Faktory ovlivňující kvalitu života depresivních pacientů v období remise

Filozofická fakulta Masarykovy Univerzity v Brně Psychologický ústav Studijní rok 2005/2006

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Faktory ovlivňující kvalitu života depresivních pacientů v období remise Soňa Bajerová

Vedoucí diplomové práce: PhDr. Hana Kučerová

Brno 2006

„Prohlašuji, že jsem pr áci vypracovala samost at ně a že jsem všechn y po užit é infor mační zdro je uvedla v seznamu lit er at ur y“.

…………………………………….

2

Mé poděkování za laskavé vedení, cenné rady a kr it ické př ipo mínk y p at ř í PhDr. Haně Kučero vé, vedoucí mé práce a Doc. PhDr. Lubo mír u Vašino v i CSc. jako

mému konzu lt ant ovi. Za pomoc př i st at ist ickém zpraco ván í

výs ledků výzkumu a za met odologické konzult ace d ěkuji Mgr. Helen ě Klimuso vé P h.D. a Mgr. Mart inu Jelínk ovi. Děkuji vše m respondent ů m za t rpělivost

a

ochot u

s níž

př ist oupili

k námi

realizo vané mu

výzk u mu.

V neposlední ř adě pak děku ji svému manželo vi a celé mé rodině za t rpělivo st a po dporu, kt erou mi posk yt ovali během celé mé práce.

3

OBSAH ÚVOD

10

TEORETICKÁ ČÁST

11

1

11

PORUCHY NÁLAD

1.1 KLASIFIKACE PORUCH NÁLAD 1.1.1 MANICKÁ EPIZODA 1.1.2 REKURENTNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHA 1.1.3 BIPOLÁRNÍ EFEKTIVNÍ PORUCHA 1.1.4 TRVALÉ PORUCHY NÁLADY 1.1.5 ATYPICKÁ DEPRESE 1.2 TERMINOLOGIE PRŮBĚHU NÁLADY 1.2.1 TERMINOLOGICKÉ VYMEZENÍ PRŮBĚHU DEPRESIVNÍ PORUCHY 1.2.1.1 TERMINOLOGICKÉ VYMEZENÍ POJMU REMISE 2

DEPRESIVNÍ PORUCHA A JEJÍ FORMY

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.6.1 2.7 2.8 2.8.1 3

23

HISTORIE DEFINICE DEPRESIVNÍ PORUCHY ETIOLOGIE A PATOGENEZE DEPRESIVNÍ PORUCHY EPIDEMIOLOGIE DEPRESIVNÍ PORUCHY PRŮBĚH A PROGNÓZA DEPRESIVNÍ PORUCHY KLINICKÝ OBRAZ A DIAGNOSTICKÁ KRITÉRIA DEPRESIVNÍ PORUCHY DIAGNOSTICKÁ KRITÉRIA DEPRESIVNÍ PORUCHY PODLE MKN-10 A DSM-IV29 DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA DEPRESIVNÍ PORUCHY LÉČBA PSYCHOTERAPEUTICKÉ MOŽNOSTI LÉČBY DEPRESIVNÍ PORUCHY

OSOBNOST A DEPRESIVNÍ PORUCHA

3.1 VZTAH KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ A DEPRESIVNÍ PORUCHY 3.1.1 VZTAH KOGNITIVNÍHO DEFICITU A DEPRESIVNÍ PORUCHY V REMISI 3.2 SOCIÁLNÍ OPORA A DEPRESIVITA 4

11 14 15 15 17 18 18 19 20

KVALITA ŽIVOTA

4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.2 4.3 4.4 4.5

ZÁKLADNÍ PRINCIPY MEDICÍNSKÝ PŘÍSTUP KE KVALITĚ ŽIVOTA PSYCHOLOGICKÝ PŘÍSTUP KE KVALITĚ ŽIVOTA FILOZOFICKÝ PŘÍSTUP KE KVALITĚ ŽIVOTA EKOLOGICKO-ENVIROMENTÁLNÍ PŘÍSTUP KE KVALITĚ ŽIVOTA KVALITA ŽIVOTA U NEMOCNÝCH S PSYCHICKÝMI PORUCHAMI KVALITA ŽIVOTA V KONTEXTU SOCIÁLNÍ OPORY VLIV OSOBNOSTI NA KVALITU ŽIVOTA POSUZOVÁNÍ A MĚŘENÍ KVALITY ŽIVOTA

23 24 25 26 27 27 33 35 36 36 37

42 43 45 45 46 47 48 49 49 50 51 55

4

5 5.1

TERAPEUTICKA REHABILITACE NEUROPSYCHOLOGICKÁ REHABILITACE

58 58

VÝZKUMNÁ ČÁST

62

1

CÍL VÝZKUMU A FORMULACE HYPOTÉZ

62

2

METODA

66

2.1.1 VÝZKUMNÝ SOUBOR 2.1.2 POUŽITÉ METODY 2.1.2.1 QOL-CZ DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA SQUALA 2.1.2.2 WAIS-R: SUBTEST INFORMACE 2.1.2.3 WAIS-III SUBTEST ŘAZENÍ PÍSMEN A ČÍSEL SUBTEST ČÍSELNÉ SYMBOLY-KÓDOVÁNÍ SUBTEST ČÍSELNÉ SYMBOLY-NÁHODNÉ UČENÍ SUBTEST ČÍSELNÉ SYMBOLY-OPIS 2.1.2.4 TEST CESTY (TRAIL MAKING TEST) 2.1.2.5 PAMĚŤOVÝ TEST UČENÍ (AVLT) 2.1.2.6 TEST SLOVNÍ PLYNULOSTI ( VERBAL FLUENCY TEST) 2.1.2.7 BECKOVA SEBEPOSUZOVACÍ ŠKÁLA DEPRESIVITY PRO DOSPĚLÉ (BDI-II) 2.1.2.8 TCI-r CLONNINGERŮV DOTAZNÍCH TEMPERAMENTU A CHARAKTERU 2.1.2.9 REY – OSTERRIETHOVA KOMPLEXNÍ FIGURA TKF 2.1.3 SBĚR DAT 2.1.4 ZPRACOVÁNÍ DAT 3 3.1 3.2

4

POPIS VÝSLEDKŮ SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTA DEPRESIVNÍCH PACIENTŮ V OBDOBÍ REMISE SROVNÁNÍ KOGNITIVNÍHO VÝKONU PACIENTŮ S REKURENTNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHOU V REMISI A KONTROLNÍ SKUPINOU INTERPRETACE VÝSLEDKŮ

66 69 69 70 71 71 72 72 73 73 74 75 75 77 78 79 81

81 86 98

4.1 OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ 4.1.1 SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTA PACIENTY S REKURENTNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHOU V REMISI 4.1.2 SROVNÁNÍ ÚROVNĚ NĚKTERÝCH DOMÉN KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ MEZI SKUPINOU PACIENTŮ S REKURENTNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHOU V REMISI A KONTROLNÍ SKUPINOU

100

5

105

DISKUZE

98 98

ZÁVĚR

111

LITERATURA

113

PŘÍLOHA

5

SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ Tabu lka 1

Klasifikace Poruch nálad y podle MKN-10

Tabu lka 2

Klasifikace Poruch nálad y podle DS M-IV

Tabu lka 3

Všeo becná diagnost ická kr it ér ia Rekurent ní depresivn í poruchy

Tabu lka 4

Et iopat ogeneze depresivní poruchy z hlediska bio lo gické psychiat r ie

Tabu lka 5

Et iopat ogeneze depresivní poruchy z hlediska psycho logických t eorií

Tabu lka 6

Depresivní sympt o mat o logie

Tabu lka 7

Všeo becná diagnost ická kr it ér ia depresivní epizody

Tabu lka 8

Diagnost ická kr it ér ia so mat ického syndromu dle MKN-10

Tabu lka 9

Diagnost ická kr it ér ia Lehké depresivní epizody

Tabu lka 10

Diagnost ická kr it ér ia St ředně t ěžké depresivní epizod y

Tabu lka 11

Diagnost ická kr it ér ia Těžké depresivní epizody bez psychot ických př íznaků

Tabu lka 12

Diagnost ická kr it ér ia Těžké depresivní epizody s psychot ickými př íznaky

Tabu lka 13

Diagnost ická kr it ér ia Velké depresivní epizody

Tabu lka 14

Difer enciá lní diagnóza depresivní poruchy a demence

Tabu lka 15

Základní st rukt ur y a funkce mo zku

Tabu lka 16

Kvalit a život a dle WHO(2006)

Tabu lka 17

Přehled pohlavního zast oupení respondent ů ve výzkumné m souboru

Tabu lka 18

Věkové zast oupení pacient ů ve výzkumného souboru

Tabu lka 19

Přehled velikost i obce a pohlaví r espo ndent ů

6

Tabu lka 20

St anovení st at ist ické významno st i rozdílů průměr ných hodnot skóre důležit ost i oblast i život a položky „po lit ik a“ v závislo st i na pohlaví respondent ů na základě neparamet r ického po řadového t est u Mann- Whit ney U-t est

Tabu lka 21

St anoven í st at ist ické významno st i rozdílů průměr ných hodnot skóre spokojenost i život a po ložky „po lit ika“ v závislost i na pohlaví respondent ů na základě neparamet r ického po řadového t est u Mann- Whit ney U-t est

Tabu lka 22

St anoven í st at ist ické významno st i rozdílů průměr ných hodnot skóre důležit ost i s oblast i život a položky „mít sexuální život “ v závis lo st i na part ner ském vzt ahu respondent ů na základě neparamet r ického pořadového t est u Mann- Whit ney U-t est

Tabu lka 23

St anovení st at ist ické významno st i rozdílů průměr ných hodnot skóre subt est u z WAIS-R: Infor mace, řazení čísel a písmen mezi skupinou pacient ů s rekurent ní depresivn í poruchou pacient ů v remis i a kont rolní skupinou na zák lad ě neparamet r ického pořadového t est u Mann- Whit ney U-t est

Tabu lka 24

St anoven í st at ist ické významno st i rozdílů průměr ných hodnot skóre subt est ů z WAIS-III: Kódování, náhodné učení, vo lné vybavení, mezi skup inou pacient ů s rekurent ní depres ivní poruchou v remis i a kont rolní skupinou na základě nepar amet r ického po řadového t estu Mann- Wh it ney U-t est

Tabu lka 25

St anoven í st at ist ické významno st i rozdílů průměr ných hodnot skóre Test u cest y (TMT-Trail Making Test ) část A, B mezi skupinou pacient ů s rekurent ní depresivní porucho u v remis i a kont rolní skupino u na základě neparamet r ického

Tabu lka 26

St anovení st at ist ické významno st i rozdílů průměr ných hodnot skóre Paměťového t est u učen (AVLT), část 1-5 a reprodukce po 30 min mezi skupinou pacient ů s rekurent ní depres ivní poruchou v remis i a kont rolní skupinou na základě nepar amet r ického po řadového t estu Mann- Wh it ney U-t est

