TÉMATICKÝ CELEK: LEZE JEŽEK, LEZE V LESE – JABLÍČKO SI DOMŮ NESE Integrovaný podzimní celek postavený na práci s příběhem pro skupinu dětí 3-4 letých. Vycházíme z literární předlohy z knihy V. Sutějeva: Pohádky se zvířátky. Pohádkový příběh: Jak si zajíc, vrána a ježek rozdělili jablko. (Dětem byla přečtena pohádka před spaním, líbila se jim ilustrace, kterou si rády prohlížely i další dny, Alex přinesl do školky jablíčko a už se pomalu zrodil nápad pro tento celek na základě příběhu a zájmu dětí…..) Základní charakteristika: Celek je záměrně načasován na podzimní období po zvládnutí adaptace nových dětí, kdy nastává čas a prostor pro vnímání odlišností, vytváření společných pravidel soužití a charakterizování různých modelů chování a jednání. Prostřednictvím příběhu mohou děti vnímat změny v přírodě na podzim, vnímat všemi smysly, uvědomovat si své pocity a nálady, vytvářet a ověřovat společné pravidla soužití, naučit se rozlišovat vhodné a nevhodné chování, jeho pojmenování a také si osvojovat základy prosociálního chování. Využívány jsou metody dramatické výchovy a prosociální činnosti. Dílčí vzdělávací cíle: Dítě:
je motivováno k vnímání světa a života ve svém okolí získává příležitost k rozvoji vnímání, citlivosti a citovosti se učí orientaci v prostoru se učí pojmenovávat a rozlišovat barvy, vůně, tvary, velikosti, nálady, rozdílnosti…… se učí třídit, řadit, uspořádat procvičuje základní pohybové i pracovní dovednosti se učí vyjadřovat prostřednictvím pohybu dostává příležitost aktivně se podílet na vytváření společných pravidel se učí orientovat v situaci, pojmenovávat různé chování a jednání na základě hry i reálné zkušenosti si utváří základní představu o společenských normách dostává prostor ke spolupráci s ostatními i ke sdílení společné činnosti a hry
Přibližná délka realizace: 2 -3 týdny v podzimních měsících ( říjen, listopad)
Nabídka činností: pohybové, hudebně – pohybové hry, kontaktní a smyslové hry, pozorování přírody, vycházky do blízkého lesa, pantomimické, námětové, rytmické, simulační a zobrazující hry, hra v roli, improvizace, hry s přírodním materiálem, výtvarné a pracovní činnosti, zpěv, společná recitace, dramatizace, asociační a komunitní kruh…….
Co potřebujeme: knihu V. Sutějeva: Pohádky se zvířátky, barevné látky, šátky, čepičky ježka, zajíce, vrány, medvěda, velký dřevěný strom, košík jablíček a jiné podzimní plody zahrádky, přírodniny – listy, kaštany, výtvarné potřeby……………………………
Záměry celku, co dětem celek přinese:
vnímání změn v přírodě na podzim i zvířátka jsou různá: malá x velká, slabá x silná……….. kdo je kamarád, jak se chová kamarád co to znamená rozdělit se či myslet na druhé i hádka, každý spor má řešení když si nevím rady, mohu se zeptat začátky společné hry, vzájemné spolupráce přesah zkušeností a dovedností do reálného světa formou společné hry
Jak a kdy budou výše uvedené záměry naplňovány:
pozorování dětí při volné hře a spontánních aktivitách, nabídka a podněty k rozvíjení hry zařazování kontaktních a smyslových her nenásilné zapojování dětí do hry s kamarádem, ve dvojicích nabídka motivačních cvičení a rytmicko – pohybových her využití rituálů k navození atmosféry, ke vstupu do příběhu a jeho ukončení pozorování při pobytu venku podzimní přírody, sběr přírodnin a jejich následné využití při tvořivých hrách, výtvarných činnostech četba celé pohádky, její rozpracování – využití příběhu k jeho prozkoumání z různých pohledů nastolování jednotlivých fiktivních situací, jejich zmapování záměrné pokládání problémových otázek motivující k samostatnému a tvořivému myšlení dětí a provokování k jejich vlastní aktivitě jednoduchá forma dramatizace části pohádky, vypravěč učitelka
