Mobilní bankovnictví jako nový prvek placení

Bankovní institut vysoká škola Praha

Mobilní bankovnictví jako nový prvek placení Bakalářská práce

Tatiana Lavrenková

2014

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Mobilní bankovnictví jako nový prvek placení Bakalářská práce

Praha

Autor:

Tatiana Lavrenková

Vedoucí práce:

Ing. Marcela Soldánová

2014

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a ţe jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dál bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, 28 dubna 2014

Tatiana Lavrenková

Poděkování Za odbornou pomoc při zpracování předkládané práce chci na tomto místě poděkovat vedoucímu práce Ing. Marcele Soldánové.

Anotace práce Bakalářská práce je věnována mobilnímu bankovnictví jako novému prvku placení. Pojednává o vývoji a současnosti mobilního bankovnictví v České republice, o alternativních sluţbách pouţívaných pomocí mobilního telefonu. V práci je provedena komparativní analýza a dotazníkové šetření s cílem zjistit postoje českých klientů bank k mobilnímu bankovnictví a úroveň vyuţití této sluţby klasickým klientem banky. Práce obsahuje technické a uţivatelské porovnání aplikací a bezpečnosti mobilního bankovnictví nabízeného českými bankami - Komerční bankou, Raiffeisenbank, Českou spořitelnou a FIO bankou.

Klíčová slova: mobilní bankovnictví, peníze a jejich funkce, bankovní instituce, platební styk tuzemský a zahraniční, hotovostní a bezhotovostní platby, bezpečnost aplikace, mobilní zařízení.

Annotation The thesis is dedicated to mobile banking as a new element of payment. The issue of the development and present of mobile banking in the Czech Republic, alternative services used have been discussed. The work contains comparative analysis in order to determine attitude of bank clients to mobile banking and the demand for this service of bank clients. The thesis includes the issue about technical and user's applications and security of mobile banking offered by Czech banks: Komerční Banka, Raiffeisenbank, Česká spořitelna and FIO bank.

Keywords: mobile banking, money and their function, banking institutions, domestic and foreign payments, cash and non-cash payments, security applications, mobile devices.

Obsah ÚVOD .................................................................................................................................................................... 7 ZVOLENÁ METODA ZPRACOVÁNÍ .............................................................................................................. 9 1

2

3

BANKOVNICTVÍ A PLATEBNÍ STYK ................................................................................................ 10 1.1

PENÍZE A JEJICH FUNKCE .................................................................................................................................... 10

1.2

PLATEBNÍ STYK ................................................................................................................................................... 12

1.2.1

Tuzemský, zahraniční a přeshraniční platební styk ..................................................................... 12

1.2.2

Hotovostní a bezhotovostní platební styk ......................................................................................... 14

1.2.3

Role finančního arbitra v oblasti platebního styku ....................................................................... 17

1.3

MOBILNÍ BANKOVNICTVÍ ................................................................................................................................... 18

1.4

TECHNOLOGIE MOBILNÍHO BANKOVNICTVÍ.................................................................................................... 21

VZNIK MOBILNÍHO BANKOVNICTVÍ .............................................................................................. 24 2.1

NFC PLATBY JAKO VARIANTA MOBILNÍHO BANKOVNICTVÍ ......................................................................... 31

2.2

BEZPEČNOST NFC PLATEB................................................................................................................................ 32

PRŮZKUM SPOKOJENOSTI ................................................................................................................ 34

ZÁVĚR ................................................................................................................................................................ 45 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ A LITERATURY .................................................................................... 48 LITERATURA..................................................................................................................................................................... 48 INTERNETOVÉ ZDROJE .................................................................................................................................................... 48 SEZNAM GRAFŮ .............................................................................................................................................. 51 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................ 52 KOMPARATIVNÍ ANALÝZA ............................................................................................................................................... 52 DOTAZNÍK PRO ZJIŠTĚNÍ MÍRY VYUŽITÍ MOBILNÍHO BANKOVNICTVÍ ........................................................................ 54 VZHLED MOBILNÍCH APLIKACÍ PRO MOBILNÍ BANKOVNICTVÍ ZKOUMANÝCH BANK ................................................ 57

6

Úvod V současné době veškeré sluţby týkající se finančních sluţeb, placení a jiných komunikací musí být maximálně pohodlné, dostupné a jasné pro zákazníka, aby je mohl a chtěl vyuţívat. Výjimkou nejsou ani sluţby mobilního bankovnictví, které ještě před deseti lety se zdály být spíše nemoţností, neţ realitou. Najednou ale zákazníci bank v rozvinutých státech aktivně vyuţívají mobilní bankovnictví a neumí si uţ téměř představit svůj osobní nebo profesní ţivot bez těchto sluţeb. Bakalářská práce se týká právě pohledu zákazníka na mobilní bankovnictví, včetně také posouzení

vhodnosti

aplikace,

bezpečnostní

stránky

(ve

srovnání

s klasickým

bankovnictvím), rychlosti sluţeb a konkurence v dané oblasti. Právě zákazníkův pohled na sluţbu je klíčovým faktorem pro zadávání směru výzkumů a následné hodnocení výsledků výzkumu v této práci. Cílem práce je vysvětlit principy mobilního bankovnictví a jeho aktuálnost v dnešní době. Dále také provést výzkum spokojenosti klientů s mobilním bankovnictvím. V práci jsou pouţity následující metody výzkumu: literární rešerše, srovnávací analýza, deskripce, syntéza. Pro dosaţení cíle práce je nutné určit hlavní mantinely výzkumu. Výzkum je zaloţen na analýze primárních a sekundárních dat a údajů. Primárními daty jsou informace získané přímo od spotřebitelů, tedy výsledky dotazníkového šetření, které se bude zaměřovat na výzkum spokojenosti zákazníků s mobilním bankovnictvím. Otázky v dotazníkovém výzkumu se budou zaměřovat na zjištění celkového postoje, subjektivního názoru, frekvence vyuţití, vyuţitelnosti sluţby mobilního bankovnictví zákazníky. Výsledky budou interpretovány pomocí statistické analýzy, zejména v programu Excel. Dalším výzkumem bude analýza konkurentů a zároveň komparativní analýza sluţby mobilního bankovnictví u různých finančních institucí v České republice. Předem jsou stanovena kritéria tohoto výzkumu, zejména zavedení a první umoţnění nabídky mobilního bankovnictví u konkrétní banky, barevné a uţivatelské schéma mobilní aplikace, stupeň zabezpečení, kompatibilita s různými typy mobilních zařízení a různými operačními systémy (IOS, Linus, Android), sluţby nabízené prostřednictvím internetového bankovnictví. Jako dobrá teoretická základna poslouţí vymezení teoretických předpokladů pro existenci mobilního bankovnictví, zásad bezpečnosti této sluţby, existence konkurenčních sluţeb ve 7

světě (například internetové bankovnictví nebo osobní bankovnictví) apod. Tyto základy jsou vymezeny v teoretické části práce. Podkladem budou nejenom odborné knihy z oblasti finančních a bankovních sluţeb, ale především odborné články vydané kompetentními osobami a finančními organizacemi, které tuto oblast monitorují. Nedílnou součástí teoretické a praktické části je technický a technologický pohled na mobilní bankovnictví jako sluţbu nabízenou zákazníkům komerčních bank v České republice. Prozkoumáme vyuţití této sluţby nabízené různými bankami a provedeme osobní rozhovory s klienty bank vyţívajících tuto sluţbu. Jejich názor je nejvhodnějším podkladem pro zjištění potenciálu uvedené sluţby. V neposlední řadě jsou uvedeny předpoklady pro vyuţití mobilního bankovnictví ze strany zákazníků. Odpovíme například na tyto otázky: jaký je profil klienta vyuţívajícího mobilní bankovnictví? Jaké technické předpoklady musí splňovat klient (jaké dovednosti musí mít), aby vyuţíval mobilní bankovnictví efektivně a bezpečně? Pro které hlavní cílové segmenty zákazníků je určeno mobilní bankovnictví? V práci je provedena analýza trţní segmentace podle behaviorálního, věkového, profesního a pohlavního hlediska. Dále je nutné stanovit předpoklady, které chceme ověřit – takzvané pracovní hypotézy: Mobilní bankovnictví je jiţ zavedenou a velmi aktivně vyuţívanou sluţbou v České republice. Lidé vyuţívající mobilní bankovnictví nepotřebují ţádné zvláštní znalosti a dovednosti pro kaţdodenní práci s mobilním bankovnictvím, protoţe aplikace jsou navrţeny tak, aby kaţdý uţivatel pouţil danou sluţbu bez problémů. Sluţba mobilního bankovnictví nemůţe být plně vyuţita všemi klienty bank, protoţe někteří nemají chytrá mobilní zařízení a nemohou si stáhnout aplikace mobilního bankovnictví.

8

Zvolená metoda zpracování V první kapitole práce je pouţita metoda analýzy odborných zdrojů a literatury. Jsou vysvětleny pojmy platební styk, mobilní bankovnictví, hotovostní a bezhotovostní platební styk. Dále je pouţitá metoda popsaní a analýzy technologického zabezpečení pro mobilní bankovnictví. Ve druhé kapitole se pouţívá metoda retrospektivní analýzy, tedy vymezení hlavních historických událostí, které vedly ke vzniku a vývoji mobilního bankovnictví ve světě a v České republice. Třetí kapitola obsahuje primární výzkum, dotazník pro klienty bank v České republice. Obsahem této kapitoly je analýza statistiky četnosti jednotlivých odpovědí na otázky pokládané respondentům. Metoda komparace je téţ velmi významnou metodou pouţitou v práci. Porovnává sluţbu mobilního bankovnictví v českých bankách.

9

1 Bankovnictví a platební styk S vývojem financí přichází ruku v ruce i velký rozvoj platebního styku. Právě platební styk, jenţ vzešel z lidské výchozí ekonomické potřeby směňování „toho, co mám já“ za „něco, co máš ty“, jeho četnost a zvyšující se objem, má . Rozvinutá společnost se tedy dostává do pozice, kdy peníze v hotovosti přestávají být vyhovující pro rozvinuté potřeb

, a do

popředí se neúprosně dostává virtuálně nehmotný svět, kde je bezhotovostní platební styk. Přechod na bezhotovostní peníze probíhá tak rychle, ţe je tady skutečná moţnost, ţe naši následovníci se o bankovkách a mincích budou dočítat jenom v učebnicích dějepisu. Celosvětová reakce na potřeby jednotlivců má za ná

ní portfolia

odlišných metod bezhotovostních plateb. Spousta z nich by se dala pokládat za módní zapojených do procesu

. Můţeme uvést některé příklady zavedení nových sluţeb

bezhotovostních plateb bankami a finančními institucemi jako platební karty, které i přes počáteční poměrně vysokou míru nedůvěry ze strany klientů bankovních institucí a finančních organizací jsou v dnešní době uţ velmi široce vyuţívány. Dalším příkladem jsou platební instrumenty jako šeky, směnky, akreditivy, které nepředpokládají platby okamţité, ale podmíněné, a byly téţ nabídnuty zákazníkům finančních institucí jako náhrada nebo moţná alternativa k hotovostním platbám.

1.1 Peníze a jejich funkce Definování toho, co je moţné povaţovat za peníze, je opravdu dosti sloţitá záleţitost. Teoreticky máme moţnost nejlépe definovat peníze jako „aktivum, jež je všeobecně přijímáno při platbě za zboží, případně služby či při úhradě dluhu.“1 V této definici si povšimněme zejména aspektu všeobecnosti. Aktivum umíme povaţovat za peníze jenom tehdy, pokud je toto aktivum přijímáno všemi subjekty vybrané společnosti. V pří

, kdy tomu tak není,

není moţné povaţovat vybrané aktivum za peníze. Jílek uvádí, ţe „za peníze (money) či peněžní zásobu (money stock) se obecně považují vybrané finanční pohledávky jedněch jednotek, které jsou současně finančními závazky jiných 1

REVENDA, Z., MANDEL M., KODERA J. a kolektiv. press, 2012. s. 14.

10

. Praha: Management

jednotek (obecně je obrovské množství finančních pohledávek jedněch jednotek, které jsou současně finančními závazky jiných jednotek).“2 Aby mohlo dojít k pouţití peněz pro

zboţí, sluţeb nebo úhradě

, je potřebné, aby

subjekty, jeţ peníze přijímají, věřily v cenu těchto peněz. Zajímavou skutečností je, ţe celková myšlenka financí je zaloţena pouze na samotné důvěřivosti všech

. Aby byla

moţnost penězům důvěřovat, je potřeba udrţovat jistou míru stability kupní síly peněz, to znamená

zboţí a sluţeb, jeţ jsme schopni si za určité peníze pořídit. Při

dramatických proměnách kupní síly peněz můţe docházet ke sniţování důvěry v peníze a k přechodu na „přirozenější“ druhy směny, mezi něţ patří zejména směna zboţí za zboţí. 3 Vznik a vývoj peněz byl urychlován hlavně potřebou zjednodušit celkový proces , jenţ ve svých počátcích byl zaloţen na principu výměny určitého zboţí za jiné zboţí čili barterový obchod. Z toho vyplývá první funkce peněz, tedy ţe se jedná o prostředek směny. Peníze, protoţe jsou všeobecné přijímané, nám dávají moţnost pořizovat zboţí, případně sluţby nebo uhrazovat dluh. Peníze fungující jako nějaký prostředek směny transakční

barterového obchodu. Odpadají hlavně

veškeré problémy související s úsilím uskutečňovat směnu jednotlivých zboţí a sluţeb. Přítomnost peněz, takových, jak je známe dnes, s sebou nese další bezesporu kladně hodnocený efekt – moţnost určování ceny. V tomto případě hovoříme o uskutečňování funkce účetní jednotky. Srovnání hodnoty jednotlivých forem zboţí je poté mnohonásobně jednodušší neţ za podmínek směny zboţí za jiné zboţí, coţ opět vede k poklesu transakčních nákladů. Ve chvíli, kdy uţ nevíme, co si máme s penězi počít, máme pouze jedinou moţnost. Peníze si ponecháme a budeme věřit, ţe aţ je zase opět budeme chtít vyuţít, pak jejich hodnota bude minimálně stejná, jakou měly při jejich ukládání. K tomu nám dnes dopomáhají všudypřítomné banky, jeţ peníze schovají v bezpečí. Alternativní moţností, velmi oblíbenou zejména mezi staršími spoluobčany, je uschování samotné hotovosti přímo ve své domácnosti, čímţ moţná nabudeme pocitu, ţe jsme se stali pány vlastních peněz a máme je v případě potřeby vţdy ihned po ruce, ale vystavujeme se zároveň vysokému riziku zkázy (při

JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice I. Peníze a platební styk. Praha: Grada Publishing, s. 29 REVENDA, Z., MANDEL M., KODERA J. a kolektiv. . Praha: Management press, 2012. s. 15. 2 3

11

povodni, poţáru apod.), případně i

uschovaných peněz. V takovém pří

peníze v podobě uchovatele hodnoty.4

1.2 Platební styk Platební styk je naprosto běţnou záleţitostí

, na nichţ závisí fungování peněţní

soustavy i ekonomiky jako celku. Platební styk máme moţnost povaţovat za nejmenší díl, jakýsi atom těchto

. „Předmětem platebního styku se stávají peníze, jeho účelem

, jež se uskutečňuje předáváním, resp. převáděním platebních prostředků. Platební styk musel projít dlouhým historickým vývojem, docházelo ke změnám jeho podoby, platebních nástrojů i techniky Na platební styk se lze dívat z více

.“ 5 pohledu. Jedním je odlišení platebního styku z

pohledu teritoria, v jehoţ rámci je uskutečňován; odlišujeme styk domácí a zahraniční. Další je z hlediska podoby, která dělí styk na hotovostní platební a bezhotovostní platební styk. V této práci je velmi podstatná hlavně forma platebního styku.

