Lezla bych po střechách a celou Prahu bych viděla z výšky

1

2

4

5 16

“

3

… – 

…

“

´

Jak se vám líbí město Chrast a naše škola? Město chrast je rodiště mých předků. Vaše škola mě příjemně překvapila. Líbí se mi zde tenisové kurty. Na jakou školu jste chodila vy? V Praze na Dívčí školu. Do 2. třídy jsem chodila do Chrasti.

4

Věděla jste od malička, že chcete být herečkou? Ne, to mě nenapadlo, začala jsem o tom přemýšlet až na gymnáziu. Čím jste tedy chtěla jako malá být? Chtěla jsem být kominíkem.

"

Lezla bych po střechách a celou Prahu bych viděla z výšky. Hrála jste ve spoustě nádherných pohádek a filmů. Já mám nejradši pohádku Honza málem králem. Jak se vám spolupracovalo v s kolektivem herců při natáčení této pohádky? Pracovalo se mi příjemně. Hodně jsem se od ostatních herců učila. Co byste vzkázala žákům a učitelům na naší škole? Žákům, abyste spolu dobře vycházeli. Abyste respektovali své učitele. A učitelům, aby poznali, když vás něco trápí a dokázali vám pomoci. Michaela Kropáčková (5.A) Foto: p.uč.Volejník

5

A co by měl o Dušanovi správný fanda vědět? Váha: 83 kg Rodinný stav: Ženatý (manželka Zuzana, syn Adam a Tomáš)

Číslo dresu: 72 Hokejový začátek (věk): 5 let Počet lig. sezón (včetně):13 Kariéra: Pardubice, Tri - City Americans(WHL), Pardubice, Jihlava, Tábor, Pardubice, Skuteč, Pardubice, Plzeň, New York Islanders, Sound Tigers Bridgeport, Pardubice,CSKA Moskva, Severstal Čerepovec, Chimik Vokresensk Současný klub : HC ČSOB Pojišťovna Pardubice Úspěchy: mistr světa 2000, 2001, 2005 Oblíbené jídlo: segedínský guláš Oblíbené pití: "špéci"(cola s fantou) Oblíbená barva: modrá Hokejový sen: sáhnout si s Plzní v extralize na nějakou medaili Nejneoblíbenější práce/věc: Nemá rád domácí práce, manželka však nemá velké nároky a tak, když je za potřebí, pomůže.

Navštívili expozice technického muzea, obdivovali naleštěná auta z 20.let minulého století, vagóny luxusního vlaku, který vozil rakouského mocnáře, techniku v domácnosti a podívali se i na retrovýstavu k šedesátiletí České televize. Večer jsme se

převlékli do slavnostního ( v autobuse během 10 minut), přeběhli most a usedli na galerii Národního divadla. Všechno ztichlo, zašuměla hudba z orchestřiště a i ti největší rošťáci se zatajeným dechem sledovali příběh Carmen. Sice jsme jí nerozuměli, protože zpívala francouzsky, ale mohli jsme si číst české titulky, a to bylo perfektní. Pro většinu z nás to byl obrovský a nový zážitek! Fotky redakce

6

Těžko se nám kdy poštěstí vidět znovu zázemí obou výroben energií. Opatovice nás překvapily rozlehlostí areálu,

moderním provozem řízeným převážně od počítačů, zatímco Hučák se nám líbil jako krásná secesní budova ve středu města. Vyzkoušeli jsme si uvést do chodu modely nejrůznějších výroben energií a podařilo se nám i rozsvítit žárovku.

Redakce

–

7

Před 13. hodinou jsme si vybrali místa v autobusu a vydali se na cestu. Ta nám rychle ubíhala - několikrát jsme na chvilku zastavili, občerstvili se, protáhli a také trochu prospali a už tu bylo úterní ráno, které po nás natáhlo svou chladnou ruku ve francouzském Calais. Po pasové kontrole jsme na trajektu vystoupili z autobusu, abychom na palubě trajektu okusili, jak studený fouká vítr po páté ranní hodině na kanálu La Manche. Po hodině a půl rozhoupané plavby nás vítaly nádherné bílé útesy v britském přístavu Dower. Ani jsme se nenadáli a už jsme vystupovali v londýnské čtvrti Greenwich. A náš první den v Londýně byl před námi. Ke břehu jsme přirazili kkolem 8.hodiny ranní. Poté nás čekala chůze do čtvrti Whitehall a Westminster. Vydali jsme se na prohlídku westminsterského paláce vedle Temže. Součástí paláce je Big Ben – hodinová věž, která se tyčí na severovýchodní straně paláce, ve kterém zasedá parlament. Prohlédli jsme si převysoký sloup se sochou kapitána Nelsona, kterou hlídají dva majestátní lvi. A honem dál, máme toho spoustu před sebou. Nejprve Covent Garden. Nádhera! Podařilo se nám aspoň

