MASARYKOVA UNIVERZITA
Lékařská fakulta
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KVALITU ŽIVOTA ŽENY U NÁDOROVÉHO ONEMOCNĚNÍ PRSU
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
VEDOUCÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE:
AUTORKA:
Mgr. Petra Juřeníková
Daniela Šlampová studentka 3. ročníku obor všeobecná sestra individuální studijní plán
Brno, červen 2008
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ AUTORA
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Petry Juřeníkové a všechny použité odborné prameny jsem uvedla v seznamu literatury.
Podpis…………………………………………. Daniela Šlampová Brno, červen 2008
PODĚKOVÁNÍ: Děkuji Mgr. Petře Juřeníkové za trpělivost, vstřícnost a cenné rady při vedení mé bakalářské práce. Děkuji mé kamarádce Mgr. Janě Vondrové za podporu při zpracování bakalářské práce.
OBSAH
ÚVOD ......................................................................................................................................... 5 1 CÍL A HYPOTÉZA ................................................................................................................. 6 2 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU .................................................................................... 8 3 PATOFYZIOLOGIE NÁDOROVÉHO ONEMOCNĚNÍ PRSU .......................................... 9 3.1 STADIA ONEMOCNĚNÍ PRSU..................................................................................... 9 4 TYPY NÁDOROVÉHO ONEMOCNĚNÍ PRSU ................................................................. 11 4.1 NEZHOUBNÁ ONEMOCNĚNÍ PRSU......................................................................... 11 4.2 INVAZIVNÍ KARCINOMY.......................................................................................... 12 5 RAKOVINA PRSU A JEJÍ VZNIK.................................................................................. 14 5.1 PŘÍZNAKY RAKOVINY PRSU................................................................................... 14 5.2 DIAGNOSTIKA NÁDOROVÉHO ONEMOCNĚNÍ PRSU ......................................... 14 5.3 PREVENCE NÁDOROVÉHO ONEMOCNĚNÍ PRSU................................................ 15 5.4 SAMOVYŠETŘENÍ PRSU............................................................................................ 16 5.4.1 Postup při vyšetřování prsu ..................................................................................... 17 5.5 VYŠETŘENÍ LÉKAŘEM.............................................................................................. 19 5.6 ODBORNÉ VYŠETŘENÍ.............................................................................................. 19 6 LÉČBA A OPERAČNÍ ŘEŠENÍ NÁDOROVÉHO
ONEMOCNĚNÍ PRSU .................. 21
6.1 CHEMOTERAPIE ......................................................................................................... 21 6.1.1
Vedlejší účinky chemoterapie ............................................................................. 21
6.2 RADIOTERAPIE ........................................................................................................... 22 6.3 HORMONÁLNÍ LÉČBA ............................................................................................... 22 6.4 IMUNOTERAPIE .......................................................................................................... 23 6.5 PODPŮRNÁ LÉČBA..................................................................................................... 23 6.6 PRSNÍ EPITÉZA............................................................................................................ 23 6.7 OPERAČNÍ ŘEŠENÍ ..................................................................................................... 25 6.8 FYZIOTERAPIE PO OPERACI PRSU ......................................................................... 26
7 PSYCHOLOGIE ONKOLOGICKY NEMOCNÝCH ........................................................... 27 7.1 PSYCHOLOGICKÝ PŘÍSTUP SESTER K ONKOLOGICKY NEMOCNÝM ........... 30 8 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KVALITU ŽIVOTA U NÁDOROVÉHO ONEMOCNĚNÍ ... 32 8.1 KVALITA ŽIVOTA ŽENY S NÁDOROVÝM ONEMOCNĚNÍM PRSU .................. 32 8.2 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KVALITU ŽIVOTA......................................................... 33 8.2.1 Zdraví ...................................................................................................................... 34 8.2.2 Bolest....................................................................................................................... 36 8.2.3 Strach ze smrti ......................................................................................................... 37 8.2.4 Úzkost a deprese...................................................................................................... 37 8.3 SOCIÁLNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KVALITU ŽIVOTA ..................................... 38 8.3.1 Rodina ..................................................................................................................... 38 8.3.2 Partnerské vztahy .................................................................................................... 39 8.3.3 Uspokojování duchovních potřeb............................................................................ 39 8.3.4 Pomoc ženám s nádorovým onemocněním prsu ..................................................... 40 9 METODIKA PRÁCE ............................................................................................................ 41 10 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA ......................................................... 42 10.1 CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ ................................................................... 42 10.2 LÉČBA ONEMOCNĚNÍ ............................................................................................. 46 10.3 CHARAKTERISTIKA OKOLÍ ŽENY S NÁDOROVÝM ONEMOCNĚNÍM .......... 49 10.4 CHARAKTERISTIKA ZDRAVOTNICKÉHO PERSONÁLU .................................. 52 10.5 PSYCHIKA ŽENY PO ZJIŠTĚNÍ DIAGNÓZY ......................................................... 58 10.6 CHARAKTERISTIKA DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O ZDRAVOTNÍM STAVU 60 10.7 CHARAKTERISTIKA FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍ KVALITU ŽIVOTA ................ 63 10.7.1 Rodina ................................................................................................................... 63 10.7.2 Zdraví .................................................................................................................... 64 10.7.3 Duševní pohoda..................................................................................................... 65 10.7.4 Duchovní život ...................................................................................................... 66 10.7.5 Mezilidské vztahy.................................................................................................. 67 10.7.6 Sebevzdělání.......................................................................................................... 68 10.7.7 Kultura................................................................................................................... 69 10.7.8 Sport ...................................................................................................................... 70 10.7.9 Koníčky ................................................................................................................. 71
10.7.10 Vedení domácnosti .............................................................................................. 72 11 DISKUSE............................................................................................................................ 75 12 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ.................................................... 81 ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 82 ANOTACE................................................................................................................................ 84 ANNOTATION ........................................................................................................................ 85 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................................... 86 PŘÍLOHY ................................................................................................................................. 88 Příloha č. 1: Dotazník ........................................................................................................... 89 Příloha č. 2: Seznam použitých zkratek................................................................................ 95 Příloha č. 3: Seznam grafů.................................................................................................... 96 Příloha č. 4: Seznam tabulek ................................................................................................ 98 Příloha č. 5: Seznam obrázků ............................................................................................. 100 Příloha č. 6: Seznam mamografických center v České republice ....................................... 101 Příloha č. 7: Povolení k dotazníkovému šetření ............................................................. 112 SOUHLAS K PŮJČOVÁNÍ PRÁCE
ÚVOD
Téma, které jsem si vybrala pro zpracování mé bakalářské práce, se týká zjišťování faktorů, které ovlivňují ženu s diagnózou nádorového onemocnění prsu. Problematika onkologie je v dnešní době velmi diskutabilním problémem ve zdravotnictví. V České republice je to jeden z nejzávažnějších problémů. Nádorová onemocnění dnes představují druhé nejčastější onemocnění, co se týká výskytu, tak i úmrtnosti. Pozornost zdravotníků se zaměřuje na rozvíjení účinných preventivních metod a včasné odhalení nádorových onemocnění, na zkvalitnění stávajících způsobů protinádorové léčby a ošetřování nemocných. Významnou roli v prevenci a léčbě rakoviny prsu hraje dostatečná informovanost ženy o této problematice a schopnost ženy zaujmout aktivní postoj. Právě vlastní aktivita, vůle a chuť do života představuje hlavní roli při návratu do plnohodnotného života. Žijeme v době pokroku a rozvoje, kdy vědci přichází se stále novými poznatky, objevy či postupy, ale i s novými léky, které zvyšují naši šanci na přežití a plnohodnotný život. I přes to se v naší společnosti nachází skupina lidí, která nechce být informována a mylně se domnívá, že se jich tato problematika netýká. Hlavním důvodem, proč jsem si zvolila toto téma své bakalářské práce, byl fakt, že toto onemocnění postihlo osobu, která byla v mém životě podstatná a já si po celou dobu kladla otázku, jakým způsobem jí mohu pomoci. V té době jsem nebyla schopna porozumět jejím náhlým změnám nálad, krátkodobým agresím a následným apatiím. Nedokázala jsem se zcela vcítit do pocitů a daného stavu a tím pádem jsem nebyla schopna ovlivnit faktory, které na ni v té době působily. Osobně si myslím, že je důležité, abychom se touto problematikou zabývali, poznali podrobně okolnosti a včas uměli podat pomocnou ruku. Vždyť i my se můžeme jednou dostat do situace, kdy budeme potřebovat na oplátku pomoc druhých. Touto prací jsem chtěla vyjádřit okamžiky, které nám ať chceme nebo ne, mohou změnit život, nebo nás přinutí zamyslet se nad svým životem. Proto se domnívám, že tato práce by mohla být krůčkem k vcítění se do pocitů ženy s onkologickým onemocněním. 5
1
CÍL A HYPOTÉZA
Cíl práce 1:
Zjistit, kdo z okolí byl po sdělení diagnózy největší oporou.
Hypotéza 1:
Předpokládám, že více jak 50 % dotazovaných žen uvede, že největší oporou v době onemocnění byla rodina.
Cíl práce 2:
Zjistit, z čeho měly ženy při zjištění diagnózy největší strach.
Hypotéza 2:
Předpokládám, že ženy budou nejčastěji uvádět strach ze smrti.
Cíl práce 3:
Zjistit, kdo ze zdravotnického personálu byl pro ženu největší oporou po stanovení diagnózy.
Hypotéza 3:
Předpokládám, že největší oporou ženám ze zdravotnického personálu budou sestry.
Cíl práce 4:
Zjistit, do jaké míry jsou pacientky informovány o možnosti využití informačních center a kompenzačních pomůcek.
Hypotéza 4:
Předpokládám,
že
více
jak
50 %
z dotazovaných
žen
bude
informována o možnosti využití informačních center. Hypotéza 5:
Předpokládám, že více jak 90 % z dotazovaných žen bude vědět o možnosti využití kompenzačních pomůcek.
Cíl práce 5:
Zjistit, který z faktorů budou respondentky uvádět jako nejhorší z hlediska kvality života v souvislosti s léčbou nádorového onemocnění.
6
Hypotéza 6:
Předpokládám, že jako nejhorší z faktorů ovlivňující kvalitu života v souvislosti s léčbou nádorového onemocnění budou respondentky uvádět zdraví.
7
2
CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU
Prs je párový reprodukční orgán, jehož úlohou je zabezpečení výživy potomstva prostřednictvím kojení. Prsy během života procházejí hormonálními změnami, zejména v pubertě, v šestinedělí, během kojení a v přechodu. S věkem prsy mění tvar i váhu. Obor zabývající se komplexní péčí o nemocné s chorobami prsu se nazývá senologie. Vytváří optimální postup v komplexnosti péče ve prospěch pacientky. Základní péči by měl poskytovat gynekolog nebo prakticky lékař s kompetencí poslat ženu na senologické vyšetření, které zahrnuje klinické vyšetření, mammografii nebo ultrazvukové vyšetření. Dále pak návaznost na chirurgické pracoviště s možností pooperační biopsie a stanovení hormonálních receptorů. Tento diagnosticko-terapeutický řetězec by měl končit podrobnými a potřebnými informacemi o klientce a na jejich základě určit nejvhodnější strategii léčby a dalšího postupu léčby. Také by neměla být opomíjena spolupráce s psychologem, lázeňství, rehabilitace, rekonstrukční operace prsu po ablaci, korekční pomůcky. Lékaři se snaží omezit radikální chirurgické výkony na prsu, protože prs je zřejmě nejdůležitějším sekundárním pohlavním znakem ženy. Většina pacientek se s odstraněním prsu nikdy nesmíří a pojem uzdravení je pro ni nepřijatelný. Karcinom prsu je velmi častým onemocněním žen. Jeho incidence je vysoká. Patří mezi nejzávažnější onemocnění naší ženské populace. Ve svém výskytu si udržuje prvenství a její mortalita v České republice je značně vysoká. Hlavním důvodem jsou pokročilejší stavy nemoci při prvním záchytu. Ženy se k lékaři často dostaví až v době, kdy šance na vyléčení jsou snížené či minimální.1
1
Srov. KONOPÁSEK, B., PETRUŽELKA, L., Karcinom prsu, s. 11-12.
8
3
PATOFYZIOLOGIE NÁDOROVÉHO ONEMOCNĚNÍ PRSU
Rakovina byla známa již v dávnověku. Psal o ni již Hippokrates a Galenos ji dal název. Označil ji jako tumor (nádor – z latinského tumere – bobtnati).2 Termínem karcinom prsu jsou označovány různé histologické formy maligních nádorů z epiteliálních buněk mléčné žlázy. Nádorová onemocnění se dělí na benigní a maligní. Benigní nádorové onemocnění je nezhoubné onemocnění, které neprorůstá do okolní tkáně ani do jiných částí těla – nemetastazují, a tedy neohrožují člověka na životě. Mezi nezhoubné nádory prsu řadíme tukové lipomy, vazivové fibromy, cysty. Maligní nádorové onemocnění je zhoubné onemocnění, které není jen lokální záležitostí, ale vždy problémem celého těla. Typickým znakem zhoubnosti je tvoření druhotných metastáz v okolních orgánech lidského těla.3
3.1 STADIA ONEMOCNĚNÍ PRSU
Stadium onemocnění je dáno TNM klasifikací. TNM klasifikace: •
Primární nádor (T): ¾ TX: Primární nádor nelze zhodnotit. ¾ T0: Známky primárního nádoru nejsou patrné. ¾ Tis: Carcinoma in situ: intraduktální karcinom, lobulární carcinoma in situ, nebo Pagetova choroba bez známek nádorové rezistence ¾ T1: Nádor 2,0 cm nebo méně v největším rozměru. ¾ T1a: 0,5 cm nebo méně v největším rozměru.4 ¾ T1b: Více než 0,5 cm, avšak ne více než 1,0 cm v největším rozměru. ¾ T1c: Více než 1,0 cm, avšak ne více než 2,0 cm v největším rozměru.
2
Srov. KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie nemoci, s. 122. http://www.hladik.hopem.cz/nemoci/rakovina.php 4 VYZULA, R., Možnosti léčby Karcinomu prsu, s. 9. 3
9
¾ T2: Nádor větší než 2,0 cm, avšak ne více než 5,0 cm v největším rozměru. ¾ T3: Nádor větší než 5,0 cm v největším rozměru. ¾ T4: Nádor jakékoliv velikosti s přímým postižením hrudní stěny nebo kůže. ¾ T4a: Postižení hrudní stěny. ¾ T4b: Edém, ulcerace kůže prsu nebo satelitní kožní uzlíky omezené na postižený prs. ¾ T4c: Obojí výše uvedené (T4a a T4b). ¾ T4d: Inflamatorní karcinom.5
5
VYZULA, R., Možnosti léčby karcinomu prsu, s. 9-10.
10
4
TYPY NÁDOROVÉHO ONEMOCNĚNÍ PRSU
4.1 NEZHOUBNÁ ONEMOCNĚNÍ PRSU
•
Mastopatie (dysplazie), je porušen pouze ideální poměr tkání prsu ve prospěch vaziva. Obvykle se rozděluje na: ¾ fibrózní, fibrocystickou, fibroepitelovou mastopatii ¾ neproliferující, proliferující, hyperproliferující a atypickou hyperplazii. To je již histologické rozdělení na základě stavu proliferace duktálního epitelu, ze kterého pochází většina karcinomů prsu.6
• Proliferační proces – postihuje převážně epitelovou složku parenchymu. ¾ Epitelová hyperplazie – zvýšený počet epitelových buněk uvnitř preexistujících glandulárních komponentů. Rozlišuje se mírná, střední, těžká a atypická duktální hyperplazie, lobulární a atypická lobulární hyperplazie. ¾ Adenóza – zvýšené množství nebo zvětšení glandulárních komponentů. • Epitelová metaplazie – změna z plně diferencovaného typu epitelu na jiný. • Cysty – patologicky dilatované prostory odvozené z epitelu obsahující tekutinu. • Epitelový proces s víceméně papilárním charakterem – patří sem: ¾ Intraduktální papilom – izolovaný, mnohočetný. Bývá spojen se sekrecí z bradavky. •
Proliferační proces – postihuje epitelovou i stromální složku současně. ¾ Fibroadenom – hyperplastická formace. Proliferuje zde jak epitelová, tak stromální složka. Indikací k jeho odstranění je růst bolesti, velikost nad
6
Srov. CITTERBART, K., Gynekologie, s. 200.
11
10-15 mm a netypický mammografický nebo ultrazvukový obraz. U mladých žen do 20 let je možný konzervativní postup za předpokladu pečlivého sledování. •
Proliferace převážně stromální složky – patří sem: ¾ Phyllodes tumor (cystosarkoma phyllodes), je většinou benigní a bývá nejčastějším z mezenchymových tumorů prsu. Charakteristickou vlastností je velká stromální buněčnost. Je nutno jej odstranit celý, protože neúplná exstirpace má za následek lokální recidivu.
•
Reaktivní změny: ¾ Zánětlivé – duktektázie a chronická granulomatózní mastitida; ¾ Regresivní – tuková nekróza; ¾ Postradiační – fibróza.7
4.2 INVAZIVNÍ KARCINOMY
•
Duktální karcinom – představuje 47-48 % všech karcinomů prsu. Duktální karcinom, kde převažuje šíření duktem, se označuje jako intraduktální.
•
Medukární karcinom – vyskytuje se v 5-7 % všech karcinomů. Má dobrou prognózu a málokdy postihuje axilární lymfatické uzliny.
•
Mucinózní karcinom – představuje asi 1-6 % všech karcinomů. Je typický velmi pomalým růstem.
•
Papilární karcinom – ve 25 % bývá spojen s krvavou sekrecí z bradavky. Typické je jeho centrální uložení s retrakcí bradavky.
•
Lobulární karcinom – není charakterizován mikrokalcifikacemi. Patří mezi obtížně detekovatelné nádory. Vyskytuje se v 7-14 % všech karcinomů prsu.
•
Tubulární karcinom – Jeho prognóza je dobrá. Vyskytuje se v 0,4-1 % všech karcinomů.
7
Srov. CITTERBART, K., Gynekologie, s. 200.
12
Vzácně se vyskytující karcinomy •
Adenocystický – ze skvamózních buněk, metaplastický, sekretorický karcinom. Velmi agresivní karcinom, se špatnou prognózou. Více než polovina pacientek umírá během 2 let od zjištění diagnózy.
•
Speciální druhy karcinomů ¾ Pagetova nemoc bradavky (Pagetův karcinom) – manifestuje se erozivní lézí na bradavce a areole. Tato léze je téměř vždy spojena s karcinomem prsu. Prognóza závisí na stavu intraduktálního tumoru. Vyskytuje se v 1-5 % všech karcinomů prsu. Není-li hmatný, pak je 5-10leté přežití v 92 %, při hmatné rezistenci klesá toto přežití na 38 %. ¾ Inflamatorní karcinom – tvoří samostatnou klinicko – patologickou jednotku a je pravděpodobně nejagresivnější formou karcinomu prsu. Typický je erytém kůže, zvýšení lokální teploty, zvětšení a indurace prsu. Jde o duktální karcinom, který netvoří solidní útvar a difúzně infiltruje celý prs. Chirurgická léčba je zpočátku kontraindikována, provádí se jen biopsie kůže, následně chemoterapie. Chirurgické řešení přichází v úvahu tehdy, když máme příznivou odpověď nádoru na chemoterapii. Vyskytuje se v 1-4 % všech karcinomů. Pětileté přežití bývá ve 30 %.8
8
Srov. CITTERBART, K., Gynekologie, s. 201-202.