1.2.1 Tuzemský, zahraniční a přeshraniční platební styk Tuzemský platební styk se provádí ve stejné (tuzemské) měně v rámci jedné národní ekonomiky. Schlossberger (2012) definuje vnitrostátní platební styk jako „vztah mezi příjemcem a plátcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce i poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí ve stejném státě“6. Hlavním instrumentem pro provádění vnitrostátních platebních příkazů je příkaz k úhradě a příkaz k inkasu. V rámci tuzemského neboli vnitrostátního platebního styku je nutné identifikovat příjemce a plátce podle základních identifikačních údajů: jméno, příjmení, číslo účtu, kód banky, placená částka, variabilní symbol platby, specifický symbol, jméno a číslo účtu odesílatele.7

4

REVENDA, Z., MANDEL M., KODERA J. a kolektiv. press, 2012. s. 17. 5 , Bohuslava a kolektiv. . Praha: EUPRESS, 2010. s. 147. 6 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Praha: Management Press, 2012. s. 12. 7 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Praha: Management Press, 2012. s. 126.

12

. Praha: Management

„Domácí nebo tuzemská platba je platbou mezi dvěma bankami Jedná se o situaci, kdy plátce a příjemce jsou v téže zemi a platba probíhá v méně shodné s měnou této země.“8 V případě tuzemského neboli vnitrostátního platebního styku jsou poplatky za sluţbu poměrně nízké. V praxi moderních obchodních bank je tuzemský platební styk poskytován bezplatně 9 , protoţe jsou velmi nízké náklady na zpracování a zúčtování těchto plateb. V rámci jedné banky platby jsou zpravidla zdarma a v mnoha případech s okamţitou proveditelností, vše díky automatizaci systému, do něhoţ zákazník zadává pokyny pomoci mobilního, internetového nebo jiných forem elektronického bankovnictví. Zahraniční a přeshraniční platební styk zahrnuje platby z a do zahraničí, v domácí a cizí měně. Přeshraniční platební styk znamená „vztah mezi plátcem a příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých státech, ale pouze EHP.“10 V rámci bankovních dohod mezi bankami nacházejícími se ve státech Evropského hospodářského prostoru existují vlastní pravidla pro vypořádání a zúčtování a některé operace nevyţadují účast korespondenčních bank (SWIFT platby). Proto přeshraniční operace jsou v mnoha případech a směrech jednodušší a méně finančně náročné, neţ zahraniční platební operace. V tomto směru je důleţité zmínit existenci vlastních programů a systémů pro provádění přeshraničních plateb, zejména systém TARTGET nebo EURO1. Důleţité je téţ se zmínit o území SEPA 11 , v jehoţ rámci lze provádět platby a uskutečňovat platební a finanční operace za zvlášť výhodných podmínek.12 Zahraniční platební styk je „vztah mezi plátcem a příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých státech s výjimkou států Evropského hospodářského prostoru.“

13

Pro zahraniční a

přeshraniční platební styk platí mnoho dalších pravidel, zejména dodrţení mezinárodních standardů (standardy TARGET14, TARGET 2, EURO 115, STEP116, CLS17) pro přeshraniční

JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice I. Peníze a platební styk. Praha: Grada Publishing, s. 617. Jako příklad lze uvést moderní menší banky (Fio, Zuno), které nabízejí veškeré tuzemské platby zdarma. 10 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Praha: Management Press, 2012. s. 12. 11 SINGLE EUROPEAN PAYMENT AREA 12 Měšec.cz. Jak funguje platební styk mezi státy Evropské unie? [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupné z: . 13 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Praha: Management Press, 2012. s. 12. 14 Trans-European Automated Real-time Gross-settlement Express Transfer 15 EURO1 je přeshraniční platební systém zpracovávající eurové platby velkých objemů v rámci jednoho dne, který je provozován Euro Banking Association Clearing Company SA (EBA) (Zdroj: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-13502430-platebni-styk-v-evropske-unii) 16 Přeshraniční retailový platební systém, který byl vyvinut v rámci EBA (Zdroj: http://bankovnictvi.ihned.cz/c113502430-platebni-styk-v-evropske-unii) 8 9

13

platby, identifikace platby pomoci systému SWIFT, zúčtovacího systému pro zahraniční a mezibankovní styk apod. Jedná se nejenom o zohlednění účastníků (bank příjemce a plátce jako zprostředkovatele a samotného plátce a příjemce), ale také země, z níţ nebo do níţ platba směřuje.18 Zahraniční platební styk předpokládá vyšší poplatky za převod peněz, výběr z bankomatů v zahraničí nebo jiné platební sluţby. Důvodem jsou především vyšší náklady na zúčtování a zpracování mezinárodních plateb a vypořádání mezi bankami. Zde se setkáme s více typy bankovních poplatků, které zvyšují cenu zahraničních operací.

1.2.2 Hotovostní a bezhotovostní platební styk Za hotovostní platební styk se povaţuje takový styk, během něhoţ jsou vyuţívány hotové peníze – jednak bankovky, ale i mince. Nejběţněji je vyuţíván k provedení kaţdodenní úhrady zpravidla menších finančních částek a uskutečňují jej mezi sebou přímo firmy a fyzické osoby bez zprostředkování dalších finančních

. Velká část hotovostních plateb

tudíţ směřuje mimo bankovní oblast.19 Hotovostní platební styk není jednoznačně a vysloveně definován v zákoně o platebním styku, ani v jiných právních předpisech, nicméně podstata hotovostního platebního styku je z těchto předpisů zřejmá. Jako první uvedeme definici Černohorského (2011).: „Hotovostní platební styk se realizuje pomoci bankovek a mincí, poštovních poukázek, hotovostních šeků... je značně nákladný z hlediska emise hotovostního oběživa a péče o jeho čistotu, bezpečné manipulace s penězi, osobních a věcných nákladů peněžních operací. Jeho rozsah je postupně snižován především zlepšením nabídky výhodnějších bezhotovostních instrumentů.“20 Polouček (2012) definuje hotovostní platební styk jako „převod peněz od jednoho subjektu k druhému, provedený prostřednictvím hotovostních peněz, tj. Bankovek a mincí v jejich

17

Víceměnový systém pro zúčtování devizových transakcí (zdroj: http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-13502430platebni-styk-v-evropske-unii) 18 PTATSCHEKOVÁ, Jitka, DITTRICHOVÁ, Jaroslava. Dvacet let české koruny na pozadí vývoje obchodního bankovnictví v České republice. Praha: Grada Publishing, 2013. s. 51-52. 19 , Bohuslava a kolektiv. . Praha: EUPRESS, 2010. s. 149. 20 ČERNOHORSKÝ, Jan, TEPLÝ, Petr. Základy financí. Praha: Grada Publishing, 2011. s. 237.

14

fyzické podobě.“ 21 Hotovostní platby jsou pro řadu podnikatelů tradičním způsossbem platebního styku.22 Podle Schlossbergeru hotovostní platební styk je forma platebního styku, kdу „mezi plátcem a příjemcem dochází k předání peněz ve formě bankovek a mincí.Poskytovatel platebních služeb zde sehrává jen omezenou roli a to v případě, pokud jsou vkládány bankovky a mince na platební účet (např. platba za zboží v obchodě při použití bankovek a mincí). “ Nutno podotknout, ţe podle zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (novelizace v roce 2011) je moţné platit v hotovosti pouze do výše Kč 350 000 a to z důvodu zamezení praní špinavých peněz. Co se týče typů hotovostních operací, bliţší informace a vysvětlení nabízí výkladová stanoviska k zákonu č. 284/2009 Sb. o platebním styku. Ve výkladových stanoviscích jsou definovány tři typy hotovostních operací. Tabulka 1: Typy hotovostních operací podle České národní banky V rámci jednoho Mezi dvěma poskytovatele

poskytovateli

Hotovost―>Platební účet

Vloţení

Převod

Platební účet ―> Hotovost

Výběr

Převod

Hotovost ―> Hotovost

Převod

Převod

různými

Zdroj: CNB.cz Výkladová stanoviska ČNB. [online]. [cit. 2014-01-06]. Dostupné z: .

Jak vyplývá z definice hotovostního platebního styku uvedeného v této práci, je finančně náročnější neţ bezhotovostní platební styk. Dle mého názoru je to logické, protoţe hotovostní operace předpokládají větší administrativní a finanční náklady na zajištění likvidnosti prostředků, ale taky dodatečné náklady na jejich úschovu pro příjemce peněţních prostředků. Proto směr vývoje je nakloněn k rozvoji a rozšiřování bezhotovostního platebního styku. Bezhotovostní platební styk předpokládá především platby za zboţí a sluţby a rozpočtové platby, které předpokládají vysoké částky, dále také časté opakování plateb mezi stejnými

21 22

VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka. Podnikání male a střední firmy. Praha: Grada Publishing, 2012, s. 245. POLOUČEK, Stanislav a kolektiv. Bankovnictví. Praha: C. H. Beck, 2012 s. 152.

15

účastníky. Je preferován pro svou rychlost, niţší náklady a moţnost kombinovat vkladové a úvěrové operace pro bezhotovostní platby.23 Kromě definice bezhotovostního platebního styku uvedeme vysvětlení k pojmu bezhotovostní operace. Podle Ptatschekové (2013) „u bezhotovostních operací funguje banka jako zprostředkovatel. Iniciátorem různých úkonů je buď majitel účtu, nebo osoba s dispozičním právem“.24 Revenda (2012) definuje bezhotovostní operace jako „veškeré finanční operace, které probíhají bez fyzické účasti měny. Mezi bezhotovostní operace se řadí veškeré elektronické bankovní převody a platby kartou přes internet či u obchodníků.“ 25 Mezi nástroje bezhotovostního platebního styku se řadí platební karty, dokumentární platby, směnky, šeky, příkazy k inkasu, příkazy k úhradě. Stejně jako v případě hotovostního platebního styku i bezhotovostní platební styk předpokládá existenci několika typů operací. Důleţité je ale v tomto případě rozlišit, zda se jedná o platební styk mezi klienty stejné banky nebo různých bank. Dále se v odborné literatuře (např. Černohorský, 2011) rozlišují hladké a dokumentární bezhotovostní platby. Většina z bezhotovostních plateb jsou právě hladkými operacemi. Za hladké platby povaţujeme platby prováděné pomoci řady instrumentů, například příkazu k úhradě, příkazu k inkasu. Hlavním rozdílem je podnět k platbě – iniciátorem platby je buď plátce, nebo příjemce. Dokumentární platby, jak vyplývá z názvu, předpokládají existenci určitého dokumentu nebo cenného papíru obsahujícího nebo prokazujícího práva plátce nebo příjemce provést bezhotovostní operaci. Příkladem instrumentů pro provádění hladkých bezhotovostních operací je šek nebo akreditiv, téţ dokumentární inkaso.26 Problematika hotovostních a bezhotovostních plateb je téţ velmi silně ovlivněna právními normami a předpisy, které platí v České republice a mezinárodně. V některých případech hotovostní platební styk je přímo ze zákona zakázán a je nutné pouţít moţnosti a instrumenty bezhotovostních operací. Jedná se zejména o předpisy upravující pravidla pro platební styk,

23

ČERNOHORSKÝ, Jan. TEPLÝ, Petr. Základy financí. Praha: Grada Publishing, 2011. s. 238. PTATSCHEKOVÁ, Jitka, DITTRICHOVÁ, Jaroslava. Dvacet let české koruny na pozadí vývoje obchodního bankovnictví v České republice. Praha: Grada Publishing, 2013. s. 51-52. 25 REVENDA, Z., MANDEL M., KODERA J. a kolektiv. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5 vyd. Praha: Management Press 2012, s. 14-16. 26 ČERNOHORSKÝ, Jan, TEPLÝ, Petr. Základy financí. Praha: Grada Publishing, 2011. s. 238. 24

16

finanční bezpečnost a nutnost identifikovat účastníky platebního styku: zákona č 284/2009 Sb. o platebním styku, zákon č 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a další právní předpisy. O růstu popularity bezhotovostních plateb svědčí různé statistiky z oblasti bankovnictví a finanční oblasti. V Modré knize vydané Českou národní bankou v roce 2007 je tak uvedeno srovnání hotovostních a bezhotovostních operací a také naznačeno, ţe v roce 2005 hlavním způsobem zúčtování mezi fyzickými a právnickými osobami byly hotovostní platby a ţe jiţ před sedmi lety (2007) byla zřejmá tendence pozitivního vývoje bezhotovostních plateb, zejména úhrad, inkasních plateb a platebních karet. Hlavním závěrem České národní banky pro rok 2007 je konstatování, ţe „

roli v České

republice, nicméně v posledních letech bylo učiněno m bankami elektronickou formou.“27 Abychom ukázali současný vývoj v této oblasti v České republice, uvedeme několik statistik a tendencí pro současnou dobu. Jiţ v roce 2012 počet vydaných platebních karet, které jsou jedním z hlavních instrumentů pro bezhotovostní platební styk, překročil 10 milionů, coţ představuje nárůst 14% oproti roku 2011. Podle statistik vedených Sdruţením pro bankovní karty České republiky je růst instrumentů a nástrojů pro bezhotovostní platební styk čím dál výraznější. Týká se to počtu bankomatů, počtu vydaných platebních karet, objemu domácích a zahraničních bezhotovostních platebních operací apod.28