na chvilku vykouzlit sluníčko. A zde chvilku volna, musíme konečně utratit nějaké libry za suvenýry a dárky domů! A paní učitelky? Slastně si poseděly u výborné kávy. Ještě jeden obchod na Leicester Square, děvčata si ukazují nakoupenou parádu a už se vrháme do davů na vždy přelidněném Piccadilly Circus. Socha boha lásky Erose se přehlédnout nedá. Je totiž úplně uprostřed. Pokračovali jsme vládní ulicí Whitehall k Downing Street, kde čekali kameramani. Mysleli jsme, že vyjde premiér David Cameron, bohužel nevyšel. ☺ Nechyběly ani další známé čtvrtě jako Piccadilly a St. James´s Church. Čeká nás Buckinghamský palác – sídlo královny- jež nás oslnil svou velkolepostí Mohli jsme si zblízka prohlédnout budovu, kde sídlí královna Alžběta II. A máme štěstí. Nádvořím královských koníren procházíme právě ve chvíli, kdy vojáci na koních předvádějí svůj um a vzdávají svůj hold koním za celodenní službu královně před odchodem do stájí. V Parku sv. Jakuba jsme se rozplývali nad milou drzostí všetečných veverek, nad nádherou krásných květinových záhonů podél Dianiny cesty, jezírek, pelikánů a už vidíme Londýnské oko, na které se všichni těšíme. Aby ne, když nás vyvezlo tak vysoko, že jsme měli Londýn celý pod sebou. Opravdu skvělý výhled z velkých a průhledných bublin. Už opravdu znavení jsme se vydali k přecpanému metru – hlavně, že jsme se v tom lidském hemžení neztratili. S posledními zbytky sil jsme Greenwichem pochodovali k autobusu. Ach, to byla nádhera na chvilku si sednout! Kdopak si pro nás přijde? Jak nás přijmou? Budeme rozumět?

To bylo ráno vyprávění, to bylo zážitků – co kdo měl k večeři, kde měli děti, domácí mazlíčky, co jsme si užili legrace při dorozumívání. A máme tu druhý den. Sedíme v autobusu a těšíme se na prohlídku nejstaršího obývaného hradu na světě Windsoru. Nádhera – nevíme, co fotografovat dřív. Uvnitř, v komnatách, ale fotografovat nesmíme. Tak si aspoň odnášíme spoustu zážitků.

8

A opět chvilku posezení v autobuse a už se nám otevírá nádherný pohled na tudorovské sídlo Hampton Court. Že se v těchto překrásných zahradách procházel Jindřich VIII. s některou ze svých manželek, třeba s krásnou Annou Boleynovou? Pokochali jsme se procházkou zahradami, našli ztraceného kamaráda, který nemohl nalézt cestu z přírodního bludiště a těšili se na druhý a poslední večer v „ našich“ rodinách. Sprcha, večeře, trochu „povídání“ a honem do postele. Ještě jeden celý den v Londýně! Tentokrát to je Přírodovědecké muzeum. Taková nádhera a tak málo času? Tak zase někdy příště. Čeká nás toho ještě mnoho. Z

double deckeru jsme měli z horního patra hezký výhled na ruch londýnských ulic – tolik lidí ze všech koutů světa. Vystoupíme až v Aldwich a hezky pěšky k St.Paul´s Cathedral. Podíváme se do katakomb na pomníky významných postav anglické historie, vystoupáme spoustu točitých schodů do kupole katedrály a venku nás čeká první sprška. Nevadí, netrvá dlouho, a tak se vydáváme k pevnosti Tower. „ Beefeetři“ už nestráží pevnost, ale poradí nám, kdykoliv potřebujeme. Stihneme, co se dá – aspoň Bílou věž, prohlídku zbraní a hlavně skvostné korunovační klenoty. Ještě si prohlédneme Tower Bridge a spěcháme na loď, na které po Temži plujeme opět do Greenwich. Vyčerpaní sbíráme poslední síly na pochod zelení k našemu autobusu. Zanedlouho užaslí vjíždíme do útrob vlaku, který nás i s autobusem poveze tunelem pod mořským dnem. Není to úžasné? Řidiči jsou příjemní a trpěliví, a tak plni nových zážitků v pátek odpoledne padáme do náručí nedočkavých rodičů, kteří se těší na naše vyprávění. p.uč.Lenka Špačková, Zuzana Mošnerová (8.B)

– 9

V sobotu 5. ledna se v Chrasti jako již tradičně uskutečnila tříkrálová sbírka. Po Chrasti a okolí chodily skupinky dětských koledníků a to, co vykoledovaly, je určeno na pomoc potřebným. Letos se celkem

vykoledovalo 105 632 Kč, což je opět více než v loni . Všem koledníkům patří dík.