13
5
RAKOVINA PRSU A JEJÍ VZNIK
Faktorů, které ovlivňují vznik prsního nádoru je mnoho. Mezi největší rizikové faktory patří výskyt mezi pokrevními příbuznými, bezdětnost nebo první porod po 30 roku věku, vyšší konzumace tuků, expozice ionizujícím zářením, fibrózně cystická mastopatie, hormonální změny, menstruační období (časná menarche, pozdní menopauza), absence kojení, rasa, hormonální antikoncepce, alkohol, strava, obezita. V ohrožení je přibližně 10-20 % žen se zhojenou rakovinou prsu. U těchto žen hrozí nebezpečí výskytu rakoviny v druhém prsu v pozdějším období.9
5.1 PŘÍZNAKY RAKOVINY PRSU
Výzkum zjistil, že 20 % až 30 % žen návštěvu lékaře odkládá poté, co objeví první příznaky rakoviny prsu. Tříměsíční nebo i delší zpoždění návštěvy lékaře po zjištění prvních příznaků znamená výrazné snížení šance na vyléčení tedy i na přežití. Velkým problémem je nerozpoznání prvních příznaků rakoviny prsu a to jsou především obrácená neboli vpáčená bradavka, svraštěná kůže na prsu, malé hrudky velikosti hrášku, výpotek z prsní bradavky, zarudnutí. Vzácně přicházejí nemocné se zvětšenými uzlinami, metastázou v plicích nebo v kosti jako s prvním příznakem. 10
5.2 DIAGNOSTIKA NÁDOROVÉHO ONEMOCNĚNÍ PRSU
Všechny příznaky chorobného procesu v mléčné žláze se musí považovat potenciálně za zhoubné, dokud není prokázán charakter onemocnění. Vyšetření by mělo být komplexní, palpace a samostatná aspekce nestačí. Velmi důležité je stanovení anamnézy, rizikové faktory, celkový zdravotní stav, menstruační a gestační poměr a celkový dosavadní vývoj onemocnění. Při palpaci a aspekci vyšetřujeme vždy oba prsy a také regionální mízní oblast. U mladších žen dáváme přednost ultrasonografii. Následně vyšetřujeme prsy 9
Srov. MICHNOVICZ, J., KLEIN, D., Rakovina prsu a zdravá výživa, s. 41. http://www.sexus.cz
10
14
mammografem. Toto vyšetření je obzvláště důležité při zjišťování počínajících nádorových lézí. 11
5.3 PREVENCE NÁDOROVÉHO ONEMOCNĚNÍ PRSU
Primární prevence je zaměřena zejména na udržování zdraví, tedy na takovou životosprávu, která pozitivně podporuje organismus zdravého jedince. Zdravé stravování, pohyb a duševní zdraví jsou předpokladem pro funkční organismus. Jejím cílem je předcházet zdravotním problémům a také vede ke zvyšování kvality života. Naše
stravovací
návyky
společně
s pohybovým
režimem
ovlivňují
vznik
onkologického onemocnění. Velký podíl na vzniku onkologického onemocnění má vliv genetiky, stres a vnější prostředí. Jedním se znaků předvídající toto onemocnění je genetická mutace genu BRCA1, BRCA2 (breast carcinoma, kódují proteiny, které se podílejí na odpovědi buňky na poškození DNA). Správná životospráva by měla obsahovat vysoký obsah ovoce a zeleniny ve skladě našeho jídelníčku. Mezi tyto potraviny patří zejména sója obsahující fytoestrogeny mající protirakovinný účinek, kořenová zelenina (zelí, brokolice, květák, špenát), tmavě zelená a žlutá zelenina, vitamíny A, C, E, které mají antioxidační účinek a chrání organismus před volnými radikály vznikajících při degenerativních chorobách, dále pak selen, zinek a B komplex, který posiluje organismus. Složení našeho jídelníčku by mělo být pestré a energetická hodnota by měla být přiměřená naší energetické spotřebě. Měli bychom snížit konzumaci masa a mastných výrobků a spíše vyhledávat libové (kuřecí, krůtí, králičí) maso upravené vařením či dušením. Nesmíme také zapomínat na výrobky z ryb a ryby obsahující omega 3 mastné kyseliny. Z mléčných výrobků bychom si měli vybírat výrobky polotučné nebo se sníženým obsahem tuku. Konzumovat více celozrnných výrobků a vyhýbat se alkoholu, nekouřit. Onkologové doporučují dostatek pohybu (minimálně 4 hodiny týdně) a kvalitního spánku (u dospělého člověka 5-7,5 hodiny denně).12
11 12
Srov. VORLÍČEK, J., VORLÍČKOVÁ, H., KONEČNÝ, M., Klinická onkologie pro sestry, s. 71. Srov. SOBOTKOVÁ, J. Informovanost žen o nádorovém onemocnění prsu, s. 19.
15
Sekundární prevence je zaměřena na včasné zajištění již počatého onemocnění. Zabraňuje rozvoj choroby a má určit diagnózu ještě v době, kdy je onemocnění ještě ve vyléčitelném stadiu. Na vysoké úmrtnosti na karcinom prsu se podílí především pozdní záchyt nemoci. Nádor o velikosti 1 cm lze vyléčit takřka stoprocentně. Velkou šanci na vyléčení mají ženy, u kterých byl diagnostikován nádor v tzv. subklinickém období tj. při velikosti menší než 1 cm, který ale není zjistitelný palpací. Rakovina prsu patří mezi velmi časté onemocnění. V České republice tvoří onemocnění asi jednu pětinu nádorových onemocnění u žen, z toho je 35 % nádorů zjištěno pozdě, což se odráží na úspěšnosti, délce a nákladnosti léčby. Důvodem mohou být i bariéry v prevenci, jako je neznalost, podcenění rizika ze strany zdravých žen, strach z pozitivního nálezu, stud nemocných z náboženských nebo estetických důvodů. Problémem může být i nedostatečná péče ze strany ošetřujícího gynekologa, kdy nedochází při pravidelné gynekologické kontrole k palpačnímu vyšetření prsou. Základním předpokladem aktivního přístupu k prevenci je znalost rizika vzniku rakoviny prsu. Rizikových faktorů, které mohou vést ke vzniku rakoviny je mnoho. Jsou to např. vlivy hormonální, vlivy životního stylu, genetická dispozice, předchozí onemocnění prsu. Máme možnost předcházet rakovině tím, že se těmto rizikovým faktorům vyhneme. Týká se to ovšem jen těch faktorů, které můžeme ovlivnit vůlí. Sami můžeme rozhodnout o své životosprávě. Uvědomění si, že máme zdraví do určité míry ve svých rukou je velmi důležité pro postoj, který zaujmeme. Součástí prevence nádorového onemocnění prsu je samovyšetření prsu, který bude podrobněji popsán v následující kapitole.13
5.4 SAMOVYŠETŘENÍ PRSU
Každá žena zná nejlépe svá prsa. Zásady samovyšetření by každá žena měla znát a osvojit si je podobně jako pravidla osobní hygieny (tj. asi od 20let věku). Je nutné klást důraz na pravidelnost a to 1 krát měsíčně asi 3 – 4 dny po ukončení menstruace, kdy prsy nejsou oteklé nebo bolestivé. Záleží na pečlivosti provedení. Vyšetření provádíme vsedě před zrcadlem, ale též toto vyšetření můžeme provádět vleže nebo ve 13
Srov. SOBOTKOVÁ, J. Informovanost žen o nádorovém onemocnění prsu, s. 19.
16
stoje. Pokud žena nemá pravidelnou periodu nebo již nemenstruuje, provádí se vyšetření vždy ve stejný den v měsíci. Při jakémkoliv nenormálním nálezu by měla žena vyhledat lékaře a poradit se s ním na dalším postupu. 14
5.4.1 Postup při vyšetřování prsu Žena se postaví před zrcadlo se spuštěnými pažemi, prohlédne si oba prsy a zjistí, zda nejsou v kůži důlky nebo naopak vyklenutí, změny na bradavkách, zarudnutí nebo otok. Je třeba sledovat i symetrii prsou. Některé ženy mohou mít jeden prs o něco větší. Toto prohlížení pak provádí ještě z pravého a levého boku a dále pak při vzpažování rukou nad hlavou a se založenými pažemi za hlavou. Po vyšetření pohledem následuje vyšetření pohmatem. Vyšetření začíná v horní vnitřní části. Prsty pravé ruky se položí naplocho na kůži prsu a pomalými krouživými pohyby s mírným tlakem prohmatáváme tuto část prsu. Dále se vyšetří okolí dvorce a bradavky. Po stisknutí dvorce pečlivě žena sleduje, zda se neobjeví výtok či krvácení z bradavky. Stejným způsobem se vyšetří dolní vnitřní část prsu. Potom žena věnuje pozornost dolní zevní části a horní zevní části prsu. Úplně na závěr vyšetření lehce zvedneme ruku tak, aby se uvolnilo podpaží. I to se celé pečlivě prohmatá. Stejně pak vyšetřujeme druhý prs.15
Obr. 1 vyšetření pohledem
Obr.2 vyšetření pohledem obě ruce nad hlavou16
14
Srov. KONOPÁSEK, B., JAVŮRKOVÁ, E., Karcinom prsu, s. 17. http://www.sexus.cz/clanek/1153-samovysetreni-prsu.html 16 http://www.sexus.cz/clanek/1153-samovysetreni-prsu.html 15
17
Obr. 3 vyšetření pohmatem
Obr. 4 vyšetření okolí dvorce, bradavky
Obr. 5 vyšetření dolní vnitřní
Obr. 6 vyšetření horní zevní
části prsu
části prsu
Obr. 7 vyšetření dolní zevní části17 prsu
17
http://www.sexus.cz/clanek/1153-samovysetrovani-prsu.html
18
5.5 VYŠETŘENÍ LÉKAŘEM
Odborný pohled na věc přinese lékař. Ne každý nález se ihned považuje za nádorové onemocnění, ale je nutné odborné posouzení lékařem gynekologem. Lékař si všímá jakékoliv změny tvaru, velikosti prsů nebo bradavek a pak prsy jemně prohmatá, stejně jako oblast podpaží. Vyšetření by mělo být prováděno u žen ve věku 20 let jednou za 1-2 roky, po 40 roce věku 1 krát za 2 roky, po dovršení 50 let každoročně.18 5.6 ODBORNÉ VYŠETŘENÍ
• Mammografie Je základní vyšetřovací metodou u žen s klinickými příznaky onemocnění prsu. Mammografie má schopnost odhalit i malé nehmatné nádory. Provádí se na speciálním rentgenovém přístroji mammografu. Snímky hodnotí jen speciálně vyškolený radiodiagnostik. Žádný chirurgický zákrok nemůže být proveden bez předchozí mammografie.
•
Ultrasonografie prsu
Je ultrazvukové vyšetření prsu, které vhodně doplňuje mammografické vyšetření. Provádí se zejména u žen mladých, těhotných a kojících na prvním místě. •
Další vyšetřovací metody ¾ Duktografie – metoda spočívá v provedení mammografie po aplikaci kontrastní látky do mlékovodu. Umožňuje zobrazit vývodný systém prsu (mlékovody) a odhalit s vysokou spolehlivostí intraduktální léze (papilomy, papilokarcinomy). Indikuje se při patologické sekreci z prsní bradavky, především serózní či krvavé, a to bez ohledu na výsledek cytologického vyšetření. ¾ Magnetická rezonance – je vyšetřovací metoda, která vyžaduje kromě přístroje také speciální prsní cívku. Provádí se pouze na
18
Srov. KONOPÁSEK, B., JAVŮRKOVÁ, E., Karcinom prsu, s. 17.
19
vybraných odděleních magnetické rezonance. Mezi hlavní indikace patří podezření na závažnou patologickou změnu prsů se silikonovou protézou, odlišení jizvy od nádorové recidivy či nejasné nálezy. ¾ CT prsu – tato vyšetřovací metoda se indikuje jen výjimečně. Hlavní indikací je posouzení prorůstání karcinomu k hrudní stěně. Dále se provádí doplňující vyšetření pro ostatní orgány, které se mohou stát sídlem metastáz – rentgenový snímek hrudníku, ultrasonografie břicha, scintigrafie skeletu,
rentgenový
snímek
skeletu,
CT,
magnetická
resonance,
hematologická a biochemická sedimentu a vyšetření nádorových markerů, které nám pomáhají sledovat průběh onemocnění, účinnost léčby, nebo jeho novou aktivitu.19
19
Srov. KONOPÁSEK, B., JAVŮRKOVÁ, E., Karcinom prsu, s. 29-30.
20
6
LÉČBA
A
OPERAČNÍ
ŘEŠENÍ
NÁDOROVÉHO
ONEMOCNĚNÍ PRSU
6.1 CHEMOTERAPIE
Cytostatika jsou látky, které ničí nádorové buňky a tlumí jejich buněčný růst. Dokáže zničit dokonce i malý počet nádorových buněk, které není možné odstranit chirurgicky a to i malé nepatrné metastázy, které nejsou viditelné pouhým okem. Nevýhodou cytostatik je, že dokáže likvidovat nebo poškozovat i buňky zdravé. Podle typu nádorového onemocnění se léčba cytostatiky kombinuje a tento druh léčby se pak nazývá kombinovaná chemoterapie.20 6.1.1 Vedlejší účinky chemoterapie Patří sem mnoho faktorů. Mezi nejčastější patří: •
nevolnost a zvracení – zabránit vzniku nevolnosti a zvracení při cytostatické léčbě lze při vhodně zvoleném antiemetickém režimu. Záleží na citlivosti cytostatik a na faktorech ze strany nemocného, na typu cytostatika, dávce, způsobu podání, dávkovacímu režimu a někdy i na denní době.
•
poruchy krvetvorby – leukopenie – patří také mezi nejčastější vedlejší účinky chemoterapie. Leukopenie je definována poklesem leukocytů pod arbitrárně určenou hranici 3,0 x 10/l. Pokles počtu leukocytů bývá u nepřeléčených nemocných krátkodobý a reverzibilní. Pokles leukocytů pod určenou hranici není vždy důvodem přerušení nebo oddálení cyklů léčby.
•
trombocytopenie – objevuje se asi u 10 % nemocných. Vznik trombocytopenie není tak častý jako vznik leukopenie, ale je nutné pro možnost vzniku závažných krvácivých komplikací věnovat tomuto nežádoucímu účinku náležitou pozornost.
20
Srov. VORLÍČEK, J., VORLÍČKOVÁ, H., ADAM, Z., Chemoterapie a vy, Rady pro nemocné léčené chemoterapií, s. 9.
21
•
anemie – je častou hematologickou abnormalitou vyskytující se v průběhu nádorových onemocnění. Je nejpozději se projevujícím nežádoucím účinkem po léčbě.21
•
alopecie – patří také k nejběžnějším vedlejším účinkům chemoterapie. Zejména u žen může být alopecie předmětem psychického traumatu. Je nutné před podáním chemoterapie ženu upozornit o riziku vzniku alopecie a o jejím reverzibilním stavu. Ženy je nutné upozornit i na to že, bezprostředně po léčbě vlasy začnou opět růst. Mezi další vedlejší účinky podávání chemoterapie patří např. suchá sliznice v ústech a krku, zarudnutí kůže, svědění kůže.22
6.2 RADIOTERAPIE
Je léčba nádorového onemocnění ozařováním. Je to ionizující záření paprsky beta nebo gama. Zdrojem jsou radioaktivní izotopy používané v ozařovacích přístrojích. Tyto přístroje jsou určeny k ozařování z dálky – teleradioterapie nebo místně – brachyradioterapie a to jsou zářiče, které vkládáme přímo do nádorem poškozeného prsu nebo do tělních dutin. Radioterapie je u každé pacientky individuální. Během léčby dochází k nežádoucím účinkům a to především změnám na kůži – otok, zarudnutí, olupování kůže, bolestivost.23
6.3 HORMONÁLNÍ LÉČBA
Je mnoho poznatků o významu ženských pohlavních hormonů estrogenu a progesteronu, pro vznik léčbu a diagnostiku nádorového onemocnění prsu. Jsou v organismu, ale mohou též podporovat i růst nádorového onemocnění Nejprve zjistíme hladinu hormonálních receptorů v nádorové tkáni. Tyto receptory bývají pozitivní zejména u žen v přechodném věku a je tedy pro ně vhodná hormonální terapie. U žen mladších – dosud nemenstruujících, bývají tyto receptory negativní. Hormonální léčba tedy zabraňuje nádorovým buňkám v množení a růstu tím,24 21
Srov. KONOPÁSEK, B., PETRUŽELA, L., Karcinom prsu, s. 81-87. Srov. KONOPÁSEK, B., PETRUŽELA, L., Karcinom prsu, s. 92. 23 VOKURKA, M., HUGO, J., Praktický slovník medicíny, s. 377. 24 Srov. JUREČKOVÁ, A., KOCÁBOVÁ, I., FORETOVÁ, L., Informační průvodce pro ženy s nádorovým onemocněním prsu, Masarykův onkologický ústav, s. 20-21. 22
22
že zablokuje jejich schopnost navazovat estrogen a progesteron. Nejpoužívanějším lékem v hormonální terapii je Tamoxifen.25
6.4 IMUNOTERAPIE
Léčba nádorů prsů spočívá biologické léčbě a v podávání protilátky herceptinu. Ta se váže na nádorové buňky a umožňuje imunitnímu systému jejich rozpoznání a zničení. Lék je účinný pouze v těch případech, kdy se na povrchu nádorových buněk vyskytuje bílkovina s kódovým označením HER2/Neu, na kterou se herceptin váže. Tento lék se nejčastěji podává v kombinaci s chemoterapií 1 x týdně u žen, u kterých běžná protinádorová léčba selhala. 26
6.5 PODPŮRNÁ LÉČBA
Podpůrná léčba je neodmyslitelnou součástí komplexní léčby karcinomu prsu. Patří sem především preparáty proti zvracení s vysokým účinkem, kardioprotektiva, erytropoetin, radioprotektiva, uroprotektiva, širokospektrá antibiotika a mnoho dalších. Do podpůrné léčby řadíme také fyzikální rehabilitaci, tj. používání různých epitéz, vlasových paruk, prevence a léčba iatrogenního lymfedému horní končetiny. Za součást podpůrné léčby můžeme též považovat chirurgickou rekonstrukci prsu, psychologickou rehabilitaci, rehabilitaci sociální, jejíž cílem je resocializace.27
6.6 PRSNÍ EPITÉZA
Po ablaci prsu je prsní epitéza nejjednodušším kosmetickým řešením. Materiál, který se používá na výrobu prsních implantátů je čistý silikon pokrytý tenkou odolnou a pružnou fólií, která svou strukturou a vlastnostmi připomíná lidskou kůži. Silikon nevyvolává alergickou reakci a dobře vodí teplo. 25
Srov. JUREČKOVÁ, A., KOCÁBOVÁ, I., FORETOVÁ, L., Informační průvodce pro ženy s nádorovým onemocněním prsu, Masarykův onkologický ústav, s. 20-21. 26 Srov. JUREČKOVÁ, A., KOCÁBOVÁ, I., FORETOVÁ, L., Informační průvodce pro ženy s nádorovým onemocněním prsu, Masarykův onkologický ústav, s. 20-21. 27 Srov. JUREČKOVÁ, A., KOCÁBOVÁ, I., FORETOVÁ, L., Informační průvodce pro ženy s nádorovým onemocněním prsu, Masarykův onkologický ústav, s. 20-21.
23
•
Druhy epitéz: ¾ pooperační epizézy – používají se těsně po operaci, v době kdy je jizva ještě příliš citlivá a není úplně zhojená. Je vytvořena z bavlněných tkaných materiálů, jsou lehké, jemné, netlačí na oblast jizvy a jsou nedráždivé. Dobře napodobují hrudní stěnu a netlačí. ¾ silikonové epitézy – tyto lze začít používat v době, kdy je operační rána dobře zhojená a je ukončena podpůrná léčba chemoterapeutiky a ozařováním. Jsou různě tvarované dle rozsahu operačního výkonu. ¾ korekční epitézy – umožňují obnovit přirozený tvar prsu po částečné operaci nebo při vrozených vadách. ¾ nalepovací epitézy – vhodné pro štíhlé ženy do střední velikosti prsu. Umožňují běžné nošení podprsenky bez speciálních úprav.28 Obr. 8 Epitéza NATURA- přirozený vzhled
Obr. 10 Epitéza Individual29
Obr. 9 Epitéza Contact
28 29
http://www.amonema.cz/vyrobky/epitezy/natura http://www.amonema.cz/vyrobky/epitezy/natura
24
Obr. 12 Epitéza Essential30
Obr. 11 Epitéza Climate
Po propuštění z nemocnice bývá většinou žena vybavena lehkou pooperační protézkou, nebo na ni lékař vypíše poukaz a pacientka si tuto protézku vyzvedne ve zdravotnické prodejně. Epitézy je vhodné vybírat za asistence odborníka, který pomůže pacientce vybrat nejvhodnější tvar a velikost s ohledem na estetičnost a vlastní pocit. Pacientky mají nárok na epitézu jednou za dva roky a po schválení revizním lékařem je možné ji zakoupit i dříve. Pro zachování funkce je vhodné ji denně umývat vlažnou vodou a kvalitním mýdlem, osušit froté ručníkem. Vhodnými doplňky jsou pak ještě speciálně upravené podprsenky a bradavky.31
6.7 OPERAČNÍ ŘEŠENÍ
•
radikální operace – odstraňuje se celý nádor i s okolní tkání a spádovými uzlinami.