1.2.3

Role finančního arbitra v oblasti platebního styku

Významnou roli v České republice zaujímá Institut finančního arbitra. „Finanční arbitr je mimosoudní orgán řešení sporů, který bezplatně rozhoduje spory mezi zákazníky a finančními institucemi, a to výlučně na návrh zákazníka (spotřebitele).“29 Finanční arbitr je institutem zřízeným zákonem č. 229/2002 Sb. o finančním arbitrovi. Zákon zmocňuje finančního arbitra 27

CNB.cz. – . Česká národní banka. [online]. [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: . 28 Bankovnikarty.cz. Sdružení pro bankovní karty. Statistiky SBK pro bankovní styk. [online]. [cit. 2014-01-03]. Dostupné z: . 29 Kancelář finančního arbitra. Finanční arbitr – základní informace. [online]. [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.finarbitr.cz/cs/financni-arbitr/zakladni-informace.html

17

rozhodovat ve sporech týkajících se poskytování platebních sluţeb, například ve sporech mezi zákazníkem a bankou při zneuţití platební karty neoprávněnou osobou. Finanční arbitr má pravomoci rozhodovat v oblasti plateb uskutečněných pomoci mobilního bankovnictví, jako součástí elektronického bankovnictví. Finanční arbitr je tak oprávněn „rozhodovat spory, které vznikly v příčinné souvislosti s poskytováním platební služby, ačkoliv se bezprostředně netýkají platební služby samotné – finanční arbitr je tak například oprávněn rozhodnout, zda poskytovateli platební služby vzniklo právo na úplatu za poskytnutou službu“.30 Působnost finančního arbitra v oblasti platebních sluţeb se neustále rozšiřuje, co do rozsahu a obsahu kompetencí. Tak, například, finanční arbitr má právo rozhodovat ve sporech týkajících se nejenom bankovních, ale nebankovních finančních institucí. Protoţe mobilní bankovnictví je téţ typem platební sluţby poskytovanou bankami a předpokládá existenci určitých rizik, můţe být předmětem řešení finančního arbitra v rámci mimosoudního procesu.

1.3 Mobilní bankovnictví Jak jiţ bylo zmíněno v práci, moderní společnost se snaţí o maximální efektivnost všech operací, usiluje o niţší náklady v oblasti bankovního styku a hlavně o rychlost všech finančních a platebních operací. Proto vznikají různé formy bankovnictví, které umoţňují shrnout vše výše zmíněné a nabídnout zákazníkovi nový moderní pohled na bankovní a finanční sluţby. V této podkapitole se zaměříme na formy elektronického bankovnictví s hlavním důrazem na mobilní bankovnictví, jeţ je tématem této práce. Není to tak dávno, co byla v rozvinutých zemích přesunuta velká část bankovních sluţeb na internet a tím začala nová éra internetového bankovnictví. Dnes proto zákaznici nemusí chodit do pobočky bank jen kvůli zjišťování, kolik peněz jim ještě zbývá na účtu; transfery peněz dnes vyřizují z vlastního počítače nebo jiného mobilního zařízení s naprostou samozřejmostí. V současné době máme moţnost v ICT sledovat trend rozšiřová

přenosných

včetně bezdrátových přístupů k datům. Takové tendence vyvolává hlavně technologický a demografický vývoj a z tohoto důvodu se mobilní bankovnictví jeví jako logická cesta kupředu.

Kancelář finančního arbitra. Působnost finančního arbitra. [online]. [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.finarbitr.cz/cs/oblasti/platebni-sluzby.html 30

18

Mobilní bankovnictví představuje moţnost platby pomocí mobilního telefonu na dálku. V této situaci se vyúčtování zobrazí na výpisu z bankovního účtu tak, jako kdyby operace byla provedena standardním způsobem. Za pomocí mobilního bankovnictví můţeme provádět jak operace aktivní, tak i pasivní. Mobilní bankovnictví, čili také m-Banking, je druhem přímého bankovnictví. Tudíţ je to je

sluţeb, jeţ dávají moţnost komunikovat mezi klientem a bankou, aniţ

by klient musel navštívit banku fyzicky. Tento model zastává hned několik cílů: rychlost procesů, moţnost vyuţívat sluţbu 24 hodiny denně, bez ohledu na svátky, přestávky nebo víkendy, sníţené náklady bank, jeţ budou potřebovat mnohem méně poboček a tím pádem i méně zaměstnanců a tedy budou moci vlastním klientům poskytnout niţší poplatky a účtům. U mobilního bankovnictví se jedná o metodu komunikace mezi zákazníkem a bankou za pomoci mobilního telefonu. Dle definice Evropské Komise, m-commerce jsou aplikacemi elektronické komerce zahrnující existující mobilní přístroje nebo přístroje vyráběné pro poskytování UMTS sluţeb 31 , a

oblast m-commerce je definována jako oblast, která je

formována infrastrukturou sluţeb podporující mobilní transakce mezi poskytovateli a zákazníky, které jsou moţné díky technologiím. pojednávat relativně často, coţ určil společenský rozvoj, který dal moţnost vlastnit mobilní telefon téměř kaţdému. eho ţivota a běţného kapesního či kabelového inventáře, se začalo uvaţovat

mobilního telefonu s

peněţenkou. Vloţit funkčnosti telefonu do

peněţenky je skutečně reálné, ovšem

př

, kteří na veřejnosti diskutují se svými peněţenkami u hlavy, není příliš to pravé.

Současně by to ale nevyřešilo problematiku nepraktičnosti hotových peněz. Naproti tomu vloţit funkci peněţenky (za předpokladu primární funkce platidla) do mobilního telefonu je pro dnešní technologické moţnosti opravdu reálné. Nástup mobilního bankovnictví na trh můţeme datovat (obdobně jako příchod internetového bankovnictví) do konce devadesátých let minulého století. Přijmutí mobilního bankovnictví klienty bylo zpočátku více neţ vlaţné. Vývoj byl omezován dostupnými informačními technologiemi - mobilní zaří

pamětí,

31

Eu Research on Social Science and Humanities. European Commission. [online]. [cit. 2014-01-03]. Dostupné z:

19

mnohem menším výpočetním výkonem i celkovou kapacitou displeje a propojení s internetem bylo velmi drahé a také pomalé. Mimo tyto technologické překáţky byla problémem i prvotní nedůvěra v zabezpečení. S rozvojem nových

díky narůstajícímu

seznamování uţivatelů s nimi však začali zákaznici této nově vznikající podobě bankovnictví důvěřovat a brzy si ji oblíbili. , ţe Č

se řadí k průkopníkům mobilního bankovnictví. Jako první se

objevila s nabídkou sluţby vyuţívající technologii SIM Toolkit eBanka v roce 1998 za spolupráce se společností RadioMobil (dnes T-Mobile). Tento převrat jí zajistil na kongresu v Cannes

v oblasti komunikačních

. Další zásadní posun nastal v roce 2005,

kdy Komerční banka zavedla na trh vlastní sluţbu mobilního bankovnictví vyuţívající technologii JAVA.32 Dnes jsou jiţ

ony běţně doplněny o jednoduchý webový prohlíţeč a vyšší

modelové řady těchto mobilních t

vybaveny pro plnohodnotné

surfování na internetu. Podobně jako se internet zabydlel v našich osobních počítačích, lze očekávat obdobný vývoj i u mobilní

. Na tu

softwaru. Ti

rovádějí u mobilních prohlíţečů

takovým způsobem, aby prohlíţení na internetu za pomoci mobilního telefonu bylo co nejvíce podobné surfování na internetu v našem osobním počítači.

Výhody mobilního bankovnictví:33 Nezávislost na místě – účet je moţné ovládat mobilním telefonem odkudkoli; jediné, co klienta omezuje, je tudíţ kvalita signálu mobilních operá

.

Nezávislost na čase – na aplikace máme přístup dvacet čtyři hodin denně týdnu - klient tudíţ není omezován otvírací dobou banky. Finanční úspora – bankovní instituce se pokoušejí klienty motivovat nízkými poplatky. Rozšíř

mobilních

– mobilní telefon vlastní téměř kaţdý, tudíţ zájemce

nemá ţádné další výdaje v podobě pořizování si zaří

32

.

Aktuálně.cz. GSM bankovnictví nově i u Oskara. [online]. [cit. 2014-01-03]. Dostupné z: . 33 , L., POUR, J., TOMAN, P. . Praha: Grada Publishing, 2006. s. 156.

20

Lokalizace – mobilní operátor lokalizuje přesnou polohu přístroje, tím klesá riziko moţnosti zneuţ

.

Bezpečnost – bezpečnost má samozřejmě pro banku velmi vysokou prioritu, z tohoto důvodu se i v případě mobilního bankovnictví musí zákazník cítit velmi bezpečně.

Nevýhody mobilního bankovnictví I přes relativně četné nedostatky mobilního bankovnictví v době jeho zavedení a zprovoznění v současné době neexistují ţádné technické nebo technologické nedostatky pouţívání mobilního telefonu jako zařízení a klíče pro vstup do osobního klientského účtu u banky. Za posledních necelých dvacet let byly doladěny problémy technického charakteru, například zabezpečení mobilní aplikace, snadnost jejího pouţití apod. V současné době přetrvávají pouze nedostatky vyplývající ze subjektivních přání a pocitů uţivatele – nedostatečně velká velikost písmen nebo nepříjemné barevné schéma aplikace apod. Jinak mobilní bankovnictví se nijak neliší od internetového bankovnictví a nabízí stejný rozsah a pohodlí při vyuţití bankovních a finančních sluţeb.34

1.4 Technologie mobilního bankovnictví Různé technologie mobilního bankovnictví jsou pouţívány v závislosti na bankou pouţívaných přístrojích a kanálech spojení s klienty. Je nutné zdůraznit, ţe většina technologií pro mobilní bankovnictví předpokládá vyuţití těchto sluţeb prostřednictvím chytrého telefonu, který má operační systém IOS (iPhone), Android (Samsung) nebo Blackberry. Tyto tři technologie jsou široce vyuţívány pro účely mobilního bankovnictví a dovolují komunikovat s bankou prostřednictvím webových prohlíţečů, SMS zpráv nebo mobilních aplikací pro chytré telefony. Mobilní bankovnictví prostřednictvím chytrých telefonů je v současné době nejrozsáhlejší a nejzajímavější formou mobilních technologií pro banky. Čím dál více sluţeb a moţností je povoleno uţivateli a klientovi banky přes jeho chytrý telefon. Technologie jsou tak daleko, ţe dovolují pouţívat sluţby bank v neomezeném rozsahu, a to v příjemném, telefonu uzpůsobeném rozhraní – mobilní aplikaci jednotlivých bank. Kaţdá banka má vytvořenou vlastní aplikaci pro přístup do klientského účtu. Prostřednictvím aplikací vybraných bank je 34

, L., POUR, J., TOMAN, P.

. Praha: Grada Publishing, 2006, s. 156.

21

téţ moţné tisknout nebo ukládat bankovní příkazy. Nejvíce obvyklými sluţbami, které jsou vyuţívány prostřednictvím mobilního bankovnictví, jsou nahlíţení do bankovního účtu, peněţní transakce a sledování aktivity na bankovním účtu.35 Jsou ale i zákazníci, kteří nevlastní chytrý telefon, ale přece jen chtějí vyuţít sluţeb mobilního bankovnictví, coţ je téţ moţné, i kdyţ poněkud sloţitější, neţ u majitelů chytrých telefonů – prostřednictvím SMS zpráv. Banka komunikuje se svými zákazníky a posílá zprávy o stavu jejich účtu, přehledech transakcí a dalších stavových veličinách. Někteří zákazníci si tuto moţnost přednastaví jiţ v okamţiku zaloţení bankovního účtu a pak dostávají informační zprávy s určitou pravidelností. Pomocí SMS zpráv zákazník můţe komunikovat se svým osobním bankéřem nebo posílat zprávy prostřednictvím internetových stránek s ţádostí o bankovní převod, popřípadě zajištění jiných jednoduchých pokynů. Mobilní bankovnictví přes SMS zprávy je přece jen velmi omezené, protoţe zákazník ho pouţívá „naslepo“, tedy nemůţe sám nahlédnout do všech poloţek účtu.