– . Každý si musel vyrobit svoji vlastní vlaštovku. Děti byly vyvolány podle

jména. Na házení vlaštovkou měl každý 3 pokusy. Vítězem se v ZŠ Chrast stal Jakub Chaloupka s 10,45m. Na 2. místě se umístil Tomáš Nepivoda s 10,02m a na 3. místě Hynek Steklý s 9,50m. Nejdelší hod v této soutěži v semifinále hodil Sebastian Turčáni ze ZŠ Chýnov s 29,5m. Všem moc gratuluji!!  Michaela Sýkorová 8.B

10

/ stromu v Hroubovicích, na vánočních koncertech v Nových Hradech, na v Borohrádku, v Rosicích, ve Vojnově Městci a v Chrasti.

Aby jsme se na turné plně připravili tak jsme měli ve dnech 24.-25.10. 2012 soustředění zde ve škole v Chrasti. A potom už se koncerty sypaly jeden po druhém - zazpívali jsme si u vánočního

V roce 2013 jsme začali v zámecké kapli. V březnu se Zvoneček zúčastnil krajské přehlídky dětských pěveckých sborů v Chrudimi (o té jsme psali v minulém ChrastParku) a v květnu se děti zúčastnily akce „Zpíváme s Choltickým vodníkem“. Zatím naším posledním koncertem bylo vystoupení na Bambiriádě v Chrudimi. Ke konci školního roku chystáme poslední vystoupení, tak doufáme, že se povede a všichni si ho užijeme. Valentýna Hájková (7.B)

11

–

protože píšeme časopis pro naše čtenáře, ne kvůli diplomům a cenám. Ten den na Bambiriádě vystoupil i školní sbor Zvoneček. 2.den proběhla v prostorách Bambiriády soutěž hlídek mladých zdravotníků. Soutěžící se pohybovali po lese a ošetřovali zranění skvěle (až trochu děsivě) namaskovaných pacientů.

1.den byl především o školních časopisech a zpravodajích. Chvíli před polednem se na pódiu chrudimské Bambiriády shromáždili pan uvaděč a 3 zajímaví hosté. Společně vyhlásili umístění školních časopisů a nakonec se na prknech pódia vyfotili. Letos jsme bohužel žádné umístění nezískali. Ale nám to až tak moc nevadí,

Naše škola vybojovala - v mladší kategorii 2.místo - v starší kategorii 1.místo PS.:Myslím si, že se Bambiriáda v Chrudimivelice povedla a chtěla bych se tam příští rok zase podívat (sama jsem totiž v Chrudimi byla se školním sborem Zvoneček a s hlídkou mladých zdravotníků). Michaela Kropáčková (5.A)

Vlasta: Těšil jste se k nám do školy? Pan učitel: Ano Vlasta: Jsou tu na vás hodní žáci? Pan učitel: Moc ne. … (smích) Vlasta: Jste tu krátce, ale máte nějaký zážitek z hodiny? Pan učitel: Největší zážitek pro mě byla písemka jednoho nejmenovaného žáka z 9.roč. (viz. obrázek). Vlasta: Jak vám chutná jídlo ve školní jídelně? Pan učitel: Většinou chutná. Jen polévky musím vždycky dosolit. Vlasta: Jaké máte rád zvíře? Pan učitel: K jídlu nebo k tulení? Vlasta: (smích) Třeba k jídlu. Pan učitel: Tele. A jako mazlíčka papouška. Ale doma jsme měli i pavouka nebo líheň motýlů.

Vlasta: A je nějaké zvíře, které byste si rozhodně nevzal domu? Pan učitel: Slona. Vlasta: Učíte tělocvik, který sport máte nejradši? Pan učitel: Hokej, pak fotbal a softbal. Vlasta: Kdybyste se musel vrátit do školy jako žák, ze kterých předmětů byste chtěl mít složený rozvrh? Pan učitel: Tělák, přírodopis a dějepis. Vlasta: Komedie nebo Horor? Pan učitel: Komedie. Vlasta: Justin Bieber nebo Tři sestry? Pan učitel: Tři sestry. Vlasta: Zelená nebo růžová? Pan učitel: Zelená. Vlasta: Teď už nevím jenom vaší velikost nohy (smích). Pan učitel: 44 a půl. Vlasta Volfová (9.A)

12

Hned po příjez u do Prahy nás čekala prohlídka známých památek. Navštívili jsme Karlův most, Prašnou bránu, Staroměstské náměstí. Cestou jsme procházeli kolem Národní knihovny, Národní banky a Rudolfova divadla.