Tabu lka 27

St anoven í st at ist ické významno st i rozdílů průměr ných hodnot skóre t est u slovní plynulo st i mezi skupino u pacient ů s rekurent ní depresivní poruchou v remisi a kont rolní skupinou na zák ladě neparamet r ického pořadového t est u Mann- Whit ne y U-t est

7

Tabu lka 28

St anovení st at ist ické významno st i rozdílů průměr ných hodnot skóre t est u Rey -Ost err iet ho va komplexní figura, část kopie, reprodukce po 5 min a 30 min mezi skupino u depres ivních pacient ů v remisi a kont rolní skupinou na základě nepar amet r ického po řadového t estu Mann- Wh it ney U-t est

Tabu lka 29

St anoven í st at ist ické významno st i rozdílů průměr ných hodnot skóre 6-t i dimenzí t est u TCI-r Clonningerova dot azníku t emperament u a charakt eru mezi skupinou pacient ů s rekurent ní depresivní poruchou a kont rolní skupino u na základě neparamet r ického pořadového t est u Mann- Whit ney U-t est

Obr ázek 1

Průběh poruch nálady

Obr ázek 2

Průběh někt er ých poruch nálady dle DS M- IV

Obr ázek 3

Průběh d epresivní poruchy

Obr ázek 4

Lineár ní vzt ah mezi Hamilt o novou posuzovací st upnicí deprese -HRSD a St upnicí Mo nt gomer yho a Asbergové pro posuzování deprese-MADRS

Obr ázek.5

Trojúrovňo vý a vícedimenzio nální model kvalit y život a

Obr ázek 6

Model det er minant kvalit y život a

Obr ázek 7

Model př ímých a zprost ředkovaných vlivů osobnost i na kvalit u život a

Obr ázek 8

Teoret ický model posunu v odezvě a vnímané kvalit ě živo t

Obr ázek 9

Model mo zkové poruchy a její rehabilit ace

Graf 1

Grafické znázornění rozdílů mezi profily skóre důležit o st i oblast í ž ivot a v závislost i na po hlaví respondent ů

Graf 2

Grafické znázornění rozdílů mezi profily skóre spokojenost i s oblast mi život a v závis lo st i na pohlaví respondent ů

Graf 3

Grafické znázornění rozdílů mezi profily skóre důležit o st i oblast í ž ivot a

8

Graf 4

Grafické znázornění rozdílů průměr ných hodnot skóre subt est u z WAIS-R: I nfor mace mezi skupinou pacient ů s rekurent ní depresivní poruchou v remisi kont rolní skupino u

Graf 5

Grafické znázornění rozdílů průměr ných hodnot skóre subt est u z WAIS-III: Kódování mezi skupinou pacient ů s rekurent ní depresivní poruchou v remisi a kont rolní skupino u

Graf 6

Grafické znázornění rozdílů průměr ných hodnot skóre subt est u z WAIS-III: Volné vybavení mezi skupinou pacient ů s rekurent ní depresivní poruchou v remisi a kont rolní skupinou

Graf 7

Grafické znázornění rozdílů průměr ných hodnot skóre Test u cest y (Trail Making Test ) část A mezi skupinou pacient ů s rekurent ní depresivní poruchou v remisi a kont rolní skupinou

Graf 8

Grafické znázornění rozdílů průměr ných hodnot skóre Paměťo vého t est u učení (AVLT)- reprodukce po 30 mezi skupino u pacient ů s rekur ent ní depr esivní poruchou v remis i a kont rolní skupino u

Graf 9

Grafické znázornění rozdílů průměr ných hodnot skóre t est u Rey-Ost err iet ho va ko mplexní figura, část kopie, reprodukce po 5min a 30 min mezi skupinou pacient ů s rekurent ní depresivní poruchou v remisi a kont rolní skupino u

Graf 10

Grafické znázornění rozdílů průměr ných hodnot skóre 6-t i dimenzí t est u TCI-r Clonningerova dot azníku t emperament u a charakt eru mezi skupinou pacient ů s rekurent ní depres ivní poruchou v remis i a kont rolní skupinou

9

ÚVOD V posledních let ech prochází péče o duševně nemocné jedince výrazn ým i pro měnami, t rend od výhradně bio logicky zaměřené péče o pacient y se zaměřuje st ále více na oso bnost pacient a. T ímt o t rendem vyvst ávají i o t ázk y o zlepšování kvalit y ž ivot a psychiat r ických pacient ů. Měření kvalit y živo t a lze využívat pro celko vý př íst up v léčbě psychiat r ických pacient ů i pro mo d ifikaci u mo žňuje

jejich

rehabilit ačního

post ihnout ,

v kt er ých

programu.

Kr it ér ium

oblast ech

život a

kvalit y

pacient ů

ž ivo t a do cház í

či nedochází vlive m t erapie k významným změnám. Námi předkládaná práce je zaměřena na někt eré fakt ory souvisejíc í s k valit ou život a pacient ů s depresivní poruchou v obdo bí remise. Námět e m t ét o práce nám byly výzkumy věnující se pro filu kognit ivních fu nk c í u depresivní poruchy, a t o zejména práce zabýva jící se pro file m kognit ivn íc h fu nk cí u pacient ů u nichž odezněly depr esivní sympt o my. V t ét o souvislo st i vyvst ávají ot ázky o př ípadné m kognit ivním deficit u u depresivní po ruch y v o bdo bí r emise. V posledních let ech můžeme v odborné lit erat uře nacházet st ále se zv yšu jíc í po zo rnost věnovanou problemat ice kognit ivních procesů u depresivní po ruch y v o bdo bí remise, neboť právě porucha kognit ivních funkcí významně o vlivňu je prakt ický život jed inců s depresivní poruchou, zejména pak je jich fu ngo vá n í v so ciální a pracovní o blast i. Pro složit ost a rozsáhlost t émat iky depresivní poruchy nebylo v t éto d ip lo mo vé pr áci mo žné obsáhnout všechny aspekt y ovlivňující kvalit u živo t a depres ivních pacient ů v období remise. Z tohoto důvodu je výzku mný cíl naš í práce o mezen fu nk cí,

pouze na vliv úzkého výseku někt er ých do mén kognit ivn íc h

t emperament ové

dimenze

osobnost i

dle

t eor ie

t emperament u

a char akt eru C.R.Clo nninger a, part ner ského vzt ahu a fakt orů souvise jícíc h s po hlavím respondent ů.

10

TEORETICKÁ ČÁST 1 PORUCHY NÁLAD 1.1 KLASIFIKACE PORUCH NÁLAD Základním pro jevem poruch nálady je změ na nálady nebo afekt u obvyk le vedo ucí k depresi ( spo jené z úzkost í nebo bez ní) nebo k elaci. Tyt o změn y nálady jsou obvykle doprovázeny z měnou celkové akt ivit y jedince. Vět šina po ruch nálady má t endenci k relapsům a začát ek jednot livých fází má čast o vzt ah ke st resovým událo st em nebo sit uacím ( WHO, 2006).

Psychiat r ická

klasifikace

poruch

nálady

se

opírá

o

dva

nás ledu jíc í

k lasifikační s yst émy: •

Mezinárodní klasifikaci nemo cí - 10 reviz e (MKN-10) a

•

Diagnost ick ý a st at ist ický manuál Amer ické psychiat r ické spo lečnost i – IV revize (DS M-IV).

V t ét o práci se budeme podrobněji zabývat depresivní poruchou. Jed no t liv é po ruchy nálady ( manickou epizodu, rekurent ní depresivní poruchu, bipo lár n í afekt ivní poruchu a t rvalé poruchy nálad) vzhledem k rozdílům v jednot liv ýc h k lasifikačních syst é mech, pouze kr át ce vymezíme a uvedeme gr afický prů bě h jed not livých poruch.

Základní východiska ko ncepce klas ifikace poruch nálady jsou shodná pro k lasifikaci MKN-10 (t abulka č.1) i DSM-IV (t abulka č.2). Obě výše uved ené k lasifikace vychází z popisu epizod poruch nálady. Grafický průběh po ruc h nálad ukazuje obr ázek č.1.

11

Tabul k a č . 1: Kl asi fi k ace Poruc h nál ady podl e MKN-10 (Smol í k , 2002)

Přehled klasifikačního uspořádání oddílu Poruchy nálady podle MKN-10 Manická epizoda

Hypománie Mánie

Bipolární afektivní epizoda

Bipolární porucha I Bipolární porucha II

Depresivní epizoda

Lehká depresivní epizoda Středně těžká depresivní epizoda Těžká depresivní epizoda

Rekurentní depresivní porucha

Trvalé poruchy nálady

Cyklotymie Dystymie

Jiné poruchy nálady

Obráze k č . 1: Průbě h poruc h nál ady (He rman, 2003)

12

Tabul k a č . 2: Kl asi fi k ace Poruc h nál ady podl e DSM-IV (Smol í k , 2002)

Přehled klasifikačního uspořádání oddílu Poruchy nálady podle DSM-IV Epizody poruch nálady

Velká depresivní epizoda Manická epizoda Smíšená epizoda Hypomanická epizoda

Depresivní poruchy

Velká depresivní porucha Dystymní porucha Depresivní porucha, blíže nespecifikovaná

Bipolární poruchy

Bipolární porucha I Bipolární porucha II Cyklotymní porucha Bipolární porucha, blíže nespecifikovaná

Jiné poruchy nálady

Poruchy nálady způsobené... (uvede se somatické onemocnění) Poruchy nálady způsobené substancemi Poruchy nálady blíže nespecifikované

Grafické znázornění průběhu Per iodické depresivní epizody, Bipo lár n í po ruchy I a II, Cyklot ymní poruchy, uváděných v klasifikačním syst ému DSM-IV vykresluje obr ázek č.2:

13

Obráze k č. 2: Průbě h něk t e rý c h poruc h nál ady dl e DSM-IV (He rman, 2003)

1.1.1 MANICKÁ EPIZODA

MKN-10, na rozdíl od DSM-IV, klasifikuje Manickou epizodu jako samo st at nou kat egorii, kt erá je char akt er izována obraze m hypo mánie a mánie. Tato klasifikace se používá pro diagnost iku jedné Manické epizody. Hypománie je charakt er ist ická t rva le mír ně nadnesenou ná ladou, vzrů st e m energie a akt ivit y. Dále zvýšená sociabilit a, ho vornost , nenucenost , zvýšen í sexu ální energie a snížená pot řeba spánku. Epizoda hypo mánie začíná obv yk le náhle, s r ychlým rozvo jem př íznaků v průběhu jednoho až dvou dnů (S mo lík , 2002). Mánii charakt er izuje zvýšení nálady nezávis le na okolnost ech. E lace je do pro vázená zvýšenou energií, hyperakt ivit ou s poruchami pozornost i. Jso u zde př ít o mny pr vky velikášských myšlenek, přehnané sebedůvěr y a zvýšeného sebehodnocení. Pro diagnost iku by manic ká epizoda měla t rvat nejméně jed en t ýd en (S mo lík, 2002).