•
adjuvantní operace – odstranění zbytku nádoru po předcházející chemoterapii nebo radioterapii.
•
paliativní operace – jsou všechny ostatní operace, které neodstraní celý nádor
•
biopsie – je chirurgický zákrok, který spočívá v odběru malého množství podezřelé tkáně.32
30
http://www.amonema.cz/vyrobky/epitezy/natura/ Srov. SOBOTKOVÁ, J., Informovanost žen o nádorovém onemocnění prsu, bakalářská práce, s. 37. 32 http://www.hanakova-gynekologie.wz.cz/3_11.html 31
25
6.8 FYZIOTERAPIE PO OPERACI PRSU
Na pooperačním průběhu ženy s nádorovým onemocněním se podílí tým zdravotníků. Úkolem fyzioterapeuta je obnovit funkce pohybového aparátu, která bývá následkem operačního výkonu narušena. Patří sem také péče o operační ránu a zvládnutí sekundárního hojení již v počátečním stádiu. Včasné cvičení začíná už v prvních dnech po operaci a pokračuje v domácím prostředí dle instrukcí fyzioterapeuta. Po absolvování chemoterapie a radioterapie mohou pacientky s časovým odstupem docházet na rehabilitaci ambulantně. Zároveň s pohybovou terapií probíhá i přístrojová lymfodrenáž s následným bandážováním horní končetiny. V případě rozsáhlejší operace, kdy není péči možné zvládat ambulantně, mají pacientky možnost intenzivní terapie na lůžkovém speciálním oddělení rehabilitace. Předpokladem úspěšné léčby je zvládnutí psychiky pacientky, citlivý přístup, pravidelná informovanost, spolupráce s rodinou a také vzájemně mezi sebou.33
33
Srov. Abstrakta přednášek, Problematika léčby žen s nádorovým onemocněním prsu, s. 17.
26
7
PSYCHOLOGIE ONKOLOGICKY NEMOCNÝCH
Od stanovení diagnózy a zahájení léčby uplyne poměrně krátká doba, která nepostačuje
k tomu,
aby
se
pacient
dokázal
vyrovnat
s řadou
sociálních
a seberealizačních omezení a to hlavně tehdy, přichází-li odhalení onemocnění v době subjektivního pocitu plného zdraví. Onkologicky nemocný prožívá při svém onemocnění značně silný stres. Od zjištění nemoci reaguje většina nemocných na tuto skutečnost napjatě a průběh choroby je tím značně ovlivněn. Maligní onemocnění mění způsob psychického prožívání a životní stereotypy nejen nemocného, ale i všech členů rodiny, včetně jejich vzájemných interakcí. Nemocný potřebuje dostatečně dlouhou dobu a zkušenost na to, aby se změnou životní situace vyrovnal.34 Vyrovnávání se s nemocí závisí na předchozích životních zkušenostech a na struktuře osobnosti nemocného. Rakovina má i druhou stranu a to je ta skutečnost, že umírání trvá v některých případech dosti dlouho, je spojeno s velkými bolestmi a utrpením pacientů, ale i lidí jim blízkým. Typy reakcí na nemoc jsou různé a mají charakteristický ráz podle jednotlivých období vývoje maligního onemocnění.35
• Období prvních příznaků Období je charakterizováno souborem převážně negativních zážitků, jako např. bolest hlavy, nejistota, úzkost a strach. Téměř 60 % žen udává strach ze smrti a podléhá depresi. Často depresi střídá agrese proti zdravotnickému personálu a proti rodině. V této chvíli žena potřebuje vekou dávku emoční podpory a empatií, než jen věcnou informovanost. Problémem není dnes otázka, zda sdělit či nesdělit diagnózu onkologicky
nemocným,
ale
komu,
kdy
a
jakým
způsobem.
V případě,
že
nemocný chce diagnózu sám vědět, měli bychom si zjistit, co o nemoci ví a zná, získat přehled a jakou informaci chce vlastně získat. Rozhovor je nutné opakovat, předávat informace
postupně
v několika
sezeních.
Pro
zdravotníky
je
nutné
porozumět a pochopit strategii nemocného případně ji postupně usměrňovat. Snažíme se v rozhovoru získat nemocného pro spolupráci, motivovat ho k léčbě. Vysvětlíme mu 34 35
Srov. JOBÁNKOVÁ, M., et al., Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky, s. 61. Srov. KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie nemoci, s. 122.
27
všechny diagnostické a léčebné postupy, abychom předešli úzkosti z neznalosti a z neznámého. Vhodné je podporovat návrhy nemocného, diskutovat s ním a nevést jen monolog. Nemocného odměňujeme za aktivní spoluúčast na léčbě.
• Subakutní stadium Stádium je charakterizováno změnami vzhledu v důsledku chemoterapie a radioterapie, sociální izolací, diskriminací a depresí. Komunikace s nemocným společně s podporou sociálních aktivit je v tomto období nejvíce potřebná, když oboustranně ztížená a nesnadná. Je nežádoucí podporovat hrdinné postoje nemocného, stejně jako pasivitu a rezignaci. Žena musí mít umožněno ventilovat své negativní pocity, obavy a strach. Je vhodné podporovat naději ženy.
• Chronické stadium Týká se období remise či vyléčení. Žena je často propuštěna z nemocnice a přenáší pozornost na svůj pracovní a soukromý život. Onkologicky nemocný, byť vyléčený, se však téměř nikdy nezbaví strachu z recidivy. Velmi žádoucí je dlouhodobá psychologická rehabilitace pro nemocného i jejich rodiny.36
• Období dlouhodobé nemoci a umírání Progresí choroby se dostáváme do období dlouhodobě nemoci a umírání. Otázka se stala zvláště ožehavou v době, kdy většina nemocných umírá v nemocnici. Hovoříme o sociální smrti nemocných, která předchází smrt reálnou. Míní se tím skutečnost, že umírající jsou ponecháni v sociální izolaci. Jak příbuzní, tak zdravotnický personál se podvědomě brání kontaktu s umírajícími a tím se brání evokaci úzkosti ze smrti vlastní. Je ironií, že právě v situaci největší potřeby sociální a emoční podpory se jí nemocným dostává nejméně. Není to jen nedostatek času, který brání skutečně lidskému a profesionálně fundovanému přístupu k umírajícím. Jde především o nepřipravenost a nedostatečný výcvik v psychoterapeutickém přístupu všech zdravotníků. Tanalogická
problematika
byla
u
nás
doposud
podceňována
a
teprve v posledních letech je jí věnována náležitá pozornost. Jako jedna z prvních
36
Srov. VORLÍČEK, J., VORLÍČKOVÁ, H., Klinická onkologie pro sestry, s. 67-68.
28
popsala své pozorování o umírajících z psychosociálního hlediska ELIZABETH KÜBLER – ROSSOVÁ37 1) Stadium šoku – proč se to stalo, proč právě mně? To jsou běžné výroky lidí, kteří se ocitli náhle nebo pozvolna v roli nemocných. Všechny tyto výroky vedou k jedinému a to k POPŘENÍ faktu nemoci a k následnému STAŽENÍ SE DO IZOLACE. Typické reakce jsou dány soudy: „To nemůže být pravda“, „Zcela jistě se jedná o omyl“, Určitě se to vyřeší, vždyť jsem byl dosud zdráv“. Toto období může trvat různě dlouho. V této době by měl lékař zajistit zahájení a dodržování léčby, abychom překonali u nemocného mechanismus popření a aby léčbu neodmítl. V této době je zbytečné vést s nemocným mnoho racionálních rozhovorů. 2) Stadium zloby a hněvu – toto období prožívání nemoci je náročné zejména pro okolí nemocného, v případě hospitalizace i pro ošetřující personál. Dochází k častému slovnímu napadení nejrůznějšího typu a to jak proti zdravotníkům, tak proti všem zdravým v okolí. Zvláště zdravotníci si musí uvědomit, že tento projev je projevem životní krize a ne osobním útokem na okolí a je nesmírně důležité si tyto reakce nebrat osobně a to se podaří jen tehdy známe-li podstatu problému. 3) Stadium smlouvání – je to doba, kdy pacient aktivně shání nové léčebné metody a poznatky, a to nejen odborné. Jde o období návštěv lidových léčitelů, a z vlastní hierarchie hodnot pacient zvažuje, co by ještě chtěl vykonat a co je ve vzniklé situaci ochoten odepsat. Ačkoli mu ústy lékaře nebylo nic podstatného sděleno tuší, že role pacienta bude dlouhodobá nebo trvalá. V tomto období se setkáváme s výroky jako, „Hlavně, abych se dožil vnoučat“ nebo „Kéž bych se dočkal promoce svého syna“. Tyto výroky jednoznačně dokládají prožívání fáze smlouvání.38 4) Stadium deprese – se projevuje vědomím ztráty důležitých hodnot. Je to období časově kratší, ve kterém se projevuje lítost a smutek. Je velmi důležité poskytnout nemocnému empatický projev, který ho přesvědčí, že mu rozumíme a dokážeme pocítit jeho ztrátu. Není vhodné smutek zlehčovat křečovitým optimismem, kterým si nemocného spíše vzdálíme. 37 38
Srov. VORLÍČEK, J., VORLÍČKOVÁ, H., Klinická onkologie pro sestry, s. 66-67. Srov. VORLÍČEK, J., VORLÍČKOVÁ, H., Klinická onkologie pro sestry, s. 67-68.
29
5) Stadium odevzdání se – je to stadium přijetí role vážně nemocného, smíření se s osudem a s přijetím smrti. Nemocný by neměl zůstat s pravdou sám. Tím se rozumí, že pacient, který se dostal do fáze prožití se ke své pravdě i ten, kterému byla pravda sdělena potřebuje pravidelnou dlouhodobou pomoc a spolupráci jak s lékařem, tak sestrami. Umírající omezují zejména slovní kontakty s okolím, vzrůstá potřeba spíše dotyků, pohlazení, držení rukou.39
7.1 PSYCHOLOGICKÝ PŘÍSTUP SESTER K ONKOLOGICKY NEMOCNÝM Pohled
na
onkologicky
nemocného
se
v průběhu
jeho
nemoci
mění.
Vhodné je nepodporovat pasivitu nemocného a jeho negativní postoj k nemoci. Snažíme se v pacientovi probudit hrdinný postoj a pozitivní přístup, který nemocnému usnadní lépe snášet svoje onemocnění a utrpení. Nemocný, který nic nežádá je sice pro zdravotnické pracovníky méně zatěžující, ale dle vědeckých studií je prokázáno, že negativní přístup k nemoci zhoršuje prognózu, naopak ti co přistupují k nemoci kladně a zaujmou bojový postoj, jejich prognóza je výrazně lepší.40 Jak tedy můžeme psychologicky pomoci onkologicky nemocným:
• U nemocných podporujeme a umožňujeme jim se emočně projevit a to jak negativně – strach, obavy, tak pozitivně jako je naděje a přání.
• Snažíme se u nemocného tolerovat výkyvy nálad. Necháváme nemocného projevit své emoce jakkoli jsou silné a nesnažíme se to měnit.
• Pozorně nasloucháme a projevujeme porozumění. Snažíme se u nemocných vyhýbat kritice toho, co je a co není správné a normální v prožívání. Buďme empatičtí – soucítící – bytosti. •
Nezlehčujeme trápení nemocného. Může se stát, že ztratíme jeho důvěru. Přehnaně nemocného neutěšujeme. Snažíme se podporovat nemocného v jeho životních aktivitách, pomáháme mu hledat nový smysl života, životní hodnoty, ale nehledáme za něho konečná řešení. Respektujeme nemocného jako rovno-
39 40
Srov. HAŠKOVCOVÁ, H., Lékařská etika, s. 108-109. Srov. VORLÍČEK, J., VORLÍČKOVÁ, H., Klinická onkologie pro sestry, s. 67-68.
30
cenného partnera, jako dospělou osobu. Hovoříme s ním na úrovni jeho myšlení a chápání. • Oceňujeme u nemocného zodpovědnost a přístup k léčbě. Podporujeme nemocného k aktivní spolupráci a chválíme případné úspěchy. • Sociálně přijatelnou stížnost z hlediska druhého, neřeknou přímo o to, co skutečně potřebují. Nemocný, který se např. obává zákroku, či stojí před závažným rozhodnutím, nepřizná přímo strach a nejistotu, ale udává somatický příznak – bolesti hlavy, nespavost. • Neotáčíme se k umírajícím zády, neutíkáme. Pro nemocného je významným lékem v této době každé naše upřímné slovo, dotyk či pohlazení. •
Neberme nemocnému novou naději a plány do budoucna, i když by byly podle nás zcela nereálné. Nemusíme věřit, že se nemocný uzdraví, ale jsme povinni připustit, že se uzdravit může.41
41
Srov. VORLÍČEK, J., VORLÍČKOVÁ, H., Klinická onkologie pro sestry, s. 68-69.
31
8
FAKTORY
OVLIVŇUJÍCÍ
KVALITU
ŽIVOTA
U NÁDOROVÉHO ONEMOCNĚNÍ
8.1 KVALITA ŽIVOTA ŽENY S NÁDOROVÝM ONEMOCNĚNÍM PRSU
„Nejen obohatit život o léta, ale i léta o život.“ 42 Mezinárodní gerontologická společnost Kvalitou života se zabývali lidé již odedávna. Kvalita života se posuzuje u každého člověka individuálně. Závisí na délce a kvalitě života, způsobu onemocnění, léčbě a celkovém přístupu okolí. Faktory kvality života není jednoduché hodnotit a srovnávat. Pro kvalitní život je důležitá spokojenost a schopnost organizování každodenního života. Zahrnuje tedy psychickou podporu, sociální podporu, pocit psychického zdraví, pocit duševního zdraví, uspokojování duchovních potřeb, společenské uplatnění, partnerské vztahy, bolest atd. Ke kvalitě života se dá přistupovat ze dvou pohledů hodnocení a to z pohledu subjektivního a objektivního hodnocení. • Objektivní hodnocení kvality života – sleduje fyzické zdraví, materiální zabezpečení, sociální status a sociální podmínky života. Jsou to spíše faktory zaměřené na ekonomické a sociální podmínky, ovlivňující život člověka. • Subjektivní hodnocení kvality života – je založená zejména na osobních pocitech, zájmech a očekávání, které jsou součástí běžného života. Fyzického stavu, psychického stavu. Týká se také postavení jedince ve společnosti, sebehodnocení, nálad a emocí. Nedílnou součástí jsou též potřeby spirituální.43
Pacienti,
kteří
trpí
depresemi
a
nespokojeností
mohou hodnotit životní podmínky a svůj zdravotní stav hůře než nezávislý pozorovatel.44
42
KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie nemoci, s. 162. Srov. VAĎUROVÁ, H., MUHLPACHR, P., Kvalita života, Teoretická a metodologická východiska, s. 17. 44 Srov. VAĎUROVÁ, H., MU HLPACHR, P., Kvalita života, Teoretická a metodologická východiska, s. 17. 43
32
8.2 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KVALITU ŽIVOTA
• Podle Klenera, 2002 a Stablové, 2002 Hodnotit kvalitu života je velmi nesnadné. Obvykle hodnotíme jaký dopad má onemocnění na jedince na jejich fyzický stav, funkční zdatnost, psychický stav, na spokojenosti s léčbou a sociálním stavu. ¾ Fyzický stav – je určována výskytem různých symptomů onemocnění do určité míry, ale i nežádoucími účinky aplikované terapie. ¾ Funkční zdatnost – patří sem především stav tělesné zdatnosti, které je hodnoceno dle stupnice WHO nebo dle stupnice navržené Karnofskym. Patří sem také schopnost komunikace s rodinou, se spolupracovníky, schopnost uplatnění v rodině a v zaměstnání. ¾ Psychický stav – tento stav je hodnocen především podle převažující nálady, dle postoje k nemoci a životu, jakým způsobem se dokážeme vyrovnat s nemocí a léčbou, dále pak dle osobní charakteristiky a způsobu prožívání nemoci. ¾ Spokojenost s léčbou – zde jde především o celkové komplexní posouzení prostředí, ve kterém je nemocný léčen, technická zručnost ošetřujícího personálu při provádění diagnostických a léčebných výkonů, komunikace s nemocným včetně podání objektivních informací o zdravotním stavu. ¾ Sociální stav – hodnocen na základě údajů o vztazích nemocného k blízkým lidem, o způsobu komunikace s lidmi, o roli ve společenských skupinách. • Podle
světové
zdravotnické
organizace
(WHO)
se
kvalita
života dělí do jednotlivých oblastí, které vystihují kvalitu lidského života bez ohledu na pohlaví, věk, etnikum nebo postižení. ¾ Fyzické zdraví – energie a únava, bolest, odpočinek, mobilita, každodenní život, závislost na lékařské pomoci, schopnost pracovat apod. ¾ Psychické zdraví a duchovní stránka – sebepojetí, pozitivní a negativní pocity, myšlení, sebehodnocení, učení, paměť, koncentrace, víra, spiritualita, vyznání ¾ Sociální vztahy – osobní vztahy, sociální podpora, sexuální aktivita apod.
33
¾ Prostředí – svoboda, finanční zdroje, bezpečí, dostupnost sociální a zdravotnické péče, domácí prostředí.45 Problematiku kvality života lze mapovat i do tří hierarchicky odlišných sfér: -
makrorovina
-
mezorovina
-
personální rovina
• makrorovina se zabývá otázkami společenských celků (např. dané země, kontinentu apod.). V tomto pojetí je život chápán jako absolutní morální hodnota respektující plně kvalitu života (např. boje s epidemií, apod.). • mezorovina se zabývá kvalitou života v malých sociálních skupinách, kvalitou mezilidských vztahů. • personální rovina se zabývá kvalitou života jednotlivce. Jde o hodnocení subjektivního zdravotního stavu, spokojenosti, bolesti a naděje. Zapojují se zde i osobní hodnoty jednotlivce, tj. očekávání, představy, přesvědčení.46 8.2.1 Zdraví „Zdraví je stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci nebo tělesné chyby“47 Světová zdravotnická organizace (WHO) Každý z nás si vytváříme vlastní pojetí zdraví. Existují různé teorie zdraví. Přehled teorií zdraví: •
Zdraví jako zdroj fyzické a psychické síly. Zdraví je považováno za určitý druh síly, která člověku pomáhá zdolávat různé těžkosti. Tuto sílu člověk využívá více či méně. Více síly člověk využívá ke zvládání těžkých životních situací, a snadněji pak zvládá těžkosti všedního dne. Tato síla se může ale vytrácet a člověk slábne. Toto chápeme jako úbytek životní síly.
45
Srov. VAĎUROVÁ, H., MU HLPACHER, P., Kvalita života, teoretická a metodologická východiska, s. 18-19. 46 Srov. VOJENSKÉ ZDRAVOTNCKÉ LISTY, ročník LXXIV, 2005, č. 5-6, s. 180. 47 VAĎUROVÁ, H., MU HLPACHR, P., Kvalita života, Teoretická a metodologická východiska, s. 24.
34
•
Zdraví jako metafyzická síla. Také je považována za určitý druh životní vnitřní síly člověka. Zdraví se považuje za určitý druh vnitřní síly člověka. Zdraví se dá pojmenovat různými jmény jako vitalita, schopnost adaptace, metafyzická zdravotní síla apod.
•
Salutogeneze – individuální zdroj zdraví. Charakteristika holistického zdraví byla Aaronem Antonovským považována za zdroj zdraví. Tato teorie zdraví byla Antonovským založena na studii dvou skupin Židů, na jejich schopnosti adaptace po návratu z koncentračního tábora. Výsledkem jeho teorie zjištění bylo, že rozdíly mezi skupinami lidí nebyly v jejich fyzickém, ale v psychickém stavu a postoji k životu. Vyzvedl tři základní aspekty zdraví a to schopnost chápat dění, smysluplnost a vědomí zvládnutelnosti úkolů.