Výstupy:
děti dokáží společně vytvořit kruh, spojit se za ruce „had“ děti se dokáží zapojit do společné hry děti ví, že kamarád neubližuje (nekouše, neštípe, neškrábe…) a umí využít své ruce k užitku děti ví, že mohou požádat o pomoc, vyslovit svá přání a podělit se o hračku
Realizace integrovaného celku: Motivace: uč. : „Když vyprávím pohádku, tak mi věř, pohádka sice není pravda, ale není to ani lež.“ Každá ručka má prstíčky zavřeme je do pěstičky, bum, bum na vrátka – to je krátká pohádka. (opakování říkanky s pohybovou ilustrací). Máte rádi pohádky? Vypravíme se společně do jedné pohádky? Tak pojďte. Čím by mohla pohádka začít? …………zvoneček………… Rituál pro vstup do pohádky a návrat do reality: Povídám, povídám pohádku, jak pes přeskočil hromádku ( výskoky) , povídám, povídám druhou, jak potok teče struhou chytneme se společně za ruce, ať nám nikdo nezabloudí – dokážeme toho našeho dlouhého hada, co se plazil po třídě? Z hada můžeme udělat ten potůček a vyzkoušet si kudy mohl protékat. Povídám, povídám třetí, že na peci spaly děti (děti se stočí do polohy na bok, či jak by se jim dobře usínalo – náznak
spaní)……až se probudíme, budeme v pohádce. Jsem zvědavá, jestli to poznáte (na klavír či metalofon vzestupnou stupnici) Byl pozdní podzim. Ze stromů už dávno opadalo listí……….. Jak takový podzim vypadá? Těžíme ze zkušeností získané z pozorování změn v přírodě při vycházkách. Asociační kruh: kaštánek putuje po kruhu…….Když se řekne podzim, napadne mě……. Postupně snášíme na prostěradlo, které jsme obarvili na hnědo (venku bláto, tráva ztrácí zelenou barvu….) věci – symboly podzimu, které jsme nanosili z vycházek. Zkoumáme zrakem, hmatem (zavázané oči šátkem, anebo vložit přírodniny do krabice s otvorem) Hra: pan Podzim (nejprve učitelka v roli Podzimu- klobouk s podzimními symboly- sedí na židli a vypráví, co všechno jako podzim umí), děti napodobují pohybem – často prší – stříška nad hlavou, šustí malý větřík, fouká velký vítr, trháme ovoce- jablka, sbíráme do košíku houby, mlha, leze ježek, zahrabal se ježek do listí a spí a spí –pod látku - potištěná vzory podzimního listí dle šablon – výtvarná činnost z předešlého dne……roli podzimu si můžou zkusit i děti Podzimní sluníčko – obruč, skládání - tvoření z kartonových proužků - sluneční paprsky, utvoření společného kruhu „sluníčko“ kruh zmenšovat a zvětšovat a nepustit se, zachovat kruh (slunce málo x hodně hřeje) kontaktní hra – sluníčkový paprsek pošimrá kamaráda na ….. (vnímání a pojmenování částí těla) První mrazíky – běh s vyhýbáním, na signál mrazík zastudí na záda, najdi si kamaráda (kontaktní hra – přitisknutí s kamarádem, obejmutí), honičky – podzimní mrazík nás honí – záchrana obruče domečky Podzimní mlha – hra s prostěradlem Kdo se v mlze ztratil? Kterého kamaráda mlha schovala? obměna: Co mlha schovala? – zakrytí hraček v místnosti……reflexe: Jaké to bylo v mlze? Už jste byly doopravdy v mlze? Kdo si to chce vyzkoušet, jaké to je pohybovat se v mlze a nic přitom