Lester Horton: osobnost, dílo a taneční technika

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér taneční pedagogiky Taneční pedagogika

Lester Horton: osobnost, dílo a taneční technika Diplomová práce

Autor práce: Bc. Sylva Tománková Vedoucí práce: Mgr. Ivana Kloubková Oponent práce: Mgr. Lenka Tužilová

Brno 2011

Bibliografický záznam Tománková, Sylva. Lester Horton: osobnost, dílo a taneční technika [Lester Horton: Personality, Work and Dance Technique]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Fakulta divadelní, Ateliér taneční pedagogiky, 2011 s. 134 Vedoucí diplomové práce Mgr. Ivana Kloubková.

Anotace Diplomová práce Lester Horton, osobnost, dílo a taneční technika zpracovává v první části životopis Lestera Hortona včetně významných tanečníků jeho souboru a jeho následovníků; zahrnuta je i kapitola o festivalu Jacob‛s Pillow. Druhá část obsahuje popis jednotlivých charakteristikých prvků a cvičení od warm up přes intermediate až k advanced Level. V závěru jsou uvedeni současní pedagogové této techniky. V části dodatky jsou uvedeny doplňující informace o Dance Theatre collection, Horton summit a Hortonovy poznámky o moderním tanci.

Annotation The thesis “Lester Horton: Personality, Work and Dance Technique” presents in the first part the life and work of Lester Horton, including outstanding dancers of his company and his followers. It covers a chapter on the Jacob's Pillow festival. The second part includes description of typical movements and exercises from warm-up, to intermediate and advanced level. It concludes with a list of contemporary teachers of this technique. The Appendix presents additional information on the Dance Theatre Collection, Horton Summit and Horton’s observations on modern dance.

Klíčová slova život a dílo Lestera Hortona, následovníci Lestera Hortona, festival Jacob‛s Pillow, moderní tanec, technika Lestera Hortona

Keywords live ane work of Lester Horton, followers of Lester Horton, Jacob‛s Pillow festival, modern dance, Lester Horton technique

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně, dne 20. května 2011

Sylva Tománková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Ivaně Kloubkové za metodické vedení, cenné rady a podněty.

Obsah Předmluva

.......................................................................................................... 2

Úvod

.......................................................................................................... 2

1.část: Život a dílo ......................................................................................................... 4 Životopis 1.1. Mladá léta ..................................................................................................... 4 1.2. Kariéra .......................................................................................................... 5 1.3. Významné choreografie ............................................................................... 7 1.4. Osobní život a vztahy ................................................................................. 11 1.5. Odkaz Lestera Hortona – Hortonovi následovníci ..................................... 11 1.6. Jacob‛s Pillow ............................................................................................ 21

2. část: Technika Lestera Hortona ............................................................................. 23

2.1. Základní pozice a prvky techniky Lestera Hortona.................................... 24 2.1.1. Základní pozice horních končetin .................................................. 24 2.1.2. Základní pozice doních končetin ................................................... 24 2.1.3. Základní prvky techniky Lestera Hortona ..................................... 25

2.2. Warm-up ..................................................................................................... 31 2.2.1. Flatback .......................................................................................... 32 2.2.2. Primitive squat descent .................................................................. 36 2.2.3. Lateral Stretches, horizontal swings .............................................. 37 2.2.4. Leg Swings .................................................................................... 43 2.2.5. Deep lunges.................................................................................... 45 2.2.6. Elementary balance ........................................................................ 48 2.2.7. 5/4 Swings – Švihy ve 5/4 taktu .................................................... 49 2.2.8. Dimensional tonus ......................................................................... 52

2.3. Intermediate and advanced level ................................................................ 59 2.3.1. The Studies..................................................................................... 59 Intermediate level 2.3.1.1. Prelude No. 1 ..................................................................... 59 2.3.1.2. Prelude No. 2 ..................................................................... 60 2.3.1.3. Prelude No. 3 ..................................................................... 63 Advanced level 2.3.1.4. Prelude No. 4 ..................................................................... 65 2.3.1.5. Prelude No. 5 ..................................................................... 68 2.3.1.6. Prelude No. 6 ..................................................................... 68 2.3.2. Hinge Studies ................................................................................. 69 Intermediate level 2.3.2.1. Fortification No. 8 ............................................................. 69 2.3.2.2. Hinge No. 1 ....................................................................... 72 2.3.2.3. Hinge No. 2 ....................................................................... 74 2.3.2.4. Hinge No. 3 ....................................................................... 75 Advanced level 2.3.2.5. Hinge No. 4 ....................................................................... 77 2.3.2.6. Hinge No. 5 – 6 ................................................................. 78 2.3.3. Balance Studies .............................................................................. 78 Intermediate level 2.3.3.1. Fortification No. 12 ........................................................... 78 2.3.3.2. Table balance ..................................................................... 80 2.3.3.3. T balance with Side Fall .................................................... 82 Advanced level 2.3.3.4. Fortification No. 13 ........................................................... 83 2.3.3.5. T balance s promenádou .................................................... 85 2.3.3.6. Advanced T balance ......................................................... 86 2.3.4. Falls – pády .................................................................................... 88 Intermediate level 2.3.4.1. Fortification No. 11 ........................................................... 88

2.3.4.2. Pád vpřed ........................................................................... 90 2.3.4.3. Pád vzad ............................................................................ 91 2.3.4.4. Lateral T fall ..................................................................... 92 Advanced level 2.3.4.5. Spiral fall – pád ve spirále ................................................. 94 2.3.4.6. Lateral side twist fall ......................................................... 96 2.3.5. Studies ............................................................................................ 97 Intermediate level 2.3.5.1. Figure four study ............................................................... 97 Advanced level 2.3.5.2. Torso language................................................................. 100 2.3.5.3. Diagonal egyptian arms ................................................... 101 2.3.5.4. Deep floor vocabulary ..................................................... 102 2.3.6. Jumps – Skoky ............................................................................. 105 2.3.7. Pedagogové techniky Lestera Hortona ........................................ 106

3. část: Dodatky ...................................................................................................... 112 3.1. Lester Horton Dance Theater Collection.................................................. 112 3.2. Horton Summit ......................................................................................... 112 3.3. Poznámky Lestera Hortona o moderním tanci ......................................... 115 3.4. Choreografická tvorba Lestera Hortona .................................................. 115

Závěr

...................................................................................................... 126

Použité informační zdroje ........................................................................................... 127 Poznámky

...................................................................................................... 130

Předmluva Proč právě Lester Horton, jeho dílo a technika? Jeden z hlavních důvodů mého výběru tématu je fakt, že Hortonova technika není dostatečným a souborným způsobem u nás zpracována. Horton je jeden z opomíjených choreografů, kteří by si zasloužili více pozornosti. Hortonovo tvůrčí prostředí, které okolo sebe vytvářel, i všestrannost jeho osobnosti jsou významným bodem v historii moderního tance. Protože mám k modernímu tanci vřelý vztah, rozhodla jsem se, že se pokusím, především s pomocí zahraniční literatury a pramenů, jeho tvůrčí dědictví zmapovat a postarat se tak o jeho popularizaci. V první části práce zpracovávám jeho životní osudy a profesionální působení, které ovlivnilo řadu významných tanečníků spjatých s moderním tancem. Pro hlubší ponor do tématu zachycuji i osudy a působení těch z nich, kteří dále nejvíce šířili a popularizovali Hortonovu techniku. V

další

části

uvádím

charakteristické

prvky

choreografovy

techniky

a dokumentuji je na jednotlivých ustálených cvičeních. Postupovala jsem podle jednotlivých technických úrovní – od warm-up, přes intermediate, až po advanced. V závěru jsou uvedeni pedagogové, kteří do dnešního dne dále šíří a prosazují techniku Lestera Hortona. Pokud se vrátím k důvodům výběru tématu práce, musím konstatovat, že je ovlivněna i faktem, že jsem se na tanečních seminářích setkala s Hortonovou technikou a zajímalo mě hlouběji a důkladněji se do ní osobně ponořit a porozumět více kontextu jednotlivých cvičení i celé techniky. Přesto, že stejně jako u mnohého, co vzniklo v první polovině 20. století, je i Hortonův odkaz v něčem překonaný, je to natolik dokonale vytvořený systém, že stojí za to, aby mu byla věnována pozornost i ve století 21. V postižení významu díla je zároveň nutné hodnotit i osobnost, která ho vytvořila. 1

Úvod Základním podnětem pro vznik mé práce byla neexistující dostupná literatura v českém jazyce o technice Lestera Hortona spolu se zájmem o osobnost, život a dílo tohoto význačného pedagoga a choreografa. Z výše uvedeného důvodu je v podstatě celá práce založena na vlastním překladu dostupné literatury a pramenů. Východiskem pro práci byla literatura (monografická kniha o Lesteru Hortonovi), prameny v podobě audiovizuálního dokumentu, natočeného pedagogy této techniky. V neposlední řadě byly cenným zdrojem osobní zkušenosti z tanečních lekcí Tanečního divadla Maximvs, kterého jsem byla členem, a jeho vůdčí osobnosti Davida Strnada spolu se semináři americké tanečnice a choreografky Cristiny Pererové. Cílem mé studie je hlubší poznání jak osobnosti, díla a života Lestera Hortona, tak širší vhled do techniky vytvořené touto všestrannou osobností, spojené s přehledem charakteristických základních prvků a tanečních vazeb.

2

Motto: „Největší vliv na moji kariéru měl Lester Horton. Je důvodem mého dosavadního konání. Byl géniem na divadle. Nejen že byl významným choreografem, ale byl i mistrem kostýmního designu, malby a sochařství. Neuvěřitelný člověk... když jste přišli do světa Lestera Hortona, vstoupili jste do naprosto kreativního prostředí – lidé všech barev, hudba všech národů...“ Z rozhovoru Moiry Hodgson s Alvinem Aileym v Dance News – duben 1976 1

3

1. část: Život a dílo Životopis Lester Horton Tanečník, pedagog a choreograf Lester Horton (23. 1. 1906–2. 11. 1953) je považován za jednoho ze zakladatelů amerického moderního tance. Rozvinul unikátní styl techniky a choreografie a v USA zavedl první stálé uznávané divadlo věnované tanci v Americe a organizoval jednu z prvních ucelených a kompaktních moderních tanečních skupin.2

1. 1. Mladá léta Lester Horton se narodil v Indianapolis, Indiana. Jeho rodiče byli Iradell Horton a Pollyanna Horton. Vyrůstal v Indianě a jeho rané zájmy o umění, balet, divadelní produkci a původní americký tanec jej vedly k účasti na místních tanečních slavnostech a průvodech. V pozdějších letech okolo roku 1920 se usadil v Los Angeles, kde tančil s Michio Ito Company a později si založil svoji vlastní skupinu.3 Michio Ito (1892–1961) byl pozoruhodným tanečním umělcem, jehož umělecká vize a unikátní taneční technika ovlivnila tři kontinenty. Původem Japonec, studoval Ito Dalcroze Institute v Hellerau nedaleko Drážďan, kde také začal formulovat svoji vlastní techniku. Ito absolvoval turné po Evropě a spolupracoval s William Butler Yeats na produkci „At the Hawk’s Well“. V roce 1916 se přestěhoval do New York City a v roce 1919 si otevřel studio. Jeho výuka a metodologie ovlivnila Teda Shawna, Marthu Graham, Pauline Koner, Lestera Hortona a mnoho dalších. Ito vytvořil unikátní východní a západní syntézu, která mu dala možnost pohybovat se v choreografiích napříč kulturami.4 Hortonův zájem o tanec byl podnícen zhlédnutím domorodých tanečníků na Wild West Show, kdy byl fascinován americkými indiány. Studoval indiány v oblasti Iroquois a Red River a domorodé kmeny v oblastech Penobscot a Ojibway. Dva roky studoval balet s Theem Hewesem v Indianapolis. V stejné době také navštěvoval hodiny na Herron Art Institute a spolupracoval s Indianapolis Little Theater. Velký vliv na něj mělo zhlédnutí představení Denishawn Company. 4

V roce 1929 přijel do Kalifornie s představením The Song of Hiawatha, které uvedl v Eagle Rock – Argus Bowl. Začal pracovat se Stuberghovými, se kterými zůstal v kontaktu po celý život. Produkovali voskové figuríny, kterým Horton maloval tváře. Horton se kupodivu usadil v Los Angeles (jižní Kalifornie) místo v New Yorku, který byl v té době považován za centrum moderního tance.5

1. 2. Kariéra V roce 1932 Horton založil svoji první skupinu The Lester Horton Dancers. Tato skupina se za krátkou dobu rozvinula ve známou Lester Horton California Ballets (1934), později Horton Dance Group (1934) a nakonec používala až do roku 1944 název Lester Horton Dancers. V následujícím období se Horton pokoušel na východním pobřeží rozvinout skupinu pro tanečnici Soniu Shaw. Ale její manžel zabránil schválení navrhovaného podniku a skupina se rozpadla ještě předtím, než měla jakékoliv veřejné představení. Po krátké přestávce Horton se svou dlouholetou hlavní tanečnicí Bellou Lewitzkou zformoval Dance Theater of Los Angeles. Spolupráce byla ukončena, když Lewitzká v roce 1950 odešla. Hortnova poslední skupina pokračovala pod vedením Franka Enga do roku 1960. Skupina vystupovala s koncertními představeními na hlavních místech v Los Angeles, jako Hollywood Bowl a Greek Theater, zatímco Horton pokračoval ve výuce mladých tanečníků. Základna Los Angeles a schopnost přetlumočit etnický tanec do komerčně přijatelných formátů vedly k období, kdy choreografoval muzikálová čísla pro film – od roku 1940 do začátku roku 1950.6 Hortonovy rozsáhlé ságy pozdních 30. let a styl, který uváděly, mohly vytvořit dobrou reklamu v zahraničí. V jeho práci byla agresivní maskulinita jak v choreografickém materiálu, tak někdy i v nemotornosti kontaktu. Přesto vždy vynikal aktivní a živý pohybový slovník. Byly to motivy vyjádření zdraví a prosperity, které pro Hortona ještě neztratily kontakt se základní prostotou a nevinností – byl věčně optimistický. Jeho vlastní otevřenost a zranitelnost – vycházející z jeho osobnosti – byly reflektovány v jeho práci a zároveň ve způsobu, jakým se vyjadřoval.7 5

„Snažíme se vytvořit taneční expresi, která je opravdu americká… Cítíme, že děláme pokrok, ale celá věc je ve vývoji. Neustále se měníme. Zrušili jsme, co jsme dělali minulý rok, i když jsme si mysleli, že je to dobré. Příští rok možná zachováme část práce z letošního roku. Touto cestou rosteme a neustále se vyvíjíme. Pokud chceme uspět, pak na naší práci nemůže být nic statického.“8 Pro potřebu financovat jeho školu a různé taneční skupiny vytvořil Horton na objednávku choreografie pro mnoho raných hollywoodských muzikálů – začínal s Moonlight in Havana (1942). Většinu filmů s Marií Montezovou, jako např. White Savane (1943), byly muzikály kategorie B; za povšimnutí stojí The Phantom of the Opera (Fantom opery) Arthura Lubina (1943). Hortonovi tanečníci také často pracovali v klubech, včetně Folies Bergère v New Yorku a divadlení restauraci Earl Carroll's v Los Angeles. Mezi Hortonovými nejznámějšími pracemi, které jsou nazvány choreodramaty, je Salome (kterou se Horton zabýval téměř dvě desetiletí) a The Beloved.9 Taneční divadlo mělo v průběhu posledního roku Hortonova života v New Yorku pouze jedno představení. Skupina plánovala vystoupení v Hebrew Association na East Ninety-second street v New York City. Po příjezdu zjistila, že představení nemělo publicitu, a tím pádem bude neznámé a tedy nepříliš navštívené. Na sobotní večerní představení přišlo pouze okolo 300 diváků a na nedělní matiné bylo prodáno pouze asi 200 vstupenek. Ztráta byla pro skupinu 100 dolarů. Recenze na představení byly však dobré. Jeden časopis chválil vynikající tanečníky, ale stěžoval si na skutečnost, že jeden technický a efektní kus následoval za druhým s těžko udržitelnou choreografickou kontinuitou. Nakonec tedy neměla skupina dostatek financí pro návrat z New Yorku a Horton měl dluhy vůči skupině. Tím byla ohrožena i účast na festivalu Jacob‛s Pillow ke konci léta. Hortonův agent finančně přispěl na návrat skupiny domů.10 V této době Horton často pil. Po návratu do Los Angeles, doprovázen rodiči a přáteli, se přestěhoval do Mulholland Drive. Protože byl rozhodnutý vystoupit na festivalu Jacob‛s Pillow, cestovala skupina do Berkshires autem. I když si Horton už nemohl dovolit doprovázet skupinu na festival, bylo i tak představení úspěšné. Vzhledem k úspěchu na festivalu byla skupina pozvána na podzimní zahájení festivalu Johny Desmond; byli velmi populární, a proto získali 6

další dva týdny angažmá. Lester Horton zemřel 2. prosince 1953 ve svém domě na srdeční infarkt.11

1. 3. Významné choreografie Lester Horton vytvořil několik významných choreografií: Jedno z prvních děl, ve kterém byl více do detailů rozvíjen Hortonův koncept choreodramatu, byla Lysistrata (březen 1936, uvedeno ve Figueroa Playhouse). Plně pak byl tento princip dosažen v Salome. 12 V listopadu 1940 byla Lysistrata obnovena ve Wilshire-Ebell Theater jako A Noble Comedy. Horton navrhl – ve fragmentu Aristofanova příběhu vypovídajícího o vzpouře žen antického Řecka proti mužům nadšeným pro válku – jednu z nejpozoruhodnějších a detailně nejpropracovanějších choreografií své doby. 13 Léta před tím, než dělal rešerše pro Lysistratu, byl Horton fascinovaný deux ex machina řeckého tragického dramatu, a to od doby, kdy o něm poprvé četl. Přibližnou symboliku jevištní mašinerie antického Řecka vybudoval v představení použitím filmové techniky, jako je např. vytrácení, přechod, stírání a retrospektiva (jako vzpomínky), efekt transmise mezi osmi scénami jeho scénáře. Stejně jako choreografie, tak i hudba Audreeho Covingtona měla syrovou energii, ale bohužel postrádala jemnost.14 Duke Ellington měl Hortona a jeho taneční divadlo rád a byl ohromený sbírkou bicích nástrojů, která se stala jednou z nejúplnějších na západním pobřeží. Pro Hortona bylo setkání s talentovanými a sympatickými muzikanty povzbuzující, a proto v průběhu několika dní představil při vyučování pokročilejších lekcí nové pohybové kombinace. Členové skupiny vždy věděli, když se náhle objevil příval neznámého technického materiálu, že to znamená práci na nové choreografii. Ellingtonova Liberian Suite (premiéra květen 1952, Dance Theater) byla oficiálně uvedena v roce 1947 liberijskou vládou jako součást stoletých oslav země. V témže roce se konala americká premiéra stejné choreografie v Carnegie Hall. Ellington pojal Liberian Suite jako sérii pěti tanců s bohatým primitivním tematickým 7

materiálem, vyrůstajícím od začátku do konce v sofistikovanou a komplikovanou formu. Práce sama byla hybridem populární a klasické kompozice, která byla vytvořena přímo pro Hortonovy potřeby. Hortonova choreografie měla nenápadnou primární eleganci s výbuchy radostné hravosti. Charakteristickým držením horní části těla byla zdvižená otevřená hruď hrdých afrických členů kmenu a hlava držená s výmluvným smyslem pro záměr celé choreografie. Dlouhé a rytmicky složité pohybové fráze měly v sobě fundamentální smysl dětské naivity. Nevědomě spolu pluly moderní, etnické a jazzové motivy. Byl to čistý Hortonův styl, který předběhl svoji dobu, příliš odvážný, moc barevný a odvážně fyzický pro rok 1952. Hudba byla záměrně pro zvýšení účinku velmi hlasitá.15 Horton často citoval známý výrok Marthy Graham: „Jsou jen dva druhy tance, dobrý a špatný.“ V tomto duchu opakovaného tvrzení vytvořil jednu ze svých nejlepších prací – Another Touch of Klee (obnovené nastudování květen 1949, Dance Theater). V roce 1949 obdržel Klee povolení Stana Kentona pro přepracování použití několika progresivních hudebníkových krátkých skladeb: „Mirage“, „Trajectories“, „Incident in Jazz“ a „Theme for Sunday“. Nový kus byl vytvořen ze čtyř choreografických exkurzí, které se střídaly mezi lyrickou náladou, satirou a rozmarem ve stále se vracející atmosféře nepatrného snového nasvícení (části: „Landscape of Longing“, „Dilemma“, „Dance of the Red Skirts“, „Obbligato“). Celá práce svým způsobem projektovala sama sebe až na předscénu, kde obklopila publikum s jeho evokujícími se představami, a současně způsobem, který dává malému divadlu nepopsatelné „magické místo“. Another Touch of Klee bylo druhem totálního divadla, které se mohlo rozvinout pouze v situaci, kde budova sama o sobě byla vnitřní částí kreativního procesu.16 S dokonalou choreografickou zručností bylo uvedeno Prado de Pena (premiéra – květen 1952, Dance Theater) spolu s excelentní hudbou Gertrude Rievers Robinson. V Garcíi Lorcovi nalezl Horton spisovatele a dramatika, který k němu mluvil jako nikdo jiný před tím, a Yerma španělského básníka ho zasáhla na citlivém místě. Práce od něj vypadala jakoby krystalicky průzračná a jakoby čekala, až se narodí. Tragédie již nebyla nadále subjektem, kterému by se mohl rozvážně přiblížit podobně jako v The Beloved. Horton přežil ztrátu přátel, kteří mu byli velmi blízko (téměř se stali jeho „rodinou“), 8

a zároveň prodělal téměř fatální srdeční infarkt. Všechny tyto životní zkušenosti byl schopen zpracovat a použít v Prado de Pena – v tragické náladě se dotknout srdce – tomu snad až příliš rozumněl.17 Jako důsledek narůstající popularity a uznání byla Horton Dance Group pozvána, aby v srpnu 1937 zatančila Stravinského Svěcení jara v obrovském venkovním hollywoodském amfiteátru. Pro toto představení byly excelentní přípravou Hortonovy roky průzkumu pohybových motivů primitivních lidí, pohybový styl výborně korespondoval s choreografií, kterou aktuálně vytvořil právě v tréninkové technice. Vzrušení při zkoušení na Beverly Boulevard studio bylo velmi intenzivním. Každý si byl vědom, že Horton a jeho spolupracovník Bowne tvoří jednu ze svých nejlepších prací. Stejně jako Ďagilevova produkce Ballet Russes v roce 1913, tak i Sacre du Printemps na hudbu Igora Stravinského (premiéra – srpen 1937, Hollywood Bowl) vyvolalo bouři protestů. Objevil se křik a pískot, lidé si na pokladně žádali vrácení vstupenek. Publikum bylo vyděšené harmonickými a rytmickými postupy neznámé hudby a hranatými smyslnými pohyby tanečníků. Mnoho diváků se přišlo podívat na balet. A nejen, že byli tanečníci bosí, ale i jejich pohyby byly neznámé, zneklidňující – a některé i obscénní. Sacre bylo diskutováno v hudebních a uměleckých kruzích. Tím se konečně Horton stal známý i pro širší publikum, než jen pro úzké publikum moderního tance.18 Something to Please Everydody (premiéra – listopad 1939, Philharmonic Auditorium) pojednávající o amerických městských problémech, bylo vytvořeno ve stylu dokumentárního filmu doprovázeného vlastním vyprávěním tanečníků pronášejících zvolací fráze. Do této doby byla jeho témata v rozmezí od etnického, přes sociální bezpráví a antifašistická díla, k rozsáhlým tématům z americké a mexické historie. Nyní se díval na individuální předstírání jeho bezprostředního okolí a vyjadřoval obavu generace, která byla mučena depresí a čelila nevyhnutelnosti velké války.19 Z hlediska choreografie se u Hortona zdálo, že dosáhl období, které se jevilo jako neplodné – soustředil se primárně na zdokonalení dvou dřívějších děl. Something to Please Everydody obsahovalo vědomé posunutí k atraktivitě 9

– vyjádření touhy a dychtivosti po představení – a současně znamenalo i práci, kterou bylo možné zaplatit tanečníky. Příležitosti přicházely rychle. Během několika měsíců skupina pracovala současně v Orpheum Theater v centru Los Angeles (čtyři představení denně), zkoušela Hortonův první pohyblivý obrazový kus pro Universal International Studios – Moonlight in Havana a připravovala se na koncert. Plán byl vyčerpávající, ale poprvé dostávali tanečníci Lestera Hortona honorář. 20 Třetí hlavní revize choreografie Salome (premiéra – květen 1948, Dance Theater) byla v programu popsána jako „studie patologie dekadence“. Horton vytvořil k úspěšné verzi

kostýmy,

doprovodné

a experimentováním

s

bicími

rekvizity

atd.

Strávil

nástroji,

cítil

se

roky

studiem,

tedy konečně

sbíráním

kompetentním

pro zkomponování hlavní partitury. Byl to ohromný závazek, a to i z důvodu, že se nikdy neučil noty – tedy kromě nezbytných základů. Aaron Copland později poznamenal o této verzi Salome, že to byl nejlepší kus pro bicí nástroje zkomponovaný pro tanec, jaký kdy slyšel. Byli i jiní, kteří nesouhlasili s podstatou partitury, ale nesporně to byla téměř perfektní realizace pro potřeby díla. Pro první představení byl doprovod hrán živě. Tanečníci seděli v zadní části jeviště se značnou sbírkou isntrumentů a před obrovskou průsvitnou oponou, vrcholně koncentrovaní na obtížnou partituru. Lidský hlas se proplétal s nesčetnými zvuky. Fascinující změny rytmu a zesilující crescendo bylo kombinované s dosažením až témeř symfonického efektu. Horton opět použil pro Salome různorodě tvarované platformy. Horton možná mohl vidět freudovský rozvoj charakteru Heroda, který sarkasticky provokoval Salome, než ji odradil jiným způsobem. Také rozsah perverzity Salome byl rozšířen v této verzi o narážky na onanii, fetišismus a objevující se incest (to bylo rozvinuto v pozdějších verzích), ale dílo zůstavalo esenciálně velmi silnou divadelní výpovědí. Role Salome v Hortonově choreodramatu patří mezi nejnáročnější choreografie, které kdy byly v repertoáru moderního tance vytvořeny, a vyžaduje tanečníka-herce značných technických dovedností a vytrvalosti. V závislosti na verzi je tanečník po dobu 32 až 37 minut téměř kontinuálně v pohybu. V Hortonových choreografiích nebylo nikdy lehké vystupovat. 21 Jednou z nejvýznamnějších choreografií je The Beloved (premiéra – květen 1948, 10

Dance Theater). Po období dogmatu a ženské servility přichází téma fanatické úzkoprsosti vedoucí až k násilí. Horton našel inspiraci v novinovém článku o člověku na středozápadě, který ubil svoji ženu k smrti biblí, protože měl podezření na cizoložství – tanec vypráví tragický příběh velmi dobře. 22 Choreografie se připravovala téměř rok. Fascinující práce s filmem, vytvořená Leo Salkinem, ukázala Hortonovi prostředí tance ve filmu na příkladu Lewitzké a Bram van den Berga – dvou vynikajících umělců při práci s výborným choreografem. Pro představení Tanečního divadla byla mužská role uváděna s Hermanem Bodenem, který zajistil silnou a efektivní podporu pro náročnou roli vytvořenou Lewitzkou. Práce byla kompaktní, pohyby a nálada vystavěna s nevyhnutelností chladného dramatického vyvrcholení. Jako dílo ne příliš dlouhé a s mnoha pozoruhodnými zvedačkami by mohlo vypadat jako jen ukázka síly, avšak Hortonova citlivost a dokonalé provedení vytvořilo z tohoto kusu dílo k přemýšlení a uvažování. The Beloved bylo zapsáno v Labanově notaci a v současnosti je na repertoáru několika tanečních skupin. 23

1. 4. Osobní život a vztahy Od roku 1932 do roku 1949 měl Horton homosexuální vztah s Williamem Bownem, který jej opustil a oženil se s tanečnicí Horton's dance company. Nedlouho poté navázal vztah s filmovým a divadelním spisovatelem a dramaturgem Frankem Engem. Eng byl s Hortonem do jeho smrti v roce 1953.24

1. 5. Odkaz Lestera Hortona – Hortonovi následovníci Od doby, kdy Horton zemřel, se jeho technika a choreografie staly obecně známé a uváděné. Jeho odkaz přežil díky Lester Horton Dance Theater Foudation, Inc. (nadace), která se věnuje udržování a propagaci Hortonova přínosu tanci jako tanečníka, choreografa a pedagoga. Také řada tanečních skupin, jako například Joyce Trisler 11

Danscompany, se zaměřila na Hortonovu techniku. Členy Hortonovy skupiny a studenty byli známí a slavní tanečníci moderního tance jako Alvin Ailey, Janet Collins, Carmen de Lavallade, Bella Lewitzky, James Mitchell, Joyce Trisler a James Truitte. Horton spolupracoval s Lewitzkou na rozvoji základů techniky, spojenými silami s několika dalšími partnery založili v roce 1946 v Hollywoodu Taneční divadlo. Taneční divadlo bylo domovem pro taneční skupinu a školu, byly otevřeny i taneční lekce pro děti a dospělé. Plný studijní program velmi dobře rozvíjel vyzrálé tanečníky, kteří se také zároveň učili dějiny umění a divadelní produkci. Po ukončení činnosti v roce 1950 Horton pokračoval a udržoval Taneční divadlo s asistencí obchodního manažera Franka Enga, a to zorganizováním několika úspěšných sezón až do Hortonovy smrti v roce 1953. Eng zachoval divadlo po dalších sedm let až do úplného zavření v roce 1960. Horton vyučoval několik významných tanečníků dvacátého století, kteří se později vydali svojí vlastní cestou: Alvin Ailey Alvin Ailey (5. ledna 1931–1. prosince 1989) byl americký choreograf, který založil v New Yorku Alvin Ailey American Dance Theater. Aileymu je připisována popularizace moderního tance a současně i revoluční afroamerická účast tanečníků ve 20. století v oblasti tance. Pro rozsáhlá mezinárodní turné si jeho skupina získala krycí

jméno

“kulturní

velvyslanec

světa”.

