L I N O RY TOV Ý K A L E N D Á Ř
2014 Dvanáct grafiků minulosti očima šesti grafiků současných
Tavík František Šimon
Pavel Piekar
leden / 1 18
2
3 19
4
5
20
21
6
7 22
8
9
23
24
10 25
11 26
12 27
13 28
14 29
15 30
16 31
17
Vojtěch Preissig
Zdenka Hušková
únor / 1
17
2 18
3
4
5
19
20
6 21
7
8
9
22
23
10 24
11 25
12 26
13 27
14 28
15
16
Bohumír Jaroněk
Ladislav Sýkora
březen / 1
18
2 19
3
4
5
20
21
6 22
7
8
9
23
24
10 25
11 26
12 27
13 28
14 29
15 30
16 17 31
František Kobliha
Petr Palma
duben / 1
18
2 19
3
4
5
20
21
6 22
7
8
9
23
24
10 25
11 26
12 27
13 28
14 29
15 30
16 17
Josef Čapek
Dora Čančíková
květen / 1
18
2
3 19
4
5
20
21
6
7 22
8
9
23
24
10 25
11 26
12 27
13 28
14 29
15 30
16 17 31
Maxmilián Švabinský
Zbyněk Hraba
červen / 1
18
2 19
3
4
5
20
21
6 22
7
8
9
23
24
10 25
11 26
12 27
13 28
14 29
15 30
16 17
Jan Konůpek
Pavel Piekar
červenec / 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
František Kupka
Zdenka Hušková
srpen / 1
18
2 19
3
4
5
20
21
6 22
7
8
9
23
24
10 25
11 26
12 27
13 28
14 29
15 30
16 31
17
Emil Orlik
Ladislav Sýkora
září / 1
18
2
3 19
4
5
20
21
6
7 22
8
9
23
24
10 25
11 26
12 27
13 28
14 29
15 30
16
17
Josef Váchal
Petr Palma
říjen / 1
18
2 19
3
4
5
20
21
6 22
7
8
9
23
24
10 25
11 26
12 27
13 28
14 29
15 30
16 31
17
Vlastislav Hofman
Dora Čančíková
listopad / 1 17
2 18
3
4 19
5 20
6 21
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Jan Zrzavý
Zbyněk Hraba
prosinec / 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31
1/ Tavík František Šimon
7/ Jan Konůpek
(13. 5. 1877 – 19. 12. 1942). Malíř a grafik, zakladatel a předseda SČUG Hollar. Jeden z umělců silné generace, která se prosadila na přelomu 19. a 20. století. Nejkrásnějšími v jeho díle jsou pohledy a scény z velkoměst, oživené lidmi – z Prahy, Paříže, New Yorku a z Japonska
(10. 10. 1883 – 13. 3. 1950). Grafik, malíř a ilustrátor, také člen
2/ Vojtěch Preissig
8/ František Kupka
(1873, Světec – 1944, Dachau, Neměcko). Významný umělec první poloviny 20. století. Grafik, malíř, ilustrátor, typograf, experimentátor, teoretik a pedagog. Osvojil si řadu grafických technik, které dále rozvíjel a experimentoval s nimi. Jeho počáteční tvorba byla ovlivněna secesním symbolismem. Později se obrátil k abstrakci. V letech 1910–1930 žil ve Spojených státech. Účastnil se protirakouského i protinacistického odboje.
(1871, Opočno – 1957, Puteaux, Francie). Malíř, grafik a ilustrátor světového formátu. Zároveň i teoretik a pedagog. Jeho ranou tvorbu ovlivnila vídeňská secese. Kreslil anarchistické plakáty a satirické kresby. Významný průkopník a představitel abstraktního umění. Je autorem vizuálních kompozic vycházejících ze zájmu o geometrii, hudbu, pohyb, barevná spektra a další. Většinu života prožil ve Francii. Dobrovolník francouzské cizinecké legie.
3/ Bohumír Jaroněk (23. 4. 1866 – 18. 1. 1933). Malíř a grafik, mimo studijní léta byl celý život věrný rodnému Valašsku, v Rožnově pod Radhoštěm založil uměleckovýtvarné dílny a místní muzeum. Je známý svými dekorativními výjevy místní krajiny s architekturou, buď v technice akvarelu, nebo oleje. Nejznámější jsou ale jeho kolorované dřevoryty.
