LIBER OCCULTATIONIS Kniha skrývání, čili
TAJEMSTVÍ Nejstarší text Zoharu s komentářem (1. kapitola) Hebrejský text a překlad podle
KABBALY DENUDATY Kapitola první [Čísla tu a tam uváděná odkazují čtenáře k odstavcům níže uvedeného komentáře.] §.1. Kniha tajemství [§.l.] je kniha, která popisuje vyvažování vah [§.2. 131, 132]. §.2. Tradice.[V tištěných vydáních se toto slovo nevyskytuje, avšak v opraveném exempláři je připsáno.]Než totiž byla rovnováha [§.10. 132], tvář nepohlížela v tvář [§.11.]. A první králové zemřeli [§.13. násl.]: jejich potomci [§.21. Jiní opravují a čtou
, to je: a jejich koruny]
nebyli nalezeni; a země byla zpustošena. [§.22.] §.4. Až do té, dokud Hlava [opravený mantovský kodex má zde připsáno , což přehlížíme] všemi touhami vytoužená [§.23. 156, opravený kodex připojuje Nekonečného] nepřipravila a neudělila (jí) šat půvabu [§.24, 134, 136, 171, 174].
, to je
§.5. Tato váha je zavěšena v místě, které není. [V mantovském exempláři je připsáno , to je ve Starém. §.26.]
1
§.6. Jí byli zváženi ti, kdo nebyli nalezeni. [§.27.]
§.7. Váha spočívá v jeho těle [§.37. V kodexu je připsáno , to je v těle Starého]; nezavěšená a neviditelná. §.8. Do ní vstoupili a do ní vstupuje [§.38.] to, co už není, je a bude.
§.9. Skryté v skrytém. [V opraveném mantovském kodexu je připsáno , to je: Hlava, což přehlížíme. §.44.45.46.164.] §.10. Je [totiž] utvořena a upravena na způsob lebky [opravený kodex udává čísla částí a říká, že toto je první část, §.47.176.177], jež je plna křišťálové rosy [opravený kodex přidává čísla částí a říká, že toto je druhá část §.47.178]. §.11. Kůže vzduchu jest jasná a uzavřená. [Opravený kodex dodává, že to je třetí část §.48.]
§.12. [Dále] jsou [vousy jako] vlna čistá, visící v rovnováze. [Opravený kodex říká: čtvrtá forma, vztahující se k stupni §.75.]
, to je k superaci a Slávě.
§.13. Laskavost laskavostí [opravený kodex praví pátá forma, vztahující se k , čili k základu - jesodu - a vysvětluje ji jako čelo a uši], která se projevuje skrze modlitby dolních. §.14. Nezakrývané vidění [opravený kodex o něm praví, že, jest forma šestá, a vztahuje ji k , to je k superaci a Slávě], které nikdy nespí a stále pozoruje; pohled [ale] dolní [pochází] od aspektu světla hořeního.
