LESNICKÁ POLITIKA Přednáška č. 8 Vznik a vývoj vlastnictví lesů, pozemkové reformy, Benešovy dekrety, lesy za socialismu. JAROMÍR VAŠÍČEK
Vývoj vlastnických vztahů • V našich zemích se vlivem historického vývoje vytvořily tyto druhy vlastnictví: – státní (královské, komorní), kam patří lesy ve vlastnictví státu – veřejné, sem počítáme lesy obcí a měst, lesy veřejných fondů, lesy singulární, komposesorátní a urbární, – církevní, zahrnuje lesy arcibiskupské, biskupské, klášterní (řádové), benefiční, kostelní a pod. – soukromé, které se do roku 1924 obvykle dělily na formu • fideikomisní (svěřeneckou), u které majetek přecházel jen např. na nejstaršího z potomků, od roku 1924 přešly zákonem na formu aloidní • aloidní s možnosti volného nakládání. – Lesy selské – lesy malých výměr farmářů obhospodařujících zemědělskou půdu – Lesy jiných vlastníků jejichž povolání nebo existenční základna je mimo zemědělství nebo lesní hospodářství.
– družstevní, vzniklé podle zákona č. 70/1873 ř. z. z majetku fyzických a později i právnických osob (obcí).
Státní vlastnictví lesů - změny • Původně lesy patřily všem. • Později veškerá neosídlená půda patří panovníkovi. • K podstatnému snížení královského (státního) majetku přispěl Jan Lucemburský (1296 - 1346). • Karel IV. (1316 - 1378) se naopak snažil získat zpět co nejvíce tohoto majetku. • Husitské bouře snížily královský majetek ve prospěch šlechty. • Pobělohorská doba, noví vlastníci – cizinci
Státní vlastnictví lesů - změny • Velká změna v majetkových poměrech nastala v době „osvíceneckého absolutismu“ • Za Josefa II., který se stavěl proti jakémukoliv státnímu podnikání, bylo jen v Čechách prodáno 97 208 ha státních lesů. • Výměra státních a státem spravovaných lesů, tzv. komorních, činila v roce 1916 pouhých 27 500 ha. • Jan Adolf, kníže ze Schwarzenberku v roce 1886 vlastnil 97 454 ha Jan II., kníže z Lichtensteinu měl v té době v ČR 127 320 ha lesa. • Státní a státem spravované lesy v roce 1920 v Českých zemích měly výměru 15 948 ha a spolu se zkonfiskovaným císařským lesním majetkem činila jejich rozloha 3,6 % celkové plochy lesů. • Po druhé světové válce vzrostla na 18,3 %, v roce 1947 po všech konfiskacích a v důsledku revize 1. pozemkové reformy na 60,1 % a na konci období tzv. socialismu v roce 1989 dosáhla 95,8 % . • Všeobecně je možno říci, že čím konsolidovanější bylo království České, tím větší podíl lesů patřil panovníkovi.
Lesy společenstevní – Společenstevní majetek je zbytkem a historickým produktem původní rodové (dědičné) organizace vlastnictví k zemědělské půdě, jmenovitě k lesům, pastvinám a výjimečně i k půdě ostatní. – Celá staletí trvající přeměna původního rodového vlastnictví nepostihla veškerou půdu a zejména lesy a pastviny zůstaly nadále ve společném užívání vlastníků selských usedlostí té, které obce tzv. rustikalistů. – Toto kolektivní majetkové společenství přešlo do naší doby v různých formách: • jako obecný statek, zrušený zákonem č. 421/1919 Sb.; • jako majetek singulární, na Slovensku urbární; • jako majetek komposesorátní.
Lesy společenstevní - singulární • Les singulární = les společenstevní: – Lesy byly obhospodařovány společně singularisty – Lesy singulární vznikly dvěma způsoby: První způsob: – historický rodový majetek jako pozůstatek původní rodové organizace vlastnictví zemědělské a lesní půdy. – Jde o historicko-právní vlastnickou kategorii lesů, kdy jejich vlastnictví příslušelo společenstvu osob, v němž jednotliví vlastníci participovali určitým počtem podílů.
Lesy společenstevní - singulární • Druhý způsob: – Vyvázáním služebností » Vyvinul se (na Moravě) podobně jako pozdější obecní statek (v Čechách) » Majetek singularistů se odvozoval z ustanovení císařského patentu č. 130/1853 ř. z. o vyvázání a výkupu služebností » Podle § 31 tohoto zákona se měly lesy jako náhrada za oprávnění služebnosti odstupovat obcím nebo „veškerenstvu oprávněných“ (singularistům), nikoliv však jednotlivým osobám » Takto vzniklo na Moravě 188 singulárních majetků •
Singulární lesy byly zrušeny prováděním zákona č. 46/1948 Sb. o nové pozemkové reformě
•
Současná legislativa navrácení těchto majetků neřeší
Singulární lesy • Na území ČR jen malá výměra singulárních lesů – 16 336 ha – (převážně na jihovýchodní Moravě), vzniklo celkem 188 singulárních majetků.