14

1.1.2 REKURENTNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHA

Po kud je u pacient a v průběhu jeho život a diagnost ikována více než jed n a depres ivní epizoda, hovoř íme o Rekurent ní depresivní poruše. Rekurent n í depres ivní porucha je charakt er izována opakovanými depresivními epizo dami, bez samo st at ných epizod povznesené nálady a zvýšené akt ivit y. Jedno t liv é ep izody t rvají zpravid la od 3 do 12 měsíců (průměr ně ko lem 6 měsíců). I kd yž uzdravení mezi epizodami je vět šino u úplné, může se u menší část i pacient ů ro zvinout t rvalá depr ese (zvlášt ě ve st áří). Jednot livé epizody jakéko li t íže jso u čast o vyvo lány st resovými život ními událost mi (Praško, Kosová, 2000) . Diag nost ická kr it ér ia jsou uvedena v t abulce č. 3

Tabul k a č . 3:Vše obe c ná di agnost ic k á k ri t é ri a R ekure nt ní de pre si v ní poruc hy (Smol í k , 2002)

Obecná diagnostická kritéria Rekurentní depresivní poruchy (F33) dle MKN-10 G1. V minulosti se vyskytla alespoň jedna z diagnóz F32.0, F32.1, F32.2 nebo F32.3, která trvala minimálně dva týdny a byla oddělena od současní epizody obdobím nejméně 2 měsíců prostých jakýchkoli prokazatelných příznaků poruch nálady G2. V průběhu života pacienta se nikdy nevyskytla epizoda splňující kritéria hypomanická nebo manické epizody (F30.-) G3. Nejužívanější vylučující podmínka: Epizoda není způsobena užíváním psychoaktivních látek (F10-F19) nebo organickou duševní poruchou (F00-F09)

1.1.3 BIPOLÁRNÍ EFEKTIVNÍ PORUCHA

Tato porucha se vyznačuje dvěma nebo více epizodami, př i nichž je úro veň nálady a akt ivit y pacient a zřet elně narušena. Tot o narušení se v př ípadě mán ické fáze pro jevuje zvýšenou náladou, vzrůst em energie a akt ivit y V př ípadě depr esivní fáze se naopak výše uvedené narušení pro jevuje po k lesem nálady, úbyt kem energie a akt ivit y (S mo lík, 2002).

15

Ke zvrat u v náladě může docházet náhle a velmi r ychle ( např. přes no c), ale čast ěji jsou přechody post upné. Během manické epizody má post ižen ý po vznesenou náladu, vět šinou subjekt ivní pocit zvýšené výkonnost i, sníženo u pot řebu

spánku,

bývá

mno ho mluvný,

lehko myslný,

může

se

cho vat

neko nvenčně. Mívá t endenci chlubit se, chce realizo vat spoust u povrchníc h nápadů, vět šinou však nic nedokončí, př echází z jedné akt ivit y na dru ho u. Rád ut rácí peníze za nedůležit é věci. Pokud mu někdo odporuje, snad no sk lo u zne do agresivit y. Mánie zasahuje myšlení, rozhodování, cho vání a náladu způso bem, kt er ý vede k vážným problémů m, např. ut rácení peněz, ukvapená pr acovní a spo lečenská rozhodnut í, sexuální dobrodružst ví apo d. (Praško, Kosová, 2000).

Diagnost ika

t ypů

bipo lár ních

poruch

se

v jednot livých

klasifik acíc h

výrazně liš í: •

MKN-10 př ipoušt í pro diagnost iku Bipo lární poruchy exist enci v íc e depres ivních nebo manických epizod (S molík, 2002).

•

Sekce Bipo lár ních poruch DS M-IV obsahuje Bipo lár ní poruchu I, Bipo lár ní

poruchu

II,

Cyklot ymii

a

Bipo lár ní

poruchu

blíže

nespecifikovanou. Bipo lár ní porucha I je charakt er izována výsk yt e m jedné

nebo

více

manických

epizod

nebo

smíšených

ep izo d.

Základním r ysem Bipo lár ní poruchy II je výskyt jedné nebo více velkých

depresivních

epizod

doprovázených

nejméně

jed no u

hypo manickou epizodou (Praško, Kosová, 2000).

16

1.1.4 TRVALÉ PORUCHY NÁLADY Do t éto skupiny poruch nálady pat ří t rvalé a obvykle ko lísavé po ruch y nálady, u nichž jednot livé fáze jsou zř ídka (pokud vůbec někdy) dost at ečně vážné, aby mo hly být popsány jako manické nebo i mír ně depr esivn í fáze, mo hou nepř et ržit ě t rvat lét a a někdy vět ší část dospělého život a pacient a a mají za následek značnou subjekt ivní st ísněnost a snížení schopnost í pacient a (Praško, Kosová, 2000).

MKN-10 slučuje do t ét o klasifikace dvě t rvalé poruchy nálady: cyklo t ymi i a d yst ymii. DS M-IV zařazuje cyklot ymní poruchu do kat egorie bipo lár níc h po ruch a dyst ymní poruchu do kat egorie depresivních poruch (S mo lík, 2002).

Cyklot ymi e je vymezována jako t rvalá nest álost nálady, zahr nující čet ná o bdo bí mír né depr ese a mír né elace. Tat o nest álo st se obvykle rozvíjí v rané do spělost i a má chronický průběh, i když o bčas může být nálada no r máln í nebo st abilní nepřet ržit ě něko lik měsíců. Jedinec obvykle pozoruje, že výk yv y nálady nejsou ve vzt ahu k život ním událost em (Praško, Kosová, 2000).

Dysthymie je defino vána jako chronická depres ivní nálada, kt erá nesp lňu je kr it ér ia pro mír nou per io dickou depresivní poruchu. Př íznak y dyst ymie však t rvají vět šinou dlouhou dobu, čast o lét a. Obvyk le začíná pozvo lna, p líž ivě. Před začát kem rozvo je je post ižený čast o vyst aven vět šímu st resu nebo živo t ní událo st i. Ko lísání mezi lehkou depresí a obdobím po měr ně nor máln í nálady je velmi var iabilní. Vět šinu času se však pacient i cít í unaveni, u vád í nepř iměřené vyčerpání i př i zvládání každodenních činnost í a pokles nálad y. I přes t yt o uvedené obt íže pacient i o bvyk le zvládají základní požadavk y každo denního život a. Porucha obvykle začíná v rané dospělo st i a t rvá nejméně něko lik roků, někdy celý život . Když začne později, je čast o následkem mír né depresivní fáze a souvisí se zár mut kem a zřejmým st resem. Někdy lidé t rpící dyst ymií zažijí t aké epizody ve lké depresivní poruchy. Pak mlu víme o dvo jit é depresi - double depressio n (Praško, Kosová, 2000).

17

1.1.5 ATYPICKÁ DEPRESE Pojem at ypická deprese není v současné době chápán jednot ně. V k lin ick é prax i se t er mínem

at ypická deprese

poukazuje

na

př ít o mnost

deprese

do provázené t ěžkou úzkost í a agit o vanost í nebo at ypick ými veget at ivním i př íznaky ( Forgáčová, Koníko vá, Zacharo vá, 2004).

MKN-10 t er mín at ypická deprese neuvádí, DSM-IV at ypickou depres i k lasifikuje

z

hlediska

veget at ivní

pro jevy

př ít o mnost i

( hyper fagie,

následujících

hyperso mnie),

př íznaků:

enor mní

obr ácen é

let argií

(po cit

o lo věných no hou) a at ypickou emo ční reakt ivit ou, konkrét ně zvýšeno u cit livo st í na odmít nut í a kr it iku ze st rany sociálního okolí pacient a. At yp ick é deprese mívají chro nický průběh, musí t rvat nejméně dva t ýdny a významně narušovat fungování pacient a v sociální oblast i (Češko vá, 2004).

1.2 TERMINOLOGIE PRŮBĚHU NÁLADY Bašt ecká, Go ldman (2001) po jmo vě vymezují průběh poruch

nálad y

následovně: Epizoda je chápána jako časově ohraničený syndro m. Pokud se syndro m o bjevuje v pravidelných int ervalech, jedná se o rekurent ní (dř íve per io d ick ý) výsk yt . Vymizení pro jevů poruch ná lady mezi epizoda mi je nazýváno remis í (z lat . remissio=ochabnut í). Remit ující průběh poruch nálady má char akt er ust ávající, po vo lujíc í. Do jde- li k novému vzplanut í př íznaků nemo ci, jed ná se o relaps.

Než do jde k plnému propuknut í př íznaků, mívá pacient př íznak y

pro dromální ( varo vné, nespecifické př íznaky) nebo incip ient ní ( zač ínajíc í) . P lně vyvinut é př íznaky jsou lat insky nazývány flor idní (Bašt ecká, Go ldmann, 2001).

18

1.2.1 TERMINOLOGICKÉ VYMEZENÍ PRŮBĚHU DEPRESIVNÍ PORUCHY Seifert ová, Praško a Höschl (2004) popisují průběh depres ivní po ruch y následující t er mino logií: Př i odpovědi na léčbu je dosaženo alespo ň 50% redukce sympt o mů depres ivní

poruchy

oprot i

výchozímu

st avu

př i

vyšet ření

st andard n í

psychiat r ickou škálou hodnot ící depresi, např. Hamilt o nova psychiat r ick á st upnice pro posuzování deprese; Becko va sebeposuzovací škála deprese.

•

Část ečná odpověď na léčbu je defino vána redukcí s ympt omů depres ivní poruchy o 25-50%.

•

Nedostatečná či chybějí cí odpověď na l éčbu je defino vána reduk c í sympt omů depresivní poruchy o méně než 25%.

•

Remise

depr esivn í

depres ivních

poruchy

sympt omů

je

(skóre

definována ve

škále

vymizením

HAMD

<8)

všec h a

to to

bezpř íznakové st ádium musí t rvat nejméně 8 t ýdnů. •

Úzdrava (obrázek č.3) je vymezována po dlouhodobé remis i, t j. remis í t rvajíc í 6-12 měsíců.

•

Relaps je defino ván návrat em sympt omů v období r emise, hovo ř í se o novém vzplanut í př íznaků původní depr esivní poruchy.

•

Rekurence je defino vána návr at em sympt omů v obdo bí zdravy.

Grafické znázornění průběhu depresivní poruchy ukazuje obrázek č. 3.