2
§.15. Tam dva otvory Menianovy [opravený kodex dodává, že je to sedmá forma, vztahující se k Malkut či Království] a [odtud] vzbuzován dech pro všechny. §.16. [Když tedy Božský Zákon začíná slovy:] [Bere bárá Elohim et hašamajim vet haárec, to jest: Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi, je smysl tento:] Na počátku stvořil šest [údů, což je počet přináležející Mikroprosopu: Dobrota či laskavost, totiž pravá paže; Přísnost jako paže levá; Krása jako tělo; Superace či převyšování jako pravá noha; Sláva jako levá noha; a Jesod, základ, jako pohlavní úd. Tedy aby se ono místo , to je Na počátku, četlo , totiž stvořil šest]. Na nich [spočívá] vše, co jest dolní [zvláště pak Basilia, Královna, což jest poslední stupeň, čili Manželka Mikroprosopa; a všechny tři nižší světy]. §.17. A od sedmi tvarů lebky pochází Důstojnost důstojností [nejvyšší důstojnost, to jest úctyhodný vous Starého, rozdělený do třinácti částí]. §.18. A druhá Země [to jest království znovuobnoveného světa, který se jinak nazývá Manželka Mikroprosopa]není započtena; [když se říká: bylo stvořeno šest údů, anebo jinak: když Genesis I,2 znovu praví: "A Země", nerozumí se tím ona Země, o níž byla předtím zmínka, neboť tou první se rozumí Království světa obnoveného a druhou Království světa zničeného] a to [jinde] bylo řečeno. §.19. A z té, která podstoupila zlořečení, vzešla: jak jest psáno [Gen. 5,29] "ze Země, jíž zlořečil Hospodin". [Smysl jest ten, že Království světa zničeného, v němž sedm Králů zemřelo a jejich nádoby byly rozbity, aneb: explikace Země, o níž je znovu zmínka, vychází z Království světa zničeného.] §.20. Byla pustá a prázdná a temnoty nad tváří propasti a duch Boží se vznášel nad Vodami. Třináct [tato slova od a tak dále, až po , nebo též jak se praví jinde, od prvního jména Elohim až k druhému] odvisí od třinácti [tvarů čili částí] Důstojnosti nejdůstojnější [to jest od Vousu Mikroprosopa].
3
§.21. Šest tisic let odvisí od šesti prvních [to značí: proto staří říkali, že svět bude trvat šest tisíc let; atd. - a je třeba tím rozuměti počet Mikroprosopa, o čemž bude hovořeno obšírněji níže. Záminku totiž k této úvaze dává šest ; a řekl Bůh: Budiž světlo a učiněno jest
následujících slov: Světlo.].
§.22. Sedmé[tisíciletí a sedmou míru totiž bezpochyby Království ustavil] nad tím, co samo je násilné[to jest: jestliže stupně šesti údů označují slitování a soudy, potom sedmý stupeň se opírá o samotný soud a přísnost]. A vše bylo zpustošeno[to jest Království nahoře je předobrazem Svatyně, a tak jako toto bylo zničeno, tak i Šechina, to jest ona Basilia byla vyhnána] po dvanácte hodin[neboť Hebreové úplný čas jejího vyhnanství zahrnují pouze do jediného dne, počítajíce čas na dvouhodiny]. Jak stojí psáno: byla pustá a prázdná atd. [neboť od slova až ke slovu je celkem dvanácte slov]. , §.23. Třinácté[to jest míra Majim, totiž vod, což jest ve větě slovo třinácté] je skrze milosrdenství[voda totiž označuje míru milosrdenství, dobrotivosti, jimiž jsou zmírněny soudy a tresty] vyzdvihne [míněny jsou Svatyně, jak horní tak i dolní]. A budou obnoveny jako prve[neboť' znovu následuje šest slov, jako na počátku bylo vzpomenuto šesti údů]. Přetrvává totiž oněch všech šest [údy Mikroprosopa a nejsou jako jeho Manželka; a z nich povstává obnovení]: neboť jest psáno , stvořil [což má smysl trvání]; a dále jest psáno: byla [což je též výrok bytí, nikoliv zanikání], neboť vpravdě jest [zřejmě Království nezahynulo; jakkoliv je prázdné, doposud má svoji bytnost]. §.24. A s koncem pustoty a prázdnoty [to jest po skončení vyhnanství stane