Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
LETNÍ DĚTSKÝ TÁBOR JAKO VÝZNAMNÝ PRVEK VÝCHOVY DĚTÍ NA PRVNÍM STUPNI ZŠ Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: PaedDr. Soňa Formánková, Ph.D. Autor: Jana Halasová Studijní obor: Učitelství pro 1. stupeň ZŠ a německý jazyk pro 1. stupeň ZŠ (na Pedagogické fakultě)
Olomouc 2009
Jméno a příjmení autora:
Jana Halasová
Název diplomové práce:
Letní dětský tábor jako významný prvek výchovy dětí na 1. stupni ZŠ
Pracoviště:
Katedra sportů Fakulty tělesné kultury UP Olomouc
Vedoucí diplomové práce:
PaedDr. Soňa Formánková, Ph.D.
Rok obhajoby diplomové práce:
2010
Abstrakt: Tématem diplomové práce je problematika etapových her, určených pro děti mladšího školního věku. První část nabízí charakteristiku dětí mladšího školního věku, teoretický popis etapové hry, postup při její přípravě a provedení. Hlavní důraz je kladen na druhou část, která je zaměřena prakticky. Obsahuje zpracovaný program etapové hry Mise Egypt, jejíţ realizaci ovlivnilo několik mimořádných událostí. Zkušenosti z této akce a také výsledky ankety, vyplněné účastníky tábora, vedly k přípravě a následnému praktickému ověření druhé celotáborové hry s názvem Harry Potter a relikvie smrti. Etapové hry poskytují dětem nejen zábavu a nevšední záţitky, ale mohou být vyuţity i pro získávání nových poznatků a dovedností. Přestoţe se tyto hry zařazují nejčastěji do programů letních táborů, je moţné vyuţít je i na školách v přírodě či při celoroční činnosti.
Klíčová slova: hry, etapová hra, letní dětský tábor, táborový program, mladší školní věk
Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních sluţeb.
Author´s first name and surname:
Jana Halasová
Title of the thesis:
Children's summer camp as an important part of the education of children first elementary school grades
Department:
Department of Sports of the Faculty of Physical Education UP Olomouc
Supervisor:
PaedDr. Soňa Formánková, Ph.D.
The year of presentation:
2010
Abstract: The theme of this thesis is the phase games for junior school age children. The first part offers the characterization of junior school age children, theory of phase games and the procedure of preparation and realization of a phase game. The main emphasis is placed on the second part, which focuses on a practical point of view. It contains a processed programme of a phase game named Mission Egypt which was affected by some unforeseen circumstances. The experience from this action along with the results of a questionnaire, filled out by the camp participants, led us to preparation and a practical test of the second phase game named Harry Potter and the Deathly Hallows. The phase games are not only providing fun and uncommon experiences to children, but they can also be used to gain new knowledge and skills. Although these games are most often used in summer camps, it is also possible to use them in open-air school or during the year-round activities.
Key words: games, phase game, summer camp, camp program, junior school age
I agree with lending the diploma project within the library service.
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla jsem všechny pouţité literární a odborné zdroje.
V Olomouci dne: 27.11. 2009
…………………………
Děkuji především PaedDr. Soně Formánkové, Ph.D. za odborné vedení, ochotu a poskytnutí cenných rad při zpracování diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala celému oddílu Jiskra a hlavnímu vedoucímu Pavlu Křiţkovi za realizaci táborů a svému příteli Petru Kopečkovi za pomoc při přípravě etapových her.
OBSAH 1 ÚVOD ......................................................................................................................................8 2 SYNTÉZA POZNATKŮ .......................................................................................................9 2.1 Charakteristika období mladšího školního věku ...............................................................9 2.1.1 Vstup do školy .......................................................................................................9 2.1.2 Tělesný vývoj a rozvoj motoriky .........................................................................10 2.1.3 Vývoj poznávacích procesů .................................................................................11 2.1.4 Emoční vývoj a socializace ..................................................................................13 2.2 TEORIE HRY .................................................................................................................17 2.2.1 Co je to hra ...........................................................................................................17 2.2.2 Význam her ..........................................................................................................17 2.2.3 Třídění her ............................................................................................................18 2.2.4 Pro koho jsou hry určeny .....................................................................................19 2.2.5 Etapové hry ..........................................................................................................20 2.2.5.1 Příprava etapové hry..............................................................................20 2.2.5.2 Provedení etapové hry ...........................................................................26 2.2.5.3 Závěr etapové hry ..................................................................................28 2.2.5.4 Zhodnocení etapové hry ........................................................................29 3 CÍLE A ÚKOLY ..................................................................................................................30 4 METODIKA .........................................................................................................................31 5 VÝSLEDKY A DISKUSE ...................................................................................................32 5.1 TÁBOR ...........................................................................................................................32 5.1.1 Rozdělení táborů ..................................................................................................32
5.1.2 Příprava tábora .....................................................................................................33 5.1.3 Denní reţim ..........................................................................................................34 5.1.4 Mimořádné situace ...............................................................................................34 5.1.5 Přehled vybraných zákonů a vyhlášek se vztahem k dětským táborům ..............35 5.2 Etapová hra Mise Egypt ..................................................................................................37 5.2.1 Popis hry ..............................................................................................................37 5.2.2 Plánovaný program tábora ...................................................................................38 5.2.3 Nečekané události, které ovlivnily průběh etapové hry .......................................41 5.2.4 Výsledky ankety k táboru Mise Egypt .................................................................44 5.3 Příprava tábora v roce 2009 ............................................................................................50 5.3.1 Hledání a výběr tábořiště .....................................................................................50 5.3.2 Příprava programu a celotáborové hry .................................................................51 5.3.3 Společná akce před odjezdem na tábor ................................................................51 5.4 Etapová hra Harry Potter a relikvie smrti .......................................................................52 5.4.1 Námět hry.............................................................................................................52 5.4.2 Popis hry ..............................................................................................................52 5.4.3 Podrobný program etapové hry Harry Potter a relikvie smrti ..............................53 5.4.4 Výsledky ankety k táboru Harry Potter a relikvie smrti ......................................67 6 ZÁVĚRY...............................................................................................................................73 7 SOUHRN ..............................................................................................................................74 8 SUMMARY ..........................................................................................................................75 9 REFERENČNÍ SEZNAM ...................................................................................................76 10 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................78
1 ÚVOD
Letní tábor. Většina lidí si pod těmito slovy vybaví pobyt v přírodě, zajímavé hry s kamarády, nevšední záţitky a dobrodruţství. Vzpomínky na tábor ale nemusí být vţdy příjemné. O tom, zda se vše podaří podle představ, rozhoduje mnoho aspektů. Například počasí. Nelze si připravit program pouze pro slunečné dny. Značnou pozornost je třeba také věnovat etapové hře, která musí být přiměřená jak věku dětí, tak i prostředí, ve kterém se nacházíme. Dobrá základna je dalším prvkem, který můţe příznivě ovlivnit vývoj celé akce. A takových faktorů, se kterými musíme počítat, je mnohem více. Dobře připravený tábor poskytuje dětem nejen zábavu, ale umoţňuje i jejich všestrannou výchovu. Instruktorům a vedoucím dává moţnost vyuţití přírodního prostředí, výběru rozmanitých metod a moţnost soustavného výchovného působení bez rušivých vlivů masmédií nebo špatných rodinných poměrů. Neobvyklé prostředí umoţňuje zprostředkovat dětem hravou formou mnoho poznatků o přírodě, turistice a základech zdravovědy. Také se zde můţe rozvíjet smysl pro „fair play―, samostatnost a zodpovědnost. Já sama jsem začala jezdit na tábory v deseti letech, kdy jsem se přidala k oddílu Jiskra, spadajícímu pod Pionýrskou skupinu Kyjov (dále PS Kyjov). Rozhodující pro mě byl první tábor, ze kterého jsem se vrátila nadšená a pevně rozhodnutá, ţe nebyl poslední. Své rozhodnutí jsem dodrţela a od té doby jezdím na tábory pravidelně kaţdé prázdniny. V patnácti letech jsem se stala instruktorkou a poprvé jsem se podílela na přípravě etapové hry, coţ mě velmi bavilo. Dodnes si pamatuji její téma, kterým byl středověk, a také pocit dobře odvedené práce, který se dostavil po úspěšném ukončení celé akce. Od té doby jsme zrealizovali několik táborových her s různými náměty například Na divokém západě, Po stopách Yettiho, Pán prstenů atd. Kdyţ jsem si vybírala téma diplomové práce, rozhodla jsem se psát o letních táborech a etapových hrách, protoţe jsem přesvědčená, ţe tyto poznatky mohu později vyuţít v praxi při přípravě školních výletů a pobytů v přírodě. Cílem této diplomové práce je příprava a realizace etapové hry jako jednotícího prvku pobytu dětí mladšího školního věku na letním táboře.
-8-
2 SYNTÉZA POZNATKŮ 2.1 Charakteristika období mladšího školního věku Tato vývojová fáze je zahájena nástupem dítěte do školy, tj. od 6 aţ 7 let, a trvá do 11 aţ 12 let, kdy se začínají objevovat první známky pubescence. Někteří autoři rozdělují mladší školní věk do dvou etap, neboť mezi dětmi na začátku školní docházky a dětmi ve vyšších ročnících základní školy (dále ZŠ) existují velké rozdíly. Např. Vágnerová (2008) rozlišuje raný školní věk (od 6 - 7 do 8 - 9 let) a střední školní věk (od 8 - 9 do 11 - 12 let). Mladší školní věk se můţe zdánlivě jevit jako období vcelku nezajímavé, v němţ se s osobností dítěte nic převratného neděje. Psychoanalytici skutečně označují tento věk jako období latence, kdy jedna etapa psychosexuálního vývoje je jiţ dokončena a základní pudová sloţka osobnosti je relativně v klidu aţ do nástupu pubescence. Také Čáp (1980, 107) uvádí, ţe „pokud se dítě adaptuje ke škole a pokud nejsou větší komplikace rodinné nebo zdravotní, označuje se následující školní věk aţ do puberty za období relativně klidného vývoje.― Je nutné si však uvědomit, ţe toto období je klidné spíše jen v porovnání s nastupující pubertou. Dítě se musí vyrovnávat s novou ţivotní situací nastolenou nástupem do školy, rozšiřuje své vědomosti a dovednosti, rozvíjí se jeho poznávací procesy, začleňuje se do kolektivu. To vše se neobejde bez problémů a těţkostí. Langmeier a Krejčířová (2006) označují toto období jako věk střízlivého realismu. Zatímco předškolák je více zaměřen na fantazii a svá přání, školák se zajímá o reálný svět a chce ho pochopit. To se projevuje v jeho kresbách, písemném projevu, čtenářských zájmech i ve hře. Nejdříve se jedná o naivní realismus, kdy je dítě závislé na tom, co mu řeknou autority (učitelé, rodiče). Postupně se však dítě stává kritičtějším, nepokládá autority za neomylné a jeho přístup ke světu je kriticky realistický. 2.1.1 Vstup do školy Vstup do školy představuje podstatnou ţivotní změnu a pro většinu dětí znamená velkou zátěţ. Zatímco v předškolním období si většinou hrály, nebo se zabývaly činnostmi podle svého přání, nyní musí pilně pracovat a plnit školní povinnosti, přičemţ v tomto věku jim důvod učení není zatím jasný. Ve věku 6 - 7 let nastávají u dítěte různé vývojové změny, které jsou nezbytné pro úspěšné zvládnutí školních poţadavků. V této souvislosti hovoříme o tzv. školní zralosti. Připravenost na školní docházku závisí především na míře vývoje tělesných a duševních vlastností. -9-
Začátek školní docházky bývá obzvlášť náročný pro děti, které nenavštěvovaly mateřskou školu, nejsou tedy zvyklé být nějakou dobu bez rodičů a hůře se zapojují do nového kolektivu. Problémy adaptace ke škole závisí ale i na jiných okolnostech, např. na rodičích malého ţáka. Je velmi důleţité, aby rodiče dítě připravili na to, co je ve škole čeká. Právě názor nejbliţších osob můţe významně ovlivnit, zda si dítě vytvoří ke škole kladný či záporný vztah. Škola znamená také značné omezení pohybu. Dlouhodobé sezení je pro děti velmi unavující. Jako neustálá zátěţ se však podle Machové (2005) uplatňuje i samotná školní práce. Začátky čtení, psaní a počítání jsou pro ţáka, který má v tomto věku ještě nevyzrálou nervovou soustavu, namáhavé a unavující. Proto je nezbytný dostatečný odpočinek. Zatímco sedmileté dítě potřebuje spát přibliţně dvanáct hodin, desetiletému dítěti stačí asi deset a půl hodiny. 2.1.2 Tělesný vývoj a rozvoj motoriky Růst těla je na začátku mladšího školního věku zrychlený, avšak období první vytáhlosti končí kolem šesti a půl roku. Poté se růstové tempo zklidňuje, zpomaluje a to umoţňuje zdokonalení činnosti svalů, posílení celkové odolnosti organismu, zvyšuje se objem srdce i mozku a zrychluje se vedení vzruchu nervem. Dítě v tomto věku se zdá být harmonicky vyvinuté, ale i zde se projevují značné individuální rozdíly, včetně rozdílů pohlaví. Motorický vývoj se také postupně zklidňuje. Zpočátku jsou pohyby ještě neobratné, coţ souvisí s první proměnou postavy. Dítě se však své tělo brzy naučí lépe ovládat, pohyby se stávají úspornější, rychlejší a účelnější. S tím souvisí zvýšený zájem o pohybové hry a sport. Dítě je v tomto období většinou aktivní, má rádo pohyb, který je pro něj vhodnou kompenzací psychického napětí ve škole. Ţák prvního stupně ZŠ by se měl učit plavat, jezdit na kole a zkoušet i jiné druhy sportů, neboť tento věk je vhodný pro získávání pohybových dovedností. I v tomto směru je však velmi důleţitá podpora rodičů. Děti, jejichţ rodiče se snaţí jejich pohybovou aktivitu tlumit, většinou samy ztrácejí zájem o sport. V tělesné výchově poté dosahují horších výsledků, coţ dále zvyšuje jejich nechuť k tomuto předmětu. Tím se dostávají do kruhu, který je však nutné vhodným pedagogickým působením přerušit. Učitel by měl povzbuzovat i méně zdatné děti a pochvalou či vhodně zvolenou činností v nich probouzet zájem o sport. Langmeier a Krejčířová (2006) uvádějí, ţe opakované sociometrické
- 10 -
studie ukázaly, ţe tělesná síla a obratnost hrají velkou roli v postavení dítěte ve skupině vrstevníků. Vstup do školy se významně projeví i v oblasti jemné motoriky. Jiţ v předškolním věku se dítě učí manipulovat s tuţkou, nůţkami, jíst příborem či házet míčem. V mladším školním věku se tyto dovednosti zdokonalují, koordinace pohybů zápěstí a prstů se stává přesnější. Toto zlepšování však vyţaduje mnoho procvičování a úsilí ze strany dítěte. Jemnou motoriku můţeme rozvíjet pomocí stříhání, kreslení, vyšívání, trhání papírů. V niţších ročnících ZŠ jsou tyto činnosti nezbytnou součástí výtvarné výchovy a pracovních činností. 2.1.3 Vývoj poznávacích procesů Malý školák poznává svět aktivně, je zvídavý, vytrvalý, chce se všeho sám zúčastnit a pochopit souvislosti. Motivace k učení se novým věcem je zpočátku vnitřní. Prvňáček se neustále na něco ptá, zkoumá, aniţ by potřeboval povzbuzování zvenčí. U většiny dětí však tento zájem o učení postupně slábne. Vnímání Vnímání, stejně jako ostatní poznávací procesy, se v tomto věku vyvíjí a zlepšuje. Zatímco v předškolním období vnímá dítě nahodilým způsobem především nápadné předměty, které ho zaujmou a je silně ovlivněno svými pocity a momentální náladou, mladší školák uţ je schopen systematického cílevědomého vnímání – pozorování. Zpřesňuje se také vnímání času a prostoru. Děti se učí chápat pojmy dříve a později, vědí, ţe čas plyne jedním směrem. Paměť Krátkodobá i dlouhodobá paměť je stabilnější. Nejdříve dominuje neúmyslná mechanická paměť, avšak rychle se zdokonaluje. Důleţitý je přístup učitele, který by měl zohlednit důleţitost názornosti vyučování a motivace. Rozvíjí se záměrné zapamatování, logický úsudek a postupně dítě samo začne pouţívat různé paměťové strategie. Zpočátku je to především strategie opakování, ale postupně se objevují i další např. uţívání mnemotechnických pomůcek.
- 11 -
Představivost Představivost dosahuje v mladším školním období vrcholu. Jedná se o schopnost vybavit si v paměti vjemy, které jsme dříve vnímali. S představivostí souvisí také eidetismus. Jedná se o to, ţe některé děti povaţují své názorné představy a přání za skutečnost. Kdyţ o tom poté hovoří, vypadá to, ţe si vymýšlejí a lţou. Eidetismus je nejvýraznější kolem šestého roku, poté postupně mizí. Pro úspěšné zvládnutí školních povinností jsou představy naprosto nezbytné. Ţáci se je musí naučit záměrně vyvolávat. Představivost přestává být spontánní a dítě se učí rozlišit fantazie od reality. Pozornost Přiměřeně rozvinutá pozornost je jednou ze sloţek školní zralosti, neboť rozhoduje o kvalitě ostatních poznávacích procesů. Pro zvládání školních činností je důleţitá především schopnost její koncentrace a ovládání. Dítě v mladším školním věku se dokáţe soustředit přibliţně 10 – 15 minut. Zpočátku je ho snadné rozptýlit, postupně však citlivost k rušivým podnětům klesá. Podle Vágnerové (2008) není koncentrace pozornosti na podněty různé kvality stejně náročná. Soustředění na sluchové podněty je pro děti obtíţnější, neboť je nemohou vnímat libovolně dlouho. Protoţe je ovládání pozornosti pro školáky nejdříve značně namáhavé, měl by pedagog častěji střídat formy práce, volit krátkodobější úkoly, činnost by neměla být jednotvárná. Povzbuzující je také vhodná motivace, vyuţití alternativních vyučovacích postupů a zařazování relaxačních chvilek. Myšlení S nástupem do školy dochází k opouštění prelogického myšlení, ovládaného egocentrismem, aktuálními pocity, potřebami, a fantazií. Právě kolem sedmého roku dochází podle Piageta (Langmeier, Krejčířová, 2006) k přechodu od názorného (intuitivního) myšlení do stadia konkrétních operací. Logické usuzování dítěte je však stále ještě vázáno na realitu. Školák můţe uvaţovat jen o konkrétních věcech, které sám zná. Nejraději vychází z vlastní zkušenosti. Tato skutečnost se promítá i do vyučování. Dětem v tomto věku nestačí říct obecnou definici, spíše potřebují názorné příklady ze skutečného ţivota. Na rozdíl od předškolního věku jiţ malý ţák zvládá posuzovat věci z více hledisek současně a učí se také řadit prvky do tříd. Škola podporuje spíše konvergentní myšlení, coţ je učení se určitým - 12 -
daným postupům, směřujícím k jedinému cíli. Nemělo by se ale přehlíţet ani tvořivé divergentní myšlení, které mohou pedagogové či rodiče rozvíjet vhodně zvolenou činností a motivací. Vývoj jazykových kompetencí Praktická znalost mateřského jazyka je velmi důleţitou sloţkou školní zralosti. Jazykové schopnosti jsou do značné míry ovlivněny podnětností prostředí, z něhoţ dítě pochází. Proto jsou na začátku školní docházky mezi ţáky v tomto směru značné individuální rozdíly. Kolem sedmého roku se také fixuje výslovnost, v případě nesprávné artikulace je nutné vyhledat logopedickou péči. Postupně dochází k rozvíjení a zdokonalování řeči. Vlivem školy a dovednosti číst se rozšiřuje zásoba slov i schopnost pouţití gramatických pravidel. 2.1.4 Emoční vývoj a socializace Vývoj citový a volní Pro úspěšné zvládnutí školní docházky je nezbytné, aby dítě dosáhlo určité emocionální vyrovnanosti a odolnosti vůči zátěţi. Dochází k slábnutí egocentrismu, školák začíná respektovat, ţe není středem všeho dění. Ustupuje také impulzivita a labilita. Rozumová stránka nabývá převahy nad citovostí. Děti na 1. stupni ZŠ bývají optimistické. Stále však u nich přetrvává značná citová ovlivnitelnost. Rozvíjí se emoční inteligence, takţe mohou lépe pochopit své pocity. Postupně se také učí pochopit emoční ambivalenci, ale teprve kolem deseti let si připouštějí moţnost současného působení několika protikladných emocí. V mladším školním období dochází k rozvoji vyšších citů (estetických, etických, sociálních a intelektových) a narůstá schopnost seberegulace, která je nutnou podmínkou školní zralosti. Dítě by mělo dokázat odloţit bezprostřední uspokojení svých potřeb ve prospěch hodnotnějšího cíle. Musí být schopno dělat to, co je nutné, např. věnovat se školním úkolům, i kdyby ho tato činnost nebavila. Učí se také potlačovat své emoční projevy. Ţákům v této vývojové fázi ještě chybí vytrvalost a zodpovědnost. Proto je nutná pomoc dospělých, kteří by měli na školáka dohlíţet a podporovat jej. Jiţ při nástupu do školy většina dětí ví, co se smí a co ne, mají také vytvořeny základní představy o tom, co je „dobré― a co je „zlé―. Příkazy a zákazy dospělých autorit si dítě ukládá a buduje tak své svědomí. Vývoj morálního jednání je ovlivněn také výchovným působením rodiny. Zpočátku jsou však normy chování a hodnotové orientace labilní, závislé na situaci a - 13 -
potřebách dítěte. Petrová (2005) uvádí, ţe kolem osmého roku se mění heteronomní morálka, v níţ jsou normy dány autoritou, na autonomní, kdy dítě uznává určité jednání za správné či nesprávné samo o sobě. Sebehodnocení a sebepojetí Sebehodnocení a sebepojetí se vyvíjí postupně. Jiţ kolem třetího roku si dítě formuje obraz o sobě a začíná si uvědomovat své „já―. Zatímco v předškolním období je sebehodnocení značně nestabilní, závisí na aktuální situaci, ve školním věku se stává zralejší a vyrovnanější. Školák dokáţe popsat nejen své vnější charakteristiky, jako je vzhled, vlastnictví, apod., ale stále více vnímá i své psychické vlastnosti a schopnosti. Koncem mladšího školního období si jiţ uvědomuje stálost své osobnosti a také vlastní jedinečnost. Dětské sebepojetí vyplývá ze zkušeností se sebou samým, ale je také značně závislé na názorech a hodnoceních jiných lidí, především rodičů, učitelů či vrstevníků. Také školní výkon je důleţitým prostředkem k potvrzení vlastní hodnoty. Zatímco dříve šlo především o splnění úkolu, nyní jde také o to, aby byl úkol splněn dobře. Školák se začíná srovnávat se svými spoluţáky a stává se sebekritičtější. Bere v úvahu své přednosti ale i nedostatky. Trvalejší neúspěch ve škole je často příčinou pocitů méněcennosti a úzkosti. Kladné sebehodnocení má pro celkové zdraví velký význam, neboť mnoho pozdějších problémů ve vztazích s ostatními lidmi má své kořeny právě v nejistotě sebou samým a svém podceňování. Socializace S nástupem do školy se mění postavení dítěte ve společnosti. Pro školáka na 1. stupni ZŠ je důleţitá nejenom rodina, ale nově i škola a vrstevnická skupina. Rodina znamená pro ţáka stále základ citové jistoty. Většinou do ní patří rodiče, případně i sourozenci. Rodiče, kteří se o své dítě zodpovědně starají, zajímají se o něj, znamenají pro dítě zdroj emoční opory a jistotu rodinného zázemí. Představují pro něj také vzor dospělého chování. Zatímco role matky se v tomto období příliš nemění, role otce posiluje. Otec často představuje větší autoritu neţ matka, coţ je dáno větší účastí matky na kaţdodenním ţivotě dětí. Otec také více podporuje samostatnost malých školáků, učí je respektovat pravidla a prosadit se mimo rodinu. Vágnerová (2008) upozorňuje, ţe interakce mezi otcem a matkou slouţí jako model vzájemného vztahu muţské a ţenské role. Velkým problémem proto můţe být rozpad rodiny, který pro dítě znamená ztrátu jistoty a bezpečí.
