Liberálně-konzervativní akademie Blok Mezinárodní vztahy doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně kontakt:
[email protected]
Přednáška č. 1
Mezinárodní systém I. Vymezení základních pojmů
1
Konfliktní charakter mezinárodního prostředí
anarchická povaha dynamika a konflikt teritoriální a politická suverenita supervelmoci velmoci střední mocnosti malé státy závislá území
Hegemonie
moc distribuována nerovnoměrně jeden stát má výraznou převahu nad ostatními pojem pochází z řečtiny Pax Britannica (1815-1914) a Pax Americana (1945-1970 do pádu zlatého standardu $) zdroje moci
mocenské chování
rozsah
politická či vojenská hegemonie
armáda, námořnictvo
definuje vojenskou hierarchii
globální či regionální
ekonomická hegemonie
nerostné suroviny, kapitál, trhy, výroba
definuje pravidla ekonomického jednání
všeobecný či sektorově omezený
2
Bipolarita
svět je uspořádán kolem dvou mocenských center oba póly musejí mít zhruba stejnou moc bipolarita Studené války 1945-1989 bipolarita za Druhé světové války 19391945
Multipolarita
mezinárodní systém, který je uspořádán kolem tří a více hlavních velmocí, které disponují zhruba stejným mocenským potenciálem klasickým příkladem je Koncert velmocí 1815-1914 vyvažovatel (balancér); v Koncertu velmocí tradičně GB
3
Kolektivní bezpečnost
nevychází z rovnováhy moci pokus o racionální konstrukci mezinárodního řádu americký president Woodrow Wilson a jeho idea Společnosti národů u kolektivní bezpečnosti nejde o alianci zaměřenou proti konkrétnímu státu, ale proti jakémukoliv narušiteli dnes např. v Chartě OSN princip kolektivní bezpečnosti není příliš funkční
Unipolarita
pouze jedna reálná supervelmoc (USA) konstrukce, užívaná po rozpadu bipolarity Studené války iluzorní v oblasti mezinárodní ekonomiky, svět je ekonomicky multipolární více platí v oblasti vojenské moci potenciální vyzyvatelé USA – Čína, lokálně Rusko, Indie, EU (?)
4
Historický vývoj mezinárodního systému – posuzovaná kritéria
povaha aktérů distribuce moci distribuce bohatství stupeň polarizace cíle aktérů prostředky dostupné aktérům k dosahování těchto cílů stupeň vzájemné závislosti (interdependence)
Předklasické mezinárodní systémy
Niccoló Machiavelli
5
Předklasické mezinárodní systémy
všechny mezinárodní systémy do Vestfálského míru (1648) například starověká Čína, starověké Řecko, středověká Evropa nikdy neexistoval v tomto období globální (planetární) systém systém městských států renesanční Itálie – kolébka moderní diplomacie
Klasický mezinárodní systém
kardinál Richelieu
6
Klasický mezinárodní systém
mezi Vestfálským mírem a francouzskou revolucí (1648-1789) model suverénního, autonomního národního státu demokratický nacionalismus teritoriální pojetí suverenity
Distribuce moci v klasickém systému
dominují evropské velmoci na konci období pět nejvýznamnějších (Velká Británie, Francie, Prusko, Rakousko, Rusko) princip rovnováhy moci permanentní drobné konflikty jako prevence velkých válek mezi velmocemi velmi nízká ideologická polarizace
7
Přechodný mezinárodní systém 1789-1945
Napoleon Bonaparte
kníže Metternich
Přechodný mezinárodní systém 1789-1945
„zlatý věk“ nacionalismu doba masových armád založených na povinné vojenské službě bohatství a moc států dána stupněm industrializace silná ideologická polarizace systém v počátečním i konečném období k evropským velmocím se přiřadily USA (1898), Japonsko (1902-1905), ale počet velmocí se měnil:
8
Proměny počtu velmocí v přechodném mezinárodním systému 1800
Rakousko, Francie, Velká Británie, Prusko, Rusko
1875
Rakousko-Uhersko, Francie, Velká Británie, Německo, Rusko, Itálie
1910
Rakousko-Uhersko, Francie, Velká Británie, Německo, Rusko, Itálie, USA, Japonsko
1935
Francie, Velká Británie, Německo, SSSR, Itálie, USA, Japonsko USA a SSSR
1945
Koncert velmocí 1815-1900
mocnosti koncertu velmocí sdíleli společnou odpovědnost za mezinárodní systém nebyly dovoleny jednostranné změny tohoto uspořádání nebyly prováděny změny, které by poškodily některý z významných států změny byly zpravidla dělány dohodou dohoda znamenala konsensus, ale nebyla přijímána formálním hlasováním
9
Krize přechodného systému
po roce 1910 extrémní nárůst nacionalismu vyčerpání prostoru pro koloniální expansi masová válka se 1914-1918 proměnila ve válku totální růst vzájemné závislosti Svět s stal skutečně globální novým typem aktéra v mezinárodních vztazích se staly mezinárodní organizace
Přechodný mezinárodní systém 1789-1945
Otto von Bismarck
Adolf Hitler
10