19

Obráze k č . 3: Průbě h de pre siv ní poruc hy (Se i f e rtov á, Prašk o, Hösc hl , 2004)

REMISE

ÚZDRAVA

RELAPS

SYMPTOMY

REKURENCE

RELAPS ODPOVĚĎ NA LÉČBU

SYNDROM

1.2.1.1 TERMINOLOGICKÉ VYMEZENÍ POJMU REMISE

Remise, jak jsme uvedli výše, je defino vána vymizením všech depr esiv n íc h sympt omů a t oto bezpř íznakové období musí t rvat nejméně 8 t ýdnů.

Po dle

někt er ých aut orů remis i můžeme t aké vymezit jako období, ve kt erém p acient p lně nenaplňu je

kr it ér ia pro depresivní poruchu, ale st ále jsou v t o mt o

o bdo bí př ít o mny určit é depresivní sympt omy (t zv. parciální remi se).

To to

alt er nat ivní kr it ér iu m remise předpokládá redukci depresivních sympt o mů po do bu 6 měsíců (Seifert ová, Praško, Höschl, 2004) .

20

Weit land-Fid ler a ko l. (2004) remisi hodnot í jako období nejméně 3 měsíců, běhe m kt er ých pacient neužívá ant idepresivní far maka a na St upnic i Mo nt gomer yho a Asbergo vé pro posuzování deprese (MADRS) dosahu je ho d no t u v pásmu nor my, t j. menší než 6. Psycho met r ické defino vání r emise se opírá o 75% redukci

depresivn í

sympt omat ologie, na St upnici Mont gomer yho a Asbergo vé pro posuzo vá n í deprese (MADRS) dosažením méně než 12 bodů či v Hamilt onově posuzo vac í st upnic i deprese (HAMD)do sažením méně než 8 bodů ( Weit land- Fidler a ko l., 2004). Sro vnáním St upnice Mo nt gomer yho a Asbergo vé pro posuzování deprese (MADRS) s Hamilt ono vou posuzovací st upnicí deprese (HAMD) se zabývala st ud ie Zimmer mana a ko l. (2004). Cílem t éto st udie bylo zjišt ění st at ist ick y významné shody v defino vání remise a její výsledky naznačují (obrázek č. 4), že skór ≤10 na St upnici Mo nt gomer yho a Asbergové pro posuzování deprese (MADRS)

je

ekviva lent ní

k

Hamilt o nově

posuzo vací

st upnic i

deprese

(HAMD) skóre ≤ 7.

21

Obráze k č . 4: Li ne ární v zt ah me zi Hami l t onov ou posuzov ac í st upni c í de pre se -HR SD a St upni c í Mont gome ry ho a A sbe rgov é pro posuzov ání de pre se -MA DR S (Zi m me rmann, 2004)

22

2 DEPRESIVNÍ PORUCHA A JEJÍ FORMY „Na žádost Svět ové bank y a S vět ové zdr avot nické organizace (S ZO) b yla pro vedena st udie hodnot ící zát ěž, kt erou př ináší psychická porucha. B ylo zjišt ěno, že zát ěž (zejména ekono mická) depresivní poruchou je vět ší ne ž zát ěž řadou t ělesných choro b. Podle odhadu se deprese st ane druhou vedo uc í př íčinou neschopnost i (disabilit y; definice podle SZO: jakéko liv o mezen í nebo zt rát a schopnost i zabývat se nor málními akt ivit ami pro danou poruchu), mo r bidit y a mort alit y ve svět ě v roce 2020 hned za ischemickou cho ro bo u srdeční. Je obecně známo, že psycho logická léčba může zmír nit t ělesné př íznaky a o mezit vyhledávání lékařské pomoci. V dnešním přet echnizo vané m svět ě s nedost at kem vzájemných oso bních kont akt ů se budou nemo cn í do žadovat

empat ického

a

psychot erapeut icky

or ient ovaného

př íst up u

a so mat ičt í lékař i budou nuceni více zvažovat psycho logický a spo lečensk ý aspekt nemocí. Nepochybně post upná int egrace psychiat r ie do ost at níc h med icínských věd povede ke snížení st igmat u psychické poruchy. Práv ě deprese je nemo c, jejíž zvládání se př enáš í na lékař e prvního kont akt u. Depresivní porucha je t aké jeden z nejčast ějších psychických prob lémů u so mat ick ých onemo cnění. Proto je správná diagnost ika a vo lba léčb y dů ležit á i pro jiné obor y než ps ychiat r ii“ (Češková, 2004).

2.1

HISTORIE

Depresivní porucha pat ří mezi nejčast ější psychická (duševní) o nemo cnění. Byla rozpoznána jako zvlášt ní pat ologická jednot ka již v časném o bdo b í st aro věkého Egypt a. Ado l Meyer (1866-1950) pr vní nahradil po jmem deprese po jem melancho lie. Obecné už ívání po jmu deprese je mo žné dat ovat od ko nce 19. st ., kdy se E mil Kraepelin pokusil zavést t ermín s vyšší diagnost icko u spec ifikou, než byl do t é doby používaný pojem melancho lie (S mo lík, 2002).

23

V pr vní zásadní psychiat r ické klasifikaci Kr aepelin v roce1913 všechn y t yp y me lancho lie zahr nul do okruhu manio-depresivní nemo ci. Po ložil důraz na t y r ys y nemoci, kt eré ji jednoznačně vymezují prot i demenci pr aeco x (schizo fr enii): per iodický nebo epizodický průběh, př íznivě jš í pro gnó za a v ýsk yt manio-depresivní nemoci u př íbuzných. Do okruhu manio-depresivn í nemoci t edy spadali jak pacient i, t rpící výhradně per io dickou depresí, t ak pacient i s per iodick ými depresemi i manickými a smíšenými epizo dam i (Her man, 2003).

Pojem endogenní deprese vymezo vala t ěžší for my deprese vznik lé bez zjist it elných zevních př íč in. Po jem la rvovaná depr ese se používal pro o značení t ělesných obt íží, př i nichž není pat rná změna nálady, ale kt eré sv ý m průběhem, prognózou a odpovědí na léčbu př ipo mínaly depresi. V soudo býc h k lasifikacích jsou t yt o poruchy řazeny mezi so mat ofor mní poruchy (S mo lík , 2002). Vzhledem k nejasnost em v používání o dborných t er mínů t ýkajíc ích se deprese v nám dost upné odborné lit erat uře, budeme pro naši práci po užívat jako obecný t er mín t éto psychické poruchy, po jem depr esivní porucha.

2.2 DEFINICE DEPRESIVNÍ PORUCHY

Depresivní porucha je chorobný st av pro jevujíc í se depresivními sympt o my. Po dle int enzit y a množst ví př íznaků můžeme depresi specifikovat jako mír no u, st řední, t ěžkou. Pro diagnózu depresivní poruchy st ačí jediná zřet elně vyjád řená a časově ohr aničená depresivní epizoda. Depresivní porucha mů že být se so mat ickým s yndro mem nebo bez somat ického syndro mu (t abulka č.8). Těžko u for mu lze dále dělit podle př ít o mnost i ps ychot ických př íznaků, kt eré o dpo vídají nebo neodpovídají nálad ě. Depresivní epizoda by měla t rvat nejméně dva t ýdny (S mo lík, 2002).

24

2.3 ETIOLOGIE A PATOGENEZE DEPRESIVNÍ PORUCHY Jed noznačný výklad vzniku depresivní poruchy současné vědecké možno st i neu možňují. Podle S eifert ové, Praška a Höschla (2004) př íč iny je jího vznik u vycházejí ze vzájemně propojených a ovlivňujících se poznat ků o blast i bio logické, imuno neuroendokr inní a neurochemické (t abulka č.4).

Tabulka č.4: Etiopatogeneze depresivní poruchy z hlediska biologické psychiatrie (Seifertová,Praško,Höschl, 2004) Hypotézy

Přístupy

Hereditární teorie

Genetika

Nálezy Dědičnost a vulnerabilita k depresivní poruše.

Dysregulační teorie

Stres

Zvýšená biologická citlivost po opakování určitých událostí.

Chronobiologie

Desynchronizace biologických rytmů.

Neurochemická teorie

Neuromediátory

Dostupnost, metabolismus.

Receptory

Počet, afinita, senzitivita.

Postreceptorové procesy

G-proteiny, systémy druhých poslů, fosforylace a defosforylace, transkripce.

Imunoneuroendokrynní

Osa hypothalamus-hypofýza-kůra nadledvin

teorie

Imunitní funkce

Zvýšená aktivita při depresi.

Různé změny při depresi.

Jiný úhel pohledu na et iopat ogenezi depresivní poruchy nabíz í mno žst v í psycho logických

t eorií.

S eifert ová,

Praško

a

Höschl

( 2004)

řad í

mez i

nejdůležit ějš í výklad behav iorální, kognit ivně- behaviorální a psychoanalyt ick é t eorie (t abu lka č.4). Jednot livé medicíns ké a psychosociální výklady vznik u depres ivní poruchy se navzáje m nevylu čují, ale spíše její obr az do p lňu j í ve smys lu spo lupůsobení.

25

O mult ifakt oriální podmíněnost i vzniku depresivní poruchy hovoř í t aké Schr aggeo vá (1996). Vychází z předpokladu bio-psycho-sociální podmíněno st i depres ivní poruchy, př ičemž t akový pohled na depresivní poruchu zahr nu je vliv

psycho-sociálních

fakt orů

i

významné

spo lupůsobení

narušen ýc h

fyzio logických procesů, t edy bio logické či genet ické fakt ory.

Tabul k a č . 5: E t i opat oge ne ze de pre si v ní poruc hy z hl e di sk a psy c hol ogic k ýc h te ori í Se i f e rt ov á, Prašk o, Hösc hl , 2004)

Primární

Precipitující

porucha

faktor či událost

Nedostatek

Pokles odpovědi na

Pokles odpovědi na pozitivní podmiňování vede

sociálních

pozitivní

k dysforii a klinická deprese je důsledkem

dovedností

podmiňování

snížené kapacity prožívat pozitivní zážitky.

Kognitivně-

Dysfunkční

Stresor z prostředí

Aktivace depresivních dysfunkčních schémat

behaviorální

kognitivní

Teorie Behaviorální

Nejdůležitější charakteristiky

spouští další symptomy deprese.

schémata Naučená

Dysfunkční

bezmocnost

atribuční styl

Nepříznivá událost

Vnitřní, stabilní a celková interpretace příčiny nepříznivých událostí vede k přesvědčení, že činnosti v budoucnu nebudou mít žádný vliv na výsledek události.

Psychoanalytická

Fixace

Skutečná, ohrožující

Zachování pozitivního sebepojetí vyžaduje stálé

v orálním

či takto vnímaná

ujišťování a podporu; pokud se jich nedostává,

vývojovém

ztráta

objevuje se depresivní symptomatiky.

stadiu

2.4 EPIDEMIOLOGIE DEPRESIVNÍ PORUCHY Prevalenci depresivní po ruchy u dospělých osob uvádí S mo lík (2002) 5-9 % u žen a 2-3% u mužů, výskyt je asi dvo jnásobný u žen než u mužů. Souvislo st prevalence t ét o poruchy se vzděláním, et nickým původem, př íjmem nebo manželst vím není prokázána. Celoživot ní r iziko vzniku t éto poruchy je u že n 10-25% a 5-12% u mužů. Ve vzt ahu k věku je nejvíce žen i mužů post iženo v ro zmezí 25-44 let a s věkem nad 65 let se procent o vzniku poruchy snižu je.