- 14 -
Nástup do školy s sebou přináší nové sociální role. Jedná se o roli školáka, ţáka a spoluţáka. Tyto role jsou povinné, v určitém věku a při odpovídající vývojové úrovni je dítě získává automaticky. Školní docházka významně ovlivňuje vývoj dětské osobnosti. Je spojena s postupným osamostatňováním, přijetím zodpovědnosti za své chování a nutností podřídit se autoritě učitele. Většina dětí si zpočátku vytváří k pedagogovi silnou citovou vazbu, která jim pomáhá překonat počáteční nejistotu z neznámé situace. Teprve časem školák pochopí, ţe učitel je autoritou, od které nelze očekávat osobní vztah. V mladším školním období navazuje dítě také nové vztahy se svými vrstevníky. Na rozdíl od předchozích rolí je role kamaráda nepovinná. Vztahy mezi dětmi mají zpočátku spíše krátkodobý, povrchní charakter. Důleţitá je blízkost a snadnost kontaktu. Kamarádem je ten, s kým se dítě často vídá a s kým sdílí společné aktivity. Ve středním školním věku se stává přátelství trvalejší, objevuje se pocit sounáleţitosti. Ve vrstevnické skupině se dítě učí spolupráci, sebeovládání a zvládání různých rolí. Skupiny jsou často diferencovány podle pohlaví. Role kamaráda a spoluţáka je velmi důleţitá, neboť ho připravuje na pozdější přátelské či intimní vztahy. Školák se se svými vrstevníky srovnává a snaţí se mezi nimi prosadit a vydobýt si určité postavení, které se stává součástí jeho osobnosti. Pokud je dítě ostatními odmítáno, značně to ovlivní jeho sebehodnocení. Oblíbené jsou především děti, které něco umí, mají odvahu, jsou sebevědomé, atraktivní. Ţádoucí je i fyzická zdatnost a obratnost. Vývoj zájmů Na rozvoj osobnosti mladšího školáka mají vliv i počátky zájmů. Ty jsou zprvu spíše přechodného charakteru, ale postupně se stávají stálejší. Děti se teprve učí poznávat své schopnosti a jejich zájmy se začínají specializovat. Volnočasové aktivity jim umoţňují seberealizaci, coţ můţe být vhodnou náhradou za případné neúspěchy ve škole. Zájmy školáka se vyvíjejí v závislosti na zájmech rodičů či školní výchově. Zatímco v předškolním věku si dítě především hrálo, nyní se jeho hlavní činností stává učení a práce. Schopnost věnovat se činnostem, které nejsou nijak příjemné či zábavné, je jednou ze sloţek připravenosti pro školní docházku. Pro zdravý vývoj malého školáka je však stále nezbytná i hra, která slouţí jako odreagování a odpočinek od školních povinností. Umoţňuje dětem získat nové zkušenosti, učit se spolupráci i soupeření. Jejím prostřednictvím se dítě snaţí přiblíţit reálné skutečnosti, preferovány jsou společenské, pohybové, soutěţivé i konstruktivní hry, které mají stále sloţitější pravidla. Zatímco dívky mají rády klidnější hry - 15 -
v uzavřeném prostoru, chlapci dávají přednost originalitě, otevřenému prostoru, bývají hlučnější a agresivnější. V mladším školním věku kladou děti důraz na dodrţování pravidel a „fair play―. Je to také období, ve kterém jsou upřednostňovány pohybové hry skupinové. Miklánková (2005) uvádí, ţe prostřednictvím pohybových aktivit je moţné začlenit do kolektivu i neoblíbené, zavrhované ţáky. Na druhé straně však mohou být nedostatky ve fyzické zdatnosti příčinou sociálního odmítání jedince ostatními dětmi. Zde hodně záleţí na vhodném působení pedagoga.
- 16 -
2.2 TEORIE HRY 2.2.1 Co je to hra Přestoţe je hra jednou ze základních lidských činností, vymezit její definici je velmi obtíţné. Slovo hra pod sebou totiţ skrývá velmi široký pojem a nemá přesně určené hranice. V knihách najdeme často odlišné definice, neboť autoři se na tento pojem dívají mnohdy z různých pohledů. Podle Neumana (1998, 18) „hru specifikují podstatné znaky jako: nejistota výsledků, řízenost pravidly, váţnost, zábava, radost, potěšení, dobrovolnost, samoúčelnost, vnitřní nekonečnost, zdánlivost, dvojakost, uzavřenost, dramatičnost a přítomnost (odehrává se v současnosti – teď a nyní).― Kantor (2008, 15) definuje hru jako „ svobodné jednání, které stojí mimo obyčejný ţivot, a které přesto můţe hráče zaujmout. Vytváří skutečnost, která je odvolatelná a nepřináší s sebou rizika reality a umoţňuje tak v bezpečí připravovat se na ţivot.― Mazal (2000) povaţuje hru za spontánní činnost prováděnou pro vlastní uspokojení, přičemţ motivací není výsledek, ale činnost sama. Millarová(1978, 23) zase uvádí: „Termín „hra― je snad nejvýhodnější poţívat ve smyslu adverbia, tedy ne jako pojmenování určité třídy činností nebo označení průvodní nálady, nýbrţ jako popis, jak a za jakých podmínek se daná akce odehrává.― I na těchto několika definicích jsou patrné rozdíly mezi hledisky různých autorů. Přestoţe jsou však v teorii her ještě mnohé nejasnosti, její studium je důleţité pro kaţdého pořadatele či tvůrce her. 2.2.2 Význam her Hra je nezbytnou součástí ţivota kaţdého člověka. Pro její velký význam je dnes vyuţívána v mnoha oblastech lidských činností. Psychologové a psychiatři v ní objevili účinný terapeutický prostředek. Jako první začal hru ve své psychoanalýze pouţívat Freud koncem 19. století. Někteří jeho následovníci pak léčili děti nejen pomocí volné slovní asociace, ale také prostřednictvím volné hry. Jak uvádí Millarová (1978) Freud se domníval, ţe hra umoţňuje dítěti zvládnout rušivou událost či situaci tím, ţe ji aktivně zreprodukuje, místo aby bylo jen pasívním a bezmocným divákem. Tyto přístupy k léčbě představovaly počátky „terapie hrou―, která je dodnes důleţitou léčebnou metodou. Také většina pedagogů se shodne na tom, ţe hra má svou nezastupitelnou úlohu ve výchovném a vzdělávacím procesu. Má totiţ celou řadu výchovných efektů. Učitel ji můţe - 17 -
vyuţít k diagnostice ţáků, neboť se při ní často projeví povahové vlastnosti hráčů. Jejím prostřednictvím se u dětí rozvíjejí pohybové schopnosti a kompenzuje se nepříznivý vliv sedavého způsobu ţivota. Podle Zapletala (1975) dokáţe dobrá hra aktivizovat všechny síly, udrţet dlouho zájem a přimět k nejvyššímu výkonu. Význam her spočívá také v tom, ţe umoţňují dětem aktivní odpočinek, psychické uvolnění, zábavu i seberealizaci. Zahánějí nudu, která často vede k nevhodnému chování. Děti se při nich mohou zbavit přebytečné energie a odreagovat skrytou agresivitu. Různé druhy her procvičují různé psychické procesy, stavy a vlastnosti. Zdokonalují pozornost, myšlení, vnímání, paměť ale i fantazii. Často vyţadují překonávání překáţek a tím u dětí rozvíjejí vytrvalost a sebeovládání. Vhodným pedagogickým působením se při hrách dítě učí dodrţování určitých pravidel a zásad fair play. Důleţitost hry si uvědomují i sociologové, kteří zjistili, ţe je významným prostředkem začlenění jedince do společnosti. Rozvíjí se při ní sociální cítění, spolupráce i komunikace, utuţuje se kolektiv. Společenské hry umoţňují získat zkušenosti s různými sociálními rolemi. Díky hře můţe jedinec poznávat nejen sám sebe, své schopnosti a dovednosti, ale i své spoluhráče. Učí se zodpovědnosti, ohleduplnosti, respektu k soupeři, apod. 2.2.3 Třídění her V systematice her panuje značná nejednotnost. Různí autoři uvádějí odlišné druhy her. Nejednota je patrná i při výběru základních třídících kritérií. Hry je moţné dělit podle doby trvání na malé, středně dlouhé a velké, podle náročnosti na přípravu na jednoduché a sloţité, či podle pouţitých pomůcek na hry bez pomůcek, míčové hry, apod. Přehledné a praktické je dělení her podle prostředí, které sestavil Miloš Zapletal pro svou Velkou encyklopedii her. Naznačují ho názvy jednotlivých dílů: - Hry v přírodě - Hry v klubovně - Hry na hřišti a v tělocvičně - Hry ve městě a na vsi
- 18 -
Hrkal a Hanuš (2007) dělí hry podle výchovných cílů, rozvíjejících celou nebo část osobnosti, na následující: - Hry na rozvoj intelektu - Hry na rozvoj tvořivosti - Hry na rozvoj sociálních dovedností - Hry na rozvoj motoriky a pohybových dovedností - Hry na rozvoj vůle - Hry na rozvoj sebepojetí - Hry kombinované (prověřují celou osobnost) - Speciální hry (nerozvíjejí výše uvedené sloţky osobnosti. Slouţí spíše k „rozehřátí―, navození atmosféry, pobavení a uvolnění) 2.2.4 Pro koho jsou hry určeny Hrát si můţe kdokoli. Nezáleţí na věku, pohlaví, či finanční situaci. Hra je často mylně spojována pouze s dětstvím. Dospělým však můţe také přinášet radost a nezapomenutelné proţitky. Kaţdý věk má ale na hry poněkud odlišné nároky. Zatímco malého školáka zaujme vhodný pohádkový motiv, starší děti ocení spíše dobrodruţství, měření sil, apod. S přibývajícím věkem můţe růst sloţitost pravidel, psychická náročnost her, více se vyuţívají ţivotní zkušenosti. Kaţdý dobrý organizátor musí vědět, pro koho hry připravuje. Důleţitým kritériem je nejen věk hráčů, ale i pohlaví. Mezi dívkami a chlapci jsou obzvláště v období od 10 do 14 let značné rozdíly jak v tělesném, tak i v duševním vývoji. Pokud je hra určena pro čistě chlapecký oddíl, můţe být fyzicky namáhavější, drsnější, upřednostňovány jsou hry bojového charakteru. Dívky dávají přednost klidnějším hrám, v nichţ mohou uplatnit spíše obratnost a smysl pro rytmický pohyb. Vedoucí, který pracuje se smíšenými dětskými kolektivy, musí mít tyto rozdíly na zřeteli a volit takové hry, které budou pro koedukované skupiny vhodné.
- 19 -
2.2.5 Etapové hry Etapové hry patří do skupiny velkých her. Jejich podstatou je, ţe soutěţe a hry jsou spojeny nějakým jednotícím příběhem či dějovou zápletkou. Anonymous (2003, 5) charakterizuje etapovou hru jako „jednotný, uzavřený programový systém, spojený centrální motivací a dělený do několika etap.― Etapové hry jsou v dnešní době nedílnou součástí mnoha táborů, lze je však vyuţít i na školách v přírodě, nebo přímo ve vyučování. Podle Zapletala (1985) mají zvláštní moc přeměnit i ty nejvšednější úkoly na zajímavou hru. Dobře připravená etapová hra je pro děti velmi zábavná a přitaţlivá. Umoţňuje jim proţít chvíle plné dobrodruţství a romantiky, podněcuje jejich fantazii. Po dobu jejího trvání většinou hráči předstírají, ţe jsou někým jiným. Mohou si vyzkoušet roli cestovatelů časem, indiánů, čarodějů, apod. Tak se i slabé a bojácné dítě můţe stát statečným bojovníkem. Etapová hra upevňuje a rozvíjí týmovou spolupráci i charakterové vlastnosti jednotlivců. Zprostředkovává nevšední záţitky a zábavu, ale děti se při ní také nenásilnou formou učí novým poznatkům a dovednostem. 2.2.5.1 Příprava etapové hry Etapovou hru většinou připravuje vedoucí se svými spolupracovníky. Jedná se o zodpovědný a nesnadný úkol, který klade na osobnost vedoucího hry značné nároky. Dobrým organizátorem a tvůrcem her se většinou člověk nestane přes noc. „Umění „jak― připravovat a organizovat hry je z velké části dovedností, která se dá nacvičit a natrénovat― (Anonymous, 2008, 17). Nejlepším tréninkem bývá práce s dětmi, důleţité jsou ale i poznatky z oboru pedagogiky, psychologie či sociologie. Při přípravě hry by měl její autor zváţit řadu otázek. Musí promyslet, o jakou hru se bude jednat. Podle délky trvání můţeme etapové hry rozdělit na celoroční (promítá se do činnosti oddílu či třídy po dlouhou dobu), táborové (vymezuje je trvání tábora) a krátkodobé (jsou určeny například pro víkendové akce). Důleţité je i to, komu je hra určena. Kolik hráčů se bude hry účastnit, jestli se navzájem znají, jak jsou staří, zda mezi nimi budou dívky i chlapci. Jednodušší je příprava hry pro instruktora, který pracuje s určitým kolektivem delší dobu. Zná totiţ jednotlivé členy, jejich schopnosti, vztahy mezi nimi, a můţe jim vytvořit hru „přímo na míru―. Sloţitější práci mají organizátoři akcí pro veřejnost. Autor by se měl dopředu seznámit i s prostředím, v němţ bude hra probíhat, a důkladně promyslet její cíle. Měl by vědět, čeho chce hrou dosáhnout. Někteří vedoucí se snaţí pouze zabavit své svěřence. Prostřednictvím dobře připravené hry se však děti mohou naučit mnoho nového. - 20 -
Před zahájením samotné akce musí její organizátor také zváţit, jaké bude potřebovat k její realizaci pomůcky a rekvizity a ty pak musí sehnat či vyrobit. Připravit etapovou hru je náročný úkol. Teoretická a praktická příprava zabere mnoho času. Jak uvádí Foglová (2006), příprava hry doma by neměla být podceňována, neboť by se to mohlo negativně projevit na kvalitě celé hry. Náročná příprava se vyplatí. Dobrá etapová hra můţe dětem, ale i organizátorům poskytnout nezapomenutelné záţitky. Výběr námětu a názvu Volba poutavého námětu je pro úspěšnou realizaci etapové hry velmi důleţitá. Vţdyť právě společné téma sjednocuje řadu dílčích úkolů, soutěţí a činností. Při jeho volbě můţe autor vyuţít vlastního nápadu a vymyslet si pro táborovou hru originální svět i příběh. To však není nic jednoduchého. Jako osvědčené zdroje námětů se častěji vyuţívají různé oblíbené filmy, seriály, knihy, je moţné čerpat z historie či prostředí, nebo se inspirovat návrhy
dětí.
Celou
studnici
nápadů
představuje
podle
Šimečka
(http://archiv.jmpionyr.cz/files/vsevedy/T8.pdf) v současné době také Internet. Vedoucí na něm můţe nalézt mnoho jiţ zpracovaných etapových her a ušetřit si tak čas s vymýšlením. Vybranou hru pouze přizpůsobí svému oddílu a případně doplní vlastními nápady. Jedním z nejdůleţitějších kritérií pro volbu tématu je věk účastníků akce. Děti mladšího školního věku zaujmou především pohádkové motivy, pro starší hráče jsou atraktivnější dobrodruţné, historické ale i fantastické příběhy. Námět hry by měl zaujmout nejen děti, ale i vedoucí. Celkový příběh nesmí být příliš sloţitý. Podmínkou také je, aby měl autor hry o zvoleném tématu dostatečné vědomosti. Děti mají často spoustu otázek a nepůsobilo by dobře, kdyby jim na ně vedoucí nedokázal odpovědět, nebo by jeho odpovědi byly plné chybných údajů. K příběhu většinou patří i určité postavy, které Pelánek (2008) rozděluje na tři základní typy: autorita (zadává celkový úkol, je důleţitá hlavně na začátku a konci hry), průvodce (zadává dílčí úkoly, funguje jako spojenec dětí) a nepřítel (děti proti němu bojují). Ve hře se mohou objevit i jiné postavy, nesmí jich však být příliš mnoho. Měli by je hrát vţdy stejní instruktoři. Zvolený námět hry doplňuje podle Juřena (1989) výstiţný název. Vhodný je stručný, dobře zapamatovatelný název, který vyjadřuje, o čem hra bude, ale zároveň vzbuzuje v dětech zvědavost. Neměl by být nesrozumitelný či dvojsmyslný.
- 21 -
Dramaturgie Při sestavování etapové hry je nutné také dobře promyslet počet a rozvrţení jednotlivých etap. Jedná se o dílčí úkoly, které sledují linii zvoleného příběhu. Mohou to být např. tvořivé aktivity, rozmanité kvízy a hlavolamy, či fyzicky náročné hry. Vedoucí by měl zpočátku zařazovat jednodušší epizody, nároky se však mohou postupně zvyšovat aţ k závěrečnému vyvrcholení. Počet etap se řídí délkou etapové hry a jejím obsahem. Důleţité je také rozvrţení jednotlivých úseků hry. Chour (2000) vymezuje dva základní dramaturgické typy: románový příběh a systém dominových kostek. V prvním případě se jedná o pevně daný příběh, podobný kniţnímu vyprávění, kdy jednotlivé etapy na sebe logicky navazují. Splnění jednoho úkolu podmiňuje zahájení druhého úkolu. Toto uspořádání můţe být velmi motivující a napínavé. Děti se těší na to, co se stane dál, jak se bude děj vyvíjet. Pro vedoucí je však tento typ dramaturgie náročný, neboť umoţňuje jen málo improvizace. Pořadí etap je pevně dané. Pokud ovšem nevyjde počasí podle představ (a to vyjde jen málokdy), můţe se to negativně promítnout do průběhu celé hry. Systém dominových kostek je z hlediska organizace jednodušší neboť umoţňuje volnější řazení etap. Pouze první a poslední část hry je pevně určená, ostatní etapy můţe vedoucí přemisťovat, především podle počasí. Organizace účastníků Dalším bodem, který musí vedoucí etapové hry zváţit ještě před jejím zahájením, je organizace účastníků. Hra můţe být určena pro jednotlivce, dvojice či trojice, nejčastěji však bývá pro celé druţiny. Hry pro jednotlivce jsou určeny spíše pro děti jedné věkové skupiny. Vedoucí proti sobě nemůţe postavit sedmileté a dvanáctileté dítě a očekávat, ţe budou mít vyrovnané šance. Výhodou je zde moţnost přehlednějšího hodnocení, na druhé straně se však zvyšuje riziko přílišného soupeření a rozporů mezi dětmi. Rozdělení do druţin oproti tomu podporuje týmovou spolupráci, učí děti vzájemné komunikaci a zodpovědnosti. Podle obsahu hry jsou hráči rozděleni na skupiny rytířů, výzkumné týmy, šlechtické rody apod. Druţiny by se od sebe měly něčím odlišovat. Pro děti je motivující, kdyţ mohou nosit nějaký symbol, který ukazuje jejich příslušnost k týmu. Můţe to být odznak, šátek, korálky, oblečení, aj. Pro vedoucí je rozdělování do skupin náročným úkolem. Druţiny musí být co nejvíce vyrovnané. Jednodušší práci mají instruktoři, kteří děti dobře znají. Ve smíšených oddílech je důleţité dbát na to, aby druţiny měly podobné sloţení. Jak uvádí Foglová (2006), v kaţdé skupince by měli být chlapci i dívky, mladší členové se staršími. Kaţdá druţina si pak volí svého velitele, - 22 -
většinou se jedná o nejschopnějšího, či nejoblíbenějšího člena. Ostatní hráči mohou mít podle příběhu etapové hry také své funkce. Z výchovného hlediska je dobrá kombinace, kdy jednotlivec přináší své body ještě pro druţinu. Umoţňuje to nejen posílení spolupráce mezi dětmi, ale také ohodnocení individuálních úspěchů. Podrobné rozpracování Po zvolení tématu a promyšlení jednotlivých etap, následuje podrobnější rozpracování programu. Autor hry by si měl vést přehledné písemné poznámky. V nich by měl být přehledně popsán děj etapové hry, vypracovaný program na jednotlivé dny akce, ale i materiály a pomůcky, potřebné k realizaci jednotlivých činností. Vedoucí by měl důkladně promyslet zařazení kaţdé aktivity, zváţit, čeho chce jejím uvedením dosáhnout, kolik času má na její realizaci, jak ji zhodnotí a jak bude zapadat do celkového příběhu etapové hry. Hodnocení a bodování Většina etapových her je zaloţena na soutěţivosti. Je to důleţitý motivační prvek, který pomáhá udrţovat napětí a zájem. Děti chtějí vědět, jak na tom jsou, kdo právě vyhrává, porovnávají výsledky mezi sebou a odhadují, kdo asi vyhraje. Hodnocení by proto mělo být jednoduché, přehledné a srozumitelné. Výsledky je dobré umístit na viditelném místě. Nejčastěji mají podobu různých nástěnek s tabulkami, které ukazují počet bodů, získaných za jednotlivé úkoly. Další moţností je bodování, v němţ se znázorňuje, kam aţ hráčská jednotka dospěla. V souladu s námětem hry je na nástěnce umístěna například mapa výstupu na Mount Everest. Kaţdá skupina má svou vlaječku a tou se přibliţuje k cíli podle počtu získaných bodů. Jsou ale i jiné moţnosti. Hráči mohou dostávat například různé samolepky, korálky, odznaky, barevné knoflíky, nebo třeba táborové peníze. V případě táborových peněz však musí vedoucí dobře promyslet jejich vyuţití. Nemělo by se stát, ţe dětem peníze zbudou a ztratí tak svou hodnotu. Na konci tábora je moţné uspořádat například bazar, ve kterém by si děti mohly za nastřádané peníze nakoupit sladkosti, suvenýry, tuţky a jiné drobnosti. K častému způsobu odměňování patří také získávání různých diplomů a táborových hodností, coţ můţe být spojeno s působivým ceremoniálem. V kaţdém případě by mělo převaţovat hodnocení kladné. I druţina, která prohraje, by měla získat nějaké body. Pouze v případě, ţe od splnění úkolu odstoupí, nebo pokud poruší pravidla, můţeme bodovat nulou. O přidělování bodů většinou rozhoduje vedoucí spolu s instruktory. Musí důsledně dbát na to, aby hodnocení bylo spravedlivé.