Nejznámnější

Aileyho

vrcholné

choreografické dílo Revelations je nejčastěji viděné moderní taneční představení. Alvin Ailey se poprvé setkal s tancem v představeních Katherine Dunham Dance Company a Ballet Russe de Monte Carlo. Taneční vzdělání začínal, když byl představen na lekcích Lestera Hortona jeho přítelkyní, Carmen de Lavallede. Členem Hortonovy skupiny se stal v roce 1953, a to debutem v Hortonově Revue Le Bal Carribe. Obdobně jako všichni Hortonovi studenti Alvin studoval další umělecké formy včetně malby, herectví, hudby, scénografie a kostýmů, stejně jako balet a ostatní formy moderního a etnického tance. Po Hortonově náhlé smrti v listopadu 1953 zůstala skupina bez uměleckého ředitele. Zároveň měla obzvláště významné kontrakty, které vyžadovaly nové 12

choreografie. Když se nikdo jiný nehlásil, Ailey si přisvojil roli uměleckého ředitele. i přes své mládí a nezkušenost (Aileymu bylo pouze dvacet dva let a choreografoval pouze jeden tanec na workshopu) začal tvořit choreografie, režii scény, design kostýmů a vést zkoušky. Ailey zamýšlel věnovat svoji první choreografii památce Hortona. Aranžmá bylo přizpůsobeno tomu, aby vynikla fyzická síla James Truitte a krása a dramatické schopnosti Carmen de Lavallade. V roce 1958 Ailey založil svoji vlastní skupinu, Alvin Ailey American Dance Theater. První prací byla Blues Suite – dílo čerpající z bluesových písní. Aileyho choreografie byly dynamickou a energickou směsí, vyrůstající z jeho předchozích tanečních zkušeností z klasického tance, moderního tance, jazzu a techniky afrického tance. Ailey vyžadoval naplnění kompletní divadelní zkušeností včetně kostýmů, světelného designu a líčení. Dílo, které vyjadřovalo bolest a hněv afroameričanů v intencích emočního apelu, mělo okamžitý úspěch a Blues Suite definovala Alvinův taneční styl. Pro jeho charakteristické dílo, Revelations, Ailey čerpal ze „vzpomínek rodu“ rodného Texasu – blues, spirituálů a gospelů. Tato mohutná síla a přesvědčivost měla za následek vytvoření jeho nejpopulárnějšího a kritiky nadšeně přijatého díla. Původně Ailey zamýšlel tento tanec jako druhou část rozsáhlejšího celovečerního přehledu afroamerické hudby s úvodní Blues Suite. Ailey byl hrdý na svoji skupinu s tanečníky různých ras. Chtěl dát příležitost tanečníkům tmavé barvy pleti, kteří v té době často nemohli vystupovat kvůli rasistickým předsudkům, a také chtěl oživit otázku černošství. Jeho skupina vždy angažovala tanečníky na základě uměleckého talentu a bezúhonnosti, bez ohledu na jejich rasovou příslušnost. Ailey dále pokračoval v tvorbě choregrafií pro svoji skupinu a současně vytvářel další díla pro jiné skupiny. V roce 1970 byl Ailey poctěn vytvořením The River pro American Ballet Theatre. Ailey přistupoval k The River, která byla založena na hudbě Duka Ellingtona, jako k příležitosti pracovat s nejlepšími baletními tanečníky na světě, zejména s výbornou balerinou Sallie Wilson. American Ballet Theatre vyžadoval, aby hlavní 13

mužskou roli tančil pouze tanečník černé barvy pleti, a to i přesto, že měl Ailey a další spolupracovníci pochybnosti o tanečníkově talentu. Choreografie Cry (1971) byla jednou z Alvinových největších úspěchů. Věnoval ji své matce a ženám černé barvy pleti na celém světě. Stala se typickou choreografií Judith Jamison. Ačkoli Alvin Ailey vytvořil za svůj život 79 baletů, jeho skupina neměla exkluzivní právo na uvádění jeho děl. Dnes skupina pokračuje v misi Alvina Aileyho uváděním významných prací z minulosti a zároveň také uváděním nových prací – dochází ke spojení dvou etap tvorby propojením se stávajícím repertoárem. V celku bylo uvedeno Aileym více než 200 děl od více než sedmdesáti choreografů. V roce 1989 po smrti Alvina Aileyho byla určena Judith Jamison uměleckou ředitelkou Alvin Ailey American Dance Theater. Ailey použil různé kombinace tanečních technik, které nejlépe vyhovují divadelnímu pohybu. Pokud vycházíme z hodnocení jeho eklekticismu, pak vytvořil více taneční styl než techniku. Řekl, že by od tanečníka chtěl dlouhou nepřerušenou linii nohou a jejich obratnou artikulaci včetně chodidel, kombinovanou s dramatickou expresivitou horní části těla. „Co mám rád, je linie a technické rozpětí, které klasický tanec dává tělu. Ale stále chci vytvářet u publika představu expresivity, kterou může nabídnout pouze moderní tanec – zvláště pro vnitřní skryté pochody.“25 Aileho tanečníci přicházeli do skupiny se zkušenostmi z různorodých škol – od klasického tance přes moderní tanec a jazz – později i hip-hop. Jedinečným se stal fakt, že své tanečníky netrénoval ve specifické technice předtím, než vystupovali v jeho choreografii. Přistupoval ke svým tanečníkům více způsobem jazzového dirigenta, vyžadoval naplnění své choreografie osobním stylem, který nejlépe odpovídal individuálním talentům. Tato otevřenost a současně přínos tanečníků předznamenaly posun paradigmantu, přenesly tanec do harmonie s ostatními formami afroamerické expresivity, včetně jazzového big bandu. V roce 1992 byl Alvin Ailey uveden do Národního muzea tance a Síně slávy. Judith Jamison napsala svoji autobiografii – Dancing Spirit – ze které uvádím 14

výmluvný citát: „Doufám, že jsem pokračovala v Aileyho vizi. Zanechal mě na mapě cest. Je to velmi jasné. Funguje to.“26 Janet Collins (7. 3. 1917 New Orleans, Louisiana – 28. 5. 2003 Fort Worth, Texas), baletní tanečnice a choreografka. Janet Collins byla jednou z několika louisiansko-kreolských tanečnic ve své generaci, trénovaných v klasickém tanci. V roce 1951 vyhrála za svoji práci na Coleho Potera Out of This World Donaldsonovu cenu pro nejlepšího tanečníka na Broadwayi. Tančila také v Carmen, Aidě a byla první kreolskou balerinou v Metropolitní opeře. Kvůli své rase se nemohla účastnit turné v jižní části USA. V pozdějších letech svého života vyučovala tanec. Janet Collins patřila mezi průkopníky tanečnic klasického tance černé barvy pleti a nastavila cestu pro další následovnice. Svoji úspěšnou kariéru začínala ve svých dvanácti letech, kdy navštívila hodiny klasického tance. V patnácti letech úspěšně absolvovala konkurz do prestižního souboru Ballets Russes the Monte Carlo, ale okamžitě odmítla roli, protože po ní bylo požadováno, aby si nalíčila pleť na bílo. Jinak by nemohla vystupovat. To bylo v roce 1932. Janet Collins se angažovala v boji proti rasismu, který ve světě profesionálního baletního tance nebyl jednoduchý. Nemnoho afroamerických tanečnic a umělkyň dosáhlo úspěšné kariéry, ač by byly schopny ji dosáhnout. V roce 1951 se Janet Collins stala první afroameričankou, která vystupovala v Metropolitní opeře v New Yorku. Janet Collins se rozhodla jít samostatnou sólovou cestou a prezentovat svoji vlastní uměleckou práci. Vedla také taneční hodiny na několika školách a univerzitách. Janet Collins zemřela v roce 2003 ve věku 86 let ve Fort Worth (Texas). Pro uznání její významné ohromné práce a nadšení založila její proslulá sestřenice Carmen De Lavallade Janet Collins Fellowship, která oceňuje ctižádostivé talentované baletní tanečníky.27 Rudi Gernreich ( 8. 8. 1922–21. 4. 1985) byl módní návrhář a homosexuální aktivista. Narodil se ve Vídni, ve věku šestnácti let uprchl před nacismem z Rakouska. Odešel do Spojených států a usadil se v Los Angeles (Kalifornie). Po určitou dobu si budoval kariéru jako tanečník – účinkoval v Lester Horton Company okolo roku 1945. Dále se orientoval na módní návrhářství designu látek a později spolupracoval 15

s modelkou Peggy Moffitt a fotografem Williamem Claxtonem. V průběhu tří dekád posouval hranice „futuristického vzhledu“ v oděvu. V roce 2003 jej oslavovala výstava jeho prací ve Phoenix Art Museum jako „jednoho z nejoriginálnějších, prorockých a kontroverzních amerických designérů padesátých, šedesátých a sedmdesátých let.“28 Bella Lewitzky (13. 1. 1916 Los Angeles, Kalifornie – 16. 7. 2004 Pasadena, California). V průběhu více než pěti dekád změnila svůj způsob tance jednak jako legendární tanečnice, jednak jako jedna z těch, které poprvé uvedly premiéry moderních choreografií. Byla vedoucím představitelem moderního tance na West Coast a v roce 1997 oslavila 30. sezónu své skupiny (byla její poslední sezónou). Její taneční kariéra začala pod vlivem choreografa Lestera Hortona, který byl také mentorem Alvina Aileyho a Carmen de Lavadelle. Stala se Hortonovou kolegyní a založila s ním v roce 1946 Dance Theater of Los Angeles – jednu z několika institucí ve Spojených státech, která vedla pod jednou střechou tanenční školu i divadlo.29 James Mitchell (29. 2. 1920 – 22. 1. 2010) byl americký herec a tanečník. I když je nejznámější televiznímu publiku jako Palmer Cortlandt v „soap opera“ All My Children (1979–2010), divadelní a taneční historikové si jej pamatují jako jednoho z předních tanečníků Agnes de Mille. Umění Jamese Mitchella kombinovat tanec a herectví bylo považováno za novinku; v roce 1959 jej vyzdvihla kritička Olga Maynard jako „významný příklad nového tanečníka-herce-zpěváka v americkém baletu“, poukázala na jeho interpretační schopnosti a „mužnou“ techniku. V průběhu studia dramatu na Los Angeles City College se Mitchell seznámil ve škole proslulého pedagoga a choreografa Lestera Hortona s moderním tancem. Po absolvování univerzity se stal členem Hortonovy skupiny, kde zůstal téměř čtyři roky. V době, kdy pracoval s Hortonem, se stal blízkým přítelem tanečnice Belly Lewitzké, v 70. letech se stal generálním ředitelem asociace ředitelů její taneční nadace a později zůstal jejím „významným dlouhodobým […] fanouškem“. V roce 1944 vzal Horton Mitchella s sebou do New Yorku, aby zde založil novou taneční skupinu, ale riskantní podnik se neočekávaně zhroutil.30 Joyce Trisler byla americká tanečnice moderního tance a choreografka, narozená 1934 v Los Angeles, Kalifornie, zemřela 13. 10. 1979 v New York City. Trisler 16

studovala u Lestera Hortona a tančila jako adolescentka v představeních Dance Theatre. Vytvořila role v Seven Scenes with Ballabilli, Prado de Pena a Dedication in Our Times (všechny v roce 1952). Po Hortonově smrti se Trisler přestěhovala do New Yorku, kde navštěvovala Julliard School. Na této škole studovala u Antony Tudora a vytvořila role v dílech pedagogů Donalda McKayle (Out of the Chrysalis, 1958), Anny Sokolowé (Session’58) a Doris Humphreyové, pro kterou tančila v The Rock and the Spring (1955), Descent into the Dream (1956) a Dawn in New York (1956). Od poloviny 50. let do 60. let pracovala Trisler jako nezávislá umělkyně v zavedených skupinách a příležitostně ve skupinách Johna Wilsona a Alvina Aileyho, na koncertech v 92nd Street YMHA, tančila u Jamese Truitte (v Bagatelle, 1960 a Variegations, 1958) a ve svých vlastních dílech. V roce 1965 vystupovala také s Valerie Bettis group na koncertech American Dance Theatre – vedle tradičních tanečníků moderního tance a choreografů. Lester Horton byl jeden z nejlepších pedagogů choreografie, a ona dělala supervizi rekonstrukce jeho choreografie The Beloved pro Alvin Ailey Dance Theatre. I když byla plodnou choreografkou, příležitostně byla Trisler více známá obnovováním Hortonovy práce a po roce 1977 také prací Ruth St. Denis a Teda Shawna. Její skupina Danscompany často vystupovala s repertoárem Denishawn po celé sezóny v New Yorku a současně jezdila na turné s jejími vlatními pracemi. Trisler také dělala mnoho choreografií pro operní společnosti, mj. pro New York City, San Francisco, Boston Operas a pro divadelní produkce. Byla velmi dobře známá především pro produkci New York Shakespeare Festival v Delacorte Theater v Central Parku – každé léto mezi roky 1967 –1971. Její show na Broadwayi byly bohužel stále neúspěšné.31 James Truitte (1923–1995) byl americký sólový tanečník skupiny Lestera Hortona a Alvina Aileyleho a současně jeden z nejvýznamnějších pedagogů ve výuce Hortonovy techniky a choreografie. Než se stal v roce 1950 členem Lester Horton Dancers, tančil Truitte krátce. Ale byla to právě tato skupina – jedna z mála v Americe – kde byli vítáni tanečníci černé barvy pleti. Rozvinul se zde v charismatického umělce přitahujícího nadšenou kritiku 17

– jak v této skupině, tak zvláště na turné s Aileym po Evropě okolo roku 1960. Vysoký, štíhlý a elegantní, představoval Truitte intenzitu a rozvážnost, které velmi silně působily na dlouhých a pružných liniích jeho těla – ať už hrál zabijáckého kazatele v Hortonově „Beloved“, zoufalého obyvatele hotelu v „Panic“, sólo v choreografii Anny Sokolowé „Rooms“, nebo sólo toužícího věřícího v „I Want To Be Ready“ v Aileyově „Revelations“. Truitte sblížil tanec a tanečníky se smyslem pro geniální nestrannost (objektivnost), která z něj udělala jasnozřivého nadaného učitele a představitele Hortonovy techniky stejně tak, jako duchaplného vypravěče, ale zároveň i znechuceného pozorovatele americké taneční historie. Truitte se narodil v Chicagu, kde následoval přání své matky, aby se vzdělával jako lékař. Ale v průběhu roku přípravy na studium medicíny na kalifornské univerzitě v Los Angeles podlehl tanci, když pracoval jako barman v Club Alabam v černé zábavní čtvrti na Cenral Avenue. Vystupovala zde Archie Savage, slavná tanečnice u Katherine Dunham, a pozvala Truitta ke studiu tance. V roce 1948 začínal Truitte navštěvovat tréninky u Hortona. Jeho dalšími učiteli byli Janet Collins, Carmelita Maracci, Mary Anthony, Robert Joffrey a Luigi. U Hortona se stal hvězdou, když dělal partnera jiné hvězdě, Carmen de Lavallade, choreografoval několik menších tanců a tančil pro něj vytvořené sólo neznámým mladým tanečníkem jménem Alvin Ailey. V jednom z prvních Aileyho děl „According to St. Francis“ byl Truitte 37 minut na jevišti, oblečen do těžkého kostýmu a tančil vše, co se Ailey naučil z Hortonova tanečního slovníku. Po obržení John Hay Whitney fellowship (stipendia) pro studium taneční notace odešel Truitte v roce 1959 na východní pobřeží. V roce 1960 se stal se členem začínající skupiny Aileho, vystupoval s Aileym v průběhu roku 1968 a vykonával po mnoho let funkci spolupracujícího uměleckého ředitele skupiny. Úzce spolupracoval s Aileym na díle „I Want to Be Ready“. Když odešel z Aileho skupiny, byl Truitte také velmi dobře známý jako pedagog. Začal učit v roce 1970 master classes na University of Cincinnati College-Conservatory of Music a o tři roky později byl jmenován profesorem. Příležitostně se vracel do středních sedmdesátých let k produkcím v Cincinnati Balletu. V roce 1993 byl 18

jmenován emeritním profesorem. Truitte vyučoval techniku Lestera Hortona po celých Spojených státech a znovunastudoval Hortonovy tance, mj. s Alvin Ailey American Dance Theater, Dance Theater of Harlem,

Cincinnati

Ballet,

Joyce Trisler Danscompany,

Dayton

Contemporary Dance Company a s mnoha dalšími. Byl velmi častým hostujícím (rezidenčním) umělcem na American Dance Festival a účastnil se mnoha celostátních konferencí tance o tanečnících černé barvy pleti. Jeho filmová kariéra, kde vystupoval jako tanečník, zahrnuje díla „Carmen Jones“ a „South Pacific“.32 Carmen De Lavallade byla kreolská americká tanečnice, choreografka, profesorka, divadelní a filmová herečka, která se narodila 6. března 1931 kreolským rodičům v New Orleans, Luisiana. Výrazného tanečního pokroku dosáhla v Los Angeles v Kalifornii díky své tetě, která vlastnila na Central Avenue jedno z prvních historických africko-amerických knihkupectví. Její setřenice – Janet Collins– byla první afroamerická primaballerina v Metropolitní opeře. De Lavallade začala ve svých šestnácti letech se studiem baletu u Melissy Blake a po absolvování střední školy Thomase Jeffersona v Los Angeles byla oceněna stipendiem ve studiu tance u Lestera Hortona. De Lavallade se v roce 1949 stala členem Lester Horton Dance Theater, kde tančila s Alvinem Aileym jako přední tanečnice – až do svého odchodu do New Yorku v roce 1954. De Lavallade, stejně jako všichni Hortonovi studenti, studovala další druhy umění včetně malby, herectví, hudby, scénografie a kostýmů, podobně jako balet a ostatní formy moderního a etnického tance. De Lavallade také studovatala soukromě s italskou balerinou Carmelitou Maracci herectví u Stelly Adler. V roce 1954 debutovala na Broadwayi s partnerem Alvinem Aileym v choreografii na námět Trumana Capota „House of Flowers“ (Dům květin). V roce 1955 se De Lavallade vdala za tanečníka a herce Geoffrey Holdera, kterého potkala při práci na House of Flowers (Dům květin). Byl to Holder, který choreografoval její charakteristické sólo na černošský spirituál Odetty Gordon „Come Sunday“. Následující rok De Lavallade účinkovala v televizních produkcích Duka Ellingtona „A Drum is a Woman“. Objevila se také v několika off-Broadway 19

produkcích, např. v Othellovi a Smrti obchodního cestujícího. V představeních pro Twentieth Century Fox mezi lety 1952 a 1955 hrála spolu s Lenou Horne hlavní role. Objevila se v několika filmech, jako byly Carmen Jones s Dorothy Dandridge a Odds Against Tomorrow s Harry Belafontem. De Lavallade byla hlavním hostem představení na turné s Alvin Ailey Dance Company v Asii, v některých zemích byla uváděna jako De Lavallade-Ailey American Dance Company. Další představení, ve kterých tančila, zahrnují choreografie Donalda McKayle a účinkovala také v tancích Agnes de Mille v American Ballet Theater – v produkcích jako The Four Marys a The Frail Quarry (1965). V roce 1970 De Lavallade navštěvovala jako hostující choreograf a výkonný rezidenční umělec prestižní Yale School of Drama. Nastudovala muzikály, hry, opery a nakonec se stala profesorkou a členem Yale Repertory Theater. Mezi lety 1990 a 1993 se vrátila jako choreografka do Metropolitní opery – s díly Porgy a Bess a Die Meistersinger. V roce 2004 obdržela De Lavallade cenu Black History Month Lifetime Achievement Award, Rosie Award a Bessie Award, v roce 2006 a 2007 Capezio Dance Award a ve stejném roce čestný doktorát výtvarných umění na Julliard School.33 Další osobnosti, které se objevily a vzešly ze školy Lestera Hortona a jeho skupiny, byli tanečníci Eleanor Brooks, Carl Ratcliff a Jeri Faubion Salkin, herečka Leila Goldoni a homosexuální aktivista Harry Hay.34 Atmosféru tvůrčího prostředí lze výborně vypozorovat z postřehů tanečníků: „Viděl jsem jej, jak zastavil tanečníky uprostřed hodiny a ptal se jich: ‚Kdo jste? Pokud jste sebou samými, pak nezkoušejte tančit jako někdo jiný. Tancujte podle sebe,‛ řekl nám, ‚vaše vlastní osobní individualita je vaším největším a neocenitelným přínosem a výhodou. Lester nechtěl vytvořit malé Lestery Hortony mimo nás.“ James Truitte, citát z rozhovoru s Larry Warrenem v New York City, 3. června, 197335 „Lester byl geniální ve vedení lidí, individuality tanečníka... nacházel, jaké jsou jejich talenty. Úžasná na něm byla jeho otevřenost – neměl žádnou formuli, plán nebo vzorec a limit. Vypadal vždy, jako by se ptal: ‚Jaké jsou možnosti?‛ Moje práce s ním mně dala speciální povědomí a porozumění ve způsobu chování, v kostýmu, ve figuře a v pohybu. Jeho smysl pro plastickou formu byl neuvěřitelný. Naučil jsem se od něj 20

mnoho – věci, které mají stále vliv na moji práci do současnosti.“36 Rudi Gernreich

1. 6. Jacob’s Pillow festival Mise – poslání Posláním Jacob’s Pillow je podporovat taneční tvořivost, uvádět choreografií, vzdělávat a zachovávat odkaz tance, angažovat se v hlubším pochopení tance a současně se zabývat jeho popularizací. Festival Pillow uvádí mezinárodní tanec každou sezónu v mnoha formách, stylech a tradicích – přibližně 200 volně přístupných akcí zahrnujících představení, lekce, turné, filmy, výstavy (exhibice) a diskuze s umělci z celého světa, které kulminují v přibližné návštěvnosti 80 000 diváků ročně. Představení se konají jak na jevištích v budovách, tak i na venkovních scénách. Zakladatel Jacob’s Pillow Ted Shawn pomáhal v začátcích kariéry i Martě Grahamové a Jackovi Colemu. Pillow dále pokračovalo v pedagogické podpoře kariér umělců, jako byli Alvin Ailey, José Limon a Mark Morris. Skupiny Dance Theatre of Harlem, Parsons Dance Company a Trey McIntyre Project uvedly své debuty v Pillow. Mezinárodní skupiny, jako např. Royal Danish Ballet, Nederlands Dans Theatre, Black Grace a Hofest Shechter Company, zde uvedly svůj americký debut. Světové premiéry byly objednány například od choreografů Merce Cunninghama a Paula Taylora i umělců jako Margot Fonteynové a Michaila Baryšnikova. Byly předváděny přímo v průběhu zkoušení. Škola Styl výuky na Jacob’s Pillow conservatory (konzervatoř) obsahoval pět programů: balet, kulturní tradice,

současné tradice,

jazz-muzikálové divadlo

a choreografickou laboratoř. Rozvrh tanečníků zahrnoval každý týden šest dnů, každý den čtyři lekce ve studiu na profesionální úrovni, dále soukromé sekce, každý týden představení pro veřejnost, mistrovské kurzy s festivalovými umělci, diskuze vedené 21

s rezidenčními studenty, neobvyklé úkoly v rozsáhlých archivech v Pillow, účast na všech festivalových představeních a akcích. Škola Jacob’s Pillow je známá skrze její fakultu. Tuto fakultu The School at Jacob’s Pillow navštěvovali: Susan Jaffe, Amanda McKerrow, Chet Walker, Nikolaj Hubbe, Anna-Marie Holmes, Milton Myers, Katherine Dunham, Rennie Harris, Matt Mattox, Soledad Barrio, Tim Rushton, Finis Jhung, Martin Santangelo a Mercedes Ellington. Žáky na této škole byli např. performerka a zpěvačka Meredith Monk, choreografka Mia Michaels, předchůdce Alvin Ailey Dance Theater a Paul Taylor Dance Company – principál Linda Kent, umělecký ředitel Royal Danish Ballet Nikolaj Hübbe, současný vítěz televizní show FOX So You Think You Can Dance – Joshua Allen a Robert Swinston z Merce Cunningham Dance Company.37

22

2. část: Technika Lestera Hortona „Upřímně se nyní snažím vytvořit taneční techniku založenou pouze na korektivních cvičeních, vytvořenou s vědomím lidské anatomie, techniku, která koriguje fyzické chyby (vady a nedostatky) a připraví tanečníka pro jakýkoliv typ tance, techniku, která má všechny základní pohyby ovládající akce v těle v kombinaci s vědomím znalosti původu a zdroje pohybu a smyslem pro uměleckou formu.“ Lester Horton38 Technika V rozvoji moderní taneční techniky byl Lester Horton jeden z prvních vůdčích osobností. V průběhu čtyřicátých a na počátku padesátých let vytvořil v Los Angeles průkopnickou taneční techniku. Byla to doba, kdy tanec expandoval od klasicismu a usiloval o to, aby zahrnul i modernismus. Horton rozvinul své vlastní přiblížení se k tanci, které zahrnovalo odlišné elementy včetně „Native American dance“ (americký rodný – domorodý tanec) a „Modern Jazz dance“ (moderní jazzový tanec). Vytvořil techniku, která umožňuje tanečníkům, aby byli schopni vládnout jak silnou a pevnou technikou, tak zároveň umění vyjádřit dramatickou expresi, umožňující jim vykonávat jakýkoliv druh pohybu.39 Technika Lestera Hortona patří v tanečním světě mezi nejpropracovanější. Stejně jako dobrý design budov, klade Hortonova technika důraz na rovná záda, zavěšení pánve a „laterálu T”; tento typ pohybu produkuje dlouhé svaly, dynamického (energického) tanečníka – tedy něco, co není snadné zničit. Na nezkušené oko diváka silně zapůsobí a rozšíří povědomí Hortonovy techniky okamžik polohy „laterály T“ v podání pokročilého tanečníka. K vytvoření pozice podobající se písmenu „T“ stojí tanečník na jedné noze, uklání torzo těla o 90° stupňů a vyrovnává protitah s opoziční energií protahující se nohy. Tanečníci jsou schopni udělat „laterály T“ v otáčkách, skocích a přechodech a navozují tím pocit, že to nelze překonat. 40 Chtěl stanovit a přesně určit techniku, která tělu nevnucuje limity, jak se má pohybovat, ale která je založena na korektivních cvičeních. Klade důraz na přístup celého těla k tanci – včetně flexibility, pevnosti (síly), koordinace a uvědomování si těla. Výsledná technika obsahuje především (a právem) nesmírnou škálu a spletitost pohybů. 23

Je přístupná všem typům tělesné konstituce, má dramatičnost a krásu, která ji dělá unikátní a jedinečnou. Základní charakteristika techniky Technika Lestera Hortona udržuje rovné linie těla, paralelní postavení paží i nohou, protažené ruce s prsty u sebe. Velmi často je využíván pohyb trupu od osy těla směrem do horizontální linie. Paže jsou protažené až do konečků prstů, protažené prsty držené u sebe, celá paže tvoří jednu linii; postavení paží se dodržuje ve všech základních pozicích. Důraz je kladen na prodlužení pohybu skrze tělo a povzbuzení tanečníka k dýchání, zvláště v průběhu warm-up.

2. 1. Základní pozice a prvky techniky Lestera Hortona 2. 1. 1. Základní pozice horních končetin Natural low – paže i prsty jsou protažené podél trupu, dlaněmi otočenými k trupu a s prsty rukou u sebe (přípravná protažená pozice). Middle parallel – paže jsou protažené horizontálně vpřed, s dlaněmi otočenými k sobě a protaženými prsty rukou u sebe (1. protažená pozice). High parallel – paže jsou protaženy vertikálně směrem vzhůru s dlaněmi obrácenými k sobě a prsty rukou u sebe (3. protažená pozice). 2nd – paže jsou protaženy přímo stranou s dlaněmi obrácenými dolů a rameny v jedné rovině (protažená 2. pozice). Demi-2nd – paže jsou protaženy stranou mezi 2nd a Natural Low pozicí a jsou zaobleny v loktech s dlaněmi otočenými k tělu. 2. 1. 2. Základní pozice dolních končetin Parallel 1st – paralelní chodidla jsou od sebe vzdálena na šířku dvou palců (I. paralelní pozice). Natural 1st – chodidla jsou mírně vytočená v úhlu 45°, paty jsou u sebe. 24

Parallel 2nd – paralelní chodidla jsou od sebe vzdálena na šířku boků (II. paralelní pozice). Natural 2nd – chodidla jsou mírně vytočená v úhlu 45°, v postavení na šířku boků. Wide natural 2nd – chodidla jsou mírně vytočená v úhlu 45° a vzdálená více než je šíře boků Parallel 4th – paralelní chodidla jsou u sebe na šíři dvou palců, s jednou nohou vpředu na délku chodidla. Natural 4th – chodidla jsou mírně vytočená v úhlu 45°, jedna pata je před druhou na délku chodidla. 6th position – paralelní chodidla jsou u sebe, dotýkají se vnitřními částmi (VI. paralelní pozice). 2. 1. 3. Základní prvky techniky Lestera Hortona Flatback forward Výchozí postavení: VI. paralelní pozice DK, tělo je vytažené do výšky, paže podél těla – ruce s prsty u sebe, pohled hlavy vpřed. Trup je veden do předklonu – pravého úhlu v kyčelních kloubech, trup a paže jsou rovnoběžné s podlahou, hlava v prodloužení trupu. Paže se protahují do dálky za konečky prstů, současně se uplatňuje tah za temenem hlavy. Vedení trupu těla do flatbacku a zvedání zpět je prováděno s pocitem protažení dolní část trupu (žaludek a břicho směřují dovnitř a nahoru). Pro zvýšení procesu warm-up se přidává demi-plié a relevé, tyto prvky slouží zároveň i ke zvýšení náročnosti a zvětšení škály pohybu. Flatback back bind Výchozí postavení: VI. paralelní pozice DK, tělo je vytažené do výšky, paže podél těla, ruce s prsty u sebe, pohled hlavy vpřed. Protlačení pánve směrem vpřed, ramena zůstávají nad patami, pohyb probíhá za maximálního vytažení páteře, pánev se dostává mimo osu těla směrem vpřed až do maximální polohy (sun pánve vpřed), DK jsou po celou dobu protažené, pohled hlavy 25

směrem vpřed. Primitive squat descent Výchozí postavení: VI. paralelní pozice DK, tělo je vytažené do výšky, paže podél těla, ruce s prsty u sebe, pohled hlavy vpřed. Grand plié (dřep) DK, kdy se paty DK nezvedají z podlahy po celou dobu cvičení, záda jsou po celou dobu cvičení narovnaná (flatback trupu), především v bederní oblasti. Cvičení se provádí v I. a II. paralelní pozici. Primitive squat descent uvolňuje napětí ve spodní části zad (lower back). Obě kolena jsou důsledně vedena nad druhým prstem u nohy, záda jsou vyrovnaná, jak nejvíce je to možné. Vedení kolen nad druhý prst chodidla je rozhodující pro zabránění zranění. Průběh 4 dob by se měl celý využít na průběh pohybu, snižování se do primitive squat descent a jeho vyrovnání do stoje. Později pohyb zredukujeme a provádíme celou sekvenci na 2 doby (2 doby primitive squat descent, 2 doby vyrovnání do stoje). Lateral stretches Laterální protažení pokračuje ve warm-up s narůstajícím rozsahem laterálního pohybu. Torzo je protažené do strany, bok se stlačuje v opačném směru, současně se prodlužuje pravá a levá strana horní části těla (trupu). Lateral stretch je úklon trupu stranou, kdy v široké II. vytočené pozici začíná úklon vysunutím boku přes pocit nadzdvižení stranou, následuje úklon, kdy obě strany těla jsou stejně dlouhé (z tohoto důvodu musí být vysunut opačný bok k úklonu do strany). Horizontal swings Výchozí postavení: flatback nad PDK, paže držíme ve 3. pozici. Švih je prováděn impulzem od hrudníku (žeber) z levé strany, tím se trup mírnou vlnou od impulzu přesouvá v horizontální rovině do flatbacku nad LDK (paže stále ve 3. pozici), zakončení vytažením trupu do dálky. Release swings 26

Výchozí postavení: flatback nad PDK, paže ve 3. pozici, švih je prováděn uvolněním těla přes předklon a jako natažená pružina (uvolnění z napětí nad PDK do flatbacku nad LDK) se vyrovnává do flatbacku nad LDK, paže se při procházení přes střed (hluboký předklon) ohýbají v loktech a lehce se překrývají nad hlavou. Lunge position Váha je na přední mírně vytočené DK, tato pozice se nazývá přirozeně vytočená DK, zadní noha se opírá o podlahu přední částí chodidla a je plně natažená. Dlaně se opírají o podlahu na úrovni ramen. Pohyb probíhá směrem dolů – diagonální zatlačení, prodlužování a protažení. Hluboký výpad, PDK vpředu – holenní kost kolmá k podlaze, paže mírně opřené o dlaně vedle pravého chodidla – mírně pokrčené v lokti, LDK protažená, chodidlo na pološpičce, hlava – pohled směřuje vpřed. Triangle position Výchozí postavení: sed na podlaze, obě DK pokrčené v kolenou LDK před tělem, PDK vedle těla, trup v předklonu přetočený po spirále za LDK, paže jsou opřené dlaněmi o zem – lokty zvednuté, hlava v předklonu v linii těla. Pozice nohou se nazývá „Triangle position“ – pozice trianglu (trojúhelníku). Hinge position V základní hinge pozici jsou chodidla v parelelní II. pozici, pánev se protlačuje diagonálně vpřed, torzo je tlačeno diagonálně vzad s hlavou s pohledem vpřed, oběma DK pokrčenými v kolenou – s koleny co nejblíže k podlaze, obě chodidla jsou na vysokém relevé. V Hortonově hinge by tělo mělo držet diagonální linii a kolena by měla být co nejblíže k podlaze. Když tanečník protlačuje tělo do hinge pozice, musí udržet pánev ve stejné úrovni nad zemí. Záda by se neměla prohnout při zvedání z hinge pozice do stoje. Toto cvičení posiluje břišní svaly a prodlužuje svaly kvadricepsu.

27

Lateral T position Výchozí postavení: I. vytočená pozice, LDK na pointé stranou, trup v prodloužení linie LDK protažený do horní diagonály, paže ve 3. protažené pozici, pohled hlavy směřuje do horní šikmé diagonály ve směru protažených paží. „T“ position vpravo – trup se snižuje směrem vpravo až do paralelní polohy s podlahou, současně se LDK z vytočené pozice pointé na podlaze zvedá do paralelní polohy na 90° – stabilitu udržíme tahem za temenem hlavy a pažemi ve 3. prodloužené pozici (dlaně obrácené k sobě) a protitahem LDK, která přechází do paralelní polohy zvednutá maximálně na 90° (zachování linie písmene T), hlava pohled vpřed, linie hlavy je paralelní s pažemi. Tanečník by měl zachovat vertikální a horizontální linii vyžadující tvar písmene T. Front T position Výchozí postavení: lateral T position s PDK stranou a trupem vlevo, paže ve 3. protažené pozici. Přetáčení do T position forward – impulzem od horního pravého boku se celé tělo přetáčí do paralelní polohy s podlahou v horizontální rovině směrem k podlaze, LDK zůstává stále vytočená, pohled hlavy do podlahy, po celou dobu se tělo vytahuje do dálky za pracující DK a do opoziční strany za pažemi a temenem hlavy. Back T position Výchozí postavení: lateral T position s PDK stranou a trupem vlevo, paže ve 3. protažené pozici. Impulzem od pravého boku se trup, paže i PDK dostávají do paralelní polohy s podlahou obrácené směrem ke stropu (chodidlo stojné DK se mírně posouvá směrem ke kročné DK přes nadlehčení paty, stále zachováváme jeho vytočení). Low T position Výchozí postavení: I. vytočená pozice, LDK na pointé stranou, trup v prodloužení linie LDK protažený do horní diagonály, paže ve 3. protažené pozici, pohled hlavy směřuje do horní šikmé diagonály ve směru protažených paží. Low „T“ position vpravo – trup se snižuje směrem vpravo, současně se LDK 28

z vytočené pozice pointé na podlaze zvedá do paralelní polohy na 45°. High T position Výchozí postavení: I. vytočená pozice, LDK na pointé stranou, trup v prodloužení linie LDK protažený do horní diagonály, paže ve 3. protažené pozici, pohled hlavy směřuje do horní šikmé diagonály ve směru protažených paží. High „T“ position vpravo – trup se snižuje směrem vpravo přes paralelní postavení trupu s podlahou až do pozice, kdy je trup pod úrovní pánve, současně se LDK z vytočené pozice pointé na podlaze zvedá do paralelní polohy nad 90°. Tilt Pozice těla: hrudní úklon trupu od osy těla vlevo, paže ve 2. pozici se s úklonem horní částí trupu dostávají do diagonální linie (PHK ve zvýšené 2. pozici, LHK ve snížené 2. pozici), vytočená I. pozice DK, PDK se vysouvá způsobem battement tendu na pointé a zvedá se stranou. Hlava směřuje pohledem šikmo do dálky do podlahy ve směru LDK. Správné postavení trupu a zvednuté DK – čím níže je trup, tím níže by měla být DK a opačně. Figure 4 position V sedu: Výchozí pozice: sed v uzlu na obou sedacích kostech – „cross leg position“, PDK ohnutá a vytočená až k levé části hýžďového svalu, LDK nad PDK ohnutá a co nejvíce zanožená směrem k pánvi, paže ohnuté v úhlu 90° v 1. protažené pozici, předloktí kolmo k podlaze – dlaně v úrovni nad hlavou obrácené směrem vzad, pohled hlavy směřuje vpřed. Ve stoje: Pozice ve tvaru písmene čtyři – stojná vytočená DK v demi-plié (LDK) – váha těla na přední částí chodidla, PDK v pozici passé, špička přesahuje LDK nad kolenem, PDK se dotýká vnějším kotníkem LDK nad kolenem, paže ohnuté v lokti směřující k podlaze ve zkrácené 1. pozici, dlaně obrácené k tělu.

