Liberálně-konzervativní akademie

Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Mezinárodní politologický ústav a Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt: [email protected]

Přednáška č. 1

Vymezení základních pojmů

Konfliktní charakter mezinárodního prostředí „ „ „ „ „ „ „ „

anarchická povaha dynamika a konflikt teritoriální a politická suverenita supervelmoci velmoci střední mocnosti malé státy závislá území

Hegemonie „ „ „ „

moc distribuována nerovnoměrně jeden stát má výraznou převahu nad ostatními pojem pochází z řečtiny Pax Britannica (1815-1914) a Pax Americana (1945-1970 do pádu zlatého standardu $) zdroje moci

mocenské chování

rozsah

politická či vojenská hegemonie

armáda, námořnictvo

definuje vojenskou hierarchii

globální či regionální

ekonomická hegemonie

nerostné suroviny, kapitál, trhy, výroba

definuje pravidla ekonomického jednání

všeobecný či sektorově omezený

Bipolarita „

„ „ „

svět je uspořádán kolem dvou mocenských center oba póly musejí mít zhruba stejnou moc bipolarita Studené války 1945-1989 bipolarita za Druhé světové války 19391945

Multipolarita „

„

„

mezinárodní systém, který je uspořádán kolem tří a více hlavních velmocí, které disponují zhruba stejným mocenským potenciálem klasickým příkladem je Koncert velmocí 1815-1914 vyvažovatel (balancér); v Koncertu velmocí tradičně GB

Kolektivní bezpečnost „ „

„

„

„ „

nevychází z rovnováhy moci pokus o racionální konstrukci mezinárodního řádu americký president Woodrow Wilson a jeho idea Společnosti národů u kolektivní bezpečnosti nejde o alianci zaměřenou proti konkrétnímu státu, ale proti jakémukoliv narušiteli dnes např. v Chartě OSN princip kolektivní bezpečnosti není příliš funkční

Unipolarita „ „

„

„ „

pouze jedna reálná supervelmoc (USA) konstrukce, užívaná po rozpadu bipolarity Studené války iluzorní v oblasti mezinárodní ekonomiky, svět je ekonomicky multipolární více platí v oblasti vojenské moci potenciální vyzyvatelé USA – Čína, lokálně Rusko, Indie, EU (?)

Historický vývoj mezinárodního systému – posuzovaná kritéria „ „ „ „ „ „

„

povaha aktérů distribuce moci distribuce bohatství stupeň polarizace cíle aktérů prostředky dostupné aktérům k dosahování těchto cílů stupeň vzájemné závislosti (interdependence)

Předklasické mezinárodní systémy

Niccoló Machiavelli

Předklasické mezinárodní systémy „

„

„

„

všechny mezinárodní systémy do Vestfálského míru (1648) například starověká Čína, starověké Řecko, středověká Evropa nikdy neexistoval v tomto období globální (planetární) systém systém městských států renesanční Itálie – kolébka moderní diplomacie

Klasický mezinárodní systém

kardinál Richelieu

Klasický mezinárodní systém „

„

„ „

mezi Vestfálským mírem a francouzskou revolucí (1648-1789) model suverénního, autonomního národního státu demokratický nacionalismus teritoriální pojetí suverenity

Distribuce moci v klasickém systému „ „

„ „

„

dominují evropské velmoci na konci období pět nejvýznamnějších (Velká Británie, Francie, Prusko, Rakousko, Rusko) princip rovnováhy moci permanentní drobné konflikty jako prevence velkých válek mezi velmocemi velmi nízká ideologická polarizace

Přechodný mezinárodní systém 1789-1945

Napoleon Bonaparte

kníže Metternich

Přechodný mezinárodní systém 1789-1945 „ „

„

„

„

„zlatý věk“ nacionalismu doba masových armád založených na povinné vojenské službě bohatství a moc států dána stupněm industrializace silná ideologická polarizace systém v počátečním i konečném období k evropským velmocím se přiřadily USA (1898), Japonsko (1902-1905), ale počet velmocí se měnil:

Proměny počtu velmocí v přechodném mezinárodním systému 1800 1875 1910 1935 1945

Rakousko, Francie, Velká Británie, Prusko, Rusko Rakousko-Uhersko, Francie, Velká Británie, Německo, Rusko, Itálie Rakousko-Uhersko, Francie, Velká Británie, Německo, Rusko, Itálie, USA, Japonsko Francie, Velká Británie, Německo, SSSR, Itálie, USA, Japonsko USA a SSSR

Koncert velmocí 1815-1900 „

„

„

„ „

mocnosti koncertu velmocí sdíleli společnou odpovědnost za mezinárodní systém nebyly dovoleny jednostranné změny tohoto uspořádání nebyly prováděny změny, které by poškodily některý z významných států změny byly zpravidla dělány dohodou dohoda znamenala konsensus, ale nebyla přijímána formálním hlasováním

Krize přechodného systému „ „ „

„ „ „

po roce 1910 extrémní nárůst nacionalismu vyčerpání prostoru pro koloniální expansi masová válka se 1914-1918 proměnila ve válku totální růst vzájemné závislosti Svět s stal skutečně globální novým typem aktéra v mezinárodních vztazích se staly mezinárodní organizace

Přechodný mezinárodní systém 1789-1945

Otto von Bismarck

Adolf Hitler