se to, co praví Iz.2,11]: A bude povýšeno jediné Tetragrammaton v onen den [to jest za času Mesiáše]. §.25. Sochy [pak] soch [socha představuje nádobu, nádržku, schránu, něco vydlabaného tak, jako jsou nádoby obecně duté: nádobou je totiž všechno nižší vzhledem k vyššímu; mezi nimi, totiž nádobami, zaujímají poslední místo cortices, kůry či skořepiny nebo šupiny, které tu popisujeme, poněvadž jsou] v podobě dlouhého hada, roztaženého sem i tam. [O tomto hadovi mluví autor Královského údolí ve svém traktátu o kůrách: "Úlomky nádob, které spadly do světa Stvoření, utváření a konání, tam zůstávají a zevně odolávají: jim nejbliže jsou soudy, které se nazývají světské, a stojí uprostřed mezi svatým a nečistým. A od hlavy povstává velký Drak, který jest v moři, a jest hadem mořským, který neškodí tolik jako pozemský. A tento Had byl vykastrován, neboť jeho hrot (pohlavní úd) učinil úrodnou jeho manželku a odtud povstalo
4
čtyři sta pohřešovaných světů. A tento (drak) má ve své hlavě otvor (na způsob kytovců), aby přijímal influenci a obsahuje v sobě všechny zbývající Draky;" o těch se praví: "Rozdrtil jsi hlavy draků nad vodami," Ž 74,13. A rozumí se tím podoba čili univerzální forma všech cortexů čili kůr neb skořepin, které obtáčejí sedm nižších emanativních Královen (Basilií) na způsob hada, a to jak zprava, tak i zleva a ze všech stran.] §.26. Ocas má v hlavě [to značí: drží jej v tlamě a vytváří tak kruh, protože říkají, že obklopuje svatost]. Hlavu přemisťuje za plece [to jest obrací svou hlavu za plece Mikroprosopické Manželky, kde je místo nejpřísnějších soudů] a zlobí se [neboť v něm je krajnost soudů a tvrdé přísnosti, a odtud je také jeho primárním atributem hněv], pozoruje [to značí: snaží se přesně vypátrat, jak by mohl získat přístup ke svatosti] a skrývá se [jak by strojil nástrahy, neboť těm nižším je klade, pokud tito hřeší, on pak sám má přístup k svatým stupňům, kde jsou s ním spojovány výkony soudů], v jednom z tisíce krátkých dnů se zjevuje.[Dny zde znamenají Počty a krátkými dny jsou míněny počty nižších světů; z nich jsou přidělovány Stvoření (světu) dekády, protože je jich deset; světu Utváření stovky, poněvadž jeho počty jsou světla rozmnoženého a skládají se z dekád; (světu) Učinění pak tisícovky, a to z téhož důvodu. Kolem tohoto zaujímá nejmocnější místo onen drak, pročež kdyby se byť jen v jednom počítání oné soustavy stala chyba z viny vyšších, projeví se zde a způsobí obžaloby před trůnem Slávy.] §.27. Na jeho šupinách jsou hrboly [to jest jako na krokodýlovi; neboť v něm se kumulují soudy; jeho] hrot má vlastní úděl [to jest genitálie mu byly odňaty a nemá již sílu pokračovat]. §.28. [Avšak] jeho hlava je rozbíjena vlnami velikého Moře. [Veliké Moře jest Moudrost, pramen slitování a Dobrotivosti, která sešle-li svůj vliv, soudy se usadí a schopnost skořepin (šupin) škodit je zeslabena.]Jak jest psáno: [Ž 74,13] "Rozdrtil jsi hlavy Draků ve Vodách." §.29. Byli dva [samec a samice, proto text Žalmu mluví o Dracích v množném čísle: tam, kde se plurál bere jako minimum, rozumí se tím dva]. Bylí redukováni v jedno [samička Leviatana byla totiž zabita, aby se soudy nemohly rozmnožovat]. Odtud slovo [v uvedeném Žalmu] je psáno neúplně [aby se naznačilo ono omezení]. §.30. [Říká se totiž] Hlavy [v množném čísle proto, aby se naznačilo nesmírné množství jak druhů tak i jedinců v tomto rodě], jakož jest psáno [Ez. 1,22] "A podobenství nad Hlavami zvířete klenba." [Zde i zvíře je zmíněno v jednotném čísle jako rod Andělů; kdežto hlavy v množném, aby se poukázalo na různé druhy a bezpočet jedinců.]