4/ František Kobliha Narozen v roce1877. Představitel českého symbolismu, vycházející z pramenů secesních a dekadentních. Absolvent Umprum a AVU u profesora Františka Ženíška, jako malíř však zůstal nepovšimnut. Po roce 1910 přispíval do časopisu Moderní revue nejen grafickými listy, ale i vlastními esejemi, referáty a kritikami. Svá díla tvořil technikou precizního dřevorytu, později technikou leptu a mezzotinty. Kromě grafických listů, řazených často do cyklů, proslul rovněž knižními ilustracemi inspirovanými dílem Karla Hlaváčka, Odilona Redona a anglických prerafaelistů. Byl prvním předsedou skupiny Sursum, kde se jeho životní dráha protíná se Zrzavým, Váchalem, Pacovským a Konůpkem. Od roku 1934 predsedal také Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Posledních deset let svého života prožil František Kobliha v materiálním nedostatku a za okázalého nezájmu oficiálních míst. Teprve v květnu 1962 mu bylo za zásluhy o české výtvarné umění propůjčeno státní vyznamenání „Za vynikající práci“.
5/ Josef Čapek (23. března 1887 Hronov – duben 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen) byl český malíř, spisovatel, fotograf, grafik a knižní ilustrátor. Autor slova „robot“. Spoluzakladatel Skupiny výtvarných umělců, poté člen Spolku výtvarných umělců Mánes, s kterým se rozešel, aby pak působil ve skupině Tvrdošíjných. Jako jevištní výtvarník spolupracoval s Národním divadlem v Praze, Státním divadlem v Brně a s Městským divadlem na Vinohradech. Za protifašistickou činnost byl v září 1939 zatčen a do roku 1945 vězněn v nacistických koncentračních táborech. Tam také zemřel.
6/ Max Švabinský (1873, Kroměříž – 1962, Praha). Český malíř a rytec. Jeden z nejvýznamnějších českých umělců dvacátého století, který byl obdivován pro neobyčejnou kreslířskou zručnost a rozmanitost grafických technik. Na jeho portrétech se můžeme setkat s mnoha významnými osobnostmi jeho doby (Masaryk, Šalda, Dvořák, Křižík). Velkou měrou se podílel na zviditelnění českého výtvarného umění v celé Evropě. Významnou roli v jeho životě hrály obě jeho ženy, které kreslil a maloval. Úchvatný je jeho velkoformátový dřevorytový cyklus Rajská sonáta. Věřil v kontinuitu a plynulost tradice a nenechal se ovlivnit nastupující modernou.
SČUG Hollar. Zakladatel skupiny symbolistních malířů a grafiků SURSUM ( z této skupiny jsou v kalendáři ještě Kobliha, Zrzavý a Váchal). Nejznámějšími jsou jeho grafické cykly inspirované literárními díly a ilustrace.
9/ Emil Orlik (21. 7. 1870 – 28. 9. 1932). Rodák z pražského židovského města, grafik a malíř, člen vídeňské a berlínské secese. Žil a pracoval na mnoha místech – v Praze, Berlíně, Vídni a Mnichově. Při svých studijních pobytech a cestách projel snad celý svět. Tyto cesty byly velkým inspiračním zdrojem. Vedle tohoto tématu proslul jako portrétista významných osobností jeho doby.
10/ Josef Váchal Narozen v roce 1884. Nezaměnitelná osobnost české grafiky. Spisovatel, rytec, písmolijec, tiskař a knihvazač v jedné osobě, jehož nevyčerpatelná fantazie a řemeslná dovednost daly vzniknout nenapodobitelným bibliofiliím a grafikám, které jsou dnes ozdobou renomovaných grafických sbírek. Zajímal se o okultismus a teosofii. Stál u zrodu uměleckých spolků Sursum a Trojrám.V mezidobí dvou válek zažíval období bez větší finanční nouze a těšil se i zájmu nemnoha mecenášů. Několikrát se vypravil na Slovensko a do Chorvatska. Časté byly jeho cesty do Litomyšle, kde pro svého příznivce Portmana vyzdobil malbami a řezbami jeho dům - Portmoneum. Zato roky poválečné, a zejména ty po roce 1948, byly pro Váchala ve znamení bídy a zneuznání ze strany kulturních institucí. Milovník Šumavy, doživotní pejskař, vášnivý kuřák (rovněž pěstitel tabáku) a experimentátor na poli kulinářství a likérnictví. Umírá roku 1969 ve Studeňanech v naprosté bídě šest dní po smrti své životní družky Anny Mackové.
11/ Vlastimil Hofman (6. února 1884, Jičín – 28. srpna 1964, Praha) byl český architekt, urbanista, teoretik architektury, malíř, grafik, designér a scénograf. Projektoval například Jiráskův a Štefánikův most, lávky na Slovanský a Židovský (dnes Dětský) ostrov a Ďáblický hřbitov. Za svůj život vytvořil přes 400 výprav, z toho přes 200 pro Národní divadlo v Praze. Od roku 1918 byl členem skupiny „Tvrdošíjní“.