Po prohlídce památek jsme jeli tramvají na výstaviště v Holešovicích, kde skupinka z nás se zúčastnila výstavy Tutanchamon. Po výstavě jsme jeli tramvají na koleje Suchdol, kde jsme přespali. Druhý den jsme se vydali na okružní cestu po pražské ZOO. V tu chvíli zrovna pršelo, a protože to nebylo moc příjemné pro nás i pro zvířata, moc zvířat jsme neviděli. Potom jsme odjeli tramvají na vlakové nádraží a domů, kde na nás čekali rodiče. Výlet se nám moc líbil.

M. Sýkorová (8.B), E. Pištínková (8.B), S. Chvojková (8.A)

Redakce: Povězte mi něco o letošním dětském dnu ve škole. Eliška Psotová: Ve třídě jsme se koukali na filmy a pak ve vestibulu, v malé a velké tělocvičně jsme plnili různé úkoly. Tomáš Pohorský: Úkoly pro nás připravili deváťáci. Karel Hromek: Konal 31.5.2013. Bylo tam 20 zastavení, u kterých jsme plnili různé úkoly. Redakce: Jaké úkoly jste plnili? Tomáš: skákání přes švihadlo, poznávaní ovoce a zeleniny se zavázanýma očima,

házení basketbalového míče na koš Eliška: taky střílení z kuličkové pistole aj. Redakce: Co se vám líbilo nejvíc? Tomáš: Střílení z kuličkových pistolí. Já jsem sestřelil 4 plechovky. Karel: Střelba z pušky Eliška: všechno ;) Redakce: A co byste deváťákům vzkázali? Karel: Že jim velice děkujeme!!! Myslím si, že se to všem moc líbilo.

Eliška Psotová, Tomáš Pohorský, Karel Hromek (5.roč.) Foto: p.uč.Havlová Vl.

13

Zámek Loučeň je moc krásný. Nejdříve jsme si zahráli na jejich velké zahradě hru a pak nás provedl po zámku hrabě Alexander Thurn-Taxis. Byla to sranda.

Potom jsme jeli do staré vesničky Botanicus, zde jsme se mohli přiučit různým řemeslům např.: rýžování zlata, loutkářství, keramika. Mohli jsme si vyrobit ruční papír nebo bylinkové mýdlo. Bylo to tam prostě super:-) Tento výlet patří k mým nejlepším. Jsme rády, že jsme se vypravili zrovna tam, a doufáme, že zase na nějaký krásný výlet plný dobrodružství vyrazíme. Marie Rabasová a Aneta Svobodová (5.A)

14

“

Hlavně si musíš uvědomit , že to děláš jen a jen pro sebe. To, že máš tedˇ dobré známky, ti zajistí lepší život, až dostuduješ. Bude se ti lépe hledat práce, protože něco umíš, a lidé potřebují někoho, kdo by jim

pomáhal, ale zároveň chtějí, aby to ten dotyčný uměl.Takže to co se naučíš na prvním a druhém stupni a pak i na jiných školách, to ti zůstane až do tvé smrti. Takže když ti tak někdo říká, naznačuje ti tím, že jsi v tom dobrá. Lepší než on. A to si musíš uvědomit, že to děláš proto, že se chceš mít v dospělosti dobře a lépe než ti ostatní.

Lenka Řezáčová (7.B)

„Do školy mě nebaví chodit a někdy si myslím, že to nemá ani smysl a spoustu toho, co tu děláme, je v životě k ničemu. Ku příkladu Čeština, ta by stačila do 5.třídy. Na druhou stranu je dobře, že je povinná, jinak by tu bylo plno negramotů, který uvěří každý kravině, kterou jim kdo nakecá. Bez školy by to tu vypadalo jako ve středověku nebo například v Severní Koreji a nebo jiném podobném státě.“

15

„Když nad tím tak uvažuji, tak mě škola naučila všechno důležité. Vyjadřovat se, nebát se prosadit svůj názor a tak trochu se osamostatnit. A hlavně mi pomohla při výběru střední školy. Velkou zásluhu na tom má paní ředitelka Lenka Budínská, která mi dala rady při výběru střední školy a z části díky ní jsem přijatá na gympl v Hlinsku. Tahle škola mi pomohla udělat další krok do života.“

„Když jsme nastoupili na druhý stupeň do deváté třídy, přišly k nám také děti ze Zaječic. Než přišly, drželi jsme spolu za jakýchkoliv okolností a byli jedna velká parta. Přišli a vše se změnilo. Prvních pár týdnů jsme byli pořád „Chrašťáci“ a „Zaječáci“, ale potom jsme se seskupili. Od deváté do sedmé třídy si myslím, že jsme vycházeli bez problémů a zbytečných keců. Byli jsme na Zajochovi, který byl stále v rytmu „Chrašťáci“ vs. „Zaječáci“. Nějak jsme se nedali do kupy. V sedmičce jelo pár lidí na lyžák a to jsme byli už v pohodě. Už jsme se bavili a nebyl v ničem problém, když nás jelo jen pár. Ti největší zlobivci zůstali doma, tak nám bylo dobře.“ „Je takové zvláštní sedět v deváté třídě v lavici a vzpomínat na to, jak jsem poprvé seděla v první třídě a teď, když půjdeme všichni jinam a už se třeba nemusíme sejít všichni pohromadě jako teď každý všední den.“