5
§.31. A řekl Bůh: "Budiž Světlo!" - a bylo učiněno Světlo. Smysl [lze získat z uvedeného Žalmu 33,9] je v tom, co je psáno: neboť On řekl: A stalo se. [Zprvu jest totiž připomínán] Stupeň [to je Matka porozumění, již nazývají , Elohim, podle začátku verše: A řekl Elohim; ona je totiž v řečeném Žalmu 33,9 pro svoji skrytou přirozenost nazývána .] Jediný [jak Mojžíšem, tak i Davidem]. A Slovo jest učiněno [také] jediné. [Jako by dejme tomu šest údů bylo uvažováno odděleně, když ve slově
zaujímá první místo.] §.32. Poté [písmena] se obrátí [a jsou] jedno [jestliže totiž jsou ve slově písmena Jod a He předsunuta dopředu,
aby se četlo , stanou se jediným Tetragrammatonem, obsahujícím veškerou božskost. Protože totiž toto se vztahuje k Matce, z níž pocházejí soudy, píše se zde Tetragrammaton retrográdně, což kabalisté vztahují k soudům; kvůli přirozenosti pozdějších. Pročež by se mělo psáti tímto způsobem: . Protože se však na stupni Inteligence nevyskytují soudy samy o sobě, nýbrž pouze jejich kořeny - sám o sobě je tento stupeň ryzí laskavost (mírnost), - proto se onen zpětný stupeň obrací, aby se celé jméno nejprve seřadilo tímto způsobem]
;[nepíše se však obecným způsobem
: poněvadž je řeč o slově
, jehož přestavění písmen je zde projednáváno. Nicméně písmeno] poslední[totiž Jod, které se píše namísto posledního He, označuje] Šechinu[totiž Královninu přítomnost] nižší [to jest stupeň Království]: tak jako jindy písmeno He [označuje] Šechinu. §.33. Ale na jedné váze budou zvážena. [Váha označuje samce a samici: a smysl je ten, že písmena Jod a He, z nichž první je mužské a vztahuje se ke stupni základu a toto ženské, patřící ke Královně, jsou nezaměnitelná; pokud je to vážení, je zde společná účast a manželé jsou považováni za jeden subjekt. Připoj, že Královna (Basilia) se také nazývá v němž písmeno Jod uzavírá pořadí: a kvůli němuž ona sama (Basilia) bývá také zvána dolní (nižší) Moudrost.] A zvířata běží a vracejí se.[To jest: co Ez.1,14 říká o zvířatech, říkává se také o písmenech Tetragrammatonu, která zaujímají hned místo poslední, hned místo první; a Jod někdy dojde až na konec stupňů; a stejně tak He. Vždyť rovněž o zvířatech je řečeno, že běží tehdy, když se Tetragrammaton píše s He na konci, protože tehdy se celá emanativní soustava vyčerpává. Říká se však, že se navracejí, když se Tetragrammaton píše s Jod na konci, takže jsme nuceni vykládat smysl z posledního stupně Královny k předposlednímu stupni základu, jenž je označen tímto písmenem Jod.] §.34. Jak jest psáno: a viděl Bůh světlo, že je dobré. [Zde se smysl vyvozuje přímo z daného textu, ježto poslední písmeno tohoto Tetragrammatonu, totiž Jod, může označovat manželku; protože totiž sám Bůh uvidí ve světle spojujícího základu, který vyžaduje slovo "dobré": tam, kde totiž je základ v činnosti kopulace, to jest je-li míněn (jakožto) dobrý, tam (jest) manželka. Že však slovo "dobro" označuje základ, je doloženo u Is.3,10, kde se praví:]Řekněte spravedlivému [to jest stupni základu, neboť spravedlivý je nazýván základem světa v Př.10,25], že jest dobrý. Tedy vystupují do rovnováhy [to jest: písmena Jod a
6
He označují jedno a totéž. Anebo jinak: hle však, jakým způsobem vystupují do váhy písmena Tetragrammatonu, to jest, kterak se kopulují (ona písmena) ta, která předtím ve slově oddělena.]