•
Zdraví jako schopnost adaptace. Schopností adaptovat se, se rozumí schopnost přizpůsobit se prostředí nebo změnit vlastní způsob života. Mansfield
(1977),
Dubos
(1959),
Illich
(1977),
chápou
adaptaci
jako přirozenou lidskou schopnost adaptovat se a přizpůsobovat se prostředí. Schopnost vyrovnávat se s nepříznivými situacemi, se kterými se člověk v průběhu života setkává. Do popředí vyzvedávají schopnost stavět se tváří v tvář nebezpečí a sílu bojovat. •
Zdraví jako schopnost dobrého fungování. Definuje schopnost zdraví jako schopnost dobrého fungování (fitness). Slovem fitness se rozumí pojem „být v dobré kondici, být schopen tělesně či duševně něco dělat, být připraven, být jako ryba ve vodě a udržovat se v dobrém stavu“ Tato teorie vylučuje lidi s postižením, což by se dalo této teorii vytknout.
•
Zdraví jako zboží. Hlavní myšlenkou této teorie je přístup či představa něčeho, co se dá jako zboží koupit, dodat nebo ztratit, tedy jako směnitelný produkt. Vede tedy k pasivnímu pohledu či postoji v péči o vlastní zdraví 48 a neposiluje víru v jeho zlepšení. Posiluje spíše mystickou víru v „zázračný lék“.
48
Srov. KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, s. 36-37.
35
•
Zdraví jako ideál. Tato teorie se zabývá zdravím obecně. Zdraví považuje jako komplexnost. Zahrnuje i oblast duševního zdraví a vztahy mezi lidmi.49
8.2.2 Bolest
Personál by měl bolest a utrpení zmírňovat a respektovat lidskou důstojnost. Podle IASP (International Association for the Study of Pain) definice bolesti zní: „Bolest je nepříjemným senzorickým a emocionálním zážitkem, který je spojen se skutečným či domnělým poškozením tkáně, případně který je popisován v termínech takovéhoto poškození.“50 Brannon a Feist (1997)
• Akutní bolest je charakterizována dobou trvání. Vzniká na základě poškození tkáně, chorobou, úrazem. Ukazuje se jako nadměrná. Upozorňuje pacienta na nutnost distancovat se od toho, co člověku škodí.
• Chronická bolest je bolest, která trvá déle jak 3 měsíce. Může jít o bolest trvalou nebo o bolest, která se v pravidelných či nepravidelných intervalech opakuje.51 Bolest patří k nejčastějším doprovodným příznakům nádorového onemocnění. Bolest je ochranný mechanismus, varování a může být vyvoláno velkou škálou stresorů. Považuje se za varovný příznak, který upozorňuje na možnost ohrožení zdraví. Mnohdy je obava z bolesti výrazně silnější než ze samotného onemocnění. Bolest u nádorového onemocnění patří k nejobtížněji řešitelným. Postihuje až 80 % pacientů. U nádorového onemocnění je bolest nejčastěji způsobena prorůstáním nádoru do nervů nebo do bohatě zásobených struktur (pobřišnice, pohrudnice, okostice, atd.). Bolest při nádorovém onemocnění může být stálá, provázející stavy klidu i aktivity a proto se snažíme co nejdříve odstranit příčinu bolesti.52
49
Srov. KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie zdraví, s. 36-37. KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie nemoci, s. 83. 51 Srov. KRIVOHLAVÝ, J., Psychologie nemoci, s. 83-84. 52 http://zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/13665_1687.html 50
36
8.2.3 Strach ze smrti
Otázkou smrti se zabývali již antičtí filosofové, kteří se snažili racionálním uvažováním a silou vůle přemoci úzkost ze smrti. Strach je jedním z psychologických faktorů, které je věnována velká pozornost. Strach ze smrti neboli tanatofobie ovlivňuje mnoho faktorů. Myslíme především nato, zda to bude či nebude bolet, zda odchod ze života zvládneme, případně zda to zvládneme na úrovni, tak abychom jsme si neudělali ostudu mezi svými nejbližšími. (O umírání a smrti jsem více popsala v kapitole 7 Psychologie nemocných).
8.2.4 Úzkost a deprese
Dalšími je doprovodnými jevy nádorového onemocnění je úzkost a deprese. Příznaky většinou přetrvávají delší dobu. Někdy i léta a začíná pozvolna a plíživě. Úzkost je z lékařského hlediska brána jako složitá kombinace emocí, která zahrnuje strach, zlé předtuchy a obavy. Často je doprovázena fyzickými příznaky, jako je pocit nevolnosti, zkrácené dýchání, pocit na zvracení, bušení srdce. Úzkost se dělí: •
kognitivní
•
somatická (tělesná)
•
emocionální
•
behaviorální53
Deprese je dlouhodobě se projevující závažná duševní porucha, projevující se pokleslými náladami jedince, osoba upadá do trudomyslných nálad. Osoba je téměř neschopná smysluplných činností, ztrácí zájem a negativně reaguje na podněty. Deprese se nemoc, která netrvá krátkou chvíli, její léčba je zdlouhavá a pomalá. Deprese se podle příčiny vzniku dělí na:
53
•
endogenní
•
reaktivní
http://wikipedia.org/wiki/%C3%9Azkost
37
•
organická
•
farmakologická54
8.3 SOCIÁLNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KVALITU ŽIVOTA
Sociálně psychologické faktory se odráží od situace, v jaké nemocný prožívá své onemocnění. Nemoc může přinášet pocit „snížení vlastní hodnoty“. Pozitivní vliv sociální podpory se projevuje skutečností, že pacienti, kteří žijí v rodině jsou častěji druhými lidmi donucováni navštívit lékaře. U včasně diagnostikovaného nádorového onemocnění má pacient větší šanci na uzdravení a tím i na přežití. Součástí sociálních faktorů je i kvalita mezilidských vztahů. Vzájemné vztahy v rodině a v manželství pozitivně působí na uzdravení.55
8.3.1 Rodina
Lidský jedinec je od svého narození až do smrti členem lidského společenství, jehož nejvýznamnější součástí je rodina. Rodina formuje osobnost a chování jedince. Rodina je systém a zároveň instituce, která usiluje o vnitřní rovnováhu, o přizpůsobení se vnějšímu prostředí a o vzájemnou komunikaci. Obvykle je tvořena svazkem ženy, muže a jejich dětí. Hlavním úkolem rodičů je zplodit potomky a starat se o ně až do jejich samostatnosti. Na správné funkci rodiny má podíl vztah mezi rodiči, který vytváří rodinnou atmosféru a určuje tedy i ostatní vztahy v rodině. Na základě poznání lze vědomě měnit své postoje a zvyky a chovat se jinak. Postavení ženy a muže v rodině má být rovnocenné, avšak odlišné. Ženy většinou zajišťují emoční stránku, muži jsou nositelé řádu a pravidel. Pokud děti vidí u rodičů toleranci, takt, porozumění, upřímnost, otevřenost a společné rozhodování snaží se mít s budoucím partnerem podobný vztah. Chování rodičů tedy ovlivňuje volbu životního partnera. Na základě vztahů mezi rodiči a dětmi probíhá i komunikace a důvěra. Určitě je lehčí se svěřit rodičům, kterým věříme a máme v nich oporu.56 54
http://wikipedia.org/wiki/%C3%9Azkost Srov. KŘIVOHLAVÝ, J., Psychologie nemoci, s. 127. 56 Srov. VYMĚTAL, J., Lékařská psychologie, s. 198. 55
38
8.3.2 Partnerské vztahy
Soužití s manželem nebo s partnerem záleží na vzájemném pochopení a pevnosti citového vztahu. Pro ženu operace znamená nejen zátěž fyzickou, a psychickou, ale pro mnohé ženy po operaci prsu i dlouhodobé trauma při sexuálním styku. Odmítají se obnažit, odmítají něžnosti a laskání partnera. Neexistuje jednotná rada pro další partnerské vztahy. Předpokladem jejich udržení vztahu je si vyříkat a otevřeně si říct nejprve vzájemné pochybnosti a skutečné překážky, ať již citové nebo tělesné a snažit se je postupně odstranit. Týká se to jak rodinného soužití, tak intimních vztahů. Chce to čas, trpělivost a ohleduplnost z obou stran. Mnohá manželství se po ženině ablaci prsu rozpadají. Muž opouští ženu v nejkritičtějším období, kdy potřebuje nejvíce partnerskou podporu a pomoc. Ze strany muže je toto jednání nezodpovědné. Tomuto jednání lze zabránit pouze otevřenými rozhovory a společným hledáním východisek a pochopitelně i dobrou vůlí. I operovaná žena mající právo na soucit se musí snažit najít co nejdříve vnitřní rovnováhu a osobní trauma nenadřazovat společnému rodinnému soužití. Operací život nekončí, budoucnost zacelí jak tělesnou, tak duševní ránu a vztah k partnerovi a rodině bude dále smyslem naplněného života.57
8.3.3 Uspokojování duchovních potřeb
V dnešní době je téma spirituálních potřeb stále dáváno do popředí a hodně se‚ o něm mluví. Nejedná se tedy o potřebu jen věřících lidí obracet se k bohu‚ jak bychom si mohli myslet. Jedná se o uspokojování potřeb mnohých lidí, kteří se v průběhu závažné nemoci začínají zabývat otázkami smysluplnosti svého života. Péče o psychiku nemocného je nesmírně důležitá. V tomto období nám v hlavě probíhají různé myšlenkové pochody, emoce, objevují se změny nálad a chování. Nemocný hodnotí zpětně svůj život, čeho dosáhl a hodnotí realitu více než kdykoliv předtím.
57
Srov. DIENSBIER, J., Rakovina prsu u žen, Prevence a poléčená péče, s. 11-17.
39
8.3.4 Pomoc ženám s nádorovým onemocněním prsu
Pomoc ženám s nádorovým onemocněním prsu mohou poskytnout kromě rodiny a přátel také svépomocné skupiny a jiné organizace – MAMMA HELP, Klub Diana, Liga proti rakovině, Fons Vitae, Avon.
40
9
METODIKA PRÁCE
Pro svou práci jsem si vybrala metodu dotazníkového šetření. Výhodou dotazníku je časově úsporné, rychlé zpracovaní dat s možností využití a shromáždění dat od velkého počtu respondentů. Nevýhodou dotazníku je, že respondentky nemusí přesně pochopit zadání otázky nebo nemusí umět přesně zhodnotit danou situaci a odpovědi tedy mohou být zkreslené. Dotazníky byly rozdávány v průběhu prosince 2007 do února 2008. Dotazníky jsem rozdávala na základě schválené žádosti na onkologickém stacionáři na Obilním trhu. Respondentky vyplňovaly dotazník během aplikace chemoterapie nebo v čekárně a před opuštěním stacionáře dotazník vracely sestrám vyplněný. Dotazníkového šetření se zúčastnily ženy různých věkových skupin s diagnostikou nádorového onemocnění prsu. V dotazníku respondentky odpovídaly celkem na 22 položek, z toho poslední byla otevřená, kde se ženy mohly vyjádřit k danému tématu a napsat své připomínky či poznatky. Položky v dotazníku byly rozděleny na : •
otevřené – položka č. 22
•
polootevřené – položka č. 4, 5, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18
•
uzavřené – položka č. 1, 2, 6, 7, 19, 20, 21
•
položky s využitím škály – položka č. 2, 6, 7, 19, 20, 21
•
Položky zaměřené na doplňující informace – č. 1, 2, 3, 12, 21 a 22
K hypotéze číslo jedna se vztahují položky číslo pět, šest a sedm. K hypotéze číslo dvě se vztahují položky číslo osm a jedenáct. K hypotéze číslo tři se vztahují položky číslo čtyři, devět, deset, třináct, čtrnáct a patnáct. K hypotéze číslo čtyři se vztahují položky číslo šestnáct, sedmnáct a osmnáct. K hypotéze číslo pět se vztahují položky číslo devatenáct a dvacet.
41
10
VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA
V této části písemné práce jsou zpracovány výsledky dotazníkoveho šetření. Výsledky jsem zpracovala do tabulek a grafů. V tabulkách je uvaděna absolutní a relativní četnost. Výsledky jsem zaokrouhlila na dvě desetinná místa. Pro grafy jsem užila relativní četnost. Některé výsledky jsou doplněny o aritmetický průměr. Sestry na onkologickém stacionáři rozdaly celkem 100 dotazníků z toho 80 z nich bylo správně vyplněných a hodnotitelných a 20 z těchto dotazníků bylo vyplněné chybně nebo nesrozumitelně. Návratnost dotazníku byla vysoká (80 %).
10.1 CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ Položky zaměřené na identifikaci byly položky doplňující. Tabulka č.1 Věk respondentek Věk
Absolutní četnost
Relativní četnost
Do 30 let 31 - 40 let 41 - 50 let 51 - 60 let 61 - 70 let 71 - 80 let 81 a více let
3 17 27 23 8 2 0
3,75 % 21,25 % 33,75 % 28,75 % 10,00 % 2,50 % 0,00 %
Celkem
80
100 %
Graf č. 1 Věk respondentek 42
Ze 100 % (80) respondentek byly (3) 3,75 % respondentek mladší 30 let, ve věku 31–40 let bylo (17) 21,25 % respondentek, ve věku 41–50 let (27) 33,75 % respondentek, ve věku 51–60 let bylo (23) 28,75 % respondentek, ve věku 61–70 let bylo (8) 10,00 % respondentek, ve věku 71–80 let byly (2) 2,50 % respondentek a ve věku 81 a více let nebyla žádná z respondentek. Nejmladší z respondentek bylo 28 let a nejstarší z respondentek bylo 74 let. Průměrný věk respondentek byl 3,25 Nejpočetnější skupina respondentek byla ve věku 41–50 let. Tabulka č 2 Délka léčby onemocnění Délka onemocnění
Absolutní četnost
Relativní četnost
0 - 3 měsíce 4 - 6 měsíců 7 - 9 měsíců 10 - 12 měsíců 13 měsíců - 18 měsíců 19 měsíců - 24 měsíců 2 5 měsíců - 36 měsíců 37 měsíců a více Celkem
11 16 5 17 0 8 16 7 80
13,75 % 20,00 % 6,25 % 21,25 % 0,00 % 10,00 % 20,00 % 8,75 % 100 %
V této otázce respondentky uváděly, jak dlouho probíhá léčba jejich onemocnění. Ze 100 % (80) respondentek uvedlo 0–3 měsíce se léčilo (11) 13,75 % respondentek, 4–6 měsíců se léčilo (16) 20,00 % respondentek, 7–9 měsíců se léčilo (5) 6,25 % respondentek, 10–12 měsíců se léčilo (17) 21,25 % respondentek, 13–18 měsíců se neléčila žádná z respondentek, 19–24 měsíců se léčilo (8) 10,00 % respondentek, 25–30 měsíců se léčilo (16) 20,00 % respondentek a 3 roky a více se léčilo (7) 8,75 % respondentek. Nejkratší doba hospitalizace byla 14 dní a nejdelší doba hospitalizace byla 48 měsíců. Aritmetický průměr délky léčby onemocnění je 4,27. Nejpočetnější skupina respondentek se léčila 10–12 měsíců, čemuž odpovídá aritmetický průměr.
43
Tabulka č. 3 Dosažené vzdělání Vzdělání Základní škola Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem
Absolutní četnost 8
Relativní četnost 10,00 %
15
18,75 %
40
50,00 %
11 6 80
13,75 % 7,50 % 100,00 %
Ze 100 % (80) respondentek bylo 50 % (40) vzdělané středoškolsky s maturitou, 18,75 % (15) vyučeny bez maturity, 13,75 % (11) respondentek uvedlo vyšší odborné vzdělání, 10 % (8) respondentek uvedlo vzdělání základní a vysokoškolské vzdělání uvedlo 7,50 % (6) respondentek.
Tabulka č. 4 Subjektivní hodnocení zdravotního stavu respondentkami Zdravotní stav
Absolutní četnost
Relativní četnost
Výborný Velmi dobrý Uspokojivý Zhoršený Špatný Velmi špatný
1 6 13 23 21 11 5
1,25 % 7,50 % 16,25 % 28,75 % 26,25 % 13,75 % 6,25 %
Celkem
80
100 %
Dobrý
44
Graf č. 2 Subjektivní hodnocení zdravotního stavu respondentkami Respondentky zde hodnotily svůj zdravotní stav dle šály hodnot, kde „velmi špatný stav“ byl označen číslem 0 a „výborný stav“ byl označen číslem 6. Z celkového počtu 100 % (80) respondentek odpovědělo 28,75 % (23), že je jejich nynější zdravotní stav v době onemocnění uspokojivý, 26,25 % (21) z respondentek uvedlo svůj stav jako zhoršený, 16,25 % (13) respondentek jako dobrý, 13,75 % (11) jako špatný, 7,50 % (6) z respondentek uvedlo svůj zdravotní stav jako velmi dobrý, 6,25 % (5) respondentky jako velmi špatný a 1,25 % (1) z respondentek uvedla svůj zdravotní stav v době onemocnění jako výborný. Respondentky zhodnotily svůj zdravotní stav dle aritmetického průměru známkou 4,37 tedy průměrně svůj zdravotní stav respondentky hodnotí jako dobrý až velmi dobrý. Po zaokrouhlení spíše známka ukazuje na dobrý zdravotní stav.
45
10.2 LÉČBA ONEMOCNĚNÍ
Tabulka č. 5 Druh terapie (u otázky bylo možno zaznačit více odpovědí) Podstoupený druh terapie
Absolutní četnost
Relativní četnost
Chemoterapie Radioterapie Chemoterapie, radioterapie Operační řešení, chemoterapie Chemoterapie, operační řešení, radioterapie Hormonální terapie
22 8 12 34
27,50 % 10,00 % 15,00 % 42,50 %
2
2,50 %
2
2,50 %
Celkem
80
100 %
Graf č. 3 Druh terapie (u otázky bylo možno zaznačit více odpovědí) U této otázky měly respondentky možnost zaznačit více odpovědí. Ze 100 % (80) respondentek odpovědělo 27,50 % (22) respondentek, že podstoupily léčbu chemoterapií, 10,00 % (8) respondentek podstoupilo léčbu radioterapií, 15,00 % (12) respondentek bylo léčeno kombinací chemoterapie a radioterapie, 2,50 % (2) z respondentek byla léčena kombinací chemoterapie, radioterapie a operační řešení. 2,50 % (2) respondentky podstoupily léčbu hormonální v kombinaci s chemoterapií. 46
Tabulka č. 6 Vedlejší účinky spojené s chemoterapií Vedlejší účinky spojené s chemoterapií Vůbec ne Trochu Středně Hodně Maximálně
Absolutní četnost
Relativní četnost
4 13 28 25 10
5,00 % 16,25 % 35,00 % 31,25 % 12,50 %
80
100 %
Celkem
Graf č. 4 Vedlejší účinky spojené s chemoterapií V této otázce respondentky měly možnost využít škály hodnot, kde číslo 1 znamenalo „vůbec ne“, a číslo 5 „maximálně“ovlivnily vedlejší účinky spojené s chemoterapií kvalitu mého života. Respondentky hodnotily jak moc ovlivnily kvalitu života vedlejší účinky spojené s chemoterapií. (pocity na zvracení, zvracení, nechutenství). Ze 100 % (80) respondentek odpovědělo (4) 5,00 % vůbec ne, (13) 16,25 % trochu, (28) 35,00 % středně, (25) 31,25 % hodně, (10) 12,50 % maximálně. Aritmetický průměr je 3,30. Respondentky tedy hodnotily, že kvalitu jejich života vedlejší účinky chemoterapie ovlivnily středně až hodně. Po zaokrouhlení se spíše přibližuje hodnotě středně.
47
Tabulka č. 7 Léčba v souvislosti s kvalitou života Léčba a kvalita života
Absolutní četnost
Relativní četnost
Vůbec ne Trochu středně Hodně Maximálně
0 16 29 23 12
0,00 % 20,00 % 36,25 % 28,75 % 15,00 %
Celkem
80
100 %
Graf č. 5 Léčba v souvislosti s kvalitou života Respondentky hodnotily, jak ovlivnila léčba kvalitu jejich života v souvislosti s léčbou onemocnění. Respondentky měly možnost využít škály hodnot, kde číslo 1 znamenalo „vůbec ne“ a číslo 5 „maximálně“ léčba ovlivnila kvalitu mého života. Ze 100 % (80) odpovědělo (0) 0,00 % vůbec ne, (16) 20,00 % trochu, (29) 36,25 % středně, (23) 28,75 % hodně, (12) 15,00 % maximálně. Aritmetický průměr je 3,39. Dle škály hodnot ovlivnila léčba kvalitu jejich života středně až hodně. Po zaokrouhlení se přibližuje spíše hodnotě středně.