29

Primitive squat descent on one leg Výchozí postavení: stoj na PDK v mírně vytočené pozici, LDK ve vytočené pozici je ohnutá způsobem passé, vnější stranou nártu se opírá nad kolenem, obě paže ohnuté v úhlu 90° v 1. protažené pozici, předkloktí kolmo k podlaze – dlaň v úrovni nad hlavou obrácená směrem vzad, pohled hlavy vpřed. Provádíme demi-plié na stojné DK až do squat position, lokty se dotýkají holenní části LDK, hýžďové svaly jsou co nejblíže k patě stojné DK, trup pokračuje do předklonu, paže impulzem od flexovaných dlaní přechází do opření o podlahu, LDK zůstává opřená nad kolenem PDK. Cross leg position Sed v uzlu na obou sedacích kostech – „cross leg position“, PDK ohnutá a vytočená až k levé části hýžďového svalu, LDK nad PDK ohnutá a co nejvíce zanožená směrem k pánvi, paže ohnuté v úhlu 90° v 1. protažené pozici, předloktí kolmo k podlaze, dlaně v úrovni nad hlavou jsou obrácené směrem vzad, pohled hlavy vpřed. Cross lunge position Protažení spodní PDK stranou do paralelní polohy – současně se zvednutím levé části hýžďových svalů, horní LDK se zvedá kolenem směrem ke stropu ve vytočené pozici, chodidlo se opírá o pološpičku v postavení před kolenem PDK, LHK se protahuje do 2. protažené pozice, PHK se opírá dlaní o podlahu, pohled hlavy vlevo – pozice fugure 4 v sedu – „cross lunge position“. Table position on one leg PDK se zvedá do paralelní attitude na 90° stranou, paže dokončí kruh přes 3. pozici, PHK zakončení do 2. pozice (dlaň obrácená k podlaze), LHK před tělem ohnutá v lokti, dlaň obrácená k podlaze (jako by byla paže položená na stole), pohled hlavy směrem vpřed = „table position“. Výchozí postavení: otevření PDK stranou do vytočené polohy, otevření paží do 2. prodloužené pozice – dlaně jsou obrácené k podlaze. S impulzem směrem vzhůru se PDK ve stejné výši přetočí do paralelní pozice, 30

dochází k mírnému odklonu trupu směrem vlevo od osy těla, LHK se ohýbá v lokti a horním obloukem předloktí se dostává před trup v úrovni ramen, dlaň obrácená k podlaze, pohled hlavy směřuje do bodu 3 – směrem za PDK. Tato pozice se nazývá „Table position“. 5/4 swings Výchozí postavení: stoj na vytočené LDK, PDK ve vytočené attitude vzad, paže ve 2. pozici. Dramatický akcent – trup se předklání směrem k PDK v attitude vzad, která se přibližuje, stále pokrčená, mírně k trupu, paže se ze 3. pozice švihem dostávají přes 1. pozici co nejblíže PDK a trupu, LDK zůstává na relevé, hlava doprovází trup v předklonu. Diagonal egyptian arms Stoj na PDK, LDK na poitné vzad, paže ve 3. pozici, pokrčené lokty jsou vytočené do stran s dlaněmi vpřed – diagonální egyptian arms. Použité zkratky: DK – dolní končetiny HK – horní končetiny P – pravá L – levá

2. 2. Warm-up Reprezentuje warm-up moderního tance (modern dance) používající techniky Lestera Hortona. Warm-up se používá ke stimulaci a proudění krve skrze tělo, začíná pomalu s tanečníkovou prací „center work“ (na místě). Hortonova technika obsahuje všechny základní pohyhy, které zachycují pohyby těla. Prodlužuje pohyb skrze tělo a dodává povzbuzení k dýchání tanečníků v průběhu warm-up. 31

2. 2. 1. Flatback (Tabletop) Trup je veden do rovného předklonu rovnoběžně s podlahou – pohyb se provádí v kyčelních kloubech, trup a paže jsou rovnoběžné s podlahou, hlava v prodloužení trupu. Paže se protahují do dálky za konečky prstů a kostrčí, současně se uplatňuje tah za temenem hlavy. Vedení trupu těla do flatbacku a zvedání zpět je prováděno s pocitem protažení dolní část trupu ( žaludek a břicho směřují dovnitř a nahoru). Cvičení se provádí na 3 doby pro pohyb do flatbacku a na 3 doby pro návrat zpět do centra (centrální osy těla). Při začínání flatbacku je torzo trupu prodloužené. Pro zvýšení procesu warm-up se přidává demi-plié a relevé. Tyto prvky slouží zároveň i ke zvýšení náročnosti a zvětšení škály pohybu. Obměnou je trup v šikmé diagonále – vyrovnání nohou a snížení flatbacku do šikmé diagonály. Tah paží směrem za prsty se v průběhu předklonu zvyšuje, protitah je v protažení páteře za temenem hlavy a zároveň v odtlačení od choditel nohou. Sekvence výchozí postavení: I. parelelní pozice nohou na šířku boků (v případě zařazení prvku flatback v šikmé diagonále v demi-plié je pozice mírně širší a to z důvodu prostoru pro trup v demi-plié), paže protažené podél těla, rovný vytažený trup, hlava pohled vpřed a protažená v linii páteře hudební doprovod: takt 3/4 volnějšího tempa 1. takt: 1.–3. doba: flatback vpřed 2. takt: 1.–3. doba: návrat z flatbacku do rovného stoje 3. takt: 1.–3. doba: flatback vpřed 4. takt: 1.–3. doba: návrat z flatbacku do rovného stoje 5.–8. takt: opakujeme 1.–4. takt 32

na 3 „a“ otočení na přední části chodidla LDK z bodu 1 do bodu 3 v I. paralelní pozici, současně převádíme paže přes 2. pozici do 3. pozice – dlaně protažené v linii paží a otočené dlaněmi dovnitř, prsty u sebe 9. takt: 1.–3. doba: flatback vpřed, paže ve 3. pozici 10. takt: 1.–3. doba: návrat z flatbacku do rovného stoje 11.–12. takt: opakujeme 9.–10. takt 13. takt: 1.–3. doba: paže převádíme do 2. pozice, dlaněmi směrem k podlaze 14. takt: 1.–3. doba: dokončíme převedení paží do přípravné pozice 15. takt: 1.–3. doba: flatback vpřed 16. takt: 1.–3. doba: ve flatbacku vpřed převádíme paže přes 2. do 3. pozice, dlaně směřují k podlaze, ve 3. pozici jsou dlaně obrácené k sobě 17. takt: 1.–3. doba: demi-plié ve flatbacku 18. takt: 1.–3. doba: vyrovnání demi-plié – trup zůstává ve flatbacku 19. takt: 1.–3. doba: vyrovnání trupu do rovného stoje, paže stále zůstávají ve 3. pozici, pohyb začíná impulzem vytažení se za konečky prstu do dálky 20. takt: 1.–3. doba: převedení trupu až do flatback back bind (sun pánve vpřed – příprava na „hinge position“) 21. takt: 1.–3. doba: návrat z flatback back bind do rovného stoje 22. takt: 33

1.–3. doba: paže prochází z 3. pozice přes 2. pozici (dlaně směřují k podlaze) do přípravné pozice 23. takt: 1.–3. doba: flatback vpřed, paže v přípravné pozici 24. takt: 1.–3. doba: paže převádíme ve flatbacku z přípravné pozice přes 2. pozici – dlaně obrácené k podlaze – do 3. pozice, dlaně obrácené k sobě 25. takt: 1.–3. doba: relevé ve flatbacku 26. takt: 1.–3. doba: vyrovnání těla z flatbacku do osy, zachováváme relevé DK a paže ve 3. pozici – dlaně otočené k sobě dovnitř 27. takt 1.–3. doba: dokončení vyrovnání flatbacku 28. takt: 1.–3. doba: výdrž na relevé, paže stále ve 3. pozici 29. takt: 1.–3. doba: snížení chodidel z relevé do stoje 30. takt: 1.–3. doba: paže prochází ze 3. pozice dlaněmi směrem k podlaze přes 2. pozici do přípravné pozice 31. takt: 1.–3. doba: flatback, paže v přípravné pozici 32. takt: 1.–3. doba: paže převádíme ve flatbacku z přípravné pozice přes 2. pozici – dlaně obrácené k podlaze až do 3. pozice – dlaně obrácené k sobě 33. takt: 1.–3. doba: demi-plié ve flatbacku 34. takt: 1.–3. doba: vyrovnání demi-plié, snížení trupu ve flatbacku do šikmé diagonály směrem k podlaze, stále zachováváme rovná celá záda včetně bederní a křížové části 34

35. takt: 1.–3. doba: zůstáváme ve šikmém flatbacku, ve kterém opět uděláme demi-plié, tím ještě prohloubíme protažení trupu a paží do dálky a více protlačujeme bederní část páteře 36. takt: 1.–3. doba: vyrovnáme demi-plié, trup stále v šikmé diagonále 37. takt: 1.–3. doba: návrat do flatbacku, trup rovnoběžně s podlahou 38. takt: 1.–3. doba: vyrovnání trupu do osy těla, paže stále ve 3. pozici 39. takt: 1.–3. doba: flatback back bind vpřed, paže stále ve 3. pozici 40. takt: 1.–3. doba: vyrovnání flatback back bind do rovného stoje 41. takt: 1.–3. doba: paže prochází ze 3. pozice – dlaněmi směrem k podlaze – přes 2. pozici do přípravné pozice 42. takt: 1.–3. doba: dokončení zavření paží do přípravné pozice Metodické poznámky: V jednoduchém flatbaku by torzo těla mělo stále zůstat v paralelním postavení s podlahou a paže po stranách trupu by stále měly udržovat paralelní linii vytvořenou trupem. Váha je na přední části chodidel, pohyb probíhá vpřed a směrem ven z těla a zároveň v prodlužující linii celého těla. S přídáním demi-plié k flatbacku zachovává torzo paralelní lini s podlahou a trup je co nejblíže podlaze. Ve flatbacku back bind („hinge“) je důležitým momentem začátku pohybu, aby se pánev pohybovala vpřed, ne trup směrem vzad. V průběhu dýchání tanečníka jsou torzo a paže vytažené směrem ven z těla. Chodidla jsou vlivem průběhu relevé v pozici flatbacku protažené, stejně jako při pomalém průběžném snižování z relevé. 35

Diagonální linie je založena na protažení páteře skrze trup, krk, paže a prsty směrem do podlahy. Vlivem tohoto protažení se svaly více zahřejí, uvolní a protáhnou. Celý pohyb musí být prováděn s kontinuálním prouděním energie, kolenní kloub se dostává do maxima svého ohnutí a tím se stimuluje proudění krve skrze tělo. Hinge – flatback back bind: protlačení pánve směrem vpřed, ramena zůstávají nad patami, pohyb probíhá za maximálního vytažení páteře, pánev se dostává mimo osu těla směrem vpřed, až do maximální polohy (sun pánve vpřed), DK jsou po celou dobu protažené, pohled hlavy směrem vpřed. 2. 2. 2. Primitive squat descent Grand plié (dřep) DK, kdy se paty DK nezvedají z podlahy a záda jsou po celou dobu cvičení narovnaná (flatback trupu), především v bederní oblasti. Cvičení se provádí v I. a II. paralelní pozici i ve VI. pozici DK, kdy jsou paralelní chodidla u sebe. Primitive squat descent uvolňuje napětí ve spodní části zad (lower back), prodlužuje hýžďový sval a zahřívá stehenní sval. Sekvence výchozí postavení: I. paralelní pozice, chodidla na šířku boků (mírně širší, aby se trup v předklonu mohl při demi-plié dostat mezi stehenní části nohou), paže protažené podél těla, pohled hlavy vpřed hudební doprovod: 4/4 takt příprava na 4 doby: zvedání paží z přípravné polohy do 1. pozice – paže protažené vpřed, dlaně otočené k sobě, prsty u sebe a protažené do dálky 1. takt: 1.–4. doba: primitive squat descent, paže zůstávají protažené v 1. pozici (po celou dobu cvičení) 2. takt: 1.–4. doba: vyrovnání zpět do výchozí pozice 3.–4. takt: 36

opakujeme 1.–2. takt, na poslední osminu 4. taktu zavření PDK do VI. paralelní pozice 5. takt: 1.–4. doba: primitive squat descent v VI. pozici DK, paže zůstávají v protažené 1. pozici 6. takt: 1.–4. doba: návrat zpět do stoje 7.–8. takt: opakujeme 5.–6. takt, na poslední osminu 6. taktu otevření PDK do I. paralelní pozice 9. takt: 1.–2. doba: primitive squat descent v I. paralelní pozici 3.–4. doba: návrat zpět do stoje 10. takt: 1.–4. doba: opakujeme 1.–4. dobu 9. taktu, na poslední osminu taktu zavření PDK do VI. pozice 11. takt: 1–2. doba: primitive squat descent v VI. pozici DK 3.–4. doba: návrat zpět do stoje 12. takt: 1.–4. doba: opakujeme 1.–4. dobu 11. taktu Metodické poznámky: Obě kolena jsou důsledně vedena nad druhým prstem u nohy, záda jsou vyrovnaná, jak nejvíce je to možné. Vedení kolen nad druhý prst chodidla je rozhodující pro zabránění zranění. Průběh 4 dob by se měl celý využít na průběh pohybu – snižování do primitive squat descent a jeho vyrovnání do stoje, později pohyb zredukujeme a provádíme celou sekvenci na 2 doby (2 doby primitive squat descent, 2 doby vyrovnání do stoje). 2. 2. 3. Lateral Stretches, Horizontal a Release Swings Laterální protažení pokračuje ve warm-up (zahřátí těla) s narůstajícím rozsahem laterálního pohybu. Torzo je protažené do strany, bok se stlačuje v opačném směru, současně se prodlužuje pravá a levá strana horní část těla (trupu). 37

Popis prvku: Lateral stretches (laterální protažení) je úklon stranou, kdy v široké II. vytočené pozici začíná úklon vysunutím boku stranou přes pocit nadzdvižení – následuje úklon, kdy jsou obě strany těla stejně dlouhé (z tohoto důvodu musí být vysunut opačný bok k úklonu do strany). Horizontal swings výchozí postavení: flatback nad PDK, paže ve 3. pozici Švih je prováděn impulzem od hrudníku (žeber) z levé strany – tím se trup mírnou vlnou od impulzu přesouvá v horizontální rovině do flatbacku nad LDK (paže stále ve 3. pozici), zakončení vytažením trupu do dálky. Release swings výchozí postavení: flatback nad PDK, paže ve 3. pozici Švih je prováděn uvolněním těla přes předklon a jako natažená pružina (uvolnění z napětí nad PDK do flatbacku nad LDK) se vyrovnává do flatbacku nad LDK, paže se při procházení přes střed (hluboký předklon) ohýbají v loktech a lehce se překývají nad hlavou Laterální protažení začíná v pomalejším tempu – použitím 3 dob pro úklon a 3 dob k návratu do výchozí pozice. Později pohyb zredukujeme a provádíme celou sekvenci na 2 doby (2 doby úklon, 2 doby vyrovnání), později na 1 dobu. Při redukci počtu dob se prohlubuje kvalita pohybu a současně se pohyb stává více automatickým. Při provádění laterálního protažení jsou pro podporu zad aktivovány břišní svaly. Variace obsahují flatback, demi-plié, horizontal swings a release swings. Metodické poznámky: Obě strany trupu jsou stejnoměrně vytažené v lateralních stretches, břišní svaly jsou aktivní pro podporu zad a zároveň pro prevenci zranění. Trup se pohybuje co nejníže v horizontální rovině do strany, důležité je zachovat přesný úklon trupu bez předklánění nebo zaklánění pánve nebo trupu. 38

U horizontálního švihu se trup pohybuje z jedné strany na druhou, udržuje horizontální linii, impulzem pro horizontální swings je izolace pohybu žeber. Hlava je obrácená dolů k podlaze, tělo se vytahuje do dálky (s pocitem do dálky) a u release swing ve flatback back bind se pánev protlačuje vpřed; zároveň musí být aktivovány břišní svaly pro předejití zranění dolní části zad. Sekvence výchozí postavení: široká vytočená II. pozice, obě strany těla protažené, trup vytažený do výšky, paže podél těla, pohled vpřed hudební doprovod: 4/4 takt živějšího tempa přípravný takt: 1.–4. doba: paže se na přípravný takt dostávají přes 2. pozici do 3. pozice (na šířku ramen, dlaně obrácené k sobě) 1. takt: 1.–4. doba: úklon vpravo – začíná vysunutím levého bohu stranou (paže a trup jsou vytažené do dálky) 2. takt: 1.–4. doba: vyrovnání do stoje (paže a trup se vytahují do dálky), impulzem při návratu trupu je jeho protažení do dálky 3.–4. takt: opakujeme 1.–2. takt vlevo 5.–8. takt: opakujeme 1.–4. takt 9. takt: 1.–2. doba: opakujeme 1.–4. dobu 1. taktu na 2 doby (double time) 3.–4. doba: opakujeme 1.–4. dobu 2. taktu na 2 doby (double time) 10. takt: 1.–2. doba: opakujeme 1.–4. dobu 3. taktu na 2 doby (double time) 3.–4. doba: opakujeme 1.–4. dobu 4. taktu na 2 doby (double time) 11.–12. takt: opakujeme 9.–10. takt 13. takt: 39

1. doba: opakujeme 1.–4. dobu 1. taktu na 1 dobu (double time) 2. doba: opakujeme 1.–4. dobu 2. taktu na 1 dobu (double time) 3. doba: opakujeme 1.–4. dobu 3. taktu na 1dobu (double time) 4. doba: opakujeme 1.–4. dobu 4. taktu na 1dobu (double time) 14. takt: 1.–4. doba: opakujeme 1.–4. dobu 13. taktu 15.–16. takt: opakujeme 13.–14. takt 17. takt: paže jsou po celou dobu ve 3. pozici, DK široká vytočená II. pozice 1.–2. doba: úklon vpravo jako v 1. taktu 3.–4. doba: flatback – přetočení trupu z úklonu do rovného předklonu (důležitý je tah páteře směrem ven a opoziční tah boku – nevtáčet bok) 18. takt: 1.–2. doba: návrat do úklonu trupu 3.–4. doba: vyrovnání trupu z úklonu do stoje Varianta s obohacením o další prvky výchozí postavení: široká vytočená II. pozice, obě strany těla protažené, trup vytažený do výšky, paže podél těla, pohled vpřed hudební doprovod: 4/4 takt živějšího tempa přípravný takt: 1.–4. doba: paže se na přípravný takt dostávají přes 2. pozici do 3. pozice (na šířku ramen, dlaně obrácené k sobě) 1. takt: pohybová fráze na 10 dob 1.–2. doba: lateral stretch vlevo 3.–4. doba: flatback nad LDK 2. takt: 1.–2. doba: horizontal swing z levé nad pravou DK přes střed – flatback vpřed 3.–4. doba: vyrovnání do lateral stretch vpravo 3. takt: 1.–2. doba: vyrovnání z lateral stretch vpravo do stoje 40

3.–4. doba: lateral stretch vpravo 4. takt: 1.–2. doba: flatback nad PDK 3.–4. doba: release swing z pravé do levé strany 5. takt: 1.–2. doba: vyrovnání do lateral stretch vlevo 3.–4. doba: vyrovnání z lateral stretch vlevo do stoje 6. takt: pohybová fráze na 16 dob 1.–2. doba: lateral stretch – úklon vpravo 3.–4. doba: demi-plié v úklonu 7. takt: 1.–2. doba: vyrovnání demi-plié, současně prohlubujeme úklon 3.–4. doba: flatback nad PDK 8. takt: 1.–2. doba: horizontal swing vlevo 3.–4. doba: zpět release swing – vpravo 9. takt: 1.–2. doba: vyrovnání z flatbacku do lateral stretch – úklonu vpravo 3.–4. doba: návrat z úklonu trupu vpravo do stoje varianta: za horizontal swing zařadíme release swing, vrátíme se nad stejnou nohu, kde provedeme úklon a vyrovnání do stoje Varianta s release swings výchozí postavení: široká vytočená II. pozice, obě strany těla protažené, trup vytažený do výšky, paže podél těla, pohled vpřed hudební doprovod: 4/4 takt živějšího charakteru přípravný takt: 1.–4. doba: paže se na přípravný takt dostávají přes 2. pozici do 3. pozice (na šířku ramen, dlaně obrácené k sobě) 1. takt: 41

1.–2. doba: úklon vpravo 3.–4. doba: flatback nad PDK 2. takt: 1.–2. doba: release swing vlevo 3.- 4. doba: release swing vpravo 3. takt: 1.–2 doba: release swing vlevo 3.–4. doba: release swing vpravo 4. takt: 1.–2. doba: release swing vlevo 3.–4. doba release swing vpravo 5. takt: 1.–2. doba: release swing vlevo s přetočením z flatbacku nad LDK do úklonu 3.–4. doba: release swing přes celý kruh přes úklon vlevo a stoj, úklon vpravo 6. takt: 1.–2. doba: release swing vlevo 3.–4. doba: release swing vpravo 7.–8. takt: opakujeme 5.–6. takt do druhé strany 9. takt: 1.–2. doba: release swing vlevo 3.–4. doba: až do přetočení z flatbacku do lateral stretches na 1 dobu 10. takt: 1.–2. doba: opakujeme 1.–2. dobu 9. taktu vpravo 3.–4. doba: opakujeme 3.–4. dobu 9. taktu 11.–12. takt: opakujeme 9.–10. takt 13. takt: 1.–2. doba: opakujeme 1.–4. dobu 9. taktu na 2 doby (double time) 3. doba: přetočení až do flatback back bind (z lateral stretch vlevo) 4. doba: návrat až do flatbacku (vynechání zastavení v lateral stretch vlevo) 42

14. takt: 1.–4. doba: opakujeme 1.–4. dobu 13. taktu do pravé strany 15.–16. takt: opakujeme 13.–14. takt se zakončením na poslední dobu ve flatback back bind do pravé strany Metodické poznámky: Pohyb dodává lyrickou kvalitu a současně se stává více dramatickým při zrychlování pohybu. Při lateralním protažení se břišní svaly aktivují a podporují svalstvo zad. Variace pro lateralní protažení zahrnují flatbacks, horizontal swings, release swings. Release swings se provádějí ve 3/4 taktu, tyto švihy trupu těla zvyšují prokrvení všech částí těla, DK jsou v přirozené široké II. pozici, se zrychlováním dechu jsou záda úplně uvolněná a hlava je v úplné inverzní (obrácené) poloze. Každý tah do strany flatbacku musí plně procházet přes paralelní linii (pro maximalizaci release) v každém švihu, každá variace se pohybuje po celém kruhu do lateral stretches, flatbacku a flatbacku back bind. 2. 2. 4. Leg swings Švihy nohou jsou prováděny v paralelní pozici DK, tvar a poloha nohou omezuje rozsah pohybu trupu a maximálně protahuje stehenní svaly, hýžďový sval a svaly kvadricepsu. Při leg swings by holenní kost měla být v attitude vpřed paralelní s podlahou (stropem), lýtko při leg swings vzad, pracující DK vždy prochází bez zastavení přes I. pozici, kde nabírá švih (zachováváme princip pohybu kyvadla). Cvičení obsahují otáčení a laterální polohu „T“. Leg swings se provádí postupem z místa. Sekvence výchozí postavení: stojná LDK propnutá, kročná DK v paralelní attitude vzad, paže 43

ve 2. pozici, dlaně otočené k podlaze, pohled hlavy vpřed; vytažení těla směrem vzhůru a zárověn působí tah za pažemi (směrem za konečky prstů) do dálky. hudební doprovod: 4/4 takt živějšího charakteru 1. takt: 1.–2. doba: švih PDK vpřed, PDK prochází z paralelní attitude vzad přes I. pozici do paralelní attitude vpřed 3.–4. doba: opakujeme 1.–2. dobu 1. taktu vzad – švih PDK vzad 2. takt: 1.–2. doba: opakujeme 1.–2. dobu 1. taktu 3.–4. doba: krok do dálky vpřed na propnutou PDK – pánev posun nad stojnou DK, paže zůstávají ve 2. pozici, při kroku vpřed se zvýší vytažení těla do výšky a paží do stran 3.–4. takt: opakujeme 1.–2. takt, krok do dálky vpřed na nataženou LDK – pánev posun nad stojnou DK, paže zůstávají ve 2. pozici, při kroku vpřed se zvýší vytažení těla do výšky a paží do stran 5.–6. takt: opakujeme 1.–2. takt s přidáním předklonu horní části hrudníku (upper body) při leg swings vpřed a hrudního záklonu při leg swings vzad, na „a“ krok do dálky vpřed na propnutou PDK – pánev posun nad stojnou DK, paže zůstávají ve 2. pozici, při kroku vpřed se zvýší vytažení těla do výšky a paží do stran 7.–8. takt: opakujeme 5.–6. takt LDK Variace s otočením – při leg swings vpřed se v momentě nejvyššího bodu pohybu DK otočíme na přední části chodidla (odlehčená pata) o 180° způsobem fouetté, tím se pracující DK dostane do polohy švihu vzad, při variantě u leg swings vzad s otočením o 180° způsobem fouetté se pracující DK dostane do polohy leg swings vpřed, paže jsou stále ve 2. pozici, používáme piruetový způsob točení hlavy. výchozí postavení: stojná DK propnutá, kročná DK v paralelní attitude vzad, paže ve 2. pozici, dlaně otočené k podlaze, pohled hlavy vpřed, vytažení těla směrem vzhůru 44

a zároveň působí tah za pažemi (směrem za konečky prstů) do dálky. hudební doprovod: 4/4 takt živějšího charakteru, pohybová fráze na 12 dob 1. takt: 1.–2. doba: PDK švih vpřed způsobem popsaným v předchozím cvičení 3.–4. doba: PDK švih vzad způsobem popsaným v předchozím cvičení 2. takt: 1.–2. doba: PDK švih vpřed–švihem vpřed dochází k přetočení na přední části chodidla LDK o 90° – vytočení chodidla (může se později provádět na vysokém relevé) pracující PDK se dostává do polohy stranou způsobem fouetté (natažená DK prochází přes I. pozici), paže se z 2. pozice dostávají do 3. pozice, pohled vpřed 3.–4. doba: dopad do II. vytočené pozice do demi-plié ve směru pohybu, paže zpět do 2. pozice 3. takt: 1.–2. doba: návrat do výchozí pozice ve směru pohybu (degagé) – přetočení těla o 90° na stojné LDK, PDK přechází do paralelní attitude vzad, paže zůstávají ve 2. pozici 3.–4. doba: výdrž totéž opakujeme LDK když se z II. vytočené pozice dostaneme zpět nad PDK Obměna: při obratu o 90° se provádí místo relevé výskok na PDK, následuje úklon trupu směrem od DK (až témeř „T position“) v průběhu výskoku a při dopadu, úklon přechází v předklon ve II. pozici, pokračuje do vyrovnání trupu a současně s krokem pas chassé PDK do směru pohybu, zakončení krokem na PDK do přípravné pozice (výchozí postavení pro opakování na druhou stranu).