36

Další moţností, jak vyuţít sluţeb mobilního bankovnictví, je prostřednictvím webového prohlíţeče. Lidé vlastnící mobilní telefony s moţností internetového připojení se dostanou na mobilní verzi internetových stránek banky. Tam dál platí stejná pravidla jako pro klasickou internetovou verzi bankingu, ale mobilní aplikace můţe být určitým způsobem omezená. Dále pojednáme podrobněji o tom, jaké technologie umoţňují sluţby mobilního bankovnictví. Lze je rozdělit do dvou skupin: technologie WAP a Standardní mobilní aplikace. „WAP je zkratkou pro anglický termín Wireless Aplication Protocol. Jedná se o speciální formát stránek na internetu, díky kterému lze stránky, které jsou oproti klasickému WWW zjednodušené, prohlížet přes mobilní telefony. Od klasického WAPu se dnes jiţ ustupuje, existují totiţ aplikace internetových prohlíţečů schopné číst v mobilních telefonech klasické webové stránky.“37 WAP je technologická architektura, která dovoluje přístup na internetové stránky prostřednictvím mobilního telefonu. Podporuje prohlíţeče, servery, URL odkazy a brány. Právě technologie WAP poskytuje moţnosti mobilního bankovnictví velmi blízké internetovému bankovnictví. Je to také příleţitost pro komerční banky, jejichţ zákazníci mají 35

Wisegeek.com. What are different types of mobile banking technology. [online]. [cit. 2014-01-03]. Dostupné z: . 36 Wisegeek.com. What are different types of mobile banking technology. [online]. [cit. 2014-01-03]. Dostupné z: . 37 ITBIZ.cz WAP. Popis výrazu. [online]. [cit. 2014-01-03]. Dostupné z:

22

nepřetrţitý přístup ke sluţbám, a můţe se tak zvýšit četnost přihlášení a frekvence vyuţití bankovních sluţeb. Na druhou stranu WAP technologie má některé nevýhody a nedostatky, například tyto: Prohlíţeče určené pro mobilní telefony musí být uzpůsobeny velmi malé obrazovce, coţ je důvodem a nutností pro banky vytvořit menší a vhodnější aplikaci, která zobrazí jednotlivé části uţivatelského rozhraní maximálně přesně. Pouze tak lze předpokládat, ţe klient si na tuto sluţbu zvykne a začne ji aktivně vyuţívat. WAP banking vyţaduje pouţití chytrého mobilního telefonu nebo jiného mobilního zařízení – takzvaného PDA (Personal digital assistant). Tato zařízení jsou stále více pouţívána a poptávána, ale stále zbývá velký počet klientů bank, aktivních uţivatelů bankovnictví, kteří nemají chytrý telefon. Navíc i ti, kteří chytrý telefon vlastní, nemusí znát a vyuţívat všechny jeho výhody (například ţeny ve věku 50-60 let, které dostaly chytrý telefon jako dárek, ale nepouţívají ho pro sluţby jako mobilní bankovnictví, internet atd., tudíţ ho nevyuţívají jako chytrý telefon). Tohle zatím znamená velmi úzkou cílovou skupinu (která se však kaţdoročně rozšiřuje o další vlastníky chytrých telefonů). Sluţby bankovnictví dostupné přes mobilní zařízení jsou méně zabezpečeny proti útokům počítačových virů a mají niţší stupeň zabezpečení neţ standardní počítače. Druhou moţností je jiţ zmíněná Standardní mobilní aplikace, kterou nabízejí mnohé banky. Je to poměrně zabezpečený a plynulý datový kanál, který umoţňuje uţivatelům provádět i ty nejsloţitější transakce. Je to nejvhodnější varianta mobilního bankovnictví ze všech výše zmíněných; kaţdopádně i tato sluţba však vyţaduje určitou „přípravu“ – staţení aplikace, instalace na mobilní zařízení, spuštění a přihlášení, které můţe být sloţitější. Nicméně aplikace je uzpůsobena potřebám klientů tak, aby kdokoli mohl vyuţít sluţeb mobilního bankovnictví v neomezené míře. Kromě způsobů nebo technologií mobilního bankovnictví se v praxi můţeme setkat s pojmem protokol nebo API (Application Programming Interface) a platforma. O různých platformách pro mobilní bankovnictví jiţ bylo psáno v předchozím textu (platforma IOS, Android, Blackberry). Protokoly jsou v podstatě moţnosti instalace a pouţití sluţeb mobilního bankovnictví nebo jakýchkoliv jiných elektronických aplikací. Protokoly jsou definovány vývojářem

aplikací.

Některé

protokoly

zabezpečují

bankovnictví, jiné protokoly zajišťují bezpečnost aplikací. 23

plynulý

přístup

k mobilnímu

2 Vznik mobilního bankovnictví Po vysvětlení podstaty mobilního bankovnictví a dalších pojmů z oblasti platebního styku a po naznačení hlavních tendencí v oblasti platebních sluţeb v České republice je vhodné uvést konkrétní sluţby a příklady sluţeb mobilních bankovnictví, které banky nabízejí. Byly vybrány vzájemně konkurenční banky Česká spořitelna, Komerční banka, Raiffeisenbank, Fiobanka, které nabízejí mobilní bankovnictví a s jejichţ sluţbami jsem osobně seznámena. Česká spořitelna je jednou z největších bank v České republice, Komerční banka téţ patří do první trojky největších bank v ČR; Raiffeisenbank je značně progresívní v otázce moderních sluţeb, Fio banka je velmi moderní a malou flexibilní bankou, která nabízí mimo jiné všechny moderní sluţby internetového a mobilního bankovnictví a navíc za velmi nízké aţ ţádné poplatky.

Česká spořitelna SERVIS 24 GSM banking nabízí moţnost obsluhy účtu pomocí jednak mobilního telefonu a jednak zabezpečených SMS zpráv. Poţadavky na zavedení této sluţby jsou mobilní telefonní zařízení podporující aplikace jako SIM Toolkit, aktivní přijímání a odesílání SMS a také bankovní SIM karta od mobilního operátora v Česku. Komunikace s bankou se zajišťuje formou šifrovaných SMS – tzv. šifrou 3DES. Zabezpečit je moţné rovněţ transakce, a to zavedením limitu účtu, který není moţné v rámci sluţby SERVIS 24 přesáhnout. Od konce února roku 2012 poskytuje Česká spořitelna zákazníkům aplikaci nazývanou SERVIS24 Mobilní banka. Uvedená aplikace je zaměřená na mobilní telefony jako iPhone, iPad a také iPod touch. Nabízí moţnost spravovat a kontrolovat finanční prostředky pomocí mobilního telefonu. Pro vyuţívání zmíněné sluţby je nutné mít zaktivovanou sluţbu SERVIS 24 Internetbanking, zřízený osobní nebo podnikový účet a zařízení s operačním systémem iOS 4.3 nebo vyšším. Tato aplikace jako první na území Česka poskytuje moţnost naskenovat a uhradit sloţenku pomocí mobilního telefonu. Poplatky za dílčí transakce jsou stejné jako v internetovém bankovnictví. Aplikace získala oblibu a během prvních sedmi dní od spuštění si ji zadarmo stáhlo z AppStore více neţ deset tisíc38 zájemců a od uţivatelů obdrţela téměř nejvyšší moţné hodnocení. Poté přes vlastní mobilní zařízení je moţné bezpečně kontrolovat 38

Česká spořitelna. SERVIS 24 Mobilní banka pro telefony iPhone jednou z nejstahovanějších aplikací. [online]. [2014-01-05]. Dostupné z: .

24

stav a historii účtu, uskutečňovat platby, skenovat a hradit sloţenky. Zákazník téţ můţe zjistit, kde se nachází nejbliţší bankomat či pobočka České spořitelny. Od 22. 7. 2013 si můţe měnit limity na platebních kartách, dobíjet kredit do mobilního telefonu nebo při platbách vyuţívat QR kód, který si i sám vytvoří.39 Zabezpečení Mobilní banky se zajišťuje prostřednictvím:40 klientského čísla a hesla a heslo lze kdykoliv změnit zašifrované komunikace uskutečňované mezi mobilním zařízení a bankou spojení speciálního výrobního čísla zařízení s účtem – z důvodu zajištění bezpečnosti nelze tuto aplikaci pouţívat na více zařízeních nejen denních, ale i měsíčních limitů – automaticky určený denní limit pro transakční operace představuje třicet tisíc Kč a měsíční dvě stě tisíc Kč.

Komerční banka Komerční banka nabízí sluţbu mobilního bankovnictví pod názvem Mobilní banka. Ta představuje sluţbu přímého bankovnictví zaměřenou na občany a podnikatele, kteří patří mezi zákazníky Komerční banky. Komunikace zákazníka s bankou se uskutečňuje v šifrované podobě prostřednictvím protokolu AES a vyuţívá přenosů dat pomocí technologie GPRS a EGPRS či vytáčeného připojení CSD. Získání přístupu ke sluţbě lze aţ po identifikaci a autentizaci uţivatele. Uvedenou sluţbu je moţné ovládat přes aplikaci staţenou do mobilního telefonu a pro její vyuţívání zákazník musí mít zaktivovanou sluţbu telefonního bankovnictví zvanou Expresní linka, pouţívat mobilní zařízení splňující technické poţadavky, podmínky datového připojení a mít aktivovány datové sluţby daného operátora. Při prvním přihlášení je nezbytné zadat získaný šifrovací klíč či optický klíč a aktivační kód určený pro jednorázové pouţití. Mobilní banka umoţňuje klientům získávat nejnovější informace o svých účtech a transakcích, coţ spočívá zejména v kontrole aktuálních zůstatků, nebo třeba nahlédnutí do transakční historie a blokovaných operací z platebních karet. Kaţdý můţe jednoduše a z pohodlí svého domova platit. Má moţnost snadného zadání příkazu k úhradě, moţnost vyuţívání předem zadaných šablon pro zadávání plateb, které se pravidelně opakují. Výhodou 39

Česká spořitelna. SERVIS 24 Mobilní banka. [online]. [2014-01-05]. Dostupné z: . 40 Česká spořitelna. SERVIS 24 Mobilní banka pro telefony iPhone jednou z nejstahovanějších aplikací. [online]. [2014-01-05]. Dostupné z: .

25

je dobíjení mobilních telefonů od operátorů Telefónica O2, Vodafone i T-Mobile. U Vodafone lze hradit i faktury. Velmi uţitečná je i sluţba posílání oznámení o uskutečněných platbách – buď přes email, fax či SMS zprávu. Mobilní banka se vyznačuje snadnou ovladatelností – například za pomocí aplikace, kterou si kaţdý můţe uloţit do mobilního telefonu. Navíc je aplikace téměř totoţná s aplikací MojeBanka, nabízí pohodlné ovládání i přehledné grafické zobrazení. V dnešní technické době umoţňuje komunikovat s bankou on-line, a to prostřednictvím vyuţití mobilního telefonu a datových přenosů pomocí technologie GPRS a E-GPRS (nazývané také jako EDGE) či vytáčeného připojení CSD. Velká část nově poskytovaných mobilních telefonů na současném trhu alespoň jednu z těchto forem komunikace zajišťuje. Abyste mohli Mobilní banku naplno vyuţívat, je nutné splnit několik poţadavků. Jedním z nich je mít aktivní telefonní bankovnictví zvané Expresní linka KB. Obě sluţby (Expresní linka i Mobilní banka) vyuţívají totoţné bezpečností prvky a Expresní linku získáte i výhodně díky balíčkům Komerční banky. Další podmínkou je aktivovat si sluţby u svého operátora, zejména mít funkční přístup k datovým aktivitám a jeho zaloţení u mobilního operátora; provoz si zákazník zabezpečuje sám. Kaţdé datové připojení v mobilním telefonu musí mít nastavené konkrétní podmínky. S jejich nastavením pomáhají telefonní bankéři jiţ během aktivace sluţby. Pro konkrétní typy mobilních telefonů lze zaslat konfigurační SMS zprávu. Kaţdý uţivatel musí pouţívat mobilní telefon vyhovující technickým poţadavkům. Pro moţnost vyuţít sluţbu Mobilní banka musíte vlastnit zařízení, které mají paměť mobilního telefonu min. 64 KB (určeno pro aplikaci), odpovídající standardu nebo kompatibilní s J2ME MIDP 1.0, paměť pro fungování aplikace (HEAP) min. 200 KB, paměť pro ukládání dat (RMS) min. 20 KB, podpora komunikace (http komunikace pomocí CSD, GPRS nebo EDGE), barevný display s rozlišením min. 128 x 128 bodů a mnoţství barev min. 256, velikost staţených aplikací min. 64 KB.41 Sluţba Mobilní banka 2 se zaměřuje na všechny zákazníky i nezákazníky a umoţňuje posílání platebního příkazu ve prospěch jakéhokoliv protiúčtu ze spárovaného mobilního telefonu nebo úhradu sloţenky a QR platbu. Dále je moţné generování vlastních QR kódů pro přijímání plateb na své účty s příleţitostí odeslat přes e-mail či MMS nebo šířit prostřednictvím aplikací instalovaných ve vlastním telefonu (Facebook, Twitter, a další). Klienti mohou zasílat rychlou platbu zvolené protistraně z jakéhokoliv telefonu a současně 41

Mojebanka.cz. Komerční banka. Mobilní banka. [online]. [2014-01-08]. .

26

Dostupné

z:

mají k dispozici přehledné zobrazení historie transakcí. Velmi praktické je vyuţívání opakování plateb vybraných z historie a v přehledu příkazů. Svůj aktuální stav zůstatků účtů můţete sledovat „popotaţením“. V případě potřeby lze dobít mobilní telefon nebo uhradit fakturu Vodafone. Sluţba poskytuje přehledy o čekajících transakcích (platby kartou, výběry z bankomatů), smlouvách s IKD včetně informací o investičním portfoliu, přehledy zpráv. Kromě toho umoţňuje vyhledávání nejbliţšího bankomatu v okolí libovolné banky či vkladových bankomatů. V případě zájmu je po ruce i pouţívání kalkulačky penzijního spoření. Kaţdý zákazník si můţe vyrobit a objednat svůj vlastní design karty. Pro potřebu získání informace či pomoci lze najít nejbliţší pobočky Komerční banky včetně zobrazení potřebných informací o pobočce, zobrazení nejnovějších zpráv z KB a přehledů telefonních čísel KB a jejich přímé spojení. Další sluţby, které můţete vyuţívat, jsou zablokování platební karty, informační linka Komerční banky, nonstop zákaznická linka, zákaznická linka přímého bankovnictví, pracoviště spojovatelů či nastavení vzhledu. Abyste mohli sluţby Mobilní banky vyuţívat, musíte splnit několik poţadavků. Musíte pouţívat mobilní telefon vyhovující technickým podmínkám, zejména se tím myslí mobilní telefony iPhone mající operační systém i0S 4.3 a vyšší, nebo mobilní telefony mající operační systém Android 2.3 a vyšší, anebo mobilní telefony obsahující internetový prohlíţeč. Důleţité je zaktivování datových sluţeb u daného operátora, především je nutné mít funkční dostupnost k datovým sluţbám. Jeho zaloţení u mobilního operátora a provoz si zákazník zajišťuje sám. Pro vyuţívání internetového bankovnictví MojeBanka je nezbytné schválit přístup pro platby a zprávy o účtech. Veškeré kroky provede klient snadno a rychle v internetovém bankovnictví MojeBanka.