- 23 -
Převleky a rekvizity Celkovou atmosféru etapové hry pomáhají dotvářet různé rekvizity a kostýmy. Ty jsou většinou určeny tématem hry. Vedoucí i instruktoři by na jejich přípravu měli myslet ještě před zahájením samotné akce. Na táboře nebo škole v přírodě uţ pak na to není čas ani potřebné prostředky. Dobře připravené převleky a pomůcky mohou zanechat v dětech velký dojem a nadchnout je. Nemusí je nosit jen organizátoři, ale také samotní hráči. Vedoucí můţe kostýmy připsat do povinné výbavy na tábor. Většina maminek ochotně pomůţe zhotovit svému dítěti nějakou masku. Druhou moţností je, ţe si děti své kostýmy vyrobí samy jako součást etapové hry. Tato moţnost je lepší v tom, ţe ke svým výrobkům získají vztah a více si jich cení. Převleky nemusí být nijak sloţité. Z obyčejného bílého prostěradla se dá s trochou šikovnosti vytvořit egyptský šat, řecká tóga nebo slovanská říza. Kromě kostýmů si mohou děti vyrábět i jiné rekvizity např. rodové erby, meče, vlajky nebo čarodějné hůlky. Není ale vhodné chodit v kostýmech po celou dobu. Měly by se oblékat spíše při určitých obřadech nebo ceremoniálech, vyhlašování výsledků apod. Návštěvník akce by se měl s námětem etapové hry setkávat doslova na kaţdém kroku. Nástěnky, táborové vlajky, názvy druţin, různé stavby, to vše by mělo být v duchu daného tématu. Obyčejná jídelna se můţe stát saloonem pro kovboje, nebo třeba Kamelotem, v němţ se budou scházet rytíři kulatého stolu, apod. Zkušený vedoucí si s sebou na akci veze spoustu zdánlivě zbytečných drobností - provázky, papíry, drátky, lepidla, hrací kostky či kartony. Ty mu umoţní přímo v průběhu akce dotvářet kulisy, a pomáhají mu s improvizací, kdyţ nastanou nečekané události. Náhradní program O tom, zda etapová hra dopadne dobře či ne, rozhoduje mnoho okolností. Jednou z nich je jistě i počasí. Kaţdý vedoucí by si měl dopředu připravit náhradní program pro případ nepříznivého počasí. Měl by mít v zásobě aspoň jednu etapu, která přímo počítá s deštěm. Také u ostatních úkolů by si měl promyslet, jak by se daly upravit a předělat v případě dlouhodobějšího špatného počasí. S dobře připraveným náhradním programem nemusí déšť automaticky znamenat konec zábavy. Děti se mohou například sejít v jídelně a věnovat se tvořivým aktivitám jako je výroba převleků, vlajek apod. Je také spousta her určených přímo do místnosti. Instruktoři by ale neměli spoléhat na to, ţe tyto hry vymyslí aţ na místě.
- 24 -
Bezpečnost při hrách „ Dobrodruţné hry a akce konáme právě proto, abychom se v herním prostředí učili mnohá rizika překonat a bezpečně zvládnout. Bezpečnost však má vţdy přednost. Povinností vedoucího je udělat vše pro to, aby zranění hráčů bylo vyloučeno― (Neuman, 1998, 37). Aby nedocházelo k úrazům, měl by organizátor her dodrţovat určitá bezpečnostní pravidla: - Instruktor by měl danou aktivitu sám před jejím uvedením vyzkoušet. - Obtíţnost vybraných her by měla odpovídat věku hráčů. - Před zahájením akce by si měl vedoucí prohlédnout herní prostor a odstranit z něj nebezpečné věci např. střepy, trnité větve, aj. Měl by také dbát na to, aby nebyla v okolí silnice, koleje nebo nebezpečná skalní stěna. - Hry, které vyţadují speciální znalosti (např. horolezectví) organizuje pouze instruktor s příslušnou kvalifikací. Aktivity ve vodě má na starost zkušený plavec, schopný poskytnout záchranu tonoucímu. - Vedoucí by měl také dbát na vhodný oděv a obuv hráčů. - Ţádná hra nesmí zásadně ovlivnit pravidelné stravování, pitný reţim, hygienu a spánek. - Platí zásada dobrovolnosti. Do plnění zkoušek a úkolů nesmí být hráč nucen proti své vůli. - Pokud je nutná záchrana, instruktor vysvětlí a názorně předvede jak dopomoc provádět. Děti se pak v jejím provedení střídají. Musí při tom udrţovat maximální pozornost. - Vedoucí by měl mít vţdy po ruce lékárničku a mobilní telefon. - Při střelbě ze vzduchovky, luku nebo při házení různými předměty nesmí hráči překračovat vyznačenou čáru, od které se střílí. - Vedoucí by se měl před zahájením akce seznámit se zdravotním stavem dětí. Měl by vědět o tom, jaké uţívají léky, jestli mají na něco alergii apod. - Vedoucí by neměl uvádět hry, v nichţ si není jist svými schopnostmi. Některé hry totiţ mohou způsobit hráčům psychické trauma. Jedná se například o hry komunikativní, v nichţ se řeší osobní a závaţná témata, hry zaměřené na sebepoznání, aj. Duševní újma nemusí být hned rozpoznatelná, ale její zvládnutí často vyţaduje pomoc psychologa.
- 25 -
2.2.5.2 Provedení etapové hry Po dlouhých přípravách přichází na řadu vlastní provedení hry, které prověří nejen dosavadní práci organizátorů, ale také jejich schopnosti a zkušenosti. „Budeme vystaveni rozmarům dětí, počasí, únavě, chybám a přehmatům, které vyvstanou z našich malých zkušeností. Bude to zároveň velká škola. Šance, jak na vlastních omylech vyrůst a zdokonalit se― (Lukášek, 1997, 16). Zahájení etapové hry Kaţdá etapová hra by měla mít působivý začátek, který děti vtáhne do děje. Vedoucí by měl proto úvod dobře promyslet a připravit. Musí zváţit dobu zahájení. Zda se etapová hra „rozjede― hned po příjezdu, na večerním táboráku, nebo se počká aţ na pozdní hodiny, v nichţ atmosféru zesílí noční les. Důleţitá je také forma zahájení. Tým instruktorů si můţe nacvičit krátkou scénku, která celou hru uvede. Nebo děti mohou, jakoby náhodou, objevit v okolí tábora starý deník či dopisy, které je budou hrou provádět. Moţností jak zahájit etapovou hru je více, záleţí na konkrétním námětu, věku dětí či prostředí. Úvod by neměl být zdlouhavý a příliš sloţitý. Musí z něj být jasné, o co se ve hře bude jednat a co se po dětech bude chtít. Instruktoři by si měli scénku dopředu vyzkoušet. Měli by si prověřit osvětlení, zvlášť pokud se bude hrát v noci a zkontrolovat všechny potřebné rekvizity a kostýmy. Autor hry musí s časem na přípravu počítat. Pokud má etapová hra začít hned po příjezdu na akci, je lepší, kdyţ někdo z organizátorů dojede na místo dřív a vše nachystá. Celkový dojem nesmí vyznít směšně, ale zároveň ani příliš strašidelně. Úspěch závisí především na osobě, nebo osobách, které hru uvádějí. Měli by to být zkušení instruktoři, které nezaskočí tréma či případné posměšné poznámky dětí. Zahájení slouţí především k navození potřebné atmosféry, konkrétní pravidla je moţné vysvětlit hráčům aţ další den. Průběh etapové hry Po dramatickém úvodu přicházejí na řadu konkrétní etapy, soutěţe a hry. Pro organizátory to znamená neustálou práci. Co se nestihlo nebo nemohlo připravit před akcí, dodělává se v jejím průběhu. Často je nezbytná improvizace. Vedoucí musí hru přizpůsobovat konkrétním podmínkám. Během celé akce hraje důleţitou úlohu motivace. Vhodným způsobem by měla zahajovat kaţdou novou etapu a udrţovat napětí a zájem dětí.
- 26 -
Motivace Motivace je hnacím motorem celé etapové hry. Pokud je dobře připravená, dokáţe přeměnit i jednoduchou hru na nevšední záţitek. Platí to však i naopak. Velký vliv na úspěch motivace má osobnost organizátorů hry. Šikovný a přesvědčivý vedoucí dokáţe děti snadno vtáhnout do děje příběhu. Na druhou stranu pokud hráče přepadne namísto rozběsněných indiánů skupina nedbale „nahastrošených―, znuděných instruktorů, jen těţko mohou od dětí očekávat nějaké nadšení. Správnou atmosféru lze navodit pomocí připravené scénky, přečtením napínavého příběhu či promítnutím filmu. Pozitivní je reálnost dané situace. Čím skutečněji hra působí, tím víc děti zaujme. Výrazným motivačním faktorem můţe být také soutěţivost a prestiţ plynoucí z vítězství. Zde je však nutné dbát na to, aby přílišné soupeření nepoškodilo vztahy v kolektivu. Pro děti bývá také přitaţlivá vidina získání nějaké odměny. Upoutá je ale i výzva. Chtějí vědět, zda daný úkol (např. lanové překáţky, bobřík mlčení) zvládnou. Někdy stačí samotné nadšení hráčů. Zvláště mladší děti se pro hru snadno nadchnou, chtějí hrát jen tak pro legraci, nebo ze zvědavosti. Pravidla Kaţdá etapa, hra nebo soutěţ má určitá pravidla. Vedoucí by se s nimi měl dopředu dobře seznámit. Pokud je vytváří sám, měl by si je důkladně promyslet. V případě sloţitějších her mohou pomoci písemné poznámky. Důleţitou částí je výklad pravidel hráčům, který by podle Cahy (http://isev.sweb.cz/hry/caha2.htm) měl být stručný, rychlý a měl by obsahovat jen podstatné informace. Vedoucí si musí nejdříve zajistit pozornost všech účastníků a dopředu si promyslet logickou strukturu řeči. Mluví nahlas, směrem k posluchačům. Postupuje od hlavních pravidel k detailům. Nejdůleţitější body by měl zopakovat a ujistit se, zda si je hráči zapamatovali. Slovní vysvětlování je moţné doplnit hranými ukázkami, případně různými pomůckami, jako jsou mapy, nákresy, nakopírovaná pravidla, apod. Nakonec by měl vedoucí poskytnout hráčům také čas na případné dotazy. Většinou platí, ţe co není pravidly přímo zakázáno, je dovoleno. Pravidla hry by se po jejím zahájení uţ neměla měnit. Pouze pokud nevyhovují aktuálním potřebám, můţe je organizátor upravit. Mělo by se však jednat pouze o menší změny, např. zmenšení nebo rozšíření herního území, které nezmění charakter celé aktivity. Vedoucí, který u většiny her figuruje jako rozhodčí, by měl také dbát na dodrţování fair play.
- 27 -
Herní území U většiny her je potřeba také vymezit prostor, v němţ se bude hrát. Vedoucí by ho měl jasně vyznačit např. pomocí fáborků. Nejjednoznačnější však je, kdyţ dané území spolu s hráči obejde. Pokud účastníci okolí dobře znají, je moţné vytyčit hranice prostřednictvím známých cest, řeky, aj. U her, odehrávajících se na menším prostoru, lze pouţít k ohraničení lano, odloţené batohy a části oděvu. Přírodní podmínky někdy neumoţňují zajistit soupeřícím druţstvům stejné podmínky. To můţe vedoucí řešit výměnou stran po kaţdém kole. Vlastní hra Pravidla jsou známá, hra začíná. Představa, ţe děti se jiţ zabaví samy a vedoucí si můţe v klidu odpočinout, je však mylná. I pokud není přímo v roli rozhodčího, měl by kontrolovat průběh hry, povzbuzovat hráče, radit jim a dohlíţet na dodrţování zásad bezpečnosti. Můţe se také stát, ţe se hra nevyvíjí podle představ. Děti se začínají nudit, hra je pro ně příliš náročná, aj. Pak je nutné, aby byl vedoucí schopen improvizovat a učinit rychlá rozhodnutí, která by mohla průběh hry zlepšit. Ukončení hry Kaţdá aktivita by měla mít jednoznačný konec. Způsob zakončení závisí na typu činnosti a motivaci. Vedoucí si například můţe domluvit s dětmi signál, po kterém přestanou hrát. Co nejdříve po ukončení hry by mělo následovat také její vyhodnocení, kterého se účastní všichni hráči. Vedoucí by měl nejen vyhlásit vítěze, ale také okomentovat celkový průběh hry, individuální výkony, apod. Hodnocení se však nemusí omezit jen na strohé přečtení výsledků. Můţe se z něj stát rituál, při kterém budou vítězové odměněni za zvuku fanfár a pozornosti celého tábora. 2.2.5.3 Závěr etapové hry Závěr je rovněţ velmi důleţitou součástí etapové hry, proto by si ho měl vedoucí dopředu dobře připravit. Je nutné promyslet kde, kdy a jakým způsobem bude etapová hra ukončena. Závěr by měl následovat nejpozději druhý den po dokončení poslední etapy. Tento čas musí vedoucím stačit k vyhodnocení výsledků, neboť jakékoli další průtahy mohou pokazit dojem dětí ze hry. Stejně jako úvod, měl by i závěr vycházet z námětu etapové hry. Vedoucí by v něm měli mít stejné kostýmy a rekvizity, jaké pouţívali v průběhu celé akce. Součástí závěru je i vyhlášení vítězů a předání odměn. Odměny by se ale neměly týkat pouze dětí, které vyhrály. Je lepší, kdyţ si kaţdý účastník s sebou odnese nějakou drobnost na - 28 -
památku. To pomůţe zmírnit zklamání těch, kteří prohráli. Dobře připravený závěr můţe v dětech ještě umocnit jejich dojmy a zanechat v nich příjemnou vzpomínku na celou akci. 2.2.5.4 Zhodnocení etapové hry Po skončení etapové hry by měl vedoucí spolu se všemi instruktory a spolupracovníky zhodnotit její průběh. Měli by zváţit, jestli se celá akce zdařila, co se povedlo více a co méně, kde se staly případné chyby. Zpětná vazba by měla slouţit především k poučení z vlastních zkušeností. Dobré je zjistit také názory účastníků např. prostřednictvím dotazníku. Samotné děti totiţ mohou některé aktivity hodnotit jinak neţ organizátoři. Vedoucí můţe své poznatky a materiály ke hře zpracovat do metodické příručky, která by pomohla i jiným zájemcům s přípravou jejich vlastního programu. Časté chyby Pokud se hra nepovede podle představ, neměli by její organizátoři svalovat vinu na hráče, ale měli by se spíše zamyslet nad tím, kde a proč se stala chyba. Sloţitější hry obsahují mnoho proměnných a ani zkušený vedoucí často nemůţe dopředu přesně odhadnout, jak bude akce probíhat a co všechno se můţe stát. Důleţité je případnou chybu identifikovat a poučit se z ní. Mezi nejčastější chyby patří: 1. Hra neodpovídá věku hráčů a jejich schopnostem. 2. Špatná komunikace mezi organizátory. Např. kaţdý instruktor vysvětluje pravidla jinak. 3. Rutinérství. Opakování podobného námětu několik let po sobě, uvádění stále stejných her. 4. Nedohraná etapová hra. Nepřízeň počasí ani jiné okolnosti nesmí zabránit vyhodnocení a ukončení hry. 5. Nevyrovnaná síla druţin. Pokud jsou některé skupiny výrazně slabší, je to pro ně demotivující. 6. Nadměrná soutěţivost. Systém hodnocení, který upřednostňuje pouze výsledky a výhru za kaţdou cenu, zhoršuje vztahy mezi soupeřícími skupinami. 7. Špatně pochopená pravidla, např. kvůli chaotickému výkladu.
- 29 -
3 CÍLE A ÚKOLY Hlavní cíl Hlavním cílem diplomové práce je příprava a realizace etapové hry jako jednotícího prvku pobytu dětí mladšího školního věku na letním táboře. Dílčí cíle 1. Realizace připravené etapové hry na letním táboře v roce 2008. 2. Zpracování a vyhodnocení zkušeností z uskutečněné etapové hry. 3. Praktická aplikace vyhodnocených výsledků do letního tábora v roce 2009.
- 30 -
4 METODIKA Při tvorbě své diplomové práce jsem postupovala následujícím způsobem: Nejdříve jsem shromáţdila literaturu, týkající se daného tématu. Tu jsem zpracovala pomocí analyticko-syntetické metody. Získané poznatky jsem vyuţila při tvorbě etapové hry Mise Egypt, kterou jsem zrealizovala na táboře v roce 2008. Po skončení této hry jsem provedla analýzu výsledků činnosti, která se stala výchozím bodem pro tvorbu druhé etapové hry s názvem Harry Potter a relikvie smrti. Charakteristika oddílu Jiskra Obě etapové hry jsem uskutečnila na letních táborech, připravených pro děti z oddílu Jiskra, v němţ působím jako instruktorka. Jedná se o pionýrský oddíl zaměřený na přírodu a turistiku, zaloţený v roce 1986 Jiřím Klajnem. Ten vytrval ve funkci hlavního vedoucího aţ do roku 2007. Zvyky, které zavedl, fungují v téměř nezměněné podobě dodnes. Členové oddílu se pravidelně kaţdý týden scházejí a přibliţně jednou za měsíc se koná i nějaká větší společná akce, např. výprava či přespání v přírodě. K oddílové tradici patří nošení stejnokroje, coţ je zelená košile a šátek, speciální pozdrav a pokřik. V současné době se o fungování oddílu stará hlavní vedoucí, kterým je nově od roku 2007 Pavel Křiţka, hospodář a dva instruktoři. Mezi aktivní členy patří 16 dětí ve věku 8 aţ 13 let, z toho 3 dívky a 13 chlapců. Celoroční činnost vrcholí o letních prázdninách, kdy jezdíme pravidelně na čtrnáctidenní tábor. Náš oddíl nemá svou vlastní základnu, tudíţ kaţdoročně řešíme otázku, kam pojedeme. Preferujeme stanové tábořiště. Pokud se nám určitá základna osvědčí, pronajmeme si ji i v dalším roce. Je u nás nepsaným zvykem přibliţně po třech letech vybrat jinou základnu. Toto uspořádání nám umoţňuje poznávat nová místa v České Republice. Vzhledem k nízkému počtu členů přibíráme na tábory vţdy i několik dětí, které s námi do oddílu nechodí. Snaţíme se mít přibliţně 20 aţ 25 táborníků. Povaţuji za velkou výhodu, ţe většinu dětí, které s námi jezdí, známe. Příprava celé akce je tak pro nás jednodušší, neboť víme, co je baví a zajímá, jaké jsou jejich fyzické schopnosti, apod.
- 31 -
5 VÝSLEDKY A DISKUSE 5.1 TÁBOR Podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, „ zotavovací akcí je organizovaný pobyt 20 a více dětí ve věku do 15 let na dobu delší neţ 4 dny, jehoţ účelem je posílit zdraví dětí a zvýšit jejich tělesnou zdatnost―. K jedné z nejrozšířenějších forem zotavovacích akcí patří tábory. Ty se konají většinou o školních prázdninách. Umoţňují dětem uvolnění od povinností, ţivot v kolektivu, poznávání přírody, aj. Jejich hlavní funkce jsou: rekreační, kompenzační, výchovná a vzdělávací, sociálně komunikativní, preventivní. S těmito úlohami je potřeba počítat i při přípravě tábora.
5.1.1 Rozdělení táborů Tábory můţeme rozdělovat podle mnoha hledisek např. podle ročního období, nebo podle délky trvání. Harmach (2004) uvádí tyto základní druhy a typy: Druhy táborů - stálé tábory – celý pobyt se uskutečňuje na jednom místě - putovní tábory – není zde stabilní táborová základna, účastníci se přesunují po určité trase a táboří na různých místech. Příkladem mohou být tábory cykloturistické - příměstské tábory – denní program bez noclehu - hvězdicové tábory – stálé tábořiště, ze kterého jsou pořádány několikadenní výlety do okolí Typy táborů: - běţné – účastní se ho děti a mládeţ „běţné― populace - integrované – aspoň 20% účastníků jsou děti z rizikových skupin, zdravotně postiţené či z dětských domovů - ozdravné – pouze pro oslabené nebo zdravotně postiţené děti
- 32 -
5.1.2 Příprava tábora Připravit dobrý tábor vyţaduje mnoho času a práce. V našem oddíle postupujeme podle následujícího harmonogramu: Podzim – Zváţíme, zda v následujícím roce uskutečníme tábor, prověříme si finanční situaci oddílu. Kaţdý třetí rok měníme táborovou základnu. Výběr a zajištění nového tábořiště provádíme začátkem podzimu, neboť najít vyhovující místo není jednoduché. Leden – Určíme termín akce a přibliţný počet účastníků. Hospodář sestaví rozpočet. Únor – Příprava dokumentace a přihlášek na tábor. Protoţe na tábor nejezdí všichni členové, doplňujeme počet účastníků i dětmi, které do oddílu nechodí. K tomu je nutná také propagace. Tu uskutečňujeme většinou pomocí plakátů. V únoru také vymyslíme téma táborové hry a rámcový program. Březen – Připravujeme program tábora a etapovou hru. Stanovíme reţim dne a jídelní lístek. Zkontrolujeme materiální vybavení z loňského tábora a promyslíme si, co bude potřeba dokoupit. Rozdáme přihlášky. Vedoucí svolá přípravnou schůzku, na kterou se dostaví všichni táboroví pracovníci, seznámí je s předběţným programem akce a rozdá jim úkoly. Duben – Zajišťujeme dopravu. Vedoucí oznámí tábor příslušným úřadům a institucím. Dohodneme objednávky potravin a odběr potravin v místě konání tábora. Květen – Rozpracujeme program na jednotlivé dny, včetně náhradního programu. Oznámíme konání tábora hygienické stanici. Navštívíme vybrané tábořiště a ujistíme se o připravenosti objektu. Doplníme táborový materiál, sháníme sponzorské dary a dokoupíme odměny pro děti. Vedoucí zkontroluje počet přihlášených dětí a vypracuje seznam účastníků. Pravidelně se konají přípravné schůzky táborových pracovníků. Červen – Táboroví pracovníci si vyřídí posudek od lékaře, ţe jsou způsobilí pro vykonávanou funkci. Dokončíme přípravu etapové hry. Obstaráme pojištění účastníků. Vedoucí si připraví všechny tiskopisy nutné k vedení tábora a doplní táborovou dokumentaci. Proškolí také všechny pracovníky o bezpečnosti, ochraně zdraví a hygieně. Uspořádáme informativní schůzku pro rodiče přihlášených dětí.
- 33 -
Červenec, srpen – Uskutečnění tábora. V jeho průběhu se snaţíme zajistit dětem aktivní a zajímavý program. Dbáme na dodrţování hygienických předpisů a řádné vedení ekonomické dokumentace.
5.1.3 Denní reţim Denní reţim je velmi důleţitou částí kaţdého tábora, neboť umoţňuje účastníkům časovou orientaci. Podle Nejedlého (1992) se jedná o časové rozdělení jednotlivých činností v průběhu kaţdého dne akce. Musí v něm být jasně vymezená doba pro spánek, hygienu i stravování. Na našich táborech se řídíme podle následujícího reţimu: 7:30 budíček, rozcvička, ranní hygiena a úklid stanů 8:30 snídaně 9:00 dopolední program a svačina 12:00 oběd, polední klid 14:00 odpolední program a svačina 18:00 nástup 18:30 večeře 19:00 večerní program 21:30 večerní hygiena 22:00 večerka
5.1.4 Mimořádné situace Dle zkušeností vlastních i z doslechu víme, ţe v průběhu tábora mohou nastat různé mimořádné situace. Organizátoři akce by se jim měli snaţit předcházet, ale pokud přesto nastanou, měli by být připraveni je řešit. Nejedlý (1992) rozděluje nepříznivé okolnosti do tří základních skupin. V první skupině jsou přírodní ţivelné pohromy např. povodeň, poţár nebo vichřice. Jejich řešení je individuální. Pokud nastanou, musí vedoucí zachovat
- 34 -
chladnou hlavu a zajistit bezpečnost dětí. Jako prevence můţe poslouţit nácvik chování při těchto situacích a důkladné propracování evakuačního plánu. Druhou skupinu tvoří úrazy, epidemie či utonutí. Tyto události dopředu nelze předvídat, organizátoři jim však mohou aspoň částečně předcházet dodrţováním hygienických a bezpečnostních předpisů. Situace, které nejsou v první ani druhé skupině, patří do skupiny třetí. Můţe se jednat např. o trestný čin, ať uţ spáchaný úmyslně, nebo z nedbalosti. V tomto případě musí vedoucí zabránit pokračování trestného činu a vše nahlásit na Policii ČR.
