZ Group company was pleased by his statements. „It is logical that current Europe starts seeing the nuclear energy as a solution, because it is a safe and economically very effective way of electricity production, which in addition has zero emissions. Besides, thanks to sufficient world supplies of fuels, there is no danger of dependence on only one supplier,“ manager of ČEZ Group Ivo Měšťánek described the situation. Thus, the question whether to finish another two reactors of Temelín power plant or not is more and more insistent in the Czech Republic. Politicians asked by European

foto: Miloš Kolesár Newspaper, exceptionally agreed: Let’s finish them. However, the Czech Republic is very indecisive about power engineering and its energetic conception. Observers say that we postpone essential decisions and system solutions. The Union tries to reduce the dependence of states on Russia as much as possible. Brussels knows it is not strategic to be dependent on oil and natural gas only on a narrow group of countries. „It is strange with Russia. It has always been reliable as a partner of supplies of raw materials, but its attempts in the last few years to enter eastern markets are significant and everything could be different soon. In short, Europe must find its solution, as well as the Czech Republic,“ added parliament member Vladimír Dlouhý.

We have the highest number of police officers, but we cannot see them says Minister of Interior Ivan Langer What were your feelings some time ago, when there were talks that Schengen might enlarge only in 2009? Let’s openly say that one year ago nobody supposed whether Schengen would really be enlarged or not. Thanks to a year of intensive work we got to where we are now. This time a year ago, terms of our entry into the so-called SIS II were estimated somewhen in 2010, 2011. Then, Portuguese initiative came together with hard work of nine new member states, great co-operation among them and we are where we are. We can see that a clear vision and hard work on all sides lead to the goal, which seemed to be very distant a few months ago. Do you put any accent on the fact that Schengen opens already on 21st December instead of 1st January? For me, it is very important that nothing stands in our way to Schengen. We can enjoy free movement across borders within the European area already during Christmas season. It is a symbolic date, an effort to remove the last iron curtain, which is still imaginarily dividing Europe, as soon as possible. And as was said by coordinators of Portuguese chairmanship – „We will give European citizens a beautiful Christmas present.“ What is your programme for 21st December? Will you be at the border? Of course. We start symbolically already on 20th December at the Czech-Slovak border. This meeting has a symbolic dimension – the border, which was created last, will fall down first. On 21st December, I will take part in

big celebrations at the Czech-German-Polish boundary point. Thousands of people are leaving police forces. It is the highest departure wave, which struck police in the last few years. How do you explain this? The answer to this question is a part of twenty pages long analysis. Still and all, I will try to name at least the main reasons. Firstly, there were almost 2,000 vacant service positions in police for a long time. Secondly, postponed effectiveness of law from 2003 caused an interruption of natural departures and thus also an interruption of generation changes, because many police officers waited for the effectiveness of the new law and an increase of retirement benefits. Thirdly, the new service law makes increased demands on education and knowledge of foreign languages, and not everybody is willing to fill in the required education. Are you going to solve this situation somehow? Currently, we are preparing a solution of this situation, mainly changes in legislation, which will free police of tasks, which do not belong to it, changes of organizational and regional structure of police together with a transfer of redundant leading positions into direct service, or reinforcement of ranks of order and traffic police from alien police or customs administrations. Last but not least, we also have a new recruiting campaign ready, which should attract more applicants into police forces. However, even with all these measures, I suppose that the stabilization of situation in the Police of the Czech Republic will take 2 or 3 years.

Compared to majority of members of the Union, the Czech Republic has noticeably more police officers per capita. One officer falls to 210 citizens. For example, the number in the Netherlands is 443... Not only this comparison shows how little effective is the state administration in our country (it is similar in court, prosecutions, but also authorities). Although we have the highest number of police officers per capita in Europe, unfortunately we cannot see them in streets and on roads. In our country, officers are overcharged with administration, paperwork, they have to do task which should be done by somebody else, e.g. delivering summons, assistance during seizures, taking drunkards to detention centres, substituting organizing services, etc. On the contrary, the reform of police, which we are working on and which should take effect on1st January 2009, gives police officers more freedom to what they should do first and foremost – protect health and property of all of us. The interview was prepared by Jan Štifter

16

PREZENTACE

EN č. 12 / 2007

Seriál o soustavě Natura 2000

Flóra a fauna vodních toků a nádrží Voda - jako jeden ze čtyř živlů - je základem života. Bez ní si většina z nás nedokáže českou přírodu představit. Setkáváme se s ní v podobě vodních toků (potoky, řeky) i stojatých vod (tůně, jezera). Už v minulosti lidé dokázali přetvářet vzhled krajiny ke svému obrazu, a tak dali vzniknout i četným rybníkům (Třeboňsko se pyšní jejich největší koncentrací). Spolu s nezastavitelným rozvojem se k těmto vodním dílům bohužel přidávaly postupem času již méně reprezentativní a leckdy dokonce přírodu ohrožující vodní stavby. K poškozování vodních biotopů dochází bohužel v mnoha směrech. Nevhodné vodohospodářské úpravy (např. odvodňování, vyhrnování rybníků, zasypávání tůní a říčních ramen, regulace vodních toků) často mají za následek pokles počtu a intenzity periodických záplav, které jsou pro vodní prostředí charakteristické, nebo případně vysychání aluviálních vod, což vede k ničení cenných vodních biotopů. Používání herbicidů a hnojiv a s tím spojené neúnosné zvyšování množství živin obsažených ve vodě (eutrofizace) se silně podepisuje hlavně na rozličných druzích ryb a obojživelníků, kteří jsou přímo vázáni na vodní prostředí. Ani relaxační