Raiffeisenbank Raiffeisenbank nabízí zákazníkům sluţbu nazývanou GSM bankovnictví. Prostřednictvím této sluţby lze poţádat mimo jiné o zaslání nejnovějšího přehledu úrokových sazeb k termínovaným vkladům elektronicky nebo si objednat posílání SMS zpráv o zůstatku a operacích. Bezpečnost zpráv je zabezpečena pomocí šifrování přesunu zpráv mezi uţivatelem a bankou pomocí 3DES certifikátu ukládaného na SIM kartě. Na základě SIM karty je rovněţ ověřována totoţnost uţivatele, protoţe bankovní účet je sloučen pouze s jedním telefonním kontaktem. Vstup do aplikace je zajištěn bankovním PIN kódem. Sluţbu si mohou zajistit majitelé běţného účtu, kteří navštíví pobočku banky, smlouvu o zřízení sluţeb přímého 27

bankovnictví stvrdí svým podpisem a naplní technické poţadavky. Technickými poţadavky je míněn mobilní telefon podporující formu SMS Toolkit zaktivovaný v síti O2, dále SIM karta mající bankovní aplikaci a také bankovní PIN. Mobilní eKonto představuje bankovní aplikaci Raiffeisenbank umoţňující nejen pohodlné ovládání všech svých účtů, ale i mnohem více. Staţení aplikace je poskytováno zdarma, její činnosti a sluţby jsou poté zpoplatněny podobně jako sluţby nabídnuté pomocí internetového bankovnictví. Mobilní eKonto poskytuje mnoho zajímavých a potřebných sluţeb. Rozlišujeme mezi tím, zda se v aplikaci musíme či nemusíme přihlásit. V případě, ţe se nemusíme přihlašovat, má klient moţnost vyuţít vyhledávání nejlepších cen za zboţí na internetových stránkách, nejbliţšího bankomatu či pobočky. Můţe si zřídit eKonto z pohodlí svého domova či kanceláře, stejně jako sledovat aktuální kurzy zahraničních měn. Další sluţbou, kterou můţe zákazník vyuţívat, je zobrazování nejbliţších partnerů v programu Sphere card. Existuje však i moţnost, kdy se klient musí v aplikaci přihlásit, aby mohl čerpat nabízené sluţby. Mezi ně patří třeba zobrazení konečných zůstatků na spořícím i běţném účtu nebo přehled transakcí a blokací na účtu. Pro usnadnění plateb si můţe zřídit, změnit, podepsat či zrušit příkazy k úhradě. V současné době se začíná velmi často pouţívat i QR kód, pomocí něhoţ lze zaloţit platbu. Další sluţba umoţňuje přenos čísla prostřednictvím SMS zprávy, emailu či QR kódu. Kdykoliv můţete kontrolovat údaje o kreditních a debetních kartách, své debetní katy otevírat či uzavírat. Jiná sluţba poskytuje rychlé uhrazení zůstatku na kreditní kartě. Velmi uţitečná je moţnost podání návrhu o předschválený úvěr, čímţ se rozumí osobní půjčka, kontokorent nebo kreditní karta, a to vše bez potřeby návštěvy pobočky. Dále lze vyuţít výměnu S-PINu pro vstup do aplikace. Pokud jde o bezpečnost aplikace Mobilní eKonto a mobilní bankovnictví, pak lze konstatovat, ţe pouţívání obou aplikací je opravdu bezpečné. Bezpečnost je zabezpečena dvěma klíčovými prvky – tím, ţe konkrétní přístroj klient nosí neustále u sebe. Z této situace vyplývá i důvod, proč tu nehrozí riziko narušení zabezpečení přístroje jako třeba u notebooku v internetové kavárně. A další prvek spočívá v bezpečnostním S-PIN, který je nutno zadat při kaţdém vstupu a tento S-PIN zná pouze sám klient. K ostatním bezpečnostním znakům Mobilního eKonta patří systém aktivace, ke kterému není moţný přístup z jiného mobilního telefonu či tabletu neţ z toho, na jakém byla aktivace uskutečněna. Jiţ zmíněný přihlašovací S-PIN se uvádí přímo na bankovní server, a z toho 28

důvodu jej nelze zpětně nikde v mobilním telefonu či tabletu dohledat. Pokud se přihlašovatel pětkrát splete v zadávání S-PINu, aplikace se zablokuje.42

Fiobanka Fiobanka nabízí balíček funkcí mobilního bankovnictví, jenţ je nazýván SmartBanka. Přístup do této části je moţný jak bez přihlášení do aplikace, tak i s moţností zabezpečeného přístupu. V sekcích, kde klient nepotřebuje přihlášení, můţe kaţdý klient vyuţívat kalkulačku poplatků, kde se mu na konkrétním kalkulátoru zobrazí běţné transakce na jeho účtu. Kromě toho lze sledovat i kurzovní lístek, který zákazníkovi poskytuje přehled o aktuálních kurzech, rovněţ si můţe navolit moţnost zobrazování ke zvolenému datu v předchozím období. K navštívení či vyřízení jakékoliv sluţby se mohou lidé obrátit na pobočky, jejichţ seznam – stejně jako seznam bankomatů – najdou na základě aktuální pozice včetně všech podrobností jako třeba adresář poboček, jejich detail a uvnitř něho si vybrat i domovskou pobočku. Do své domovské pobočky si lze i uloţit významné kontakty – pro případ ztráty karty, hot-line a další.43 V zabezpečené části se zobrazují zůstatky a historie na klientských účtech a klienti mohou s finančními prostředky aktivně nakládat. Funkce se dají rozdělit do několika skupin. Jednou z nich jsou účty. V této skupině se zobrazují souhrny zůstatků, disponibilních zůstatků a transakcí, které nebyly zaúčtovány na veškerých aktivních účtech (jako jsou běţné, spořící, termínované) včetně souhrnné sumy podle měny účtu. Velmi uţitečná je sluţba, která umoţňuje zobrazit transakční historii tři měsíce nazpět, dále také zjistit podrobnosti transakce na účtu s moţností opakování pravidelných odchozích plateb. Pro potřeby uchování si kaţdý můţe stáhnout přehled výpisů z účtů ve formě PDF včetně moţného sdílení dál. Zákazník si podle svých představ nastaví vlastnosti účtu včetně moţného kopírování informací do schránky. K nejčastěji vyuţívaným sluţbám patří platební příkazy. Podle libosti si pak lze zřídit převody mezi vlastními účty, pokyny k jednorázovým platebním příkazům nejen v české měně v rámci České republiky, ale i v eurech na Slovensko. Kromě toho si můţete zřídit i platební příkazy v 42

Raiffeisen bank. Bezpečnost mobilního bankovnictví a aplikace Mobilní eKonto. [online]. [2014-01-10]. Dostupné z: . 43 Fio banka. Smartbanking. [online]. [2014-01-10]. Dostupné z: .

29

eurech uvnitř eurozóny (tzv. TARGET2). Pro komunikace se zahraničními bankami si lze navolit i zahraniční platební příkazy. Důleţité je i sledování souhrnu „čekajících“ plateb (s uvedením budoucí splatnosti) a seznamu neuskutečněných plateb. Do popředí se dostává vyuţívání QR kódů, coţ samozřejmě můţe klient vyuţívat, zejména při zadávání plateb. K další skupině patří šablony, které se vyuţívají především pro jednotlivé platby či europlatby. Na základě zvolené šablony je moţné s nimi předvyplnit příkaz. Kaţdou šablonu si podle potřeby můţe klient zaloţit, editovat nebo vymazat. Do sortimentu Fio banky spadají i sluţby týkající se karet. Myslí se tím popsání detailu karty, jako například iniciály drţitele, typ drţené karty, identifikace posledními čtyřmi čísly, stav, číslo účtu, ke kterému je vystavena + jeho disponibilní zůstatek, limitní hodnoty, datum expirace a další. Pro kaţdou kartu jsou nastaveny limity, které je moţné změnit. Jedná se o souhrnný limit, limit pro výběr z bankomatu, limit pro platbu, pro platbu online. Existují dva typy – týdenní nebo denní. V případě ztráty je moţné kartu dočasně zablokovat, v případě nálezu poté i odblokovat. Klient má dále moţnost sledovat přehled nezaúčtovaných transakcí. Kaţdý mobilní telefon má jedinečné číslo. Zákazník si můţe zvolit nastavení časového limitu odhlášení v okamţiku své nečinnosti. Ne kaţdému vyhovuje vypnutí a odhlášení pomocí zatřesení mobilního telefonu, ale je moţné tuto funkci zrušit. Velmi nápomocné nastavení se týká moţnosti uloţit si přihlašovací jméno. K dalším poskytovaným sluţbám patří zobrazování souhrnu zpráv a jejich podrobností, údaje klient získává přímo od Fio banky. Dále také Fio servisu, zejména zasílání dotazů či připomínek. V dnešním světě hraje velmi důleţitou roli zabezpečení. Z tohoto důvodu je vstup do zabezpečené části aplikace zajištěn loginem a heslem, které si vybírá klient sám ve svém internetbankingu v sekci „Globální nastavení“. Kaţdou operaci navíc musí potvrdit PINem, jejţ si vybírá na stejném místě. Aby nedošlo k záměně identifikace mobilního telefonu, ze kterého bude zákazník k účtu přistupovat, musí se zadávat unikátní číslo konkrétního mobilního telefonu. Jakákoliv komunikace mezi telefonem a bankou se šifruje. V sekci „Globální nastavení“ rovněţ existuje moţnost aplikaci kdykoliv zrušit.Pro vyuţívání výše popsaných sluţeb je nezbytné vlastnit mobilní telefon s iOS 5.0 a vyšší či Android 2.2 a vyšší, nebo Windows Phone 8.0 a samozřejmě mít přístup k internetu.44 44

Zápisky od plic. Objeveny kritické bezpečnostní chyby v mobilních bankách. [online]. [2013-01-15]. Dostupné z: .

30

2.1 NFC platby jako varianta mobilního bankovnictví NFC nebo také Near Field Communication představuje komunikační technologii určenou k bezdrátové komunikaci mezi jednotlivými elektronickými zařízeními. Zmíněná komunikace se uskutečňuje na krátkou vzdálenost mezi 4 a 20 cm, eventuálně dotykem (tzn. přiloţením obou přístrojů). 45 Prioritně je stanovena pro mobilní telefony, nicméně elektronickým zařízením se můţe stát i karta, hodinky, klíče a další věci. Nejdůleţitější částí tohoto typu placení je čip, jejţ lze umístit vcelku kamkoliv. V propojení s integrací elektronické peněţenky umístěné do mobilního telefonu či čipové karty poskytuje NFC široké rozpětí peněţních i nepeněţních transakcí. Omezení Radio Frequency Identification (uţívaná zkratka RFID) jako jednosměrného komunikačního měřítka bylo vyřešeno firmami Philips a Sony v devadesátých letech, které dohromady

vyvinuly

měřítko

pro

obousměrnou

bezkontaktní

komunikaci,

kterou

pojmenovaly NFC. Organizace ISO tento standard uznala teprve roku 2003. O samostatné technologii NFC se začalo mluvit v roce 2004. V témţe roce společnosti Nokia, Philips a Sony vytvořily Near Field Communication Forum, které se skrývá za rozvojem a šířením uvedené technologie. Prvním přístrojem, který měl za úkol podpořit NFC technologii, se stala Nokia 6131, jeţ se objevila v roce 2006. K Fóru NFC se rok od roku přidávají noví partneři, jmenovat můţeme například společnosti Broadcom, Google, Docomo, Intel, LG, Microsoft, Marvell, Master Card, PayPal, Qualcomm, RIM, Samsung nebo Visa. S pozvolným rozvojem dvojsměrné bezkontaktní komunikace se začíná projevovat značný pokrok v rychlosti přesunu dat a v zabezpečení přesouvaných dat pomocí šifrování, jenţ dal příleţitost vyuţít tuto technologii rovněţ pro platby. Můţeme tedy konstatovat, ţe technologie NFC je konkrétním rozšířením v současné době pouţívaných karet RFID. S jejich pasivní verzí se pak stala dokonce kompatibilní. Určitý standard radiofrekvenční identifikace (RFID) poskytuje bezpečný bezdrátový přesun dat na krátké vzdálenosti, a to mezi elektronickými zařízeními, a vyuţívá se například u cestovních pasů, k evidenci zvířat, knihoven a další. NFC komunikace probíhající mezi přístroji se uskutečňuje na rádiové frekvenci 13,56 MHz a přesun dat můţe dosahovat maximální rychlosti 424 kbit/s. Za pár let budou moţné i přesuny rychlostí aţ 848 kbit/s, které pochopitelně nebudou kompatibilní s veškerými standarty.

45

NFCtech.cz. Co je NFC? Informace o technologii NFC. [online]. [2013-01-15]. Dostupné z: .

31

Princip reciproční komunikace můţe nastat ve dvou variantách: -

Jednou z moţností je, ţe lze rozdělit přístroje, které vzájemně komunikují na dvě části – na takzvané iniciátory a cíle. První zmiňovaný je aktivní, z čehoţ vyplývá, ţe sám vytváří rádiové vysílání, díky němuţ sděluje svou potřebu. Oproti tomu cíl zastává roli pasivní, a proto jenom odpovídá na ţádosti iniciátora a k jeho provozu není zapotřebí ţádné napájení.

-

Druhá moţnost přináší takzvanou NFC Peer-to-Peer, z čehoţ vyplývá, ţe si společně navzájem vyměňují informace dva rovnocenné přístroje a oba disponují napájením.