stála
§.35. [Dokud manžel Mikroprosop byl] jeden sám: [dokud písmeno Vav bylo na prvním místě, byl oddělen od své manželky]. Leč vše se do jednoho navracelo, [to jest: nejenom Otec a Matka byli spojeni, neboť písmena Jod a He byla v kombinaci; ale i Mikroprosopus přistupoval k manželce, po dobu, co se Vav přemístí k Jod v sestoupilo [když vzniklo ve slově
Tetragrammatonu . Neboť] vav a zaujalo první místo; v navrhované přesmyčce sestoupilo až na
místo třetí, aby vzniklo ]a stalo se poznaným [to jest: připojuje se k influxivnímu manželskému aktu kvůli písmenu Jod, které jest jeho manželkou.] Svazují se spolu navzájem [samec a samice, Vav a Jod, velebný stupeň a Královna]Jod a He [jimiž označují Moudrost a Poučení, Otce a Matku]tak, jako dva milenci, kteří se objímají. [Dvěma milenci možno rozumět buď pouze Vav a Jod, tedy poslední pár, nebo zároveň i Jod a He, to jest první pár.] §.36. [Dále pokračuje v dalším výkladu oněch dvou písmen Jod a Vav, a o Vav říká:] Šest [údů] vychází výhonků z kořene těla.[Tělo je Mikroprosop: kořen těla je Matka, označená písmenem He: výhonek kořene je písmeno Vav, uzavřené a skryté v písmeni He; a z tohoto výhonku vzešlo šest údů, to jest celé písmeno Vav, dosáhnuvší již hlavy.] §.37. Jazyk mluví velké. [Podle Dan. 7,8; jazykem se rozumí úd základu, totiž písmeno Jod, spojené s manželkou; mluva je manželský vliv, zplozený manželkou: královna se totiž nazývá Slovo; veliké pak jsou velkolepé nižší výtvory všech stupňů.] §.38. Tento jazyk [ještě] je skryt mezi Jod a He. [Neboť i Otec a matka jsou skrze úd v trvalé kopulaci, leč co nejskrytější: v tajemství Daat čili Poznání.] §.39. Neboť jest psáno [Is. 44,5]. Tetragrammatonu já jsem. [Slůvko , já, pokud je řeč o soudech, se vztahuje ke Královně; jestliže je naznačováno Milosrdenství, vztahuje se k Inteligenci (Porozumění), jako na tomto místě. Takže smyslem je, aby vyšší stupeň, nazývaný Ego či Porozumění (Inteligentia) vytvořil při kopulaci s Otcem Tetragrammaton. A to je jedno spojení (copula) mezi Otcem a matkou kvůli vytvoření šesti údů.] A ten zavolá Jákova jménem: [volat jménem je - totéž co - uchovávat: naznačuje se tím spojení Otce a matky pro zachování Mikroprosopa, který se nazývá Jákov]a on napíše svou rukou: Já (jsem) Hospodinův [Psát se vztahuje k psanému Zákonu čili velebnému stupni; a totéž je i influence; svou rukou, , vzniká přesmyknutím písmen
, skrze Jod, to jest skrze základ: smyslem je, že způsobí svým vlivem, že
7
Tetragrammaton se píše s Jod, jak jsme výše řekli], a pojmenuje ho jménem Jisrael. Pojmenuje vpravdě. [Neboť vlastní početí Mikroprosopa se děje pod jménem Jákova, jehož manželkou je Ráchel: a jeho jakoby příjmením je Jisrael, kterého pak manželkou je Lea.] §.40. Onen řekl: Já [jsem] Hospodinův: sestupuje. [To jest: tento pojem slova Já (Ego), který se jinak udílí hořejší Matce, neboť se v něm vyskytují tři písmena slova
, totiž
, to jest nejvyšší Koruna: jest sama Inteligence (Porozumění) o padesáti slavných branách; a jest základ či poznání Otce: na tomto místě se udílí nejnižšímu stupni Matky dolní, která jest již
bez Dalet, čili bez chudoby, ale naplněna vlivem, a
]A všechny se nazývají
[to