5.1.5 Přehled vybraných zákonů a vyhlášek se vztahem k dětským táborům Vedoucí tábora je seznámen s předpisy, které se týkají práce s dětmi a pořádání zotavovacích akcí. 18/1991 Sb. Vyhláška o jiných úkonech v obecném zájmu 83/1990 Sb. Zákon o sdruţování občanů 258/2000 Sb. Zákon o ochraně veřejného zdraví 106/2001 Sb. Vyhláška o hygienických poţadavcích na zotavovací akce pro děti 137/2004 Sb. Vyhláška o hygienických poţadavcích na stravovací sluţby 252/2004 Sb. Vyhláška k pitné vodě 218/2003 Sb. Zákon o odpovědnosti mládeţe za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeţe 200/1990 Sb. Zákon ze dne 17. května 1990 o přestupcích 563/1991 Sb. Zákon ze dne 12. prosince 1991 o účetnictví 177/2001 Zákon o ochraně osobních údajů 289/1995 Sb. Zákon o lesích 114/1992 Sb. Zákon o ochraně přírody a krajiny 3/1993 Sb. Zákon o státních symbolech ČR
- 35 -
352/2001 Sb. Zákon o uţívání státních symbolů 48/1997 Sb. Zákon o veřejném zdravotním pojištění 361/2000 Sb. Zákon o provozu na pozemních komunikacích 1/1993 Sb. Ústava České republiky 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod Úmluva o právech dítěte 262/2006 Sb. Zákoník práce 40/1964 Sb. Občanský zákoník 37/1989 Sb. Zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi 108/2005 Sb. Vyhláška o školských výchovných a ubytovacích zařízeních
- 36 -
5.2 Etapová hra Mise Egypt Etapovou hru s názvem Mise Egypt jsme ověřili v praxi na letním táboře v Bohousové v roce 2007. Přestoţe jsme ji svědomitě a pečlivě připravovali, její realizaci negativně ovlivnily některé mimořádné události, které způsobily, ţe hra nedopadla úplně podle našich představ. I tak mohu naštěstí říci, ţe se dětem ve výsledku líbila. 5.2.1 Popis hry Cílem této celotáborové hry bylo seznámit děti se starodávnou egyptskou kulturou, naučit je zábavnou formou tábornickým dovednostem, spolupráci a soběstačnosti, zlepšit jejich fyzickou zdatnost. Etapová hra Mise Egypt byla určena pro děti mladšího školního věku, ale jsem přesvědčena, ţe s určitými úpravami by zaujala i děti starší. Můţeme ji rozdělit na dvě základní části. První část se odehrává v současnosti. Z dětí se hned po příjezdu stávají vojáci ve výcvikovém táboře, kteří se připravují na tajnou vládní misi (Foto 1, Příloha 7). Jsou rozděleni do 4 skupin, které mezi sebou soupeří. Protoţe se o misi zpočátku nic přesného neví, je výcvik všestranný a náročný. Děti se učí střílet ze vzduchovky, pracovat s buzolou a mapou, apod. Pátého dne je před večerkou vyhlášen poplach. Vedoucí konečně obdrţel přesné informace o tajné misi a můţe dětem sdělit, ţe byla objevena brána času. Tou musí vojáci projít do starodávného Egypta a najít zde důleţité dokumenty, které by vědcům pomohly objasnit, jak se v dávných dobách ţilo. Nočním přechodem do minulosti nastává druhá část celotáborové hry. Děti poznávají, jak se ţilo v Egyptě, a seznámí se s místním písařem, který jim slíbí pomoc při hledání dokumentů. Tu si však hráči musí zaslouţit splněním různých úkolů. Nejdříve mají vyrobit papyrus a za něj dostanou mapu okolí (Příloha 1). Nápisy na mapě jsou však v hieroglyfech (Příloha 2) a ty je potřeba rozluštit (při tvorbě
hieroglyfů
jsme
se
inspirovali
internetovým
zdrojem
http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99epis_egyptsk%C3%BDch_hieroglyf%C5%AF).
Poté
vojáky čekají další činnosti, například vykopávky nebo příprava mumie, za jejichţ splnění získají od písaře indicie, které je dovedou k hledanému místu. Hra vyvrcholí celodenní výpravou a nalezením dokumentů. Poté se vojáci vrátí do současnosti a za splnění mise obdrţí odměnu. Po celou dobu děti vystupují jako vojáci a od toho se také odvíjí bodování. Za splněné etapy získávají body (ţold) nejen pro sebe, ale současně i pro svou druţinu. Tyto body si pak promění za peníze a za ně si mohou na konci tábora nakoupit různé drobnosti v táborové burze. Na závěrečném nástupu je vyhlášen také nejlepší voják a nejlepší druţina.
- 37 -
5.2.2 Plánovaný program tábora 1. den: Zahájení etapové hry Odpoledne:
Příjezd na tábor, vybalení a ubytování do stanů Zahájení hry - začátek vojenského výcviku, rozdělení do druţin Průzkum okolí - poučení o bezpečnosti, kam děti smí, kam ne, apod.
Večer:
Slavnostní táborák – hry pro pobavení
2. den: Vojenský výcvik Dopoledne:
Pořadová – nácvik, stavby z těl
Odpoledne:
Maskování - nácvik a hry Stavba bivaku z přírodních materiálů
Večer:
Vojenská přehlídka v maskáčích – ukázka pořadové
3. den: Vojenský výcvik Dopoledne:
Překáţková dráha - nácvik
Odpoledne:
Práce s mapou a buzolou Překáţková dráha - závod
Večer:
Noční bojová hra
4. den: Vojenský výcvik Dopoledne:
Morseovka – učení, hry
Odpoledne:
Závod v předání morseovky Střelba ze vzduchovky, hod na cíl
Večer:
Hoganův závod (smíšené dvojice se drţí za ruce, běţí pozpátku po určené trase)
- 38 -
5. den: Ukončení výcviku, zahájení mise Egypt Dopoledne i odpoledne: Večer:
Celodenní výprava
Seznámení s cílem mise, noční přechod do Egypta
6. den: Seznámení s písařem Dopoledne:
Povídání o Egyptě, výroba egyptského oblečení (Foto 2, Příloha 7)
Odpoledne:
Výprava za písařem
Večer:
Soutěţe druţstev
7. den: Plnění písařových úkolů Dopoledne:
Zdravověda – základy první pomoci
Odpoledne:
Výroba papyru Nácvik divadla s egyptskou tématikou
Večer:
Divadlo – kaţdá druţina zahraje připravenou scénku pro pobavení písaře
8. den: Získání mapy okolí Dopoledne:
Zdravovědná stezka - procvičení znalostí. Hry: Evoluce, Červení a bílí
Odpoledne:
Stavba egyptských vesniček
Večer:
Předání papyru písaři, za něj obdrţí kaţdá druţina svou mapu okolí Seznámení s egyptskými bohy (písařovo povídání) Noční „ boţská― stezka
9. den: Luštění hieroglyfů Dopoledne:
Turistika (učení turistických a pochodových značek, chování v lese…)
Odpoledne:
Hra na luštění hieroglyfů Výroba táborových triček
Večer:
Baví nás druţiny – kaţdá druţina si připraví hru nebo jiný program pro ostatní - 39 -
10. den: Získání 1. indicie od písaře Dopoledne:
Přírodověda (poznávání květin, stromů…)
Odpoledne:
Přírodovědná stezka Vykopávky – děti mají za úkol vykopat na vymezeném území části rozbité nádoby, tuto nádobu sloţit a vyluštit vzkaz, který je na ní napsaný – tím obdrţí první indicii od písaře (Příloha 3), která jim pomůţe v hledání dokumentů
Večer:
Hra Chcete být milionářem? (otázky s egyptskou tématikou) Stezka odvahy
11. den: Získání 2. indicie od písaře Dopoledne:
Uzly + Uzlovací závod
Odpoledne:
Příprava obřadu Posmrtná cesta – úkoly od písaře (Příloha 4)
Večer:
Obřad Posmrtná cesta – Za splnění úkolu děti obdrţí druhou indicii od písaře (Příloha 5) a pomocí obou indicií vyluští, kde se nachází hledané dokumenty.
12. den: Závěr etapové hry – nalezení dokumentů Dopoledne i odpoledne: Večer:
Celodenní závěrečná výprava, nalezení dokumentů
Návrat do současnosti, vyhlášení výsledků, burza cen
13. den: Zábavný den Dopoledne:
Olympiáda
Odpoledne:
Vyhlášení výsledků olympiády Turnaj v míčových hrách
Večer:
Táborák, volba Miss tábora 2008
14. den: Odjezd Dopoledne:
Balení a úklid tábořiště, odjezd domů, vyplnění ankety - 40 -
5.2.3 Nečekané události, které ovlivnily průběh etapové hry Záplavy Přestoţe nám počasí na táboře v roce 2008 vcelku přálo a po většinu dní bylo slunečno, sedmého dne v noci nás překvapila silná bouřka. Nevhodné umístění táborové základny v údolí pod kopcem způsobilo, ţe dešťová voda stekla přímo do tábořiště. Přibliţně ve dvě hodiny v noci nás probudil poplach, způsobený hlídkou. V té chvíli jiţ byla většina základny pod vodou, která dosahovala deseti, místy aţ dvaceti centimetrů. Snaţili jsme se co nejrychleji přemístit děti spolu s nejnutnějšími věcmi do jídelny, stojící na vyvýšeném místě. Poté jsme také zajišťovali stany a celé tábořiště. Jak rychle se voda objevila, tak rychle také odtekla. Zanechala však za sebou velké nánosy bahna (Foto 3, Příloha 7). Na podlaze v jídelně jsme dětem připravili provizorní noclehárnu. Naštěstí byl dostatek náhradních spacích pytlů i pro ty, kteří je měli promočené. Původní plánovaný program v tomto prostředí nepřipadal v úvahu, proto jsme zvolili náhradní činnost. Instruktoři vyrazili spolu s dětmi na výpravu do nedalekého hradu Litice. Vedoucí spolu s kuchařem, zdravotnicí a technickým pracovníkem zůstali v tábořišti a snaţili se dát jej do pořádku. Mimo jiné nám voda zničila také papyry, které děti den předtím vyráběly a přes noc je nechaly schnout. Vzniklou situaci jsme se rozhodli řešit posunutím programu o jeden den s tím, ţe zábavný den, který měl být v závěru tábora, zcela vynecháme. Po návratu z výpravy jiţ byly stany opět obyvatelné a děti se do nich mohly nastěhovat. Poté nás ještě všechny čekalo prohledávání okolí, neboť proudící voda odnesla některé věci mimo tábořiště do lesa a na louku. Večer jsme připravili táborák, na který přišel i písař. Ten nám vysvětlil, ţe záplavy jsou v Egyptě naprosto běţné a dokonce velmi prospěšné, protoţe s sebou přinášejí úrodné bahno. Děti mu řekly o zničeném papyru a on jim vymyslel náhradní úkol – postavit z přírodnin modely egyptských vesniček. Přestoţe poté ještě několikrát pršelo, tato mimořádná situace se uţ po zbytek tábora naštěstí neopakovala. Vandalové Po celou dobu trvání tábora jsme se potýkali také s partou vandalů. Jednalo se o mladé kluky, kteří několikrát negativně zasáhli do programu tím, ţe zničili námi připravené hry nebo akce pro děti. Hned třetí den tábora nám rozbili překáţkovou dráhu, která se nacházela v lese za táborem. Tento problém jsme ještě vyřešili vcelku bez problémů tím, ţe jsme prohodili program třetího a čtvrtého dne. Do dalšího dne jsme pak stihli překáţkovou dráhu znovu postavit. Podobná situace nastala dále například devátého dne s připravenou zdravovědnou - 41 -
stezkou. Tato stezka byla v podobě otázek rozmístěna po vymezené trase v okolí tábořiště. Úkolem našich dětí bylo co nejrychleji proběhnout stezku a správně odpovědět na otázky. Kdyţ však první děti vyrazily, zanedlouho se vrátily zpátky s tím, ţe otázky někdo sesbíral. Zdravovědu jsme si tedy zopakovali pouze povídáním a ukázkou praktických znalostí přímo v táboře. Nemilé překvapení nás čekalo i jedenáctý den při vykopávkách. Tato etapa byla připravena opět v lese. Kaţdá druţina měla svůj vymezený prostor a v něm byly zakopané části nádoby, na níţ byla napsána první indicie od písaře. Instruktoři připravili tuto činnost jiţ v poledním klidu. Kdyţ jsme tam asi o hodinu později přišli i s dětmi, našli jsme dvě nachystaná místa rozrytá a poničená. Byla odstraněna páska, která vyznačovala, kde se má kopat. Naštěstí vykopávky dvou zbylých druţin zůstaly nepoškozené, takţe jsme na tuto etapu spojily dvě a dvě druţiny dohromady. Zloděj Devátého dne večer přišel do tábora písař, předal dětem mapu a povídal jim o egyptských bozích. Poté měla následovat v noci stezka, kde by děti šly ve druţinách po vymezené trase, na které by byly svíčky a obrázky egyptských bohů s krátkými popisy. Na konci stezky by měla kaţdá skupina za úkol sepsat všechny informace, které si během stezky zapamatovali. Bohuţel při písařově povídání naše zdravotnice zjistila, ţe někdo cizí byl v jejím stanu. Věci v něm byly rozházené, zmizely náplasti a krabička léků na bolest. Nepodařilo se nám objasnit, kdo to mohl udělat. Je moţné, ţe to byla práce místních vandalů, i kdyţ ti spíše věci ničili, neţ kradli. Stan zdravotnice byl jasně vyznačen zdravotnickým kříţem, někdo si ho tedy mohl cíleně vyhlédnout za účelem krádeţe léků. Naštěstí naše zdravotnice měla většinu léků zamčenou ve svém autě. Stan slouţil spíše jako ošetřovna, takţe v něm vlastně ani nebylo moc co ukrást. Tato událost nás vystrašila. Vedoucí zakázal po zbytek tábora všechny noční hry, coţ se týkalo především stezky egyptských bohů a později také tradiční stezky odvahy. Problematické dítě Kaţdý rok přibíráme na tábor i několik dětí, které s námi nechodí do oddílu. Nikdy jsme s tím neměli větší problémy, tyto děti většinou rychle zapadly do kolektivu. Na tábor v roce 2008 s námi však jel osmiletý chlapec, který se později ukázal jako velmi problematický. Kdykoli se mu něco nelíbilo, dostával záchvaty vzdoru, které se projevovaly nejčastěji tím, ţe spadl na zem a absolutně přestal komunikovat. Vypadalo to téměř jako by byl v bezvědomí. Kromě toho si hodně vymýšlel, coţ způsobovalo, ţe ho ostatní děti nechtěly - 42 -
přijmout mezi sebe. Jednou jsme si také všimli, ţe má na noze modřiny a zjistili jsme, ţe si je udělal sám, tím ţe se bodal tuţkou. Problémy s tímto chlapcem také ovlivňovaly celkovou atmosféru tábora a etapovou hru. Kdyţ měl svůj záchvat vzdoru při plnění nějaké etapy, zdrţoval a znevýhodňoval celou druţinu. Naštěstí jsme se postupně naučili i s tímto chlapcem vycházet. Ke konci tábora uţ téměř ţádné záchvaty neměl a zapadl i mezi ostatní děti. Po příjezdu domů jsme zjistili, ţe tento hoch má také problémy ve škole. Kdyţ jsme se však snaţili promluvit si o něm s jeho rodiči, byli jsme příkře odmítnuti s tím, ţe to není naše věc. Nové vedení Tábor v roce 2008 byl pro oddíl Jiskra přelomový. Byla to první akce, na kterou jel jako hlavní vedoucí Pavel Křiţka. Kromě toho s námi jel nový hospodář, kuchař i zdravotnice. Mohu říct, ţe všichni tito lidé se ve svých nových funkcích osvědčili, jejich malé zkušenosti však také zasáhly do průběhu etapové hry. V prvních dnech jsme měli například problémy s kuchyní. Neţ si kuchař zvykl na skutečně polní podmínky, stávalo se, ţe nestíhal připravit oběd nebo večeři včas a jejich výdej musel být posunut na později, coţ mělo za následek zdrţení programu. Také hlavní vedoucí si musel na svou roli teprve zvyknout. Čekalo ho mnoho úkolů a činností, na něţ byl sice připraven teoreticky, ale prakticky zatím ne. Zpočátku měl také problémy s autoritou u dětí, které byly dříve zvyklé poslouchat mnohem staršího a zkušenějšího Jiřího Klajna. Déšť na závěrečné výpravě Závěr je velmi důleţitou částí etapové hry. My jsme jej měli ve formě výpravy se stanovišti. Druţiny na tuto výpravu vyráţely postupně podle dosaţených bodů. Nejlepší druţina tedy šla jako první. Během cesty děti plnily různé úkoly na stanovištích, které měly prověřit, co se na táboře naučily. Bohuţel celkový dojem z výpravy pokazilo špatné počasí. Brzy po tom, co jsme vyrazili, se spustil vytrvalý déšť. Kvůli tomu jsme omezili počet stanovišť a zkrátili trasu. Celkovou atmosféru kazil spěch, s nímţ jsme se snaţili vše co nejrychleji zvládnout a vrátit se do tábora.
- 43 -
5.2.4 Výsledky ankety k táboru Mise Egypt Na tábor v roce 2008 s námi jelo 21 dětí, z toho 7 dívek a 14 chlapců. Abychom zjistili, jak byly děti spokojeny s táborem v Bohousové a etapovou hrou Mise Egypt, připravili jsme krátkou anketu (Příloha 6), kterou jsme jim dali k vyplnění při odjezdu z akce:
1) Líbilo se ti na letošním táboře? Obrázek 1. Celková spokojenost dětí s táborem v Bohousové
Touto otázkou jsme se snaţili zjistit celkový dojem dětí z tábora v Bohousové. Vzhledem k některým mimořádným událostem, které negativně zasáhly do programu, jsme očekávali, ţe se v hodnocení objeví převáţně odpovědi spíše ano a spíše ne. Proto nás překvapilo, ţe jak chlapci, tak také dívky většinou odpovídali, ţe se jim tábor rozhodně líbil.
2) Co se ti na táboře nejvíc líbilo? (výprava, rozcvičky, ubytování, počasí, stezky, …) Děti měly samy upřesnit, co se jim na táboře nejvíc líbilo. Jejich odpovědi byly vskutku rozmanité. Mezi nejčastěji jmenované věci u chlapců patřila: celotáborová hra, noční přechod do Egypta, překáţková dráha, stezky a střelba ze vzduchovky. Šest ze čtrnácti chlapců také uvedlo, ţe jejich největším záţitkem byly záplavy. Tuto pro nás nečekanou skutečnost si vysvětlujeme tím, ţe pro děti, především pro chlapce, byla povodeň záţitkem plným dobrodruţství, kterým se později mohli pochlubit před rodiči a známými. Důleţité jistě bylo i to, ţe při této mimořádné události nebyl nikdo zraněn a ani nebyly poškozeny osobní věci dětí. V odpovědích děvčat nejčastěji figurovala, stejně jako u chlapců, celotáborová hra a - 44 -
noční přechod do Egypta, dále se jim také líbila stavba egyptských vesniček a výroba táborových triček.
3) Co se ti na táboře vůbec nelíbilo? (výprava, rozcvičky, ubytování, počasí, stezky, …) Z této odpovědi jsme se chtěli poučit, abychom příště neopakovali věci, které děti nemají rády. Děti nás ale mile překvapily. Většina chlapců odpověděla, ţe se jim líbilo všechno. Pouze tři hoši uvedli, ţe neměli rádi rozcvičky, dva se shodli na tom, ţe nám nevyšlo počasí a dva si stěţovali, ţe jim na tomto táboře chyběla stezka odvahy. U dívek byly odpovědi kritičtější. Třem děvčatům nevyhovovalo ubytování, dále zmiňovaly také rozcvičky. Pro čtyři dívky byla nepříjemným záţitkem noční povodeň. Počasí ovlivnit nemůţeme, ale ubytování na základně v Bohousové nevyhovovalo zcela ani našim poţadavkům, proto jsme se rozhodli pro další tábor vyhledat jinou základnu. Také v případě rozcviček jsme se při přípravě další akce snaţili vymyslet zábavnější varianty této činnosti.
4) Byl jsi spokojený s bydlením ve stanu? V táborové základně v Bohousové jsme byli ubytovaní ve stanech s dřevěnou podsadou. Děti bydlely po dvojicích, které si samy zvolily. Jedinou podmínkou bylo dodrţení odděleného ubytování dívek a chlapců. Vedoucí pracovníci měli stany v bezprostřední blízkosti dětí. Obrázek 2. Hodnocení ubytování v Bohousové
- 45 -
Z grafů je patrný rozdíl mezi názory chlapců a dívek. Zatímco hoši byli s bydlením ve stanech spokojeni, děvčata tak nadšená nebyla. Čtyři z nich uvedly, ţe byly spíše spokojené a tři, ţe spíše ne. Jedním z důvodů proč dívkám stany moc nevyhovovaly, byl všudypřítomný hmyz, kterého se děvčata bála. V souvislosti se spaním ve stanech jsme řešili i to, ţe některým dětem byla v noci zima. Mnozí dostali od rodičů s sebou naprosto nevhodné a nedostatečné spací pytle, přestoţe jsme rodiče dost dlouho před akcí upozornili na to, ţe v lese u řeky bývá přes noc chladno. Z této situace jsme se poučili a na další tábor jsme s sebou vezli dostatek dek a náhradních spacích pytlů.
5) Byl jsi spokojený se stravováním na táboře? Na našich táborech je strava během dne rozdělena do pěti porcí: snídaně, přesnídávka, oběd, svačina a večeře. Snaţíme se, aby byla vyváţená, energeticky vydatná, pestrá a aby jí děti měly dostatek. Obrázek 3. Vyjádření spokojenosti se stravováním na táboře
Grafy ukazují, ţe stravování na táboře účastníkům převáţně vyhovovalo. Pouze tři chlapci a jedna dívka napsali, ţe spíše spokojeni nebyli. Příčinou mohla být nezkušenost nového kuchaře, který zvláště ze začátku tábora nezvládal připravit hlavní jídla včas.
- 46 -
6) Vyhovovalo ti umývání se v řece? Obrázek 4. Hodnocení spokojenosti dětí s umýváním v řece
Hygiena byla na táboře řešena nejčastěji právě koupáním v řece, která se nacházela v blízkosti tábořiště. Minimálně jednou za čtyři dny jsme také dětem ohřáli teplou vodu do lavorů, aby se mohli umýt důkladněji. Touto otázkou jsme chtěli zjistit, jestli jim toto uspořádání vyhovovalo. Jejich odpovědi nás mile překvapily. Jak chlapci, tak také dívky uvedli, ţe byli spokojeni.