2.2 Bezpečnost NFC plateb Protoţe jde o „novinku“, vyskytuje se otázka související s bezpečností. Je nezbytné, aby zúčastněné strany vzájemně spolupracovaly. To zahrnuje klienty, kteří by měli ochraňovat svůj přístroj kódem PIN, aplikace poskytovatelů i prodejce, kteří by měli ochraňovat svůj systém před nákazou nebezpečnou aplikací, programem nebo softwarem, a v neposlední řadě producenti, kteří musí zabezpečit bezpečné šifrování a testovací protokoly do bezkontaktních mobilních telefonů. S vyuţitím dosaţitelných bezpečnostních opatření se bezkontaktní úhrada stává bezpečnější neţ úhrada provedená kartou, protoţe se platební prostředek nepouští z ruky. V případě ztráty pak lze zajistit okamţité zablokování platební karty nebo mobilní aplikace. Během nevyuţití dostačujících bezpečnostních opatření, jako příklad je moţné uvést nastavení automatické předvolby, v okamţiku po spuštění aplikace je moţné ihned zaplatit; pak se stává bezpečnost omezenou. V případě odcizení pak není ţádný problém aţ do chvíle zablokování provádět platby zařízením s bezkontaktní technologií. Z tohoto důvodu se jeví například u mobilních telefonů daleko bezpečnější vybrat moţnost zadávání Passcodu během jakékoliv platby, eventuálně ještě chránit celkovou aplikaci heslem. Na tiskové konferenci 20. července 2011 zaznělo několik informací souvisejících s bezpečností u úhrad mobilním telefonem: Jako ochranu před krádeţí telefonu je vhodné nastavit si poţadavek na bezpečnostní kód ještě před začátkem vyuţívání aplikace k zaplacení. NFC dává příleţitost výběru mezi třemi reţimy: aktivní/zapnuto, vypnuto, pasivní. V posledně uvedeném stavu je nezbytné zadávat passcode pokaţdé, bez ohledu na výši

32

úhrady (tedy i u částek nepřesahujících hodnotu 500 Kč). V aktivním stavu se pak passcode vyţaduje jenom u částek v hodnotě nad 500 Kč. Takzvaný secure element (který obsahuje digitální ID) se ukládá na SIM kartě (eventuálně můţe být ukládán na microSD kartě), a proto není závislý na určitém telefonu. Jeho zablokování je podobné jako u platební karty, a to způsobem, ţe dotyčný zavolá na klientskou linku s ţádostí o zablokování ID. V dnešní době se setkáme se třemi bezpečnostními limity určenými pro bezkontaktní karty, po jejichţ překročení uţ není moţné ten den uhradit cokoliv bezkontaktně a je zapotřebí vyuţít čip či magnetický prouţek. Soft limit určený pro online terminály – pro kartu se nastavuje mnoţství transakcí, které lze uskutečnit na online terminálech. Po překročení tohoto mnoţství se ostatní transakce automaticky neschválí. Soft limit určený pro offline terminály – pro kartu se zadává počet transakcí, které je moţno provést na offline terminálech. Po překročení tohoto počtu se kaţdá další transakce automaticky zamítá. Hard limit – pro kartu se nastaví celkové mnoţství bezkontaktních transakcí, po jehoţ překročení se ostatní transakce automaticky zamítnou. Mezi další druh bezpečnostních limitů patří takzvané územní limity, jeţ se stanovují pro kaţdou zemi zvlášť (viz příloha 2) a jde o maximální limit bez potřeby zadat PIN. Uvedené limity mohou banky sniţovat na stupeň odpovídající bezpečnosti státu. Pro přehlednost porovnání sluţeb mobilního bankovnictví v českých bankách uvádíme následující tabulku – komparativní analýzu v příloze č. 1 této bakalářské práce.46

46

NFCtech.cz. Co je NFC? Informace o technologii NFC. [online]. [2013-01-15]. Dostupné z: .

33

3

Průzkum spokojenosti

Průzkum spokojenosti klientů bank s mobilním bankovnictvím spočívá v dotazníkovém šetření, které bylo prováděno v průběhu zpracování bakalářské práce. Vzor dotazníku je obsaţen v příloze č. 2 této práce. Celkem se dotazování zúčastnilo 250 respondentů. První otázka (Graf č. 1) se zaměřila na zjištění, zda pojem mobilní bankovnictví je povědomým pojmem pro respondenty. Zjistilo se, ţe je to pojem dostatečně známý, protoţe s tímto pojmem je seznámeno celkem 98% respondentů. Pouze 2% (5 osob) se s tímto pojmem nikdy nesetkala. Lze tedy konstatovat, ţe se průzkumu spokojenosti zúčastnil vzorek osob s dobrou vypovídací schopností. Samozřejmé je, ţe respondenti, kteří uvedli záporné odpovědi, se dále neúčastnili dotazování. Graf 1: Otázka č. 1 Je Vám povědomý pojem „Mobílní bankovnictví“? ano

ne

2%

98%

Zdroj: vlastní dotazníkové setření

Druhá otázka (Graf č. 2) je pro zjištění, kdo z respondentů je klientem banky, včetně detailů o tom, jaké konkrétní banky. Respondentům se nabízel výběr ze sedmi moţností, o nichţ bylo psáno v předchozích částech práce: Raiffeisenbank, ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, FIO banka, jiná nebo ţádná. Otázka je svým způsobem vyřazovací, protoţe v dotazování pokračovali pouze ti, kteří jsou klienty kterékoliv banky ze seznamu, a tedy jsou vhodnými respondenty pro účely tohoto výzkumu. 34

Zjištění nejsou překvapující. 46% respondentů je klienty České spořitelny, coţ je největší banka v České republice s nejvíce zákazníky (5,3 miliony zákazníků 47 ). Na druhém místě v dotazníkovém šetření stejně jako podle počtu klientů banky (3 miliony zákazníků 48 ), je banka ČSOB. Jejími klienty je 24% respondentů. Na třetím místě podle dotazníkového šetření i celkového počtu zákazníků je Komerční banka. Jejími klienty je 10% respondentů. 6% respondentů uvedlo, ţe jsou klienty FIO banky, coţ je o 2% více, neţ počet klientů Raiffeisenbank (4%). To lze vysvětlit tím, ţe FIO banka nabízí sluţby za velmi nízké, popřípadě ţádné poplatky, zatímco Raiffeisenbank se orientuje spíše na podnikatele, a tak poplatky za sluţby jsou poměrně vysoké. 2% jsou klienty jiných bank, neţ těch, jeţ jsou uvedené v seznamu naší práce. 8% respondentů bylo následně vyřazeno ze seznamu pro další dotazování, protoţe nejsou klienty ţádné banky, a tudíţ nevyuţívají sluţbu mobilního bankovnictví.

Tato četnost

odpovědí také vypovídá o tom, ţe i přes veškerou snahu bankovních a finančních institucí přimět zákazníky střádat peníze na bankovních účtech nebo vyuţívat jiné sluţby poskytované bankami je 8% zákazníků stále přesvědčeno, ţe by neměli svěřovat své prostředky do banky, ale vyuţívat jiných moţností. Graf 2: Otázka č. 2 Jiná 2%

Jste klientem/kou Jste klientem/kou banky v ČR? Pokud ano, zvolte možnost

banky v ČR? Pokud ano, yvolte možnost Raifeisenbank 0% 4%

Nejsem klientem/kou žádné banky 8%

ČSOB 24%

Česká spořitelna 46%

FIO banka 6% Komerční banka 10%

Zdroj: vlastní dotazníkové setření

47

Česká spořitelna. Profil České spořitelny. [online]. [2014-02-13]. Dostupné z: . 48 Finance celkově. ČSOB má v polovině roku 2013 zisk 6,9 mld. Korun. [online]. [2014-02-13]. Dostupné z: .

35

Všichni klienti bank byli dále tázáni, zda pouţívají mobilní bankovnictví (Graf č. 3). Otázka je rovněţ vyřazovací, ale zároveň dovoluje zjistit, zda mobilní bankovnictví jako sluţba je populární mezi klienty bank v České republice. Ze dvou set třiceti respondentů mobilní bankovnictví pouţívá sto osmdesát lidí, tedy 78% klientů bank, kteří se zúčastnili dotazníkového výzkumu, 22% dotázaných uvedlo, ţe tuto sluţbu nepouţívají. Pokud bychom chtěli zjistit poměr uţivatelů mobilního bankovnictví a celkového počtu respondentů, kteří se dotazování zúčastnili, poměr je téţ optimistický. Ze všech původních respondentů (250 osob) jich 72% pouţívá mobilní bankovnictví, coţ je výsledek nadprůměrný. Graf 3: Otázka č. 3 Používáte mobilní bankovnictví

ano

ne

22%

78%

Zdroj: vlastní dotazníkové setření

Dalšího dotazování se zúčastnilo 180 osob, které skutečně pouţívají mobilní bankovnictví, a tudíţ jsou vhodnými respondenty pro další otázky. Protoţe se v této práci rozebírají způsoby pouţití sluţby mobilního bankovnictví, bylo zajímavé se dozvědět, jaký přístroj pro mobilní bankovnictví pouţívají respondenti. (Graf č. 4). Zjištěno bylo, ţe absolutní většina respondentů pro účely mobilního bankovnictví pouţívá chytrý telefon, do kterého se můţe nahrát speciální aplikace umoţňující vyuţití téměř všech sluţeb elektronického bankovnictví. Klasický telefon (klasické mobilní zařízení) pouţívají 3% respondentů pro účely mobilního bankovnictví, a tedy ovládají bankovní účet pomocí SMS zpráv. Jiné mobilní zařízení, například tablet, pouţívají celkem dvě osoby, tedy jedno procento dotazovaných. 36

Tyto četnosti odpovědí svědčí o tom, ţe mobilní bankovnictví je sluţba skutečně určená a vyuţívána v případě, ţe klient banky potřebuje se rychle dozvědět o podrobnostech plateb nebo zjistit stav svého učtu, a to v okamţiku, kdy u sebe nemá klasický počítač pro vyuţití elektronického bankovnictví. Mobilní telefon, obzvlášť poslední modely chytrých telefonů, dovolují vyuţít sluţby bankovnictví v plné nebo téměř plné míře, a tak lidé pouţívající mobilní bankovnictví pouţívají právě chytré telefony k tomuto účelu. Graf 4: Otázka č. 4 Jaké mobilní zařizení vlastníte Klasické mobilní zařízení

Chytrý telefon (smartphone)

Jiné mobilní zařízení (například tablet) 1% 3%

96%

Zdroj: vlastní dotazníkové setření

Respondenti, kteří pouţívají chytré telefony k ovládání svých účtů prostřednictvím mobilního bankovnictví, téměř ve stejné míře pouţívají speciální aplikace pro mobilní bankovnictví (lze je stáhnout přímo na stránkách banky, v této práci jsou součástí Přílohy č. 3) a webový prohlíţeč, na kterém se dostanou na stránky banky a tedy i na svůj účet. (Graf č. 5). I přesto, ţe speciální aplikace je mnohem názornější a lépe přizpůsobená mobilnímu zařízení, hlavním důvodem pro pouţití webového prohlíţeče je právě bezpečnost. Po odhlášení z bankovního účtu a zavření webového prohlíţeče se případný zloděj telefonů nebo jiná neţádoucí osoba nedostane na účet, aniţ by znala heslo a přihlašovací jméno. Naopak, některé mobilní aplikace dovolují přístup bez opětovného zadávání přihlašovacího jména a hesla, a vyţadují jenom PIN, který je menší překáţkou, neţ všechny tři kategorie ochrany bankovního účtu.

37

3% lidí, kteří vyuţívají klasické mobilní zařízení, logicky ovládají bankovní účet pomocí SMS zpráv. Nikdo z dotazovaných nevyuţívá jiný způsob ovládání bankovního účtu pomoci mobilního bankovnictví. Graf 5: Otázka č. 5 Máte staženou aplikaci pro mobilní bankovnictví od Vaše banky nebo používáte přes klasický internetový prohlížeč nebo ovládáte svůj účet jiným způsobem 3% 0%

48% 49%

Prostřednictvím aplikace od banky

Přes internetový prohlížeč

Pomoci SMS zpráv

Jiné

Zdroj: vlastní dotazníkové setření

Většina lidí (46%) povaţuje mobilní bankovnictví za dobrou alternativu ke klasickému internetovému bankovnictví a neshledává rozdíly mezi těmito aplikacemi (Graf č. 6). Druhá velká část lidí (32%) povaţuje mobilní bankovnictví za omezenou sluţbu, protoţe podle jejich názoru má značně omezené funkce. Mezi ně zřejmě patří i uţivatelé, kteří ovládají mobilní bankovnictví pomocí klasických mobilních zařízení, tedy pomocí SMS zpráv. 22% respondentů se přiznalo, ţe i přesto, ţe mnohé funkce chybějí, rozsah mobilního bankovnictví poskytovaného bankou je dostačující. Podle výsledků analýzy lze usoudit, ţe převáţná většina respondentů si uvědomuje, ţe mobilní bankovnictví není náhradou, ale pouze doplňkovou sluţbou k internetovému bankovnictví, při které jednotlivec má moţnost v pohodlí a na velké obrazovce si prohlédnout klientské rozhraní a provést všechny poţadované operace, které vyţadují větší pozornosti, popřípadě větší koncentraci klienta banky. Klient tak můţe být nespokojený s počtem a rozsahem sluţeb pouze v případě, kdy vyuţívá pouze tuto sluţbu pro všechny bankovní operace: převody, hrazení faktur, zobrazení historie pohybů na účtu apod. 38

Navíc ne všechny banky uvedené v seznamu nabízejí plnou řadu sluţeb a funkcí. Některé banky (FIO banka, Raiffeisenbank) mají omezené moţnosti v aplikaci pro mobilní telefony. Dovolují pouţít pouze ty funkce, které jsou snadno proveditelné a bezpečné z obrazovky mobilního zařízení. Graf 6: Otázka č. 6 Vyhovují Vám možnosti mobilního bankovnictví? Ano, neliší se to od klasického rozhrání elektronického bankovnictví Ano, ale spousta funkcí chybí, ale i přesto je rozsah dostačující Ne, finkce jsou značně omezené

32% 46%

22%

Zdroj: vlastní dotazníkové setření

Co se týče frekvence pouţívání mobilního bankovnictví (Graf č. 7), 3% lidí, kteří ho ovládají pomoci klasického mobilního zařízení, pouţívá tuto sluţbu velmi zřídka, vlastně ji téměř nepouţívají. Je to vysvětleno tím, ţe klasické mobilní zařízení není vybaveno ani aplikací, ani způsobem plného ovládání bankovního účtu klienta. Svědčí to pouze o překáţkách na straně klienta, nikoliv banky. Téměř stejně tak málo lidí pouţívá mobilní bankovnictví několikrát denně (4%). Zřejmě taková potřeba v častém vyuţití mobilního bankovnictví je dána pracovní náplní dotyčných respondentů. Tato skupina je tvořena právě osobami, které ovládají své účty pomocí chytrých mobilních telefonů a jiných mobilních zařízení dovolujících nahlíţet do klientského účtu. 44% respondentů uvedlo, ţe mobilní bankovnictví pouţívají poměrně často, nicméně méně často neţ jednou denně. 49% respondentů tvoří nejčetnější skupinu osob, které pouţívají mobilní bankovnictví méně často, protoţe všechny potřebné věci si zařídí prostřednictvím klasického internetového bankovnictví nebo osobně na pobočce banky. 39

Graf 7: Otázka č. 7 Jak často používáte mobilní bankovnictví? Skoro nepoužívám 3% Jen, občas, většinou se vše zařídím přes elektronické bankovnictví nebo osobně na pobočce banky 49%

Každý den, dokonce několikrát denně 4%

Poměrně často 44% Zdroj: vlastní dotazníkové setření

Osmá otázka (Graf č. 8) má za cíl zjistit, zda mobilní bankovnictví je z pohledu respondentů moderním a uţitečným prvkem. Zjistilo se, ţe 32% lidí souhlasí, ţe se bez této sluţby neobejde ţádný z klientů banky a ţe je to velmi uţitečná sluţba. Jsou to stálí klienti bankovních institucí, kteří mobilní bankovnictví potřebuji k zajištění kaţdodenních potřeb spojených a financemi a bankovními sluţbami. 63% souhlasí, ţe je to moderní sluţba, ale v některých případech nadbytečná, protoţe banky nabízejí i jiné sluţby, které jsou alternativou mobilnímu bankovnictví (například elektronické bankovnictví). Tato odpověď je nejčetnější, coţ je logické, protoţe elektronické bankovnictví, například ovládání bankovního účtu z počítačového zařízení, je velmi pohodlné. Většina lidí má přístup na Internet a k osobnímu počítači, a proto méně vyuţívá sluţbu mobilního bankovnictví. 6% respondentů si myslí, ţe tento prvek je zcela nadbytečný a bez mobilního bankovnictví je moţné jednoduše se obejít. To jsou lidé, kteří mají záporný vztah k novodobým mobilním a bankovním sluţbám a raději si zajdou na pobočku osobně, neţ pouţijí mobilní zařízení pro ovládání svého bankovního účtu.