Marek Novák, Aneta Kalinová, Dana Poučová, Hedvika Vighová

Věž představuje výraznou krajinnou dominantu, ale také jedinečnou ukázku historie vodárenské techniky. Základna věže, jež má jinak podobu komolého jehlanu, měří 4,5 x 4,5 metru. Vrchol věže je zastřešen stanovou šindelovou střechou. Pro návštěvníky bude zajímavý nejen pohled na Chrašice.

16

Věž v Chrašicích vznikla pro potřeby vodovodu do chrasteckého biskupského zámku, zásobovaného užitkovou vodou z mlýnského náhonu v údolí potoka Žejbro.

Vodovod dal vystavět královéhradecký biskup Matouš Ferdinand z Bilenberga v roce 1662 rourmistrem Martinem Hirundou z Bělé pod Bezdězem. Oprava věže přišla na přibližně 655 tisíc korun. Peníze poskytlo město, Pardubický kraj, společnosti VaK Chrudim, Vodárenská společnost Chrudim a další sponzoři. Při stoupání po dřevěném schodišti na 27 metrů vysokou rozhlednu se můžeme na osmi informačních panelech seznámit nejen s historií věže, ale i s minulostí vodárenství v regionu. Najdeme tu dobové výkresy, fotografie i popisy jednotlivých činností a technických zařízení. Shora je pak výhled na celé Chrašice i na pás Železných hor. Lucie Štěpánová (8.B)

Obr.1 – stará vodárenská věž (Lucie Štepánová)

Obr.2 – nová vodárna (Vlaďka Havlová)

naše dvě děvčata. Marta Lebdušková na prvním místě a Aneta Sejkorová na druhém místě. Obě dvě tedy postoupily do Plzně na casting, kde se utkaly s dalšími 28 dívkami z Čech.

Soutěží se v několika disciplínách: Představení se a rozhovor s moderátorem, vědomostní test, zručnost a dovednost, aerobik, volná disciplína a na závěr promenáda nebo-li módní přehlídka na dané téma.

17

Soutěž se koná ve 20-ti městech ČR ( 10 měst z Moravy a Slezska, 10 měst z Čech ) Čechy i Morava mají zvlášť své „castingy“, kterých se smí zúčastnit jen první tři dívky z oblastních kol. Na oblastním kole v Pardubicích se umístila

Děvčata byla nervózní, ale jak sama řekla „ Všichni byli milí a přátelští, našly jsme si nové kamarádky. Rozhodně jsme získaly nové zážitky a zkušenosti.  „ Dívky se tedy probojovaly mezi „ TOP 24 “, která se rozděluje na 12 dívek z Moravy a 12 z Čech. Z každé dvanáctky později postoupí 6 dívek do celostátního finále. Děvčata odjíždějí 27.3.2013 na soustředění, na kterém je čeká mnoho dalších zážitků a dřiny. Semifinálový večer se bude konat 31.3. 2013 v Parkhotelu v Plzni za doprovodu mnoha celebrit a moderování Jana Čenského. Marta Lebdušková (8.B)

– Michaeli Pelikánové (18). Míša je několikanásobná mistryně ČR v DCC cup dance. Momentálně studuje taneční konzervatoř a krom street dance, má mnoho úspěchů v baletu, gymnastice nebo společenském tancování. Tito dva nadaní tanečníci mají na kontě mnoho úspěchů v tanečním duu. Dvounásobní mistři ČR, vicemistři Evropy pro rok 2012 a skvělá umístění v talentových soutěžích. Celou skupinu dal dohromady Tomáš Žák (28), který je skvělý tanečník (Break dance a poppin) a dlouholetý přítel

Právě Tomáš Žák, který dal dohromady skupinu RDE, zorganizoval tzv. „ Černé divalo“, závislé na tmě, světlech a tanci.

Celý příběh vymyslel, vložil do něj celé své úsilí, čas a peněžní náklady. Dal dohromady nádhernou hudbu, která Vás rozbrečí a roztřese tak jako nikdy. Divadlo je jen o tanci, efektech a pocitech. Mluví pouze vypravěč.

tancuji v rytmech svých úderu, duše jimi proplouvají stejně jako životadárná krev proudící v našich žilách a hudba jest tím magickým klíčem, který odemyká zámek k nespoutanému pohybu ukrývajíc se v těle každého z nás.