7) Bavila tě celotáborová hra? Obrázek 5. Vyjádření spokojenosti dětí s etapovou hrou
Přestoţe etapová hra neproběhla úplně podle našich představ a podle původního plánu, chlapci i děvčata ji hodnotili pozitivně a uváděli, ţe se jim hra líbila.
- 47 -
8) Naučil ses na táboře něco nového? Pokud ano, napiš co. Jedním z našich cílů je naučit děti na táboře zábavnou formou novým poznatkům o přírodě a turistických dovednostech. Úroveň znalostí, které se děti naučily, většinou posuzujeme při stezkách, závodech nebo různých soutěţích. Na táboře v Bohousové jsme se také snaţili seznámit děti s ţivotem ve starém Egyptě. Obrázek 6. Hodnocení získání nových poznatků a dovedností
Dívky i chlapci u této otázky převáţně odpověděli, ţe se na táboře naučili něčemu novému. Své odpovědi měli dále upřesnit a napsat, co se naučili. V tomto bodě se odpovědi značně různily, některé věci se však objevovaly vícekrát. Děti nejčastěji uváděly, ţe se naučily něco o Egyptě, uzlování, morseovku, turistické značky a také něco o přírodě. Pouze dvě děti se shodly, ţe se naučily i základy první pomoci. Toto nízké číslo nás přimělo zváţit způsob, jakým jsme děti se zdravovědou a první pomocí seznamovali. Pro příští rok jsme se snaţili vymyslet a připravit zábavnější a praktičtější variantu učení a do celé akce jsme zapojili i naši zdravotnici, která děti zaujala líčením příkladů z praxe apod.
- 48 -
9) Oboduj, jak se ti líbily tyto činnosti: vojenský výcvik, noční přechod do Egypta, výroba egyptského oblečení, stavba egyptských vesniček, vykopávky, obřad posmrtná cesta, závěrečná výprava. Obrázek 7. Hodnocení obliby vybraných částí etapové hry u dětí
V této otázce měly děti přidělit jeden aţ čtyři body vybraným činnostem, přičemţ čtyři body znamenaly, ţe se jim daná aktivita velmi líbila. Z grafů je patrné, ţe námi zvolené části etapové hry dostaly od dětí přibliţně stejný počet bodů. U chlapců se nejlépe umístil vojenský výcvik, dívkám se nejvíc líbil noční přechod do Egypta a stavba egyptských vesniček. Nejméně bodů získala jak u dívek, tak u chlapců závěrečná výprava. Kdyţ jsme dětem dávali tuto anketu, předpokládali jsme, ţe u dívek dostane výrazně špatné hodnocení vojenský výcvik a u chlapců výroba egyptského oblečení. V obou případech jsme se mýlili. Zjistili jsme, ţe i dívky si rády hrají na vojáky s tajnou misí a ţe chlapcům vůbec nevadí vyrábět oblečení. Z výsledků této otázky jsme vycházeli i při přípravě programu následujícího tábora. Aktivity, které se dětem nejvíce líbily, jsme přepracovali a ve změněné podobě je zařadili do programu tábora v roce 2009. Lépe jsme také připravili závěrečnou výpravu, především její variantu pro nepříznivé počasí.
- 49 -
5.3 Příprava tábora v roce 2009 Přípravu tábora na rok 2009 jsme zahájili jiţ koncem prázdnin předchozího roku. Nejprve jsme zhodnotili tábor s názvem Mise Egypt. Názory dětí jsme zjistili pomocí ankety, kterou jsme jim dali v závěru akce. Z této ankety a z našich postřehů vyplynulo, ţe se tábor vydařil, avšak do dalšího roku bylo nutné některé věci změnit. Především jsme se shodli na nutnosti najít novou táborovou základnu. Také s vymýšlením etapové hry jsme se rozhodli začít dříve a lépe připravit variantu pro nepříznivé počasí. Jinak jsme postupovali přibliţně podle harmonogramu příprav (viz. Příprava tábora). 5.3.1 Hledání a výběr tábořiště Táborová základna v Bohousové nám nevyhovovala z několika důvodů. Především se nám nelíbilo její umístění a nebezpečí záplav. Dále jsme v ní postrádali prostory pro sušení mokrých věcí a dostatečně vybavenou kuchyň. Proto jsme se rozhodli najít si nové tábořiště. Naším poţadavkem bylo nalézt stanovou základnu v blízkosti lesa. Po zkušenostech z loňského roku jsme hledali tábořiště, ve kterém by nehrozily záplavy a v němţ by se nacházely všechny potřebné táborové stavby, tj. stany s podsadou, kuchyň, jídelna, sklad potravin, sklad nářadí, ošetřovna, izolační stan, umývárny, latríny a prostory na sušení prádla. Při hledání jsme se řídili vlastními zkušenostmi a také doporučeními Rudého a Kačera (2007), kteří uvádějí, ţe táborová základna by měla splňovat tyto podmínky: 1. Tábořiště by se mělo nacházet na rovné travnaté louce, chráněné lesem z návětrné strany. 2. Louka by neměla být mokrá a během dešťů neúměrně podmáčená. 3. V blízkosti základny by měl protékat potok nebo říčka. 4. Tábořiště by mělo leţet dostatečně vysoko nad potokem a ten by se neměl vylévat z břehů. 5. Je nutné rozhodnout o zdroji pitné vody a zajistit rozbor kvality pitné vody. 6. K základně by měla vést dobrá přístupová cesta, po níţ bez potíţí projede osobní automobil. 7. Důleţité je i dobré a blízké spojení s nějakou obcí, která má obchod a nejlépe i poštu. 8. V tábořišti musí být zajištěn způsob skladování, třídění a odstraňování odpadů.
- 50 -
Základnu, která vyhovovala našim poţadavkům, jsme nalezli v Hoštejně v okrese Šumperk. Toto tábořiště se nám líbilo díky své poloze a bylo také mnohem lépe vybavené. Především jsme ocenili dřevěný srub, který slouţil k sušení prádla, ale také jako prostor pro hry v případě deštivého počasí. 5.3.2 Příprava programu a celotáborové hry S přípravou etapové hry jsme začali koncem ledna 2009. Nejdříve bylo nutné vymyslet celkový námět. Původně jsme měli v úmyslu pokračovat v tématu poznávání starodávných civilizací. Tak jako jsme se na loňském táboře seznamovali s kulturou starého Egypta, chtěli jsme nyní přijít opět s historickým námětem. Padaly návrhy jako Olympijské hry v antickém Řecku, Za pokladem starých Mayů, apod. Naše nápady však vzaly za své ve chvíli, kdy nás děti na oddílové schůzce poţádaly, zda bychom nemohli letos připravit na tábor hru s námětem Harry Potter. Na Vánoce mnozí z nich dostali poslední díl této série, mluvilo se také o tom, ţe o prázdninách bude premiéra filmu Harry Potter a princ dvojí krve. Tato takzvaná pottermanie zasáhla i členy našeho oddílu. Po krátké poradě jsme se rozhodli dětem vyhovět, neboť jsme si uvědomili, ţe toto atraktivní téma v sobě skrývá mnoho moţností jak děti něčemu novému naučit a zároveň je pobavit. Jakmile jsme měli vybraný námět, mohli jsme s ním dále pracovat. Promysleli jsme dramaturgii, organizaci účastníků, celkový příběh i způsob hodnocení. Po záţitcích z loňského tábora jsme si dali více záleţet na přípravě náhradního programu pro případ deštivého počasí. Poté jsme podrobně rozpracovali celý program. Na začátek tábora jsme tentokrát neopomněli zařadit nácvik poplachu a chování v krizové situaci. 5.3.3 Společná akce před odjezdem na tábor V roce 2009 se nám na tábor přihlásilo 7 dětí, které nebyly členy oddílu. Vzhledem k loňským zkušenostem s problematickým chováním jednoho chlapce, jsme se rozhodli uspořádat před táborem seznamovací akci. Připravili jsme celodenní výpravu do lesa s různými úkoly a hrami, které se zúčastnily všechny děti nechodící do oddílu a také většina našich členů. Tato výprava měla slouţit nejen k tomu, aby se děti seznámily, ale měla nám také umoţnit odhadnout schopnosti a částečně i povahu nováčků.
- 51 -
5.4 Etapová hra Harry Potter a relikvie smrti Etapovou hru s názvem Harry Potter a relikvie smrti jsme realizovali na letním táboře v Hoštejně v roce 2009. Akce se účastnilo 23 dětí, z toho 16 oddílových členů a sedm nových dětí. Tábor organizoval opět hlavní vedoucí Pavel Křiţka. Také role ostatních táborových pracovníků zůstaly obsazeny stejnými lidmi. 5.4.1 Námět hry Na přání dětí z oddílu jsme na tábor v roce 2009 připravili etapovou hru inspirovanou známou kniţní sérií o Harry Potterovi. Tato sedmidílná sága britské autorky J. K. Rowlingové vypráví příběhy mladého čaroděje, odehrávající se většinou ve škole čar a kouzel Bradavice. V této škole jsou studenti rozděleni do čtyř kolejí, které mezi sebou kaţdoročně soupeří o školní pohár. Během školního roku se Harry Potter učí čarovat, hraje famfrpál a kromě toho bojuje proti návratu Lorda Voldemorta, coţ je zlý kouzelník a vrah Harryho rodičů. 5.4.2 Popis hry Při tvorbě etapové hry jsme se snaţili vycházet z kniţní předlohy a inspirovat se kouzelným světem Harryho Pottera. Celotáborovou hru jsme nazvali Harry Potter a relikvie smrti, podle sedmého dílu celé série, který nám poskytl inspiraci k hledání relikvií. Jinak jsme ale vycházeli i z ostatních dílů. Hru jsme zahájili v podstatě jiţ před táborem, kdyţ kaţdý účastník akce obdrţel dopis z Bradavic (Příloha 8), kterým byl pozván ke studiu na škole čar a kouzel. Samotný tábor představoval bradavickou školu. Instruktoři se stali profesorským sborem, hlavní vedoucí ředitelem Brumbálem a zdravotnice madame Pomfreyovou. Děti byly rozděleny do čtyř kolejí, které mezi sebou soutěţí o školní pohár. Z toho také vychází bodování v této etapové hře. Studentům jsou přidělovány body za splnění různých úkolů, umístění v soutěţích apod. Stejně jako v loňském roce jsme i nyní zvolili způsob hodnocení, kdy se body počítají druţinám a zároveň i jednotlivcům. Soutěţí se tedy o nejlepší kolej, která získá školní pohár a současně je na konci tábora vyhodnocen i nejlepší student. Body se v závěru promění za táborové peníze, za které si děti budou moci nakoupit různé drobnosti v táborové burze. Program jednotlivých dnů vychází z toho, ţe se etapová hra odehrává jakoby ve škole. Dopoledne se tedy děti většinou zábavnou formou něco učí. Kromě tradičních tábornických disciplín jsme letos přidali i kouzelné předměty jako lektvary, bylinkářství, dějiny čar a kouzel, kouzelní tvorové a slavní čarodějové. Odpoledne jsme se většinou věnovali různým - 52 -
hrám, soutěţím atd. Kaţdý třetí den vycházely také známé kouzelnické noviny Denní věštec. Při jejich tvorbě jsme vycházeli z příběhu etapové hry. U doplňujících článků, slouţících především
k pobavení
jsme
se
inspirovali
na
internetové
stránce
http://www.pharry.estranky.cz/stranka/co-by-___-nikdy-nerekl-___. Kromě soutěţe o školní pohár se v naší etapové hře objevila i další zápletka v podobě boje proti zlému kouzelníkovi. Tento mocný čaroděj ukradne z Bradavic kámen mudrců, aby se stal nesmrtelným. Úkolem dětí je zastavit jej a získat kámen zpět. Při tvorbě celotáborvé hry Harry Potter bylo naším cílem seznámit děti s přírodou a tábornickými dovednostmi, rozvíjet mezi nimi přátelství, zodpovědnost i schopnost spolupráce a zlepšit jejich fyzickou kondici. Plnění těchto cílů nám usnadnil námět etapové hry, díky němuţ se náš tábor změnil na školu čar a kouzel.
5.4.3 Podrobný program etapové hry Harry Potter a relikvie smrti 1. táborový den – zahájení etapové hry Plánovaný program Odpoledne:
Příjezd na tábor Zahájení hry – uvítání ředitelem Brumbálem, zařazení do druţin Vybalení a ubytování, průzkum okolí po druţinách
Večer:
Slavnostní táborák – povídání o Bradavicích, hry
Realizace Děti v doprovodu tří instruktorů a hospodáře dojedou vlakem do Hoštejna. Nyní je čeká asi 2km dlouhá cesta lesem k tábořišti. Hlavní vedoucí, zdravotnice a kuchař přijeli na základnu jiţ dříve osobním automobilem a měli tak čas připravit vše na zahájení etapové hry. Ve chvíli, kdy děti dorazí do tábořiště, uvítá je u brány ředitel Brumbál s madame Pomfreyovou. Zatímco povídá o tom, jak to ve zdejší škole čar a kouzel chodí, instruktoři s hospodářem mají krátký čas na to, aby se také převlékli, a vzápětí jiţ nastoupí před děti jako profesorský sbor. Brumbál dětem vysvětlí, ţe pomocí čarovného klobouku budou rozděleni do 4 kolejí – Nebelvír, Mrzimor, Havraspár a Zmijozel. Ke kaţdé koleji patří jeden ze 4 profesorů jako vedoucí. Nyní jiţ můţe přijít na řadu slavnostní zařazení do kolejí. Děti stojí - 53 -
v řadě. Brumbál čte postupně jejich jména. Vyvolaný hráč si sedne na ţidli a nasadí si čarovný klobouk (Foto 1, Příloha 17). Ten mu řekne, ke které koleji bude patřit. Někdy se klobouk omezí pouze na vyřknutí názvu, jindy se rozpovídá i o vlastnostech daného dítěte a odůvodňuje svůj výběr koleje. Hlas kouzelného klobouku je nahraný na kazetě. Kuchař, schovaný v jednom ze stanů obsluhuje magnetofon a vţdy, kdyţ si někdo z dětí nasadí klobouk, pustí danou část. Hráči chodí podle předem stanoveného seznamu. Jakmile jsou děti rozděleny do druţin, dostanou čas na to, aby se vybalily a ubytovaly do stanů. Poté je čeká průzkum okolí. V tento den se na táborové nástěnce také objeví první Denní věštec. Na večer byl připraven slavnostní zahajovací táborák, při kterém se děti dozvěděly bliţší informace k etapové hře. Ředitel Brumbál jim pověděl o historii Bradavic, vysvětlil i systém bodování ve hře a také bezpečnost např. to ţe děti samy nesmí do zapovězeného lesa. Poté se hrály tradiční seznamovací hry.
2. táborový den – zahájení výuky v Bradavicích Plánovaný program Dopoledne:
Výuka – dějiny čar a kouzel, orientace s mapou a buzolou
Odpoledne:
Výroba druţinových vlajek, nácvik poplachu, hry důvěry Nácvik Famfrpálu
Večer:
Soutěţ - Jak dobře znáš svět Harryho Pottera
Realizace Tímto dnem byla zahájena výuka ve škole čar a kouzel. Dopoledne si kaţdá druţina našla příjemné místo v okolí tábořiště a zde se děti pod vedením svých profesorů zábavnou formou učily. Nejdříve profesoři vyprávěli svým studentům o historii čarodějnictví, o výskytu magie jiţ ve starodávném Egyptě, o druidech, částečně i o čarodějnických procesech. Informace z tohoto předmětu byly částečně zaloţeny na skutečných historických faktech, částečně vycházely z knih o Harry Potterovi. Ve čtvrtém díle pouţíval Harry při průchodu bludištěm kouzlo ukaž mi cestu. Profesoři dětem řeknou, ţe na základě tohoto kouzla byla vyrobena buzola a následuje druhý předmět – orientace s buzolou, v němţ se hráči seznámí s tím, co to buzola je a naučí se ji prakticky pouţívat. - 54 -
Odpoledne dostala kaţdá druţina za úkol vymyslet a vyrobit pro svou kolej vlajku. Na tento úkol měly děti hodinu a půl. Ukázalo se, ţe tento časový interval byl dostatečný. Studenti během něj navrhli námět na vlajku a stihli jej i překreslit na bílou látku, kterou obdrţeli od svých profesorů. Poté přišel na řadu nácvik poplachu. Tuto činnost jsme do programu zařadili po zkušenostech s loňskou záplavou. Vzhledem ke hře Harry Potter jsme nácvik poplachu motivovali tím, ţe v kouzelném světě se pohybují i zlí černokněţníci, nebezpeční draci apod. a proto je nutné připravit si chování v nečekaných situacích. Následně přišly na řadu hry důvěry a po nich známý čarodějnický sport – Famfrpál. Hráči se dnes pouze seznámili s pravidly a zkusili si jej zahrát. Večer jsme zjišťovali, jak dobře znají děti svět Harryho Pottera. Jednotlivé koleje soupeřily proti sobě. Studenti nejdříve vyplnili test s otázkami (Příloha 9), poté soutěţili, kdo si vzpomene na více kouzel, jmen profesorů, předmětů, aj. ze světa Harryho Pottera. Nakonec jsme se pobavili při pantomimě, kdy si děti losovaly různé postavy z knih J. K. Rowlingové a měly je pantomimicky předvádět. Ostatní hádali, o koho se jedná. Famfrpál Famfrpál hrají vţdy dvě druţiny proti sobě. Hřiště je rozděleno na dvě poloviny a na kaţdé straně jsou branky, tak jako u fotbalu. Kaţdé druţstvo si stanoví jednoho brankáře, jednoho odráţeče a jednoho chytače zlatonky. Zbytek členů tvoří samotné hráče. Ve hře jsou 3 míče: camrál (fotbalový míč, do kterého hráči kopou), potlouk (míč, kterým odráţeči vybíjí) a zlatonka (určená pouze pro chytače). Základem našeho famfrpálu se stal fotbal. Hráči se snaţí přihrávkami dokopat camrál do soupeřovy branky. Za vstřelený gól dostanou 10 bodů. Útok na branky znepříjemňují dva odráţeči. Jejich úkolem je vybíjet protihráče potloukem. Pokud se jim podaří někoho zasáhnout, tento hráč musí odejít z hřiště a udělat 20 dřepů. Poté se vrací do hry. Odráţeči mohou pouţívat pouze potlouky, nesmí hrát s camrálem. Po uplynutí předem stanovené časové lhůty do hřiště vstupuje instruktor, nesoucí zlatonku. Nyní je řada na chytačích, kteří pobíhajícího instruktora musí chytit. Ten, kterému se to podaří dříve, získá zlatonku a pro svou kolej 50 bodů. Chycením zlatonky končí celé utkání.
- 55 -
3. táborový den – Pobertův plánek Plánovaný program Dopoledne:
Výuka – kouzelní tvorové, šifry
Odpoledne:
Závod s buzolou Pobertův plánek - stavba makety Bradavic z přírodních materiálů
Večer:
Miss haxny (volí se nejhezčí nohy tábora – součástí je promenáda, volná disciplína apod.)
Realizace Dopoledne se děti učily šifrovat a poté přišla na řadu hodina kouzelných tvorů (Příloha 10). Předlohou pro tento předmět se stala kniha Fantastická zvířata a kde je najít od Scamandera (2002). Odpoledne čekal studenty buzolák. V okolí tábořiště jsme umístili lístky. Na kaţdé cedulce byla část zprávy a také azimut, tj. úhel, pod kterým měli hráči hledat následující cedulku. Kaţdý dostal busolu, deník a tuţku. Systém byl jednoduchý. Děti chodily od jednoho lístku ke druhému. Následující lístek hledaly vţdy pomocí buzoly. Kromě toho si do sešitu opisovaly také části zprávy. Výsledkem bylo sestavení zprávy, která dětem zadávala další úkol a to vytvoření tzv. Pobertova plánku, coţ byl plánek Bradavic, který Harry Potter často vyuţíval. Aby to ale děti měly sloţitější, jejich úkolem bylo nejen nakreslit plánek, ale podle něj také postavit maketu tábořiště z přírodních materiálů. Jednalo se o práci pro celé druţiny. Kaţdá kolej si nejdříve našla vhodné místo v okolí základny, poté si načrtli plánek tábořiště a nakonec podle něj postavili zmenšeninu tábora (Foto 2, Příloha 17). Na závěr jsme si všichni společně prohlédli vytvořené makety a nakreslené plánky a vyhodnotili jsme ty nejlepší. Tato činnost děti velmi zaujala a protáhla se částečně aţ do večerního programu. Volbu Miss haxny jsme tedy museli odloţit. Místo ní jsme si ve zbylém čase zahráli několik krátkých her.