40

Graf 8: Otázka č. 8 Považujete internetové bankovnictví za moderní a pohodlný prvek?

Ano, jistě, je to služba, bez níž se neobejdete žádný klient banky 32%

Ano, ale vzhledem k rozsahu a typům jiných bankovních služeb není mobilní bankovnictví nezbytné 62%

Ne, bez tohoto prvku se lze jednoduše obejít 6% Zdroj: vlastní dotazníkové setření

Nejvíce respondentů, 73% (Graf č. 9), pouţívá mobilní bankovnictví pro ověření zůstatku na účtu, logicky proto, ţe je to nejjednodušší funkce, která je však vyţadována velmi často. Můţe být prohlédnuta na mobilním zařízení, aniţ by klient musel zadávat pokyny ke platbě nebo provádět jiné kroky. Navíc, je to informace vyţadována nejčastěji z důvodu ujištění se, zda patřičná a očekávaná částka přišla na účet klientovi. Dále se tato sluţba pouţívá bezprostředně před nákupem, kdy klient potřebuje zjistit, zda zůstatek na účtu vystačí na zaplacení zboţí či sluţby. 17% respondentů pouţívá mobilní bankovnictví pro zjištění pohybů na bankovním účtu, zřejmě pro ověření odeslaného převodu nebo přijaté platby. Tato sluţba je důleţitá zejména v kontextu ověření příchozích a odchozích plateb a ujištění se, například, ţe nastavené platby chodí včas. Pouze 6% respondentů vyţívá sluţbu mobilního bankovnictví pro hrazení faktur a placení za zboţí a sluţby, avšak zřejmě jen pokud se nejedná o vysoké částky. Ty si klienti raději zařídí na pobočce banky nebo prostřednictvím zabezpečeného internetového bankovnictví. Nikdo z respondentů nepouţívá mobilní bankovnictví pro převody peněz v rámci České republiky a zahraničí.

41

Graf 9: Otázka č. 9 Pro jaké účely používáte mobilní bankovnictví nejčastěji? Jiné 4% Zjištění pohybů na bankovním účtu 17%

Pro platby za zboží a služby, hrazení faktur 6% Penežní převody vnitrostatní a zahraniční 0%

Oveření zůstatku na účtu 73% Zdroj: vlastní dotazníkové setření

Poslední, desátá otázka (Graf č. 10) zjišťuje názory respondentů na bezpečnost prováděných operací prostřednictvím mobilního bankovnictví. 73% respondentů objektivně posoudilo, ţe mobilní bankovnictví patří do oblasti technologie a internetových komunikací, coţ je oblast stále nezajištěná natolik, aby se jí dalo plně důvěřovat. Tento názor lze povaţovat za objektivní, protoţe kaţdá oblast ve sféře technologií můţe být předmětem zásahu ze vnější strany. V tomto kontextu je nutno zmínit, ţe počítačové víry určené pro nabourání do vnitřních systémů bank a finančních institucí, jsou velmi nebezpečné a vyskytují se ještě před tím, neţ specialisté stačí vymyslet systém zabezpečení proti novým vírům. Vţdy se člověk doslechne informace o tom, ţe se v internetovém nebo dokonce bankovním světě něco přihodilo a způsobilo únik informací či dat o finančních transakcích uţivatelů. 26% respondentů si nemyslí, ţe mobilní bankovnictví je sluţba, která je alespoň málo zabezpečena, a tudíţ ji povaţují za sluţbu, které nelze důvěřovat. Tito lidé patří do skupiny těch, kteří tuto sluţbu pouţívají pouze v urgentních případech, nebo nepouţívají vůbec. Pouze 1% se domnívá, ţe mobilní bankovnictví je zcela bezpečná sluţba. Jsou to dvě osoby, které jsou zřejmě velmi optimistické, co se mobilních a bankovních sluţeb týče.

42

Graf č. 10: Otázka č. 10 Myslíte, že mobilní bankovnictví je dobře zabespečená služba z hlediska finanční, technické bezpečnosti Vašich údajů a financí? 1% Ano, je to zcela bezpečná služba 26%

Ano, důvěřuji, ale oblast technologii je nevyzpytatelná, vždy je riziko Ne, v současné době nelze důvěrovat mobilním aplikacím 73%

Zdroj: vlastní dotazníkové setření

V úvodu práce byly stanoveny hypotézy, které bylo nutno potvrdit nebo vyvrátit v průběhu prováděného výzkumu. Připomeňme si tyto hypotézy: 1. Mobilní bankovnictví je jiţ zavedenou a velmi aktivně vyuţívanou sluţbou v České republice. Tato hypotéza se potvrdila pomoci otázky č. 3, protoţe četnost kladných odpovědí (Ano, mobilní bankovnictví pouţívám) je nadprůměrná (78%). Svědčí to o tom, ţe čeští zákazníci bank pouţívají mobilní bankovnictví jako běţnou sluţbu. Sluţba je pouţívána po delší dobu, je nabízena ve všech bankovních institucích České republiky a nabízí moderní přístup k mobilním finančním a bankovním sluţbám. 2. Lidé vyuţívající mobilní bankovnictví nepotřebují ţádné zvláštní znalosti a dovednosti pro kaţdodenní práci s mobilním bankovnictvím, protoţe aplikace jsou navrţeny tak, aby kaţdý uţivatel pouţil danou sluţbu bez problémů. Tato hypotéza byla potvrzena v otázkách 7 a 8, protoţe respondenti jsou laickými uţivateli mobilního bankovnictví, ale i přes svou neprofesionalitu ve srovnání s technicky zdatnými uţivateli ovládají všechny nabízené sluţby a aplikace spojené s mobilním bankovnictvím. Tuto hypotézu lze potvrdit i tak, ţe porovnáme předpoklady a nezbytné znalosti pro vyuţití internetu a jiných aplikací a sluţeb mobilního bankovnictví. Zjistíme, ţe člověk ovládající standardní aplikace (mail klient, sociální sítě,

43

prohlíţení webových stránek apod.) je schopen ovládat sluţeb mobilního bankovnictví, které se zakládají na stejném principu. 3. Sluţba mobilního bankovnictví nemůţe být plně vyuţita všemi klienty bank, protoţe někteří nemají chytrá mobilní zařízení a nemohou si stáhnout aplikace mobilního bankovnictví. Tato hypotéza nebyla potvrzena, zejména to ukazují četnosti odpovědí v otázkách č. 4. Jsou i 4% lidí, která pouţívají mobilní bankovnictví i přesto, ţe nemají chytrý telefon nebo jiné chytré zařízení. Svědčí to o tom, ţe i pro drţitele běţného mobilního zařízení jsou moţnosti pro vyuţití mobilního bankovnictví. Samozřejmě, vlastnění chytrého zařízení značně ovlivňuje a usnadňuje pouţití sluţeb mobilního bankovnictví, ale nevylučuje ze seznamu ostatní uţivatele.

44

Závěr Bakalářská práce zkoumá mobilní bankovnictví z hlediska vyuţití, bezpečnosti a pohodlnosti sluţeb, které banky poskytují zákazníkům. V práci se pojednává o vývoji mobilního bankovnictví v České republice a obecně ve světě, včetně současného stavu v této oblasti. Protoţe bakalářská práce je téţ výsledkem metodického a teoretického bádání, nedílnou její součástí je i vysvětlení teoretických pojmů a předpokladů z oblasti peněţní ekonomie a bankovnictví, zejména co je platební styk, jaké jsou typy platebního styku, jaké jsou funkce peněz v ekonomice. Po definování teoretických předpokladů bylo nutné uvést praktické příklady a analyzovat situaci s mobilním bankovnictvím v České republice. Byly vybrány čtyři banky: Česká spořitelna, FIO banka, Komerční banka a Raiffeisenbank pro zjištění aktuální nabídky mobilního bankovnictví. Hlavním zjištěním je, ţe ve všech zkoumaných bankách se tato sluţba nabízí pro jakékoliv mobilní zařízení (chytrý nebo klasický mobilní telefon nebo jiné mobilní zařízení) a ţe je to sluţba přizpůsobená všem poţadavkům klienta banky, tedy zahrnuje dílčí funkce nezbytné pro ovládání klientského účtu. Všechny aplikace jsou znázorněny v příloze bakalářské práce, včetně moţností navigace a funkcí. V analytické části práce se téţ zabýváme alternativními způsoby plateb, které přímo souvisejí s elektronickým bankovnictvím a mohou být alternativou i ke zkoumané sluţbě mobilního bankovnictví. Jedná se o NFC platby a další bezdotykové moţnosti plateb pomoci mobilních telefonů a aplikací. Hlavním zjištěním v této části je, ţe alternativní způsoby plateb pomoci mobilních zařízení jsou čím dál populárnější, zejména proto, ţe zjednodušují kaţdodenní ţivot spotřebiteli. Je velmi pravděpodobné, ţe mobilní telefon v blízké budoucnosti plně nahradí peněţenku a mnohé další přístroje, které lidé nosí s sebou. Cílem práce bylo vysvětlit principy mobilního bankovnictví a jeho aktuálnost v dnešní době. Dále také provést výzkum spokojenosti klientů s mobilním bankovnictvím. Cíl práce byl dosaţen pomoci následujících kroků a metod výzkumu: Například analýzy primárních dat – provedení dotazníkového šetření pro zjištění stupně vyuţití mobilního bankovnictví klienty českých bank. V průběhu dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe mobilní bankovnictví je velmi vyuţívanou sluţbou (vyuţívá ji zhruba 75% respondentů) a ţe je tato sluţba většinou vyuţívána na chytrých telefonech. Zákazníci tuto sluţbu povaţují za moderní, uţitečnou, ale zároveň i poměrně nezabezpečenou a v některých 45

případech omezenou. Zpravidla ale její moţnosti vystačí pro vyřizování naléhavých záleţitosti a pro jednoduché funkce. Respondenti povaţují tuto sluţbu za poměrně zabezpečenou, ale zpochybňují bezpečnost technologie obecně. Dále se v práci analyzovaly sekundární údaje: literární a monografické zdroje, odborné publikace apod. Nedílnou součástí je i analýza nabídky zkoumaných bankovních institucí, konkrétně nabídky sluţeb mobilního bankovnictví. V práci je rovněţ provedena komparativní analýza sluţeb mobilního bankovnictví poskytovaných zkoumanými bankami podle následujících kritérií: jak dlouho se sluţba nabízí, uţivatelské rozhrání, poskytované sluţby, zabezpečení. Tabulka s porovnáním je uvedena v příloze č. 2 bakalářské práce. Z komparativní analýzy vyplývá, ţe sluţba mobilního bankovnictví se v českých bankách pouţívá jiţ od roku 2011, ale do všech zkoumaných bank byla zavedena aţ v roce 2012. Ve všech bankách se nabízí téměř stejný výčet sluţeb a většinou se jedná o funkce jednoduché, jako převod peněz, nahlíţení do účtů, zjištění zůstatku na účtu apod. Všechny mobilní aplikace jsou přizpůsobeny pro chytrá a klasická mobilní zařízení. Hlavním rozdílem je bezesporu přístup k zabezpečení mobilního bankovnictví v mobilním zařízení. Banky nabízejí kombinace způsobů zabezpečení vlastního účtu v mobilním zařízení: od aktivačního hesla po speciální klíč. Některé banky vyţadují několikastupňovou autorizaci v systému, v jiných aplikacích stačí zadat pouze PIN. Po provedení analýzy můţeme odpovědět na otázky, které byly poloţeny na začátku práce: Jaký je profil klienta využívajícího mobilní bankovnictví? Jaké jsou cílové segmenty zákazníků? Klient vyuţívající sluţby mobilního bankovnictví je především osoba, která je klientem jakékoliv banky nabízející tuto sluţbu. Je to především osoba vlastnící chytrý telefon nebo jiné chytré mobilní zařízení (například tablet). Je to téţ osoba, která vyuţívá sluţeb banky pravidelně a v některých případech potřebuje vyuţít tyto sluţby bezodkladně. Jaké technické předpoklady musí splňovat klient (jaké dovednosti musí mít), aby využíval mobilní bankovnictví efektivně a bezpečně? Klient nemusí mít odborné technické dovednosti, ale musí mít přehled o sluţbách, které nabízí banka, o tom, jak nejlépe zabezpečit přístup ke svému účtu (například nesdělovat citlivé informace třetím osobám) apod. Platí pravidlo, ţe pokud jednotlivec můţe bez problému vyuţívat funkcí, které nabízí chytrý telefon, potom ovládání mobilního bankovnictví je pro něj velmi snadné.

46

V úvodu byly stanoveny pracovní hypotézy: Mobilní bankovnictví je již zavedená a velmi aktivně využívaná služba v České republice. Tato hypotéza se potvrdila plně, protoţe v průběhu dotazníkového šetření se zjistilo, ţe více neţ 70% ze všech respondentů vyuţívá sluţeb mobilního bankovnictví. Lidé využívající mobilní bankovnictví nepotřebují žádné zvláštní znalosti a dovednosti pro každodenní práci s mobilním bankovnictvím, protože aplikace jsou navrženy tak, aby každý uživatel použil danou službu bez problémů. Tato hypotéza se plně potvrdila, protoţe kaţdý jednotlivec, který rozumí moderním technologií na uţivatelské úrovni, je schopen plně ovládnout sluţby mobilního bankovnictví prostřednictvím aplikací. Služba mobilního bankovnictví nemůže být plně využitá všemi klienty bank, protože někteří nemají chytrá mobilní zařízení a nemohou si stáhnout aplikace mobilního bankovnictví. Tato hypotéza se potvrdila pouze částečně, protoţe na jednu stranu klasická mobilní zařízení neposkytují technické moţnosti a předpoklady pro staţení aplikace pro mobilní bankovnictví, ale na druhou stranu klasické mobilní zařízení vlastní pouze 3% respondentů, tudíţ tato četnost je téměř zanedbatelná. Lze tedy konstatovat, ţe vyuţití sluţby mobilního bankovnictví na klasickém zařízení je značně ztíţeno, nicméně absolutní většina respondentů vlastní chytré mobilní zařízení a pouţívá je pro účely mobilního bankovnictví.