• Na Slovensku měl tento druh vlastnictví označení „lesy urbariátní“ (420 000 ha), • Singulární lesy byly zrušeny v roce 1948 zákonem č. 46/1948 Sb. o nové pozemkové reformě.
• Tyto majetky byly oprávněným osobám navráceny na podkladě zákona č. 229/1991 Sb.
Lesy nadační (fondovní) • Tyto lesy byly spravované zpravidla dvěma institucemi (státní a samosprávní nebo církevní). • Byly zrušeny zákonem č.142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy. • Současná legislativa navrácení těchto majetku neřeší.
Družstevní lesy • Družstevní lesy dříve patřily za Rakouska-Uherska podle zákona k lesům soukromým. • Rozloha družstevních lesů začala stoupat již od roku 1900. • Za První republiky se lesní družstva tvořila převážně přídělem lesů z pozemkové reformy. • Po roce 1945 vznikala buď přídělem z pozemkových reforem nebo ve větší míře dobrovolným sdružením lesních majetků obcí tzv. lesní družstva obcí. • Byly zestátněny vládním nařízením č.81/1958 Sb. o správě národního majetku. • Usnesením vlády ČR č.168/95 o postupu při převodech nemovitého majetku bývalých lesních družstev obcí do vlastnictví obcí, byl tento lesní majetek navrácen původním vlastníkům.
Lesy v komposesorátním vlastnictví - Les komposesorátní = les společenstevní: - Je zvláštním druhem vlastnického práva, při němž podílníci jsou spoluvlastníky ideální části nemovitostí, které drží ve společném užívání. - Vznikl původně v dobách feudálních tím, že jedinci nebo rodiny zemanského původu nabyly v určitém obvodu nemovitosti a práva, která společně užívaly. - Jedná se o lesy a pastviny, a tato forma vlastnictví existuje podle uherského práva na Slovensku. - Největší rozlohu (33 000 ha) měl Oravský komposesorát, který zánik v roce 1946
Služebnosti vznikly již v Římském právu – užívání cizí věci k vlastnímu prospěchu • kvůli konfiguraci terénu v Itálii • zvláštnostem italského podnebí • potřeba využívat cizí pozemky pro průhon, zdroj vody …….. apod.
– oprávněný využívá cizí věc v omezeném rozsahu • výkon služebnosti probíhá legálně
Služebnosti v lesích (současný pojem „věcné břemeno“) • Služebnosti – právo na cizím majetku: – – – – – – – –
sbírat v cizím lese klest, pást v cizím lese dobytek, vyhánět do cizího lesa vepře za účelem pastvy na žaludech, sbírat pryskyřici, pálit milíře, hrabat stelivo, dokonce právo těžit v cizím lese dřevo - palivové. skupina práv (sběr lesních plodin, hub či bylin) byla považována za samozřejmou součást práva volného přístupu do lesa.
Lesy obecní a samosprávní
• Zahrnují lesy obcí, měst a svazků územní samosprávy. • Patřily k ním i majetky zemí a okresů. Většinou však byly po roce 1948 zestátněny, ojediněle přiděleny lesním družstvům. • Obecní lesy jako drobné lesy vznikaly zalesněním málo produktivních půd, nebo koupí. • Města na rozdíl od obcí, často dostávala lesní majetek od vladaře darem, ale největší část městských lesů byla získána koupí. • Obcím a městům byly navráceny zákonem č.172/1991 Sb. • Velké lesní majetky v současnosti mají města: • Brno, Dvůr Králové n. L., Děčín, Hradec Králové, Jaroměř, Kutná Hora, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Olomouc, Pelhřimov, Písek, Plzeň, Praha, Rokycany, Tábor, Znojmo .
Lesy církevní • Církevní lesy byly považovány z právního hlediska za soukromé. • Pokud tyto majetky církevních úřadů, prebend, řádů, kostelů, far a církevních obcí nepřešly do státní držby podle zákona: – č. 215/1919 Sb., zákon o zabrání velkého majetku pozemkového – nebo podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, – byly zestátněny zákonem č. 46 /1948 Sb., zákon o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě) a následně byly tehdy ojediněle přiděleny svazkům územní samosprávy, nebo lesním družstvům.
• O způsobu restituce církevního majetku bylo rozhodnuto zákonem č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi).