- 56 -
4. táborový den – zpráva o útěku zlého kouzelníka Plánovaný program Dopoledne:
Výuka – turistika, astronomie
Odpoledne:
Pohybové hry, zpráva v Denním věštci, výroba pastí
Večer:
Bludiště
Realizace Tak jako předchozí dny i dnes se děti učily něčemu novému. Tentokrát se jednalo o poznatky z turistiky – turistické i pochodové značky, stavba stanu, práce s mapou, a kromě toho i z astronomie – neznámější souhvězdí, orientace podle hvězd. Po poledním klidu následovaly různé pohybové hry a právě během této činnosti se na nástěnce objevil nový Denní věštec. Vzhledem k závaţnosti zpráv si ředitel Brumbál svolal děti i profesory a přečetl jim, co se stalo (Příloha 11). Z kouzelnického vězení uprchl zlý čaroděj Rabastan Berzerker, který se jiţ v minulosti pokoušel vloupat do Bradavic. Ředitel děti ujistil, ţe školu zabezpečí tak, aby jim nehrozilo ţádné nebezpečí. Poţádal je ale také o pomoc při zajišťování Bradavic. Úkolem kaţdé druţiny bylo vytvořit v okolí tábořiště důmyslnou past, která by nás upozornila na příchod zlého kouzelníka. Vytvořené pasti jsme poté společně obešli a vyhodnotili nejzajímavější. Kdyţ jsme takto ochránili tábořiště, mohli jsme se opět věnovat hrám. Inspirovali jsme se čtvrtým dílem Harryho Pottera, v němţ musel mladý kouzelník projít bludištěm. Naše bludiště připravil jeden z instruktorů. Byla to čtvercová síť z lana, přibliţně 10 krát 10 čtverců. Pro kaţdou druţinu měl organizátor nakreslenou mapu bludiště, tj. na papír překreslená čtvercová síť a do ní vyznačená cesta bludištěm. Tuto cestu měla kaţdá kolej jinou. Skupiny přicházely na řadu postupně. Druţina, která zrovna hrála, vţdy vyslala jednoho svého člena do bludiště. Ten si stoupl na políčko start a z něj vkročil do libovolného sousedního čtverce. Nyní bylo na vedoucím instruktorovi, aby řekl, zda byl jeho krok správný a můţe pokračovat dál, nebo jestli vstoupil mimo vyznačenou cestu a musí končit. Druţina si musí dobře pamatovat správná pole. Jakmile první hráč skončí, nastupuje druhý z téţe skupiny. Projde správná pole a tam, kde předchozí soutěţící končil, pokračuje dál a rozhoduje se, kudy půjde. Druţina si nesmí správné pole zapisovat nebo kreslit, musí si je pamatovat. Podle velikosti bludiště se hráči většinou několikrát vystřídají, neţ najdou cestu k cíli. Přitom se jim měří čas. Nakonec se vyhodnotí, která druţina dokázala najít správnou cestu nejrychleji. - 57 -
5. táborový den – krádeţ kamene mudrců Plánovaný program Dopoledne:
Výuka – slavní kouzelníci, turistická stezka
Odpoledne:
Výroba létajících koberců, famfrpál utkání
Večer:
Krádeţ kamene mudrců, luštění šifry Noční cesta za čarodějkou
Realizace Dopoledne se děti učily o slavných kouzelnících a vyzkoušely si své znalosti o turistice na stezce. Při ní běţely určenou trasu a odpovídaly na otázky. Hodnotila se rychlost a správnost. Odpoledne jsme si povídali o tom, ţe čarodějky u nás létají na koštěti, ale v jiných zemích se pouţívají třeba létající koberce. Děti se rozdělily do druţin a kaţdá druţina měla za úkol vytvořit si provizorní tkalcovský stav a malý koberec z přírodních materiálů. Poté následovalo utkání ve famfrpálu. Kdyţ byly děti v jídelně a večeřely, strhli profesoři poplach. Tvrdili, ţe se k nám vloupal cizí kouzelník, něco ukradl a omráčil profesora, který se jej snaţil zastavit. Jediné, co po zloději zůstalo, byl útrţek (Příloha 12) se zašifrovanou zprávou. Zatímco se madame Pomfreyová snaţila vyléčit omráčeného profesora, děti dostaly za úkol vyluštit, co je na nalezeném papíře napsané. Rozdělily se na jednotlivé koleje a pustily se do toho. Netrvalo dlouho a první druţina dokázala útrţek přečíst. Psalo se v něm o kameni mudrců, jeho účincích a pouţití. Nyní jiţ bylo jasné, co nám zlý kouzelník ukradl. Brumbál šel zkontrolovat skrýš a potvrdil, ţe kámen mudrců skutečně zmizel. Mezitím se probral z bezvědomí napadený profesor a mohl vypovědět, ţe naším zlodějem byl uprchlý Rabastan Berzerker. Slova se ujal ředitel Brumbál. Vysvětlil dětem, ţe kámen mudrců je mocný předmět, který slouţí k přípravě lektvaru nesmrtelnosti. Je tedy pravděpodobné, ţe zlý kouzelník o něj usiloval právě proto, aby se mohl stát nesmrtelným. Příprava lektvaru z kamene trvá přibliţně deset dní. Do té doby musíme přijít na to, jak Rabastana porazit, protoţe pak uţ to nebude moţné a z něj se stane nejsilnější čaroděj. Brumbál dětem navrhl, ţe bychom všichni společně mohli navštívit jeho známou, která vţdycky umí poradit. Tato čarodějka ţije sama v lese a většinou ví o všem, co se v kouzelném světě děje. Potkat ji můţeme ale jen v noci. S dětmi jsme se tedy dohodli, ţe jakmile se setmí, zkusíme ji vyhledat. Mezitím jsme si zahráli - 58 -
několik her. Kolem desáté hodiny, kdyţ uţ byla v lese dostatečná tma, jsme se vypravili za čarodějkou. Kromě dětí šli na tuto výpravu všichni vedoucí pracovníci tábora. Po nějaké chvíli jsme zahlédli mezi stromy světýlko. Kdyţ jsme přišli blíţ, viděli jsme, ţe u malého ohýnku sedí podivná postava (Foto 3, Příloha 17). V této chvíli byly děti naprosto zmatené. Všichni účastníci tábora byli s nimi. Kdo to tedy sedí u ohýnku? Této role se ve skutečnosti ujal jeden z našich bývalých instruktorů. Souhlasil s tím, ţe tajně přijede na tábor a zahraje pro nás záhadné postavy z etapové hry. Čarodějnice děti skřehotavým hlasem varovala, ţe Rabastan Berzerker je velmi mocný kouzelník a pokud si připraví lektvar nesmrtelnosti, nikdo uţ ho nedokáţe zastavit. Poté jim poradila, ţe pokud ho skutečně chtějí porazit, nebude jim stačit jen odvaha, ale potřebují na pomoc i silnou magii. Takovou, jaká se skrývá v relikviích smrti. Víc čarodějka nechtěla prozradit, takţe jsme se vrátili zpátky do tábora a děti šly spát.
6. táborový den – Bajky barda Beedleho Dopoledne:
Výuka – bylinkářství
Odpoledne:
Maskování, Výroba košťat a závody na nich
Večer:
Táborák – čtení povídky o relikviích smrti
Realizace Ráno jsme si s dětmi popovídali o tom, co nám včera radila čarodějka z lesa. Zmínila se o relikviích smrti, ale co to je a kde je máme hledat? Jeden z profesorů si vzpomněl, ţe v čarodějnické knize bajek (Rowlingová, 2008) četl povídku o nějakých relikviích, rozhodl se tedy, ţe se vypraví do kouzelnické knihovny a přinese nám tuto knihu, abychom si ji všichni mohli přečíst. My ostatní jsme se mezitím věnovali naplánovanému programu. Dopoledne se děti učily o bylinkách. Naše „Bylinkářství― (Příloha 13) obsahuje stručný přehled k tomuto předmětu, inspirovaný internetovým zdrojem http://botanika.wendys.cz/cherbar/text.php?1. Vydali jsme se i na krátkou vycházku do okolí tábora a poznávali jsme místní rostliny. Po obědě a poledním klidu jsme se vrátili do lesa. Nejlepší kouzelníci se umí stát neviditelnými. To však není nic snadného. Začíná se většinou tím, ţe se čaroděj učí dobře skrýt a zamaskovat. A to byl také úkol pro naše druţiny. Nejdříve hráči hledali na určeném území zamaskované instruktory, poté se role obrátily a skrývaly se děti. Při zpáteční cestě do - 59 -
tábořiště si druţiny nasbíraly různé větvičky a na základně se pustily do výroby košťat. Tuto činnost jsme však museli předčasně ukončit, neboť se přihnala bouřka. Schovali jsme se tedy do jídelny, kde jsme zpívali písničky a hráli hry. Po večeři se také konečně vrátil profesor z knihovny, přinesl s sebou Bajky barda Beedleho a z nich přečetl dětem povídku o relikviích smrti (Příloha 14). Zjistili jsme, ţe se jedná o tři mocné předměty, které dala smrt bratrům Peverellovým. Nyní se opět projevila moudrost našeho ředitele, který si vzpomněl, ţe o těchto bratrech něco slyšel. Ţili prý před mnoha lety někde u Mladějova na Moravě a tam jsou prý i pohřbeni. Brumbál navrhoval, abychom se další den vypravili najít jejich hrob, a snad tam zjistíme něco o tajemných relikviích. Jeho nápad byl všemi přijat. Po této poradě jsme ještě uspořádali soutěţ Miss haxny, kdy se volily nejhezčí nohy tábora. Děti, které se chtěly zúčastnit, byly schované za velkým prostěradlem, vidět byly pouze jejich nohy. Měly za úkol nejen promenádu, ale i volnou disciplínu a také odpověď na otázku: „Proč právě moje nohy jsou ty nejlepší?― Diváci pak hlasováním vybrali vítěze.
7. táborový den – cesta k hrobu tří bratrů Plánovaný program Dopoledne i odpoledne: Večer:
Celodenní výprava k hrobu tří bratrů
Osobní volno
Realizace Hned po snídani jsme se vydali na celodenní výlet do Mladějova na Moravě. Kdyţ jsme tam dorazili, ředitel Brumbál zavedl děti do oblasti, v níţ se měly nacházet hroby bratrů Peverellových. Neznal však jejich přesnou polohu. Proto se studenti rozdělili podle kolejí a museli začít hledat. Po chvíli jedna druţina skutečně objevila tři kříţe se jmény bratrů Peverellových (Foto 4, Příloha 17). Ty tam připravil jeden z našich instruktorů, který se od nás během cesty nenápadně odpojil. Na jednom kříţi byla zavěšená nějaká zpráva. Kdyţ jsme se tam všichni sešli, Brumbál ji sundal. Jednalo se o závěť Peverellových (Příloha 15). Bratři v ní uváděli, ţe relikvie smrti odkázali lesnímu lidu. Ředitel dětem slíbil, ţe se pokusí zjistit o tomto národu něco bliţšího. Nyní jsme jiţ měli závěť, a aby se i dnes bradavičtí studenti něčemu naučili, navštívili jsme Průmyslové muzeum Mladějov. Zde si děti mohly prohlédnout parní lokomotivy i jiné dopravní prostředky, které pouţívali mudlové, tj. lidé, - 60 -
kteří neumí kouzlit. Po návratu z výletu měly děti osobní volno, v němţ si mohly pročíst nové číslo Denního věštce.
8. táborový den – setkání s lesním muţem Plánovaný program Dopoledne:
Výuka – uzlování, uzlovací závod
Odpoledne:
Výroba šperků pro lesní lid, setkání s lesním muţem, utkání ve volejbalu
Večer:
Táborák – pečení hadů
Realizace Dopoledne se děti učily uzlovat a hned se zúčastnily uzlovacího závodu, při němţ se zjišťovalo, kdo si zapamatoval nejvíce uzlů. Po obědě si Brumbál všechny svolal a sdělil nám, ţe se mu podařilo setkat se s lesním lidem. S jejich králem se domluvil na tom, ţe k nám vyšlou jednoho zástupce (Foto 5, Příloha 17). Ten si několika zkouškami prověří, zda jsou děti hodny toho, aby získaly relikvie smrti. Ředitel nám také prozradil, ţe lesní lidé jsou velmi marnivý národ a zboţňují šperky. Proto by studenti mohli nějaké vyrobit na uvítanou. Po skončení poledního klidu se jednotlivé druţiny pustily do výroby rozmanitých šperků z přírodních materiálů, drátků a provázků. Kdyţ bylo vše hotové, šly děti nasbírat dříví. Kdyţ se vrátily, v táboře jiţ na ně čekal lesní muţ. Hrál jej opět náš bývalý instruktor, který se jiţ představil v roli čarodějky. Ovšem díky naprosto odlišným převlekům si většina dětí vůbec neuvědomila, ţe se s ním jiţ setkaly. Tento instruktor byl ubytovaný v nedalekém srubu, takţe hráči o jeho přítomnosti nevěděli. Nyní se tedy stal lesním muţem a od bradavických studentů přijal vyrobené šperky. Oznámil jim, ţe je čekají tři velké zkoušky. Pokud je splní, dostanou od něj relikvie smrti. Poté jsme pro děti připravili volejbalový turnaj a večer jsme se sesedli k táborovému ohni. Zde lesní muţ naučil děti „péct hady―, coţ je oblíbená pochoutka jeho lidu. Naštěstí jejich příprava nebyla nijak sloţitá. Kaţdá druţina dostala mouku, sůl, cukr a vodu. Z toho si studenti připravili jednoduché těsto a mohli opékat „hady― buď sladké, posypané cukrem, nebo slané.
- 61 -
9. táborový den – 1. úkol Plánovaný program Dopoledne:
Výuka – zdravověda, výroba nosítek a závody s nimi
Odpoledne:
1. úkol- výroba příbytků pro lesní lid Nácvik scének
Večer:
Divadlo
Realizace V boji se zlým kouzelníkem je snadné přijít k úrazu, proto dnes madame Pomfreyová učila děti základy poskytování první pomoci. Součástí byla i výroba nosítek ve druţinách. Abychom vyzkoušeli jejich funkčnost, kaţdá kolej si vybrala nejlehčího člena a toho pak měla co nejrychleji přepravit na nosítkách po vyznačené trase. Odpoledne čekal děti lesní muţ, který jim vyprávěl o tom, ţe jeho lid si staví malé, dobře maskované domečky, které jim umoţňují skrýt se před nepřítelem. Od toho se také odvíjel první úkol. Druţiny měly za dvě hodiny vytvořit obydlí pro lesní lid pouze z přírodních materiálů (Foto 6, Příloha 17). Po uplynutí stanovené doby obešel lesní muţ spolu s profesory jednotlivé výtvory a vybral ten nejlepší. Líbily se mu ale všechny, takţe nakonec prohlásil, ţe děti tento úkol splnily a předal jim první relikvii. Jednalo se o stříbrný kámen, jenţ měl moc navrátit ţivot mrtvým. Poté měly druţiny čas na přípravu divadelních scének. Mělo se jednat o komedie, téma bylo libovolné. Druţiny pak zahrály své scénky a odborná komise, sloţená z profesorů, vybrala nejzábavnější příběh.
10. táborový den – 2. úkol Plánovaný program Dopoledne:
Výuka – přírodověda, střelba ze vzduchovky,
Odpoledne:
2. úkol – soutěţe na koupališti
Večer:
Hry Stezka odvahy - 62 -
Realizace Dnešními dopoledními aktivitami byla výuka přírodovědy, kdy se děti seznamovaly s místními rostlinami i zvířaty, a střelba ze vzduchovky. Odpoledne nám lesní muţ oznámil druhý úkol, v němţ měly děti dokázat své plavecké dovednosti. Nejdříve nám vysvětlil, ţe jeho lidé jsou výborní plavci a navíc se přátelí s jezerními lidmi. Proto druhou relikvii chce předat jen těm, kteří jsou ve vodě „jako doma―. Vypravili jsme se tedy na nedaleké koupaliště, kde naši hráči museli splnit tři úkoly. Zaprvé přeplavat bazén tam i zpět, zadruhé prokázat, ţe ovládají aspoň dva plavecké styly a třetí činností byl originální skok do vody. Nejmladší děti směly mít nafukovací návleky nebo kruh. Nakonec všichni bradavičtí studenti tento úkol zvládli a po návratu jim lesní muţ předal druhou relikvii – mocnou hůlku. Po večeři si děti zahrály několik her v jídelně. Byl s nimi pouze jeden instruktor, ostatní totiţ mezi tím připravovali stezku odvahy. Kromě her si ještě děti společně pročetly nové číslo Denního věštce (Příloha 16), v němţ ministerstvo kouzel oznámilo, ţe odhalilo místo úkrytu Rabastana Berzerkra. Kouzelníci, kteří se jej však pokusili zatknout, byli poraţeni. Z tohoto čísla pro nás bylo důleţité především zjištění místa, kde se zdrţuje náš nepřítel. Kolem desáté hodiny, kdyţ uţ se setmělo, mohli vyráţet první odváţlivci. Stezka vedla po cestě kolem tábořiště. Na trase se skrývali vedoucí ve strašidelných převlecích. Na konci cesty se kaţdé dítě podepsalo na listinu odvahy. Po návratu ze stezky šly děti postupně spát.
11. táborový den – 3. úkol Plánovaný program Dopoledne:
Výuka – lektvary, vaření čaje
Odpoledne:
Přírodovědná stezka 3. úkol – lanové aktivity
Večer:
Baví nás druţiny
- 63 -
Realizace Vzhledem k noční stezce odvahy byl dnes o hodinu posunutý budíček. Ke vzdělání kaţdého čaroděje patří i příprava rozličných lektvarů. Také bradavičtí studenti museli dopoledne absolvovat nejdříve krátkou přednášku o lektvarech a poté měli po druţinách připravit „relaxační lektvar―. Kaţdá kolej si připravila malé ohniště a děti poté v kotlíku uvařily čaj z lesních plodů nebo bylin. Na kaţdou skupinu dohlíţel vedoucí, aby se do „lektvaru― nedostalo něco škodlivého. Nakonec se udělala ochutnávka připravených čajů a profesoři vyhodnotili nejlepší „relaxační lektvar―. Po poledním klidu si děti nejdříve prověřily své znalosti o přírodě na stezce, v níţ se hodnotila rychlost a správnost odpovědí na připravené otázky. Následovalo plnění třetího úkolu. Lesní muţ studentům vyprávěl o svém národu, o tom, ţe jeho lidé jsou velmi obratní, umí šplhat po stromech i po skalách a proplétat se obratně hustým lesním porostem. Z těchto dovedností také plynul třetí úkol, kterým byly lanové aktivity (Foto 7, Příloha 17). Mezi dva stromy jsme připevnili dvě lana. Děti měly nejdříve přejít po spodním laně, přičemţ se přidrţovaly toho horního. Kdyţ se všichni vystřídali, čekala je druhá činnost. Úkolem bylo prolézt některým otvorem připravené „pavoučí― sítě a nedotknout se přitom ţádného lana. Po splnění této aktivity měly druţiny čas na to, aby si připravily program na večer. Kaţdá kolej si měla nachystat nějaké hry nebo činnosti, které by ostatní zabavily. Večer jsme zahájili slavnostně. Lesní muţ předal dětem třetí relikvii – plášť neviditelnosti. Dohodli jsme se, ţe kdyţ nyní máme relikvie smrti a víme, kde se Rabastan zdrţuje, není na co čekat a hned zítra se proti němu vypravíme. Dopředu jsme se shodli na tom, ţe relikvie můţe mít jen jeden student a měl by to tedy být ten, kdo získal nejvíce bodů v táborových stezkách, soutěţích a hrách. Konkrétní jméno však zatím nepadlo, neboť během zítřejší výpravy měly děti mít moţnost získat ještě několik posledních bodů, které mohly změnit pořadí. Ten nejlepší student se Rabastanovi zítra postaví a ostatní ho podpoří. Poté přišly na řadu koleje se svým připraveným programem. Na závěr se s námi lesní muţ rozloučil a oznámil, ţe se vrací ke svým lidem. Popřál dětem hodně štěstí v boji se zlým kouzelníkem a odešel.
- 64 -
12. táborový den – závěrečná výprava Plánovaný program Dopoledne i odpoledne: Večer:
Celodenní výprava – utkání se zlým kouzelníkem
Slavnostní vyhlášení výsledků etapové hry, burza cen
Realizace Dnešní den představoval velké finále naší etapové hry. Po snídani jsme se vydali najít zlého kouzelníka Rabastana. Tuto roli, stejně jako postavu čarodějnice i lesního muţe, pro nás opět sehrál náš bývalý instruktor, který se vydal na cestu dříve neţ my. Na domluveném místě se namaskoval a čekal na náš příchod. Po cestě studenty čekalo několik úkolů, při kterých museli dokázat, co se během studia v Bradavicích naučili. První úsek cesty šli po pochodových značkách, které se učili poznávat při turistice. Poté prokazovali znalost přírody poznáváním určených rostlin. Dál je čekalo luštění morseovky, hod šiškou na cíl, uzlování a také stezka čarodějnických znalostí, kde odpovídali na připravené otázky. Při plnění těchto úkolů mohly děti získat ještě poslední body. Kdyţ jsme se blíţili k úkrytu Rabastana, přičetli jsme tyto body k celkovému hodnocení a vybrali nejlepšího studenta. Ten si oblékl kouzelný plášť, vzal si stříbrný kámen a hůlku. Nyní Brumbál dětem poradil, aby aţ narazí na Rabastana opakovali zaklínadlo Expelliarmus, které odzbrojí nepřítele. Zanedlouho jsme jej skutečně našli. Zvolený student s relikviemi smrti šel dopředu, namířil na Rabastana kouzelnou hůlku (Foto 8, Příloha 17) a několikrát vykřikl zaklínadlo. Také ostatní děti ho podpořily opakováním kouzelné formule. Rabastan Berzerker se nejdříve snaţil bránit, ale po chvilce mu vypadla čarodějná hůlka z ruky a on se musel vzdát. Děti jej spoutaly a Brumbál si od něj vzal zpátky kámen mudrců. Poté jsme se vydali na zpáteční cestu. Zlého kouzelníka jsme zanechali svázaného v lese. Brumbál poslal zprávu na ministerstvo, aby si jej došli vyzvednout a zavřeli ho do vězení. Instruktor, převlečený za Rabastana, se tajně vrátil do tábora, kde na nás počkal a tvrdil dětem, ţe teprve teď přijel. Navečer jsme připravili slavnostní nástup, na němţ Brumbál vyhodnotil etapovou hru. Byl vyhlášen a oceněn nejlepší bradavický student a nejlepší kolej. Kromě toho všechny děti obdrţely diplomy a upomínkové předměty za absolvování prázdninové školy čar a kouzel v Bradavicích. Poté přišla na řadu táborová burza. Body, které děti získaly během tábora, se - 65 -
nyní změnily v peníze, za které si hráči mohli nakoupit různé drobnosti a sladkosti (Foto 9, Příloha 17). 13. táborový den – zábavný den Plánovaný program Dopoledne:
Olympiáda
Odpoledne:
Miss tábora Turnaj v míčových hrách
Večer:
Slavnostní táborák
Realizace Zábavný den je na našich táborech jiţ tradicí. Není zařazen do programu celotáborové hry, takţe můţe být libovolně přesunut případně úplně zrušen a tím umoţňuje určitou pojistku v případě, ţe něco, například nepříznivé počasí, naruší nebo zpozdí průběh hry. Na letošním táboře však etapová hra proběhla podle plánu, takţe předpolední den si děti mohly zasoutěţit ve sportovní olympiádě, volila se Miss tábora 2009, poté došlo i na turnaj v míčových hrách. Večer jsme připravili slavnostní táborák, při kterém hlavní vedoucí zhodnotil končící tábor. Pak přišly na řadu různé hry a zpěv s doprovodem kytary. Večerka byla o hodinu posunuta.
14. táborový den – odjezd domů Plánovaný program Dopoledne:
Balení a úklid tábořiště
Odpoledne:
Odjezd domů
Realizace Poslední táborový den se odehrával ve znamení úklidu a balení. Kdyţ bylo vše hotové, vyrazili jsme s dětmi na oběd do restaurace v Hoštejně. Tento slavnostní oběd představoval pomyslnou tečku za celým táborem. Při čekání na jídlo děti vyplnily anketu k táboru Harry Potter a relikvie smrti. Z restaurace jsme jiţ zamířili na vlak a odjeli domů.
- 66 -
5.4.4 Výsledky ankety k táboru Harry Potter a relikvie smrti Letního tábora v roce 2009 se zúčastnilo 23 dětí, z toho 7 dívek a 16 chlapců. Při odjezdu z tábora jsme dětem dali stejně jako v předchozím roce krátkou anketu (Příloha 18), pomocí které jsme chtěli zjistit, co se jim na táboře líbilo a co ne. Tato anketa byla aţ na poslední otázku stejná jako anketa z minulého roku. Jedním z našich úmyslů bylo totiţ vzájemné porovnání obou táborů. Chtěli jsme zjistit, zda se nám podařilo oproti loňskému táboru vyřešit některé problémy, například s ubytováním a se stravováním. 1) Líbilo se ti na letošním táboře? Obrázek 1. Vyjádření spokojenosti dětí s táborem v roce 2009
Zatímco v předchozím roce jsme se na táboře potýkali s různými nečekanými situacemi jako záplavy, vandalové apod., které nám zasáhly do programu celotáborové hry, na táboře v Hoštejně jsme jiţ naštěstí podobné problémy neměli. Vyšlo nám počasí, vyhovovala nám i nová táborová základna, také táborový vedoucí a kuchař jiţ měli více zkušeností. Zajímalo nás tedy, jak děti budou celou akci hodnotit. Z jejich odpovědí jednoznačně vyplynulo, ţe se jim tábor v roce 2009 líbil.
2) Co se ti na táboře nejvíc líbilo? (výprava, rozcvičky, ubytování, počasí, stezky, …) Děti měly rozvinout předchozí otázku a vyjádřit se k tomu, co se jim na táboře líbilo nejvíc. Odpovědi byly velmi pestré. Dívky nejčastěji odpovídaly, ţe se jim líbilo zařazování do druţin, úkoly na koupališti, závěrečná výprava, v několika odpovědích zmiňovaly i počasí.
- 67 -
Chlapci pozitivně hodnotili celotáborovou hru, ubytování, noční cestu za čarodějkou, stezku odvahy i návštěvu koupaliště.