2. 2. 5. Deep lunges Hluboký výpad vpřed uvolňuje maximum flexe kolene, kdy pata zůstává na zemi. Váha je na přední mírně vytočené DK – tato pozice se nazývá přirozeně vytočená DK, zadní noha se opírá o podlahu přední částí chodidla a je plně natažená. Dlaně se opírají o podlahu na úrovni ramen. Pohyb probíhá směrem dolů – diagonální zatlačení, prodlužováním a protažením 45

jako přípravou na forward splits a side lange descent. Sekvence: výchozí postavení: hluboký výpad, PDK vpředu – holenní kost kolmá k podlaze, paže mírně opřené o dlaně vedle pravého chodidla – mírně pokrčené v lokti, LDK protažená, chodidlo na pološpičce, hlava – pohled směřuje vpřed hudební doprovod: 4/4 takt, plynulý volný charakter 1. takt: 1. doba: mírný hmit pánví směrem k podlaze 3.–4. doba: opakujeme 1. dobu 1. taktu 2. takt: 1.–4. doba: výměna DK přes přinožení PDK k LDK protažené vzad – při opírání o paže ve vzporu, hlava doprovází pohyb – rovinu těla – pohledem k podlaze, při přechodu LDK vpřed se hlava opět narovná, pánev zůstává při výměně ve stejné vzdálenosti od podlahy 3. takt: 1.–4. doba: opakujeme 1.–4. dobu 1. taktu s LDK vpřed 4. takt: 1.–4. doba: výměna jako v 1.–4. době 2. taktu od LDK 5. takt: 1.–4. doba: opakujeme 1.–4. dobu 1. taktu 6. takt: 1. doba: vyrovnání PDK, trup se přitahuje k PDK, výdrž, hlava se vyrovnává v prodloužení trupu 2.–4. doba: výdrž v dané pozici 7. takt: 1. doba: návrat do deep lunges vpřed 2.–4. doba: pohyb pánví směrem k podlaze 8. takt: 1.–4. doba: pohyb pánví směrem k podlaze 9.–10. takt: 46

opakujeme 5.–6. takt 11. takt: 1. doba: při předklonu trupu nad nohou přidáme vyrovnání těla paralelně s podlahou a pohledem vpřed 2.–4. doba: výdrž v dané pozici 12. takt: 1.–4. doba: vrácení trupu a hlavy do předklonu k DK 13. takt: 1. doba: návrat do deep lunges 2.–4. doba: opakujeme 2.–4. dobu 1. taktu 14.–16. takt: opakujeme 10.–12. takt 17. takt: 1. doba: návrat do deep lunges 2.–4. doba: výměna DK jako v 1.- 4. době 2. taktu 18. takt: 1.–4. doba: při stálém tlaku pánve směrem k podlaze natáhneme paže co nejdále směrem vpřed, hlava se vyrovná do prodloužení linie trupu, ramena protlačujeme směrem k podlaze, pravé koleno mírně uhýbá stranou, aby se vytvořil prostor pro snížení trupu 19. takt: 1- 4. doba: výdrž se zvyšujícím se průběžným natahováním směrem vpřed 20. takt: 1.–4. doba: natažení paží směrem vpřed, snížení pánve – výdrž Metodické poznámky: Při vyrovnání DK z deep lunge se tlačí zadní pata do podlahy, hlava se přibližuje co nejvíce ke kotníku – dochází tím k prodloužení svalů páteře a dosažení maximálního protažení. Při zachování paží na podlaze dochází ke zvednutí hlavy a tím k záklonu. V závěrečném protažení u deep lunge – při protažení paží vpřed, zůstává přední pata na podlaze, zadní DK na přední části chodidla a paže se natahují co nejvíce vpřed, čímž 47

dochází k protažení celého těla. 2. 2. 6. Elementary balance Pozoruhodným znakem elementary studies je dostupnost pro všechny úrovně studentů – jednoduchý pohyb s čistými a jasnými liniemi, pokročilejší tanečníci mohou zachytit jeho rozmanitost a pracovat na nepřetržité výzvě širokého rozsahu pohybu. DK a paže se zvedají současně s protaženým chodidlem do konečků prstů (do špičky), umístěným přímo pod kolenem. Sekvence výchozí postavení: VI. paralelní pozice, paže podél těla, pohled vpřed hudební doprovod: 3/4 takt 1. takt: 1.–3. doba: zvedání PDK do paralelní attitude vpřed, paže současně z přípravné pozice prochází do 1. protažené pozice 2. takt: 1.–3. doba: otevření PDK stranou, paže se otevírají do 2. protažené pozice 3. takt: 1.–3. doba: s počátečním impulzem nadlehčení pánve – flatback back bind – vysunutí pánve směrem vpřed 4. takt: 1.–3. doba: paže ostře otočí dlaněmi směrem vzhůru, návrat z flatback back bind do rovného stoje, paže přechází do 3. pozice, PDK se zavírá na vytočené passé (špička se nemusí dotýkat kolene, důležité je vysoko postavené koleno a aktivní svaly stehna, hlava pohled vpřed) 5. takt: 1.–3. doba: PDK protažení do zadní vytočené arabesque (může jít až do penchée), trup přechází do předklonu-flatbacku – v paralelní linii s podlahou (protažení linie s PDK), paže zůstávají v 3. pozici, hlava v prodloužení trupu 6. takt: 1.–3. doba: dokončení protažení PDK protažení do zadní vytočené arabesque 48

7. takt: 1.–3. doba: uvolnění trupu, paží i hlavy směrem k podlaze, PDK přechází na paralelní passé, LDK demi-plié, trup se vyrovnává přes vyrolování páteře do stoje, paže se přes mírné zakulacení uvolní podél těla, hlava dokončí vyrolování trupu 8. takt: 1. doba: PDK otevírání passé od kolene do dlouhého kroku vpřed, odtlačení od LDK, která zůstává natažená, paže uvolněné podél těla 2. doba: krok LDK, PDK prochází okolo kotníku – v poloze vytočeného sur le cou-depied 3. doba: krok PDK, LDK prochází okolo kotníku – v poloze vytočeného sur le cou-depied 9.–16. takt: opakujeme celé cvičení od LDK Metodické poznámky: Ve flatback back bind na jedné noze se uplatňují stejné principy pohybu jako u stoje na obou DK. Torzo a paže jsou vytažené do dálky, pánev se protlačuje dopředu. Na 1. dobu 4. taktu se paže ostře otočí dlaněmi směrem vzhůru, trup se zvedá pomalu ze záklonu a dostává se na 2. a 3. dobu stejného taktu do centra těla. Trup se pohybuje do flatbacku vpřed, je paralelní s podlahou a noha se zvedá co nejvýše do vytočené arabesque – do nejvyšší polohy. S ostrým akcentem na 3. dobu 7. taktu se bok bez snížení DK vtáčí do paralelní pozice. 2. 2. 7. 5/4 Swings – Švihy ve 5/4 taktu Švihy na 5/4 takt umožňují studentům pracovat na Horton straight position (Hortonově straight-rovné pozici) – nejdříve s pažemi na zemi; hlava musí být plně invertovaná a trup je co nejblíže tělu. Sekvence 49

výchozí postavení: široká II. vytočená pozice, paže ve 2. protažené pozici, dlaně směrem k podlaze, hlava pohled vpřed hudební doprovod: 5/4 takt (1. doba obsahuje 3 osminy), svižnější a dynamický přípravný takt: 3/4 takt 1.–3. doba: flatback nad PDK (spojení úklonu – lateral stretch s přetočením do flatback), LHK prochází spodním obloukem před tělem do 3. pozice, PKH se přetočí v rameni do 3. pozice 1. takt: 5/4 takt 1. doba: release swing od PDK k LDK 2. doba: flatback nad LDK 3. doba: přetočení trupu o 90° do úklonu – lateral stretch 4. doba: přetočení trupu o 90°do flatback back bind 5. doba: přes výšku a nadlehčení se trup horním obloukem dostává do hlubokého předklonu – do Horton straight position – PDK se přetočením těla k noze převádí do paralelní pozice, LDK paralelní attitude, paže se dotýkají dlaní podlahy 2. takt: 3/4 takt 1. doba: uvolnění paží do paralelní pozice před trup – paže jsou paralelní s trupem, dlaně otočené k dovnitř 2. doba: flatback nad PDK, LDK se vrací do II. vytočené pozice, paže do 3. protažené pozice 3. doba: release swing nad PDK, paže 3. pozice, hlava prodloužení trupu 3.–4. takt: opakujeme 1.–2. takt do druhé strany 2.–4. doba 4. taktu: vyrovnání trupu do stoje čelem do bodu 1, LHK prochází dolním obloukem před trupem do 2. pozice, PHK přechází do 2. pozice z 3. pozice Obměna – přetočení o ½ kruhu en dehors v Horton Straight position výchozí postavení: široká II. vytočená pozice, paže ve 2. protažené pozici, dlaně směrem k podlaze, hlava pohled vpřed hudební doprovod: 3/4 takt, svižnější a dynamický 1. takt: 50

1.–3. doba: flatback nad PDK (spojení úklonu – lateral stretch s přetočením do flatback), LHK prochází spodním obloukem před tělem do 3. pozice, PKH se přetočí v rameni do 3. pozice 2. takt: 1.–3. doba: release swing od PDK k LDK, přes flatback nad LDK úklon nad LDK 3. takt: 1.–3. doba: přetočení do flatback back bind 4. takt: 1.–3. doba: přes výšku a nadlehčení se trup horním obloukem dostává do hlubokého předklonu – do Horton straight position – PDK se přetočením těla k noze přes patu vytočí do široké vytočené IV. pozice, LDK paralelní attitude, paže se dotýkají dlaní podlahy 5. takt: 1.–3. doba: přetočení v „Horton straight position“ o ½ kruhu en dehors ručkováním dlaněmi po podlaze 6. takt: 1.–3. doba: výpad na LDK (vytočené DK), tělo se přetáčí spolu s DK na přední části chodidel ve směru pohybu až do bodu 3 – prodloužená linie s PDK, paže prochází od podlahy přes uvolnění podél těla až do 3. pozice, hlava v prodloužení trupu 7. takt: 1.–3. doba: odtlačení od LDK, která prochází přes I. vytočenou pozici směrem vzad do arabesque – moment zadržení – LDK se pokládá na podlahu do vytočené II. pozice, trup přechází z rovného prodloužení přes release swing do flatbacku nad LDK, paže zůstávají ve 3. pozici 8. takt: 1.–3. doba: trup provádí release swing z LDK nad PDK do flatbacku 9.–16. takt: pokračujeme opakováním cvičení na druhou stranu Obměna – přetočení o celý kruh en dehors v Horton Straight position Zvýšení dramatičnosti a vzrušení ve studii 5/4 Swings dosáhneme přidáním celého 51

otočení „turn Horton straight position“. Při volnějším tempu opakujeme celou sekvenci s přetočením o ½ kruhu, pouze místo ½ kruhu s ručkováním otočíme celý kruh – paže v protažené pozici před tělem (stejná pozice jako při počáteční formě nácviku). Tato forma se provádí provázanějšími pohyby. Metodické poznámky: Straight position má hlavu plně obrácenou (invertovanou), paže jsou v paralelní pozici a snaží se dosáhnout diagonálně vzad směrem ke zdviženému koleni. Horton straight position Stoj na PDK v mírném demi-plié, LDK na attitude vzad, trup v předklonu k stojné DK – snaha až přetočení zády ke stojné DK, paže v paralelním postavení s trupem. 2. 2. 8. Dimensional tonus Dimensional tonus obsahuje mnoho z Hortonova pohybového slovníku, cvičení bylo vytvořeno jako součást 17 fortification – obohacení. Dimenze napětí (tonusu) ukazuje zvedání a klesání, protažení, narovnání a dramatické změny směru těla. Je používán jako dokončení warm-up. Sekvence výchozí postavení: I. vytočená pozice do bodu 1, paže volně podél těla, pohled vpřed hudební doprovod: 4/4 takt, později v 11. taktu změna tempa – zvolnění, pohybová fráze na 10 dob 1. takt: 1. doba: obě paže se ohýbají v předloktí, zakulacené dlaně obrácené k trupu 2. doba: lokty obou paží se zvedají do stran – paže ohnuté v lokti jsou ve zkrácené 1. pozici, zakulacené dlaně jsou obrácené k tělu 3.–4. doba: dlaně se obrací ke stropu – paže a ramena se zvedají do 3. pozice, pohled očí sleduje paže, v trupu dochází k hrudnímu záklonu 2. takt: 1. doba: pohled hlavy ze záklonu – přes vyrovnání – dolů do podlahy 52

2. doba: doba: klesnutí ramen 3.–4. doba: paže se skrčenými prsty se snižují do 1. pozice – dlaně obrácené vpřed, protažené lokty, hlava se vyrovnává do středu – pohled vpřed 3. takt: 1.–2. doba: zvednutí pravého boku, tím se dostává PDK na pološpičku, zároveň se provádí předklon trupu do flatbacku, natažená PHK prochází spodním obloukem vzad až do polohy vodorovné s podlahou, LHK zůstává vpředu vodorovně s podlahou, pohled hlavy sleduje PHK, hlava se přetáčí vzad 3.–4. doba: dokončení bočního kruhu pravou paží přes horní oblouk směrem vpřed, trup zůstává ve flatbacku, pohled hlavy sleduje PHK 4. takt: 1.–4. doba: výměna jako v 1.–2. době 3. taktu – probíhá na 1 dobu výměnou chodidel přes relevé PDK za LDK, PHK se vrátí do 3. pozice ve flatbacku na 8. dobu, LHK začíná spodní oblouk směrem vzad 5. takt: 1. doba: úkrok do II. vytočené pozice – obě DK na pološpičce, trup se vyrovnává z flatbacku do stoje, LHK zůstává v 1. pozici se skrčenými prsty, PHK prochází přes 2. pozici do 3. pozice, pohled hlavy vpřed 2. doba: úklon trupu vlevo – DK stále udržují relevé 3. doba: vyrovnání trupu do stoje, přetočení DK o 90° z II. pozice do IV. vytočené pozice do bodu 7 na relevé, obě paže se dostávají do 1. pozice – protažené lokty, skrčené prsty 4. doba: odvedení LHK z 1. pozice do 2. pozice, pohled hlavy vpřed, DK stále na relevé 6. takt: 1.–4. doba: přetočení do II. pozice DK do bodu 1, PDK zůstává v 1. pozici opakujeme 1.–4. dobu 5. taktu vlevo (úklon, přetočení do IV. pozice do bodu 3), na poslední osminu přetočení do II. pozice DK na relevé, paže se uvolní do přípravné pozice, dlaně obrácené dopředu 7. takt: 1. doba: opakování počátečního krčení paží v předloktí, dlaně k tělu, ve II. pozici DK na relevé 53

2. doba: zvedání paží do 3. pozice – zaoblené dlaně, DK zůstávají ve II. pozici na relevé 3. doba: přetočení vlevo do IV. pozice – LDK schází na celé chodidlo – váha se přenáší na tuto stojnou DK, PDK na poité vzad – vlivem spirály se vtáčí, trup se dostává do spirály vlevo, paže zůstávají ve 3. pozici, dlaně se protahují, hlava v prodloužení spirály 4. doba: trup se vrací ze spirály do rovného stoje, paže ve 3. pozici, protažené dlaně i lokty 8. takt: 1. doba: flatback vpřed 2.–4. doba: flatback do šikmé diagonály směrem k podlaze, na poslední osminu vyrovnání trupu přes uvolnění flatbacku do předklonu a vyrolování trupu do stoje, DK se vyrovnají ze IV. pozice do II.pozice DK, relevé, paže uvolnění do přípravné pozice, dlaně vpřed 9.–10. takt: 7.–8. takt na druhou stranu změna tempa – 7/4 takt, pohybová fráze na 7 dob 11. takt: 1. doba: sešlápnutí LDK z poitné na celé chodidlo – široká IV. vytočená pozice DK – PDK vpřed, trup z flatbacku v diagonále nad PDK se převádí do úklonu vlevo, paže zůstávají ve 3. pozici, protažené dlaně i lokty 2. doba: převedení trupu do flatbacku back bind 3. doba: převedení trupu do úklonu vpravo 4. doba: převedení trupu do flatbacku vpřed, na „a“ zalomení dlaní v zápěstí směrem k podlaze 5.–7. doba: předklon k noze – rovná záda – paže se snaží dosáhnout co nejdále, až jsou téměř paralelní k podlaze, hlava předklon k PDK 12. takt: 1. doba: převedení do úklonu vlevo, DK stále ve IV. pozici, paže ve 3. pozici na “a” trup přechází do flatbacku vpřed, DK se přetáčí ze IV. vytočené pozice do II. vytočené pozice, paže zůstávají ve 3. pozici, hlava v prodloužení trupu 2. doba: trup přechází do úklonu vpravo, DK se přetáčí ze II. vytočené pozice 54

do IV. vytočené pozice – LDK vpřed, paže zůstávají ve 3. pozici, hlava v prodloužení trupu 3. doba: převedení trupu do flatbacku back bind a pokračujeme do úklonu vlevo 4. doba: převedení trupu do flatbacku vpřed, na „a“ zalomení dlaní v zápěstí směrem k podlaze 5.–7. doba: předklon k noze, rovná záda, paže se snaží dosáhnout co nejdále, až téměř paralelně k podlaze, hlava předklon k LDK 13. takt: 1.–7. doba: opakujeme 1.–7. dobu 12. taktu na druhou stranu 14. takt: opakujeme 1.–7. dobu 12. taktu 15. takt: opakujeme 1.–7. dobu 13. taktu 16. takt: 4/4 takt, zvolnění tempa 1. doba: PDK krok vpřed do IV. vytočené široké pozice (prochází ze IV. pozice vzad), současně úklon trupu vlevo 2. doba: flatback (jen přetočení trupu v daném úklonu) – DK stále ve IV. pozici 3. doba: úklon vpravo – DK přetočení ze IV. pozice PDK vpřed do IV. pozice LDK vpřed (přes paty, přetočení o 180°) 4. doba: vyrovnání do stoje, paže stále ve 3. protažené pozici, DK ve IV. široké pozici 17. takt: 1.–4. doba: opakujeme 1.–4. doba 16. taktu v opačném pořadí na “a” přetočení ze IV. vytočené pozice do II. široké vytočené pozice, paže stále ve 3. protažené pozici 18. takt: 9/4 takt 1. doba: úklon – lateral stretch vlevo 2. doba: flatback nad LDK, paže ve 3. pozici 3. doba: zadní noha – PDK – schází až do grand plié, trup se uvolňuje k LDK (stále natažená), paže se dlaněmi lehce opírají o podlahu 4. doba: vyrovnání obou DK, trup i paže zůstávají na místě – paže na podlaze a trup v předklonu k DK 5. doba: opakujeme 3. dobu 18. taktu 6. doba: opakujeme 4. dobu 18. taktu 55

7. doba: flatback nad LDK 8. doba: úklon – lateral stretch vlevo 9. doba: vyrovnání do stoje 19. takt: 9/4 takt 1.–9. doba: opakujeme 1.–9. dobu 18. taktu do pravé strany 20. takt: 6/4 takt, změna tempa – zrychlení 1. doba: převedení PDK do IV. vytočené pozice dlouhým krokem vpřed až do výpadu – PDK před (deep lunges), vzpřímený trup; paže prochází ze 3. pozice přes 1. protaženou pozici do přípravné pozice, až se opírají dlaně o podlahu, hlava pohled vpřed 2.–3. doba: narovnání PDK, trup a hlava v předklonu k přední noze, dlaně opřené o podlahu 4. doba: na 3 „a“ rychlý návrat do hlubokého výpadu jako v 1. době 20. taktu 5.–6. doba: opakujeme 2.–3. dobu 20. taktu na 6 „a“: z předklonu k PDK přetočení do IV. vytočené pozice na druhou stranu (přetočení přes paty), trup se zvedá z hlubokého předklonu impulzem od temene hlavy do stoje, paže přechází v okamžiku přetáčení přes 2. pozici do 3. pozice; v momentě přetočení DK do IV. pozice přechází paže přes 1. protaženou pozici (celá změna na druhou stranu má rychlý až švihový charakter) 21. takt: 6/4 takt 1. doba: IV. pozice přechází až do výpadu na LDK vpřed, paže se opírají dlaněmi 2.–6. doba: opakujeme 2.–6. dobu 20. taktu, na „a“ přetočení stejným způsobem jako v 14. taktu zpět nad PDK 22. takt: 9/4 takt 1. doba: deep lunges s PDK vpřed – vzpřímený trup, paže se dlaněmi dotýkají podlahy, pohled hlavy vpřed 2.–3. doba: narovnání PDK, trup a hlava v předklonu k přední noze, dlaně opřené o podlahu 4. doba: hlava se narovnává v prodloužení trupu, pohled vpřed 5. doba: sklonění hlavy zpět k DK 6. doba: opakování 4. doby 22. taktu – hlava se narovnává v prodloužení trupu – pohled 56

vpřed 7. doba: opakování 5. doby 22. taktu 8. doba: přechod do deep lunge – hluboký výpad na PDK, současně se paže zvedají z podlahy do 1. prodloužené pozice – dlaně k sobě, pohled hlavy vpřed 9. doba: přetočení do druhé strany stejným způsobem jako v 6 „a“ 20. taktu, pouze paže prochází přes otevření do 2. protažené pozice v momentě přechodu přes II. vytočenou pozici a opět se vrací do 1. protažené pozice „a“ DK přechází do hlubokého výpadu s LDK vpřed, paže se dlaněmi dotýkají podlahy, pohled hlavy vpřed 23. takt: 9/4 takt 1.–9. doba: opakujeme 22. takt do druhé strany s LDK vpřed na 9. dobu zůstáváme v hlubokém výpadu – trup vzpřímený, paže se zvedají do 1. protažené pozice, dlaněmi vpřed, pohled hlavy vpřed 24. takt: 4/4 takt, zvolnění tempa 1. doba: přisunutí PDK k LDK do stoje – I. vytočená pozice, současně se paže ohýbají v loktech, které směřují k podlaze, dlaně obrácené k trupu, pohled hlavy vpřed 2. doba: DK se zvedají na relevé, současně se paže propínají do 3. protažené pozice dlaněmi k sobě, mírný hrudní záklon, pohled hlavy šikmo vzhůru 3.–4. doba: flatback na relevé DK 25. takt: 1.–2. doba: pokračování flatbacku do šikmé diagonály, zachováváme relevé DK 3. doba: mírné zaoblení trupu směrem k DK 4. doba: sejití DK z relevé, trup uvolněný v hlubokém předklonu, paže uvolněné prochází do mírného zavěšení za lokty směrem až za DK 26. takt: 4/4 takt 1. doba: impulz do flatback vpřed do šikmé diagonály, paže ve 3. protažené pozici 2.–3. doba: převedení flatbacku přes vytažení do dálky až do rovného stoje 4. doba: flatback back bind, paže se ze 3. pozice – lokty se z mírného zaoblení a otočení vpřed, dlaně směřují vzad – dostávají až do ohnutí, kdy směřují ke stropu, dlaně se dotýkají ramen, hlava pohled vzhůru na „a“ impulz dlaní k návratu do stoje 57

27. takt: 1. doba: návrat do rovného stoje, paže se dostávají do 3. pozice – dlaně směřují vzad, pohled hlavy vzhůru, trup se vyrovnává z flatback back bind 2.–4. doba: paže přechází plynulým pohybem z 3. pozice do 1. pozice – dlaně směrem vzhůru, hlava se postupně vyrovnává z mírného záklonu – pohled sleduje paže 28. takt: 4/4 takt 1.–4. doba: plynulé dokončení pohybu paží z 1. pozice do přípravné pozice Bok se ve 3. taktu táhne směrem vzad, aby bylo umožněno tělu se důkladně protáhnout a maximálně vytočit klouby paží a ramen, pata se zvedá v momentě, kdy se bok táhne směrem vzad, paže, která provádí kruh, se zavírá křížem nad zápěstí paže, která zůstala na místě. Lateral stretches (úklon) ve II. pozici DK se stává obtížnější přidáním relevé. V této fázi tréninku, kdy jsou tanečníci plně zahřátí, je často zařazován flatback do šikmé diagonály směrem k podlaze na jedné DK, paže jsou ve vzájemné paralelní pozici, hlava v centru mezi pažemi a krk je součástí linie flatbacku. Při ohýbání předloktí paží v ve II. pozici na relevé se lokty přibližují k ramenům, hlava směřuje pohledem očí do horní diagonály, paže se vytahují do dálky ve 3. pozici (dlaně otočené vzad), zároveň se hlava se vytahuje směrem vzad (záklon) a pohled očí směřuje do stropu. Ve flatback back bind je hlava v centru těla, paže a páteř jsou maximálně protažené – břišní svaly jsou zvednuté. U lehkého akcentu na 4. dobu ve flatbacku, kdy se ruce otočí v zápěstí a prsty směřují ostře k zemi, se ruce snaží diagonálně dosáhnout zadního kotníku – zůstávají stále navzájem paralelní a trup je co nejblíže k přední noze. V protažení ve výpadu stranou (lunge stretch stranou) – koleno musí být přesně nad druhým prstem chodidla a trup je co nejblíže k přední noze, palec chodidla protažené nohy i chodidlo zůstávají na podlaze. Lunge stretches vpřed – pánev je co nejblíže paty chodidla přední nohy, hlava 58

zvednutá, obě dlaně jsou na podlaze, když se přední noha protahuje, zadní noha tlačí do podlahy, přechod z lunge stretch do protažené přední DK je ukončen na poslední dobu – při změně těla ½ obratem na druhou stranu se trup zvedá do centra a paže se zvedají do vysoké paralelní pozice (3. pozice). Nevrací se do lunge stretch vpřed před změnou směru. Protažení vpřed – flatback do diagonály směrem do podlahy – DK na relevé: tanečník se naposledy protahuje do flatbacku v dlouhé diagonále do podlahy, po kompletním uvolnění těla následuje dlouhý stretch směrem do dálky z hlubokého předklonu přes flatback, až do stoje pokračuje až do flatback back bind, kdy se dlaně dotýkají lopatek, paže se v tomto momentě krčí a prsty se dotknou ramen, současně se zvedají břišní svaly pro podporu páteře při návratu do centra.

2. 3. Intermediate a advanced level 2. 3. 1. The Studies Prelude studies Krátké fráze pohybů, které byly vytvořeny pro stimulaci mysli se zaměřením koncentrace na ruce. Tyto studie zvyšují schopnost a soutředění na umístění těla v prostoru a na dynamiku.

Intermediate level 2. 3. 1. 1. Prelude No. 1 Bylo vytvořeno po prelude 3 a 4. Toto prelude má dynamický kontrast mezi akcentem na začátku a neočekávanou lyrickou rotací boku ve 2. taktu. Osmička (číslo 8) je tvořena chodidlem na podlaze a pohyb je přenášen impulzem jak do pohybu chodidla, tak i boku. Pohyb není přenášen pouze v těle – impulz boku podněcuje číslo 8, ale i tanečník vytváří obraz čísla 8 chodidlem na podlaze. Sekvence 59

výchozí postavení: VI. paralelní pozice, paže volně podél těla, pohled vpřed hudební doprovod: 4/4 takt, dynamický charakter přípravný takt: 1.–2. doba: otevření DK do I. vytočené pozice 3.–4. doba: vysunutí PDK na pointé vzad způsobem battement tendu, PHK přechází do 1. protažené pozice, LHK do 2. protažené pozice 1. takt: 1. doba: paralelní grand battement vpřed – prochází přes I. vytočenou pozici 2. doba: vrátit PDK vzad na poité – prochází přes I. vytočenou pozici 3.–4. doba: opakujeme 1.–2. dobu 1. taktu 2. takt: 1.–2. doba: chodidlo PDK vykresluje „osmičku“ na podlaze – PDK prochází přes I. parelelní pozici (stojná DK ve vytočené I. pozici) do překřížení šikmo vpřed před LDK na pointé až do demi-rondu stranou, PHK se v průběhu demi-rondu převádí z 1. pozice do 2. pozice, pohyb vychází od pohybu pravého boku, který provádí „osmičku“ 3.–4. doba: pokračujeme ve vykreslení „osmičky“ směrem vzad na podlaze (vytočená DK) do překřížení stojné DK na pointé a následně do demi-rond stranou, PHK zůstává ve 2. pozici 3. takt: změna 1.–2. doba: zavření PDK do I. vytočené pozice 3.–4. doba: zavření DK do VI. parelelní pozice, paže se zavírají do přípravné pozice 4. takt: dokončení změny 1.–2. doba: otevření DK do I. vytočené pozice 3.–4. doba: vysunutí LDK na pointé vzad způsobem battement tendu, LHK přechází do 1. protažené pozice, PHK do 2. protažené pozice 4.–5. takt: opakujeme 1.–2. takt od LDK Opakujeme celé cvičení vpravo a vlevo (vždy se změnou přes VI. pozici). 2. 3. 1. 2. Prelude No. 2 Toto cvičení používá základní prvky Hortona tanečního slovníku – release swings, 60

table position a deep lunges. Sekvence výchozí pozice: II. vytočená pozice, paže podél těla, pohled hlavy směrem vpřed hudební doprovod: 4/4 takt adagiového tempa 1. takt: 1.–4. doba: DK přechází na relevé ve II. vytočené pozici, paže se protahují do dálky (pohyb paží začíná impulzem směrem v protažení do dálky) a přechází přes 2. pozici až do pozice „V“- dlaně obrácené směrem vzhůru, hlava se s počátečním impulzem mírně předkloní a přechází souběžně s pažemi přes vyrovnání do mírného záklonu společně s hrudním záklonem trupu 2. takt: 1.–2. doba: release swing směrem vpravo (z pravé strany do levé) – celý kruh, při vyrovnávání z předklonu trupu ve II. pozici DK přechází těžiště těla nad LDK, PDK se zvedá do paralelní attitude na 90° stranou, paže dokončí kruh přes 3. pozici – PHK zakončení do 2. pozice (dlaň obrácená k podlaze), LHK před tělem ohnutá v lokti, dlaň obrácená k podlaze (jako by byla paže položená na stole), pohled hlavy směrem vpřed = „table position“ 3.–4. doba: protažení PDK do horní diagonály stranou – stále paralelní, protažení paží v souběžném postavení s PDK, hlava pohled směrem za PDK do horní diagonály (otáčí se vpravo), tah za pažemi a PDK, následuje pád 3. takt: 1.–2. doba: pád těla přes protažení do dálky a do výšky směrem za PDK do deep lunges do bodu 3, stojná LDK přechází přes relevé, paže do horní diagonály, PDK vpřed, LDK protažená na pološpičce vzad, hlava v prodloužení trupu 3.–4. doba: bez výdrže v deep lunges přechod přes II. vytočenou pozici zpět nad stojnou LDK s přetočením o 180° do bodu 7, LDK ve vytočené pozici, PDK přechází do attitude vzad, trup prochází předklonem ve II. pozici DK přes vyrolování trupu, paže prochází obloukem současně s trupem v předklonu ve 3. pozici, u vyrovnání trupu přes 1. protaženou pozici do 3. protažené pozice, hlava ve II. pozici DK předklon, při vyrolování trupu se hlava vyrovnává 61

4. takt: 1.–3. doba: relevé na stojné LDK, attitude PDK vzad 4. doba: dramatický akcent – trup se předklání směrem k PDK v attitude vzad (trup je v předklonu vedle stojné LDK a snaží se dosáhnout k PDK), která se přibližuje – stále pokrčená – mírně k trupu, paže se ze 3. pozice švihem dostávají přes 1. pozici co nejblíže PDK a trupu, LDK zůstává na relevé, hlava doprovází trup v předklonu 5. takt: 1.–2. doba: pád do deep lunges vpřed, LDK je protažená na pološpičce vzad (pata zvednutá a chodidlo opřené o prsty), PDK v hlubokém výpadu vpřed, trup se vyrovnává, paže ve 1. protažené pozici 3.–4. doba: přechod přes II. pozici DK čelem do bodu 5 do stoje na LDK, PDK do attitute vzad, trup prochází přes předklon do vyrovnání nad LDK– současně se tělo přetáčí o 180° do bodu 3, paže přechází přes předklon trupu ve II. pozici a uvolní se směrem k podlaze, při vyrovnání trupu přechází do 3. prodloužené pozice; hlava doprovází trup – při vyrovnání pohled vpřed 6. takt: změna taktu na 3/4, změna charakteru hudby do svižnějšího tempa 1.–3. doba: při poloze v PDK attitude vzad se trup natáčí okolo své osy vpravo (směrem k PDK v attitude) 7. takt: 1.–3. doba: otáčení trupu vlevo 8. takt: 1.–3. doba: opakujeme otáčení trupu vpravo 9. takt: 1.–3. doba: opakujeme otáčení trupu vlevo 10. takt: 1.–3. doba: úklon trupu vpravo, paže zachováváme ve 3. prodloužené pozici 11. takt: 1.–3. doba: trup přechází do hlubokého předklonu, paže stále ve 3. pozici 12. takt: 1.–3. doba: trup přechází do úklonu vlevo a současně je to švih pro otočení těla o 90° vlevo do bodu 1, PDK přechází ze zadní attitude do „table position“, paže dokončí celý 62

kruh přes 3. pozici až do pozice v table position, LDK se na přední části chodidla přetáčí o 90° en dedans 13. takt: 1.–3. doba: protažení paží z table position nejkratší cestou před tělem do 3. pozice (LHK od lokte vyrovnává směrem vlevo, PHK horním obloukem směrem vlevo), flatback vpřed nad LDK, PDK se protahuje na 90° stranou v paralelní pozici a vytahuje se do dálky (směrem ven z těla) drobný akcent, v podstatě protažení do „T position“ 14. takt: 1.–3. doba: z flatbacku trupu vlevo release swing směrem přes předklon trupu z levé do pravé strany (PDK se snižuje až do postavení na podlahu do II. vytočené pozice) 15. takt: 1. doba: dokončení release swings přes úklon vpravo až do stoje, paže ve 3. pozici, paže dokončí celý kruh před trupem směrem vlevo až do uvolnění podél těla 2.–3. doba: čelný kruh PDK směrem dovnitř Celé prelude opakujeme do levé strany. Metodické poznámky: Hlava, trup a koleno se ostře pohybují směrem k sobě, aby vytvořily prostor pro rychlý deep lunge; tanečník se musí vytahovat na stojné noze směrem vzhůru, zvedáním břišních svalů se stává proveditelné převedení (rebound) do deep lunge. Dramatický akcent torza směrem ke zdvižené noze v 4. taktu na 4. dobu. „Horton release swing provedený na jedné noze“ Při „table position“ vyžaduje akcent na 2. dobu ve 2. taktu sílu, stejně tak jako kontrolu pohybu. V 12. taktu musí být zapojena stejná skupina svalů, ve stojné noze se uplatňuje tah směrem vzhůru a zároveň zvedání břišních svalů pro provedení tohoto působivého pohybu. Toto je „Horton release swing provedený na jedné noze“. 2. 3. 1. 3. Prelude No. 3 Prelude bylo vytvořeno přibližně v roce 1945 v počátcích rozvoje Hortonovy 63

techniky. Sekvence výchozí postavení: vytočená I. pozice na stojné LDK, PDK na pointé stranou, trup v prodloužení linie PDK, paže ve 3. úzké protažené pozici v linii PDK hudební doprovod: 4/4 takt adagiového typu – 12 dob, 8 dob, 4 doby 1. takt: 1. doba: PHK čelný kruh směrem dovnitř s návratem do 3. protažené pozice HK na „a“ zakončení PHK pokrčenou v lokti a zápěstí (prsty směřují kolmo k LHK) 2. doba: ostrý úklon hlavy vlevo 3. doba: počáteční impulz do úklonu trupu vlevo 4. doba: prohlubujeme úklon trupu, paže stále ve stejné pozici, LDK demi-plié 2. takt: 1.–2. doba: pokračujeme v prohlubování úklonu trupu, paže stále ve stejné pozici, LDK demi-plié 3. doba: převedení trupu do hlubokého zaobleného předklonu – pánev zůstává vyrovnaná (mírná kontrakce), PHK přechází spodním obloukem do 2. zaoblené pozice, LHK přechází do 2. zaoblené pozice, předklon hlavy v prodloužení trupu, zároveň obě DK přechází přes II. vytočenou pozici 4. doba: pozice popsaná v 3. době 2. taktu a přechod do II. vytočené pozice dává impulz do točení en dedans o 360° na PDK v demi-plié, LDK protažená stranou na pointé, točení se provádí na přední části chodidla stojné DK 3. takt: 1.–2. doba: dokončení točení a prohloubení pozice 3. doba: prohloubení pozice je impulzem do vyrovnání do stoje 4. doba: vyrovnání do stoje do výchozí pozice vlevo – PDK se vyrovná do stoje (vytočená pozice), LDK na pointé stranou, trup se vyroluje do mírného úklonu vpravo v linii LDK, PHK přechází ze 2. pozice do 3. prodloužené pozice, LHK přechází čelným kruhem směrem dovnitř do 3. protažené pozice 4.–6. takt: opakujeme 1.–3. takt vlevo

64

Nejdříve se pohybová studie provádí na 12 dob, později na 8 a na 4 doby (1. doba kruh paží a úklon hlavy, 2. doba úklon trupu, 3. doba točení, 4. doba dokončení točení a vyrovnání). Celá pohybová fráze je zakončená laterální „T position“ na 12 dob: z výchozího postavení se PDK na pointé zvedá do paralelní pozice stranou na 90°, současně se trup vytahuje do dálky a uklání do rovnoběžné polohy s podlahou – následuje výdrž v dané poloze. Celé cvičení by se mělo opakovat z druhé strany, aby se „T position“ procvičila na obě strany. Snižováním počtu dob pohybové fráze se zároveň zvyšuje napětí v točení. Preludes No. 3 obsahuje několik stálých motivů Hortonovy práce. Celá pohybová fráze je zakončená laterální „T position“ – balančním cvičením, které je nejnáročnějším prvkem a kterému předchází rychlá točení v počátečních cvičeních. Metodické poznámky: V lekcích warm-up je použitá pozice stojné DK demi-plié s druhou DK na pointé stranou, trupem v předklonu a pažemi zaoblenými ve 2. pozici, která se objevila ve Fortifications No. 4 – Lunge studies, tato pozice se stala mezinárodně proslulou – Alvin Ailey ji použil v choreografii „Revelations“.