VLASTNICTVÍ LESA • Institut "vlastnictví“ je v právním řádu a v ústavě České republiky zakotveno jako právo soukromého vlastnictví. Článek 11 Listiny základních lidských práv a svobod stanoví: – Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. – Dědění se zaručuje. Vlastnictví zavazuje. – Nesmí být zneužito na ujmu práv druhých nebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. – Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. – Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.
• Podle § 123 občanského zákoníku je vlastník oprávněn: – v mezích zákona předmět svého vlastnictví držet, – užívat a požívat jeho plody a užitky, – nakládat s ním.
Obsah pojmu „vlastnické právo“ • • •
• •
•
Vlastnické právo je základním věcným právem, právem absolutním, působí vůči všem a odpovídá mu povinnost všech ostatních subjektů nerušit vlastníka ve výkonu jeho práva k věci. Oprávnění věci užívat, znamená využívat její užitnou hodnotu. Právo užívat plody se uplatní u věcí plodonosných a dává vlastníkovi právo přisvojit si plody svého vlastnictví a užívat užitky věci. Právo nakládací (disposice) umožňuje především realizaci směnné hodnoty věci. (převést věc na jiného, spotřebovat, zatížení věci břemenem, ale i věc zničit . Některé disposiční úkony vlastníka však podléhají určité aprobaci státních orgánů (např. vklad do katastru nemovitostí při jejich převodu). V § 124 OZ se stanoví, že všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti a poskytuje se jim stejná právní ochrana. Vlastník však nemůže vykonávat své právo neomezeně. Omezení, vyplývající přímo z právních předpisů, jsou označována jako pojmová omezení vlastnického práva. Právní předpisy stanoví v některých případech způsob, jakým jedině může být věc užívána. (K takovým předpisům patří i lesní zákon). Jiná omezení vlastnického práva, stanovená právními předpisy, se netýkají vlastnictví určitých věcí, ale pouze výkonu vlastnického práva za určitých podmínek nebo v určitých oblastech (např. ochranná pásma).
Omezování vlastnických práv • Vyvlastnění je nejsilnějším zásahem do vlastnických práv a je pro ně typické, že se uskutečňuje individuálním správním aktem, a ne obecně platným zákonem, jako tomu je při omezování vlastnických práv. • Obsah vlastnictví se mění v závislosti na změnách prosazování veřejných zájmů pomocí zákonných cest a prostředků a správních aktů. – Obsah vlastnictví tím odráží sociálně ekonomické a politické poměry ve společnosti. – V důsledku zvyšující se sociální senzibility, se nepřiměřené užívání vlastnických práv často stává podnětem pro vznik politických hnutí, která vedou určitý druh nového „třídního boje“.
Historický vývoj vlastnických poměrů v České republice • Právní normy, které ovlivňovaly majetkovou držbu, se objevily až po vzniku Československé republiky. • Tehdy nově vzniklé státní lesy převzaly právně i fakticky na našem území majetek bývalých rakouských státních lesů (na základě článku 208 mírové smlouvy ze Saint Germains en Laye ). • První pozemková reforma byla jednou z nejvýznamnějších vlastnických změn držby lesů v historii České republiky. • Vznikla pod vlivem demokratických idejí, prosazovaných prezidentem T.G. Masarykem, podle kterých byly negativně vnímány velké sociální rozdíly. • Dalším, sice skrytým, ale důležitým důvodem, byl obecně negativní náhled na vlastníky, kteří své majetky získali po bitvě na Bílé Hoře z původního vlastnictví české šlechty.
Historický vývoj vlastnických poměrů v ČR První pozemková reforma byla provedena pomocí těchto zákonů: •
zákon č. 32/1918 Sb., o obstavení velkostatků
•
zákon č. 215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového (záborový), doplněného zákonem č. 387/1919 Sb. Podle těchto zákonů podléhaly záboru majetky o výměře nad 150 ha zemědělské půdy a 250 ha lesa.
•
zákon č. 329/1920 Sb.,- tzv. náhradový zákon, podle kterého se určovala výše náhrad za zabrané majetky. Bez náhrady se přebíraly majetky příslušníků nepřátelských států, příslušníků bývalé panovnické rodiny Habsbursko-Lotrinské, majetek nadací, spočívající na právech ze šlechtictví, zrušeného zákonem č.61/1918 Sb., jímž se zrušují šlechtictví, řády a tituly,
•
zákon č. 81/1920 – tzv. přídělový zákon, podle kterého byly zabrané majetky, pokud si je neponechal stát, přiděleny do určité výše do vlastnictví nebo pachtu malým zemědělcům, domkářům, drobným živnostníkům, bezzemkům, a to zvláště příslušníkům československé ozbrojené moci a válečným invalidům.
•
Prví pozemková reforma probíhala pomalu (obstrukce) a v roce 1938 se zcela zastavila.