nevidět, jen slyšet – zakrytí očí šátkem a navigovat zvonečkem……. Podzimní déšť – rytmická hra s dřívky, Dešťové kapičky, dostaly nožičky, běhaly po plechu, dělaly neplechu, zkoumání zvuků různých dřevěných nástrojů, xylofon, rourový bubínek…..síla deště…..rytmizace na tělo …..od šustění dlaní, pleskání dvou prstíků do dlaně, tleskání dlaň o dlaň, pleskání do stehen - liják, a skok – bouřka a postupně opět déšť ustává……zpěv písně Prší dešťové kapičky – děti v mraku, vytvořený z lana – různě zakroucený – předloha papírový mrak – CD Elce Pelce „Prší“ – děti při hudbě běhají drobnými krůčky okolo mraku Podzimní vítr – jak to asi vypadalo, když vítr na podzim foukal a shodil listí ze stromů – dechové cvičení s javorovými listy vytrhávání malých kousků měkkého papíru na šablonu stromu (děti si sami strom vybarvily – roztírání barvy štětcem v ploše, hra s barvou), vylézt na lavičku či židličku, hluboký nádech, zadržet dech a sfouknout na jeden dlouhý výdech jak to vypadalo, když foukal vítr, proháněl se mezi stromy (pozorování z okna ohýbání větví) – skupina dětí stromy (výběr barevných šátků – podzimně zabarvené anebo zelené listí), druhá skupina
dětí vítr – nejdříve je bezvětří – stromy se ani nehnou, proběhne se jedno dítě mezi stromy – větvičky se začnou trochu ohýbat, čím více se prohání dětí kolem stromů – tím se více ohýbají větve….. Ze stromů dávno opadalo listí, jen na vrcholku plané jablůňky viselo jedno jediné jablko. Právě tehdy běžel lesem zajíc a uviděl jablko. Jak ho jen získat? Je vysoko a nemůžu se k němu natáhnout, přemýšlel. Ve třídě vysoko ke stropu přidělat větev a na to zavěsit jablko. Asi takhle to mohlo vypadat. Pojďte si zahopkat jako zajíčci k tomu jablku. Dosáhnete na jablko? Můžete ho utrhnout? Má někdo nápad, jak to udělat, abychom jablíčko získali a společně si na něm mohli pochutnat? ........................................ Zajíc: poskoky v podřepu, pérování, výskoky do dálky s odrazem hra Zajíček ve své jamce odkud přiskákal zajíc – z lesa, z pole….překážková dráha – podlézání, přelézání, přeskakování „Krá, krá!“ Na smrku sedí vrána a směje se. -jak létá vrána, kam si sedla, jak byla slyšet? Přiletěla vrána, sedla na trní, přiletěla druhá sedla vedle ní a ta třetí na špičku, zazpívala písničku. Co všechno mohla vidět během létání z nebe?
„Hej, vráno! Křikl zajíc. „Utrhni mi to jablko!“ Vrána přelétla ze smrku na jabloň a jablko utrhla. Jenomže ho neudržela v zobáku a jablko spadlo na zem. „Děkuji ti, vráno!“ řekl zajíc, chtěl jablko zvednout, ale ono najednou zasyčelo jako živé a dalo se na útěk. Co se děje? Zajíc se nejdříve polekal, ale pak uviděl, že jablko spadlo přímo na ježka, který spal pod jabloní smotaný do klubíčka. Ježek v rozespalosti vyskočil, vzal nohy na ramena a utíkal. Jablko se mu připíchlo na ostny. Kdyby jablíčko nespadlo na ježčí bodliny, kam by se mohlo ještě zakutálet? (děti vymýšlejí….na travičku, k pařezu, pod strom……..), pojďte si na to zahrát……….látkové jablíčko zavěšené na dřevěném stromu…….kam by se mohlo u nás zakutálet? ……..k oknu, ke dveřím, k panenkám….děti vymýšlejí a běží k danému místu ( orientace v prostoru a vnímání věcí kolem nás) Obměna: ze židliček si děti vyrobí stromy (popřípadě přehodí látkou) a míček v roli jablíčka se zakutálí pod, za před strom nebo je ještě na stromě – příslovce místa……pro legraci