48
10.3 CHARAKTERISTIKA OKOLÍ ŽENY S NÁDOROVÝM ONEMOCNĚNÍM Tyto položky se vztahují k hypotéze číslo 1.
Tabulka č. 8 Podpora okolí po sdělení diagnózy (u této otázky byla možnost uvést více možností) Podpora okolí
Absolutní četnost
Relativní četnost
Rodina Kamarádi Duchovní víra Nikdo Rodina, kamarádi Rodina, duchovní víra Rodina, kamarádi, duchovní víra Celkem
41 6 5 8 15 4
51,25 % 7,50 % 6,25 % 10,00 % 18,75 % 5,00 %
1
1,25 %
80
100 %
Graf č. 6 Podpora okolí po sdělení diagnózy (u této otázky byla možnost uvést více možností) Respondentky hodnotily v této otázce, kdo byl největší oporou po sdělení diagnózy z jejich okolí. V této otázce mohly respondentky využít možnosti více odpovědí. Největší procento respondentek odpovědělo, že jim největší oporou po sdělení diagnózy byla rodina a to v 51,25 % (41), 18,75 % (15) respondentek uvedlo, že jim byla největší oporou rodina s kamarády, 10,00 % (8) respondentek uvedlo, že neměly po sdělení diagnózy nikoho, kdo by je podpořil. 7,50 % (6) respondentek měly oporu v kamarádech. 6,25 % ( 5) respondentek uvedlo duchovní víru jako největší oporu. 49
5 % (4) respondentky uvedly rodinu a duchovní víru a 1,25 % (1) z respondentek uvedla, že jí byla největší oporou rodina, kamarádi, duchovní víra. Po sečtení možných odpovědí uvedlo rodinu (61) 76,25 % respondentek, kamarády uvedlo (22) 27,50 % respondentek, duchovní víru uvedlo (10) 12,50 % respondentek. Hypotéza číslo 1 se mi potvrdila. Ženy uvedly jako největší oporu rodinu a to v 76,25 %. Tabulka č. 9 Vliv nemoci na rodinu Vliv nemoci na rodinu
Absolutní četnost
Relativní četnost
Vůbec ne Trochu Středně Hodně Maximálně
11 26 24 16 3
13,75 % 32,50 % 30,00 % 20,00 % 3,75 %
Celkem
80
100 %
Graf č. 7 Vliv nemoci na rodinu V této otázce měly respondentky možnost vybírat své odpovědi dle škály hodnot od čísla 1 po číslo 5, kde číslo 1 znamenalo „vůbec ne“ a číslo 5 „maximálně“ ovlivňuje moje nemoc vztah k rodině a blízkým. Respondentky hodnotily v této otázce, jak ovlivňuje nemoc vztah k rodině a blízkým. 32,50 % (26) žen ovlivnilo vztah k rodině a blízkým jen trochu, 30 % (24) vztah k rodině a blízkým ovlivňuje středně, 20 % (16) žen uvedlo, že hodně ovlivňuje 50
jejich onemocnění vtah k rodině a blízkým, 13,75 % (11), vůbec neovlivnilo onemocnění vztah k rodině a blízkým a 3,75 % (3) ovlivnilo onemocnění vztah k rodině a blízkým maximálně. Aritmetický průměr odpovědí jak ovlivňuje nemoc vztah k okolí a rodině číslem 2,67. Průměrně tedy respondentky ovlivňuje nemoc vztah k rodině a blízkým trochu až středně. Po zaokrouhlení se hodnota pohybuje spíše ke známce středně. Tabulka č. 10 Vliv nemoci na vztah k okolí Vztah nemoci na vztah k okolí Vůbec ne Trochu Středně Hodně Maximálně Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost
7 31 27 13 2 80
8,75 % 38,75 % 33,75 % 16,25 % 2,50 % 100 %
Graf č. 8 Vliv nemoci na vztah k okolí V této otázce měly respondentky možnost vybírat své odpovědi dle škály hodnot od čísla 1 po číslo 5, kde číslo 1 znamenalo „vůbec ne“ a číslo 5 „maximálně“ ovlivňuje moje nemoc vztah k okolí. V této otázce respondentky hodnotily, jak ovlivňuje jejich nemoc vztah k okolí. Největší procento žen 38,75 % (31) odpovědělo, že jim nemoc ovlivnila vztah k okolí trochu, 33,75 % (27) žen uvedlo, že jim nemoc ovlivnila vtah k okolí středně. (13)
51
16,25 % ovlivnila vztah k okolí hodně, (7) 8,25 % ženám nemoc vztah k okolí neovlivnila vůbec a (2) 2,50 % ovlivnila nemoc vztah k okolí maximálně. Aritmetický průměr odpovědí, zda ovlivňuje nemoc vtah k okolí je 2,65. Průměrně tedy respondentky ovlivňuje nemoc vztah k okolí trochu až středně. Po zaokrouhlení se známka přibližuje spíše hodnotě středně.
10.4 CHARAKTERISTIKA ZDRAVOTNICKÉHO PERSONÁLU Tyto položky se vztahují k hypotéze číslo 3. Tabulka č. 11 Psychická podpora ze strany zdravotnického personálu (bylo možno uvést více možností) Zdravotnický personál Lékař Sestra Psycholog Lékař, sestra Sestra, psycholog Lékař, psycholog Lékař, sestra, psycholog Nikdo Sanitárka Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost
19 21 7 14 6 3
23,75 % 26,25 % 8,75 % 17,50 % 7,50 % 3,75 %
3
3,75 %
5 2
6,25 % 2,50 %
80
100 %
52
Graf č. 9 Psychická podpora ze strany zdravotnického personálu Respondentky hodnotily v této otázce kdo ze zdravotnického personálu jim byl po sdělení diagnózy největší oporou. Respondentky mohly uvést v odpovědi více možností. Ze 100 % (80) uvedlo, že největší oporou jim byl po sdělení diagnózy lékař a to 23,75 % (19) respondentek, 26,25 % (21) uvedlo, že jim po sdělení diagnózy byla největší oprou sestra, 8,75 % (7) respondentek uvedlo jako největší oporu psychologa. 17,50 % (14) respondentek využila možnosti více odpovědí a jako svou největší oporu hodnotila lékaře a sestru, 7,50 % (6) hodnotily sestru v kombinaci s psychologem. Stejný počet respondentek se shodlo, že jejich největší oporou po sdělení diagnózy jim byl lékař – psycholog, lékař, sestra a psycholog a to v 3,75 % (3). 6,25 % respondentek odpovědělo, že jim po sdělení diagnózy nebyl oporou nikdo a 2,50 % (2) respondentky uvedly, že jim byla největší oporou po sdělení diagnózy sanitárka. Po sečtení všech možných kombinací uvedlo jako odpověď sestra (44) 55,00 % respondentek, odpověď lékař uvedlo (39) 48,75 % respondentek, psycholog (19) 23,75 %. Hypotéza číslo 2 se mi potvrdila. Ženy uvedly jako svou největší oporu sestru a to v 55,00 %.
53
Tabulka č. 12 Ochota lékaře komunikovat v průběhu léčby Ochota lékaře komunikovat Vždy Většinou ano Většinou ne Nikdy Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost
35 39 2 4
43,75 % 48,75 % 2,50 % 5,00 %
80
100,00 %
Graf č .10 Ochota lékaře komunikovat v průběhu léčby Zde respondentky hodnotily ochotu lékaře, zda si byl ochotný promluvit o strachu a obavách z léčby. Ze 100 % (80) respondentek (39) 48,75 % respondentek uvedlo, že si byl lékař většinou ochotný promluvit o strachu a obavách z léčby. (35) 43,75 % respondentek uvedlo, že si lékař vždy s nimi promluvil. (2) 2,50 % respondentek uvedlo, že s nimi lékař většinou nemluvil a nikdy s respondentkami lékař nemluvil v 5,00 % (4). Tabulka č. 13 Ochota sester komunikovat v průběhu léčby Ochota sester komunikovat Vždy Většinou ano Většinou ne Nikdy Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost
42 34 3 1
52,50 % 42,50 % 3,75 % 1,25 %
80
100 %
54
Graf č. 11 Ochota sester komunikovat v průběhu léčby Zde respondentky hodnotily ochotu sester. Ze 100 % (80) respondentek (42) 52,50 % tedy většina odpověděla, že jim sestra byla ochotna v jejich těžké chvíli vždy pomoc. (34) 42,50 % respondentek uvedla, že jim sestra většinou pomohla, (3) 3,75 % respondentek uvedla, že sestra většinou nesdílela jejich obavu a strach z léčby a (1) 1,25 % z respondentek uvedla, že sestra nebyla ochotna nikdy. Tabulka č. 14 Odpověď lékaře na položenou otázku Odpověď lékaře na položenou otázku Vždy Většinou ano Většinou ne Nikdy Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost
33 44 3 0
41,25 % 55,00 % 3,75 % 0,00 %
80
100 %
55
Graf č. 12 Odpověď lékaře na položenou otázku Respondentky zde hodnotily, zda lékař při položení důležité otázky podal srozumitelnou odpověď na kterou se žena ptala. Ze 100 % (80) respondentek odpovědělo, (44) 55,00 % odpovědělo, většinou ano, dostala jsme srozumitelnou odpověď, (33) 41,25 % respondentek hodnotily svou odpověď jako kladnou, vždy jsem dostala srozumitelnou odpověď. (3) 3,75 % respondentek hodnotily svou odpověď spíše negativně a to, že většinou nedostaly srozumitelnou odpověď na otázku, která byla pro ně důležitá.
Tabulka č. 15 Důvěra k sestrám v průběhu léčby Důvěra k sestrám v průběhu léčby Ano Většinou ano Většinou ne Ne Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost
53 27 0 0
66,25 % 33,75 % 0,00 % 0,00 %
80
100 %
56
Graf č. 13 Důvěra k sestrám v průběhu léčby Respondentky hodnotily, zda mají důvěru ke zdravotním sestrám, které se o ně v průběhu léčby staraly. Ze 100 % (80) respondentek odpovědělo (53) 66,25 % ano, (27) 33,75 % většinou ano. Žádná z respondentek neměla nedůvěru ke zdravotním sestrám. Tabulka č. 16 Důvěra k lékařům v průběhu léčby Důvěra k lékařům v průběhu léčby Ano Většinou ano většinou ne Ne Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost
54 24 2 0 80
67,50 % 30,00 % 2,50 % 0,00 % 100 %
Graf č. 14 Důvěra k lékařům v průběhu léčby 57
Respondentky hodnotily důvěru k lékařům, kteří se o ženy starali v průběhu léčby. Ze 100 % (80) respondentek odpovědělo (54) 67,50 % ano, (24) 30,00 % většinou ano, (2) 2,50 % většinou ne.
10.5 PSYCHIKA ŽENY PO ZJIŠTĚNÍ DIAGNÓZY Tyto položky se týkají hypotézy číslo 2. Tabulka č. 17 Z čeho měly ženy největší strach při zjištění diagnózy (u této otázky byla možnost uvést více možností) Strach při zjištění diagnózy
Absolutní četnost
Relativní četnost
Ztráta zaměstnání Reakce rodiny, okolí Z léčby Ze smrti Zaměstnání, léčba Zaměstnání, smrt Reakce okolí, léčba Reakce okolí, smrt Léčba, smrt Zaměstnání, rodina, léčba Zaměstnání, rodina, smrt Zaměstnání, léčba, smrt Reakce rodiny, okolí, léčba, smrt Prognóza Celkem
6 6 16 22 1 1 3 3 13 1 1 3
7,50 % 7,50 % 20,00 % 27,50 % 1,25 % 1,25 % 3,75 % 3,75 % 16,25 % 1,25 % 1,25 % 3,75 %
3
3,75 %
1 80
1,25 % 100 %
58
Graf č. 15 Z čeho měly ženy největší strach při zjištění diagnózy (u této otázky byla možnost uvést více možností) Respondentky hodnotily z čeho měly největší strach po zjištění diagnózy. U této otázky respondentky mohly využít více možností odpovědí. 27,50 % (22) uvedlo, že největší strach měly ze smrti, 20,00 % (16) žen uvedlo, že měly největší strach z léčby která bude následovat, 16,25 % (13) žen uvedlo jako největší obavu ze smrti a léčby. (6) 7,50 % žen se shodlo, že měly strach ze ztráty zaměstnání a z reakce rodiny a okolí, (3) 3,75 % žen se shodlo, že měly největší strach z reakce okolí, léčby, smrti, ze ztráty zaměstnání a léčby, která bude následovat. (1) 1,25 % respondentka odpověděla, že má největší strach ze špatné prognózy. V odpovědích se často vykytovala jako odpověď smrt. Proto jsem tyto odpovědi sečetla a výsledek byl, že strach ze smrti má (46) 57,50 % respondentek. Strach z léčby má (40) 50,00 % respondentek, ze ztráty zaměstnání má strach (13) 16,25 % respondentek, z reakce okolí a rodiny má strach (17) 21,25 % respondentek.
59
Tabulka č. 18 Strach ze ztráty zaměstnání a dlouhodobé pracovní neschopnosti Strach ze ztráty zaměstnání a pracovní neschopnosti Ano Ne Před onemocněním jsem byla na pracovní neschopnosti Před onemocněním jsem byla nezaměstnaná Jiné
Absolutní četnost
Relativní četnost
41 25
51,25 % 31,25 %
7
8,75 %
5
6,25 %
2
2,50 %
80
100 %
Celkem
U této otázky spíše doplňující respondentky hodnotily, zda měly po zjištění diagnózy strach ze ztráty zaměstnání a dlouhodobé pracovní neschopnosti. (41) 51,25 % respondentek odpovědělo ano, měla jsem strach. (25) 31,25 % respondentek odpovědělo ne, neměla jsem strach. (7) 8,75 % respondentek odpovědělo, že před onemocněním již byla na pracovní neschopnosti. (5) 6,25 % respondentek odpovědělo, že před onemocněním již byla nezaměstnaná. (2) 2,25 % respondentek odpovědělo, že v době onemocnění byla respondentka již v důchodu a jedna respondentka odpověděla, že strach nemá, protože je již v invalidním důchodu dlouhodobě pro nádor na mozku.
10.6 CHARAKTERISTIKA DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O ZDRAVOTNÍM STAVU Tyto položky se týkají hypotézy číslo 4. Tabulka č. 19 Informace o zdravotním stavu Informace o zdravotním stavu Ano, získala jsem dostatek srozumitelných informací Ano, ale stručně Ne, nezískala jsem žádné informace Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost
52
65,00 %
27
33,75 %
1
1,25 %
80
100 %
60
V této otázce residentky hodnotily, zda dostaly dostatek srozumitelných informací o svém zdravotním stavu. Ze 100 % (80) respondentek hodnotilo (52) 65,00 % svou odpověď jako ano, získala jsem dostatek srozumitelných informací, (27) 33,75 % respondentek odpovědělo ano, získala jsem dostatek srozumitelných informací, 1,25 % odpověděla, ne, nezískala jsem informace žádné. Tabulka č. 20 Informace o klubech a centrech (MAMMA HELP, klub Diana, Liga proti rakovině, Fons Vitae, Avon atd.) Informace o klubech a centrech Ano, byla jsem informována Ne, o klubech nevím Ne, ale informace jsem si zjistila Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost
45 18
56,25 % 22,50 %
17
21,25 %
80
100 %
Graf č. 16 Informace o klubech a centrech (MAMMA HELP, klub Diana, Liga proti rakovině, Fons Vitae, Avon atd.) Respondentky hodnotily, zda byly informovány o tom, zda existují centra a kluby pro lidi se stejným onemocněním. Ze 100 % (80) respondentek odpovědělo (45) 56,25 % ano, byla jsem informována, (18) 22,50 % odpovědělo ne, o klubech nevím, (17) 21,25 % odpovědělo ne, ale informace jsem si zjistila.
61
Tabulka č. 21 Možnosti využití kompenzačních pomůcek (paruky, prsní implantáty, atd.) Využití kompenzačních pomůcek Ano Částečně Ne Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost
50 24 6
62,50 % 30,00 % 7,50 %
80
100 %
Graf č. 17 Využití kompenzačních pomůcek (paruky, prsní implantáty, atd.) Respondentky hodnotily, zda jsou dostatečně informované a možnosti využití kompenzačních pomůcek (paruky, prsní implantáty…). Ze 100 % (80) respondentek odpovědělo, (50) 62,50 % ano, (24) 30,00 % částečně, (6) 7,50 % ne. Tabulka č. 22 Spokojenost s nabídkou kompenzačních pomůcek Spokojenost s nabídkou kompenzačních pomůcek Ano Ano, ale nabídka by mohla být pestřejší Ne Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost
47
58,75 %
28
35,00 %
5
6,25 %
80
100 %
62
Graf č. 18 Spokojenost s nabídkou kompenzačních pomůcek Respondentky hodnotily spokojenost s nabídkou kompenzačních pomůcek. Ze 100 % (80) respondentek odpovědělo (45) 58,75 % ano, (28) 35,00 % ano, ale nabídka by mohla být pestřejší, (5) 6,25 % ne, (2) 2,50 % respondentek odpovědělo, že žádné z kompenzačních pomůcek nepotřebovaly.