činnosti typu koupání a sportovní rybaření však není možné z hlediska jejich negativního působení opominout. S vodou má většina z nás nerozlučně spjaty hlavně rybí obyvatele. Jejich největším nepřítelem jsou zmiňovaná vodní díla, která fungují jako migrační bariéry. Za nejvíce postiženého lze považovat kupříkladu lososa obecného, jehož životní cyklus je vyplněn stálou migrací mezi mořem (období dospělosti s výjimkou tření) a řekami (život do 2 let a tření). Na našem území žil hojně až do poloviny minulého století. Teprve roku 1998 se začalo s vysazováním plůdků lososa do povodí Kamenice, Ploučnice a Ohře. A na podzim 2002 byl zaznamenán první úspěch - návrat několika dospělých ryb. Necitlivé zásahy do vodního prostředí zasáhly i korýše. Rak kamenáč byl před lety zcela běžný v každém potoce se štěrkovitým dnem. Dnes je řazen mezi kriticky ohrožené druhy z důvodu nadměrného znečišťování vod vypouštěním odpadních látek z průmyslu, zemědělství a komunálních splašků. Čištění a prohlubování koryt při regulaci toku stejně jako přemrštěné vysazování pstruhů a ohrožení nepůvodními druhy jako jsou norek americ-

ký a rak americký české populaci raka kamenáče také nepřidávají. A samozřejmě nesmíme zapomenout ani na ohrožené zástupce z ptačí a savčí říše. Majestátní orel mořský, který s rozpětím křídel až 2,5 m si zaslouží titul našeho největšího dravce, a bobr evropský, který byl na našem území v minulosti málem vyhuben kvůli ceněné kožešině, představují jen malou ukázku pestrosti života podél vodních toků a nádrží. Jorga Drábková, MŽP

VODNÍ BIOTOPY A SLANISKA Vodní biotopy patří mezi dobře známé a oblíbené mezi odbornou i laickou veřejností. Zahrnují vodní toky a nádrže, stojaté vody včetně rybníků, mrtvých říčních ramen, kanálů a zatopených pískoven. Vodními biotopy jsou také jezírka a tůně. Vodní biotopy jsou zajímavé nejen z hlediska botanického a zoologického, ale i krajinářského. Podílejí se významně na vytváření krajinného rázu a modelování krajiny, jsou to místa s vysokou koncentrací rostlinných i živočišných druhů, z nichž mnohé jsou zařazeny do kategorie ohrožených. Jsou vyhledávaným stanovištěm vodních ptáků jako za-

Rak kamenáč stávky při migraci i jako hnízdní lokality, zdroj potravy a úkryt. Vodní biotopy jsou vázané na toky řek, stojaté vody u nás najdeme zejména v Polabí, Poodří, dolním Podyjí a v jižních a západních Čechách. Cílem péče o ně je jejich udržení v optimálním stavu, a to nejen z ochranářského pohledu, ale i pro plnění všech jejich dalších funkcí. Vodní biotopy jsou obecně ohroženy zejména vodohospodářskými úpravami, zasypáváním tůní a říčních ramen, absencí přirozených záplav, odvodňováním, napřimováním vodních toků, přerybněním, intenzivním chovem

foto Dana Turoňová , AOK ryb a chovem býložravých druhů ryb (amur, tolstolobik), masovou rekreací, silným znečištěním vod a používáním herbicidů. K méně známým biotopům patří slaniska, tedy louky, pastviny a ruderální trávníky rostoucí na těžkých, slaných půdách. Slanost půd je dána vysokou koncentrací lehce rozpustných solí, jejichž přítomnost působí na mnoho organismů toxicky, a jen málokterý druh tyto extrémní životní podmínky přežívá. Slaniska jsou nenápadná stanoviště, která jsou v zimě a na jaře zamokřená a po zbytek roku zpravidla vyschlá. Vznikají v okolí minerálních pramenů, v mok-

řadech sušších oblastí s vysokým výparem a na ruderalizovaných místech, zejména kolem návesních rybníčků a v okolí solených vozovek. V České republice nalezeme slaniska na jižní Moravě v oblasti Mikulova (např. Slanisko u Nesytu), v nížině od Mostecka po Neratovicko a vzácně v nejzápadnějších Čechách (např. Soos, Slavkovský les). V optimálním stavu se slaniska udržují pastvou a kosením, neméně důležité je udržování vhodného vodního režimu v oblastech jejich výskytu, neboť změny vodního režimu by mohly slaniska vážně poškodit. RNDr. Libuše Vlasáková, MŽP INZERCE