26

2.5 PRŮBĚH A PROGNÓZA DEPRESIVNÍ PORUCHY

Seifert ová, Praško a Höschl (2004) uvádí, že depresivní porucha začín á nejčast ěji mezi 25. a 35. rokem věku a její průběh se čast o vyznaču je rekurencí. Po prodělání jedné depres ivní epizody je r iz iko rekurence č i relapsu v dalš ím život ě pacient a 50% a po opakovaných epizodách až 90%. Termino logii průběhu depres ivní poruchy jsme vymezili v I. kapit o le a na o brázku č. 3.

Průběh per iodické depresivní poruchy má charakt er zkracování int er valů mezi epizodami a každá nová epizoda má 10-15% r iziko chronicit y. V 50% př íp adů deprese spont ánně odezní do 6 měsíců (Raboch, Zvo lský, 2001).

Velmi závažným r izikem probíhající deprese je suicidium. S eifert o vá, Praško a Höschl (2004) odhadují, že 10-15% př ípadů sebevražd v Česk é repu blice je důsledkem poruchy nálady.

2.6 KLINICKÝ OBRAZ A DIAGNOSTICKÁ KRITÉRIA DEPRESIVNÍ PORUCHY Základním pro jeve m depresivní poruchy jsou podle MKN-10 a DS M-I V depres ivní ep izody vyznačujíc í se specifickou depr esivní sympt o mat o lo g ií (t abulka č.6). Epizody depresivní poruchy jsou MKN-10 podle závažnost i děleny na 4 t yp y: 1. LEHKÁ DEPRESIVNÍ EPIZODA ( F32.0) 2. STŘEDNĚ TĚŽKÁ DEP RESIVNÍ EPIZODA (F32.1) 3. TĚŽKÁ DEPRESIVNÍ EPIZODA BEZ PS YCHOTICKÝCH PŘÍZNAKŮ ( F32.2) 4. TĚŽKÁ DEPRESIVNÍ EPIZODA S PSYCHOTICKÝMI PŘÍ ZNAKY (F32.3) (bludy nebo schizo fr enii,

mají

halucinace jiné než t ypicky uváděné pro

depr esivní,

sebeo bviňu jící,

hypochondr ick ý, 27

nihilist ický, parano idní nebo perzekuční obsah; depresivní st upo r (S mo lík, 2002). Diagnost ická kr it ér ia jednot livých depresivních epizod uvádíme v t abu lk ách 9, 10, 11,12. Úplný podrobný přehled diagnost ických kr it ér ií uvádí např. S mo lík (2002). Tabul k a č . 6: De pre si v ní sy mpt omat ol ogie (R aboch, Zv ol sk ý, 2001)

Příznak

Nejdůležitější charakteristiky

Depresivní

Subjektivně nebo objektivně pozorovaná smutná nálada trvající déle než 2 týdny, ztráta

nálada

zájmu a prožitku radosti.

Suicidální

Ztráta sebedůvěry, výčitky a pocity viny vedou u 2/3 depresivních jedinců k úvahám o

úvahy

sebevraždě. Suicidální úvahy bývají součástí tzv. presuicidálního syndromu.

Somatické

Poruchy spánkového rytmu, snížená chuť k jídlu s úbytkem hmotnosti, ranní pesima, snížení

příznaky

libida, nedostatek emoční reaktivity, změna psychomotorické aktivity- zpomalení či agitovanost.

Kognitivní

Zpomalení mentálních pochodů, psychomotorická retardace, depresivní bludy zahrnující

příznaky

pocity viny, bídy zájem o vlastní tělo a perzekuční bludy.

Behaviorální

Snížení aktivity, dominuje únava, hypobulie, úzkost.,

projevy

28

2.6.1 DIAGNOSTICKÁ KRITÉRIA DEPRESIVNÍ PORUCHY PODLE MKN-10 A DSM-IV

Pro diagnózu depresivní poruchy stačí jediná zřetelně vyjádřená a časově ohraničená depresivní epizoda. Všeobecná diagnostická kritéria depresivní epizody jsou uvedena v tabulce č.7. (Smolík, 2002).

Tabulka č.7: Všeobecná diagnostická kritéria depresivní epizody (Seifertová, Praško, Höschl,2004)

Obecná diagnostická kritéria depresivní epizody (F32) G1. Depresivní epizoda by měla trvat alespoň 2 týdny. G2. V průběhu života jedince se nikdy nevyskytly příznaky, které by stačily k naplnění kritérií pro hypomanickou nebo manickou epizodu G3. Nejužívanější vylučující podmínka: Epizoda není způsobena užíváním psychoaktivních látek (F10-F19) nebo organickou duševní poruchou (F00-F09)

Některé depresivní příznaky jsou všeobecně považovány za klinicky zvláště významné a současná klasifikace MKN-10 pro tyto příznaky (dříve označované jako endogenní, tabulka č. 8), užívá označení somatický syndrom (Seifertová, Praško a Höschl, 2004).

Tabulka č.8: Diagnostická kritéria somatického syndromu dle MKN-10 (Seifertová, Praško, Höschl,2004)

Diagnostická kritéria somatického syndromu dle MKN-10 (1)

Zřetelná ztráta zájmu nebo potěšení při aktivitách, které jsou normálně příjemné.

(2)

Nedostatek emočních reakcí na události nebo aktivity, které normálně vyvolávají emoční odpověď.

(3)

Ranní probouzení dvě nebo více hodin před obvyklou dobou.

(4)

Deprese je těžší ráno.

(5)

Objektivní důkaz výrazné psychomotorické retardace nebo agitovanosti (označené takto nebo popsané jinými osobami).

(6)

Výrazná ztráta chuti k jídlu.

(7)

Úbytek tělesné hmotnosti (o 5 % nebo více za poslední měsíc).

(8)

Zřetelná ztráta libida.

29

Tabul k a č . 9: Di agnost i ck á k rit é ri a Le hk é de pre siv ní e pi zody (Smol í k , 2002)

Diagnostická kritéria Lehké depresivní epizody dle MKN-10 A.

Musí být splněna obecná kritéria pro depresivní poruchu (F32).

B.

Musí být přítomny alespoň dva z následujících tří příznaků: (1) Depresivní nálada v míře jednoznačně abnormální pro daného jedince, přítomná po většinu dne a téměř každý den, značně ovlivněná okolnostmi a trvající alespoň 2 týdny. (2) Ztráta zájmu nebo potěšení při aktivitách, které jsou normálně příjemné. (3) Pokles energie nebo zvýšená unavitelnost.

C.

Z následujícího seznamu přídatných symptomů by měl být přítomen jeden nebo více: (1) Ztráta sebedůvěry nebo sebeúcty. (2) Bezpředmětné prožívání výčitek proti sobě samému nebo pocitů nadměrné a bezdůvodné viny. (3) Opakované myšlenky na smrt nebo sebevraždu nebo jakékoli suicidální chování. (4) Stížnosti nebo důkazy svědčící o snížené schopnosti myslet nebo soustředit se, o nerozhodnosti nebo váhavosti. (5) Změna psychomotorické aktivity s agitovaností nebo zpomalením(ať již hodnocené subjektivně, nebo objektivně). (6) Poruchy spánku jakéhokoliv typu. (7) Změna chuti k jídlu (snížení nebo zvýšení) s odpovídajícími změnami hmotnosti.

Tabul k a č . 10: Di agnost i ck á k rit é ri a St ře dně t ě žké de pre si v ní e pi zody (Smol í k , 2002)

Diagnostická kritéria Středně těžké depresivní poruchy (F32.1) dle MKN-10 A.

Musí být splněna obecná kritéria pro depresivní epizodu (F32).

B.

Musí být přítomny alespoň dva ze tří příznaků kritéria B pro F32.0

C.

Musí být přítomen takový počet přídatných symptomů kritéria C pro F32.0, aby celkový počet byl alespoň

šest.

Tabul k a č . 11: Di agnost i c k á k ri t é ri a Tě žk é de pre si v ní e pi zody be z psy c hot i ck ý c h pří znak ů (Smol í k , 2002)

Diagnostická kritéria Těžké depresivní epizody bez psychotických příznaků (F32.2) dle MKN-10 A.

Musí být splněna obecná kritéria pro depresivní epizodu (F32).

B.

Musí být přítomny všechny tři příznaky kritéria B pro F32.0

C.

Musí být přítomen takový počet přídatných symptomů kritéria C pro F32.0, aby celkový počet byl alespoň

osm. D.

Nesmí být přítomny halucinace, bludy nebo depresivní stupor

30

Tabul k a

č . 12: Di agnost i ck á k ri té ri a pří znak y (Smol í k , 2002)

Tě žké

de pre si v ní

e pi zody

s psy c hoti c ký mi

Diagnostická kritéria Těžké depresivní epizody s psychotickými příznaky (F32.3) dle MKN-10 A.

Musí být splněna obecná kritéria pro depresivní epizodu (F32).

B.

Musí být splněna kritéria pro F32.2, s výjimkou kritéria D

C.

Nejsou splněna kritéria pro schizofrenii (F20.0-20.3) nebo schizoafektivní poruchu, depresivní typ (F25.1)

D.

Musí být přítomen alespoň jeden z následujících příznaků: (1) Bludy nebo halucinace, jiné než typicky schizofrenní (2) Depresivní stupor

Manuál DSM-IV se v klasifikaci poruch nálady od MKN-10 v mno hém liš í: DSM-IV užívá oprot i klasifikaci MKN-10 t ermínu Depresivní epizoda t er mín "Velká depresivní epizoda". Vychází z dělení depresivních epizod na "ve lk é ( major) " a " malé ( minor) ", a t o podle závažnost i poruchy.

Diagno st ick á

kr it ér ia Velké depr esivní epizody uvádíme v t abulce č. 13. (Feighner, 1972 , cit S mo lík, 2002 ). Společné charakt er ist iky MKN- l0 a DSM-IV pro

depresivní ep izo d u

předst avují: a. závažnost (lehká, st ředně t ěžká, t ěžká) b. př ít omnost nebo nepř ít o mnost so mat ického syndro mu ( v DSM-I V melancho lických r ysů) c. př ít omnost nebo nepř ít o mnost psychot ických př íznaků odpovídajíc íc h náladě / neodpovíd ajících náladě (S mo lík, 2002). Oprot i MKN-10 uvádí DS M-IV navíc následující charakt er ist ik y depresivn í ep izody: a. chronicit a b. s kat atonními r ysy c. s at ypickými r ysy d. se začát kem po porodu

31

Opakují- li se depresivní epizody, je klasifiko vána Rekurent ní depresivn í po rucha a DSM-IV užívá dalš í charakt er ist iky specifiku jící průběh rekurent ních epizod: a.

charakt er ist ik y dlouhodobého průběhu (s remis í nebo bez úplné remise mezi epizodami)

b.

se sezónními r ys y

c.

s r ychlými cyk ly (S mo lík, 2002).