12/ Jan Zrzavý (1890, Vadín – 1977, Praha). Malíř, grafik, ilustrátor a scénograf. Byl člen Sursumu, Tvrdošíjných, Umělecké besedy, Mánesu a Hollaru. Inspiroval se v renesanci zejména Leonardem da Vincim a gotickou malbou. Pobýval ve Francii (Paříž, kde se přátelil s B. Martinů, Bretaň). V první etapě jeho tvorby je pro něj charakteristické spojení českého secesního symbolismu a expresionismu s prvky kubismu. Po 1. světové válce jeho tvorba vyústila ve formální harmonizaci obrazu a typický abstrahující lyrický a snově měkký tvar. Věnoval se krajinomalbě (Bretaň, San Marco, Ostravsko), v níž vytvořil malířskou metaforu splynutí s přírodními silami harmonie, klidu, trvání. Příznačně se vracel k některým tématům, např. ke Kleopatře.
Pavel Piekar Grafik (18. 7. 1960) žije a pracuje v Praze, je členem spolků Umělecká beseda a Hollar. Tvoří technikou barevného linorytu. Tiskne autorsky, v malých nákladech, jednotlivé barevné odstíny vznikají mícháním tiskařských a olejových barev. Pravidelně vystavuje od roku 1990, na kolektivních i samostatných výstavách. Jeho grafiky jsou zastoupeny jak ve veřejných, tak v soukromých sbírkách.
Dora Čančíková *3. 6. 1977 ve Zlíně 1991-1995 Střední Uměleckoprůmyslová škola v Uherském Hradišti 1996-2003 Vysoká škola Uměleckoprůmyslová v Praze, Filmová a televizní grafika 2001, stáž na Pontificia Universidad Católica del Perú. Po ukončení studia se zaměřila na grafický design a knižní ilustraci. Jako pedagog působila na univerzitě a v dětském domově v peruánské Limě, krátkodobě také na VŠUP v Praze. Je členkou sdružení Kopr, jehož záměrem je výtvarně obohatit český knižní trh. Ráda pracuje technikou lino- či dřevorytu. Příležitostně vytváří nástěnné malby v interierech škol a školek. Práce Dory Čančíkové si můžete prohlédnout na www.koprbooks.org
Petr Palma Narozen 1957 v učitelské rodině. V patnácti nastoupil do učení do Jihočeských tiskáren a vyučil se ručním sazečem. Absolvoval SPŠ grafickou, obor grafická úprava tiskovin. Po vojně působil opět v Jihočeských tiskárnách jako grafik-návrhář. V této funkci se zviditelnil zejména jako tvůrce návrhů pivních etiket pro ukrajinské pivovary, grafickou úpravou manuálu pro použití logaritmického pravítka a retuší několika desítek ilustrací pro popřevratové vydání Káji Maříka. Tyto práce ještě označoval razítkem Computer free! Dnes pracuje v reklamní agentuře na počítači. V zájmu zachování si alespoň některých manuálních dovedností a zbytků zdravého rozumu se odreagovává rytím linorytů a jejich tiskem ve své dílně, která jako by byla výsečí dávné sazárny teleportované do dnešní mrazivé digitální doby.
Zdenka Hušková *22. 2. 1977 v Jablonci nad Nisou. Věnuje se především technice linorytu a strukturální grafice. Zpracování je často černobílé. V grafice vychází ze záznamů přírodních motivů a běžných denních výjevů. Dlouhodobě zpracovává téma Pralesa jako architektury v pohybu. V kresbě zaznamenává předměty všední reality. Paralelně se věnuje (ne)seriozním žánrovým tušovým kresbám.
Ladislav Sýkora Narodil se 7. února 1964 v Plzni. Vyučil se v rodném městě instalatérem a roku 1992 se s rodinou přestěhoval do šumavských Dešenic, kde žije dosud. Linorytem se zabývá od konce 80. let, s barevnými soutisky začal kolem roku 1993. Postupně si vypracoval vlastní techniku linorytu, kombinovaného s monotypem. Kromě linorytu vytvářel dřevěné a kovové plastiky a v posledních letech se věnuje i knižní ilustraci šumavských autorů (Karel Klostermann, Adalbert Stifter) či autorů spřátelených (Miroslav Valina, Robert Janda).
Zbyněk Hraba *26. 4. 1960 v Praze. Studoval na Střední průmyslové škole grafické a Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Řadu let pracoval v různých nakladatelstvích jako výtvarný redaktor. Kromě barevného linorytu se věnuje užité grafice, zejména knižní typografii. Linoryty tvoří většinou z jedné desky technikou postupného odrývání a tištění jednotlivých barev.