3) Co se ti na táboře vůbec nelíbilo? (výprava, rozcvičky, ubytování, počasí, stezky, …) Většina dětí napsala, ţe se jim líbilo všechno. Pouze u jedné dívky se objevila odpověď, ţe se jí nelíbili komáři, a další nebyla spokojená s ubytováním ve stanu. Dále pak dva chlapci uvedli, ţe jim nevyhovoval ranní budíček, neboť si přáli spát déle a jeden hoch si stěţoval na rozcvičky. U této otázky byl patrný rozdíl oproti výsledkům z loňské ankety, kdy více dětem nevyhovovalo počasí, ubytování a rozcvičky. Letos si pouze jedna dívka stěţovala na ubytování, coţ nás utvrdilo v tom, ţe jsme novou základnu vybrali dobře. Potěšilo nás, ţe nyní pouze jeden chlapec nebyl spokojen s rozcvičkami. Oproti minulému táboru jsme se pokusili udělat je zábavnější a dětem se skutečně více líbily.
4) Byl jsi spokojený s bydlením ve stanu? V našem oddíle dáváme přednost stanové táborové základně, coţ bylo také jedno z kritérií při hledání nového tábořiště. V roce 2009 se tábor uskutečnil na základně v okolí Hoštejna. Všichni táboroví pracovníci se shodli na tom, ţe jim nové tábořiště vyhovovalo lépe neţ to v Bohousové. Zajímal nás ale také názor dětí na bydlení ve stanech. Obrázek 2. Spokojenost dětí s ubytováním ve stanech
- 68 -
Stany v táborové základně v Hoštejně byly stabilnější a příjemnější, naštěstí jsme neměli ani takové problémy s hmyzem. Z grafu je vidět, ţe dětem ubytování vyhovovalo. Hodnocení chlapců se příliš neliší od loňského, ale u dívek je patrný rozdíl. V anketě k táboru v roce 2008 čtyři dívky uvedly, ţe s bydlením ve stanech byly spíše spokojeny, a tři ţe spíše ne. Nyní byly odpovědi pozitivnější. Moţnosti rozhodně ne či spíše ne se vůbec neobjevily. Pět děvčat bylo s ubytováním dokonce rozhodně spokojeno.
5) Byl jsi spokojený se stravováním na táboře? Obrázek 3. Vyjádření spokojenosti se stravováním na táboře
Z odpovědí dětí je patrné, ţe byly se stravováním na táboře převáţně spokojeny. V anketě k táboru Mise Egypt na tuto otázku tři chlapci a jedna dívka odpověděli, ţe spokojeni spíše nebyli. Nyní většina dětí napsala, ţe jim stravování rozhodně vyhovovalo. Moţnosti rozhodně ne a spíše ne nezvolil nikdo z dotázaných. Příznivější hodnocení dětí si vysvětluji lepším vybavením táborové kuchyně na základně v Hoštejně a většími zkušenostmi našeho kuchaře, coţ se projevilo v rychlejší přípravě jídel. Oproti loňské akci obědy a večeře letos nemívaly zpoţdění, pokrmy byly také chutnější.
6) Vyhovovalo ti umývání se v táborové sprše? Na táboře v Bohousové se děti umývaly spíše v řece. Kromě toho jsme jim kaţdé čtyři dny ohřáli vodu do lavorů, kde se mohly vykoupat. Výhodou základny v Hoštejně byla mimo
- 69 -
jiné i táborová sprcha. Lépe propracovaný systém na ohřátí a rozvod vody nám umoţnil připravovat dětem teplou sprchu podle potřeby, coţ bylo většinou kaţdý druhý den. Obrázek 4. Vyjádření spokojenosti dětí s umýváním v táborové sprše
Z odpovědí dětí vyplývá, ţe byly s umýváním v táborové sprše spokojeny. Z loňské ankety však víme, ţe jim vyhovovalo také koupání v řece. Tyto výsledky nás překvapily, neboť jsme čekali, ţe zvláště u dívek dosáhne táborová sprcha výrazně lepšího hodnocení. Při porovnání grafů z letošní a loňské ankety je ale zřejmé, ţe dětem se líbily obě moţnosti přibliţně stejně.
7) Bavila tě celotáborová hra? Obrázek 5. Vyjádření spokojenosti dětí s etapovou hrou
- 70 -
Etapová hra Harry Potter a relikvie smrti se účastníkům tábora líbila. Jedním z důvodů jejich velmi příznivého hodnocení mohlo být i to, ţe si námět hry zvolily děti samy.
8) Naučil ses na táboře něco nového? Pokud ano, napiš co. Prostřednictvím etapové hry Harry Potter a relikvie smrti jsme se snaţili seznámit děti s přírodou, tábornickými dovednostmi i základy první pomoci. Díky hře se náš tábor proměnil na „letní školu čar a kouzel― a součástí programu bylo i vyučování různých předmětů, jako astronomie, bylinkářství, šifry aj. Všechny předměty jsme motivovali tím, ţe pro mladé kouzelníky jsou tyto znalosti a dovednosti naprosto nezbytné. I typicky tábornické činnosti, např. rozdělání ohně, jsme vţdy opatřili motivem čarodějnictví. Takţe děti věděly, ţe rozdělání ohně musí zvládnout kaţdý kouzelník, aby si na něm mohl připravit různé lektvary, a ţe je nezbytné naučit se základy první pomoci pro případ, ţe bude někdo zraněn v boji se zlým kouzelníkem. Obrázek 6. Hodnocení získání nových poznatků a dovedností
Chlapci i dívky u této otázky většinou uvedli, ţe se na táboře rozhodně naučili něco nového. Svou odpověď měli dále rozvést a napsat, co konkrétně se naučili. Zde nás zajímalo, zda se oproti minulému táboru zlepšila výuka zdravovědy, kterou jsme se snaţili udělat zábavnější formou. Naše úsilí se nejspíš vyplatilo, protoţe na zdravovědu či základy první pomoci si vzpomnělo v anketě šest chlapců a dvě dívky, coţ byl rozhodně lepší výsledek neţ loni. Jinak však byly odpovědi dětí velmi rozmanité. Děti nejčastěji psaly, ţe se naučily uzly, bylinkářství, šifry, pochodové značky, či připravovat lektvary.
- 71 -
9) Oboduj, jak se ti líbily tyto činnosti: rozřazování do druţin, famfrpál, setkání s čarodějkou, výroba příbytků, úkoly na koupališti, lanové aktivity, závěrečná výprava. Obrázek 7. Hodnocení obliby vybraných částí etapové hry
V této otázce jsme vybrali několik aktivit z etapové hry Harry Potter a relikvie smrti a děti jim měly přiřadit jeden aţ čtyři body, podle toho jak se jim tyto činnosti líbily. U předchozí ankety jak u dívek, tak u chlapců nejhůře dopadla závěrečná výprava. Na táboře v roce 2009 jsme se proto snaţili připravit zajímavé a atraktivní zakončení celotáborové hry. Z hodnocení dětí lze usoudit, ţe se nám naše snaha povedla. U chlapců dokonce závěrečná výprava získala ještě s aktivitami na koupališti nejvíce bodů. Na druhém místě u kluků zabodovalo rozřazování do druţin a noční setkání s čarodějkou. Dívky přiřadily nejvíc bodů rozřazování do druţin kouzelným kloboukem a pak se jim také líbily úkoly na koupališti. Nejmenší úspěch měl u dětí famfrpál. U něj jsme pravděpodobně udělali chybu v tom, ţe hráči měli během zápasu být na vyrobených košťatech, aby se hra více podobala famfrpálu z knih o Harry Potterovi. My jsme se však obávali, ţe by to nebylo bezpečné, proto jsme raději zvolili méně přitaţlivou variantu bez košťat.
- 72 -
6 ZÁVĚRY V diplomové práci jsme se zabývali etapovými hrami. Původním cílem bylo připravit celotáborovou hru, kterou bychom ověřili na letním dětském táboře. Vybrali jsme si pro ni téma starodávný Egypt, pomocí kterého jsme chtěli dětem zprostředkovat zábavnou formou poznatky z historie. Tuto etapovou hru s názvem Mise Egypt jsme realizovali na táboře v Bohousové v roce 2008. Program se však nezdařil podle našich představ. Na akci jsme se potýkali s několika nečekanými událostmi, které ovlivnily průběh celotáborové hry. Především k nim patřila nepřízeň počasí a problémy s místní partou vandalů. Přestoţe z ankety, kterou děti dostaly poslední den tábora, vyplynulo, ţe se jim celá akce líbila, my, jako vedoucí tábora, jsme nebyli spokojeni. Uvědomili jsme si, ţe při přípravě hry jsme s podobnými situacemi téměř nepočítali. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli uvést v diplomové práci ne jednu ale dvě etapové hry, přičemţ druhá by vycházela ze zkušeností z jiţ uskutečněné hry Mise Egypt. Tím jsme chtěli upozornit na to, ţe při přípravě kaţdé etapové hry by měl její autor myslet i na různé mimořádné situace, které v průběhu akce mohou nastat. Na tábor v roce 2009 jsme tedy nachystali novou hru, o jejímţ námětu rozhodly samy děti. Snaţili jsme se lépe propracovat náhradní program pro deštivé počasí a vyvarovat se minulých chyb. Z pohledu organizátorů můţeme konstatovat, ţe jsme s průběhem etapové hry Harry Potter a relikvie smrti byli naprosto spokojeni. Program proběhl vesměs podle plánu. Také odpovědi dětí v anketě ukázaly, ţe se jim tábor v roce 2009 velmi líbil.
- 73 -
7 SOUHRN Diplomová práce s názvem „Letní dětský tábor jako významný prvek výchovy dětí na 1. stupni ZŠ― se zabývá problematikou přípravy etapových her. V teoretické části jsme se zabývali charakteristikou dětí mladšího školního věku a teorií her, jejich tříděním a významem. Nejvíce jsme se však zaměřili na etapové hry. Snaţili jsme se popsat jakým způsobem postupovat při přípravě etapové hry i na co si dát pozor při její realizaci. Praktickou částí diplomové práce byla příprava a realizace dvou celotáborových her. První hru s názvem Mise Egypt jsme uskutečnili na táboře v roce 2008. Tento tábor neproběhl zcela podle plánu, částečně vlivem mimořádných událostí, které nepříznivě zasáhly do programu, částečně i kvůli naší nedostatečné přípravě náhradních činností. Zkušenosti z této akce jsme vyuţili při přípravě druhé etapové hry nazvané Harry Potter a relikvie smrti, kterou jsme realizovali na táboře v roce 2009. Jsme přesvědčeni, ţe při tvorbě celotáborové hry by měl její autor vycházet také z názorů dětí. Proto jsme připravili pro obě etapové hry krátké ankety, které jsme dali účastníkům táborů při odjezdu z akce. Z výsledků těchto anket a z bezprostředních reakcí dětí můţeme konstatovat, ţe se jim obě hry líbily. Důkladnější příprava druhého tábora se však projevila při srovnání anket, které ukázalo, ţe tábor v roce 2009 měl u dětí o něco větší úspěch.
- 74 -
8 SUMMARY The dissertation thesis named "The summer camp as an important educational element for children at the first grade of primary school" considers the issue of making the phase games. We dealt with characterization of children at the lower grades of primary school along with the theory, sorting and importance of games in the theoretical part. In that part, we focused on phase games. We tried to describe how to prepare a phase game and what to be aware of during its realization. The practical part of this thesis was the preparation and realization of two phase games. The first of them, named "Mission Egypt" was put into practice at the summer camp in 2008. That camp didn't go exactly as we planned, which was caused partly by the unforeseen circumstances and partly by our loss of other compensatory activities. We used the experience obtained at this action during the preparation of the second phase game called Harry Potter and the Deathly Hallows which we realized at the summer camp in 2009. We are convinced that children's opinion should be considered while making the phase game. That is why we prepared for both the phase games short questionnaires, that were given to all the participants before they left the camp. From the results as well as from the children's responses was clear, that they enjoyed both the camps. However the more intensive preparation of the second camp came out in the comparison of questionnaires, which revealed that the camp in 2009 was a little bit more successful according to children's answers.
- 75 -
9 REFERENČNÍ SEZNAM ANONYMOUS. (2003). Celotáborová etapová hra a proč se tak často hraje. Praha: Pionýr. ANONYMOUS. (2005). Harry Potter [Electronic version]. Co by …. nikdy neřekl !!!!. Retrieved 27.10.2009 from the World Wide Web: http://www.pharry.estranky.cz/stranka/co-by-___-nikdy-nerekl-___ ANONYMOUS. (2008). Zlatý fond her I. Praha: Portál. CAHA, M. (2005). Informační systém environmentální výchovy [Electronic version].Simulační hry aneb hrát či nehrát, to je to, oč tu běží! Retrieved 28.9.2009 fromthe World Wide Web:http://www.sweb.cz/isev/hry/caha2.htm ČÁP, J. (1980). Psychologie pro učitele. Praha: SPN. FOGLOVÁ, M. (2006). Táborové etapové hry. Praha: Portál. HARMACH, J. et al. (2004). Tábory a jiné zotavovací akce. Praha: IDM MŠMT. HRKAL, J., HANUŠ, R. (2007). Zlatý fond her II. Praha: Portál. CHOUR, J. (2000). Receptář her: náměty a návody pro vedoucí dětí a mládeže. Praha: Portál. JUŘEN, L. et al. (1989). Etapové hry. Praha: ČÚV ČSTV. KANTOR, P. (2008). Teorie hry v učitelské praxi. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing. LUKÁŠEK, J. (1997). Velké táborové hry. Třebíč: Arca Jimfa. MACHOVÁ, J. (2005). Biologie člověka pro učitele. Praha: Univerzita Karlova. MAZAL, F. (2000). Pohybové hry a hraní. Olomouc: Hanex. MIKLÁNKOVÁ, L. (2005). Tělesná výchova na 1. stupni základních škol(základní gymnastika). Olomouc: Univerzita Palackého. MILLAROVÁ, S. (1978). Psychologie hry. Praha: Panorama. NEJEDLÝ, P., HVĚZDOVÁ, A., HVĚZDA, J., SCHLANGER, J. (1992). Připravujeme tábor. Praha: Práce. NEUMAN, J. (1998). Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. Praha: Portál. PAZDERA, Z. (2008). "Český herbář" z roku 1899 [Electronic version]. Retrieved 22.11.2009 from the World Wide Web:http://botanika.wendys.cz/cherbar/text.php?1 PELÁNEK, R. (2008). Příručka instruktora zážitkových akcí. Praha: Portál. PETROVÁ, A. (2005). Období mladšího školního věku. In J. ŠIMÍČKOVÁ ČÍŢKOVÁ, et al. Přehled vývojové psychologie. Olomouc : Univerzita Palackého. ROWLINGOVÁ, J. K. (2008). Bajky barda Beedleho . Praha: Albatros. RUDÝ, J., KAČER, J. (2007). Příprava tábora. Brno: Mravenec.
- 76 -
SCAMANDER, M. (2002). Fantastická zvířata a kde je najít. Praha: Albatros. SNEK01. (2005). Wikipedie [Electronic version]. Přepis egyptských hieroglyfů. Retrieved 17.11.2009 from the World Wide Web: http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99epis_egyptsk%C3%BDch_hieroglyf%C5%AF ŠIMEČEK, P. (2006). Táborový vševěd [Electronic version]. Program tábora –trocha teorie. Retrieved 28.9.2009 from the World Wide Web:http://archiv.jmpionyr.cz/files/vsevedy/T8.pdf VÁGNEROVÁ, M. (2008). Vývojová psychologie I: Dětství a dospívání. Praha: Univerzita Karlova. ZAPLETAL, M. (1975). Encyklopedie her. Praha: Olympia. ZAPLETAL, M. (1985). Velká encyklopedie her, Hry v přírodě. Praha: Olympia.
- 77 -
10 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – Egyptská mapa Příloha 2 – Překladová tabulka k hieroglyfům Příloha 3 – 1. indicie od písaře Příloha 4 – Seznam úkolů pro obřad Posmrtná cesta Příloha 5 – 2. indicie od písaře Příloha 6 – Anketa k táboru Mise Egypt Příloha 7 – Fotografie k táboru Mise Egypt Příloha 8 – Dopis z Bradavic Příloha 9 – Otázky ke hře Jak dobře znáš svět Harryho Pottera Příloha 10 – Kouzelní tvorové Příloha 11 – Denní věštec č. 2 Příloha 12 – Šifrovaná zpráva o kameni mudrců Příloha 13 – Bylinkářství Příloha 14 – Povídka o relikviích smrti Příloha 15 – Závěť bratrů Peverellových Příloha 16 – Denní věštec č. 4 Příloha 17 – Fotografie k táboru Harry Potter a relikvie smrti Příloha 18 – Anketa k táboru Harry Potter a relikvie smrti
- 78 -
Příloha 1 Egyptská mapa
Příloha 2 Překladová tabulka k hieroglyfům
JESTŘÁB
a
RÁKOS
i
DVĚ LOMÍTKA
y
PŘEDLOKTÍ
o
VLNKA
e
NOHA
b
RÁKOSOVÁ ROHOŢ
p
ZMIJE ROHATÁ
f
VODNÍ VLNY
n
ÚSTA
r
RÁKOSOVÝ PŘÍSTŘEŠEK
h
SPLETENÝ LEN
m
VÁZA
L
ZÁVĚS
z
PŘEHNUTÁ TKANINA
s
RYBNÍK
u
KOŠ
k
STOJAN NA HRNEC
g
BOCHÁNEK
v
VRHACÍ PROVAZ
t
RUKA
d
KOBRA
c
Příloha 3 1. indicie od písaře
, .
Hledáš město, které leţí u řeky.
Příloha 4 Seznam úkolů pro obřad Posmrtná cesta
POSMRTNÁ CESTA Staří Egypťané věřili v život po smrti, a proto věnovali dlouhý čas přípravě na onen svět. Tím měla být šťastná a bezstarostná země kdesi na západě označovaná jako, Západní království, kde vládl Usír. Pokud chcete získat dokumenty o životě Egypťanŧ, musíte si sami vyzkoušet přípravy na posmrtnou cestu splněním následujících úkolŧ:
1. Mumifikace:
každá družina si vybere jednoho svého člena a toho převleče za mumii. Mŧžete k tomu využít toaletního papíru, ale i jiných pomŧcek. Čím věrohodněji bude mumie vypadat, tím lépe.
2. Nosítka pro mrtvého: vyrobit nosítka, která budou schopná unést mumii.
3. Posmrtná maska:
vyrobit masku pro mrtvého (tak jako měl masku Tutanchamon)
4. Malba do hrobky:
nakreslit mrtvému obraz na ozdobení hrobky
5. Dary pro bohy:
aby bohové mrtvého dobře přijali, je nutné vyrobit jim nějaké dary
6. Tanec na rozloučenou: vymyslet a nacvičit krátký tanec na rozloučenou s mrtvým
Příloha 5 2. indicie od písaře
,
.
Vzácné dokumenty stráţí bůh Ra, bůh slunce.
Příloha 6 Anketa k táboru Mise Egypt ANKETA Tábor 2008
Je mi:………let
Jsem: kluk / holka
Na poloţenou otázku můţeš odpovědět následujícími způsoby: rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne 1. Líbilo se ti na letošním táboře? rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
2. Co se ti na táboře nejvíc líbilo? (výprava, rozcvičky, ubytování, počasí, stezky, …)
…………………………………………………………………………………………………
3. Co se ti na táboře vůbec nelíbilo? (výprava, rozcvičky, ubytování, počasí, stezky, …)
…………………………………………………………………………………………………
4. Byl jsi spokojený s bydlením ve stanu? rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
spíše ne
rozhodně ne
5. Byl jsi spokojený se stravováním na táboře? rozhodně ano
spíše ano
6. Vyhovovalo ti umývání se v potoce? rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
spíše ne
rozhodně ne
spíše ne
rozhodně ne
7. Bavila tě celotáborová hra? rozhodně ano
spíše ano
8. Naučil ses na táboře něco nového? rozhodně ano
spíše ano
Pokud ano, napiš co:…………………………………………………………………………
9. Oboduj, jak se ti líbily tyto činnosti: líbilo se mi hodně………….4 spíš se mi to líbilo…………3 spíš se mi to nelíbilo………2 nelíbilo se mi vůbec……….1 Vojenský výcvik Noční přechod do Egypta Výroba Egyptského oblečení Stavba Egyptských vesniček Vykopávky Obřad Posmrtná cesta Závěrečná výprava
Děkuji za spolupráci Jana Halasová
Příloha 7 Fotografie k táboru Mise Egypt Foto 1 – Vojenský nástup
Foto 2 – Děti ve vyrobeném egyptském oblečení
Foto 3 – Úklid tábořiště po noční povodni
Příloha 8 Dopis z Bradavic
ŠKOLA ČAR A KOUZEL V BRADAVICÍCH Ředitel : Albus Brumbál (nositel Merlinova řádu první třídy, Veliký čaroděj) Vážený/á ....................... S potěšením Vám oznamujeme, že ve škole čar a kouzel v Bradavicích počítáme se studijním místem pro Vás. Školní rok začíná 19. července 2009. UPOZORŇUJEME RODIČE,ŽE ŽÁKŮM PRVNÍHO ROČNÍKU NEJSOU POVOLENA JEJICH VLASTNÍ KOŠŤATA !!! Se srdečným pozdravem
Minerva McGonagallová – zástupkyně ředitele
Příloha 9 Otázky ke hře Jak dobře znáš svět Harryho Pottera JAK DOBŘE ZNÁŠ SVĚT HARRYHO POTTERA? (Test) 1) Jak se jmenuje Ron celým jménem? a) Ronald Weatherby
b) Ronald Billius Weasley
c) Ronald Granger
2) Jak se jmenoval Voldemort v mládí? a) Tom Rojvol Radlle
b) Tom Voldemort
c) Lucius Radlle
3) Která z těchto kleteb patří mezi ty, které se nepromíjejí? a) Sectumsempra
b) Expelliarmus
c) Crucio
4) Jakou podobu má Harryho patron? a) Pes
b) Vydra
c) Jelen
5) Který lektvar způsobí, ţe ten kdo jej vypije, mluví pravdu? a) Veritasérum
b) Vlkodlačí lektvar
c) Felix felicis
6) Jak se jmenovali Harryho rodiče? a) Lily a James
b) Molly a Arthur
c) Nymphadora a Remus
7) Jak se jmenuje časopis, který vydává Xenophilius Láskorád, otec Lenky? a) Denní věštec
b) Večerní věštec
c) Jinotaj
b) Voldemortův had
c) Voldemortova sova
8) Kdo je Nagini? a) Voldemortův pes
Příloha 10 Kouzelní tvorové
Kouzelní tvorové DRAK - Patří k nejproslulejším, ale také nejobtíţněji skrývatelným fantastickým zvířatům. Samice jsou obvykle větší a agresivnější, ale i k drakovi by se měl přibliţovat jen vyškolený a obratný kouzelník !!! Dračí kůţe, krev, srdce, játra a rohy jsou vesměs obdařeny silnými kouzelnými vlastnostmi, dračí vejce patří mezi neobchodovatelné zboţí — dovoz, či prodej se trestá přísnými pokutami. Existuje 10 základních plemen draků: čínský ohniváč, hebridský černý, maďarský trnoocasý, norský ostrohřbetý, novozélandský opálooký, obyčejný velšský zelený, peruánský zmijozubý, rumunský dlouhorohý, švédský krátkonosý, ukrajinský ţeleznobřichý. HYPOGRYF- Přední polovina těla je obrovský orel i s křídly a zadní kůň. Je moţno jej ochočit, ale velmi obtíţně. K tvorovi se přibliţujeme s pohledem upřeným do očí — úklona je projevem dobrého úmyslu. Jestliţe ji opětuje, je bezpečné se přiblíţit. Ţiví se hmyzem a drobnými ptáky a savci. FÉNIX - Pták fénix pochází z egyptské mytologie, kde má jméno Bennu. Egypťané v něm viděli vtělení boha slunce, měl dokonce vlastní chrám v městě Heliopoli. Říkali o něm, ţe se kaţdých pět set let ve svém hnízdě sám spaluje, aby znovu povstal z popela. Byl proto symbolem vzkříšení, znovuzrození všeho, co v přírodě hyne. Jen výjimkám mezi kouzelníky se ho podařilo ochočit. Je to majestátní, jasně rudý pták velikosti labutě s dlouhým zlatým ocasem, zobákem a spáry. Místem výskytu je Egypt, Čína a Indie. Doţívá se obrovského věku díky regeneraci spálením a povstáním ze svého popela jako mládě. Je absolutně mírumilovný. Dokáţe kdykoliv zmizet a znovu se objevit. Jeho zpěv zvyšuje odvahu čistého srdce a zlé plní strachem. Slzy mají mocný léčivý účinek. JEDNOROŢEC - V dospělosti (7 let) je to sněhobílý kůň s rohem, hříbata jsou zlatá, později stříbrná. Jsou plachá — spíše k sobě pustí čarodějku, neţ kouzelníka. Obvykle se uţívá roh a ţíně, které mají velké kouzelné vlastnosti. Krev je má také, ale je neobyčejně podlé a trestuhodné zabít jednoroţce. KENTAUR - Kentaur má lidskou hlavu, hruď a paţe spojené s koňským tělem, jehoţ srst můţe mít různou barvu. Je inteligentní a schopný lidské řeči, ale na vlastní ţádost nejsou povaţováni za "osoby". Mají své vlastní prostředky ochrany, proto je mudlové, i přes značné rozšíření, neobtěţují. Konec konců kentauři kašlou stejně i na kouzelníky — mezi nimi a mudly nedělají rozdíl. Jejich ţivotní styl a zvyky proto nejsou známy. SFINGA - Egyptská má lidskou hlavu na lvím těle a jiţ více neţ tisíc let ji kouzelníci vyuţívají k hlídání cenností a tajných úkrytů. Je velmi inteligentní a vyţívá se v hádankách a hlavolamech, ale opravdu nebezpečná je jen tehdy, kdyţ je ohroţeno to, co hlídá. VÍLA – Drobné a nesmírně pohledné stvoření s minimální inteligencí a je vyuţívána kouzelníky především k dekoraci. Ţije v lesích na pasekách a je vybavena jistými kouzelnými schopnostmi k odhánění dravců. Má hašteřivou povahu. VODNÍ LIDÉ - Také jezerní lidé, sirény či mořské panny jsou rozšíření po celém světě, přestoţe vzhledem se hodně liší. Mají vlastní jazyk a přesto stejně jako kentauři odmítli statut osob a na vlastní ţádost jsou klasifikováni jako zvířata. Nejstarší v dějinách zaznamenaní byli známí jako sirény v Řecku a v teplejších vodách překrásné mořské panny, které se často objevují i v mudlovské literatuře.