10.7 CHARAKTERISTIKA FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍ KVALITU ŽIVOTA Tyto položky se týkají hypotézy číslo 5. Respondentky měly možnost využití škály hodnot od čísla 1 po číslo 5. Kde číslo 1 znamenalo „vůbec ne“, číslo 5 znamenalo „maximálně“ ovlivnily tyto faktory kvalitu mého života v souvislosti s onemocněním. 10.7.1 Rodina Tabulka č. 23 Faktory ovlivňující rodinu v souvislosti kvalitou života Rodina
Absolutní četnost
Relativní četnost
Vůbec ne Trochu Středně Hodně Maximálně
8 26 25 14 7
10,00 % 32,50 % 31,25 % 17,50 % 8,75 %
Celkem
80
100 %
63
Graf č. 19 Faktory ovlivňující rodinu v souvislosti kvalitou života Respondentky hodnotily do jaké míry ovlivnily faktory kvalitu jejich života v souvislosti s léčbou onemocnění. Rodinu ze 100 % (80) respondentek odpověděla, že jim léčba ovlivnila (8) 10,00 % vůbec ne, (26) 32,50 % trochu, (25) 31,25 % středně, (14) 17,50 % hodně, (7) 8,75 % maximálně. Aritmetický průměr je 2,82. Hodnota se pohybovala mezi hodnotou trochu až středně, po zaokrouhlení spíše k hodnotě středně. 10.7.2 Zdraví Tabulka č. 24 Faktory ovlivňující zdraví v souvislosti s kvalitou života
Zdraví Vůbec ne Trochu Středně Hodně Maximálně Celkem
Absolutní četnost
Relativní četnost
3 14 23 30 10
3,75 % 17,50 % 28,75 % 37,50 % 12,50 %
80
100 %
64
Graf č. 20 Faktory ovlivňující zdraví v souvislosti s kvalitou života Respondentky hodnotily, do jaké míry ovlivnila léčba onemocnění zdraví. Ze 100 % (80) respondentek odpovědělo, (3) 3,75 % vůbec ne, (14) 17,50 % trochu, (23) 28,75 % středně, (30) 37,50 % hodně, (10) 12,50 % maximálně. Aritmetický průměr je 3,37. Hodnota se pohybovala mezi středně až hodně, po zaokrouhlení se přibližovala spíše hodnotě středně. 10.7.3 Duševní pohoda Tabulka č. 25 Faktory ovlivňující duševní pohodu v souvislosti s kvalitou života Duševní pohoda
Absolutní četnost
Relativní četnost
Vůbec ne Trochu Středně Hodně Maximálně
8 13 20 27 12
10,00 % 16,25 % 25,00 % 33,75 % 15,00 %
Celkem
80
100 %
65
Graf č. 21 Faktory ovlivňující duševní pohodu v souvislosti s kvalitou života Respondentky hodnotily, do jaké míry ovlivnila léčba onemocnění jejich duševní pohodu. Ze 100 % (80) respondentek odpovědělo (8) 10,00 % vůbec ne, (13) 16,25 % trochu, (20) 25,00 % středně, (27) 33,75 % hodně, (12) 15,00 % maximálně. Aritmetický průměr je 3,27. Hodnota se pohybovala mezi středně až hodně, po zaokrouhlení se hodnota přibližuje spíše hodnotě středně. 10.7.4 Duchovní život Tabulka č. 26 Faktory ovlivňující duchovní život v souvislosti s kvalitou života Duchovní život
Absolutní četnost
Relativní četnost
Vůbec ne Trochu Středně Hodně Maximálně
28 16 22 11 3
35,00 % 20,00 % 27,50 % 13,75 % 3,75 %
Celkem
80
100 %
66
Graf č. 22 Faktory ovlivňující duchovní život v souvislosti s kvalitou života Respondentky hodnotily, do jaké míry ovlivnila léčba jejich duchovní život. Ze 100 % (80) respondentek odpovědělo (28) 35,00 % vůbec ne, (16) 20,00 % trochu, (22) 27,50 % středně, (11) 13,75 % hodně, (3) 3,75 % maximálně. Aritmetický průměr je 2,31. Hodnota se pohybovala mezi známkou trochu až středně, po zaokrouhlení se známka přibližovala spíše hodnotě trochu. 10.7.5 Mezilidské vztahy Tabulka č. 27 Faktory ovlivňující mezilidské vztahy v souvislosti s kvalitou života Mezilidské vztahy Vůbec ne Trochu Středně Hodně Maximálně Celkem
Absolutní četnost 9 22 36 12 1 80
Relativní četnost 11,25 % 27,50 % 45,00 % 15,00 % 1,25 % 100 %
67
Graf č. 23 Faktory ovlivňující mezilidské vztahy v souvislosti s kvalitou života Respondentky hodnotily, do jaké míry ovlivnila léčba onemocnění jejich mezilidské vztahy. Ze 100 % (80) respondentek odpovědělo (9) 11,25 % vůbec ne, (22) 27,50 % trochu, (36) 45,00 % středně, (12) 15,00 % hodně, (1) 1,25 % maximálně. Aritmetický průměr je 2,67. Hodnota se pohybovala mezi známkou trochu až středně, po zaokrouhlení se známka přibližuje spíše hodnotě středně. 10.7.6 Sebevzdělání Tabulka č. 28 Faktory ovlivňující sebevzdělávání v souvislosti s kvalitou života Sebevzdělávání
Absolutní četnost
Relativní četnost
Vůbec ne Trochu Středně Hodně Maximálně
19 31 20 8 2
23,75 % 38,75 % 25,00 % 10,00 % 2,50 %
Celkem
80
100 %
68
Graf č. 24 Faktory ovlivňující sebevzdělávání v souvislosti s kvalitou života Respondentky hodnotily, do jaké míry ovlivnila léčba jejich sebevzdělávání. Ze 100 % (80) respondentek odpovědělo (19) 23,75 % vůbec ne, (31) 38,75 % trochu, (20) 25,00 % středně, (8) 10,00 % hodně, (2) 2,50 % maximálně. Aritmetický průměr je 2,29. Hodnota se pohybovala mezi známkou trochu až středně, po zaokrouhlení se známka přibližuje spíše k hodnotě trochu. 10.7.7 Kultura Tabulka č. 29 Faktory ovlivňující kulturu v souvislosti s kvalitou života Kultura
Absolutní četnost
Relativní četnost
Vůbec ne Trochu Středně Hodně Maximálně
16 19 33 9 3
20,00 % 23,75 % 41,25 % 11,25 % 3,75 %
Celkem
80
100 %
69
Graf č. 25 Faktory ovlivňující kulturu v souvislosti s kvalitou života Respondentky hodnotily, do jaké míry ovlivňuje léčba jejich onemocnění kulturní život. Ze 100 % (80) respondentek odpovědělo (16) 20,00 % vůbec ne, (19) 23,75 % trochu, (33) 41,25 % středně, (9) 11,25 % hodně, (3) 3,75 % maximálně. Aritmetický průměr je 2,55. Hodnota se pohybovala mezi známkou trochu až středně, po zaokrouhlení spíše k hodnotě středně. 10.7.8 Sport Tabulka č. 30 Faktory ovlivňující sport v souvislosti s kvalitou života Sport
Absolutní četnost
Relativní četnost
Vůbec ne Trochu Středně Hodně Maximálně
15 24 16 17 8
18,75 % 30,00 % 20,00 % 21,25 % 10,00 %
Celkem
80
100 %
70
Graf č. 26 Faktory ovlivňující sport v souvislosti s kvalitou života Respondentky hodnotily, do jaké míry ovlivnila léčba jejich onemocnění sport. Ze 100 % (80) respondentek odpovědělo (15) 18,25 % vůbec ne, (24) 30,00 % trochu, (16) 20,00 % středně, (17) 21,25 % hodně, (8) 10,00 % maximálně. Aritmetický průměr je 2,74. Hodnota se pohybovala mezi známkou trochu až středně, po zaokrouhlení se hodnota přibližuje spíše známce středně. 10.7.9 Koníčky Tabulka č. 31 Faktory ovlivňující koníčky v souvislosti s kvalitou života Koníčky
Absolutní četnost
Relativní četnost
Vůbec ne Trochu Středně Hodně Maximálně
14 21 25 15 5
17,50 % 26,25 % 31,25 % 18,75 % 6,25 %
Celkem
80
100 %
71
Graf č. 27 Faktory ovlivňující koníčky v souvislosti s kvalitou života Respondentky hodnotily do jaké míry ovlivnila léčba jejich onemocnění koníčky. Ze 100 % (80) respondentek odpovědělo (14) 17,50 % vůbec ne, (21) 26,25 % trochu, (25) 31,25 % středně, (15) 18,75 % hodně, (5) 6,25 % maximálně. Aritmetický průměr je 2,70. Hodnota se pohybovala mezi známkou trochu až středně, po zaokrouhlení se hodnota přibližuje spíše známce středně. 10.7.10 Vedení domácnosti Tabulka č. 32 Faktory ovlivňující vedení domácnosti v souvislosti s kvalitou života Vedení domácnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
Vůbec ne Trochu Středně Hodně Maximálně
13 19 24 20 4
16,25 % 23,75 % 30,00 % 25,00 % 5,00 %
Celkem
80
100 %
72
Graf č. 28 Faktory ovlivňující vedení domácnosti v souvislosti s kvalitou života Respondentky hodnotily do jaké míry ovlivnila léčba onemocnění jejích vedení domácnosti. Ze 100 % (80) respondentek odpovědělo (13) 16,25 % vůbec ne, (19) 23,75 % trochu, (24) 30,00 % středně, (20) 25,00 % hodně, (4) 5,00 % maximálně. Aritmetický průměr je 2,79. Hodnota se pohybovala mezi známkou trochu až středně, po zaokrouhlení se hodnota přibližuje spíše známce středně. Tabulka č. 33 Zhodnocení faktorů ovlivňující kvalitu života Faktory ovlivňují kvalitu života Zdraví Duševní pohoda Rodina Vedení domácnosti Sport Koníčky Mezilidské vztahy Kultura Duchovní život Sebevzdělávání
Aritmetický průměr 3,37 3,27 2,82 2,79 2,74 2,71 2,67 2,55 2,31 2,29
V této tabulce jsem znázornila aritmetické průměry všech faktorů pro lepší přehled od nejvyšší po nejnižší. Tato otázka se týkala hypotézy číslo 5, kde předpokládám, že
73
ženy budou jako nejhorší z faktorů uvádět zdraví. Tato hypotéza se potvrdila. Zdraví dle aritmetického průměru uvedlo 3,37 žen. Tabulka č. 34 Připomínky a poznatky k tématu Absolutní četnost
Relativní četnost
Vyjádření Nevyplněno
9 71
11,25 % 88,75 %
Celkem
80
100 %
U otázky č. 22 mohly respondentky vyjádřit své připomínky a poznatky k tomuto tématu nebo k mému dotazníku. Ze 100 % (80) respondentek se vyjádřilo k tématu (9) 11,25 % respondentek. Vyjadřovaly se převážně k nedostatečné prevenci vyšetření prsu při preventivních gynekologických prohlídkách. Některé z respondentek připomínaly nutnost samovyšetření prsu a kladly důraz na nedostatečnou informovanost žen s tímto onemocněním. Bylo potěšující, že negativně se k mému dotazníku nevyjádřila žádná z respondentek ba naopak respondentky v mém dotazníku děkovaly kolektivu sestřiček a lékařů za vlídný přístup a pomoc při léčbě nádorového onemocnění. Jedna z respondentek se podělila o bolestný zážitek při zjištění tohoto onemocnění a doporučovala všem ženám se stejnou či podobnou diagnózou nepodlehnout, zapojit se více do života, vrátit se ke svým koníčkům a zálibám, starat se o rodinu a hlavně nemyslet na tuto děsnou nemoc. K tématu se nevyjádřilo (71) 88,75 % respondentek.
74
11 DISKUSE
V této části bakalářské práce budu rozebírat podrobněji jednotlivé otázky z dotazníku a ráda bych prezentovala výsledky, které jsem formou dotazníkového šetření získala. V rámci Masarykovy univerzity jsem nalezla dvě práce podobného zaměření. První práce se týkala problematiky sdělení onkologické diagnózy od Jaroslavy Valentové, únor 2006, kde autorka popisuje sdělování onkologické diagnózy a zajímá se o důvěru pacientek k lékařům při sdělování onkologické diagnózy. Snažila jsem se porovnat některé položky s položkami ve své práci. Toto srovnání však bylo velmi obtížné, protože položky nebyly úplně přesně formulované, jako v mém dotazníku. Druhá práce byla na téma „Rizikové faktory vzniku karcinomu prsu“ od Veroniky Smejkalové, květen 2005. Ani jedna z těchto prací se přímo nevyjadřuje k faktorům ovlivňující kvalitu života ženy s nádorovým onemocněním prsu. Dotazníkového šetření se zúčastnily ženy s nádorovým onemocněním prsu ve věku od 28 do 78 let. Celkový počet respondentek byl 80 (100 %). Nejpočetnější skupina respondentek postižených tímto onemocněním byla ve věku 41 až 50 let. Je to relativně mladý věk respondentek. Je to dáno nedostatečnou prevencí vyšetření prsu při gynekologickém vyšetření? Nebo je to dáno špatným životním stylem či nedostatečnou osvětou? Nádorové onemocnění se diagnostikuje ve stále mladším věku. Další položka dotazníkového šetření byla zaměřena na to, jak dlouho probíhá léčba jejich onemocnění. Nejkratší doba léčby probíhala 14 dní a nejdelší doba léčby probíhala 48 měsíců. Nejpočetnější skupina respondentek se léčila v době od 10 do 12 měsíců. První položka mého dotazníku byla zaměřena na vzdělání žen. Žen s vysokoškolským vzděláním bylo 7,50 %, se středoškolským vzděláním bylo 50,00 % žen, 13,75 % vyšší odborné vzdělání, vyučeno bylo 18,75 % žen a základní vzdělání mělo 10,00 % žen. Ve druhé položce jsem zjišťovala, jak by žena hodnotila svůj nynější zdravotní stav. Ženy měly k dispozici škálu hodnot od 0–6, kde 0 znamenala „velmi špatný“ stav, 6 stav „výborný“. Převažovala skupina žen, které hodnotily svůj stav jako uspo75
kojivý a to ve 28,75 %, zhoršený 26,25 %, dobrý 16,25 %, jako špatný zdravotní stav uvedlo 13,75 % žen, jako velmi špatný hodnotilo svůj zdravotní stav 6,25 % žen a jako výborný zdravotní stav uvedlo 1,25 % žen. Ve třetí položce jsem se dotazovala, jaký druh léčby byl u žen navržen. 42,50 % žen uvedla kombinaci operačního řešení a chemoterapie, 27,50 % žen uvedlo jako druh léčby chemoterapii, 15,00 % žen se léčilo za pomoci radioterapie a chemoterapie, 10,00 % žen se léčilo pouze radioterapií a 5,00 % žen byly léčeny kombinací chemoterapie, radioterapie, operační řešení a hormonální léčba. Ve čtvrté položce jsem se dotazovala, kdo ze zdravotnického personálu byl po sdělení diagnózy největší oporou. Největší skupina po sečtení všech kombinací odpovědí dotazovaných žen uvedla, že jim byla po sdělení diagnózy největší oporou sestra a to v 55,00 %. Další skupina žen se klonila spíše k podpoře lékaře a to v 48,75 %. Další skupina uvedla, že jim byl podporou psycholog a to v 23,75 %, jiné ženy uvedly jako podporu sanitárku 2,50 % a také ženy uváděly, že jim nebyl podporou nikdo a to v 6,25 %. Tato otázka se týkala hypotézy číslo 3. Pátá položka byla zaměřena na informace, kdo byl po sdělení diagnózy největší oporou ženy z jejího okolí. Tato položka se týkala hypotézy číslo 1. Po sečtení všech kombinací odpovědí jsem zjistila, že největší oporou byla ženě rodina a to v 76,25 %. Podporu v kamarádech hledalo 27,50 % žen, duchovní víra byla podporou 12,50 % žen, a dále ženy uváděly, že jim nebyl podporou nikdo a to 10,00 %. Tuto položku jsem porovnala s výsledky práce Jaroslavy Valentové. Rodina podporovala ženu v 72,20 %, což je výsledek téměř shodný s výsledky z mého dotazníkového šetření. Šestá položka byla zaměřena na to, zda ovlivňuje nemoc ženy vztah k rodině a blízkým. Tato položka se vztahovala k hypotéze číslo 1. Ženy měly k dispozici škálu hodnot od čísla 1 až 5, kde 1 znamenala „vůbec ne“ a 6 znamenala „maximálně“ ovlivňuje moje nemoc rodině a blízkým. Nejpočetnější skupina žen odpověděla, že nemoc ovlivňuje vztah k rodině a blízkým trochu a to v 32,50 %. O něco menší skupina žen odpověděla, že nemoc ovlivňuje vztah rodině a blízkým středně 30,00 %, 20,00 % žen hodně ovlivňuje vztah nemoci k rodině a blízkým, 13,75 % neovlivňuje vůbec jejich nemoc vztah k rodině a blízkým a 3,75 % žen ovlivňuje jejich nemoc vztah k rodině a blízkým maximálně.
76
V sedmé položce jsem se dotazovala zda, nemoc ovlivnila vztah k okolí. U této položky ženy též měly k dispozici škálu hodnot od čísla 1 až 5. Kde 1 znamenala „vůbec“ neovlivnila moje nemoc vztah k okolí a 5 znamenala „maximálně“ moje nemoc ovlivnila vztah k okolí. Otázka se týkala hypotézy číslo 1. Největší skupina žen odpověděla, že nemoc ovlivnila jejich vztah k okolí trochu 38,75 %. Druhá početná skupina žen odpověděla, že nemoc ovlivnila jejich vztah k okolí středně, 16,25 % žen odpověděla, že hodně jejich nemoc ovlivnila vztah k okolí, 8,75 % žen neovlivnila vůbec jejich vztah k okolí a 2,50 % žen ovlivnila jejich nemoc vztah k okolí maximálně. V položce číslo osm, jsem chtěla zjistit, z čeho měly ženy největší strach při zjištění diagnózy. Tato položka se týkala hypotézy číslo 2. U této položky mohly ženy využít více možností odpovědi. Po sečtení všech kombinací odpovědí nejpočetnější skupina žen uvedla, že největší strach měla ze smrti a to v 57,50 %. Další velká skupina žen měla velký strach z léčby, která bude následovat a to v 50,00 %. Z reakce okolí a rodiny mělo strach 21,25 % žen, ze ztráty zaměstnání mělo strach 16,25 % žen. V deváté položce jsem zjišťovala, zda byl lékař ochotný si s ženami promluvit, pokud měly z něčeho strach a obavy. Tato otázka se týkala hypotézy číslo 3. Zde ženy hodnotily ochotu lékaře, zda si byl ochotný promluvit o strachu a obavách z léčby. 48,75% žen uvedlo, že si byl lékař většinou ochotný promluvit o strachu a obavách z léčby. 43,75 % žen uvedlo, že si lékař vždy s nimi promluvil. 2,50 % žen uvedlo, že s nimi lékař většinou nemluvil a nikdy s ženami lékař nemluvil v 5,00 % (4). V položce číslo deset jsem hodnotila, zda byly sestry ochotné si s ženami promluvit, pokud měly z něčeho strach a obavy. Tato položka se týkala hypotézy číslo 3. Zde ženy hodnotily ochotu sester. 52,50 % tedy většina odpověděla, že jim sestra byla ochotna v jejich těžké chvíli vždy pomoc. 42,50 % žen uvedlo, že jim sestra většinou pomohla, 3,75 % žen uvedlo, že sestra většinou nesdílela jejich obavu a strach z léčby a 1,25 % z žen uvedlo, že sestra nebyla ochotna nikdy. Jedenáctá položka byla položka doplňující. Ptala jsme se v ní žen, zda mají strach ze ztráty zaměstnání a dlouhodobé pracovní neschopnosti. Převaha žen odpověděla ano v 53,75 %. Překvapivě ale na druhou stranu ženy odpovídaly ne a to v 31,25 %. 8,75 % žen byla již před onemocněním na PN, 6,25 % žen byla před onemocněním nezaměstnaná. 77
Položka číslo dvanáct byla také doplňující položka a týkala se dostupnosti a možnosti získání dostatečného množství informací v průběhu léčby. V této položce residentky hodnotily, zda dostaly dostatek srozumitelných informací o svém zdravotním stavu. 65,00 % svou odpověď jako ano, získala jsem dostatek srozumitelných informací, 33,75 % žen odpovědělo ano, získala jsem dostatek srozumitelných informací, ale stručně. 1,25 % žen odpovědělo, ne, nezískala jsem informace žádné. Položka číslo třináct se týkala hypotézy číslo 3 a ptala jsme se v ní žen, když položily lékaři důležitou otázku, zda na ni dostaly odpověď, která byla pro ně srozumitelná. Ženy zde hodnotily, zda lékař při položení důležité otázky podal srozumitelnou odpověď, na kterou se žena ptala. 55,00 % odpovědělo, většinou ano, dostala jsme srozumitelnou odpověď, 41,25 % žen hodnotilo svou odpověď jako kladnou, vždy jsem dostala srozumitelnou odpověď. 3,75 % žen hodnotilo svou odpověď spíše negativně a to, že většinou nedostaly srozumitelnou odpověď na otázku, která byla pro ně důležitá. V položce číslo čtrnáct jsme se žen ptala, zda mají důvěru ke zdravotním sestrám, které se o ně starají. Tato položka se týkala hypotézy číslo 3. Největší skupina žen odpověděla ano, máme důvěru ke zdravotním sestrám 66,25 %. 33,75 % žen odpovědělo většinou ano a žádná z žen neodpověděla negativně. V položce číslo patnáct jsem se ptala žen, zda mají důvěru k lékařům, kteří se o ně starají. Tato položka se týkala hypotézy číslo 3. Převážná většina žen odpověděla ano, mám důvěru k lékařům a to v 67,50 %, 30,00 % žen odpovědělo, že mají důvěru většinou ano, překvapivě některé ženy odpovídaly, že většinou nemají důvěru k lékařům, kteří se o ně starají a negativně neodpověděla žádná z žen. Položka číslo šestnáct a sedmnáct a osmnáct byla zaměřena na informovanost o klubech a centrech pro ženy se stejným postižením a o možnosti využití kompenzačních pomůcek. Tyto položky se týkaly hypotézy číslo 4. Velká většina žen je dostatečně informována o klubech a centrech. Na tuto položku odpovědělo 56,25 % žen, o klubech nevědělo 22,50 % žen, 21,25 % žen si informace hledalo z jiných zdrojů, než ve zdravotnickém zařízení.