jest tyto věci se mají vztáhnout k , o němž nyní hovoříme.] Všechny drží pohromadě skrze jazyk, skrytý v matce. [To jest skrze Daat čili Poznání, jímž se moudrost spojuje s Inteligencí (Porozuměním) a velebný stupeň s manželkou Basilií: a ona jest skrytou představou (skrytým pojmem), duší procházející veškerou emanací].Neboť ona se otvírá tomu, kdo z ní vychází [to jest, Daath sám je velebný stupeň, ale pouze potud, pokud je uvnitř, což bývá spojováno s Mojžíšem: a tento stupeň se skrývá uvnitř Matky a je centrem jejího obcování. Pokud jej však uvažujeme coby vnější, pokud vyšel z matky, tehdy je nazýván Jákov.] §.41. [Až potud byla řeč o celém Jménu a o všech čtyřech jeho písmenech,
. Nyní se řeč obrací k
druhé části čtveřiny, totiž k ,a praví:] Otec sídlí na počátku [to jest písmeno Jod, jež je symbolem Moudrosti a Otce zaujímá v této části první místo tak, jako v celé soustavě: neboť Koruna je příliš skrytá a přirovnává se toliko k hornímu vrcholu písmene Jod]. Matka uprostřed [neboť písmeno He ( ), jež je znakem tvarující Inteligence (Porozumění) a Matky horní, zaujímá střed mezi Jod a Vav, jelikož v hořeních je Otcem objímána shora a Mikroprosopem, jenž jest jeho synem, ve kterém se Matka spouští až ke stupni Hod, to jest Slávy, je halena zdola.] A je zahalována [zakrývána] odtud i odtamtud [od dvou mužských, Otce a syna]. Běda tomu, kdo odhaluje nahoty jejich [pro hříchy nižších se může stát, že Mikroprosopus, skrze nějž má takové síly, aby dokázal přeoblékat Matku, tento vliv ztrácí, poněvadž ono zahalování (pokrývání) je přijímáním vlivu shora (hořejšího) a schopností tentýž vliv seslat na nižší: což se nemůže dít, jestliže by byla matka obnažená, a odtržená od Mikroprosopa, což činívali Jisraelité, dopouštějíce se hříchu (uctívání) telete.] budtež §.42. A řekl Bůh světla na klenbě nebeské. [Nyní se přechází k třetí části čtveřiny, totiž k dvěma písmenům . Světly se rozumí Slunce a Luna, velebný stupeň a Království, čili jeho manželka. Smysl je tudíž takovýto: přestože se obecně těmito písmeny rozumí Otec a Matka, neboli Moudrost a Utváření, přesto v této části hořejší Světla chybí, stejně jako slovo je psáno neúplně; a smysl je nutno vztáhnout ke klenbě nebeské, to znamená k základu, rozprostřenému a nachystanému k manželskému spojení; manžel je totiž nazýván nebe a úd spojení klenba; tak jako dva poslední stupně v úplném Jméně
se označovaly písmeny Vav a Jod: tak jsou totiž v této části
8
čtveřiny označeny Jod a He.] Manžel má vládu nad manželkou [poněvadž se nepíše s Vav, ale s Jod, což jest znamením údu smlouvy, takže označuje takto samotné spojení se ženou]: jak jest psáno [Přísloví 10,25] a Spravedlivý jest základem světa [tímto výrokem se osvětluje názor, že písmenem Jod se rozumí fundamentální úd, jímž je svět udržován ve své existenci.] §.43. Jod tedy označuje dva [to značí: písmeno Jod má v této čtveřině Tetragrammatonu dvojí smysl vlivu, za prvé pokud označuje Otce, jenž osvěcuje matku, a za druhé pokud označuje Mikroprosopa nebo spíše jeho smlouvu, jež osvěcuje Království]. A [opět jiným způsobem] září [to jest: má ještě třetí smysl či význam, když totiž v celém Jméně je na posledním místě] a přechází do ženy.[Tehdy označuje manželku Mikroprosopa, jak je vysvětleno výše, neboť zaujímá místo posledního He: stejně tak má i schopnost ve spojení se slovy být a vládnout