učitelka děti začaruje do jablíček : „Čáry máry pod kočáry, čarovala Anička, ty jsi kluk a ty jsi holka, ale teď jsou z vás jablíčka“. – opakování jablíčko je na stromě, pod stromem………. Proč se jablíčko vlastně může zakutálet? Zkoumáme, jaké je jablíčko….kulaté….co je ještě kulaté? Může se kutálet kostka? Pojďte to vyzkoušet…….. PH Tiše, tiše ježek spí, ať ho nikdo nevzbudí, já mám doma ovci, můžu dupat, jak chci, já mám doma berana, můžu dupat nohama. Ježku vstávej, chyť si nás. (honička, kdo je chycen, je ježek) Leze ježek, leze v lese, jablíčko si domů nese. ( vzpor dřepmo mezi „stromy“) Děti v trávě běhají, ježka přitom hledají (běh mezi stromy) Usnul ježek, usnul v lese, jablíčko už nedonese. (stočení se do klubíčka pod strom)
Ježek - obruč vystřižený čumáček z papíru, skládání dotvoření bodlinek z kartonových proužků různých velikostí – porovnávání délky „ bodlinek“ „Stůj, stůj!“ křičel zajíc. „Kampak neseš moje jablko?“ Ježek se zastavil a povídá: „To je moje jablko. Spadlo a já jsem ho chytil.“ Zajíc k němu přiskočil. „Hned mi vrať moje jablko, já ho našel!“ Přilétla k nim vrána. „Zbytečně se hádáte,“ krákala, „jablko je moje, já jsem si ho utrhla.“ Křičeli jeden přes druhého a nemohli se dohodnout. Nadělali křiku po celém lese. Dokonce se poprali. Vrána klovla ježka do nosu, ježek popíchal zajíce a zajíc kopl vránu…… Hádanice, pranice u nás ve školce …..komunitní kruh…..co se mi nelíbilo…..když mě Toník kousl do ruky……Eliášek mě uhodil kostkou do hlavy, moc mě to bolelo……… A tu, kde se vzal tu se vzal, objevil se medvěd. Pohybová improvizace při hudbě (nahrávka CD – která hudebně ilustruje vránu, zajíce, medvěda a ježka – střídání) „Co se tady děje? Nač ten křik?“ zařval. Všichni se k němu vrhli. „Ty jsi, medvěde, v lese největší a nejmoudřejší. Spravedlivě nás rozsuď. Komu přiřkneš jablko, toho bude.“ A vyprávěli mu, co se stalo. Dramatizace toho, co se stalo – společné vyprávění příběhu od začátku – učitelka vypravěč, děti necháme v roli zvířátek se vyjádřit podle sebe – popřípadě společně pomůžeme……. rekvizita (dřevěný strom, papírové jablíčko), role ježka, zajíce, vrány (čepičky), dle zájmu dětí role prostřídat Medvěd dumal, dumal, poškrábal se za uchem a pak se zeptal: „Kdo našel jablko?“ „Já,“ řekl zajíc. „A kdo ho utrhl ze stromu?“ „To jsem byla zrovna já!“ zakrákorala vrána. „Dobrá. A kdo ho chytil?“ „Chytil jsem ho já!“ zapištěl ježek. Hra v roli – uprostřed sedí uč./dítě medvěd na židli a ptá se, ostatní odpovídají, chce se medvěd ještě na něco zeptat???? „Tak tedy,“ rozsoudil je medvěd, „máte pravdu všichni, a proto jablko patří každému z vás.“ „Ale vždyť je jenom jedno!“ divili se ježek, zajíc i vrána. Nechat dětem prostor, zda na to přijdou sami…………… „Rozdělte si je na stejné díly a ať si každý vezme svůj kousek.“ „Jak to, že jsme na to nepřišli dřív?“ radovali se zajíc, ježek a vrána. Ježek vzal jablko a rozdělil ho na čtyři stejné díly. Jeden dal zajícovi: „To je tobě, zajíci, že jsi jablko uviděl první.“ Druhý kousek odevzdal vráně: „Tu máš, vráno, ty jsi jablko utrhla.“ Třetí kousek si ježek strčil do úst: „To je pro mě, protože jsem jablko chytil.“ Poslední , čtvrtý kousek položil ježek do tlapy medvědovi. „Ten patří tobě, medvěde.“ „A proč mně? Divil se medvěd. „Protože jsi nás všechny smířil a přivedl k rozumu!“