Benešovy dekrety • Změny vlastnických poměrů po 2. sv. válce: • dekret presidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení majetku Němců, Maďarů a nepřátel republiky. – Na jeho základě bylo vyvlastněno 1,08 mil. ha lesů, které byly většinou přiděleny státu, ale i jednotkám územní samosprávy a lesním družstvům.
Dekrety prezidenta republiky (Benešovy dekrety) • V první fázi poválečného vývoje Československa nebylo ještě ustaveno Prozatímní Národní shromáždění a tak se veškeré legislativní aktivity prováděly prostřednictvím prezidentských dekretů. • Dekrety prezidenta republiky (Benešovy dekrety) jsou jedním z nejcitovanějších právnických materiálů v současné politické praxi tu i cizozemské. • Prezident vydal celkem 143 dekretů, které byly později schváleny Prozatímním Národní shromáždění
Revize první pozemkové reformy • • •
•
•
Zákonem č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy byly postiženy všechny majetky o výměře přes 50 ha. Tím bylo zestátněno asi 450 000 ha velkostatkářských, církevních a nadačních lesů. Zákonem č. 143/1947 Sb., bylo Zemí českou převzato 50 000 ha lesů hlubocké větve rodu Schwarzenberků, ale tyto lesy byly již v roce 1949 zestátněny. Zákon č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, kterým se do státní držby převedlo dalších cca 70 000 ha velkostatkářských a zbytkových lesů. Tím byl, až na drobné lesy, prakticky zlikvidován soukromý sektor v lesním hospodářství. Zákona č. 279/1949 Sb., a navazujícího vládního nařízení č.90/1950 Sb. o správě národního majetku národními výbory, převzal stát většinu obecních a městských lesů, s výjimkou několika měst jako: Praha, Brno, Tábor, Písek, Kutná Hora, Přerov a pod. Tato města předala své lesní majetky státu v letech 1954 - 1963, zejména však v roce 1958.
Revize první pozemkové reformy • Vládním nařízením č. 81/1958 Sb. o správě národního majetku byly zestátněny lesy družstev a jiných útvarů, čímž celková výměra státních lesů dosáhla 2 574 000 ha. • Tím se vlastně uzavřel cyklus zestátňovacích zákonných předpisů, zahájený již v roce 1918 a pokračující po roce 1945 a zejména po roce 1948. • S využitím ustanovení lesních zákonů č. 166/60 Sb. a č.61/1977 Sb. byly předávány do užívání státu lesy obhospodařované JZD. • Podobně byli nuceni i ostatní drobní vlastníci lesů k jejich převedení do užívání nebo vlastnictvím státu .
Vývoj vlastnických poměrů po roce 1989 •
Po roce 1989 nastala postupná restituce a privatizace zestátněného majetku:
•
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.
•
Zákon č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, se upravuje i navrácení obecních a městských lesů, s výjimkou lesů v národních parcích.
•
Usnesení vlády ČR č.168/1995 Sb., o převodech movitého majetku bývalých lesních družstev obcí do vlastnictví obcí.
•
zákon č. 114/2000 Sb., kterým se mění zákon č.172/1991 Sb., o přechodu některých věcí do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, převedl dnem 1. července 2000 do vlastnictví obcí nemovitosti, které byly obcím přiděleny v letech 1945 až 1948 podle platných právních předpisů, avšak nebyly právoplatně zapsány do katastru nemovitostí (odhadem se jedná asi 40 000 ha).
•
zákon č. 212/2000 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holokaustem a o změně zákona č.243/1992 Sb., který rozšířil okruh oprávněných osob a stanovil těmto oprávněným nový termín pro uplatnění jejich nároků do 30. června 2001. Lesy obcí a měst v národních parcích byly těmto vlastníkům vráceny na základě zákona č.214/2000 Sb.
Vývoj držby lesů na území České republiky v období 1850 - 2000 LESY
1850
1910
1920
1930
1945
1947
1950
1960
1990
2000
% plochy lesů Státní
2,5
0,2
3,6
12,4
18,3
60,1
70,1
74,2
95,8
63,1
Obcí a měst
9,1
9,4
10,0
11,3
14,9
17,4
16,6
14,2
-
13,6
-
-
-
-
-
-
-
-
-
0,3
8,0
6,6
7,9
7,1
6,1
7,1
-
-
-
-
-
1,2
1,9
1,8
1,7
3,2
3,2
-
-
0,9
Nadační
1,7
1,3
0,8
1,2
0,9
-
-
-
-
-
Šlechtické
21,0
29,5
-
-
-
-
-
-
-
-
Ostatní soukromé
57,7
51,8
75,8
66,2
58,1
12,2
10,1
3,0
0,1
22,1
Veřejných
vysokých škol Církevní
Družstev
a
společenstev