Příloha 11 Denní věštec č. 2
DENNÍ VĚŠTEC 2 SELHÁNÍ MINISTERSTVA KOUZEL Ministr kouzel Alfons Birtulíno vydal stručné prohlášení, v němţ uvedl, ţe dnes dopoledne uprchl z kouzelnického vězení Azkaban velmi nebezpečný zlý kouzelník Rabastan Berzerker. „ S obrovským politováním jsem nucen potvrdit, ţe stráţe v Azkabanu nedokázaly zabránit útěku Rabastana Berzerkra,― prohlásil ministr. Stráţe na svou obranu uvádějí, ţe tento kouzelník vládl mocnou magií a znal velmi silná kouzla, proti nimţ byli stráţní krátcí. Vzhledem k této skutečnosti vyzývá ministerstvo kouzelníky k velké opatrnosti: ― Kouzelníci, přestoţe jste šikovní a schopní, pokud tohoto uprchlíka někde zahlédnete, rozhodně se ho nepokoušejte sami zastavit. Raději se někde ukryjte a kontaktujte bystrozory (elita mezi kouzelníky, vycvičení k boji proti zlým čarodějům). Je zřejmé, ţe Rabastan Berzerker je velmi nebezpečný!―
Zmrzlinářství Floreana Fortescuea: Zmrzlinové poháry tradičních i exotických příchutí
Leonardo da Vinci – mudla, nebo kouzelník? Leonardo da Vinci - veliký umělec a jeden z největších malířů renesance. Byl géniem všestranných zájmů a zabýval se mnoha obory. Největší úspěchy však zaznamenal v malířství, kdyţ namaloval zřejmě nejslavnější obraz všech dob, Monu Lisu. Tento obraz je nejen krásný, ale i záhadný. Na první pohled nás upoutá výraz ve tváři Mony Lisy a můţeme jen spekulovat, zda je to záhadný úsměv, nebo shovívavý posměšek génia. Teprve nedávno se při rentgenové a infračervené analýze obrazu zjistilo, ţe při malování nebyl vůbec pouţit štětec. Jak tedy Leonardo obraz vytvořil? Telepaticky? Silou vůle? Nebo to byl mág zběhlý v alchymii a pouţil neznámé techniky? To se uţ můţeme jen dohadovat.
KDO JE TO RABASTAN BERZERKER? Okolnosti narození a dětství Rabastana Berzerkra jsou pro nás naprosto neznámé. Víme pouze to, ţe jednoho dne se do školy Kruval (kouzelnická škola, ležící daleko na severu, jejímž nejznámějším žákem byl slavný famfrpálový hráč Viktor Krum) přihlásil mladý chlapec jménem Rabastan. Mezi ostatními ţáky nebyl příliš oblíbený, ale jako student měl vynikající výsledky. Spoluţáci se ho báli, ale zároveň ho obdivovali. Dařilo se mu ve všech předmětech a brzy začal svými schopnostmi dokonce převyšovat i některé učitele. Rabastana nejvíce přitahovala černá magie a vše co s ní souviselo. Především ho fascinovala smrt a způsoby, jak by se dala oklamat. Po škole začal Rabastan díky vynikajícím studijním výsledkům pracovat na ministerstvu kouzel a po několika letech byl dokonce zvolen ministrem kouzel. Doba jeho ministrování byla velmi nešťastná. Kdokoli se mu vzepřel, byl tajně odstraněn. Kouzelní tvorové byli chytání a zavírání do klecí. Lesní skřítci byli vyhnáni z lesů. Víly nesměly tančit a jezerní lidé byli zavíráni do akvárií…. Naštěstí tato situace netrvala dlouho. Rabastan byl přesvědčen, ţe si můţe dovolit cokoli. Jedné noci se pokusil vloupat do školy Bradavice. Při tomto pokusu byl odhalen. Při následném soudním procesu vyšly najevo jeho další zločiny – krádeţe, podvody a podobně, a Rabastan byl odsouzen na doţivotí do věznice Azkaban. Dodnes nikdo nedokázal vysvětlit, co vedlo tak mocného kouzelníka, aby se pokusil vloupat do Bradavic. Co nebo koho v nich asi chtěl získat? Na tuto otázku nedokáţeme odpovědět.
Příloha 12 Šifrovaná zpráva o kameni mudrců
E kifyvsf hglovgr hv l ebilyf pznvmv nfwixf klplfhvol nmlsl zoxsbnrhgf, mvylg gvmgl yzqmb kivwnvg nz fazhmv hxslkmlhgr. Wlpzav kilnvmrg pzawb ple e ibar aozgl z pilnv glsl hv a mvq ebgezir vorcri mvhnigvomlhgr. E hlfxzhmlhgr vcrhgfqv klfav qvwrmb pznvm nfwixf, pgvib ybo ebilyvm kzmvn Mrplozhvn Uoznvovn ev hklofkizxr h kilhofobn kiluvhlivn Yifnyzovn.
Překlad: V průběhu století se o výrobu kamene mudrců pokoušelo mnoho alchymistů, neboť tento bájný předmět má úţasné schopnosti. Dokáţe proměnit kaţdý kov v ryzí zlato a kromě toho se z něj vytváří elixír nesmrtelnosti. V současnosti existuje pouze jediný kámen mudrců, který byl vyroben panem Nikolasem Flamelem ve spolupráci s proslulým profesorem Brumbálem.
Klíč:
Příloha 13 Bylinkářství BYLINKÁŘSTVÍ Jedovaté rostliny: Tyto rostliny se vyuţívají v medicíně na výrobu některých léčiv. Při otravě je nezbytné přivolat lékařskou pomoc, dále vyvolat zvracení, případně podávat absorpční uhlí. BLÍN – Otravy blínem se projevují podobně jako u rulíku zlomocného. V současnosti se blínových drog uţívá v oficiální medicíně (např. při léčbě astmatu). DURMAN – Je rostlina smrtelně jedovatá. RULÍK ZLOMOCNÝ - Otravy rulíkem nastávají obvykle záměnou jeho bobulí za jiné plody. Otrava se projevuje zprvu pocitem sucha v ústech a těţkou mluvou. Zorničky jsou rozšířeny, postiţený ztrácí schopnost zaostřit zrak, objevuje se slepota. Kůţe v obličeji rudne, puls se zrychluje. Objevuje se silné podráţdění, otrávený je neklidný, křičí, má halucinace. Poté přichází ochablost, krevní tlak je nízký, dýchání povrchní, smrt přichází v komatu. VRANÍ OKO - Nejčastěji se otravy objevují u dětí, které mohou zaměnit bobule vraního oka za jiné jedlé plody. Otrava se projevuje zvracením, průjmem, bolestmi hlavy, slabostí. Léčivé rostliny: BORŮVKA - Plody borůvky jsou jedlé, uţívají se k výrobě kompotů, dţemů, sirupů. Plody pomáhají při průjmu nebo při zánětu dutiny ústní či hrtanu. DIVIZNA – Vyuţívají se květy při kašli a zánětu průdušek. HEŘMÁNEK – Pomáhá při střevních a ţaludečních poruchách, zánětech močových cest. Zevně při koţních vyráţkách, na špatně se hojící rány a při ošetřování spálenin. HLUCHAVKA – Pouţívá se při zánětech horních cest dýchacích. JITROCEL – Listy se pouţívají jako obklady na špatně se hojící rány. KOSTIVAL – Zevně se pouţívá jako obklad při chronických onemocněních kloubů, podpora léčení zlomenin, při křečových ţílách…. MATEŘÍDOUŠKA – Pouţití při průjmech, střevních potíţích, i při dráţdivém kašli. MEDUŇKA – uklidňující prostředek při nespavosti. MĚSÍČEK – Měsíčková mast nebo obklady se pouţívají k hojení ran. PAMPELIŠKA – Smetanka lékařská – pomáhá při ţaludečních potíţích. ŘEBŘÍČEK – Pomáhá při nechutenství, průjmech ale i proti kašli. Zevně léčí koţní vyráţky. ŠÍPEK – Šípky jsou jedním z nejbohatších zdrojů vitaminu C.
Příloha 14 Povídka o relikviích smrti
PŘÍBĚH TŘÍ BRATŘÍ Bylo nebylo, žili kdysi tři bratři, kteří spolu jednoho dne za soumraku kráčeli po osamělé klikaté cestě. Po nějaké době došli bratři k řece příliš hluboké na to, aby ji přebrodili, a příliš nebezpečné na to, aby ji přeplavali. Byli ale zběhlí v umění kouzel a čar, jen tedy mávli hůlkami a nad zrádnou vodou se okamžitě objevil most. Byli už v polovině řeky, když náhle spatřili, že jim v cestě stojí jakási osoba zahalená v kápi. A Smrt k nim promluvila. Rozezlilo ji, že přišla o tři nové oběti, protože většina poutníků se v řece utopila. Smrt však byla prohnaná. Na oko třem bratrům poblahopřála k umění kouzlit a prohlásila, že tím, jak chytře se vyhnuli jejím nástrahám, si každý z nich vysloužil odměnu. Nejstarší z bratří, který byl povahy velice svárlivé a bojechtivé, požádal o hůlku, jež by měla větší kouzelnou moc než kterákoli jiná, o hůlku, s níž její majitel zvítězí v každém souboji, o hůlku hodnou kouzelníka, který přemohl Smrt! I přešla Smrt k černému bezu rostoucímu na břehu řeky, z větve visící jí nad hlavou stvořila hůlku a dala ji nejstaršímu bratrovi. Druhý bratr, který byl povahy pyšné a domýšlivé, si usmyslel Smrt ještě víc pokořit, i požádal ji o schopnost přivolávat zemřelé z její moci zpět k životu. I sebrala Smrt z říčního břehu kámen, dala ho druhému bratrovi a řekla mu, že ten kámen dokáže navrátit mrtvému život. Potom se Smrt zeptala třetího bratra, co on by si přál. Nejmladší bratr byl z těch tří nejskromnější a také nejchytřejší a Smrti nedůvěřoval. Požádal ji tedy, aby mu dala něco, co by mu dovolilo opustit místo, kde se spolu setkali, aniž bude s to vydat se za ním. A Smrt mu velice neochotně věnovala svůj neviditelný plášť. Pak ustoupila stranou a propustila tři bratry na další pouť. I vykročili, vzrušeně si povídali o zažitém dobrodružství a kochali se dary, jež od Smrti dostali. Uplynul jistý čas a bratři se rozdělili. Každý z nich se vydal vlastní cestou.
Nejstarší putoval další týden a možná ještě déle, až došel do vzdálené vesničky a vyhledal v ní kouzelníka, s nímž byl ve při. Jelikož byl ozbrojen bezovou hůlkou, nemohl jejich souboj skončit jinak než jeho vítězstvím. Poté nejstarší bratr nechal mrtvého nepřítele ležet na podlaze a odešel do hostince, kde se pyšnil a chvástal mocnou hůlkou, již vydobyl na samotné Smrti, a prohlašoval se za neporazitelného. Ještě téže noci se k loži nejstaršího bratra opojeného vínem potichu přikradl jiný kouzelník. Zloděj spícímu hůlku sebral, a aby se ochránil před jeho pomstou, podřízl mu hrdlo. A tak se Smrt zmocnila prvního z bratří. Druhý bratr zatím doputoval z cest do vlastního domu, v němž žil úplně sám. Doma vytáhl z kapsy kámen, jímž bylo možné povolat mrtvé zpět na svět, a třikrát jím otočil v ruce. Nato se před ním k jeho údivu a radosti objevila ta, o níž kdysi doufal, že bude jeho ženou, leč v přemladém věku zemřela. Dívka však zůstávala smutná a chladná, jako by ji od něj dělil neviditelný závoj. Ač se vrátila do světa smrtelníků, nepatřila do něj doopravdy a velice trpěla. Trvalo to dlouho předlouho, až prostřední bratr, dohnán beznadějnou touhou k šílenství, vztáhl na sebe ruku, aby mohl být skutečně s ní. A tak se Smrt zmocnila druhého z bratří. Dlouhá léta pátrala Smrt i po třetím z bratří, leč nikdy ho nevypátrala. Teprve když tento nejmladší dosáhl úctyhodného věku, svlékl si konečně neviditelný plášť a předal ho synovi. A poté se pozdravil se Smrtí jakožto se starou známou, ochotně se k ní připojil a coby rovnocenný poutník s ní odešel z tohoto světa.
Příloha 15 Závěť bratrů Peverellových
ZÁVĚŤ BRATRŦ PEVERELLOVÝCH Já, Cadmus Peverell, získal jsem od smrti mocný dar – kámen, který dokáže mrtvému navrátit život. Já, Anticoch Peverell, přemohl jsem smrt a získal od ní nejsilnější hŧlku ze všech. Tato hŧlka vyhraje v každém souboji. Ten, kdo ji získá, stane se nejmocnějším kouzelníkem ze všech. Já, Ignotus Peverell, chodil jsem světem neviděn. Mohl jsem se skrýt před svými nepřáteli a dokonce před samotnou smrtí. Mým majetkem byl totiž plášť neviditelnosti. Tento čarodějný plášť umožňuje při správném použití svému majiteli skrýt se před zraky celého světa.
Relikvie smrti jsou nejmocnější předměty na světě. Jejich velká moc však přitahuje zlo. Nepřejeme si, aby tyto relikvie padly do rukou nepravým lidem, a proto je dáváme lesnímu lidu do opatrovnictví. Na ně totiž tato kouzla nepŧsobí, takže věříme, že u nich budou v bezpečí.
Příloha 16 Denní věštec č. 4
DENNÍ VĚŠTEC 4 RABASTAN PŘEMOHL BYSTROZORY Krádeţ kamene mudrců vyvolala na ministerstvu okamţitou reakci. Ministr kouzel sestavil bojovou jednotku z nejlepších bystrozorů a vyslal je vyhledat a zatknout Rabastana Berzerkra. Bystrozorům se skutečně podařilo odhalit, kde se zlý kouzelník ukrývá. Zjistili, ţe pobývá poblíţ rozhledny Lázek u Lanškrouna, kde má výborný rozhled do širokého okolí. Kdyţ se ho pokusili zatknout, strhl se lítý boj, při němţ byli bystrozorové poraţeni. „ Nechápu, jak se to mohlo stát! Se zlými kouzelníky bojuji uţ dlouho ale taková kouzla, jaká pouţíval Rabastan, jsem ještě nikdy neviděl,― sdělil nám jeden z poraţených bystrozorů. Rabasatn Berzerker tedy nadále zůstává na svobodě a v rukou má mocný kámen mudrců. Dokáţe ho vůbec někdo zastavit?
Univerzální čistič kouzelných nečistot paní Skoverové: Kde nejsou skvrny, nejsou ani problémy
Nový film –
Neznámé kouzlo
Neznámé kouzlo je akční thriller, jehoţ hlavním hrdinou je bystrozor Robin (hraje ho oblíbený kouzelník Nikolas Locke) Jeho ţenu a dcerku zabil tajemný kouzelník, který se podepisuje Lord Smrt, neznámým kouzlem. Lordu Smrt se podařilo vymyslet dosud neznámé smrtící kouzlo, proti němuţ nikdo nezná obranu. Pomocí tohoto kouzla se chce dostat k moci. Proti němu se postaví Robin, touţící po pomstě. Robin sám by s Lordem Smrt asi nic nezmohl, naštěstí se k němu připojuje stále víc přátel a pomocníků – jmenujme třeba vlkodlaka Norberta nebo krásnou upírku Sáru. Pokud se chcete dozvědět, jak celý příběh dopadne, jestli Robin pomstí smrt milované ţeny a dcerky, zajděte si na film Neznámé kouzlo. V kinech od 5. srpna.
Abraxas 17. srpna se v Prasinkách koná velkolepý koncert hudební skupiny Abraxas! Tato moderní skupina sloţená z 5 mladých kouzelníků vydala jiţ 2 alba a v dnešní době je velmi populární hlavně mezi mladými čarodějkami a kouzelníky. Jejich koncerty jsou vţdy doprovázeny skvělým ohňostrojem se zvukovými efekty. Na tento koncert však připravila skupina pro své fanoušky ještě další překvapení, a to tančící víly. Koncerty skupiny Abraxas jsou však vţdy úplně vyprodány, a proto doporučujeme zájemcům, aby si vstupenky na koncert kupovali minimálně s dvoutýdenním předstihem. Přejeme pěknou zábavu!
Velkoprodejna Mžourov Domácí mazlíčci všeho druhu: KOČKY, SOVY, KRYSY, ŢÁBY…. Kde nás najdete? Příčná ulice obchod číslo 8
SVĚT HARRYHO POTTERA CO BY NIKDY NEŘEKL SEVERUS SNAPE: „Harry rozhodl jsem se tě adoptovat.― „Longbottome, pojďte roztavit i můj kotlík.― „Děcka, pozor, jde ředitel! Dělejte, ţe máte práci.― „Děcka, dneska se mi nechce vařit lektvary. Uděláme si popcorn.― „Původně jsem chtěl být kadeřníkem, ale rodiče ze mě chtěli mít učitele.―
Příloha 17 Fotografie k táboru Harry Potter a relikvie smrti Foto 1 – Rozřazování do kolejí
Foto 2 – Pobertův plánek – maketa Bradavic
Foto 3 – Noční cesta za čarodějkou
Foto 4 – Hrob bratrů Peverellových
Foto 5 – Lesní muţ
Foto 6 – Výroba příbytků pro lesní lid
Foto 7 – Lanové aktivity
Foto 8 – Souboj se zlým kouzelníkem
Foto 9 – Závěrečná táborová burza
Příloha 18 Anketa k táboru Harry Potter a relikvie smrti ANKETA Tábor 2009
Je mi:………let
Jsem: kluk / holka
Na poloţenou otázku můţeš odpovědět následujícími způsoby: rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne 1. Líbilo se ti na letošním táboře? rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
2. Co se ti na táboře nejvíc líbilo? (výprava, rozcvičky, ubytování, počasí, stezky, …)
…………………………………………………………………………………………………
3. Co se ti na táboře vůbec nelíbilo? (výprava, rozcvičky, ubytování, počasí, stezky, …)
…………………………………………………………………………………………………
4. Byl jsi spokojený s bydlením ve stanu? rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
spíše ne
rozhodně ne
5. Byl jsi spokojený se stravováním na táboře? rozhodně ano
spíše ano
6. Vyhovovalo ti umývání se v táborové sprše? rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
spíše ne
rozhodně ne
spíše ne
rozhodně ne
7. Bavila tě celotáborová hra? rozhodně ano
spíše ano
8. Naučil ses na táboře něco nového? rozhodně ano
spíše ano
Pokud ano, napiš co:…………………………………………………………………………
9. Oboduj, jak se ti líbily tyto činnosti: líbilo se mi hodně………….4 spíš se mi to líbilo…………3 spíš se mi to nelíbilo………2 nelíbilo se mi vůbec……….1 Rozřazování do druţin Famfrpál Setkání s čarodějkou Výroba příbytků Úkoly na koupališti Lanové aktivity Závěrečná výprava
Děkuji za spolupráci Jana Halasová
ANOTACE Jméno a příjmení:
Jana Halasová
Katedra:
Katedra sportů Fakulty tělesné kultury UP Olomouc
Vedoucí práce:
PaedDr. Soňa Formánková, Ph.D.
Rok obhajoby:
2010
Název práce:
Letní dětský tábor jako významný prvek výchovy dětí na 1.stupni ZŠ
Název v angličtině:
Children's summer camp as an important part of the education of children first elementary school grades
Anotace práce:
Tato diplomová práce se zabývá etapovou hrou jako významným prvkem výchovy dětí na prvním stupni základní školy. První část práce je zaměřena na teoretické poznatky o hrách a obsahuje také charakteristiku dětí mladšího školního věku. Východiskem druhé části je etapová hra relizovaná na letním dětském táboře, která se vlivem nepříznivého počasí a jiných okolností nevydařila podle očekávání. Reakcí na tuto hru byla příprava a následné uskutečnění hry nové, která vycházela ze zkušeností získaných na předchozím táboře.
Klíčová slova:
hry, etapová hra, letní dětský tábor, táborový program, mladší školní věk
Anotace v angličtině:
This dessertation thesis considers phase game as an important educational element for children at the first grade of primary school. The first part is aimed at theoretical findings about games, while containing also the characterization of children at the lower grades of primary school. The resource for the second part is a phase game realized at summer camp, which didn't go as well as expected because of the unfavourable weather and other circumstances. In reaction to this game was made a new one, which came out from the experience gained at the previous camp.
Klíčová slova v angličtině:
games, phase game, summer camp, camp program, junior school age
Přílohy vázané v práci:
1 CD ROM
Rozsah práce:
78
Jazyk práce:
český