Advanced Level 2. 3. 1. 4. Prelude No. 4 Odlišuje se od jiných preludes. V průběhu zvedání paže na úroveň ramene na 2. a 3. dobu v 1. taktu musí tanečníci udržet a zachovat zvedání nohy po tři doby, druhá paže se zvedá na úroveň ramene na 3. dobu. Na 4. dobu 2. taktu je silný akcent, kdy celá horní část těla – upper body – klesá směrem ke kotníku, následující balance (vyrovnání rovnováhy) je na 2 doby. Dolů směřující, sestupný, akcent zápěstí dosahuje impulzu v gestu rukou – je opakován 7x. K provedení a zachování „T position“ se musí zapojit celé tělo a vytvořit čistou a dynamickou diagonální linii.

65

Sekvence výchozí postavení: I. paralelní pozice, paže volně podél těla, pohled hlavy vpřed hudební doprovod: 6/4 takt legátového charakteru 1. takt: 1.–3. doba: zvedání PDK do paralelní attitude vpřed – vysoko vytažené koleno, současně zvedání paží do 1. paralelní pozice – PHK se zvedá na 2. dobu, LHK se zvedá na 3. dobu 4.–6. doba: impulzem od pravého kolene se PDK převádí přes paralelní passé do vytočené arabesque vzad (vytočení v momentě natažení DK), současně se trup a pánev předklání vpřed, PHK prochází současně s PDK přes přípravnou pozici a zůstává u zvednuté parelelní PDK vzad, LHK se převádí do 3. pozice, v závěru natočení celého trupu na levý bok = „T position” 2. takt: 1.–3. doba: zvedání trupu a pánve do rovného stoje, zároveň převádění PDK do vytočené zadní attitude, LDK demi-plié, PHK se zvedá přes zadní oblouk směrem vpřed přes 3. pozici do 2. zaoblené zvýšené pozice, LHK se převádí předním obloukem směrem vzad přes 3. pozici do 2. zaoblené zvýšené pozice – trup se současně s průběhem oblouku paží dostává z rovného stoje do spirály vlevo 4. doba: akcentem směrem k podlaze se trup rychle předklání do hlubokého předklonu (pánev se nepředklání) a současně se ruší spirála, PDK se přikládá na sur le cou-de-pied vzad, LDK zachovává demi-plié, paže se nejkratší drahou převádí do přípravné zaoblené pozice, hlava předklon v linii trupu 5.–6. doba: výdrž 3. takt: 1.–3. doba: vytažení PDK přes vytočené passé až otevření do vytočené polohy PDK stranou (développé stranou), současně se trup narovnává do stoje přes vyrolování trupu, paže přechází do 2. protažené pozice 4. doba: dokončení vytažení PDK stranou 5.–6. doba: relevé na stojné LDK, zakulacení paží do 2. zvýšené pozice – dlaně obrácené vzhůru, hlava pohled mírně do horní diagonály 4. takt: 66

1.–3. doba: převedení PDK přes vytočené passé do opření o pološpičku v překřížení před LDK, dlaně se obrátí směrem k podlaze ve 2. protažené pozici 4.–6. doba: obrat o 360° en dedans provedený zatlačením do PDK – v průběhu točení přechod obou DK na relevé v I. paralelní pozici, paže se zavírají do přípravné pozice, dokončení točení snížením na celá chodidla v I. paralelní pozici 5. takt: 1. doba: úkrok PDK stranou do II. paralelní pozice, zároveň přetočení těla o 90° – natočení čelem do bodu 3 – vpravo, vytočená LDK se zvedá na 45°, paže v 1. protažené pozici – dlaně směřují k podlaze 2.–4. doba: zvedání LDK až do penchée, PDK přechází do demi-plié, současně se trup předklání – záda se drží rovná, paže se mírně zvedají směrem přes 1. pozici do 3. pozice a současně prsty obou rukou dělají drobný pohyb od zápěstí směrem ven – pohyb začíná s akcentem prstů a s dlaněmi obrácenými k podlaze – opakujeme sedmkrát 5.–6. doba: trup se mírně vrací z hlubokého předklonu a přetáčí se na pravý bok – úklon trupu, LDK se mírně sníží, převádí se do paralelní polohy stranou, PDK vyrovnává demi-plié, paže zůstávají ve 3. pozici – konečná pozice je „T“ position 6. takt: 1.–4. doba: zvedání LDK do vytočené polohy DK stranou – co nejvýše, současně zvedání trupu do rovného stoje (z odklonu v „T“ position vlevo), paže zůstávají ve 3. pozici 5. doba: zavření LDK do I. vytočené pozice, paže se současně zavírají přes 2. pozici do přípravné pozice 6. doba: zavření DK do I. paralelní pozice Celé cvičení opakujeme od levé nohy. Metodické poznámky: Na začátku cvičení je nutné, aby se DK zvyšovala na celé 3 doby. Při penchée vytváří celé tělo čistou diagonální linii v prostoru. Pozice se spirálou trupu a DK v zadní attitude (1.–3. doba 2. taktu) je základní Hortonovou pozicí s přidaným otočením trupu o ¼ (spirála). 67

2. 3. 1. 5. Prelude No. 5 Používá release swings pro otáčení v odlišných tvarech pohybu a různých úrovních v prostoru. Varianty točení: točení z přípravy na „T position“ výchozí pozice: stoj na LDK, PDK na pointé stranou, paže ve 3. protažené pozici, trup v protažení linie PDK provedení: přes II. vytočenou pozici točení en dedans na PDK, trup přechází do hlubokého předklonu, paže uvolněné v předklonu, následně LDK přechází do pozice paralelního passé, trup přechází do hrudního předklonu a současně jsou v točení paže u hrudníku ohnuté v loktech – předloktí otočené směrem vzhůru, hlava pohled do podlahy, obtížnost točení je ve sklonění hlavy k podlaze. obměna: z přípravné pozice se trup předklání směrem ke zvedající se PDK vpřed – rychlým impulzem od stojné DK, která se dostává do demi-plié a následně se vrátí do výchozí pozice, pokračuje stejný způsob točení, jako je uvedeno v předchozí variantě, pouze LDK se protahuje na 45° stranou a paže stále zůstávají ve 3. protažené pozici i v průběhu II. vytočené pozice DK točení v I. arabesque výchozí postavení: vytočená PDK na pointé stranou, stojná LDK vytočená, paže ve 2. protažené pozici, pohled hlavy do směru točení – za PHK provedení: nastoupení na PDK na relevé, LDK v poloze arabesque vzad na 45°, obě paže protažené v 1. pozici dlaněmi směřujícími k podlaze – LHK se do pozice v točení dostává po horizontální rovině, pirouetový způsob točení hlavy; zakončení točení odvedením PHK přes 2. protaženou pozici horizontálním směrem vzad, sejítí z relevé stojné PDK, LDK zůstává na pointé vzad; pomalé točení v nízké arabesque, DK v otevřené poloze by měla být nad podlahou po celou dobu točení 2. 3. 1. 6. Prelude No. 6 Obsahuje točení ve release swings a high lateral turn. 68

výchozí postavení: příprava z deep lunge stranou do bodu 3 s trupem natočeným do bodu 5 (zády k bodu 1) – LDK ve výpadu a PDK natažená do bodu 7, trup v protažení zadní DK a natočený levým bokem k přední LDK, LHK ohnutá v lokti v postavení na levé straně hrudníku, dlaní obrácenou dovnitř, PHK ve 2. protažené pozici provedení: odtlačením od chodidla LDK a nastoupením na nataženou PDK se přetáčíme o ½ kruhu do bodu 1 do pozice zadní arabesque LDK, paže přechází do 2. protažené pozice; zakončení v postavení vytočené stojné PDK, LDK v zadní vytočené arabesque, paže v 2. protažené pozici stranou, pohled hlavy vpřed; převedení do T position – LDK se převádí do paralelní polohy stranou a současně se trup uklání do pravé strany, paže se převádí do 3. protažené pozice, pohled hlavy vpřed dokončení točení: převedení přes II. pozici DK – LDK se sníží do vytočené II. pozice, současně se trup převádí do předklonu a paže do 2. zaoblené pozice; následuje točení v I. arabesque s PDK vzad (popsané výše v Prelude 5) zakončené do polohy PDK stranou, paže se převádí do 3. pozice, trup v prodloužení PDK zakončení: převedení trupu přes hluboký předklon a DK ve II. vytočené pozici směrem vpravo do postavení LDK na pointé stranou, stoj na vytočené PDK, trup v prodloužení linie LDK – mírný úklon vpravo, paže ve 3. protažené pozici, pohled hlavy vpřed

2. 3. 2. Hinge studies V Hortonově technice je šest hinge studií: Intermediate level 2. 3. 2. 1. Fortification No. 8 Fortification jsou přípravná a posilující cvičení pro specifické prvky Hortonovy techniky. Hinge pozice a hinge pohyb jsou signifikantními znaky Hortonovy techniky. Tato studie vypracovává sílu a prodlužuje čtyřhlavý stehenní sval (kvadriceps). 69

Plynulý přechod paží opisuje horizontální linii a v hinge pozici zvyšuje obtížnost rovnováhy. Sekvence výchozí postavení: sed na podlaze, obě vytočené DK pokrčené v kolenou LDK před tělem, PDK vedle těla, trup v předklonu přetočený po spirále za LDK, paže opřené dlaněmi o zem – lokty zvednuté, hlava v předklonu v linii těla Pozice nohou se nazývá „Triangle position“ – pozice trianglu (trojúhelníku). hudební doprovod: 4/4 takt 1. takt: 6/4 takt 1. doba: přetočení odtlačením od dlaní do sedu na obě sedací kosti, kolena směřují ke stropu, chodidla DK v paralelní pozici, vzdálená od sebe v širší II. pozici, LHK zůstává opřená dlaní o podlahu, PHK ohnutá v lokti, který směřuje k podlaze – dlaní obrácená k trupu, hlava pohled vpřed 2.–3. doba: silný tah pánve směrem do šikmé horní diagonály vpřed – tímto tahem dochází ke zvednutí pánve od podlahy, trup se dostává do jedné roviny spolu se stehenní částí DK, kolena směřují k podlaze – silný tlak směrem k podlaze, odtlačení od LHK, natažená PHK se vytahuje šikmo vpřed – silný tah za PHK (dochází tím i ke zvednutí pánve a trupu) 4. doba: návrat zpět do výchozi pozice – pohyb začíná od pánve, která se uvolní zpět směrem k podlaze, paže a DK zůstávají v dané pozici 5. doba: sedací kosti se dotýkají podlahy současně se DK a trup začínají přetáčet do výchozí pozice, PHK se krčí v lokti, LHK se stále dotýká dlaní podlahy 6. doba: dokončení přetočení do výchozí pozice změna taktu na 4 doby 2. takt: 4/4 takt Opakujeme 1.–4. dobu 1. taktu, na 4. dobu přidáme zvednutí LHK (opřené dlaní o podlahu) do protažení linie přední paže – pouze směrem vzad 3. takt: 1. doba: návrat LHK zpět do opření o podlahu 2.–4. doba: opakujeme 4.–6. dobu 1. taktu 70

změna taktu na 6 dob 4. takt: 6/4 takt 1.–3. doba: opakujeme 1.- 3. dobu 2. taktu, na poslední dobu zvedáme i paži opřenou o podlahu 4.–5. doba: převádíme paže souběžně ve 2. pozici horizontální linií z levé strany na pravou; DK, trup i pánev v pozici hinge, na konci 5. doby začíná návrat do výchozí pozice do druhé (pravé) strany 6. doba: dokončení návratu do výchozí pozice na druhou stranu (vpravo) 5.–8. takt: opakujeme 1.–4. takt do druhé strany změna taktu na 4 doby 9. takt: 4/4 takt 1.–3. doba: opakujeme přetočení a hinge jako ve 2. taktu, 4. doba: trup, DK a pánev zůstávají v hinge pozici, paže se přetáčí do 2. prodloužené pozice 10. takt: 1. doba: dokončení přetáčení paží do 2. prodloužené pozice 2. doba: návrat paží – PHK vpřed, LHK do opření vzad, současně začíná návrat těla do výchozí pozice (již se nezdůrazňuje fáze sedání na hýžďové svaly přímo, ale dochází k přetočení a dosednutí přímo na levý bok) 3.–4. doba: dokončení přetočení do výchozí pozice změna taktu na 3 doby 11. takt: 3/4 takt 1.–3. doba: změna, rychlé přetočení z levé do pravé strany přes hinge pozici – opakování 3. taktu (zrychleně na 3 doby) změna taktu na 4 doby 12.–13. takt: 4/4 takt opakování 9.–10. taktu z druhé strany (s přetáčením do hinge pozice z pravé strany) změna taktu na 3 doby 14. takt: 3/4 takt opakujeme 1.–3. dobu 11. taktu do druhé strany (předchozí změny zpět – z pravé do levé strany) 71

změna taktu na 4 doby 15. takt: 4/4 takt 1.–4. doba: opakujeme 1.–4. dobu 4. taktu v rychlejším tempu, na konec 3. doby a na 4. dobu se vytahujeme pomocí hinge až do stoje – PHK stále vede pohyb směrem nahoru, DK na relevé, zadní paže se přidává do 1. prodložené pozice spodním obloukem až do vytažení paží do 3. pozice 16. takt: 1.–2. doba: návrat zpět do sedu – pohyb začíná levá paže horním obloukem směrem vzad, zároveň se tělo vrací do hinge pozice a snižuje se směrem k podlaze, až se levá paže dotkne podlahy; pravá paže se přidává do opření dlaní o podlahu – také horním obloukem – a to v momentě dotyku sedacích svalů podlahy 3.–4. doba: dokončení návratu do výchozí pozice změna taktu na 3 doby 17. takt: 3/4 takt 1.–3. doba: změna přetočení výše popsanou změnou na druhou stranu (z levé do pravé strany) změna taktu na 4 doby 18.–19. takt: 4/4 takt opakujeme 12.–13. takt z druhé strany změna taktu na 3 doby 20. takt: 3/4 takt 1.–3. doba změna přetočení výše popsanou změnou – návrat do výchozí strany Metodické poznámky: Dříve byla v Hortonově technice hinge pozice popsána jako pieta – obě kolena jsou pokrčená a přibližně ve výšce 8 cm nad podlahou. 2. 3. 2. 2. Hinge No. 1 Preparace na hinge studies demonstruje aktuální hinge pozici, paže jsou v přirozené snížené 1. pozici nebo ve 2. pozici.

72

Správná hinge pozice je esenciální pro všechny hinge studies: V základní hinge pozici jsou chodidla v parelelní II. pozici nebo IV. pozici, pánev se protlačuje diagonálně vpřed, torzo je tlačeno diagonálně vzad s hlavou s pohledem vpřed, oběma DK pokrčenými v kolenou – s koleny co nejblíže k podlaze (kolena na podlaze nebo asi 3 palce od podlahy), obě chodidla jsou nadzdvižena na vysokém relevé. Paže jsou natural low, little paralel nebo second. V Hortonově hinge by tělo mělo držet diagonální linii a kolena by měla být co nejblíže k podlaze. Tanenčník musí udržet pánev ve stejné úrovni nad zemí, když se protlačuje do hinge pozice. Záda by se neměla prohnout při zvedání z hinge pozice do stoje. Toto cvičení posiluje břišní svaly, prodlužuje svaly kvadricepsu. Sekvence výchozí postavení: II. paralelní pozice na šířku boků, paže podél těla hudební doprovod: 6/4 takt 1. takt: 1.–4. doba: snižování trupu do hinge pozice, tah směrem za koleny, stehenní část DK, pánev a trup jsou v jedné rovině, chodidla se postupně dostávají na relevé, paže se plynulým pohybem dostávají do 2. protažené pozice 5.–6. doba: stočení trupu vlevo do spirály vzad, DK se dostávají do IV. vytočené pozice v grand-plié, sedací svaly se dotknou podlahy, opření o dlaně HK, paže pokrčené v loktech směřujících od těla, pohled hlavy do podlahy 2. takt: přetočení přes hinge pozici z levé strany do pravé strany do IV. vytočené pozice na podlaze, zadržení při přechodu přes hinge pozici, paže ve 2. protažené pozici 1.–2. doba: zvedání těla od podlahy odtlačením od dlaní, přetáčení trupu zpět do hinge pozice – začíná tah za koleny směrem do podlahy, protlačení pánve a tah za PHK v 1. protažené pozici 3.–4. doba: výdrž v hinge pozici, paže ve 2. protažené pozici, pohled hlavy vpřed 5.–6. doba: přetočení do sedu ve IV. pozici, DK do pravé strany, opření o dlaně, paže pokrčené v loktech směřujících od těla, pohled hlavy do podlahy 3. takt: 73

1.–6. doba: návrat do stoje přes hinge pozici – pohyb začíná odtlačením dlaní od podlahy a přetočením do hinge pozice – LHK v 1. protažené pozici vpřed, vytažení z hinge pozice až na relevé DK, paže ve 3. protažené pozici, tah za LHK až do stoje, PHK se přidává v momentě opuštění podlahy spodním obloukem dokončeným do stoje Metodické poznámky: V základní hinge pozici jsou chodidla ve II. paralelní pozici, pánev se protlačuje diagonálně vpřed, torzo je tlačeno diagonálně vzad a hlava zůstává vpřed, obě DK jsou pokrčené v kolenou – s koleny co nejblíže k podlaze, obě chodidla jsou zdvižena na vysokém relevé. 2. 3. 2. 3. Hinge No. 2 Ve všech hinge studiích pomáhá vzestupnost a sestupnost pohybu prodlužovat a posilovat svaly kvadricepsu. Choreografové v průběhu let používali hinge jako základní prvek tanečního slovníku pro ukázání síly a energie. Sekvence výchozí postavení: II. paralelní pozice na šířku boků, paže ve 3. protažené pozici, relevé, pravým bokem k bodu 1 hudební doprovod: 4/4 takt, živější tempo 1. takt: 1.–2. doba: snížení hinge pozice do polohy nad podlahou, PHK se natažená opírá dlaní o podlahu, trup v rovině se stehenní částí DK, vysoké relevé, pohled hlavy vpřed, LHK v 1. protažené pozici; důraz na 1. dobu směrem do hinge pozice 3.–4. doba: přetočení přes rychlý úklon směrem do bodu 1 – vpravo do předklonu trupu– trup zachováváme ve stejné rovině, flatback vpřed, LDK se přesune po podlaze okolo PDK nejkratší cestou směrem k bodu 1 opět do 2. paralelní pozice, chodidla na relevé, hlava v prodloužení trupu, LHK se vyroluje okolo trupu do 3. pozice, PHK zůstává opřená o podlahu – vlivem přetočení se obrátí i dlaň 2. takt: 1.–2. doba: švih LHK horním obloukem směrem vzad a opření o dlaň LHK, vlivem 74

švihu se tělo dostává do hinge pozice, pánev se protlačuje vpřed, PHK zůstává v 1. pozici 3.–4. doba: vytažení za PHK z hinge pozice až do stoje až na relevé ve II. paralelní pozici, paže ve 3. pozici, dlaně obrácené k sobě 3. takt: celou sekvenci opakujeme v double time z druhé strany 4. takt: celou sekvenci opakujeme z původní strany v double time Metodické poznámky: Tělo by mělo držet v Hortonově hinge pozici v diagonální linii, kolena by měla být co nejblíže k podlaze. V tomto cvičení je přidán další zajímavý pohyb – vlivem dynamického otočení z hinge do předklonu trupu spolu s protahujícím se tělem do flatbacku vpřed. Pokud jsou paže tanečníka delší, může mírně pokrčit paži, o kterou se v hinge pozici opírá, protože tím si přidává stabilitu a podporu v této pozici. Při kruhu paže horním obloukem směrem vzad – z předklonu do hinge pozice – se paže opírá dlaní o podlahu; když tanečník protlačuje tělo do hinge pozice, musí udržet pánev ve stejné úrovni nad zemí. Při zvedání z hinge pozice do stoje by se záda neměla prohnout. Toto cvičení posiluje břišní svaly a prodlužuje svaly kvadricepsu. 2. 3. 2. 4. Hinge No. 3 Stupeň obtížnosti této studie je v začátku cvičení – rozvinutí klesání ze stoje do hinge pozice; tato studie kombinuje pád vpřed z Fortification 10 a také zapojuje rychlé zvednutí hýžďových svalů od podlahy z Fortification 10 – tento pohyb je použitý jako impulz pro návrat z podlahy. Sekvence výchozí postavení: II. paralelní pozice na šířku boků, paže ve 3. protažené pozici, relevé DK, levým bokem do bodu 1 75

hudební doprovod: 4/4 takt přípravný takt: 1.–4. doba: relevé DK 1. takt: 1.–4. doba: klesání do hinge pozice s počátečním impulzem DK na relevé a následné sestupování trupu do hinge, paže ve 3. pozici 2. takt: 1. doba: impulz do prohnutí trupu – protlačení pánve vpřed (a následný pád vpřed), současně se DK snižují do pozice vysokého kleku ve II. paralelní pozici, paže pokračují zadním obloukem a prochází přes spodní oblouk směrem k podlaze 2. doba: pád těla vpřed, pro kontrolu pádu použitím skluzu po malíkové hraně PHK, LHK je pokrčená v lokti a opírá se dlaní o podlahu, chodidla zůstávají opřená o prsty, hlava otočená vlevo 3. doba: zvednutí pánve směrem ke stropu 4. doba: zvedání těla zpět do výchozí pozice, pokračování v impulzu pánve směrem ke stropu a zvedání trupu a pánve, těžiště těla směrem nad DK do grand-plié ve II. paralelní pozici, hlava zůstává otočená vlevo, paže pomáhájí trupu se zvednout ručkováním zpět do osy 3. takt: 1. doba: přetočení z předklonu trupu do hinge pozice směrem k bodu 5 – vlevo o 180° (½ obrat en dehors), LDK se co nejkratší cestou dostává okolo PDK do II. paralelní pozice v grand-plié (kolena směřují do bodu 7), LHK v 1. protažené pozici, PHK se opírá dlaní o podlahu, pohled hlavy vpřed 2. doba: návrat z hinge protlačením pánve směrem vzhůru do stoje (trup a stehenní část DK musí zůstat v jedné rovině) – do výchozí pozice pouze druhým bokem do bodu 1, paže prochází přes 1. paralelní pozici do 3. protažené pozice 3.–4. doba: výdrž Metodické poznámky: Zvednutí pánve ke stropu v lehu na břiše vyžaduje sílu a koordinaci, paže tlačící do podlahy jsou impulzem k návratu z pádu vpřed.

76

Advanced level 2. 3. 2. 5. Hinge No. 4 Ve všech hinge studies je snižování se do hinge pozice a následné zvedání z hinge pozice posilující pro čtyřhlavý sval stehenní (sval kvadricepsu). Sekvence výchozí pozice: vysoký klek, DK ve II. paralelní pozici, paže podél těla, pohled hlavy vpřed hudební doprovod: 5/4 takt, pohybová fráze na 10 dob 1. takt: 1.–2. doba: PHK prochází předním obloukem přes 1. pozici do 3. pozice 3.–4. doba: PHK přechází až do opření o podlahu směrem vzad za pokrčené DK, současně se trup v hinge pozici zaklání a mírně přetáčí do pravé strany k PHK, LHK se zvedá do 2. protažené pozice 4 „a“ dokončení klesání v hinge pozici opřením o předloktí PHK a dlaň o podlahu a přetočením trupu v ramenou k podlaze, hlava ve směru otočení k PHK, LHK přechází do 2. protažené pozice – směřuje ke stropu 5. doba: odtlačením od předloktí PDK a mírným nadzdvižením přechází trup do úklonu vpravo a pokračuje v horizontálním oblouku v tomto úklonu směrem k LDK, současně působí tah směrem vzhůru za nataženou LHK 2. takt: 1. doba: dokončení přetočení až k LDK, která se od kolene nadzvedává směrem vzhůru – opírá se o natažený nárt, PHK se po odtlačení od podlahy dostává do ohnutí v lokti, který směřuje k hrudníku a dlaň je obrácená k trupu, úklon hlavy vpravo 2.–3. doba: oblouk trupu v horizontální rovině vpravo zpět do hinge pozice, ale pouze do přetočení trupu směrem ke stropu, paže přechází do 3. protažené pozice, pohled hlavy diagonálně vzhůru 4.–5. doba: vyrovnání do vysokého kleku, paže zůstávají ve 3. protažené pozici, celou sekvenci opakujeme do druhé strany Metodické poznámky: 77

Pohyb v momentě zdviženého levého kolene a vyžaduje silnou opozici tahu lokte napříč – přes tělo směrem ke koleni. 2. 3. 2. 6. Hinge No. 5–6 V hinge studies se svaly kvadricepsu při pohybu zvedání a klesání v hinge pozici prodlužují a posilují. Posílení hinge pozice: Sekvence výchozí pozice: vysoký klek, DK ve II. paralelní pozici, paže v 1. protažené pozici – dlaně obrácené dovnitř, pohled hlavy vpřed provedení: trup a stehenní část DK se dostává do hinge pozice, tím se uvolní váha na kolenou – zvedání pravého kolene – DK se opírá o propnutý nárt, současně je trup mírně vytlačován na opačnou stranu od zvednuté DK, návrat zpět do výchozí pozice, analogicky provádíme pohyb do druhé strany, opakujeme dvakrát za sebou s postupným snižováním trupu v hinge position „Rocking hinge“ Vvýchozí pozice: II. paralelní pozice DK, relevé, HK ve 3. protažené pozici provedení: snížení do hinge pozice a současně se PDK vysouvá vpřed do IV. pozice na relevé, PHK přechází do 2. protažené pozice, LHK přechází do 1. protažené pozice – „rocking hinge“, následuje v hinge pozici přetočení na pološpičkách do druhé strany, dále pokračujeme stejným způsobem jako ve jiných hinge studies Když se tanečník snižuje do pozice rocking hinge, svaly kvadricpsu a břišní svaly se aktivně zapojují do pohybu. 2. 3. 3. Balance studies

Intermediate level 2. 3. 3. 1. Fortification No. 12 78

Toto posilující cvičení klade důraz na postavení těla a technickou dovednost. snižování z relevé na celé chodidlo pomáhá budovat sílu a kontrolu rychlého přenesení váhy, ostré otočení hlavy dělá pohybovou sekvenci náročnější. Sekvence výchozí postavení: stoj v I. paralení pozici, paže podél těla, pohled vpřed hudební doprovod: 4/4 takt adagiového charakteru 1. takt: 1.–2. doba: paralelní attitude PDK vpřed – špička se nedotýká kolene, směřuje kolmo k podlaze, koleno je vysoko zdvižené, PHK přechází do 1. prodloužené pozice 3.–4. doba: otevření stranou PDK i PHK způsobem demi-rond – zachováváme otevřené passé a vysoko zdvižené koleno, přídání LHK do 2. prodloužené pozice 2. takt: 1.–2. doba: převedení způsobem PDK demi-rond do vytočené attitude vzad, stojná LDK se současně mírně vytáčí 3.–4. doba: protažení PDK do vytočené arabesque vzad, relevé na stojné DK 3. takt: 1.–2. doba: v této pozici otočení o 90° en dedans na relevé trupem do bodu 7 3.–4. doba: sejití do demi-plié na stojné DK – stále zachováváme mírné vytočení DK, zvýšení arabesque PDK a zároveň i zvýšení trupu směrem k PDK 4. takt: 1. doba: přestoupení na PDK vzad – krok (zachováváme vytočení DK), LDK přechází do vysoko zdviženého kolene (paralelní passé) DK; PHK pokrčená v lokti, dlaní k tělu, loket zdvižený na úroveň pravého ramene, LHK ve 2. pozici, hlava pohled do směru, ze kterého jsme udělali krok vzad 2. doba: ostré otočení hlavy vpravo do bodu 1 3. doba: otočení trupu o 90° en dedans na přední části chodidla PDK v dané pozici směrem zpět do bodu 1 – paralelní pozice stojné DK 4. doba: zavření LDK do stoje ve VI. paralelní pozici, současně i zavření paží do protažení podél těla 5.–8. takt: opakujeme 1. a 4. takt od levé nohy 79

Metodické poznámky: Po celé cvičení zachováváme vysoko zdvižené koleno pracující DK (není jako passé přiložené u kolene). Kontrola snižování se paty stojné DK vyžaduje správné umístění, sílu a značný technický trénink; paže se pohybují při kroku tanečníka směrem vzad, otočení hlavy je izolovaný pohyb (na konci cvičení). 2. 3. 3. 2. Table balance Horton velice brzy ve svém zkoumání rozvoje techniky vynalezl „Table position“. Byl to tvar, který jej doprovázel v průběhu celé jeho kariéry. Table pozice se objevuje ve cvičeních na podlaze, v točení a ve varicích balančních cvičení. Tato table balance studie obsahuje několik možných variací; schopnost tanečníka udržet table pozici při jejím provádění ve flatbacku, plié a relevé zvetšuje koncentraci a sílu jeho techniky a tím i její posilování a zdokonalování. Sekvence výchozí postavení: I. mírně vytočená pozice, paže podél těla, pohled hlavy vpřed hudební doprovod: 6/4 takt 1. takt: 1.–3. doba: zvedání paralelní PDK na passé – s vysokým kolenem, které se nedotýká stojné DK – propnutý nárt směřuje špičkou k podlaze, paže přechází do 1. protažené pozice, dlaně obrácené k podlaze 4.–6. doba: otevření PDK do strany (demi-rond de jambe en l‛air stranou, současně otevření paží do 2. protažené pozice 2. takt: 1.–3. doba: převedení PDK přes demi-rond de jambe en l‛air do vytočené attitude vzad, koleno zůstává více stranou, paže zůstávají ve 2. pozici – dlaně směřují k podlaze 4.–6. doba: výdrž 3. takt: 1.–3. doba: tabletop trupu vpřed 80

4.–6. doba: demi-plié na stojné DK 4. takt: 1.–3. doba: vyrovnat demi-plié 4.–6. doba: relevé na stojné DK 5. takt: 1.–3. doba: sestup z relevé 4.–6. doba: vyrovnání trupu z tabletopu, současně se PDK vrací ze zadní attitude do otevřeného passé stranou – vysoké koleno 6. takt: 1.–3. doba: převedení vysokého otevřeného passé do přední attitude, paže se převedou do 1. pozice 4.–6. doba: zavření paží i PDK do výchozí pozice Varianta 1.–2. takt: opakujeme stejně jako v předchozím cvičení 3. takt: 1. - 2. doba: tabletop trupu vpřed 3.–4. doba: demi-plié na stojné DK 5.–6. doba: vyrovnání demi-plié a současně protažení PDK stranou – v paralelním postavení (DK se dostává do rovnoběžného postavení s trupem v tabletopu) 4. takt: 1.–3. doba: vyrovnání tabletopu trupu do rovného stoje, PDK se vytáčí v poloze stranou, paže přechází do 3. protažené pozice 4.–6. doba: pokrčení PDK do attitude stranou, paže zůstávají ve 3. pozici 5. takt: 1.–3. doba: převedení PDK do přední paralelní attitude, paže se dostávají do 1. pozice – dlaně obrácené k sobě 4.–6. doba: zavření do výchozí pozice Metodické poznámky: Stejně jako v hinge studii No. 2 tanečník přizpůsobuje jeho vysoko postavenou DK 81

stranou při tabletopu v prostoru tím, že neuzavírá kolení kloub, ale naopak jím vyrovnává nestabilitu DK, a zároveň vytahuje čtyřhlavý sval stehenní (kvadriceps) směrem vzhůru. Při poloze těla ve „flatback table leg position“ pro udržení stability se tanečník vytahuje na stojné noze směrem vzhůru, současně se páteř a trup prodlužují, paže a záda se rozprostírají horizontálně na obě strany do prostoru – směrem vpravo i vlevo. Mělo by být obecně známé, že tanečník by měl rovnoměrně rozložit energii do tří odlišných směrů. 2. 3. 3. 3. T balance with Side Fall První 4 doby sekvence jsou stejné jako ve všech cvičeních „T balance“, v těchto cvičeních se vždy objeví „table position“. Tanečník by měl zachovat vertikální a horizontální linii, kterou vyžaduje tvar písmene T. Pohyb před pádem stranou je otočení o 180° v laterální „T position“. Pro zachování „T position“ v točení musí tanečník co nejvíce protáhnout horizontální tvar. Sekvence výchozí postavení: I. mírně vytočená pozice, paže podél těla, pohled hlavy vpřed hudební doprovod: 4/4 takt, svižné tempo, pohybová fráze na 10 dob 1. takt: stený jako v předchozím cvičení, pouze v rychlejším tempu 1. doba: zvedání paralelní PDK na passé s vysokým kolenem, které se nedotýká stojné DK – propnutý nárt směřuje špičkou k podlaze, paže přechází do 1. protažené pozice, dlaně obrácené k podlaze 2. doba: otevření PDK do strany (demi-rond de jambe en l‛air stranou) současně otevření paží do 2. pozice 3. doba: převedení PDK přes demi-rond de jambe en l‛air do attitude vzad – koleno zůstává více stranou, LDK se vytáčí posunutím paty vpřed do I. přirozeně vytočené pozice, paže zůstávají ve 2. pozici, dlaně směřují k podlaze 4. doba: výdrž 2. takt: 1.–2. doba: převedení do „T“ pozice – trup úklon vlevo, paže přechází do 3. pozice, 82

PDK se dopíná do paralelní pozice stranou 2 „a“ doba: demi-plié na stojné LDK 3. doba: relevé na stojné LDK, točení o 180° en dehors 4. doba: pád za PDK do strany přes skrčení PDK pod těžiště těla, LDK přechází do demi-plié, trup zachovává tah do levé strany a tím zpomalí pád; při pádu prochází paže spodním obloukem před tělem až do opření o podlahu, trup se postupně odrolováním stranou od spodní části páteře dostává do lehu na podlahu, obě DK se při lehu pravým bokem na podlahu mírně protahují, PHK se protahuje, LHK je pokrčená v lokti a opírá se dlaní o podlahu, hlava je položená na pravou tvář 3. takt: 1. doba: odtlačení obou dlaní a narovnání trupu do vysokého kleku na PDK–LDK vpřed, LDK prochází přes mírné přednožení vpřed do pokrčení v kleku vpřed, paže prochází přes 1. pozici do 2. pozice, pohled hlavy vpřed 2. doba: odtlačením od LDK přechází DK z kleku na PDK do stoje s úkrokem PDK vzad, LDK se přinoží k PDK vzad do I. mírně vytočené pozice, paže přechází do přípravné pozice 3.–4. doba: výdrž 4.–6. takt: celé cvičení opakujeme od levé nohy Metodické poznámky: Tanečník zachovává „T position“ co nejdéle. Při pádu z „T position“ stranou je holeň nohy umístěna na podlahu, zatímco trup stále zachovává laterální tah a stojná noha se snižuje co nejhlouběji do demi-plié. Dochází tak k redukci váhy těla, která se nepřenáší na koleno, a tím i k prevenci zranění. V momentě zdvižení DK do laterální „T position“ impulz pro točení vychází z demi-plié a následného relevé, zároveň z udržení vytahování ve velmi vyrovnané (etablované) pozici. Tanečník musí při točení zachovat a udržet horizontální linii.