Tabul k a

č . 13: Di agnosti c k á k ri t é ri a Ve l k é de pre si v ní Hösc hl , 2004)

e pi zody

(Se i f e rt ov á,

Prašk o,

Diagnostická kritéria Velké depresivní epizody dle DSM-IV A.

V průběhu dvoutýdenní periody je přítomno pět nebo více z níže uvedených příznaků, které znamenají změnu předcházejícího způsobu chování; jedním z příznaků musí být: (a) depresivní nálada, nebo (b) ztráta zájmů nebo pohody.

(1) Depresivní nálada po většinu dne vyplývající ze subjektivního sdělení nebo pozorování jiných osob. (2) Zřetelné snížení zájmu nebo pohody při všech, nebo téměř při všech činnostech v průběhu dne, téměř každý den, jak vyplývá buď ze subjektivního hodnocení, nebo z pozorování jiných osob. (3) Signifikantní ztráta hmotnosti i bez redukční diety, nebo přírůstek hmotnosti (např. změna hmotnosti o více než 5 % za měsíc) nebo snížená či zvýšená chuť k jídlu téměř každý den. (4) Psychomotorická agitovanost nebo retardace téměř každý den (pozorované jinými osobami, ne pouze subjektivní pocity neklidu nebo zpomalení). (5) Únava nebo ztráta energie téměř každý den. (6) Pocity vlastní bezcennosti nebo nadměrné či neodpovídající viny které mohou být bludné, téměř každý den (nejedná se pouze o vyčítání si nebo pocit viny ze zhoršení stavu). (7) Snížená schopnost myslet nebo se koncentrovat nebo nerozhodnost téměř každý den (buď subjektivní hodnocení, nebo pozorování jiných osob). (8) Opakované myšlenky na smrt (ne pouze strach ze smrti), opakované suicidální představy bez konkrétního plánu nebo suicidální pokus, případně konkrétní plán provedení sebevraždy. B.

Příznaky nesplňují kritéria pro Smíšenou epizodu.

C.

Příznaky vyvolávají klinicky významnou nepohodu nebo zhoršení ve výkonu sociálních,pracovních nebo

jiných důležitých funkcí. D.

Příznaky nejsou způsobeny přímým účinkem substancí, např. abúzem drog nebo medikací léků nebo

somatickým onemocněním (např. hypotyreóza). E.

Příznaky nelze vysvětlit patologickým zármutkem, tj. smutkem po ztrátě milované osoby, kdy příznaky přetrvávají déle než 2 měsíce nebo jsou charakterizovány značným funkčním zhoršením, morbidním zaobíráním se vlastní bezcenností, sebevražednými myšlenkami, psychotickými příznaky nebo psychomotorickou retardací.

32

2.7 DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA DEPRESIVNÍ PORUCHY Vylou čení o nemo cnění či poruch, kt eré mo hou svými př íznak y př ipo mínat k lin ický o braz depr ese, je nezbyt né pro přesné st anovení diagnózy depres ivn í po ruchy. Seifert ová, Praško a Höschl (2004) uvádí následující diferenciáln í d iag nost iku: •

Poru chy nálad p ři somatickém on emocn ění-sekundární dep rese (Nádorová onemocnění, poškození CNS, infekce, kardio vasku lár n í onemocnění,

chro nické

plicní

onemocnění,

endokr inní

po ruchy,

hypo vit aminózy, cerebr ální ischémie a j.). •

Dep resivní synd rom navozený psychoaktivními lát kami (Jedná se o depresivní sympt omy, kt eré jsou součást í klinického obrazu int oxikace nebo abst inenčního syndromu, jejich vymizení se předpokládá po léčbě základního st avu).

•

Demence (Diferenciální diagnost ika mezi demencí a depresivní pseudodemenc í je obt ížná u st arší věkové kat egorie pacie nt ů, t abulka č.14).

•

Schi zofren ie (Psychot ické př íznaky se mo hou u depresivní poruchy objev it n a vrcho lu depresivní s ympt omat iky, chybí v po čát cích epizody).

•

Schi zoafektivní poru chy

•

Dysthymie (Průběh dyst hymie je mír nějš í, vleklý a není v ohraničených epizodách s remisemi).

•

Poru chy p ři způ sobení (Psychosociální zát ěž může být spoušt ěčem depresivní epizo d y a o konečné diagnóze rozhoduje průběh onemocnění).

•

Bipolární afektivní poru chy (Hypo manická či manická ep izoda v anamnéze vylu čuje diagnó zu depres ivní poruchy).

33

•

Nekomp li kovaný zármutek (Neko mpliko vaný zár mut ek ( např. ze zt rát y blízkého) odeznív á př ibližně do 2 měsíců, zhoršením,

a není charakt er izo ván značným funk ční m

mor bidním

sebevr ažednými

zaobír áním

myš lenkami,

se

vlast ní

ps ychot ickými

bezcenno st í,

př íznaky

nebo

psycho mot orickou ret ardací (S mo lík, 2002). •

Zd vojené dep rese (Depresivní epizodě předcház í d yst hymní porucha).

•

Poru chy osobnosti (Depresivní sympt o my u poruch osobnost i se objevují v rámc i maladapt ivních vzorců cho vání).

•

Občasná období sklíčenosti (Pat ří k nor mální lidské zkušenost i a nepovažuje se za depresivn í poruchu (S mo lík,2002).

Tabul k a č . 14:Di fe re nc i ál ní di agnóza de pre si v ní poruc hy a de me nc e (Se i f e rt ov á, Prašk o, Hösc hl , 2004)

Anamnéza

Kognitivní deficit

Paměť

Depresivní porucha

Demence

Náhlý začátek

Pomalý začátek

Rychlá progrese

Pomalá progrese

Nemocný ho neskrývá

Nemocný ho skrývá

Výkon je proměnlivý

Výkon je trvale špatný

Narušení je reverzibilní

Narušení je ireverzibilní

Novopaměť i staropaměť narušená

Novopaměť je narušena více

stejně Orientace

Zachována

Často dezorientace

Cyklus spánek-bdění

Ranní nedospání

Noční neklid

34

2.8 LÉČBA Základní kr it ér ium pro vo lbu léčebného post upu Češková (2003) u vád í správnou diagnózu, kt erá zahr nuje int enzit u depresivní poruchy a po čet pro dělaných epizod (pr vní nebo opakovaná epizoda). U lehké depresivn í po ruchy je dost ačující psychot erapie, např. kognit ivně- behaviorální nebo int erperso nální, u t ěžš ích for em je nezbyt ná léčba bio log ická, kt erá zahr nu je ant idepresivní

medikaci,

elekt rokonvulzivní

léčbu

a

méně

o bv yk lé

t erapeut ické př íst upy, např. léčbu svět lem, spánkovou depr ivac i, repet it ivn í t ranskraniální st imulaci, st imulaci ner vus vagus.

Léčba depresivní poruchy je podle Češkové (2003) procesem zahr nu jíc í následující fáze: 1. Akutní fáze léčby (Hlavním cíle m v t éto léčebné fázi je odst ranit či zmír nit depresivn í př íznaky a obno vit nor mální funkční schopnost i, t j. dosáhnout plné remise - část ečná remise vede k vět šímu výskyt u relapsů, t rvá funkční narušení a zvýšené r iziko suic idálního jednání, v př íp adě př íznivé odezvy pacient a na léčbu fáze t rvá 6-8 t ýdnů). 2. Ud ržovací fáze léčby (Cíle m t éto fáze léčby je udržet zdravot ní st av pacient a bez depres ivních př íznaků, fáze t rvá 4-6 měsíců a nast upuje po odezněn í akut ních př íznaků). 3. Preventivní fáze léčby (Cíle m prevent ivní či profylakt ické fáze léčby je zabránit návrat u depres ivní poruchy).

35

2.8.1 PSYCHOTERAPEUTICKÉ MOŽNOSTI LÉČBY DEPRESIVNÍ PORUCHY Psychot erapie

je

indiko vána u

pacient ů

s lehkou

až st řední

fo r mo u

depres ivní poruchy, jejíž k linický obraz je charakt er izován psycho sociáln í m st resem,

int rapsychick ými

ko nflikt y,

int erper sonálními

o bt íže mi

nebo

ko mor bidit ou poruchy oso bnost i (Seifert ová, Praško, Höschl, 2004).

Ve

výběru

psychot erapeut ického

směr u

by

mě ly

převažovat

časo vě

o hraničené t erapie, jejichž cíle m je redukce sympt o mů a mají st ano veno u účinno st v akut ní fázi léčby, např. kognit ivně- behaviorální ps ychot erap ie, behavior ální psychot erapie, int erper sonální psychot erapie (Seifert ová, Praško , Hö schl, 2004).

Far mako logické a ps ychot erapeut ické př íst upy v léčbě depresivní po ruch y se vzájemně doplňují, psycho far maka lépe kont rolují r iz iko relapsu depresivn í po ruchy a psychot erapie zlepšuje sociální a pracovní adapt aci pacient a (Seifert ová, Praško, Höschl, 2004).

3 OSOBNOST A DEPRESIVNÍ PORUCHA Od 50-t ých let 20 st . se v odborné psychologické a ps ychiat r ické lit erat uře o bjevuje snaha o řešení pro blé mů spo jených s ps ychoso mat ickými poruchami. Psycho logické

i

psychiat r ické

př íst upy

hledaly

různé

osobno st n í

charakt er ist ik y nemocných a sympt omat ologii t ypickou pro určit ou diag nó zu, byly

st udovány

souvis lo st i

mezi

t ěmit o

vzt ahy

a

psychoso mat ick ým i

po ruchami (Bašt ecký, Šavlík, Š imek, 1993).

36

Š imo n

(2000)

uvád í,

že

zhruba

30%

všech

psych ick ýc h

a psycho so mat ických poruch t voř í deprese a poruchy spo jené s depresivn í sympt omat ologií. Téměř u 90 % osob, kt eré vyhledávají lékaře pro specifick é pot íže jako jsou bo lest i na hrudi, dušnost , pocit y závrat í, bo lest i h lav y a chronické dyspept ické pot íže, není zjišt ěn žádný organický nález. Po d le aut o ra se jedná o so mat izaci anxiózně- depres ivních st avů. Et iopat o geneze t ěcht o st avů vychází z exist ence t zv.osobnost i t ypu D (dist ress perso nalit y).