Představení trvá hodinu a půl, všichni tanečníci jsou ve věku 10-30 let, představení je amatérské, ale zvládnuté a dotažené do všech detailů. Opravdu nádhera. Úžasný, dojemný příběh, který Vás nenechá v klidu je tu! Premiéra v kulturním domě v Chotěboři proběhla 17.5.2013 a pro zájem a návštěvnost rovnou ve dvou hracích dobách.

Nelze ho vyjádřit pouhými slovy, nelze ho přímo definovat a tak jako se mění naše životy pod vlivem času a osudu, stejně tak i v něm se odrážejí naše pocity, hudba, která vede naše kroky a rytmus bez kterého by neexistoval žádný život.

Představení má skvělé ohlasy a tak se na něj můžeme těšit i tady v Chrasti. Jistě už brzy. Pro představu – malé úvodní slovo divadla: 18

„Tanec - říká se, že je jedním z nejkrásnějších umění, vycházející přímo z nejhlubších míst našich srdcí. Ta celý život

Tanec je branou do našeho nitra, žije uvnitř nás, bok po boku naší duse a proudí celým našim tělem jako energie. Je nedílnou součásti, která udržuje náš život a duši v rovnováze, koluje uvnitř nás, živa ze vzpomínek, pocitu a zkušenosti, roste …. Ale někdy se muže stát, že jej hněv a zloba v naši duši potlačí…taneční energie se začne plnit zlem, hromadit se uvnitř ji a tam pak tise čeká na den, kdy duše bez tance zeslábne a ona pak zaplní celé naše srdce temnotou…“ Marta Lebdušková (8.B)

Obrázek z Mistrovství ČR 2013

… –

19

. Anaid na to není vůbec připravená. Anaid se Selene prchá do Urtu, aby unikly

smrtelnému nebezpečí hrozícímu od strašlivé čarodějky z rodu Odiš. Cestou Selene vypráví o své minulosti a Anaid s údivem odkrývá neznámé stránky matčina života. Anaid se dozvídá, kdo je její pravý otec a jaké je její pravé jméno. Pokud tě tato knížka zaujala, doporučuji ji k přečtení.  Michaela Sýkorová (8.B)

Do Tábora polokrevných přicházejí noví hrdinové Jason, Piper a Leo. Ale než se stačí pořádně rozkoukat, čeká je

nebezpečná výprava, vedená záhadným proroctvím. A podaří se při tom všem vypátrat i Percyho Jacksona, ztraceného hrdinu? Není tak zlé probudit se v autobuse cestou na školní exkurzi mezi svou dívkou a nejlepším kamarádem. Pořádný malér ale je, když spolužáky nepoznáváš, nevíš ani, kdo jsi sám, a netušíš, jak ses tam vůbec ocitl! A to všechno je jenom začátek, protože na výletě v Grand Canyonu se začnou dít vážně strašlivé věci… Eva Pištínková (8.B)

Styl psaní Tereza napsala tuto knihu naprosto přirozeně. Kniha se velice pěkně čte a je volně čitelná libovolně na přeskáčku, protože se skládá z několika krátkých i dlouhých povídek nenavazujícíh na sebe. Povídky jsou velice vhodné na cesty, nebo k odpočinku.

20

Příběh Kniha se skládá z několika povídek a tak nemá jednolitý děj. Jedná se o příběhy z celého světa a každodenního života ať už například povídka „Když se třese země“, která se odehrává v Japonsku a Tereza z počátku pobytu nemá tušení, že se tam nějaká zemětřesení dějí a nebo povídka „Můj vánoční příběh“ který je pro změnu o tom, jak babička přesně na Vánoce onemocní a tak dá dohromady celou rodinu. V knize je toho ale mnohem více a tak si určitě každý najde nějakou povídku, která ho zaujme. Díky Tereze proscestujete svět, ale také zažijeteněkterá běžná lidksá úskalí.

Úryvek Jsem druhý týden v Japonsku, se spolubydlící sedíme v pokoji na zemi, když se celá místnost začne zlehka třást, jako by kolem domu zrovna projížděl vlak. Trvá to jen pár sekund a pak to odezní stejně rychle, jako se to objevilo. Je mi jasný, že v sedmnáctém patře o vlak máme trošku nouzi, a tak se tady vedle paní ptám, jestli to cítila taky, a že tohle byl teda opravdu zvláštní pocit. Ona na mě jen vycení zuby a s úsměvem od ucha k uchu říká:" Tak to se, holka, připrav, že než odjedeš, takovýchhle 'vlaků' ještě zažiješ," a odejde do koupelny. - kapitola Když se třese země, strana 55 Hodncení knihy Čtení knihy velmi rychle ubíhá (což je ale škoda). Člověka, který není moc zcestovalý, překvapí spoustou zajímavostí a na rozdíl od encykloepdie velice příjemnou formou. Každopádně je to příjemné oddychové čtení. Klára Dvořáková (9.A)