Advanced level 2. 3. 3. 4. Fortification No. 13 Toto posilující cvičení je náročné na udržení rovnováhy – balance, síly a zdvihu 83

(elevation). Je unikátním typickým plovoucím pohybem. Horton prezentoval v této extrémní pozici také možnost ke skoku. Hned po skoku následuje dlouhý posilující balance – udržení rovnováhy. Sekvence výchozí postavení: do bodu 5 – I. paralelní pozice, paže podél těla, pohled vpřed hudební doprovod: 4/4 takt 1. takt: 6/4 takt 1. doba: vysunutí PDK vpřed způsobem battement tendu do polohy přední en devant s následným demi-rond stranou, v průběhu celého pohybu DK se současně paže otevírají do 2. protažené pozice „a“ doba: dokončení demi-rond vzad do zadní arabesque, paže zůstávají ve 2. pozici 2.–4. doba: přetáčení do T position – do bodu 7 – trup se uklání vlevo, současně s trupem se paže dostávají do 3. protažené pozice, zadní PDK se dostává do paralelní pozice, pohled hlavy vpřed pro udržení rovnováhy je důležitý tah za PDK a současně v opozici tah za temenem hlavy a pažemi 5.–6. doba: sklánění trupu ke stojné LDK, která přechází na 6. dobu do demi-plié, paže se současně převádí do 1. prodloužené pozice na „a“: impulzem vytažení za PDK (která byla v T position) a odtlačením od stojné LDK dochází k přenesení váhy těla nad PDK a přetočení do bodu 1 – stoj na vytočené PDK, současně se paže otevírají do 2. protažené pozice, LDK se dostavá do paralelní pozice stranou 2. takt: 6/4 takt 1.–2. doba: výdrž 3.–4. doba: plynulým pohybem převádíme nataženou PHK horizontálním obloukem směrem k levému rameni, současně se zvyšuje LDK, pohyb doprovází hlava s pohledem zakončeným do horní diagonály vlevo 5.–6. doba: PHK se vrací stejným způsobem zpět do 2. protažené pozice, pohled hlavy se vrací zpět směrem vpřed 3. takt: změna na 4/4 takt – zvolnění tempa 84

1.–4. doba: ohnutí LDK do vytočené attitude, současně se PHK ohýbá v lokti, který směřuje do horní šikmé diagonály vpřed – dlaň se dostává k levému rameni, LHK se snižuje do 2. zakulacené pozice – dlaň směřuje ke koleni LDK, pohled hlavy do horní šikmé diagonály vpřed 4. takt: 1.–2. doba: LDK se převádí do vysokého vytočeného passé (holenní kost a nárt směřují kolmo k podlaze), současně se paže vrací zpět do 2. protažené pozice, pohled hlavy se vrací přímo vpřed 3. doba: otevření LDK do vytočené polohy stranou 4. doba: zavření PDK do mírně vytočené pozice na „a“ se paže zavírají do přípravné pozice podél těla, současně se chodidla zavírají do VI. paralelní pozice 5.–8. takt: celou sekvenci opakujeme od druhé DK Metodické poznámky: Z „T“ pozice je rovnováha dosažena zvedáním pracující nohy jako protirovnováhy k pohybu trupu, paží a hlavy v opačném směru. V 1.–2. době 2. taktu se tanečník pokouší dotknout mezi hlavou a dolními končetinami, a současně i pažemi směřujícími dolů do diagonální linie. Úroveň obtížnosti v table pozici s DK v attitude vzad je v umístění jedné ruky na koleně a druhé před tělem, dlaní dotýkající se opačného ramene. Zvednutí hlavy směrem ke stropu zvyšuje náročnost pohybu. 2. 3. 3. 5. T balance s promenádou 1. a 2. takt provedeme stejným způsobem jako v Table balance, dále pokračujeme variantou T balance s promenádou: Sekvence výchozí postavení: PDK attitude vzad, vytočená stojná DK, paže ve 2. protažené pozici hudební doprovod: 6/4 takt 85

1. takt: 1.–6. doba: z PDK attitude vzad se PDK převádí do paralelní polohy stranou, současně se trup dostává do úklonu na opačnou stranu – vlevo; paže se současně s pohybem trupu přenáší do 3. prodloužené pozice – T position 2. takt: 1.–6. doba: promenáda v T position – otočení o 360° en dedans 3. takt: 1.–3. doba: návrat do výchozí polohy – PDK attitute vzad, trup se vyrovnává do osy – návrat začíná vytažením do dálky, paže se vrací do 2. protažené pozice 4.–6. doba: přenesení PDK z attittude vzad do polohy otevřeného vytočeného passé stranou, paže zůstávají ve 2. pozici (koleno je co nejvýše) 4. takt: 1.–3. doba: převedení PDK do polohy paralelní otevřeného passé vpřed, paže se současně převádí do 1. protažené pozice 4.–6. doba: zavření PDK do vytočené I. pozice DK, současně zavření paží do přípravné pozice Metodické poznámky: Pomalá promenáda v T position vyžaduje sílu, kontrolu a správné postavení. Tanečník pro udržení správného postavení v T position vytahuje nepřetržitě tělo a stojná noha se pro dosažení celého otočení otáčí plynulým pohybem. Vytáčení stojné DK a současně vtáčení pracující DK při vytváření Horton table position je používané pouze v případě, kdy tanečník následně pokračuje pohybem do lateral T. Horton vytvořil slovo „on table“ pro popsání pozice, kdy DK přechází ze zadní attitude do polohy vytočeného otevřeného passé stranou s co nejvýše zdviženým kolenem. 2. 3. 3. 6. Advanced T balance Cvičení obsahuje tři druhy T position, které Horton vytvořil: Lateral T, Forward T a Back T. 86

1. a 2. takt provedeme stejným způsobem jako v Table balance, dále pokračujeme variantou Advanced T balance: Sekvence výchozí postavení: PDK attitude vzad, vytočená stojná DK, paže ve 2. protažené pozici hudební doprovod: 6/4 takt 1. takt: 1.–6. doba: z PDK attitude vzad se PDK převádí do paralelní polohy stranou, současně se trup dostává do úklonu na opačnou stranu – vlevo, paže se současně s pohybem trupu přenáší do 3. prodloužené pozice – T position 2. takt: 1.–3. doba: přetáčení do T position forward – impulzem od horního pravého boku se celé tělo přetáčí do paralelní polohy s podlahou v horizontální rovině směrem k podlaze, LDK zůstává stále vytočená, pohled hlavy do podlahy, po celou dobu se tělo vytahuje do dálky za pracující DK a do opoziční strany za pažemi a temenem hlavy 4.–6. doba: výdrž 3. takt: 1.–3. doba: návrat zpět do lateral T – pohyb začíná od pravého boku směrem nahoru 4.–6. doba: pokračování v přetočení až do back T – impulzem od pravého boku se trup, paže i PDK dostává do paralelní polohy s podlahou obrácená směrem ke stropu (chodidlo stojné DK se mírně posouvá směrem ke kročné DK přes nadlehčení paty – stále zachováváme jeho vytočení) 4. takt: 1.–6. doba: výdrž 5. takt: 1.–3. doba: návrat zpět do lateral T (chodidlo stojné DK se vytáčí nadlehčením stojné paty) 4.–6. doba: výdrž 6. takt: 1.–3. doba: návrat zpět do attitude PDK vzad 87

4.–6. doba: přenesení PDK z attittude vzad do polohy otevřeného vytočeného passé stranou, paže zůstávají ve 2. pozici (koleno je co nejvýše) dále pokračujeme stejným způsobem jako v předchozí variantě Při přechodu do table position je nejpodstatnější úplně vytočit chodidlo stojné DK před tím, než celé tělo přechází do T position. Přechod z lateral T do forward T je prováděno pouze od impulzu horního boku směrem k podlaze. Pro vytvoření tvaru Back T musí tanečník prodlužovat celé tělo, protlačuje pánev směrem ke stropu, dokud není tělo úplně tímto směrem otočené. 2. 3. 4. Falls – Pády Pády v Hortonově technice začínají s dramatickým napětím a kontrolou pohybu. Jsou do tří směrů – vpřed, vzad a na dvě strany pád stranou; obě paže zachycují pád těla.

Intermediate level 2. 3. 4. 1. Fortification No. 11 základní zvedání a pád V otevřené „triangle position“ je trup v záklonu – prohnutí trupu – jakoby se tělo obtáčelo okolo sloupu, hlava se snaží dosáhnout směrem k odvrácené noze. Zvedání z podlahy a klesání zpět k podlaze klade velký důraz na koncentraci, důraz na impulz je kladen na 1. dobu (II. vytočená pozice). Tělo je jako kolo (svitek, kotouč), navinující se při zvedání a odvinující se při klesání, akce švihu je velmi důležitá pro zdůraznění pohybu. Provedení klesání: paže a trup jsou v protitahu na opačnou stranu, aby zabránily snižování těla. Každá z pěti fází cvičení se snaží dosáhnout výše nad podlahu, vrcholí posledním skokem do vzduchu.

88

Sekvence výchozí postavení: „triangle position“ – PDK vpřed, úklon trupu vpravo, PHK ve 3. pozici v prodloužení úklonu, LHK se opírá předloktím o podlahu, úklon směrem za temenem hlavy vzad do bodu 5 hudební doprovod: 6/8 takt živější charakter 1. takt: 1.–3. doba: zvednutí trupu a postavení DK do II. mírně vytočené pozice a současně probíhá přetočení těla o 90° do bodu 1, paže v 1. protažené pozici, rovná záda, pánev směřuje k podlaze, pohled hlavy vpřed = „Horton primitive squat position“ 4.–6. doba: přetočení DK do IV. vytočené pozice vpravo, trup úklon vlevo – lateral stretch – temenem hlavy směřuje do bodu 1, paže se dostávají do 3. pozice – jako prodloužení linie úklonu, celá změna probíhá energicky s impulzem od vytočení PDK do IV. pozice – rychlý obrat 2. takt: 1.–3. doba: pád do triangle position (zachováním tahu v úklonu je přechod do sedu plynulý), trup v průběhu pádu přechází přes hrudní předklon do úklonu vpravo; PDK se opírá o předloktí, LHK se prochází přes spodní oblouk zároveň s trupem do úklonu vpravo – do výchozí pozice 4.–6. doba: výdrž 3.–4. takt: opakujeme 1.–6. dobu 1.–2. taktu, pouze se změnou návratu těla na druhou stranu – úklon trupu vpravo ve IV. pozici DK, triangle position LDK vpřed, návrat trupu přes hrudní předklon a úklon trupu vlevo, LHK švih spodním obloukem, PHK se opírá o předkloktí 5.–6. takt: opakujeme 1.–6. dobu 1.–2. taktu: opakujeme zvednutí do II. pozice stejným způsobem jako z předchozí strany, trup i pánev se zvedá výše, paže přechází do 3. pozice, hlava v prodloužení trupu, trup ve flatbacku = „Horton flatback vpřed s demi-plié“ 7.–8. takt: opakujeme 1.–6. dobu 3.–4. taktu s návratem z levé strany do pravé, trup ve flatbacku 9.–10. takt: 89

opakujeme 1.–6. dobu 1.–2. taktu – DK ve II. vytočené pozici v grand plié „deep plié“, paže 2. protažená pozice, trup vyrovnaný, pánev v úrovni kolen směřujících k podlaze 11.–12. takt: opakujeme 1.–6. dobu 3.–4. taktu, poloha trupu je stejná jako jako v 9.–10. taktu 13.–14. takt: opakujeme 1.–6. dobu 1.–2. taktu, při zvedání se tělo švihem dostává až do stoje ve II. vytočené pozici na relevé, paže ve 3. protažené pozici, klesání probíhá opět přes úklon trupu a IV. vytočenou pozici (relevé ve II. pozici s pažemi v „high paralel“) 15.–16. takt: opakujeme 1.–6. dobu 3.–4. taktu, tělo se dostává do stoje jako v 13.–14. taktu 17.–18. takt: opakujeme 1.–6. dobu 1.–2. taktu, trup se dostává do výskoku ve II. vytočené pozici, paže ve 3. pozici 19.–20. takt: opakujeme 1.–6. dobu 3.–4. taktu, trup se dostává do výskoku ve II. vytočené pozici, paže ve 3. pozici – stejně jako v 17.–18. taktu Metodické poznámky: Při snižování ve IV. pozici by se sedací svaly měly dotknout podlahy dříve než kolena. U lateral stretch při snižování se zpět to „triangle position“ je v opačném směru tzv. coutre balance – vyvažující síla (protisíla) pro usnadnění kontroly klesání.

2. 3. 4. 2. Pád vpřed V Hortonově technice byly všechny pády vynalezeny pro zabránění zranění tanečníka. Současně i vyjadřují vzrušení a dramatičnost. Obě ruce zachycují váhu těla při pádu, jedna ruka rozděluje rovnoměrně a plynule váhu do podlahy. Sekvence výchozí postavení: II. paralelní pozice, paže ve 3. pozici, relevé hudební doprovod: 4/4 takt volnějšího tempa 1. takt: 90

1.–3. doba: snižování se do hinge vpřed 4. doba: prohnutí zad se záklonem hlavy, současně se DK dostávají do vysokého kleku na kolenou – prsty zůstávají opřené o podlahu, pánev se protlačuje směrem vpřed; paže se uvolňují v průběhu záklonu přes 2. zaoblenou pozici do přípravné pozice 2. takt: 1. doba: pokračování protlačení pánve vpřed a tím dochází k pádu trupu, kdy paže přechází spodním obloukem k podlaze a zachycují pád 2.–4. doba: dokončení pádu lehnutím na podlahu, PHK sjíždí po malíkové hraně ve směru pádu vpřed, LHK se pokrčená v lokti opírá dlaní o podlahu, hlava se otáčí vlevo, DK se protahují, chodidla zůstávají opřená prsty o podlahu Metodické poznámky: Hinge (v pozici vysokého kleku) se prohlubuje směrem vzad a zachovává se při prohýbání těla tanečníka v dané pozici – tělo padá, když je tanečník v záklonu. Sekvence, kdy se dotýká pažemi země, je základní pro vytvoření iluze dramatického pádu a zároveň také pro ochranu tančníkových kolen, hrudi a pánve – obě ruce zachytí váhu těla – jedna ruka sjíždí po malíkové hraně, aby plynule rozdělila váhu směrem do podlahy, pro ochranu brady se hlava se otáčí o ¼ kruhu. 2. 3. 4. 3. Pád vzad Pád vzad zahrnuje pro kontrolu a udržení tohoto pádu hinge pozici. Sekvence výchozí postavení: DK v I. paralelní pozici na šířku boků, paže volně podél těla hudební doprovod: 4/4 takt živějšího charakteru; pohybová fráze na 10 dob 1. takt: 6/4 takt 1. doba: relevé DK, paže prochází s impulzem přes 1. protaženou pozici do 3. protažené pozice, zároveň je tento pohyb počátečním impluzem do hinge pozice 2. doba: impulz a následné klesání trupu v hinge pozici přes vytažení do výšky 3. doba: v průběhu klesání a prohlubování hinge pozice dochází k mírnému natáčení trupu směrem vpravo – až do dotknutí se pravého ramene podlahy – LHK zůstává 91

ve 3. pozici, PHK se horním obloukem vzad dostává do kontaktu s podlahou a sjíždí dále po podlaze po malíkové hraně ruky – touto paží dochází k podchycení pádu 4.–5. doba: v okamžiku kontaktu pravého ramene s podlahou se tělo dále posouvá směrem za temenem hlavy a nataženou PHK, DK se odtlačují od chodidel a protahují se, LHK v průběhu klesání do hinge pozice přechází přes 1. protaženou pozici do přípravné pozice, pohled hlavy vpřed 6. doba: trup se dostává do lehu na zádech, nárty se protahují 2. takt: 4/4 takt 1. doba: zvedutí trupu do sedu tahem za pažemi v 1. prodloužené pozici a nataženou paralelní LDK směrem vpřed, zároveň se PDK ohýbá v koleni a ve vytočené poloze podkládá se pod LDK; pohled hlavy vpřed 2. doba: pokračování zvedání těla až do vysokého kleku na vytočenou PDK – vytočená LDK vpřed, paže přechází do 2. prodloužené pozice, protlačení pánve vpřed, pohled hlavy vpřed 3.–4. doba: odtlačením od LDK přechází DK z kleku na PDK do stoje, PDK úkrok vzad, LDK se přinoží k PDK vzad do I. paralelní pozice, paže přechází do přípravné pozice celou sekvenci opakujeme do druhé strany Metodické poznámky: Při zachycování pádu v hinge pozici v momentě dotyku dlaní podlahy je paže následována ramenem. Zachovávání hinge pozice je základním prvkem pro vytvoření plynulé kvality pohybu. Ve zvedání vpřed – z lehu na zádech – by měl být přechod do sedu koordinovaný, pokrčení kolene DK a tah za nataženou DK je důležitý pro zvednutí hýžďové části z podlahy. V tomto momentě by mělo být zavěšení (suspention) před dotknutím se kročné DK podlahy a otevření paží do 2. protažené pozice. 2. 3. 4. 4. Lateral T fall Lateral T fall má jemnou a lyrickou kvalitu pohybu. Tanečník se před umístěním rukou na podlahu pohybuje skrze pozice high lateral, latereal T a low lateral. Při provádění lateral T fall je důležitá znalost lateral T balance – již před výukou tohoto 92

lateral T fall. Sekvence prostorové uspořádání: pád se provádí po diagonále směrem z bodu 4 do bodu 8 výchozí postavení: stoj do bodu 8 na mírně vytočené PDK, LDK v zanožení za PDK, opřená o pološpičku a ohnutá v koleni, pohled hlavy do bodu 8, paže podél těla hudební doprovod: 4/4 takt, pohybová fráze na 10 dob 1. takt: 6/4 takt 1. doba: s otočením trupu do bodu 2 provádí LDK nakročení na pointé, současně se stojná PDK přetáčí na přední části chodidla en dedans o 90° a provádí demi-plié, LHK prochází spodním obloukem před tělem směrem dovnitř a pokračuje před trupem až do 3. pozice, PHK následuje LHK přes 2. pozici do 3. pozice – příprava na „T“ position, pohled hlavy šikmo vpřed do podlahy 2. doba: přenesení váhy na propnutou LDK, současně probíhá převedení trupu do „T“ position – PHK prochází z přípravné pozice přes 2. pozici do 3. protažené pozice, trup se převádí do úklonu vlevo, PDK se zvedá do paralelní pozice na 90° stranou, pohled hlavy šikmo vpřed do podlahy 3. doba: prohlubování „T“ position až do pozice, kdy je trup pod úrovní pánve a PDK je zvednutá nad 90° 4. doba: pád stranou směrem za temenem hlavy a LHK, která se dotýká dlaní podlahy a podchycuje váhu trupu, PHK stále vysoko zdvižená stranou 5.–6. doba: LDK dále sjíždí po podlaze až do lehu na levém boku, současně se PHK před trupem opírá o podlahu dlaní a je ohnutá v lokti, PDK se přikládá k LDK – vytočená LDK se stále opírá prsty o podlahu, pravý nárt protažený v paralelní pozici, pohled hlavy vpřed 2. takt: 4/4 takt 1. doba: zvedání směrem za propnutou LDK do bodu 4, začínající odtlačením od PHK, tím dochází ke zvedání trupu a současně se LHK posouvá blíže k trupu, klek na ohnutou PDK zvedání až do vysokého kleku bokem do bodu 4 pokračuje zvednutím pánve od podlahy a odtlačením od LHK, pohled hlavy do směru pohybu 93

na „a“ : dokončení vysokého kleku na vytočené stojné PDK, vytočená LDK stranou směřující kolenem do bodu 4, současně se uvolněná PHK převádí do zakulacené 2. pozice – loket směřuje vzhůru, pohled hlavy doprovází PHK 2. doba: PHK pokračuje až do protažení do horní diagonály a současně je impulzem až do zvednutí do stoje na PDK, LDK na pointé vzad 3. doba: přetočení těla na přední části chodidla PDK do bodu 8 způsobem fouetté, LDK na pointé vpřed, PHK přechází do přípravné pozice 4. doba: krok na LDK, současně se trup přetáčí do bodu 6 jako příprava na opakování celé sekvence do druhé strany, PDK přechází okolo kotníku stojné DK stranou celá sekvence se opakuje do druhé strany Metodické poznámky: Při přechodu do „T position“ a následném pádu je důležité, aby jedna paže následovala druhou – obě zachycující tanečníkovu váhu těla, přední ruka je oporou pro váhu těla, zatímco druhá ruka rozprostírá váhu rovnoměrně a plynule do podlahy. Konečná pozice chodidel v poloze v lehu na boku – horní chodidlo protažené a spodní prsty opřené o podlahu – je charakteristické pro tuto pozici.

Advanced level Falls Pády v Hortonově technice začínají dramatickým napětím s vybudovanou technickou vyspělostí pohybu. Všechny pády byly vytvořeny pro předejití a zabránění zranění tanečníka, ale zároveň pro vyjádření exprese a dramatu. 2. 3. 4. 5. Spiral fall – pád ve spirále Jako doplnění pádů v intermediate level vytvořil Horton spiral fall, který dává iluzi vývrtky klesající k podlaze. Sekvence výchozí postavení: I. paralelní pozice DK, paže podél těla, pohled hlavy vpřed hudební doprovod: 4/4 takt; pohybová fráze na 10 dob – 6 dob klesání a 4 doby 94

návrat do stoje 1. takt: 6/4 takt 1. doba: obě DK vychází na relevé, váha těla se přenáší na LDK a současně se PDK vysouvá v paralelním postavení vpřed – IV. paralelní pozice na relevé, současně se PHK dostává do 2. protažené pozice a LHK do 1. protažené pozice 2. doba: hinge pozice ve IV. paralelní pozici DK na relevé a současně začíná přetáčení a klesání ve spirále směrem vlevo 3.–4. doba: pokračování ve snižování trupu a prohlubováním hinge position a současně také pokračování spirály – DK se přetáčí ze IV. pozice PDK vpřed přes II. paralelní pozici do IV. paralelní pozice LDK vpřed, současně s DK se paže přetáčí přes II. pozici do pozice PHK v 1. protažené pozici, LHK ve 2. protažené pozici 5. doba: LHK pokračuje až do zapažení v horizontální rovině, současně se trup ve spirále dostává co nejblíže k podlaze a následuje skluz po malíkové hraně LHK směrem ve spirále následované trupem – přenesením váhy na LHK a následně na podlahu 6. doba: dokončení spirály v lehu na zádech kruhem PHK přes přípravnou pozici před tělem – obě paže se dostávají do 3. pozice, spirála trupu pokračuje až do úklonu trupu vpravo na podlaze, paže následují pohyb trupu, DK se po pádu dostávají do triangle position – LDK vpřed (obě DK pokrčené a přitažené k hýžďovým svalům), úklon hlavy vpravo 2. takt: 4/4 takt 1. doba: návrat do stoje pokračování v kruhu paží – PHK do pravé strany až do přípravné pozice, LHK se vrací zpět obloukem přes 2. pozici po podlaze také do 1. protažené pozice a je zároveň impulzem ke zvednutí trupu přes zakulacení do sedu, PDK se napíná směrem vpřed, LDK se pokrčená podkládá nártem pod LDK, paže v paralelní 1. pozici, tah za prsty směrem vpřed (PDK i prsty rukou jsou impulzem ke zvedání), pohled hlavy vpřed 2. doba: pokračování v tahu za pažemi a PDK, hýžďové svaly se zvedají od podlahy, protlačováním pánve vpřed se tělo, trup a DK dostávají až do vysokého kleku – vytočená PDK vpřed, stojná LDK se vytáčí, paže stále zachovávají 1. protaženou pozici a tah vpřed 95

3. doba: zvedání z vysokého kleku do stoje přenesením váhy na PDK, LDK se postaví na vytočené chodidlo malým úkrokem vzad; paže se přechodem z vysokého kleku do stoje převádí do 2. protažené pozice 4. doba: dokončení návratu do stoje přinožením PDK k LDK do paralelní pozice, paže se současně zavírají do přípravné pozice, pohled hlavy vpřed celou sekvenci opakujeme z levé strany Metodické poznámky: V momentě dotyku LHK podlahy, při přechodu z hinge position do lehu, je paže vytažená, následuje rameno, které se snižuje a dotýká se podlahy – paže dokončují spirálu. 2. 3. 4. 6. Lateral side twist fall Lateral side twist fall je v této technice nejpokročilejší a nejdramatičtější pád. Tanečníci musí při provádění T position zachovat suspention v prostoru, pak se impulzívním rychlým pohybem – než tělo klesne na podlahu – trupem obrátit ke stropu. Sekvence prostorové uspořádání: pád se provádí po diagonále směrem z bodu 4 do bodu 8 výchozí postavení: VI. paralelní pozice DK, paže volně podél těla, pohled vpřed hudební doprovod: 4/4 takt 1. takt: na „a“ krok stranou na nataženou PDK, LDK přechází do mírného demi-plié a ihned přechází do polohy v lateral T position, současně paže prochází obloukem vlevo přes 3. pozici, pohled hlavy vpřed 1. doba: lateral T position – LDK v paralelním postavení stranou, paže ve 3. pozici, úklon trupu, pohled hlavy vpřed 2. doba: přepadnutí-pád vlivem tahu za pažemi ve 3. pozici směrem vpravo, trup se dostavává do diagonální polohy, LDK se dostává před PDK do výpadu v překřížení před PDK, PDK se zachovává natažená – pouze se dostává na pološpičku – stranou cross lunge s pažemi ve 3. protažené pozici 96

3. doba: přetočení způsobem fouetté – twist do skluzu za nataženou PDK (směřující do bodu 7), LDK se ohýbá v koleni a hýžďové svaly se přibližují k podlaze – flatback back bind v lunge position, úklon trupu vpravo, váha těla na zadní LDK, paže prochází ze 3. pozice do 2. pozice, ve které se dotýkají podlahy na „a“ pád a dokončení skluzu – dosednutí na podlahu, trup se pokládá na podlahu směrem vzad (temeno hlavy směřuje do bodu 2), paže ve 2. pozici sjížděním po malíkové hraně ruky napomáhají plynulému skluzu na podlahu 4. doba: výdrž 2. takt: 1. doba: sbalení trupu na pravý bok, současně se PDK ohýbá a LDK se protahuje směrem do bodu 7, paže se ohýbají a dostávají se před hrudník 2. doba: odtlačení PHK od podlahy, postavení na stojné LDK do vysokého kleku směrem k bodu 7, trup se vyrovnává, LHK se od lokte protahuje do levé horní diagonály, pohled hlavy sleduje LHK 3. doba: z vysokého kleku stoj na LDK do bodu 1, PDK se přisouvá k LDK do paralelní pozice, LHK se od lokte uvolňuje k podlaze, pohled hlavy vpřed 4. doba: dokončení pohybu paže až do přípravné pozice u těla – dlaň dokončuje pohyb celé cvičení opakujeme z druhé DK Metodické poznámky: V tomto cvičení jsou obsažené čtyři pozice; v průběhu pohybu skrze ně musí být i v momentě pádu čistě zachované: lateral T position, stranou – cross lunge position s pažemi ve 3. protažené pozici, twist – flatback back bind in lunge position, pád – obě ruce se dotýkají podlahy před tím, než se dotknou podlahy hýžďové svaly. 2. 3. 5. Studies Intermediate level

2. 3. 5. 1. Figure four study Variace figure 4 Tvar figure 4 Horton prováděl do rotace, v obrácené poloze, umístil ji na podlahu 97

a přeměnil ji do push-up. Rozsah kreativity Lestera Hortona a jeho schopnost objevit další tvary pohybu jsou zřejmé v této studii. Charakteristické vazebné prvky této studie: A. v sedu výchozí pozice: sed v uzlu na obou sedacích kostech – „cross leg position“, PDK ohnutá a vytočená až k levé části hýžďového svalu, LDK nad PDK ohnutá a co nejvíce zanožená směrem k pánvi, paže ohnuté v úhlu 90° v 1. protažené pozici, předloktí kolmo k podlaze – dlaně v úrovni nad hlavou obrácené směrem vzad, pohled hlavy vpřed hudební doprovod: 4/4 takt Provedení: varianta 1: z výchozí pozice převedeme paže s impulzem od flexovaných dlaní směrem přes 1. pozici vpřed, dlaněmi opřeme o podlahu a zvedneme vzporem na rukou pozici v uzlu varianta 2: z výchozí pozice přechází trup do úklonu vpravo – základní lateral stretch – PHK se opírá předloktím o podlahu, LHK ve 3. protažené pozici s dlaní obrácenou k podlaze, pohled hlavy vpřed, obdobně provádíme úklon vlevo, chodidlo horní LDK se ohýbá a dotýká se celou plochou podlahy (pokud je to možné) varianta 3: push-up stretch protažení spodní PDK stranou do paralelní polohy – současně se zvednutím levé části hýžďových svalů, horní LDK se zvedá kolenem směrem ke stropu ve vytočené pozici, chodidlo se opírá o pološpičku v postavení před kolenem PDK, LHK se protahuje do 2. protažené pozice, PHK se opírá dlaní o podlahu, pohled hlavy vlevo – pozice fugure 4 v sedu – „cross lunge position“ následuje přetočení těla směrem vpravo nad paže, které se opírají dlaněmi o podlahu do vzporu, LDK (je co nejvíce ohnutá pod tělem – pata směřuje k stehenní části PDK) i PDK se opírá o pološpičku; mírné snížení trupu zatlačením od dlaní a ohnutím loktů, návrat zpět do výchozí pozice – přetočením zpět do sedu na pravé částí hýžďových svalů, při push-up by měla být pata horní LDK na pološpičce ve stálem kontaktu s protaženou PDK 98

obměna: ve vzporu na rukou odtlačení od dlaní směrem za protaženou PDK – posouvání těla v prostoru v lunge pozici, LDK zůstává na místě opřená o pološpičku obměna: v sedu před push-up – posouvání za protaženou PDK odtlačením od pravé dlaně a přitažení zpět za pravou dlaní – PHK posuneme na podlaze mírně od trupu, současně se zatlačením do dlaně a nadlehčením pánve – posouvání boku po podlaze změna směru – přechod na druhou stranu: ze sedu ve výše popsané pozici se dostáváme do push-up pozice figure 4 pozice, z této pozice přeneseme váhu na pokrčenou přední DK – LDK, uvolníme paže z podlahy do 1. protažené pozice, z této pozice – deep forward lunge – se zvedáme do stoje ve IV. široké pozici a přetáčíme se o 180° na druhou stranu až do sedu přímo do uzlu – cross leg position, paže po celou dobu změny zachováváme v 1. protažené pozici varianta: změnu směru opakujeme v rychlejším tempu, místo sedu v uzlu provádíme sed do výše popsané pozice se spodní DK protaženou, popsané u varianty 3, cross lunge position, nebo-li figure 4 position descent a ascent (cross lunge position: stejná pozice jako u přípravy na push-up, pouze hýžďové svaly jsou zvednuté od podlahy vlivem zatlačení do levé dlaně) B. ve stoje výchozí postavení: stoj na PDK v mírně vytočené pozici, LDK je ve vytočené pozici ohnutá způsobem passé, vnější stranou nártu se opírá o podkolenní jamku, PHK ohnutá v úhlu 90° v 1. protažené pozici, předloktí kolmo k podlaze – dlaň je v úrovni nad hlavou obrácená směrem vzad, LDK v 2. protažené pozici, pohled hlavy vpřed varianta 1: ve výchozí pozici se přetáčíme do spirály trupu vlevo současně s prováděním demi-plié na stojné DK (po celou dobu spirály musí být DK vytočená) a vracíme se zpět varianta 2, protažení ve figure 4: výchozí postavení: stoj na PDK v mírně vytočené pozici, LDK ve vytočené pozici je ohnutá způsobem passé, vnější stranou nártu je přitažená PHK (ruka PHK drží LDK za protažený nárt) až k pravému kyčelnímu kloubu, LHK ve 2. protažené pozici, v této 99

pozici provádíme spirálu trupu směrem vlevo současně s demi-plié na stojné DK po dokončení rotace výdrž v dané poloze, PHK přechází do 2. protažené pozice a LDK se vytáčí co nejvíce v kyčelním kloubu obměna: výchozí postavení: stoj na PDK v mírně vytočené pozici, LDK ve vytočené pozici je ohnutá způsobem passé, vnější stranou nártu se opírá nad kolenem, obě paže ohnuté v úhlu 90° v 1. protažené pozici, předloktí kolmo k podlaze – dlaň v úrovni nad hlavou obrácená směrem vzad, pohled hlavy vpřed provádíme demi-plié na stojné DK až do squat position, lokty se dotýkají holenní části LDK – hýžďové svaly jsou co nejblíže k patě stojné DK, trup pokračuje do předklonu, paže impulzem od flexovaných dlaní přechází do opření o podlahu, LDK zůstává opřená nad kolenem PDK stejným způsobem se vrátíme do figure 4 ve squat position a vyrovnáme stojnou DK, tato pozice se nazývá „primitive squat descent on one leg“ Metodické poznámky: Protažení spodní DK z cross leg position do přípravy na push-up position je velmi obtížné, proto je důležitá pokročilá technika tanečníků. Natažení DK probíhá před umístěním dlaně na podlahu (LHK). Položením dlaně na podlahu v momentě protažení spodní DK umožňuje tanečníkovi s menší hybností v kyčelním kloubu jej ochránit a zároveň umožní provedení pohybu. Bok se posouvá po podlaze v momentě odtlačení dlaněmi od podlahy při pozici figure 4 push-up, bok je nad stojnou DK a umožňuje tanečníkovi provést snadněji deep forward lunge. Při figure 4 squat by měla být narovnaná záda, lokty na holenní části pokrčené DK a hýžďové svaly co nejblíže ke stojné patě.