Bašt eck ý, Šavlík, Š imek (1993) uvádí, že t zv. depr esivní osobno st je fo r mo vána rodinou, kt erá je charakt er izována svo jí sociální izo lovano st í. Dít ět i neumožňuje dost at ečně ot evřeně projevo vat vzáje mno st vzt ahů a d ává najevo nedost at ek pozornost i k pot řebám druhých. Tyt o nepř íznivé so ciáln í sit uace pak mo hou, v př ípadě nepř ít o mnost i určit ých pro jekt ivních fakt o rů ve st rukt uře osobnost i ( hovo ř íme o hardiness- „nezdo lnost i), uvést do po hyb u depres ivní proces.

Osobnost ní

t yp

D

je

spo jený

s

depr esivní

s ympt omat o lo g ií

a char akt er izo ván t endencí jedince k negat ivním emocím a pesimist ick ému vnímání

svět a,

inhibicí

osobnost i,

st rachem

z

vlast ní

bezvýznamno st i

a zbyt ečnost i, dále s pocit y bezmocnost i a osamělo st i, se sociální izo lac í a s chronickou psychickou t enzí. Š imo n ( 2000) uvádí, že osobnost ní t yp D je čast ější u žen než u mužů (Š imo n, 2000).

3.1 VZTAH KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ A DEPRESIVNÍ PORUCHY Narušené paměťové schopnost i, snížení pozornost i, post ižené výko no vé fu nk ce a dalš í ko mpo nent y kognit ivních funkcí, např. motorické, jazyko vé do vednost i a vizuální percepce, nenacházíme pouze u neuropsychiat r ick ýc h o nemocnění

jako

jsou

schizo fr enie,

demence,

cerebro vasku lár n í

a záchvat ovit é o nemo cnění nebo u úrazů hlavy, ale t aké u depresivní po ruch y (Lezaková, 1995).

37

Depresivní porucha se podle Př ikr yla a ko l. (2003) zejména vyznaču je narušenou epizodickou pamět í (paměť na událo st i) a sníženou schopnost í učit se no vým věcem. Defekt ní explic it ní (uvědo movaná) paměť byla prokázána u depresivní poruchy se so mat ickým syndromem i bez so mat ického syndro mu. So uvislo st vzt ahu hipokampu k paměťovým funkcím ukazu je, že po ruch y pamět i u depr ese jsou spo jeny právě s dysfunkcí t ét o mozkové st rukt ury. Ved le narušených exekut ivních funkcí js ou mezi dalš ími dílč ími narušeným i ko gnit ivními funkcemi uváděny: narušená slo vní plynulost , nescho p no st přenosu pozornost i na no vé podnět y, zpomalená psycho mot orika a snížen á kapacit a pracovní pamět i. Přehled základní st rukt ury a funkcí mo zku uvád íme v t abu lce č.15

38

Tabul k a č . 15: Zákl adní st ruk t ury a f unk c e mozku (St e rnbe rg, 2002)

Základní struktury a funkce mozku Koncový, střední a zadní mozek obsahují systémy, které vykonávají základní funkce sloužící přežití a také vyšší funkce odpovídající myšlení a emocím. Oblast Základní struktury v dané oblasti Mozková kůra (zevní vrstva mozkových hemisfér)

Přijímá a zpracovává smyslové informace, podílí se na procesech myšlení a dalších kognitivních operacích, na plánování a vysílání motorických informací.

Bazální ganglia (soubor jader a nervových vláken)

Klíčová pro funkci motorického systému a řady kognitivních funkcí

Koncový mozek

Limbický systém (hipokampus, amygdala, septum) Talamus

Hypotalamus

Střední mozek

Funkce struktur

Souvisí s učením, emocemi a motivací (zvláště hipokampus ovlivňuje učení a paměť, amygdala-hněv a agresi, septum-hněv a strach. Primární přepojovací oblast pro senzorickou informaci, která přichází do mozku. Informace předává do správných oblastí mozku prostřednictvím projekčních vláken, která z talamu vycházejí do vymezených oblastí. V talamu je několik skupin jader (skupin neuronů), která dostávají specifické druhy senzorické informace a předávají ji do specifických oblastí mozkové kůry. Jsou zde čtyři klíčová jádra, jimiž procházejí: 1. zrakové informace, jež pšišly ze zrakových receptů prostřednictvím zrakových nervů, do zrakové kůry, což umožňuje vidění; 2. informace ze sluchových receptorů cestou sluchových nervů do sluchové kůry, což umožňuje slyšení; 3. informace ze senzorických receptorů somatického nervového systému směřující k primární senzomotorické kůře, což umožňuje pociťování tlaku a bolesti; 4. informace z mozečkz /součást zadního mozku) směřujcí k primární motorické kůře, což umožňuje pociťovat míru rovnováhy. Kontroluje endokrinní systém a autonomní nervový systém, např. reguluje tělesnou teplotu, chuť k jídlu a pocit žízně; podílí se na řízení chování směřujícího k zachování druhu-zvláště na reakci boj-útěk a na páření; hraje klíčovou roli v regulaci úrovně vědomí ve smyslu bdělosti (retikulární aktivační systém), podílí se na emotivitě, pocitu blaha, bolesti a stresové reakci. přepojovací stanice zrakové informace (zvláště zrakových reflexů)

Colliculi susperiores (v horní části) Přepojovací stanice sluchové informace Colliculi inferiores (v dolní části) Retikulární aktivační systém Důležitý pro kontrolu vědomí (spánek, úroveň aktivace), pozornosti, (RAS, pokračuje i do zadního kardioresúpiračních funkcí a pohybů mozku) Šedá hmota, nucleus ruber, Významné pro kontrolu pohybů substantia nigra, regio ventralis

39

Nepochybné narušení kognit ivních a exekut ivních funkcí u depresiv n í po ruchy významně zhoršuje kvalit u život a pacient ů s t outo diag nó zo u. Od bo rná

lit erat ura

v t ét o

souvislo st i

hovo ř í

o

kognit ivním

defic it u.

Termino logické vymezení t ohoto pojmu není jednoznačné, zvlášt ě v př íp adě depres ivní

poruchy

po jem

ko gnit ivní funkce, ale

kognit ivní

t aké poruchu

deficit

zahr nuje

nejen

naru šen é

exekut ivních funkcí. V naší prác i

bud eme kognit ivní defic it chápat jako zhoršení výko nu v následu jícíc h zák ladních funkc ích: •

Pozornost i

•

Vnímání

•

Pamět i

•

Usuzo vání

•

Expresivních funkcích

•

Vůli

•

P láno vání

•

Účelné m jednání

•

Úspěšném výkonu

První nesyst emat ické výzkumy věnující se vzt ahu depresivní poruchy a zho ršeného kognit ivního výko nu se o bjevují v 70. a 80. let ech 20. st o let í: Au st ino vá a Sweet (Veiel, 1997) publikovali něko lik př ípado vých st ud ií pacient ů s depresivní poruchou, u kt erých byly zjišt ěny t ěžké po ruch y mo zkových

funkcí

pro jevující

se

zhoršeným

výko ne m

v neuropsycho logických t est ech.

Novějš í st udie zabýva jící se pro file m kognit ivních funkcí u depresivn í po ruchy př inesly pot vrzení narušeného kognit ivního výko nu u depr esiv n í po ruchy.

Ve iel

s depresivní

(1997)

poruchou

uvádí

v souhrnu

nejrozsáhlejš í

výsledků

poškození

13

st udií

exekut ivních

pacient ů fu nk cí,

po zo rnost byla z pozorovaných kognit ivních ko mponent narušena ne jméně.

40

St udie E lderkin-T ho mpsonové a ko l. (2003) signalizo vala spo jení úro vně po znávacích funkc í se závažnost í depr esivního st avu. V ýsledek analýz y vycházel z posouzení 5 hlavních ko mponent kognit ivních funkcí. Deficit v o blast i slo vního vybavení a udržování pr incipu ( maint enance o f set ) byl, o prot i

kont rolní

skupině,

významný

u

pacient ů

s diagnózou

Ve lk á

a Malá depresivní epizoda (dle DS M-I V). Defic it exekut ivních funkcí b y l pro kázán u pacient ů s Malou depresivní epizodou a úroveň pr acovní p amět i měla hr aniční hodnot y u pac ient ů s diagnózou Velké depres ivní ep izo d y. Ko mponent a

r eprezent ující

never bální

znovurozpoznání

o všem

nebyla

st at ist ick y významná.

Ku čerová a ko l. (2003) prezent ovali st udii zabývajíc í se kognit ivn í m defic it em v akut ní fázi d epresivní poruchy. V ýsledky ukázaly narušené psycho mot orické t empo,

snížený reakční

čas,

narušenou

vizuo moto rik u

a exekut ivní funkce.

Mezi fakt ory ovlivňujíc í kognit ivní výko nnost pacient ů a podílejíc í se t ak na kognit ivním defic it u pat ř í: •

Medikace

•

Hospit alizace

•

Věk pacient a

•

Subt yp a hloubka deprese

• Do jaké mír y t yt o fakt or y zasahují do výs ledků neuropsycho log ick ýc h st ud ií není v současnost i výzku my plně objasněno, ovšem je jich vliv n a ko gnit ivní výkonnost pacient ů je nesporný a měly by být ve zko u mané pro blemat ice zohledněny (Preiss, Ku čerová a kol., 2006).

Vysvět lit př íčiny kognit ivního defic it u se pokouší něko lik t eor ií. Jed ní m z pů vodních výkladových modelů kognit ivní dysfunkce u depresivní po ruc h y byla

hypot éza

pravo hemis férové

dysfunkce

zalo žená

na

př edpo k lad u

o rganického poškození. Dalš í t eorie předpokládala spo jení kognit ivn ího 41

výko nu s mot ivačními fakt o ry. Mot ivační hypot éza byla výzkumy vyvr ácena, ale př est o můžeme konst atovat podíl mot ivačních fakt orů na kognit iv n í výko nnost . u

Současné

depresivní

t eorie

poruchy

vysvět lující

zdůrazňují

povahu

bio lo gické

kognit ivního vlivy,

např.

deficit u po ruch y

neurot ransmit erového přeno su aj. (Preiss, Ku čerová a ko l., 2006). Zkoumání kognit ivního

deficit u

je spojenou s celou řadou pro blémů

met o dologické povahy. Tyt o pot íže vyplýva jí mimo jiné z dosud nevyř ešené ot ázky, zda je depresivní porucha následkem poškození CNS nebo zd a depres ivní porucha způso buje poškození CNS, a to pak vede k rozvo ji po ruch ko gnit ivních a exekut ivních funkcí. Odpověď na t ent o problém zřejmě spo čívá

v ko mbinaci

premor bidně

působícího

psycho sociálního

st resu,

zvýšené náchylnost i jedince k rozvo ji depresivní poruchy, ale t aké ve výrazném

dest rukt ivním

vlivu

depr esivního

onemocnění

mimo

jiné

na

ko gnit ivní funkce jedince (Preiss, Kučerová a ko l., 2006).