ˇ

Č

Než se však mohlo dospět ke konkrétním výsledkům, veškerou aktivitu přerušily válečné události. Po válce byl výzkum obnoven. První pokusné vysílání televize v Československu se konalo v roce 1948. Tehdy skupina vědců Vojenského technického ústavu uskutečnila ukázku pro veřejnost. 21 Zkušební televizní vysílání ze Studia Praha v Měšťanské Besedě (ve Vladislavově ulici) bylo zahájeno 1. května 1953 a 25. února 1954 bylo prohlášeno za pravidelné. Pro první televizní vysílač byla v roce 1953 adaptována pražská rozhledna na Petříně. Zpočátku televize vysílala pouze tři dny v týdnu (v létě jen 2 dny), v listopadu 1953 se počet vysílacích dnů rozšířil na čtyři, v roce 1955 na šest dní v týdnu a od 29. prosince 1958 televize své pořady vysílala po celý týden. Záhy začala vznikat další studia: v Ostravě, v Bratislavě, v Košicích.

Souběžně s rozvojem televize přibývalo diváků. V říjnu 1970 byly dokončeny první etapy výstavby a předány první provozy v nových televizních střediscích na Kavčích horách v Praze a v Mlynské dolině v Bratislavě. Další etapy výstavby pokračovaly až do konce 70. let a toto rozšiřování výrobních a technických kapacit umožnilo zvětšovat rozsah vysílání. Roku 1970 bylo vysílání Čs. televize obohaceno o druhý program. Na něm 9. května 1973 bylo zahájeno pravidelné barevné vysílání. Na prvním programu se diváci pravidelného barevného vysílání dočkali až v roce 1975. Česká televize vznikla k 1.1. 1992 Od prvního dne roku 1992 a své existence začala Česká televize vysílat vlastní zpravodajství. Od té doby se podoba České televize vyvíjí a modernizuje. Přybylo také několik kanálů – ČT 24 a ČT4 Sport. Česká televize nachází své diváky hlavně v řadách dospělých. Miloš Janíček (9.B)

eliminace soupeřova týmu, získání vlajky, záchranná mise, pozorovací mise, bránění objektu, obsazení objektu atd.

Airsoft se hraje v mnoha pojetích od čistě sportovního po napodobování reálných vojenských jednotek včetně stejné výstroje a výcviku.

22

Airsoft se poprvé objevil v Číně. Bylo obtížné sehnat ,,ostré“ zbraně, proto hledali jinou alternativu, tak začali vyrábět makety zbraní a později funkční modely. Většina airsoftových zbraní a příslušenství pochází z Japonska, Číny, Hong Kongu, Tchajwanu, nebo Jižní Korey. Hra je založena na čestném chování hráčů. Pokud je hráč zasažen či jiným dovoleným způsobem ,,zabit“, musí sám přiznat zásah - hráč musí zřetelně nahlas ohlásit ,,mám zásah“ nebo ,,jsem mrtvej“, zvednout ruku (pokud má hráč zvednutou ruku, je to signál, že je mrtev a tím pádem se na něj nesmí střílet !!) a musí dojít na „respawn“, kde s ostatními mrtvými hráči čeká na konec hry. Nesmí nijak komunikovat s dosud „živými“ spoluhráči, ani se jinak zapojit do probíhající hry a živí hráči se nesmí za mrtvé vydávat. Ve hře je zakázáno jakékoli tělesné napadání ostatních hráčů či jiné agresivní chování. Cílem jedné hry je splnění předem stanoveného úkolu vycházejícího z typických vojenských scénářů, například

Základní výbavu hráče tvoří ochranné brýle nebo- li (masky). Jejich nošení je ve hře povinné (chrání zrak před letící kuličkou, která letí 120m/s. Maskované oblečení jsou (kalhoty, blůza, vesta, boty a další vybavení) zaleží na týmu, v kterém hrajete. Airsoft zbraně Manuální “odstřelovačky“- jsou to zbraně s manuálním pohonem, jsou to nejpřesnější zbraně, které si lze pořídit. Rychlost zbraně v základu bývá až 120m/s , po vylepšení může dosáhnout až 200m/s. Plynové zbraně – zbraně pohání plyn, který se plní do zásobníku. Jsou i zbraně na Co2, dostupné plyny v lahvích. Zbraně dosahují až 150m/s i více, plynové pistole dosahují až 100m/s, záleží na plynu. Elektrické zbraně (AEG)- u těchto zbraní je píst přes ozubené soukolí poháněn vestavěným elektromotorem, který je napájen akumulátorem. V základní verzi mají dostřel kolem 55metrů. Jsou velice přesné a snadno se do nich dokupují další vylepšení. Patří k nejpoužívanějším zbraním, hlavní výhoda je střelba dávkou. Střelivo- u kuliček se udává rozměr 6mm, doporučená gramáž je 0,23g až 0,25g. Někteří výrobci kuličky leští a potahují vrstvou silikonu. Pro každého tento sport ale není vhodný, musíte se chovat vyrovnaně a nesmíte být rapl. Filip Žák,Vojta Hyksa

mnoho jsme se dozvěděli, ale asi největší pozornost byla věnovaná krajtě obrovské, která se s velkou radostí povalovala po naší žíněnce a později se rozvalovala v náruči dětí.