Advanced level 2. 3. 5. 2. Torso language Sekvence 100

výchozí postavení: I. paralelní pozice, paže podél trupu, pohled hlavy vpřed hudební doprovod: 4/4 takt 1. takt: 1. doba: krok PDK v paralelní pozici vpřed – LDK přechází na pointé vzad, současně se obě HK zvedají do 1. protažené pozice, pohled hlavy vpřed 2. doba: krok LDK, současně paže provádí kruh směrem přes 3. pozici a pokračují do pravé strany obloukem směrem vzad, LHK se ohýbá před tělem s loktem směřujícím nahoru, současně probíhá otočení trupu vpravo s pohybem paží, hlava pohledem doprovází pohyb paží 3. doba: protlačení pánve vpřed – hinge forward – současně s pohybem paží a mírným záklonem hrudníku 4. doba: působením protlačení pánve vpřed dochází k přenesení těžiště těla nad LDK, trup přechází do předklonu a otočení ve flatbacku směrem vlevo – v ose trupu – paže v průběhu přechodu trupu do předklonu pokračují v oblouku přes přípravnou pozici do 3. protažené pozice na „a“ se trup vyrovává do osy a do stoje, současně přesouváním těžiště vpřed se provádí krok PDK vpřed, paže zůstávají ve 3. pozici, pohled hlavy vpřed 2. takt: 1.–4. doba: pokračujeme opakováním 1.–4. doby Metodické poznámky: Ve cvičení jsou jasné rysy: paralelní paže a nohy a horizontální postavení torza trupu. Horton transformoval lateral stretches pomocí pohybující se IV. pozice a současně o 90° otáčejícím se torzem. Protažení v momentě protlačení pánve vpřed protahuje celou délku těla. Protažení se zvyšuje v momentě trupu ve flatbacku vpřed s krokem do IV. pozice. 2. 3. 5. 3. Diagonal egyptian arms Sekvence výchozí postavení: stoj na PDK, LDK na pointé vzad, paže ve 3. pozici, pokrčené 101

lokty, které jsou vytočené do stran s dlaněmi vpřed – diagonální egyptian arms provedení: protlačujeme pánev směrem vpřed – flatback back bind, v posledním momentě dochází k relevé na stojné PDK – až vlivem tahu pánve vpřed dochází k přenesení váhy nad LDK, která přechází vlivem tahu okolo kotníku PDK vpřed do výpadu, paže stále zůstávají v diagonální egyptian arms Metodické poznámky: Důsledkem konstantního udržení protlačení pánve vpřed u flatback back bind je lehké zvednutí stojné DK na relevé. Při protlačení pánve vpřed jsou paže v diagonálním egyptském tvaru s lokty v úrovni nad rameny, prsty směřujícími k sobě a hlava s pohledem směřujícím do horní diagonály – mezi prsty rukou. 2. 3. 5. 4. Deep floor vocabulary Jde o nejdelší a nejnáročnější cvičení v celé Hortonově technice. Mělo by být vyučováno pouze u pokročilých tanečníků, kteří již znají tuto techniku. Tanečníci by měli být před tímto cvičením plně zahřátí. Charakteristické vazebné prvky této studie: Točení ve II. vytočené pozici s následným skluzem výchozí postavení: I. vytočená pozice DK, paže podél těla, pohled hlavy vpřed na „a“ se PDK vysouvá stranou na relevé s důrazným akcentem, současně i stojná LDK vychází na relevé, PHK přechází ohnutá v lokti do 2. pozice – loket směřuje vpravo od těla, LHK ve 2. protažené pozici, pohled hlavy vpřed hudební doprovod: 4/4 takt 1. takt: 1. doba: přetočení ve II. vytočené pozici na relevé o 180° vpravo – en dehors na LDK, PDK zůstává vytočená v poloze 45° stranou, při točení se trup mírně zaklání a přetáčí vpravo, impulz do točení dává natažení PHK do horní diagonály 2. doba: skluz ve IV. vytočené pozici, úklon trupu vpravo; PHK se opírá dlaní o podlahu, 102

LHK protažená směrem ke stropu, pohled hlavy k podlaze 3. doba: dokončení skluzu dosednutím na podlahu – PDK natažená vpřed, LDK v pravém úhlu ohnutá vzad 4. doba: přenesení váhy nad pravé koleno – vysoký klek, LDK v zadní attitude, PHK se opírá dlaní o podlahu, PHK protažená ke stropu, pohled hlavy k podlaze Pozornost diváka je okamžitě přitahována k energii, která je vyvinuta na první lehkou dobu, tato energie se uvolňuje do skluzu na koleno. Horton použil různé možnosti, které rozvíjí sílu a dovednosti tanečníkovy techniky a současně tím obohatil choreografii této studie. Transitions Otočení o 180° na koleně ze triangle do triangle position přes vysoký klek a švihem trupu ze strany do strany. Opoziční tah trupu v lateral stretch umožňuje tanečníkovi kontrolovaným pohybem lehce umístit nejdříve koleno a pak hýžďový sval na podlahu. Fráze s kneeling stag výchozí pozice: DK v triangle position s PDK vpřed, trup vzpřímený, paže ve 3. protažené pozici hudební doprovod: 4/4 takt 1. takt: 1. doba: DK v triangle position s PDK vpřed, úklon trupu vlevo, paže ve 3. protažené pozici 2. doba: nadlehčení pánve a posun těžiště směrem nad PDK – švihem z úklonu vlevo se trup přes předklon vyrovnává do bodu 3 a dostává se nad pravou patu, holenní část LDK se zvedá, propnutý nárt směřuje ke stropu, PHK zůstává v protažení směrem vzad paralelně s podlahou, LHK je převedena horizontálně do protažení směrem vpřed paralelně s podlahou na „a“ výdrž 3. doba: přetočení zpět do výchozí pozice – začíná nadlehčením pánve a přetočením 103

trupu do bodu 1, paže ve 2. protažené pozici, položení holenní části LDK zpět na podlahu do triangle position 4. doba: snižování těžiště těla za pravou patu, současně probíhá úklon trupu vlevo, paže se vrací v úklonu do 3. protažené pozice Horton navrhl snížení počtu dob jak pro zvýšení dramatického napětí, tak pro rozvíjení technické dovednosti tanečníka. Spiral descent Spiral descent by měl být prováděn s plynulým průběhem pohybu a silným akcentem na poslední dobu. výchozí postavení: II. vytočená pozice DK do bodu 5, paže ve 2. protažené pozici, pohled hlavy vpřed hudební doprovod: 6/4 takt 1. takt: 1. doba: rychlé demi-plié a točení na LDK přímo z II. vytočené pozice s následným převedením PDK do zadní attitude, směrem do točení vpravo (en dehors) do bodu 2 a s hlubokým předklonem trupu, paže ve 2. protažené pozici dlaněmi k podlaze, pohled hlavy do podlahy – linie krku v protažení trupu 2. doba: točení na přední části chodidla o 360° v pozici PDK zadní attitude, hluboký předklon trupu – flatback, LDK demi-plié, paže ve 2. protažené pozici, pohled hlavy do podlahy 3. doba: dokončení točení směrem do bodu 5 převedením PDK ze zadní attitute do II. vytočené pozice, trup zůstává v předklonu a paže ve 2. pozici 4. doba: snižování těžiště a pokračování ve spirále trupu z točení, DK se přetáčí do IV. vytočené pozice na relevé, trup zachováváme v předklonu 5. doba: snížení trupu ve IV. vytočené pozici, až se PHK jako první dotýká dlaní podlahy, trup pokračuje ve spirále přes úklon vpravo 6. doba: dosednutí do triangle position DK, trup pokračuje až do záklonu, PDK se přitahuje k tělu, LHK ohnutá v lokti – směřující k podlaze a přitažená k levé straně hrudníku, PHK se opírá dlaní o podlahu 104

Transition seven with coccyx spin (kostrč) výchozí pozice: triangle position – PDK vpřed, paže v opření o podlahu, předklon trupu provedení: přenesení váhy na HK a současně protažení obou DK nad podlahu – váha na pravém boku na podlaze, odrazem od dlaní a spojením DK přetočení švihem přes unožení a přednožení do druhé strany, zakončení v triangle position na druhou stranu s předklonem trupu, točení na sedacích kostech – DK zdvižené, trup mírný záklon, paže 1. pozice, zakončené převalem přes břicho Může být použit jako jednoduchý přechod z jedné triangle position do druhé, i mírně pokročilí tanečníci zvládnou tento pohyb na dobré úrovni. DK by se měly při opření o paže co nejvíce otevřít – velmi nízce nad podlahou, ale neměly by se jí dotýkat; impulz pro točení vychází z koordinace nohou, které se dostávají švihem do „coccyx balance“ pozice, kdy se paže odtlačují od podlahy a dostávají se do polohy middle paralel = 1. protažené pozice. 2. 3. 6. Jumps – Skoky Horton nazývá skokovou vazbu single single, double double – sérii skoků. Variace pohybu pro vzrušení a se smyslem pro humor. výchozí pozice: stoj na vytočené LDK, PDK zanožená za LDK a opřená o pološpičku, HK volně podél těla, pohled hlavy vpřed prostorové uspořádání: provádí se zpravidla po diagonále z bodu 4 do bodu 8 „stříška“ – výskok z jedné DK na druhou s pocitem zastavení ve vzduchu, ve výskoku jsou obě DK propnuté a otevřené na 45°, paže volně podél těla výskok v paralelním ohnutém postavení DK – výskok ze dvou DK a podtažení nohou do skrčení DK, dlaně paží se dostávají na kolena ve výskoku tanečník přitahuje kolena vzhůru – umožňuje tím snadné dosažení kolen dlaněmi 105

varianta: výskok s flatbackem trupu a pažemi v zapažení směrem do horní diagonály – náklon trupu vpřed nad přitažené pokrčené DK k hrudníku výskok ve vytočeném ohnutém postavení DK – výskok ze dvou DK a podtažení ohnutých DK ve výskoku ve vytočené poloze, paže se současně dostávají přes 2. pozici do 3. pozice dlaněmi k sobě tanečník vytočí obě DK v pokrčení a tleskne rukama nad hlavou výskok s podtažením DK v přední a zadní vytočené attitude – stag jump: výskok z obou DK, kdy obě DK se dostávají do paralelní attitude – PDK přední, LDK zadní; LHK do 1. protažené pozice, PHK do 2. protažené pozice varianta: ve skoku záklon trupu s HK ve 3. zakulacené pozici s lokty směřujícími vpřed – PHK v zakulacení směřující dlaní vzad, LHK ve stejném postavení výše

2. 3. 7. Pedagogové techniky Lestera Hortona Pro dokreslení odkazu a tvůrčího prostředí v okolí Lestera Hortona uvádím několik zajímavých postřehů pedagogů jeho taneční techniky. Někteří z nich také vyučují tuto techniku v Alvin Ailey American Dance Centre v New Yorku, jako např. Anna-Marie Forsytheová, Marjorie B. Percesová a Milton Myers. Učitelé, jako např. Marjorie Percesová, James Truitte a Carmen De Lavallade, pokračují v učení toho, co se naučili přímo od Lestera Hortona. Anna-Marie Forsytheová a Marjorie Percesová zdokumentovaly tuto unikátní techniku a zachytily jeho génia. Obě cestují nejen po Spojených státech ale po celém světě, kde učí Hortonovu techniku. Marjorie Perces – Horton Master Teacher Studovala step a tanec v Lester Horton Company v Los Agneles a vyučovala ve skupině více než 20 let. „Technika je založena na pevnosti, síle a anatomické znalosti, kam až se tělo může pohybovat, kam až může zasáhnout. Horton se snažil posunout hranici o kousek dál.“41 106

Marjorie B. Percesová, umělecká spoluředitelka 5 Dance Spotlight Lester Horton Videos a spoluautorka knihy The Dance Technique Lester Horton, získala magisterský titul v oboru tance na Columbia University a vyučovala tanec po více než čtyři desetiletí. V letech 1946-1950 vystupovala s Lester Horton Dance Company a současně jako první vyučovala ve studiu Alvina Aileyho Hortonovu techniku s mimořádným věhlasem. Pedagogicky působila také na mnoha školách a v tanečních skupinách včetně Arts Connection, Bella Lewitzky Dance Associates, Dance Theater of Harlem, Sarah Lawrence College, Hong Kong 5th International Dance Conference, City College of New York, Alvin Ailey American Dance Center, Clark Center for the Performing Arts a v Teachers College, Columbia University.42 Anna-Marie Forsythe – Horton Master Teacher Vedla od roku 1979 v Aileyho škole „Hortonův departement“ a zároveň byla od téhož roku vedoucím fine art programu. „Jedna z nádherných a úžasných věcí na této technice je jednoduchost tvarů – je opravdu jednoduché získat tuto techniku. Čisté a jasné linie, kdy nedochází k nedorozumění (nejasnostem), pozice jsou buď paralelní, nebo jsou nesprávně udělané, je to buď „T“, nebo špatně. Tím je technika velmi přístupná a dosažitelná dokonce i pro začínající tanečníky nebo i netanečníky. Zároveň stejným jednoduchým způsobem získáte základy této techniky, která funguje i pro pokročilejší tanečníky. Technika, kterou Lester Horton vytvořil, je opravdu nádherná a magická. Protože je Lester Horton mrtvý, je velmi důležité zaznamenat jeho techniku. Je jen málo lidí, kteří převzali tuto techniku a mohou ji zachovat pro příští generace. Byla by škoda ztratit magii a kouzlo techniky vytvořené Hortonem.“ 43 Anna-Marie Forsytheová vystudovala Newark Ballet Academy u pedagoga Freda Danieliho a techniku Lestera Hortona u Joyce Trislerové. Profesionální kariéru začínala v Garden State Ballet Company ve svých třinácti letech a s Joyce Trisler Dance Company ve věku čtrnácti let. Vystupovala jak se Sophie Maslow Dance Company, tak se svojí skupinou. Forsytheová začala vyučovat techniku Lestera Hortona v 60. letech a více než dvacet let se věnovala její dokumentaci. Je mezinárodně uznávanou „master teacher“ této techniky a byla pozvána k pedagogickému působení ve více než dvanácti zemích. Je také spoluautorkou knihy The Dance Technique of Lester Horton a byla 107

uměleckou ředitelkou tří videonahrávek techniky Lestera Hortona, dokumentující důležitou moderní taneční techniku. V současnosti je ředitelkou programu v The Ailey School – Ailey/Fordham B.F.A., kde vyučuje od roku 1973, a řídila „Horton department“ od roku 1979. Pravidelně organizuje Hortonův letní pedagogický workshop na The Ailey School.44 David Howard – mezinárodní baletní mistr klasického tance „Jedna z věcí, která mě na Hortonově technice zaujala a přitahovala spíše než release těla, je přenášení váhy těla a zároveň také rozvoj síly a použití energie ve vztahu k podlaze i protažení paží do dálky. Pohyb pro pohyb není nikdy prospěšný ani zajímavý, ať už z choreografického hlediska, tak z pohledu tréninku. V těle se musí vypracovat síla (pokud se to dokáže) a pak se jí později může jakkoli použít. Většinu toho, co se v klasickém tanci dělá, je rotace končetiny, takže většina prvků je vytočená směrem ven. Dochází k tomu, že silné svaly se posilují a slabé zeslabují. Pokud ale vytočené pozice kombinujeme s prací v paralelní pozici, tak se posilují i slabé svaly. Věřím tedy práci v paralelní pozici, a proto se zajímám o moderní tanec.“ 45 Lenny Meek – Horton dancer „Hortonova technika je možná jediná technika vytvořená mužem, což mám na této technice rád a zároveň mě to inspiruje jako mužského tanečníka. Poprvé jsem navštívil hodinu techniky Lestera Hortona v roce 1976 s Annou Marií Forsytheovou. Učení se této technice a zjištění, že tuto techniku vytvořil a vybudoval muž, ke mně promlouvalo velmi silně a jasně. Poté, co proniknete hlouběji do této techniky, zjistíte, že je velmi fyzická a velmi vyrovnaná. V momentě, kdy děláte pohyb, jsou svaly v daný okamžik mírně ztuhlé a správné úhly těla dělají svaly více flexibilní.“46 Judith Jamison – umělecká ředitelka Alvin Ailey American Dance Theatre „Trénink, pokud opravdu projdete všemi cvičeními – percussive studies, balance studies etc., pak rozvijí a vyvíjí tělo jako nástroj, který může na jevišti implodovat stejně jako explodovat. Vaše síla je v samotném centru těla, v oblasti solar plexus, je to pravdivá esenciální síla, exprémní a tak silná, že se rozprostírá do celého těla i do prostoru.“47 Christopher Wheeldon – rezidenční choreograf, New York City Ballet 108

„Technika Lestera Hortona je pro všechny tanečníky ve všech typech tréninku velmi užitečná a prospěšná, a to z důvodu zvyšování pevnosti. Dává tanečníkům také svobodu pohybu, kterou potřebují, aby choreografovi nabízeli rozmanitost pohybu. Technika sama o sobě nedělá kompromis, v jednom momentě je současně plovoucím plynulým pohybem i elegancí. Stává se silou – tedy i pevností.“48 Julio E. Rivera – profesor tance, Hope College, pedagog techniky Lestera Hortona, choreograf „Od okamžiku, kdy jsem byl představen Ailey Company, jsem viděl u tanečníků nejen pevnost pohybu, ale i škálu emocí a schopnost vyjádřit pohybem základní podstatu a smysl dramatu. Především mě zaujala expresivita, se kterou pracovali. Off balance (mimo osu) byla nejúžasnější věc, kterou jsem se kdy naučil: jak si udržet kontrolu, jak si zachovat centrum, jak získat schopnost flexibility udělat pohyby v pokročilejším technickém provedení do jakéhokoliv směru. Při off balance situacích se jedná o pohyb ve vertikále, úhlech a o zachování centra.“49 Tracy Inman – spoluředitel juniorského departmentu a pedagog techniky Lestera Hortona v The Ailey School „Studovat techniku Lestera Hortona pomáhá studentům opravdu porozumět umístění různých částí jejich těla – kde mají být, jak by měly pracovat. Dovoluje jim tančit v opravdu složitých a náročných tanečních kombinacích, zatímco používají techniku nepřemýšlejí o technické proveditelnosti.“50 Milton Myers – ředitel Modern tradition workshop na Jacob‛s Pillow, pedagog techniky Lestera Hortona v Ailey School „Poté, co jsem při cestování po celém světě viděl mnoho studií, tanečníků, choreografů a mnoho nádherných pedagogů, je nejkomplexnější technikou. Je variací těla, vybere si jednu určitou oblast a na ni se zaměří – protahuje ji, než je kompletně protažená. Pokud se pohyb provádí vpřed, pak je zde opozice tohoto pohybu – vždy je zde nějaká opozice. V technice je evidentně vystavěna dynamika, co je tedy zajímavé, je velmi rychlý pohyb, ale zároveň i extrémně pomalý ve frázování, – je jasné, na čem právě pracujete. Vytváří tedy velmi inteligentního tanečníka. Fenomenálně trénuje pevnost a sílu na cestě k tanečnímu umění. Bez této komplexnosti se nepodaří vytvořit specifický styl.“51 109

Milton Myers se narodil se 24. 3. 1951 v Kansas City, Missouri. O tanec se začal zajímat při studiu matematiky na University of Missouri, když organizoval Black Exodus pro všechny skupiny moderního tance s tanečníky černé barvy pleti. V roce 1973 se přestěhoval do New Yorku a zúčastnil se konkurzu k Alvinu Aileymu. I když se nedostal do skupiny Aileyho, potkal Aileyho asistenku Joyce Trislerovou. V roce 1974 založila Trislerová svoji vlastní skupinu a pozvala Myerse, aby se stal členem skupiny – v té době byl Myers v New London (Connecticut), kde na American Dance Festival studoval choreografii. Meyers se stal tanečníkem v její skupině, ale zároveň působil jako asistující choreograf Trislerové v letech 1975–1980. V roce 1977 se Myers stal tanečníkem v Alvin Ailey American Dance Theater a stále působil jako asistent Trislerové. V této době začal vytvářel díla pro obě skupiny, vytvořil „Echoes in Blue“ (1975) pro Aileyho a asistoval Trislerové při vytváření nové choreografie Svěcení jara Igora Stravinského (1974) a „Four Temperaments“ Paula Hindemitha (1976). Když Trislerová v roce 1980 zemřela, odešlel Myers od Aileyho, aby vedl Trisler Danscompany. Vytvořil choreografie „Timesteps“ (1981), čtyři části díla na hudbu Stravinského a Duka Ellingtona, a „Movin“ (1983) – taneční výběr na hudbu alternativní rockové skupiny Talking Heads. V roce 1991 Myers odešel z Trisler Danscompany, aby se stal rezidenčním choreografem v Philadanco – taneční skupině ve Philadelphii. Pro skupinu vytvořil mnoho choreografií včetně „Ebony Concerto“ (1991), balet na Stravinského jazzovou partituru stejného názvu, a „Love ’n’ Pain“ (1992) – tanec pro šest žen vytvořený na hudbu Arethy Franklinové. Vyučoval v Ballet Hispanico, New Danish Dance Theatre, Les Ballet Jazz de Montreal, Batsheva, Matthew Bourne’s Male Swan Lake Company na Broadwayi a Ballet Stagium v Brazílii. Je profesionálním pedagogem v Alvin Ailey American Dance Theather a pedagogem a rezidenčním choreografem ve Philadanco. Myers v současnosti vyučuje na fakultě Julliard School a programu Ailey/Fordham B.F.A. Vyučoval také v Evropě, Izraeli, Jižní Americe, jižní Africe a Kanadě. Vytvořil choreografie pro Alvin Ailey American Dance Theater, Judith Jamisonovou, Carmen de Lavallade, Danish Dance Theater a Philadanco. International Association of Blacks in Dance (mezinárodní asociace pro tanečníky černé barvy pleti) ocenila Myerse pro jeho taneční umění. Po dobu téměř čtvrt století působil jako ředitel programu 110

moderního a současného tance na Jacob’s Pillow Dance Festivalu.52 Choreografové a pedagogové, kteří dnes používají techniku Lestera Hortona: Hope Boykin, Tina Bush, Deborah Chase, Lakey Evants, Paul Grey, Tracy Inman, Regina Larkin, Miguel Lopez, Max Luna, Derrick Minter, Freddie Moore, Milton Myers, Toni Piecce, Troy Powell, Julio Rivera, T. Ross, Matthew Rushing, Diane Sales, Roscoe Sales, Sarah Swenson, Ray Tadio, Karen Wiliamson.53

111

3. Dodatky 3. 1. Lester Horton Dance Theater Collection Lester Horton Dance Theater Collection54 je kolekce multiformátových materiálů, dokumentujících práci tanečníka, pedagoga a choreografa Lestera Hortona stejně jako působení skupiny moderního tance v Kalifornii. Kolekce se skládá z korespondence, rukopisů, publikačních a produkčních materiálů, programů, kostýmů a scénografických návrhů, učebních materiálů, hudby, fotografií, obchodních dokumentů, knih výstřižků, kreseb, publikací a audiovizuálního materiálu. Kolekce zahrnuje rozpětí let 1926–1996, s objemem materiálu datovaným od roku 1940 do roku 1950. Od doby, kdy se Hortonův soukromý život prolínal s profesionálním, obsahuje kolekce informace o obou oblastech. Individuálně jsou zastoupeni: Alvin Ailey, William Bowne, Merce Cunningham, Carmen De Lavallade, Frank Eng, Lelia Goldoni, Judith Hamilton, Michio Ito, Bella Lewitzky, Margaret Lloyd, Don Martin, Joyce Trisler, James Truitte a Larry Warren. Kolekce obsahuje nahrávky Hortonových tvořivých produkcí. Představuje ho jako průkopníka moderního tance v oblasti taneční techniky, tanečního tréninku a představení; součástí jsou i kostýmní a scénografické návrhy, fotografie a hudba. Znalost jeho repertoáru a stylu a zároveň další výzkum vedly k mnoha upřesněním v katalogu. Obsahuje také evidenci každodenní administrativy divadla, školy, skupiny, stejně jako Hortonových osobních a profesionálních vztahů. Mnoho položek v kolekci nebylo možné datovat. Jiné položky byly v průběhu času ztraceny, nebo nejsou z jiného důvodu obsahem kolekce. Hortonův kreativní proces tvorby choreografie ovlivnil dokumentaci i nahrávky v kolekci. Často přepracovával taneční díla a různě je upravoval (kostýmy, hudbu i choreografii). Pro některé programy vytvořil speciální řady (série), které obsahovaly čísla individuálních tanečníků. Několikrát chtěl použít stejné dílo pro odlišné řady. Jindy pracoval na díle plánovaném pro sérii, která se v konečné uvedené verzi neobjevila. Audiovizuální materiály v kolekci zahrnují nahrávky alb, bezprostředních nahrávek disků, audiokazet, videokazet a filmů. Zvukové nahrávky se skládají z hudby používané ve vyučovacích lekcích, zkouškách a představeních, stejně jako rozhovory s jeho životopiscem Larry Warrenem. Z oblasti filmového a dokumentačního materiálu jsou zahrnuty kopie televizních show, uvádějících Hortonovu práci, a rozhovory s Frankem Engem. Veškerý audiovizuální materiál je umístěn v Motion Picture, Broadcasting and Recorded Sound Division (MBRS) Library of Congress, která je pod dohledem divize pro použití a reprodukování děl. Tyto položky jsou uvedeny v dodatku ke zvukovým nahrávkám, jsou uspořádány podle formátu a evidovány v seznamu abecedně podle titulu. Pokud je informace dostupná, je zahrnuto katalogové číslo nebo číslo nahrávky.

3. 2. Horton Summit Horton Summit55 je každoroční festival nabízející vzdělání a profesionální trénink v duchu Lestera Hortona, jehož přispění k tanci na západním pobřeží daly směr a formu rozvoje amerického moderního tance. Jeho odkaz jako tanečníka, choreografa, pedagoga 112

a režiséra 20. století pokračuje v evoulci moderního tance jako živé současné umělecké formy. Prostřednictvím Lester Horton Dance Theater, Inc. jsou nabízeny taneční lekce pro profesionální tanečníky a pedagogy, výkonné umělecké studenty a taneční nadšence. The Lester Horton Dance Theater, Incorporated byla založena pro zachování, ochranu, udržení, dokumentaci a zaznamenání práce průkopníka moderního tance Lestera Hortona. Pomocí moderní technologie nahrávání zamýšlí natočit jeho hodnotnou a cennou techniku a choreografie, a vytvořit trvalou nahrávku pro budoucí tanečníky a pedagogy. V červenci 1995 Library of Congress (knihovna Kongresu) získala od Franka Enga Lester Horton Dance Theater Collection. Jako součást dohody s LOC se 4. prosince 1996 uskutečnila série pěti koncertních tanečních představení, které byly věnovány tanečnímu oddělení univerzity ve Washingtonu, DC, sponzorované knihovnou Kongresu. Program byl sestaven Donem Martinem a zahrnoval i rekonstrukci díla Another Touch of Klee. S úspěchem koncertního představení se stalo patrnější, že by práce Lestera Hortona měly být zachovány. Celá technika a choreografie, které by mohly být rekonstruovány, budou nahrány v duchu Hortona. Konečné výsledky jsou předány LOC pro umístění v již existující Hortonově kolekci. Lester Horton byl tvořivý génius, který byl oddaný celý svůj život víře v tanec a také o tanec náležitě pečoval. Věřil v magii pravdivého divadla, které může hluboce přispět k rozvoji každodenní radosti ze života, a tak se zúčastňovat upřímného stylu života. Horton viděl tanec jako umění, část bohaté cesty života, uvnitř dosahu všeho a dotýkání pohybů našich těl, našich denních rytmů, našich estetických reflexů. Za svůj život Horton vytvořil mimořádných padesát celovečerních choreografií pro Taneční divadlo – Dance Theater; i přes tak velké množství většinu sám. Tvorba byla v rozpětí od epických výjevů jeho raných let v Los Angeles Philharmonic Auditorium, dojemně narůstala v roce 1937 na Hollywood Bowl v produkcích Stravinského Le Scare du Printemps, dále pak nastudováním opery, etnických tanců a komerčními pracemi pro téměř osmnáct filmů. Lester Horton Dance Theater a škola měly jako jediné instituce jasné postavení v celých Státech, možná i na západní polokouli, kde místní profesionální taneční skupina zreformovala originální taneční kompozici na stejně originální hudební kompozici a současně realizovala výpravu k představení. Pracovala na pravidelném sezónním a repertoárovém základě a působila před narůstajícím publikem milovníků tance. Horton Technique56 Technika Lestera Hortona je náročná pro mysl i tělo, ale nejvíce je prospěšná v rozvoji těla jako nástroje pohybu. Po mnoho let bylo tělo samo o sobě jako konstrukce pečlivě sestavováno a rozvíjeno, měněno a přepracováváno, přetvářeno a kultivováno v kodifikovaný systém, který je klasifikovaný jako: Základní technika: 113

1. Projekce 2. Lokomoce 3. Improvizace 4. Obohacení 5. Úvod 6. Rytmy Projekce: studium, zabývající se specifickými kvalitami pohybu, odvozené od různých dramatických zdrojů. Lokomoce: taneční studie navržené v rámci základních lokomočních pohybů, které jsou základem všech divadelních představení – důsledkem obratnosti, brilantnosti a komunikace (chůze, běh, malé a velké skoky, skluzy, skákání na dvou nohách atd). Improvizace: jsou založeny na zkušenosti studentů a dále se rozvíjejí v rámci základního materiálu hodiny (lekce). Obohacení – zpevňování: kombinace, navržené pro zajištění ochrany a maximum efektivity (výkonnosti) tělesné zdatnosti a způsobilosti. Zpevňování rozvíjí pružnost, elasticitu, rozsah síly, ohebnost, přesnost, vytrvalost, postavení těla, dynamické napětí (důraz), rovnováhu, izolace a koordinaci. Úvod: krátké fráze pohybu navržené pro rychlou stimulaci a naladění psychofyzických schopností těla tanečníka pro disciplinovaný pohyb těla. Rytmy: studie vyžadující od studenta obecné charakteristiky různých kultur světa. Hudební taneční schémata, rytmy práce a hru. Současně také emocionální manifestaci výsledků. Obohacení sebe sama bylo základní podstatou celého Hortonovy techniky. Je soustavou mechanických pohybů, které rozvíjejí svalovou koordinaci, elasticitu, škálu rytmů a časování pohybových frází v rytmu a prostoru. Rozpětí (rozsah) od obnažených základů – hlavních principů koordinovaných pohybů, až po nejkomplexnější dramatické pohybové studie. Ostatní kategorie jsou plným rozšířením Hortonovy techniky – samy o sobě – v divadle jako takovém (současně se uplatňuje samočistící proces). V tento moment slouží Hortonova technika čistě jako nástroj tanečníka; nebyl definován jeho styl nebo výraz (či projev nebo vyjádření) – například divadelní praxe s partnerem podporovala ve studentovi neocenitelný trénink a zároveň zkušenost pro budoucí práci na jevišti. Tréninkový proces V rámci Hortonovy tradice pracovala skupina ráno, v poledne a v noci. Po dvou a půl hodinách ranního „warm-up“ pokračovali tanečníci ve zkoušení do desíti večer, zastavili se pouze na jídlo a na velmi krátké oddechové přestávky. Saida Gerrard vzpomíná, že tanečníci si dělali legraci – někdy měl Horton před tím, než si jednu verzi vybral, až 14 variací jedné dvanáctitaktové fráze. Přezdívali ho „Penelope“, po ženě Odyssea, která tkala celý den a každou noc rozplétala to, co udělala. Stávalo se, že po čtyřech až pěti týdnech nebyla kompletní žádná část choreografie, bylo však zřejmé, že nikdo z tanečníků nebyl z tohoto faktu smutný, protože pohybový styl byl pro mladé tanečníky zajímavý a odvážný (až vyzývavý) a nadšení pro nový pohybový materiál převyšovalo nedokončenou choreografii.57 114