78
Možnost využití kompenzačních pomůcek využívá 62,50 % žen, částečně využívá kompenzační pomůcky 30,00 % žen a nevyužívá vůbec 7,50 % žen. Tato položka se týkala hypotézy číslo 5. Spokojeno s nabídkou bylo 62,50 % žen, spokojeno, ale nabídka by mohla podle žen být pestřejší, odpovědělo 35,00 % žen, 7,50 % žen nebylo spokojeno vůbec. Položka číslo devatenáct byla zaměřena na faktory ovlivňující kvalitu života v souvislosti s léčbou onemocnění, tedy na rodinu, zdraví, duševní pohodu, duchovní život, mezilidské vztahy, sebevzdělávání, kulturu, sport, koníčky a vedení domácnosti. Ženy odpovídaly dle škály hodnot, kterou jsem převzala z brožurky Hodnotící a měřící techniky ošetřovatelské praxi od autorky Staňkové M., kde ženy hodnotily od čísla 1 po 5, do jaké míry tyto faktory ovlivňují jejich život. Číslo 1 byl stav „vůbec“ neovlivňuje léčba onemocnění a 5 ovlivňuje „maximálně“ kvalitu života léčba onemocnění. Výsledná hodnota se pohybovala v rozmezí trochu až středně. Většina se spíše přibližovala hodnotě středně. Položka číslo dvacet byla zaměřena na to, jak ovlivnila léčba kvalitu života. Ženy měly možnost odpovídat dle škály hodnot od čísla 1 po číslo 5, kde 1 znamenala „vůbec ne“ a 5 „maximálně“. Největší skupina žen odpovídala, že jim kvalitu života změnila léčba v 36,2 %, druhá největší skupina žen odpovídala, že se jim hodně změnila kvalita života a to v 28,75 %, třetí nejpočetnější skupina odpovídala, že jim léčba změnila kvalitu života trochu 20,00 %. Položka číslo dvacet jedna byla zaměřena na kvalitu života v souvislosti s vedlejšími účinky chemoterapie. Ženy měly možnost využít škály hodnot od čísla 1 po číslo 5, kde 1 znamenala „vůbec ne“ a 5 znamenala „maximálně“ 5,00 % žen uvedlo vůbec ne, 16,25 % trochu, 35,00 % středně, 31,25 % hodně, 12,50 % maximálně. Dvacátá druhá položka ponechávala prostor ženám, které se chtěly k tomuto tématu vyjádřit. 11,25 % žen. Vyjadřovaly se převážně k nedostatečné prevenci vyšetření prsu při preventivních gynekologických prohlídkách. Některé zeny připomínaly nutnost samovyšetření prsu a kladly důraz na nedostatečnou informovanost žen s tímto onemocněním. Bylo potěšující, že negativně se k mému dotazníku nevyjádřila žádná z dotazovaných žen, ba naopak ženy v mém dotazníku děkovaly kolektivu sestřiček a lékařů za vlídný přístup a pomoc při léčbě nádorového onemocnění. Jedna z žen se podělila o bolestný zážitek při zjištění tohoto onemocnění a doporučovala všem ženám 79
se stejnou či podobnou diagnózou nepodlehnout, zapojit se více do života, vrátit se ke svým koníčkům a zálibám, starat se o rodinu a hlavně nemyslet na tuto děsnou nemoc. K tématu se nevyjádřilo 88,75 % žen.
80
12 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ
Při zpracovávání mé bakalářské práce jsem přišla na řadu závažných nedostatků. Myslím, že by bylo dobré zapracovat a více se zaměřit na informovanost pacientek s touto diagnózou. Když žena slyší slovo rakovina prsu, hned se jí začnou honit hlavou myšlenky na smrt, smrtelnou nemoc, ztráta prsu jako symbolu ženství. Žena si v první okamžik po sdělení diagnózy neuvědomuje, že na rakovinu jako takovou se neumírá, ale až na komplikace související s metastázemi. Pokud je onemocnění včas diagnostikováno a léčeno, je zde velká šance na vyléčení a na plnohodnotný život. Byla jsem překvapena, že ženy v dnešní době uvádí, že prevence vyšetření prsu nepatří k základnímu vyšetření při pravidelné gynekologické prohlídce. Myslím si, že znát, znamená být připraven a proto by ženy měly získávat informace dřív, než je pozdě. Velké nedostatky jsou také v oblasti kompenzačních pomůcek. Ženy tyto pomůcky berou spíše jako „umělou náhradu prsu“ či „vycpávku“ do podprsenky, přitom na trhu je dostatek firem, které nabízejí několik druhů epitéz, se kterými se lze seznámit předběžně z propagačních materiálů. Tyto materiály se ale dostávají k ženám příliš málo. Ne každá žena má možnost navštěvovat přednášky, nebo hledat informace na internetu. Mnoho žen je poučených a informovaných, ale jsou tyto informace opravdu dostatečné a komplexní? Abychom dokázali předejít tomuto onemocnění, domnívám se, že by bylo vhodné dělat přednášky dívkám i chlapcům na středních školách či učilištích. Přednášku bych obohatila o nácvik vyšetření prsu na modelu (tzv. Fantom), brožurkami a třeba i nějakým lidským příběhem. Zcela jistě bych neopomíjela rodinu jako základní složku této problematiky. Dále bych chtěla připomenout nedostatek v komunikaci zdravotnických pracovníků. Kurzy, přednášky o asertivním chování žen s problémem nádorového onemocnění pro zdravotnický personálu by zcela jistě usnadnily vcítění se do role onkologicky nemocné ženy. Zdravotnický personál by tak dokázal předejít trapným situacím, do kterých dostáváme svou nedostatečnou komunikací sebe, ale i ženu, která přichází s nadějí na pomoc a uzdravení. 81
ZÁVĚR
Cílem mé práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivňují kvalitu života ženy s nádorovým onemocněním prsu. Na základě získaných informací o závažnosti stavu vnímané pacientkou, byl cíl mé práce splněn. Cílem číslo 1 bylo zjistit, kdo z blízkého okolí byl po sdělení diagnózy největší oporou. Moje hypotéza, že více jak 50 % žen uvede, že největší oporou v době onemocnění jim bude rodina, byla potvrzena. Ženám byla opravdu oporou rodina v 51,25 %. Druhým cílem mé práce bylo zjistit, z čeho měly ženy největší strach při zjištění diagnózy. Moje hypotéza, že nejčastěji budou dotazované ženy uvádět strach ze smrti, se mi potvrdila. Ženy uváděly smrt v 57,50 %. Třetím cílem mé práce bylo zjistit, kdo ze zdravotnického personálu bude po sdělení diagnózy ženě největší oporou. Moje hypotéza, že předpokládám, že největší oporou bude pro ženy zdravotní sestra, se mi potvrdila. Ženy mají důvěru a cítí podporu k lékařům, ale sestřičku uvádí jako důvěrnou osobu, se kterou si můžou povykládat a případně si postěžovat. Velká část žen se obrací k sestře s žádostí o pomoc při objasnění daného stavu. Lékaři si neuvědomují, že často jejím odborným výrazům laik nerozumí. Ženy uvedly oporu v sestře o to v 55,00 %. Čtvrtým cílem mé práce bylo zjistit, zda jsou ženy dostatečně informované o možnosti využití informačních center a kompenzačních pomůcek. Moje hypotéza, kde předpokládám, že více jak 50 % z dotazovaných žen byla informována o možnosti využití informačních center se mně potvrdila. Ženy byly v tomto směru informované dostatečně a to v 56,25 %. Druhá hypotéza, kde předpokládám, že více jak 90 % respondentek bude vědět o možnosti využití kompenzačních pomůcek, se mi nepotvrdila. O možnosti využití kompenzačních pomůcek je dostatečně informováno 62,50 % žen. Mým pátým cílem bylo zjistit, který z faktorů budou ženy uvádět jako nejhorší i z hlediska kvality života v souvislosti s léčbou jejich onemocnění. Moje hypotéza byla. Předpokládám, že jako nejhorší z faktorů ovlivňující kvalitu, budou ženy uvádět 82
zdraví se mi potvrdila. Dle aritmetického průměru ženy hodnotily zdraví známkou 3,37. Zdraví tedy ovlivňuje kvalitu jejich života středně.
83
ANOTACE
Příjmení a jméno autora:
Šlampová Daniela
Instituce:
Katedra ošetřovatelství LF MU v Brně
Název práce:
Faktory ovlivňující kvalitu života ženy u nádorového onemocnění prsu.
Vedoucí práce:
Mgr. Petra Juřeníková
Počet stran:
112
Počet příloh:
7
Rok obhajoby:
2008
Klíčová slova:
rakovina prsu, prevence, léčba, rodina, psychika ženy, kompenzační pomůcky, centra, kluby, psychická podpora zdravotnického personálu, kvalita života, faktory ovlivňující kvalitu života
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku žen s diagnózou nádorového onemocnění prsu. Snažila jsem se shromáždit informace týkající se prevence, diagnostiky a léčby onemocnění. Důležitou součástí práce bylo pojmenování faktoru, které onemocnění ovlivňují a provází jej v celém průběhu. Cílem práce bylo zjistit kvalitu života diagnostikovaných žen a vliv jednotlivých faktorů na ně. Dalším důležitým ukazatelem pro mou práci bylo chování ženy a její schopnost vyrovnat se s diagnózou, podpora rodiny a okolí, dostupnost kompenzačních pomůcek, dostatečná informovanost a klubech a centrech pro ženy se stejnou diagnózou. Neméně důležitý byl i přístup zdravotnického personálu a jejich psychická podpora.
84
ANNOTATION
Name and surname of author:
Daniela Šlampová
Institution:
Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno
Name of the work:
Factors influencing quality of life of woman suffering from breast cancer
Head of the work:
Mgr. Petra Juřeníková
Number of pages:
112
Number of appendixes:
7
Year of defense:
2008
Key words:
cancer of the breast, prevention, treatment, family, psyche of woman, compensatory tools, centers, clubs, mental support by medical personnel, quality of life, factors influencing quality of life
I have focused in my dissertation work on problems of women suffering from breast cancer. I have collected appropriate information regarding prevention, diagnostics and treatment of breast cancer. The important part of the work is identification of factors that influence the illness in course of treatment. Main goal of the work is to describe quality of life of women with this diagnosis and their influencing by each of these factors. Other important areas for the work are woman’s behavior and her ability to cope with diagnosis, support of family, accessibility of compensative medical devices, sufficient awareness about clubs and centers for women with this diagnosis. The same importance also has medical personal and women’s mental support.
85
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1) CITTERBART, K.: Gynekologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2001. 280 s. ISBN 807262-094-0. 2) DIENSBIER, J.: Rakovina prsu, Prevence a poléčená péče. 3) HAŠKOVCOVÁ, H.: Lékařská etika. 2. vyd. Praha: Karolinum, 1997. 184 s. ISBN 80-7484-466-7. 4) JOBÁNKOVÁ, M.: Kapitoly z psychologie pro zdravotnické pracovníky. vyd. Brno: IDVPZ, 2002. 225 s. ISBN 80-7013-365-1. 5) JUREČKOVÁ, A., KOCÁBOVÁ, I., FORETOVÁ, L.: Průvodce pro ženy s nádorovým onemocněním prsu. vyd. Brno: Masarykův onkologický ústav. 6) JUŘÍČKOVÁ, L., IVANOVOVÁ K.: Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. 98 s. ISBN 80-244-0992-5. 7) KONOPÁSEK, B., JAVŮRKOVÁ, E.: Karcinom prsu. vyd. Praha: Makropulos, 1998. 75 s. ISBN 80-86003-19-1. 8) KONOPÁSEK, B., PETRUŽELA, L.: Karcinom prsu. vyd. Praha: Galén, 1997. 125 s. ISBN 80-85824-66-3. 9) KŘIVOHLAVÝ, J.: Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 198 s. ISBN 80-247-0179-0. 10) KŘIVOHLAVÝ, J.: Psychologie zdraví. 2. vyd. Praha: Portál, 2003. 279 s. ISBN 80-7178-774-4 11) MICHNOVICZ, J., KLEIN, D.: Rakovina prsu a zdravá strava. vyd. Praha: Pragma, 2002. 216 s. ISBN 80-7205-910-6 12) SOBOTKOVÁ, J.: Informovanost žen o nádorovém onemocnění prsu, Bakalářská práce, Univerzita T. Bati, Zlín. 2007 s. 78. 13) STAŇKOVÁ, M.: Hodnotící a měřící techniky v ošetřovatelské praxi. vyd. Brno IDVZB, 2001. ISBN 57- 873-00. 14) VAĎUROVÁ, H., MŮHLPACHR, P.: Kvalita života, Teoretická a metodologická příručka. vyd. Brno: Pedagogická fakulta, 2005. 141 s. ISBN 80-210-3754-7. 15) VYZULA, R.: Možnosti léčby karcinomu prsu. vyd. Praha: AZ servis, 1998. 31 s. ISBN 80-85992-03-5. 86
16) VORLÍČEK, J., VORLÍČKOVÁ, H., ADAM, Z.: Chemoterapie a vy. 2. vyd. Brno, 2001. 32 s. 17) VORLÍČEK, J., VORLÍČKOVÁ, H., KONEČNÝ, M.: Klinická onkologie pro sestry. vyd. IDVPZ Brno, 1993. 129 s. ISBN 57-858-93. 18) VOJENSKÉ LISTY, ročník LXXIV, 2005 č. 5-6., 180 s. 19) VOKURKA, M., HUGO, J.: Praktický slovník medicíny. 7. vyd. Praha: Maxdorf, 2004. s. 490. ISBN 80-7345-009-7. 20) VYMĚTAL, J.: Lékařská psychologie. vyd. Praha: Psychologické nakladatelství, 1999. ISBN 80-86123-08-1. 21) Silikonové epitézy korekční [online] [cit. 24. dubna 2008]. Dostupný na URL
22) Organizace onkologických pacientů [online] [cit. 10. květen 2008]. Dostupný na URL< http://www.breastcancer.cz/main.php?section=aliance&page=organizace> 23) Informační průvodce pro pacientky s karcinomem prsu [online] [cit. 6. leden 2008]. Dostupný na URL
24) Informační průvodce pro pacientky s karcinomem prsu [online] [cit. 4. prosinec 2007]. Dostupný na URL 25) Informační průvodce [online] [cit. 6. leden 2008]. Dostupný na URL 26) Slovník cizích slov [online] [cit. 23. květen 2008]. Dostupný na URL http://www.wikipedia.org/wiki/%C3%9Azkost 27) Informační průvodce [online] [cit. 15. leden 2008]. Dostupný na URL
87
PŘÍLOHY
Příloha č. 1 – Dotazník Příloha č. 2 – Seznam použitých zkratek Příloha č. 3 – Seznam grafů Příloha č. 4 – Seznam tabulek Příloha č. 5 – Seznam obrázků Příloha č. 6 – Seznam mamografických center v České republice Příloha č. 7 – Povolení k dotazníkovému šetření
88
Příloha č. 1: Dotazník
Vážené pacientky, jmenuji se Daniela Šlampová a jsem studentkou III.ročníku oboru Všeobecná sestra na Masarykově univerzitě v Brně. Zpracovávám závěrečnou práci na téma ,,Faktory ovlivňující kvalitu života ženy u nádorového onemocnění prsu“. Dovoluji si Vás požádat o vyplnění přiloženého dotazníku. Dotazník je anonymní a veškeré získané informace budou použity jen za účelem vypracování bakalářské práce. Vaše odpovědi nám pomohou sestavit charakteristiku faktorů ovlivňující kvalitu žen s diagnózou nádorového onemocnění prsu, které mohou zpětně ovlivnit průběh nemoci a léčbu. Prosím zakroužkujte nebo doplňte jednu odpověď pokud nebude uvedeno jinak. Za vyplnění tohoto dotazníku Vám velmi děkuji a přeji dostatek síly, odvahy a štěstí na cestě za uzdravením. Daniela Šlampová Váš věk při posledních narozeninách (uveďte)…………………………................. Jak dlouho probíhá léčba Vašeho onemocnění? (uveďte)………………………… 1. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) vyučen bez maturity c) středoškolské s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské 2. Jak byste hodnotila Váš nynější zdravotní stav?
špatný
zhoršený
uspokojivý
dobrý
velmi dobrý
výborný
1
2
3
4
5
6
89
3. Jaký druh léčby byl u Vás navržen? a) chemoterapie b) radioterapie c) kombinace chemoterapie + radioterapie d) operační řešení + chemoterapie 4. Kdo ze zdravotnického personálu po sdělení diagnózy byl Vaší největší oporou? (můžete uvést více možností) a) lékař b) sestra c) psycholog d) nikdo, byla jsem na to sama e) jiné (uveďte)………………………………………………………………. 5. Kdo z Vašeho okolí byl po sdělení diagnózy Vaší největší oporou? (můžete uvést více možností) a) rodina b) kamarádi c) duchovní víra d) nikdo, byla jsem na to sama e) jiné (uveďte)………………………………………………………………. 6. Ovlivňuje Vaše nemoc vztah k rodině a blízkým? vůbec ne 1
trochu 2
středně 3
hodně 4
maximálně 5
středně
hodně
maximálně
3
4
7. Ovlivnila Vaše nemoc vztah k okolí? vůbec ne 1
trochu 2
90
5
8. Z čeho jste měla největší strach při zjištění diagnózy? (můžete uvést více možností) a) ze ztráty zaměstnání b) z reakce rodiny, okolí c) z léčby, která bude následovat d) ze smrti e) jiné (uveďte)…………………………………………………………………. 9. Pokud jste měla v průběhu léčby z něčeho strach a obavy, byl lékař ochotný si s Vámi o tom promluvit? a) vždy b) většinou ano c) většinou ne d) nikdy e) jiné (uveďte)………………………………………………………………… 10. Pokud jste měla z něčeho strach a obavy v průběhu léčby, byla sestra ochotna si s Vámi o tom promluvit? a) vždy b) většinou ano c) většinou ne d) nikdy e) jiné (uveďte)…………………………………………………………………. 10. Máte strach ze ztráty zaměstnání a dlouhodobé pracovní neschopnosti? a) ano b) ne c) před onemocněním jsem byla na pracovní neschopnosti d) před onemocněním jsem byla nezaměstnaná e) jiné (uveďte)………………………………………………………………
91
12. Získala jste dostatek srozumitelných informací o svém zdravotním stavu? a) ano, získala jsem dostatek informací b) ano, ale stručně 13. Když jste položila lékaři důležitou otázku, dostala jste odpověď, které jste rozuměla? a) vždy b) většinou ano c) většinou ne d) nikdy e) jiné (uveďte)……………………………………………………………………….. 14. Máte důvěru ke zdravotním sestrám, které se o Vás starají? a) ano b) většinou ano c) většinou ne d) ne e) jiné (uveďte)………………………………………………………………………….. 15. Máte důvěru k lékařům, kteří se o Vás starají? a) ano b) většinou ano c) většinou ne d) ne e) jiné (uveďte)…………………………................................................................... 16. Byla jste informována o tom, že existují centra a kluby pro lidi se stejným onemocněním? a) ano, byla jsem informována a dostala jsem seznam center v mém okolí b) ne, o takových klubech vůbec nevím c) ne, ale informace jsem si zjistila sama d) jiné (uveďte)…………………………………………………………………………
92
17. Byla jste informována o možnosti využití kompenzačních pomůcek? (paruky, prsní implantáty…) a) ano b) částečně c) ne d) jiné (uveďte)…………………………………………………………………….. 18. Pokud ano, byla jste spokojená s nabídkou kompenzačních pomůcek? a) ano b) ano, ale nabídka by mohla být pestřejší c) ne d) jiné (uveďte, co postrádáte)…………………………..................................... 19. Do jaké míry ovlivnily tyto faktory kvalitu Vašeho života v souvislosti s léčbou Vašeho onemocnění? (Prosím zhodnoťte a zakroužkujte míru změn).
rodina zdraví duševní pohoda duchovní život mezilidské vztahy sebevzdělávání kultura sport koníčky vedení domácnosti
vůbec ne
trochu
středně
hodně
maximálně
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
1 1 1 1 1
2 2 2 2 2
3 3 3 3 3
4 4 4 4 4
5 5 5 5 5
1
2
3
4
5
20. Jak ovlivnila léčba kvalitu Vašeho života ? vůbec ne 1
trochu 2
středně 3
93
hodně 4
maximálně 5
21. Jak moc ovlivnily kvalitu Vašeho života vedlejší účinky spojené s chemoterapií? (pocity na zvracení, zvracení, nechutenství) vůbec ne 1
trochu 2
středně 3
hodně 4
maximálně 5
22. Pokud se chcete k tomuto tématu vyjádřit, napište prosím zde své připomínky či poznatky. ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………
94
Příloha č. 2: Seznam použitých zkratek
tzv. – tak zvaný apod. – a podobně popř. – popřípadě tj. – tj. cca – circa cm – centimetr PN – pracovní neschopnost HER2/neu – bílkovina na povrchu nádorové buňky BRCA1 – breast carcinoma 1 BRCA2 – breast carcinoma 2 IDVPZ – institut pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků FP – fakultní porodnice FN – fakultní nemocnice Obr. – obrázek Např. – například DNA – deoxynukleová kyselina CT vyšetření – počítačová tomografie
95
Příloha č. 3: Seznam grafů
Graf č. 1 Věk respondentek
42
Graf č. 2 Subjektivní hodnocení zdravotního stavu respondentkami
45
Graf č. 3 Druh terapie (u otázky bylo možno zaznačit více odpovědí)
46
Graf č. 4 Vedlejší účinky spojené s chemoterapií
47
Graf č. 5 Léčba v souvislosti s kvalitou života
48
Graf č. 6 Podpora okolí po sdělení diagnózy
49
Graf č. 7 Vliv nemoci na rodinu
50
Graf č. 8 Vliv nemoci na vztah k okolí
51
Graf č. 9 Psychická podpora ze strany zdravotnického personálu
53
Graf č. 10 Ochota lékaře komunikovat v průběhu léčby
54
Graf č. 11 Ochota sester komunikovat v průběhu léčby
55
Graf č. 12 Odpověď lékaře na položenou otázku
56
Graf č. 13 Důvěra k sestrám v průběhu léčby
57
Graf č. 14 Důvěra k lékařům v průběhu léčby
57
Graf č. 15 Z čeho měly ženy největší strach při zjištění diagnózy
59
Graf č. 16 Informace o klubech a centrech
61
Graf č. 17 Využití kompenzačních pomůcek (paruky, prsní implantáty, atd.)