Osmý ročník zažil pro některé z nás první setkání s hady. Bylo to velice zajímavé a

Kromě krajty nás navštívili další hadi, které jsme také měli možnost poznat zblízka. Všichni byli nadšení, někdo překonal svůj strach, někdo byl v povzdálí, ale pro všechny to byl velký zážitek.  Marta Lebdušková (8.B)

23

potravu odpovídající velikosti. Někteří opravdu velicí jedinci (6 metrů a více) klidně zvládnou i selata a menší prasata. Některé dokonce menšího aligátora či srnku (V listopadu 2011 zastřelili lovci na Floridě krajtu, která si troufla na jelena. Byl objeven celý částečně natrávený v jejím břiše.). Zajímavosti: S krmením těchto hadů nebývají zpravidla potíže, většinou ochotně přijímají morčata, králíky, kuřata, nebo jinou vhodnou

24

–

–

–

V květnu 2010 vyděsila 6ti metrová krajta lesáky v českém Ostrově. Vykoukla na ně při nakládání kulatin.

–

– /

– / –

25

Č

//

/ /

_

_

Holky pracovaly ve skupinkách a navrhovaly originální papírové modely. Jediné co používaly byl papír, izolepa a nůžky. A že si jim opravdu dařilo se můžete přesvědčit na fotografiích níže.

–

– Vlaďka Havlová

26

začaly jsme s vlasy. Pomocí kůlmy jsme vytvarovaly bohaté lokny a dostatečně je zpevnily lakem na vlasy. Následoval lehký make-up.

“ Tak nás napadlo, že je to dobrý začátek pro jednu holku ze třídy, která je taková nenápadná. Do další hodiny výtvarné výchovy jsme s holkama přinesly kulmu, šminky a další věci okolo módy. Ráno, když jsme byly všichny ve škole, jsme se té holčiny zeptaly, jestli by chtěla namalovat a udělat něco s vlasy. Nejdříve moc nechtěla, ale pak jsme ji přesvědčily a ona řekla ano. Když nadešel čas proměny, posadily jsme ji na židli a

Podklad jsme dobře rozetřeli po obličeji a krku (pod make-up je vhodné dodat krém, aby lépe přilnul). Vše jsme dobře přepudrovaly. Korektor potřeba nebyl – Lucka má krásnou pleť. Podklad byl hotový a byl čas na zvýraznění očí -jako první jsme nanesly stíny, poté horní a spodní linky a nakonec řasenku. Když jsme měly hotové oči, zvýraznily jsem rty leskem na rty. A bylo hotovo. Co myslíte, byla naše tichá kamarádka spokojená?

27 Zuzka Hovorková, Jana Burešová, Terka Rabasová (8.A)

Před

Po

Máte taky zájem o módní proměnu? Zastavte se příští rok na schůzce redakční rady a domluvte si s našimi módními specialistkami „rande“. Nebo můžete nafotit proměnu kamarádky a poslat nám ji na [email protected].

28 “ “

“

“ “

“

“ “

“, “ “

“

29

Ingredience: 1.lžíce třtinového cukru 12. lístků čerstvé máty 1.ks limetky 3. ks ledu Postup: Rozdrtíme spolu mátu s cukrem,přidáme vymyčkanou šťavu z limetky a přidáme led. Vše zalijeme vodou (spritem)přidáme brčko a můžeme podávat.

30

Ingredience: 12.lístků čerstvé máty 1.ks limetky 1.lžíce třtinového cukru 5.kostek ledu 2.cl bílého rumu 2.dl vody 5.kapek limetkového sirupu Postup: Limetku nakrájíme na malé kostičky a dáme do sklenice. Přidáme lístky máty a třtinový cukr. Stlačíme ke dnu sklenice, dokud se nezačně tvořit šťava. Zakapeme limetkovým sirupem a bílý rum, poté dolijeme vodou. Hladinu koktejlu dozdobíme čerstvou mátou, je-li nápoj kyselý přidáme lžíci cukru. Katka Ištvánková (7.A)

Z barevných papírů vystřihněte tělíčko zvířátka. Víčko od PET lahve vyplňte zmuchlaným papírem. Potřete lepidlem a přilepte k tělíčku. Zdělejte so želvičku, nebo kraba. Zažeňte tak nudu při deštivých prázdninových dnech.

31

Míša Sýkorová (8.B)

Den země a zdraví

32

Č