47

Seznam použitých zdrojů a literatury Literatura 1. ČERNOHORSKÝ, Jan, TEPLÝ, Petr. Základy financí. Praha: Grada Publishing, 2011. 304 s. ISBN 978-80-247-3669-3. 2.

, L., POUR, J., TOMAN, P.

. Praha: Grada Publishing,

2006. 484 s. ISBN 80-247-1278-4. 3. JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk. Praha: Grada Publishing, 2013, 664 s. ISBN: 978-80-247-3893-2. 4. POLOUČEK, Stanislav. Bankovnictví. Praha: C. H. Beck, 2006. 736 s. ISBN 807179-462-7. 5. PTATSCHEKOVÁ, Jitka, DITTRICHOVÁ, Jaroslava. Dvacet let české koruny na pozadí vývoje obchodního bankovnictví v České republice. Praha: Grada Publishing, 2013. 144 s. ISBN 978-80-247-8459-5. 6. REVENDA, Z., MANDEL M., KODERA J. a kolektiv . Praha: Management press, 2012. 408 s. ISBN 978-80-7261-240-6. 7. SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Praha: Management Press, 2012. 328 s. ISBN 978-80-7261-238-3. 8.

, Bohuslava a kolektiv.

. Praha: EUPRESS, 2010. 250 s.

ISBN 978-80- 7408-029-6.

Internetové zdroje 9. AKTUÁLNĚ.CZ. GSM bankovnictví nově i u Oskara. [online]. [cit. 2014-01-03]. Dostupné

z:


investice/clanek.phtml?id=139496>. 10. BANKOVNIKARTY.CZ. Sdružení pro bankovní karty. Statistiky SBK pro bankovní styk.

[online].

[cit.

2014-01-03].

Dostupné

z:

. 11. CNB. Výkladová stanoviska ČNB. [online]. [cit. 2014-01-06]. Dostupné z: . 48

12. CNB.

–

. Česká národní banka. [online].

[cit.

2014-01-05].

Dostupné

z:

. 13. ČESKÁ SPOŘITELNA. Profil České spořitelny. [online]. [2014-02-13]. Dostupné z: . 14. ČESKÁ SPOŘITELNA. SERVIS 24 Mobilní banka pro telefony iPhone jednou z nejstahovanějších

aplikací.

[online].

[2014-01-05].

Dostupné

z:

. 15. ČESKÁ SPOŘITELNA. SERVIS 24 Mobilní banka. [online]. [2014-01-05]. Dostupné z:


produktu-d00019607>. 16. FINANCE CELKOVĚ. ČSOB má v polovině roku 2013 zisk 6,9 mld. Korun. [online]. [2014-02-13]. Dostupné z: . 17. FIO

BANKA.

Smartbanking.

[online].

[2014-01-10].

Dostupné

z:

. 18. KANCELÁŘ FINANČNÍHO ARBITRA. Finanční arbitr – základní informace. [online].

[cit.

2014-01-05].

Dostupné

z:


arbitr/zakladni-informace.html>. 19. MĚŠEC.CZ. Jak funguje platební styk mezi státy Evropské unie? [online]. [cit. 201401-02]. Dostupné z: . 20. MOJEBANKA.CZ. Komerční banka. Mobilní banka. [online]. [2014-01-08]. Dostupné

z:


telefony.shtml>. 21. NFCTECH.CZ. Co je NFC? Informace o technologii NFC. [online]. [2013-01-15]. Dostupné z: . 22. RAIFFEISEN BANK. Bezpečnost mobilního bankovnictví a aplikace Mobilní eKonto. [online].

[2014-01-10].

Dostupné

z:


ucty/prime-bankovnictvi/mobilni-bankovnictvi/bezpecnost-mobilniho-bankovnictvi/>. 23. WISEGEEK.COM. What are different types of mobile banking technology. [online]. [cit. 2014-01-03]. Dostupné z: . 49

24. Zápisky od plic. Objeveny kritické bezpečnostní chyby v mobilních bankách. [online]. [2013-01-15]. Dostupné z: . 25. ČESKO. Zákon č. 284 ze dne 22. července 2009. o platebním styku 26. ČESKO. Zákon č. 254 ze dne 13. dubna 2004 o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992

Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

27. ČESKO. Zákon č. 253 ze dne 5. června 2008 některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

50

Seznam grafů Graf č. 1: Otázka č. 1 ................................................................................................................ 34 Graf č. 2: Otázka č. 2 ................................................................................................................ 35 Graf č. 3: Otázka č. 3 ................................................................................................................ 36 Graf č. 4: Otázka č. 4 ................................................................................................................ 37 Graf č. 5: Otázka č. 5 ................................................................................................................ 38 Graf č. 6: Otázka č. 6 ................................................................................................................ 39 Graf č. 7: Otázka č. 7 ................................................................................................................ 40 Graf č. 8: Otázka č. 8 ................................................................................................................ 41 Graf č. 9: Otázka č. 9 ................................................................................................................ 42 Graf č. 10: Otázka č. 10 ............................................................................................................ 42

51

Seznam příloh Příloha č. 1

Komparativní analýza Kritérium Jak dávno se služba nabízí Barevné schéma aplikace Uživatelské rozhraní Bezpečnost aplikace

Kompatibilita s operačními systémy

2012

Raiffeisenbank 2011

2012

Komerční banka MB2 2011 plnohodnotná 2012

Ţlutá Černá Bílá Ano

Tmavě modrá Modrá bílá ano

Modrá Bílá Červená ano

Šedá Červená Černá Ano

Bezpečnostní S-PIN

iOS (iPhone, iPad a některá zařízení iPod Touch) verze 5 a 6 Android 2.2 pro telefony Android 3.0 pro tablety

FIO

Česká spořitelna

Login a heslo, které si zvolíte v Transakce potvrzujete PINem. Pro jednoznačnou identifikaci telefonu, ze kterého budete k účtu přistupovat, uvedete unikátní číslo telefonu. Veškerá komunikace mezi mobilním telefonem a bankou je šifrována. V globálním nastavení je rovněţ moţno aplikaci kdykoliv deaktivovat.

Klientské číslo a heslo, přičemţ heslo je moţné kdykoliv měnit Zašifrované komunikace mezi mobilním zařízením a bankou Propojení unikátního výrobního čísla přístroje s účtem – z důvodu bezpečnosti není moţné tuto aplikaci vyuţívat na více zařízeních Denní a měsíční limity – automaticky nastavený denní limit pro transakce je 30 tisíc Kč a měsíční 200 tisíc Kč.

Při prvním přihlášení je nutné zadat vygenerovaný šifrovací klíč, nebo optický klíč a jednorázový aktivační kód Při přihlašování je nutno zadat do aplikace heslo a PIN kód určený pro mobilní bankovnictví

iOS 5.0 a vyšší Android 2.2 a výšše Windows Phone 8.0

iOS 4.3 a vyšší iPhone, iPad, and iPod touch. Android 2.3 a vyyší

iOS 4.3 a vyšší Android 2.3 a vyšší

52

Nabízené služby

Zobrazení zůstatků na běţném a spořicím účtu Přehled pohybů a blokací na účtu Zadání, změna, dopodepsání nebo ukončení příkazu k úhradě Vytvoření platby z QR kódu Předání čísla účtu pomocí SMS, e-mailu nebo QR kódu Informace o kreditních a debetních kartách Zamykání / odemykání debetní karty Rychlé splacení zůstatku na kreditní kartě Ţádost o předschválený úvěr (osobní půjčka, kontokorent, kreditní karta) bez nutnosti návštěvy pobočky Změna S-PINu pro přístup do aplikace

Kalkulátor běţných transakcí na účtu Zobrazení aktuálních kurzů, Pobočky a bankomaty Fio banky Důleţité kontakty Přehledy zůstatků, disponibilních zůstatků a nezaúčtovaných transakcí na všech aktivních účtech Historie transakcí aţ 3 měsíce zpět Detail transakce na účtu s moţností opakování odchozí platby Zobrazení výpisů z účtu v PDF Zadávání převodů mezi vlastními účty Zadávání jednorázových platebních příkazů v CZK a EUR a v ámci zóny TARGET 2 Přehled „čekajících" a neuskutečněných plateb Moţnost zadání platby načtením QR kódu Zobrazení šablon jednotlivých plateb a europlateb Vytvoření / Editace / Smazání šablony Zobrazení detailu platební karty a moţnost změnit limity, blokování dočasné a trvalé Nastavení doby odhlášení při nečinnosti Moţnost vypnout odhlášení zatřesením telefonu Přehled zpráv a jejich detail informace Fio banky

Prohlíţení stavu, Zobrazení historii účtu, Provádění platby domácí a zahraniční Platba sloţenek, Zjištění, kde je nejbliţší bankomat nebo pobočka České spořitelny.

Zdroj: http://www.bankovnipoplatky.com/smartbanking-jake-aplikace-banky-nabizi-15604.html, 53

Odeslání platebního příkazu ve prospěch libovolného protiúčtu ze spárovaného telefonu Platba sloţenky a QR platbu Vytváření vlastních QR kódů pro příjem plateb na své účty s moţností odeslat přes email nebo MMS a sdílet pomocí aplikací instalovaných v telefonu (Facebook, Twitter, apod.) Přehledné zobrazení transakční historie a opakování plateb Aktualizace zůstatku u účtů dobít telefonu nebo placení faktury Vodafone Zobrazení čekajících transakcí – plateb kartou a výběrů z bankomatů Vyhledání nejbliţšího bankomatu kterékoliv banky, včetně vkladových Vytvoření a objednání vlastního designu karty Zobrazení telefonních kontaktů Komerční banky Zablokování platební karty Vlastní nastavení vzhledu

Příloha č. 2

Dotazník pro zjištění míry využití mobilního bankovnictví 1. Je Vám známý pojem „Mobilní bankovnictví“ A) Ano B) ne 2. Jste klientem/kou banky v ČR? Pokud ano, zvolte moţnost A) Raiffeisenbank B) Komerční banka C) ČSOB D) Česká spořitelna E) FIO banka F) Jiná G) Nejsem klientem/kou ţádné banky Dále, prosím, pokračujte pouze ti, kteří jsou klienty bank.

3. Pouţíváte sluţbu mobilní bankovnictví? A) Ano B) Ne Dále, prosím, pokračujte pouze ti, kteří mobilní bankovnictví používají.

4. Jaké mobilní zařízení vlastníte? A) Klasické mobilní zařízení B) Chytrý telefon (smartphone) C) Jiné mobilní zařízení (například tablet) 5. Máte staţenou aplikaci pro mobilní bankovnictví od Vaše banky nebo pouţíváte přes klasický internetový prohlíţeč nebo ovládáte svůj účet jiným způsobem? 54

A) Prostřednictvím aplikace od banky B) Přes internetový prohlíţeč C) Pomocí SMS zpráv D) Jiné 6. Vyhovují Vám moţnosti mobilního bankovnictví? A) Ano, neliší se to od klasického rozhraní elektronického bankovnictví B) Ano, ale spousta funkcí chybí, ale i přesto je rozsah dostačující C) Ne, funkce jsou značně omezené 7. Jak často pouţíváte mobilní bankovnictví? A) Kaţdý den, dokonce několikrát denně B) Poměrně často C) Jen občas, většinou si vše zařídím přes elektronické bankovnictví nebo osobně na pobočce banky D) Skoro nepouţívám 8. Povaţujete internetové bankovnictví za moderní a pohodlný prvek? A) Ano, jistě, Je to sluţba, bez níţ se neobejde ţádný klient banky B) Ano, ale vzhledem k rozsahu a typům jiných bankovních sluţeb není mobilní bankovnictví nezbytné C) Ne, bez tohoto prvku se lze jednoduše obejít 9. Pro jaké účely pouţíváte mobilní bankovnictví nejčastěji? A) Pro platby za zboţí a sluţby, hrazení faktur B) Peněţní převody vnitrostátní a zahraniční C) Ověření zůstatku na účtu D) Zjištění pohybů na bankovním účtu E) Jiné 10. Myslíte si, ţe mobilní bankovnictví je dobře zabezpečená sluţba z hlediska finanční, technické bezpečnosti Vašich údajů a financí? 55

A) Ano, je to zcela bezpečná sluţba B) Ano, důvěřuji jí, ale oblast technologií je nevyzpytatelná, vţdy je rizikové, v současné době nelze důvěřovat mobilním aplikacím

56

Příloha č. 3

Vzhled mobilních aplikací pro mobilní bankovnictví zkoumaných bank

Komerční banka Obrázek 11: vzhled aplikace pro mobilní bankovnictví Komerční banky, verze pro IOS

Zdroj: https://itunes.apple.com/sk/app/mobilni-banka-2/id447750755, [13.2.2014]

57

Raiffeisenbank Obrázek 12: vzhled aplikace pro mobilní bankovnictví Raiffeisenbank, verze pro IOS

Zdroj [13.2.2014]

https://itunes.apple.com/us/app/raiffeisenbank-cz-mobilni/id538751727?ls=1&mt=8,

58

ČSOB Obrázek 13: vzhled aplikace pro mobilní bankovnictví ČSOB, verze pro IOS

Zdroj https://itunes.apple.com/us/app/csob-smartbanking/id479852415?ls=1&mt=8, [13.2.2014]

59

Česká spořitelna Obrázek 14: vzhled aplikace pro mobilní bankovnictví České spořitelny, verze pro IOS

Zdroj: https://itunes.apple.com/cz/app/servis-24-mobilni-banka/id469812727?mt=8, [13.2.2014]

60

Fiobanka Obrázek 15: vzhled aplikace pro mobilní bankovnictví FIO banky, verze pro IOS

Zdroj: https://itunes.apple.com/cz/app/fio-banka-smartbanking/id438668381?mt=8, [13.2.2014]

61