Každý snědl svůj kousek jablka a všichni byli rádi, že je medvěd spravedlivě rozsoudil a že nikomu neukřivdil. Prozkoumání jablíčka – tvar, barva, vůně, rozkrojení podélně, svisle ( jádřinec, hvězdička) Krájení jablíčka – pojem celý, půlky, čtvrtky…….kdo dostal v pohádce kousek jablíčka ….ježek, zajíc, vrána, medvěd ……počítání do čtyř, porovnávání, přiřazování Rozdělení jednoho jablíčka mezi všechny děti….nakrájela jsem jablko tak, aby měly všechny děti a zbyly dva kousky…..komu je dáme? Kdo ještě neměl a patří mezi nás „ Broučky“ ve školce?......... Ondra si vzpomněl na mně a na druhou paní učitelku, která přichází na odpolední směnu. Poslední kousek jablíčka děti střežily a hned, jak se ukázala ve dveřích má kolegyně, už za ní běžely. Povídám, povídám pohádku, jak pes přeskočil hromádku ( výskoky) , povídám, povídám druhou, jak potok teče struhou chytneme se společně za ruce, „had“ – „potůček“ -kudy mohl protékat. Povídám, povídám třetí, že na peci spaly děti (děti se stočí do polohy na bok, či jak by se jim dobře usínalo – náznak spaní)……až se probudíme, budeme z pohádky zpátky ve školce (na klavír či metalofon vzestupnou stupnici).
Evaluace: Již dokážeme vytvořit společný kruh. Povedlo se nám ho udržet při zmenšování a zvětšování. Při roztočení, většina dětí měla potřebu se roztrhnout - pustit a padat na zem (v současnosti jsou to 2 a 3 leté děti), vrátily jsme se k oblíbené písni Kolo mlýnské a užíváme si legrace. Většinou fungovaly metody dramatické výchovy - pohybová improvizace, hra v roli, štronzo, simulace - navození prožitku v simulovaných podmínkách, hledání paralel ve skutečném životě – zúročení zkušeností dětí (podzimní mlha, hádanice ve školce, pranice, rozdělení o hračky……), vše ve velmi jednoduché formě. Pokusili jsme se o asociační kruh, ale vše je v začátcích, děti nemají ještě dostatečnou zkušenost s danou technikou. Asociace dětí byly podporovány s obrázky podzimní tématiky a symboly podzimu různě po třídě – materiál, se kterým jsme si hráli v předešlých dnech (kaštany, vylisované listy, papírové jablko, plyšák ježek, listy přírodně teplem zkroucené a uschlé v košíku, hříbek s muchomůrkou vyrobené kašírováním, papírový drak, mrak s kapky deště, atd….. Děti spíše bavily jen krátké vstupy, jednoduché řízené činnosti – zejména říkadla s pohybem, honičky, pohybová improvizace při hudbě (například – dešťové kapičky – děti v mraku – CD Elce Pelce „Prší“ – děti při hudbě běhají drobnými krůčky okolo mraku). Děti zatím nedokáží rozdělit se na skupiny a vydržet v roli jedné skupiny – například hra na to, jak foukal vítr v lese mezi stromy – buď všichni chtěly dělat stromy kymácející se větrem anebo všichni najednou hrát si na vítr a běhat po prostoru. Strom jsem byla nakonec já a několik málo vyspělejších dětí, kteří zadání pochopily anebo jsme vytvořily obměnu – stromy postavily z kostek a přehodily látkou – zelenou jehličnaté, odstíny hnědé, žluté, červené znázorňovaly listnaté stromy. Metoda štronza byla u dětí velmi oblíbená. Zpočátku dělala problém v zastavení akce, ale nyní většina dětí zvládne pohyb zastavit a na chvíli stát a reagovat na další signál. V dalším tematickém celku zařadit asociační a komunitní kruh, nadále zařazovat metody DV s dostatečným pohybem, postupné realizování činností s tvořivým myšlením.
V Železné Rudě: 28.10. 2014
Vypracovala: Monika Najmanová
MŠk 3.ročník