.] §.44. [Nyní se obrací k poslední části této čtveřiny, kterou je osamocené Jod,
a to takovýmto způsobem, , a praví]: Jod zůstává jediné a samo [aby bylo naznačeno, že všechno vyplynulo z jediného Jod, které je jako bod, avšak sestává ze tří částí; zde ale označuje samotnou ženu, totiž Království, v němž je obsaženo všechno horní.] §.45. A dále [jestliže již Tetragrammaton nenahlížíme uvedeným způsobem, nýbrž tak, že sestavíme čtveřinu následovně: , tak Jod je sice ještě osamocen, ale ve smyslu zcela opačném. Neboť]vystupuje ve svůj stupeň výš a výš [to jest, nezískává svůj nejblíže vyšší smysl, aby se označil velebný stupeň, totiž jeho základ; ale nejvyšší, to jest Otce čili Moudrost.] Žena se zahalí (skryje, zatemní) [to jest, tímto způsobem v něm ustává dřívější smysl, označující manželku Mikroprosopa za poslední písmeno výše zmíněného Tetragrammatonu.] §.46. A matka je osvěcována; [to jest, v druhé části Tetragrammatonu v retrográdním pořadí, jež je složena z písmen , přistupuje k písmenu Jod, majícímu význam Otce, písmeno He, což jest Matka, a poněvadž jsou kombinována samotná tato dvě písmena, je tím označena ona světelná influence, jíž se Inteligence napájí horní Moudrostí] a otevírá se ve svých branách [to jest, jestliže jsou tato dvě písmena psána v obráceném pořadí, tehdy z pětkrát vzaté desítky vzejde padesátka, čímž označují padesát bran Inteligence: o těch se praví, že se otevírají, neboť písmeno He je poslední a nechráněné, neuzavřené nějakým jiným následujícím písmenem.] §.47. Připojuje se klíč, který (numericky) obsahuje šest a uzavírá jeho bránu. [To jest, v třetí části jeho retrográdního pořadí, což jest , litera He již není poslední, nýbrž její bok uzavírá písmeno , třetí písmeno Tetragrammatonu; čímž označují šest údů Mikroprosopa, pokrývajících šest údů Matky jakožto její poslední brána, která jest stupněm Slávy; společně s ostatními, což jsou Laskavost, Přísnost, Krása, Superace; jednotlivé sestávají z Desítky; nechť je uzavírána a přikrývána.]
9
§.48. A připojuje se k spodnímu, [nebo jak jiní čtou - k této straně] a k onomu. [Nyní je řeč o čtvrté části čtveřice, s níž je Jméno úplné, ať už je psáno s
nebo
s v posledním stupni; takže samozřejmě se přidává manželka Mikroprosopa. Má tedy Mikroprosopus spojení z obou stran, když shora zahaluje Matku, aby ji v sebe přijal jakožto svou duši: a když je též zdola halen (zahalován) tak, aby se stal její duší]. §.49. Běda tomu, kdo otevírá její bránu. [Branami jsou míněny stupně, jimiž postupuje kupředu influence. Tyto stupně bývají označovány za omezené, protože influence, kteráje přílišná, nemohla by být jinak spodními (dolními) pojmuta, pročež říkají, že části (membra, údy) jsou shora přiváděny k částem (údům), takže světlo se při svém průchodu umenšuje. Pakliže však jsou tato zřetězení a svázání světel pro hříchy spodních (dolních) zpřetrhány, pak ovšem se na svět nemůže dostat žádný vliv.]
(překlad Tereza Krekulová; ze sborníku Zlatý a železný věk redigovaného D. Ž. Borem, který vydalo nakladatelství Trigon, Praha 1992)
10