3. 3. Poznámky Lestera Hortona o moderním tanci Pro ilustraci a zároveň doplnění a důkaz o šíři osobnosti Lestera Hortona uvádím několik úvah o moderním tanci, které odrážejí problematiku dané doby: Kapitola – O moderním tanci New dance explained as evolution – Nový tanec vysvětlený jako evoluce Nepostačující termíny – terminologie: „Všichni souhlasíme s tím, že termín modern dance (moderní tanec) je nedostačující. Toto označení v sobě zahrnuje fakt, že nikdy nebude současný, aktuální a moderní. Byl zrozen z touhy tvořit živou a podstatnou moderní uměleckou formu. Klasický tanec vytvořil mistry vyzdobený a v průběhu několika století komplikovaný a složitý systém. Stal se uměním virtuozity. Tanečník byl slavný a významný podle úrovně své techniky. Idea byla druhotná. Tanečník moderního tance stejně jako moderní malíř, sochař a hudebník je znalý a vědomý si minulosti, ale s přáním jít dopředu. Je mnoho možností, jak se učit o pohybu. Školy moderního tance jsou všechny znepokojené úrovní techniky, ale ne s obětováním obsahu nebo sdělení.“ Citace z Horton Lecture Demonstration (Demostrační lekce Lestra Hortona). Z článku Isabel Morse Jones v Los Angeles Times, 20. února, 1939 58 Sumarizace situace: Někdy je zde příběh – vyprávění, někdy zde chybí. Později tanečník sumarizuje situace nebo stavy mysli. Tato procedura je nazývána abstrakce v moderním tanci. Nový tanec apeluje na mladší generaci. Mladí nevidí nic divného na pohybu, který často šokuje a vyděsí jejich starší kolegy. Mnoho jich vyučuje moderní tanec, ale o současný moderní tanec se zajímají poprvé. Jakékoliv odchýlení z normálu je deformace – Modern dance – již není nadále deformován jako klasický tanec. Stavění se na špičky a provedení čtyřiceti fouettés je pouze deformace, stejně jako pád, pohupování boků a trhnutí ramenem.59 Limity lidského těla: „Lidské tělo má své limity a deformace rovin těla nemůže být srovnávána s jinými uměními jako malba a sochařství. Zaměňujeme terminologii.“60

3. 4. Choreografická tvorba Lestera Hortona60 1. červen 1928, Argus Bowl: The Song of Hiawatha hudba (partitura): různí autoři osoby a obsazení: Donella Donaldson, Lester Horton Dancers 2. září 1929, Argus Bowl: Siva-Siva 115

hudba (partitura): Sol Cohen osoby a obsazení: Katherine Stubergh, Lester Horton 28. srpna 1931, Argus Bowl: Kootenai War Dance hudba (partitura): bicí nástroje osoby a obsazení: Lester Horton 8. srpen 1932, Auditorium Filharmonie: Voodoo Ceremonial hudba (partitura): bicí nástroje scéna: Albert Deano osoby a obsazení: Lester Horton Dancers 9. září, 1932, Little Theather of the Verdugos: Takwish, The Star Maker hudba (partitura): Roland Klump scéna: Jean Abel kostýmy: Jean Abel, Lester Horton osoby a obsazení: Rudolph Abel, Toni Masarachia, Doje Arbenz, Elizabeth Talbot-Martin a Lester Horton Dancers 8. červenec 1933, Little theater of the Verdugos (Malé divadlo Verdugos): Oriental Motifs hudba (partitura): bicí nástroje osoby a obsazení: Lester Horton Dancers 19. ledna 1934, Wilshire-Ebell Theater: Allegro Barbaro hudba (partitura): Béla Bartók osoby a obsazení: Dorothy Wagner, Lester Horton May Night hudba (partitura): Selim Palmgren osoby a obsazení: Dorothy Wagner, Lester Horton 23. února 1934, Little theater of the Verdugos (Malé divadlo Verdugos): Hand Dance hudba (partitura): Polynézská (bicí nástroje) osoby a obsazení: Lester Horton Dancers Lament hudba (partitura): hebrejská osoby a obsazení: Brahm van den Berg 25. června 1934, Shrine Auditorium: Incantation from Aboriginal Suite hudba (partitura): bicí nástroje 116

osoby a obsazení: Toni Masarachia Dances of the Night hudba (partitura): bicí nástroje osoby a obsazení: Thelma Leaton, Elizabeth Talbot-Martin, Joy Montaya Two Arabesques hudba: Erik Satie osoby a obsazení: Lester Horton Dancers Salome hudba: Constance Boynton kostýmy: Portia Woodbury osoby a obsazení: Joy Montaya, Elizabeth Talbot-Martin, Toni Masarachia, Brahm van den Berg, Lester Horton Dancers 8. srpna 1934, Shrine Auditorium: Aztec Ballet hudba: bicí nástroje (Brahm van den Berg) scéna: Jean Abel kostýmy: Jean Abel, Lester Horton osoby a obsazení: Lester Horton Dancers Second Gnossienne hudba: Erik Satie osoby a obsazení: Elizabeth Talbot-Martin Concerto Grosso, 2nd Movement (Concerto Grosso, druhý pohyb) hudba: Ernest Bloch osoby a obsazení: Thelma Babitz Painted Desert Ballet hudba: Homer Grunn kostýmy: Portia Woodbury, Lester Horton osoby a obsazení: Thelma Babitz, Elizabeth Talbot-Martin, Brahm van den Berg, Bruce Burroughs, Toni Masarachia, Richard Rogan, Bob Shinn, David Vaughan, Lester Horton Dancers 26. října 1934, Shrine Auditorium: Chinese Fantasy hudba: bicí nástroje osoby a obsazení: Elizabeth Talbot-Martin, Brahm van den Berg, Bruce Burroughs, Lester Horton Dancers 30. listopadu 1934, Philharmonic Auditorium: Bolero hudba: Maurice Ravel kostýmy: Jaron de St. Germain osoby a obsazení: Joy Montaya, Herminia de Ruffo, Brahm van den Berg, Lester Horton Dancers 11. prosince 1934, Thuesday Afternoon Club of Glendale: 117

Ave hudba: Zoltán Kodály osoby a obsazení: Patty-Max Green Maidens hudba: Federico Mompou osoby a obsazení: Patty-Max Green, Joewilla Blodgett, Thelma Leaton, Elizabeth Talbot-Martin, Lester Horton Dancers Salutation hudba: Dane Rudhyar osoby a obsazení: Lester Horton Gnossienne #3 hudba: Erik Satie osoby a obsazení: Elizabeth Talbot-Martin Vale hudba: Zoltán Kodály osoby a obsazení: Patty-Max Green 3. února 1935, Dance Theater (Norma Gould Studio): Mound Builders hudba: Sidney Cutner kostýmy: Elizabeth Talbot-Martin a skupina osoby a obsazení: Thelma Leaton, Joy Montaya, Elizabeth Talbot-Martin, Joseph Donovan, Lester Horton Dancers Antique Suite Balleto hudba: Simon Molinaro (aranžmá Respighi) osoby a obsazení: Ana Kurgans Passacaglia hudba: Ludovico Roncalli (aranžmá Respighi) osoby a obsazení: Joy Montaya Pentecost hudba: Dane Rudhyar osoby a obsazení: Lester Horton Dictator hudba: Sidney Cutner osoby a obsazení: Bruce Burroughs, Lester Horton Dancers Dance of Parting hudba: Vincenzo Davido osoby a obsazení: Mary Meyer 22. února 1935, Philharmonic Auditorium: Rain Quest hudba: Bertha Miller English kostýmy: Portia Woodbury osoby a obsazení: Elizabeth Talbot-Martin, Renaldo Alarcon, Bruce Burroughs, Joseph Donovan, Ana Kurgans 118

24. května 1935, Long Beach Masonic Temple: Conflict hudba: bicí nástroje osoby a obsazení: Mary Meyer, Lester Horton Ritual at Midnight hudba: Constance Boynton osoby a obsazení: Joy Montaya, Elizabeth Talbot-Martin Tendresse hudba: Alexander Krien osoby a obsazení: Mary Meyer, Lester Horton 25. června 1935, Occidental Bowl, Occidental College: Sun Ritual hudba: Bertha Miller English osoby a obsazení: Joy Montaya, Renaldo Alarcon, Lester Horton Dancers 31. července 1935, Brunswig Gardens (soukromá pozůstalost): Rhythmic Dance hudba: Alexandre Tansman osoby a obsazení: Mary Meyer Salutation to the Depths hudba: Dane Rudhyar osoby a obsazení: Elizabeth Talbot-Martin 10. prosince 1935, Figueroa Playhouse: The Mine hudba: Sidney Cutner kostýmy: Elizabeth Talbot-Martin, Jaron de St. Germain osoby a obsazení: Joy Montaya, Lester Horton, Lester Horton Dancers The Art Patrons hudba: Sidney Cutner kostýmy: Elizabeth Talbot-Martin, Jaron de St. Germain osoby a obsazení: Lester Horton Dancers 21. března 1936, Figueroa Playhouse: Growth of Action hudba: Dane Rudhyar osoby a obsazení: Lester Horton Dancers Two Dancers for a Leader hudba: Sidney Cutner osoby a obsazení: Lester Horton Dancers Flight from Reality hudba: Dane Rudhyar osoby a obsazení: Lester Horton Lysistrata 119

hudba: Sidney Cutner osoby a obsazení: Bella Lewitzky, Mary Meyer, Ethel Nichols, Clay Dalton, Nathan Kirkpatrick, Lester Horton Dancers 15. července 1936, Hollywood Concert Hall: Ceremony (revision of Sun Ritual) hudba: Bertha Miller English tančí: Bella Lewitzky, Renaldo Alarcon, Nathan Kirkpatrick, Lester Horton Dancers 17. ledna 1937, Pasadena Playhouse: Prelude to Militancy hudba: Gian Francesco Malipiero tančí: Bella Lewitzky Chronicle hudba: Sidney Cutner tančí: Eleanor Brooks, Bella Lewitzky, Kita van Cleve, Clay Dalton, Nathan Kirkpatrick, Lester Horton Dancers 26. dubna 1937, Philharmonic Auditorium: Salome (revision) hudba: Bertha Miller English tančí: Bella Lewitzky, Nathan Kirkpatrick, Kita van Cleve, Maury Armstrong, Lester Horton Prologue to an Earth Celebration hudba: Heitor Villa-Lobos umělecká režie: William Bowne tančí: Lester Horton Dancers Exhibition Dance No. I hudba: Bertha Miller English umělecká režie: William Bowne tančí: Eleanor Brooks, Bella Lewitzky, Kita van Cleve, Nathan Kirkpatrick 5. srpna 1937, Hollywood Bowl: La Sacre du Printemps hudba: Igor Stravinsky kostýmy: William Bowne tančí: Bella Lewitzky, Renaldo Alarcon, Brahm van den Berg, Lester Horton Dancers 1. října 1937, Greek Theater: Salome (revision) hudba: Bertha Miller English kostýmy: Jaron de St. Germain tančí: Bella Lewitzky, Kita van Cleve, Renaldo Alarcon, Lester Horton, Nathan Kirkpatrick 120

6. dubna 1938, Royce Hall, U.C.L.A.: Pasaremos hudba: Bertha Miller English tančí: Bella Lewitzky Haven hudba: Bertha Miller English tančí: Charles Pressey, Lester Horton Dancers 5. srpna 1938, Mills College, Oakland: Conquest hudba: Lou Harrison scéna: Lou Harison, Lester Horton kostýmy: Dorothy Gillanders tančí: Bella Lewitzky, Mercier Cunningham, Lester Horton Dancers 17. února 1939, Wilshire-Ebell Theater: Departure From the Land hudba: Gerhardt Dorn umělecká režie: Robert Tyler Lee tančí: Eleanor Brooks, Lester Horton, Lester Horton Dancers Five Women hudba: Gerhardt Dorn tančí: Eleanor Brooks, Eya Fechin, June Fulton, Kita van Cleve, Pat McGrath 3. listopadu 1939, Philharmonic Auditorium: Something to Please Everybody hudba: Lou Harrison tančí: Lester Horton Dancers Tierra y Libertad! (revision of Conquest) hudba: Gerhardt Dorn scéna a kostýmy: William Bowne tančí: Eleanor Brooks, Bella Lewitzky, Lester Horton, Brahm van den Berg, Lester Horton Dancers 15. listopadu 1940, Wilshire-Ebell Theater: A Noble Comedy (revision of Lysistrata) hudba: Simon Abel tančí: Eleanor Brooks, Bella Lewitzky, Kita van Cleve, James Mitchell, Lester Horton Dancers 26. května 1941, Assistance League Playhouse: Pavanne hudba: William Byrd kostýmy: Hazel Roy Butler tančí: Sonia Shaw 121

4. dubna 1946, Shubert Theatre, New Haven: Shootin‛ Star Sol Kaplan Musical 13. prosince 1947, Philharmonic Auditorium: Barrel House hudba: Anita Short Metz tančí: Bella Lewitzky, Herman Boden, Rudi Gernreich, Carl Ratcliff 22. května 1948, Dance Theater: Totem Incantation hudba: Judith Hamilton scéna a kostýmy: William Bowne tančí: Constance Finch, Luisa Kreck, Frances Spector, Rudi Gernreich, Erik Johns, Carl Ratcliff The Beloved hudba: Judith Hamilton tančí: Bella Lewitzky, Herman Boden Salome (revision) hudba: bicí nástroje scéna: William Bowne tančí: Bella Lewitzky, Frances Spector, Herman Boden, Erik Johns, Rudi Gernreich, Carl Ratcliff 5. března 1949, Dance Theater: Warsaw Ghetto hudba: Sol Kaplan scéna a kostýmy: Keith Finch tančí: Bella Lewitzky, Sondra Orans The Park hudba: Dialogy Sonii Brown, a zvuky ulice scéna: William Bowne tančí: Luisa Kreck, Bella Lewitzky, Martha Root, George Allen, Kenneth Bartmess, Rudi Gernreich, Carl Ratcliff The Bench of the Lamb hudba: Mary Hoover tančí: Constance Finch, Lester Horton Dancers A Touch of Klee and Delightful 2 hudba: Camargo Guarnieri scéna a kostýmy: Lewis Brown tančí: Constance Finch, Luisa Kreck, Rudi Gernreich, Carl Ratcliff 21. března 1949, Las Palmas Theater: Tongue in Cheek muzikálová revue nastudovaná Bellou Lewitzky a Lesterem Hortonem 122

19. ledna 1950, Dance Theater: Estilo De Tu hudba: Aaron Copland, Kenneth Klaus, Milton Rosen scéna: Lewis Brown kostýmy: Judith Stander, Lester Horton tančí: Luisa Kreck, Bella Lewitzky, Carl Ratcliff, Lester Horton Dancers A Bouquet For Molly hudba: Earl Robinson scéna a kostýmy: Lewis Brown tančí: Bella Lewitzky, Sondra Orans, George Allen, Carl Ratcliff El Rebozo (revision of The Park) hudba: Mary Hoover scéna: William Bowne kostýmy: George Allen, Lester Horton tančí: Bella Lewitzky, Luisa Kreck, Marge Berman, Constance Finch, Kenneth Bartmess, Rudi Gernreich, Carl Ratcliff 7. dubna, 1950, Dance Theater: Salome (revision) hudba: bicí nástroje scéna: William Bowne tančí: Carmen de Lavallade, Luisa Kreck, Sondra Orans, George Allen, Kenneth Bartmess, Jack Dodds červenec 1950, Dance Theater: Brown Country, Indiana hudba: Kenneth Klaus scéna: William Bowne kostýmy: Rudi Gernreich tančí: Luisa Kreck, Carmen de Lavallade, Sondra Orans, Kenneth Bartmess Rhythm Section hudba: bicí nástroje tančí: Lester Horton Dancers 31. března 1951, Dance Theater: Tropic Trio hudba: Audree Covington tančí: Lester Horton Dancers On the Upbeat hudba: Audree Covington, Milton Rosen tančí: Lester Horton Dancers Another Touch of Klee hudba: Stan Kenton tančí: Carmen de Lavallade, Eleanor Johnson, Vida Ann Solomon, Jack Dodds, James Truitte 123

26. května 1951, Ojai Festival: Medea hudba: Audree Covington tančí: Carmen de Lavallade, Vida Ann Solomon, Renee De Haven, Jack Dodds, James Truitte 21. července 1951, Greek Theater: Girl Crazy (revival) muzikál George Gershwina 13. srpna 1951, War Memorial Opera House, San Francisco: Annie Get Your Gun (revival) muzikál Irvinga Berlina 23. května 1952, Dance Theater: 7 Scenes With Ballabilli hudba: Gertrude Rivers Robinson kostýmy: Eleanor Johnson (pod vedením Lestera Hortona) tančí: Lelia Goldoni, Misaye Kawasumi, Joyce Trisler, Norman Cornick, Henry Dunn, James Truitte Liberian Suite hudba: Duke Ellington rekvizity (doplňky, výzbroj): Martha Koerner tančí: Carmen de Lavallade, Richard D’Arcy, James Truitte, Lester Horton Dancers Prado de Pena hudba: Gertrude Rivers Robinson rekvizity: Martha Koerner tančí: Carmen de Lavallade, Lelia Goldoni, Misaye Kawasumi, Joyce Trisler, Norman Cornick, Richard D’Arcy, Lester Horton Dancers 8. března 1953, Wilshire-Ebell Theater: Dedications in Our Time hudba: Gertrude Rivers Robinson „To Ruth, Mary and Martha“ tančí: Carmen de Lavallade, Sondra Orans, Joyce Trisler „Memorial to Hiroshima“ tančí: Misaye kawasumi „To Carson McCullers“ tančí: Sondra Orans hudba: Kenneth Klaus „To José Clemente Orozco“ tančí: Carmen de Lavallade, Jack Dodds „To Federico Garcia Lorca“ tančí: Carmen de Lavallade, Joyce Trisler, Norman Cornick, Jack Dodds, James 124

Truitte Face of Violence (final version of Salome) hudba: bicí nástroje (Lester Horton) scéna a kostýmy: Lester Horton tančí: Carmen de Lavallade, Joyce Trisler, Misaye Kawasumi, Norman Cornick, James Truitte CHOREOGRAFIE LESTERA HORTONA VE FILMU 1942

Moonlight in Havana (Universal-International)

1943

Rhythm of the Islands (Universal-International) White Savage (Universal-International) Phantom of the Opera (Universal-International)

1944

Climax (Universal-International) Phantom Lady (Universal-International) Ali Baba and the Forty Thieves (Universal-International) Gypsy Wildcat (Universal-International)

1945

Salome, Where She Danced (Universal-International) That Night With You (Universal-International) Frisco Sal (Universal-International) Shady Lady (Universal-International)

1946

Tangier (Universal-International) Tarzan and the Leopard Woman (RKO)

1948

Siren of Atlantis (United Artists Release)

1949

Bagdad (Universal-International)

1952

Golden Hawk (Paramount)

1953

3-D Follies (RKO) South Sea Woman (Warner Brothers) 125

Závěr Lester Horton je u nás bohužel méně známým a uznávaným pedagogem a choreografem, i když vytvořil unikátní systém taneční techniky, která používá několik nových netypických a pro techniku charakteristických prvků, např. flatback, squat position, hinge position, T position a lateral stretch. Z jeho cvičení jsou pro tuto práci vybrána především taková, která se využívají až do dnešní doby. Podle názoru některých kritiků by byl dnes Horton daleko známější a uznávanější, pokud by působil v New Yorku a ne v Los Angeles. Horton si vybral město na východním pobřeží místo New Yorku zřejmě proto, že v New Yorku by nemohl s dostatečnou koncentrací a nerušeností okolí vytvářet takové tvůrčí prostředí jako v Los Angeles. Jeden z nevýznamnějších pokračovatelů v tradici této techniky a světově proslulý Alvin Ailey šíříl dále techniku Lestera Hortona prostřednictvím svého tanečního divadla, tanečního studia i choreografií. Z výše uvedených důvodů by si Lester Horton zasloužil větší popularizaci nejen oblasti tance. V této monografické studii osobnosti, díla a techniky Lestera Hortona je podán přehled jeho charakteristických prvků a tanečních vazeb, které jsou uchovávány prostřednictvím pedagogů této techniky do současnosti.

126

Použité informační zdroje Literatura: Warren, Larry. Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA. 266 s. ISBN 0-8247-6503-6 Prameny: Anderson, Jack. Nytimes.com [online]. 18.3.1982 [cit. 2011-05-17]. New York Time Arts. Dostupné z WWW: . Alvin Ailey. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: . Alvinailey.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-17]. Alvin Ailey American Dance Theater History. Dostupné z WWW: . Bella Lewitzky. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: . Carmen de Lavallade. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: . Dance Heritage Coalition [online]. 2009 [cit. 2011-05-17]. Guide to the Trisler. Dostupné z WWW: . Dance Heritage Coalition [online]. 2009 [cit. 2011-05-17]. Lester Horton Dance Theater Collection. Dostupné z WWW: < http://danceheritage.org/xtf/view? docId=ead/mu005003ID.xml;query=;brand=default>. Dancespotlight.com [online]. 2006 [cit. 2011-05-19]. Dance SpotLight Marjorie B. Perces. Dostupné z WWW: . Drc-la.org [online]. 2008 [cit. 2011-05-17]. Dance Resource Center. Dostupné z WWW: . Dunning, Jennifer. Www.nytimes.com [online]. 24.8.1995 [cit. 2011-05-17]. The New York Times, Obituaries. Dostupné z WWW: . 127

James Mitchell %28actor%29. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: . Jacob%27s Pillow. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: . Janet Collins. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: . Joyce Trisler Danscompany [online]. 2009 [cit. 2011-05-17]. Welcome to our new website. Dostupné z WWW: . Lester Horton. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: . PBS [online]. 2011 [cit. 2011-05-17]. Milton Myers. Dostupné z WWW: . Rudi Gernreich. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: . Thefreelibrary.com [online]. 2011 [cit. 2011-05-17]. The hows of Horton. Dostupné z WWW: . Thomas F. Defrantz (2004). "Dancing Revelations". http://www.questia.com but first published in Book Title: Dancing Revelations: Alvin Ailey's Embodiment of African American Culture. Contributors: Thomas F. Defrantz - author. Publisher: Oxford University Press. Place of Publication: New York. Publication Year: 2004.. Retrieved 2009-02-04. Theaileyschool.edu [online]. 2011 [cit. 2011-05-19]. The Ailey School Anna-Marie Forsythe. Dostupné z WWW: . The Horton Summit [online]. 2006 [cit. 2011-05-17]. Lester Horton. Dostupné z WWW: . The Horton Summit [online]. 2006 [cit. 2011-05-17]. Horton Technique. Dostupné z WWW: . The Horton Summit [online]. 2006 [cit. 2011-05-17]. The Lester Horton Dance Theater. Dostupné z WWW: < http://lhdt.org/lesterhorton.html>. 128

Thomas F. Defrantz (2004). "Dancing Revelations". http://www.questia.com but first published in Book Title: Dancing Revelations: Alvin Ailey's Embodiment of African American Culture. Contributors: Thomas F. Defrantz - author. Publisher: Oxford University Press. Place of Publication: New York. Publication Year: 2004.. Retrieved 2009-02-04. Tonic [online]. c2011 [cit. 2011-05-17]. Carl Ratcliff Dance Theater, Inc. Dostupné z WWW: . audio-vizuální materiál: Anna-Marie Forsythe, Marjorie Perces: Lester Horton Technique – The Warm Up, Kultur, Dance Spotlight LLC, West Branch NJ, 1990 (DVD) Anna-Marie Forsythe, Marjorie Perces: Lester Horton Technique – Intermediate level, Kultur, Dance Spotlight LLC West Branch NJ, 2002 (DVD) Anna-Marie Forsythe, Marjorie Perces: Lester Horton Technique – Advanced Level, Kultur Dance Spotlight LLC, West Branch NJ, 2003 (DVD)

129

Poznámky: 1. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 266 („vlastní překlad“). Obrázek: The Horton Summit [online]. 2006 [cit. 2011-05-17]. Lester Horton. Dostupné z WWW: . 2. Lester Horton. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 3. Lester Horton. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 4. Ito Michio, The Horton Summit [online]. 2006 [cit. 2011-05-17]. Lester Horton. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“) Pracoval v mnoha oblastech Ameriky formou národních turné, zahrnujících v roce 1917 angažmá v Belasco Theatre at Lafayette Square in Washington, D.C. S Adolph Bolm Ballet Intime Co. Ito se nakonec přestěhoval do Kalifornie, kde otevřel úspěšné taneční studio a produkoval v širokém měřítku produkce pro hollywoodské filmy a také působil v amfiteátrech jako Rose Bowl, Argus Bowl a Hollywood Bowl. Jeho americká kariéra neočekávaně skončila díky politickým předsudkům. V roce 1941, s vypuknutím II. světové války, výkonný výbor 90666 nařídil internaci 120 000 Japonců a japonských Američanů. Ito byl poslán do koncentračního tábora v Lordsburgu v Novém Mexiku a nakonec deportován lodí do Gripsholmu v Japonsku. Michio Ito si později otevřel Michio Ito Dance Studios v Tokyu. Pokračoval ve svých produkcích v rozsáhlém měřítku na žádost U.S. Occupation Forces (okupačních sil) v Ernie Pyle Theatre, také známém jako Takarazuka Gekijo. Ito pokračoval v nadšeném pedagogickém a choreografickém působení až do své smrti v roce 1961. Chráněnec Ita Ryuko Maki a Itovi studenti tančili jako projev úcty k tomuto velkému umělci na jeho pohřbu Čajkovského „Andante Cantabile“.

5. Lester Horton. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 6. Lester Horton. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 7. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 96 („vlastní překlad“). 8. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 96 („vlastní překlad“). 9. Lester Horton. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 10. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 181–182 („vlastní překlad“). 11. Lester Horton. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 130

12. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 75 („vlastní překlad“). 13. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 97 („vlastní překlad“). 14. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 154 („vlastní překlad“). 15. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 165–166 („vlastní překlad“). 16. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 152–153 („vlastní překlad“). 17. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 167–168 („vlastní překlad“). 18. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 83 („vlastní překlad“). 19. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 96–97 („vlastní překlad“). 20. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 98 („vlastní překlad“). 21. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 121–123 („vlastní překlad“). Definice choreodramatu: drama vyjádřené v tanci nebo s tancem jako nedílná část jeho obsahu a formy. Tanečník moderního tance se nezamýšlí akcentovat hereckou stránku projevu kromě choreodramatu. Přes všechno, co Horton udělal, nedoporučoval improvizaci, ale spíše časovat každou pohybovou frázi vzhledem k choreografickému rukopiau. Tento druh postupu může do tanečního divadla zavést novou techniku. Základní a nejdůležitější v novém tanci je projekce podstatných ideí skrze pohyb těla pomocí deformace: důrazu a akcentu, vztahu s prostorem, změnách v intenzitě atd. Horton v průběhu své kariéry kombinoval tanec a drama v totální divadelní zkušenosti. Detailně se zapojoval do tvorby všech fází produkce: kostýmů, výpravy, svícení, hudby, scénáře a choreografie. Jeho fascinace etnickými tanci, lidskou smyslností a celou kulturní historií byla vyjádřena v ohromné a úžasné práci s tématy v rozsahu od klasiky po melodrama, od sociální záležitosti až po frašku. Hortonova choreodramata jsou postavena na pohybové technice, která se stále používá ve školách a tanečních souborech. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 213 („vlastní překlad“).

22. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 125 („vlastní překlad“). 23. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 121 („vlastní překlad“). 24. Lester Horton. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 25. Thomas F. Defrantz (2004). ”Dancing Revelations“. http://www.questia.com but first published in Book Title: Dancing Revelations: Alvin Ailey‛s Embodiment of African American Culture. Contributors: Thomas F. Defrantz – author. Publisher: Oxford 131

University Press. Place of Publication: New York. Publication Year: 2004. Retrieved 2009-02-04, („vlastní překlad“). 26. Alvin Ailey. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). Alvinailey.org [online]. 2011 [cit. 2011-05-17]. Alvin Ailey American Dance Theater History. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 27. Janet Collins. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 28. Rudi Gernreich. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 29. Bella Lewitzky. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 30. James Mitchell %28actor%29. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 31. Dance Heritage Coalition [online]. 2009 [cit. 2011-05-17]. Guide to the Trisler. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). Anderson, Jack. Nytimes.com [online]. 18.3.1982 [cit. 2011-05-17]. New York Time Arts. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 32. Dunning, Jennifer. Www.nytimes.com [online]. 24.8.1995 [cit. 2011-05-17]. The New York Times, Obituaries. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 33. Carmen de Lavallade. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 34. Lester Horton. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 35. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. 132

New York, USA, str. 237–238 („vlastní překlad“). 36. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 231 („vlastní překlad“). 37. Jacob%27s Pillow. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, [cit. 2011-05-16]. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 38. Anna-Marie Forsythe, Marjorie Perces: Lester Horton Technique – The Warm Up, Kultur, Dance Spotlight LLC, West Branch NJ, 1990 (DVD), („vlastní překlad“). 39. Anna-Marie Forsythe, Marjorie Perces: Lester Horton Technique – The Warm Up, Kultur, Dance Spotlight LLC, West Branch NJ, 1990 (DVD), („vlastní překlad“). 40. Thefreelibrary.com [online]. 2011 [cit. 2011-05-17]. The hows of Horton. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 41. Anna-Marie Forsythe, Marjorie Perces: Lester Horton Technique – Intermediate level, Kultur, Dance Spotlight LLC West Branch NJ, 2002 (DVD), („vlastní překlad“). 42. Dancespotlight.com [online]. 2006 [cit. 2011-05-19]. Dance SpotLight Marjorie B. Perces. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 43. Anna-Marie Forsythe, Marjorie Perces: Lester Horton Technique – Intermediate level, Kultur, Dance Spotlight LLC West Branch NJ, 2002 (DVD), („vlastní překlad“). 44. Theaileyschool.edu [online]. 2011 [cit. 2011-05-19]. The Ailey School Anna-Marie Forsythe. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 45. Anna-Marie Forsythe, Marjorie Perces: Lester Horton Technique – Intermediate level, Kultur, Dance Spotlight LLC West Branch NJ, 2002 (DVD), („vlastní překlad“). 46. Anna-Marie Forsythe, Marjorie Perces: Lester Horton Technique – Intermediate level, Kultur, Dance Spotlight LLC West Branch NJ, 2002 (DVD), („vlastní překlad“). 47. Anna-Marie Forsythe, Marjorie Perces: Lester Horton Technique – Advanced Level, Kultur Dance Spotlight LLC, West Branch NJ, 2003 (DVD), („vlastní překlad“). 48. Anna-Marie Forsythe, Marjorie Perces: Lester Horton Technique – Advanced Level, Kultur Dance Spotlight LLC, West Branch NJ, 2003 (DVD), („vlastní překlad“). 49. Anna-Marie Forsythe, Marjorie Perces: Lester Horton Technique – Advanced Level, Kultur Dance Spotlight LLC, West Branch NJ, 2003 (DVD), („vlastní překlad“). 50. Anna-Marie Forsythe, Marjorie Perces: Lester Horton Technique – Advanced Level, Kultur Dance Spotlight LLC, West Branch NJ, 2003 (DVD), („vlastní překlad“). 133

51. Anna-Marie Forsythe, Marjorie Perces: Lester Horton Technique – Advanced Level, Kultur Dance Spotlight LLC, West Branch NJ, 2003 (DVD), („vlastní překlad“). 52. PBS [online]. 2011 [cit. 2011-05-17]. Milton Myers. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 53. Anna-Marie Forsythe, Marjorie Perces: Lester Horton Technique – Advanced Level, Kultur Dance Spotlight LLC, West Branch NJ, 2003 (DVD), („vlastní překlad“). 54. Dance Heritage Coalition [online]. 2009 [cit. 2011-05-17]. Lester Horton Dance Theater Collection. Dostupné z WWW: < http://danceheritage.org/xtf/view? docId=ead/mu005003ID.xml;query=;brand=default>, („vlastní překlad“). 55. The Horton Summit [online]. 2006 [cit. 2011-05-17]. The Lester Horton Dance Theater. Dostupné z WWW: < http://lhdt.org/lesterhorton.html>, („vlastní překlad“). 56. The Horton Summit [online]. 2006 [cit. 2011-05-17]. Horton Technique. Dostupné z WWW: , („vlastní překlad“). 57. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 106 („vlastní překlad“). 58. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 212 („vlastní překlad“). 59. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 213 („vlastní překlad“). 60. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 213 („vlastní překlad“). 61. Warren, Larry: Lester Horton – modern dance pioneer. Marcel Dekker, Inc., 1977. New York, USA, str. 243 („vlastní překlad“).

134