62
Graf č. 18 Spokojenost s nabídkou kompenzačních pomůcek
63
Graf č. 19 Faktory ovlivňující rodinu v souvislosti kvalitou života
64
Graf č. 20 Faktory ovlivňující zdraví v souvislosti s kvalitou života
65
Graf č. 21 Faktory ovlivňující duševní pohodu v souvislosti s kvalitou života
66
Graf č. 22 Faktory ovlivňující duchovní život v souvislosti s kvalitou života
67
Graf č. 23 Faktory ovlivňující mezilidské vztahy v souvislosti s kvalitou života 68 Graf č. 24 Faktory ovlivňující sebevzdělávání v souvislosti s kvalitou života 96
69
Graf č. 25 Faktory ovlivňující kulturu v souvislosti s kvalitou života
70
Graf č. 26 Faktory ovlivňující sport v souvislosti s kvalitou života
71
Graf č. 27 Faktory ovlivňující koníčky v souvislosti s kvalitou života
72
Graf č. 28 Faktory ovlivňující vedení domácnosti v souvislosti s kvalitou života 73
97
Příloha č. 4: Seznam tabulek
Tabulka č. 1 Věk respondentek
42
Tabulka č. 2 Délka léčby onemocnění
43
Tabulka č. 3 Dosažené vzdělání
44
Tabulka č. 4 Subjektivní hodnocení zdravotního stavu respondentkami
44
Tabulka č. 5 Druh terapie (u otázky bylo možno zaznačit více odpovědí)
46
Tabulka č. 6 Vedlejší účinky spojené s chemoterapií
47
Tabulka č. 7 Léčba v souvislosti s kvalitou života
48
Tabulka č. 8 Podpora okolí po sdělení diagnózy
49
Tabulka č. 9 Vliv nemoci na rodinu
50
Tabulka č. 10 Vliv nemoci na vztah k okolí
51
Tabulka č. 11 Psychická podpora ze strany zdravotnického personálu
52
Tabulka č. 12 Ochota lékaře komunikovat v průběhu léčby
54
Tabulka č. 13 Ochota sester komunikovat v průběhu léčby
54
Tabulka č. 14 Odpověď lékaře na položenou otázku
55
Tabulka č. 15 Důvěra k sestrám v průběhu léčby
56
Tabulka č. 16 Důvěra k lékařům v průběhu léčby
57
Tabulka č. 17 Z čeho měly ženy největší strach při zjištění diagnózy
58
Tabulka č. 18 Strach ze ztráty zaměstnání a dlouhodobé pracovní neschopnosti 60 Tabulka č. 19 Informace o zdravotním stavu
60
Tabulka č. 20 Informace o klubech a centrech
61
Tabulka č. 21 Možnosti využití kompenzačních pomůcek
62
Tabulka č. 22 Spokojenost s nabídkou kompenzačních pomůcek
62
Tabulka č. 23 Faktory ovlivňující rodinu v souvislosti kvalitou života
63
Tabulka č. 24 Faktory ovlivňující zdraví v souvislosti s kvalitou života
64
98
Tabulka č. 25 Faktory ovlivňující duševní pohodu v souvislosti s kvalitou života 65 Tabulka č. 26 Faktory ovlivňující duchovní život v souvislosti s kvalitou života 66 Tabulka č. 27 Faktory ovlivňující mezilid. vztahy v souvislosti s kvalitou života 67 Tabulka č. 28 Faktory ovlivňující sebevzdělávání v souvislosti s kvalitou života 68 Tabulka č. 29 Faktory ovlivňující kulturu v souvislosti s kvalitou života
69
Tabulka č. 30 Faktory ovlivňující sport v souvislosti s kvalitou života
70
Tabulka č. 31 Faktory ovlivňující koníčky v souvislosti s kvalitou života
71
Tabulka č. 32 Faktory ovlivňující vedení domácnosti v souvisl. s kvalitou života 72 Tabulka č. 33 Zhodnocení faktorů ovlivňující kvalitu života
73
Tabulka č. 34 Připomínky a poznatky k tématu
74
99
Příloha č. 5: Seznam obrázků
Obr. 1 vyšetření pohledem
17
Obr. 2 vyšetření pohledem obě ruce nad hlavou
17
Obr. 3 vyšetření pohmatem
18
Obr. 4 vyšetření okolí dvorce, bradavky
18
Obr. 5 vyšetření dolní vnitřní části prsu
18
Obr. 6 vyšetření horní zevní části prsu
18
Obr. 7 vyšetření dolní zevní části prsu
18
Obr. 8 Epitéza NATURA- přirozený vzhled
24
Obr. 9 Epitéza Contact
24
Obr. 10 Epitéza Individual
24
Obr. 11 Epitéza Climate
25
Obr. 12 Epitéza Essential
25
100
Příloha č. 6: Seznam mamografických center v České republice
Rozděleno podle krajů, akreditovaná pracoviště jsou zvýrazněna.
MAMOGRAFY V ÚSTECKÉM KRAJI Název zařízení Nemocnice Chomutov, p.o.
Ústecká poliklinika
WF Hospital spol. s r.o. Nemocnice Žatec, o.p.s.
Adresa
PSČ 430
Kochova 1185
12
Město
Chomutov
Telefon 474 447 702, 474 447 700
Masarykova
400
Ústí nad La-
475 209 197,
2000/92
01
bem
475 214 888
Děčín
412 502 159
Žatec
415 748 237
U plovárny 1190
Husova 2796
405 02 438 01
101
Nemocnice s polikli-
J.E.Purkyně
434
nikou
270/5
01
Nemocnice s poliklinikou
Duchcovská 53
415 29
Most
Teplice
Masarykova nemoc-
Sociální péče
401
Ústí nad La-
nice
3316/12
13
bem
476 171 111
417 519 202, 417 519 111
475 681 111
MAMOGRAFY V KARLOVARSKÉM KRAJI Název zařízení
MEDIAG PB s.r.o.
Nemocnice, radiodiagnostické odd.
Okresní nemocnice
Adresa
PSČ
nám. dr. Horá-
360
kové 8
01
Slovenská 545
K Nemocnici 17
356 01 350 02
Město
Telefon
Karlovy Vary 353 232 059
Sokolov
Cheb
352 520 163
377 405 111, 377 405 231
MAMOGRAFY V PLZEŇSKÉM KRAJI Název zařízení
Adresa
PSČ Město
Fakultní nemocnice Plzeň Edvarda Bene- 305 - Bory
še 13
MUDr. Ivana Chocová,
Denisovo nábř. 301
RDG a sonografie
4
MAMMOCENTRUM Klatovy, s.r.o.
Nemocnice s poliklinikou
99
49
Tolstého 712
Hradecká 600
102
339 01 333 40
Plzeň
Plzeň
Klatovy
Stod
Telefon
377 402 116
378 218 469, 377 220 462
376 315 554
377 901 111, 377 901 131
PRIVAMED s.r.o., Městská nemocnice
Kotíkovská 19
323 33
Edvarda Bene- 304
Vojenská nemocnice
še 9
46
Plzeň
Plzeň
377 182 358
377 480 111, 377 480 209
MAMOGRAFY V JIHOČESKÉM KRAJI Název zařízení
Adresa
PSČ Město
Telefon
Medipont s.r.o. -
Matice školské
370
České Budě-
387 730 399,
poliklinika JIH
17
01
jovice
387 730 229
370
České Budě-
01
jovice
MUDr. Olga Janišová Na Sadech 23
Nemocnice, radiodiagnostické odd.
397
Čapkova 589
01
Nemocnice s polikli- Nebahovská
383
nikou
1015
01
Okresní nemocnice
kpt. Jaroše 2000
MAMOS spol. s r. o.
Palackého 91
Nemocnice
390 01 386 01
387 438 668
Písek
382 772 401
Prachatice
338 382 911
Tábor
381 252 121
Strakonice
777 820 224
Boženy Němco-
370
České Budě-
vé 54
87
jovice
387 871 111
MAMOGRAFY VE STŘEDOČESKÉM KRAJI Název zařízení Diagnostické centrum pro onemocnění prsu, MUDr. Kříž
Adresa
PSČ Město
Masarykovo
256
nám. 4
01
103
Benešov
Telefon
317724333
266
Radiodiagnostika, s.r.o.
Talichova 825
P-P Klinika s.r.o.
Huťská 211
Nemocnice Kolín
Žižkova 146
Sdružení zdravotnických
Václava Kle-
293
Mladá Bole-
zařízení RDG oddělení
menta 147
50
slav
Soukromá ordinace RDG
Jiráskova 252
Soukromé onkologické
Okružní 2160
oddělení
01 272 01 280 20
290 01 288 02
Oblastní nemocnice Pří-
U Nemocnice
261
bram, a.s.
84
01
Ordinace specialisty - chirurgie
Kojetická 1021
277 11
Beroun
Kladno
Kolín III
Poděbrady
Nymburk
Příbram 1
Neratovice
607 502 846, 607 864 559
312 619 128
321 756 251, 321 756 254
326 742 208
325 615 056
325 531 118132 318 654 111, 318 621 782
315 683 311
MAMOGRAFY V PRAZE Název zařízení
Adresa
PSČ Město
Všeobecná fakultní nemocnice, Centrum dia-
Karlovo nám. 33
gnostiky chorob Fakultní Thomayerova nemocnice
Vídeňská 800
128 08
140 59
Mamma centrum DTC
Roškotova
140
Praha a.s.
1717/2
44
Nemocnice Na Homolce
Roentgenova 2
150
104
Telefon
Praha 2
224 966 344
Praha 4
261 084 000
Praha 4
Praha 5
234 105 106, 234 105 351
257 272 516,
30 FN Na Bulovce, RDG klinika 1. LF UK a IPVZ Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
180
Budínova 2
81 100
Šrobárova 50
34
První česká lékařská spol., Chmelová
106
s.r.o.
2920/6
00
Mediscan group s.r.o.
Šustova 1930
LÍPA CENTRUM, spol. s
Seydlerova 2451
r.o.
GYNCENTRUM s.r.o.
148 00 158 00
Hloubětínská
198
13/3
00
Ústřední vojenská nemoc- U Vojenské ne-
169
nice
02
mocnice 1200
Dukelských hrdi- 170
R.M.A. CENTRUM
nů 17
Fakultní nemocnice Motol
00 150
V Úvalu 84
06
257 272 483
Praha 8
Praha 10
Praha 10
266 082 013, 283 840 990
267 162 406
272 653 884, 272 652 583
Praha 11
267 914 563
Praha 13
296 113 111
Praha 14
266 610 245
Praha 6
220 201 111
Praha 7
Praha 5
233 372 614, 233 378 809
224 431 111
MAMOGRAFY V LIBERECKÉM KRAJI Název zařízení
Adresa
Nemocnice
Nemocniční 15
Muchová & Bubeník, RDG odd. poliklinika
PSČ Město
Klášterní 117/2
105
466
Jablonec nad
01
Nisou
460 01
Liberec 5
Telefon
483 345 111
485 312 443, 485 312 199
Nemocnice s poliklinikou Masarykova městská nemocnice
Městská nemocnice
Purkyňova 1849
Metyšova 465
28. října 1000
470 01 514 15 511 16
Česká Lípa
487 954 339, 487 954 393
Jilemnice
481 551 111
Turnov
481 364 111
MAMOGRAFY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Název zařízení Fakultní nemocnice, radiologická klinika
Adresa
PSČ Město
Sokolovská 581
Privátní mammologická ordinace - MUDr. Paiker-
Fr. Halase 1050
tová Oblastní nemocnice Náchod, a.s.
Purkyňova 446
500
Hradec Krá-
05
lové
500
Hradec Krá-
09
lové
547 01
RTG Poliklinika, MUDr.
Jihoslovanská
543
Záveská
465
01
RTG-U s.r.o.
Jungmannova 54
Okresní nemocnice
Bolzanova 512
RDG centrum, s.r.o.
Jiráskova 1389
Státní oblastní nemocnice Trutnov
M. Gorkého 8
Sam. ord. lékaře specialis- Fügnerova 50
106
506 01 506 01
Vrchlabí
499 422 159
Jičín
493 588 232
Jičín
493 582 111
01
Kněžnou
543
495 271 107
491 601 375
Rychnov n.
01
495 832 118
Náchod
516
541
Telefon
494 515 640
Trutnov
499 866 111
Vrchlabí
499 502 282
ty - RDG
16
MAMOGRAFY V PARDUBICKÉM KRAJI Název zařízení
Adresa
Mamodiagnostické cent-
Smilova 306
rum Pardubice Radiodiagnostické pracoviště
PSČ Město
Kollárova 22
530 01 568 02
Pardubice
466 612 175
Svitavy
461 531 831
562
Ústí nad Orli-
01
cí
RENTGEN, s.r.o.
Dělnická 1391
Poliklinika Choceň, a.s.
Smetanova 830
Nemocnice
Kyjevská 44
Sam. ord. lékaře spec.-
Masarykovo
530
mammologie
nám. 2667
02
Nemocnice
Kollárova 7
Nemocnice
Václavská 570
565 01 532 03
568 02 537 27
Telefon
465 526 081
Choceň
465 472
Pardubice
466 011 111
Pardubice
466 535 531
Svitavy
461 569 111
Chrudim
469 653 111
MAMOGRAFY NA VYSOČINĚ Název zařízení
AGUR, s.r.o.
Adresa
PSČ Město
Svatovítské
393
náměstí
01
107
Pelhřimov
Telefon
565 325 036
Radiodiagnostika
Vltavínská 1289
Okresní nemocnice
Žďárská 610
Mgr. Karel Havlíček Mamografie
Okresní nemocnice
Nemocnice Jihlava, RTG odd.
Vrabčí trh 187
Husova 2624
Vrchlického 57
674 01
Třebíč
592
Nové Město na
31
Moravě
580
Havlíčkův
01
Brod
580
Havlíčkův
22
Brod
586 33
Jihlava
568 808 154
566 683 461
569 429 733
569 472 111
567 157 602
MAMOGRAFY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Název zařízení Fakultní nemocnice Brno, pracoviště Porodnice Masarykův onkologický ústav Mammologická ambulance - FEMMA s.r.o.
G - Medica spol.s r.o.
Okresní nemocnice Kyjov
Poliklinika Břeclav s.r.o.
Okresní nemocnice s po-
Adresa
PSČ Město
Obilní trh 11
Žlutý kopec 7
Viniční 235
639 00 656 53 615 00
Rooseweltova
697 01
Bratří Mrštíků 38
J. Janského 11
liklinikou, odd. radiolog. a
108
Brno
Brno
Brno
6/8
Strážovská 976
Brno
670 35
Telefon
532 238 403
543 248 735, 543 136 010 533 306 111, 548 132 275 542 210 016, 542 210 028
Kyjov
518 601 584
Břeclav
519 303 258
Znojmo
515 215 111
zobraz. metod Infekční nemocnice Valtice s.r.o.
691
Klášterní 4
42 695
Nemocnice TGM Hodonín
Purkyňova 11
Nemocnice s poliklinikou
Purkyňova 36
Sdružení zdravotnických
Zahradníkova
611
zařízení - II
2/8
41
Nemocnice Blansko
Sadová 33
26 682 17
678 31
Valtice
519 352 412
Hodonín
518 306 111
Vyškov
517 315 111
Brno
541 552 111
Blansko
516 488 185, 516 838 872
MAMOGRAFY V OLOMOUCKÉM KRAJI Název zařízení Fakultní nemocnice, radiologická klinika Mammograf nemocnice Hranice a.s. Nemocnice Šumperk spol. s r.o.
Adresa
PSČ
I. P. Pavlova 6
Kosmákova 38
Nerudova 41
775 20 753 22 787 01 797
Nemocnice Prostějov
Lidická 86
ProMedica spol. s r.o.
Ed. Valenty 19
36 796 01
Město
Telefon
Olomouc
588 444 736
Přerov
581 204 830
Šumperk
583 333 533
Prostějov
582 315 111
Prostějov
582 366 067
MAMOGRAFY V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI
109
Název zařízení
Poliklinika Místek, s.r.o.
Soukromá RDG ambulance Slezská nemocnice, RDG odd. Vítkovická nemocnice blahoslavené Marie Antoníny Centrum pro nemoci prsu Silesia Medical s.r.o.
Mephacentrum, a.s.
Sdružené zdravotnické zařízení
Adresa
PSČ Město
8. pěšího pluku
738
Frýdek -
85
01
Místek
Máchova 30
Olomoucká 86
01 746 01
Nový Jičín
Opava
558 900 243
566 770 164, 556 770 159
553 766 463
Zalužánského
703
Ostrava
15
84
Vítkovice
Havanská
708
Ostrava
596 910 378,
6145/4a
00
Poruba
596 910 551
708
Ostrava
00
Poruba
Opavská 962/39
I. P. Pavlova 9
Nemocnice Bruntál a.s.
Nádražní 27
Nemocnice
Kaštanová 268
Nemocnice s poliklinikou
741
Telefon
794 01 792 01 739 61
595 633 474
596 973 27
Krnov
544 611 445
Bruntál
554 700 111
Třinec
558 325 206
Dělnická
736
Havířov -
596 491 363,
1132/24
39
Město
596 491 285
734
Karviná -
596 383 363,
12
Ráj
596 383 285
Bohumín
596 096 111
Nemocnice s poliklinikou Vydmuchov 399
Nemocnice s poliklinikou Slezská 207
110
735 81
Nemocnice s poliklinikou K nemocnici 76
741 01
Nový Jičín
Fakultní nemocnice s
17. listopadu
708
Ostrava
poliklinikou
1790
52
Poruba
728
Moravská
80
Ostrava
Městská nem. Ostrava Fifejdy
Nemocniční 20
556 773 111, 556 773 206
597 374 026
596 191 111
MAMOGRAFY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Název zařízení
MEDICOOP, s.r.o.
Adresa
PSČ
Velehradská
767
3278
01 755
Mediekos labor s.r.o. Školní 1729
Mediekos labor s.r.o.
Nemocnice s poliklinikou
Baťova nemocnice
01
Třída T. Bati
760
3705
01
Purkyňova 365
Kroměříž
573 343 552
Vsetín
571 413 350
Zlín
Uherské
01
Hradiště
75
Nemocnice Atlas a.s. Tř. T. Bati 5135
Telefon
686
Havlíčkovo nábř. 762 600
Město
760 01
Privátní interní am-
Randýskové
760
bulance
1798
01
111
577 654 133, 577 645 136
572 529 111
Zlín
577 551 111
Zlín
577 523 536
Zlín
577 434 265
Příloha č. 7: Povolení k dotazníkovému šetření
112
SOUHLAS K PŮJČOVÁNÍ PRÁCE
Souhlasím s tím, aby byla moje bakalářská práce půjčována ke studijním účelům.
V Brně dne 1. 6. 2008
………………………………. podpis
113