3.1.1 VZTAH KOGNITIVNÍHO DEFICITU A DEPRESIVNÍ PORUCHY V REMISI

Ot ázkou změn profilu kognit ivních a exekut ivních funkcí u pacient ů s depresivní poruchou ve fázi remise ze zabývá po měrně ma lý počet st ud ií, např.

st udie

Reischiese

a

Neua

(2000)

srovnávajíc í

kognit ivní

v ýko n

u pacient ů v remis i ve srovnání se zdr avou kont rolní skup inou, dále WeilandFied ler a ko l. (2004) srovnávali soubor nemediko vaných pacient ů v o bdo b í remise s kont rolním souborem, ovšem jejich nálezy nejsou jednot né. Obecně však můžeme ř íci, že úroveň kognit ivního výko nu v remisi depresivní po ruch y nedo sahuje ve všech paramet rech úroveň zdravých jedinců. A i přes značno u ro zmanit ost výsledků st ud íí zabýva jícíc h se t outo problemat ikou můžeme ko nst at ovat přetrváva jící defic it paměťových a výkonových funkcí i po do sažení klinické remise ( Aust inová, 2001).

42

Zkoumání kognit ivního deficit u u depresivní poruchy je spo jeno s celo u řado u problémů met odolog ické povahy nejen v akut ní fázi léčby, ale i po do sažení remise. Důvodem je pro blemat ická ident ifikace kognit ivního deficit u a mo žnost i jeho ovlivnění, dále použit í různých neuropsycho logick ých t est ů, het erogenit a depresivního o nemo cnění, odlišná definice remise a nest ejn á léčba ( Kučerová a ko l., 2003).

S ledování úrovně kognit ivních funkcí u depres ivní poruchy i po do sažen í k lin ické remise by nemě lo být opomíjeno, nebo ť právě kognit ivní defic it je pravděpodobně významným fakt orem ovlivňu jící sociální, pr acovní

a dalš í

fu ngo vání jedinců ( Kučerová a ko l., 2003) .

3.2 SOCIÁLNÍ OPORA A DEPRESIVITA Řada aut orů předpokládá př ímý vliv sociální opor y na duševní zdr aví. Jed inc i s diagnózou deprese a s ma lou sociální oporou mají vyšší úro ve ň depres ivit y než pacient i s dost at kem sociální podpory bez ohledu na mno žst v í a závažnost prožit ých událo st í. V t omt o pojet í plní sociální podpora fu nkc i nárazníku, jehož úlo hou je zmír ňovat účinky st resu. T zv. buffer ing hypo t éza však př edpokládá, že pozit ivní působení sociální podpor y na zdraví je zjevn é jen v období vysokého st resu a když st res není př ít o men, význam so ciáln í o po ry je minimá lní (Taylor, 1986 in Schr aggeová, 1996).

Výzkumné výsledky naznačují, že u depr esivních pacient ů působí so ciáln í po dpora spíše jako nezávis lá pro měnná. Podle S chraggeové (1996) T.S. Burg ha, P.E. Bebbingt on, E. St urt , B. MacCart hy (1990) zjist ili, že so ciáln í o po ra byla u depresivních pacient ů st abilní v čase, to znamená, že se mno žst ví sociálních ko nt akt ů v průběhu choroby neměnilo.

43

Vět šina výzkumů zabýva jícími se sociálními vzt ahy a depresivní porucho u zdůrazňují pozit ivní vliv sociá lní opor y na duševní st av jedince a pot vrzu j í vzt ah mezi závažnost í depresivní poruchy a nedost at kem radost ných událo st í. Schr aggeo vá (1996) uvádí, že depresivní pacient i vykazují v oblast i so ciáln í o po ry kvant it at ivní odlišno st i ( menší po čet osob v jejich sociální s ít i) sp íš e než v oblast i kvalit at ivní (spoko jenost se sociální oporou).

44

4

KVALITA ŽIVOTA

4.1 ZÁKLADNÍ PRINCIPY

Termín kvalit a život a je vědecké spo lečnost i znám od 30-t ých let 20 st o let í. V 50-t ých let ech se více ro zšíř il, ale t epr ve v 80-t ých let ech se st al přesněj i defino vaným po jme m užívajíc ím se k hodnocení způsobu život a jak zdrav ýc h o so b, t ak i osob s nejrůznějš ími zdravotními nemo cemi a pot ížemi ( Bau d iš, Drago mirecká, 2002).

V závis lost i na rozdílech mo žných př íst up ů k po jmu kvalit a život a, je t ent o po jem defino ván s určit ými rozdíly. Na kvalit u život a můžeme t edy nahlížet z mno ha možných úhlů, kt eré jsou rozdílné podle život ních hodno t či akt uálního st avu jedince. Jedná se, např íklad o: •

medicínský př íst up

•

psycho logický př íst up

•

filozo fický př íst up

•

eko logicko-enviro ment ální př íst up

•

socio logický př íst up

V obecném duchu t ěcht o příst upů je mo žné po jem kvalit a život a vymez it jako subjekt ivní posouzení vlast ní život ní sit uace, včet ně nábožensk ýc h a ekono mických aspekt ů. Adjekt ivum subjekt ivní je chápáno jako vlast ní, nepřenesené

a

jinou

osobou

(např.zdravot níke m)

nezkreslené

pro žívá n í

jed ince ( Libigerová, Millerová, 2001).

Baudiš a Drago mirecká (2002) se k problemat ice přesného vymezení po jmu kvalit y život a vyjadřují v d uchu mult id isciplinár ního př íst upu jako o nepř íliš do bře defino vané skut ečnost i, neboť se jedná o st av př evážně subjekt ivn í, kt er ý se mění nejrůznějš ími okolnost mi a vlivy, např. věkem, pohlavím, eko no mickou sit uací, sociálními a po lit ic kými událo st mi, zdravot ním st avem, eko logickými vlivy, vzt ahy k ost at ním lidem, charakt er ist ika mi osobnost i aj. 45

Aut oř i se ve výše uvedeným shodují, že na daný život ní st yl jedince, a t ím i na jeho kvalit u život a půso bí nejen zdravot nické, ale i da lší všeobecné v liv y, jako je život ní st res, život ní událo st i, sit uace a událost i a soudržno st v ro d ině, pracovní podmínky, míra st igmat izace psychicky nemo cného, po cit jist o t y, izo lace od spo lečno st i ve st ář í či ve vězení, ekono mická sit uace st át u i jed not livců, podpora rodinou, př íbuznými i podpora inst it ucio nální (Baud iš, Drago mirecká, 2002).

4.1.1 MEDICÍNSKÝ PŘÍSTUP KE KVALITĚ ŽIVOTA

Medic ínský (klinický) př íst up ke kvalit ě život a se t ýká zejména zdrav í jed ince. Takt o specificky chápaná kvalit a život a je posuzována z hled isk a vlivu nemo ci a její léčby na pacient a. Ovšem kvalit u život a souvisejíc í se zdravot ním st avem jedince, kt er ý je zast oupen medicínským př íst upem, nelze vnímat odděleně od dalších mo žných př ís t upů, neboť t yt o př íst upy se do jist é mír y překr ýva jí. Do průběhu léčby může vst oupit mnoho vnit ř ních nebo vnějších fakt orů, kt eré mo hou ovlivnit postoj jedince k nemo ci nebo jeho po cit život ní po hody apod.(Libigerová, Millero vá, 2001).

Medic ínský př íst up reprezent uje S vět ová zdravot nická organizace, zejména v pro jekt u WHOQOL (1997). Východiskem pro posouzení kvalit y ž ivo t a je v t o mt o projekt u především zdraví a další do mény s různými indikát o r y (t abulka č.16).

46

Tabulka č.16: Kvalita života dle WHO(2006) Doména

Indikátory WHOQOL

Tělesné zdraví

Energie, únava, bolest, diskomfort, spánek, odpočinek

Psychické funkce

Vnímání vlastního těla a vzhledu, negativní a pozitivní emoce, sebehodnocení, myšlení, učení, paměť, pozornost

Úroveň nezávislosti

Mobilita, každodenní aktivita, závislost na medikamentech a zdravotnických pomůckách, pracovní kapacita

Sociální vztahy

Interpersonální vztahy, sociální opora, sexuální aktivity

Prostředí

Finanční zdroje, svoboda, fyzická bezpečnost, zdraví a sociální opora, prostředí domova, dostupnost informací, fyzikální prostředí, doprava

Spiritualita

Religiozita, osobní přesvědčení

Ve shodě s definicí zdraví WHO je t edy př íst up ke kvalit ě život a zaměř e n i na pozit ivní st ránky zdraví, a doplňuje t ak dosavadní kr it ér ia posuzo ván í zdravot ního-duševního st avu jedince ve smys lu př ít o mnost i ps ychopat o lo g ie, výko n pracovních a sociální funkcí, hodnocení nemocných pozorovat eli č i blízkými osobami nebo spotřeba zdr avot nické péče. Tomut o odpovídá přesu n zájmu od ne moci k pacient ovi, od léčení k rehabilit ac i, od zdravot nick ýc h k so ciálním zásahům do život a ne mocného a k určení vět ší odpověd no st i pacient a za svůj zdravot ní st av (Baudiš, Drago mir ecká, 2002).

4.1.2 PSYCHOLOGICKÝ PŘÍSTUP KE KVALITĚ ŽIVOTA

Psycho logick ý př íst up se v mno hém shoduje s př íst upem medicínsk ým. Ho nzák (2000) zasazuje kvalit u život a do souvislost i bio-psycho-sociálněsp ir it uálního modelu. Kvalit u život a pro daného člo věka může předst avo vat co ko li, čemu on sám př ikládá důležit ost . Pokud je kvalit a život a zko u mána v předem defino vaných oblast ech,

je nejdř íve zjišťo váno, nako lik

jso u

jed not livé oblast i pro daného člo věka důležit é, a t epr ve pot é nako lik je se svými možnost mi v t ét o oblast i spoko jený (Bašt ecká, Go ldmann, 2001).

Od průkopnických prací Hannah M. McGreeové z roku 1991 (cit u je Ro sser,1997; Kř ivo hlavý, 2001) se př ikládá vět ší důležit ost subjekt ivnímu po so uzení jedince před hodnocením odborník ů zvnějšku. Lidé si sami vyb íraj í 47

jed not livé o blast i život a, kt eré považují za důležit é, a př isuzují jim hod no t u a váhu (Bašt ecká, Go ldmann, 2001).

Kř ivo hlavý, kt er ý na práce irské skupiny kolem H. M.McGr eeové navazu je, pro bír á

kvalit u

život a

s ohledem

na

spokojenost

daného

člo věk a

s do sahováním cílů ur čujících směřo vání jeho život a (Bašt ecká, Go ld mann, 2001).

Psycho logick ý př íst up t edy obecně sle duje t ři podoby koncept ualizace po jmu kvalit a ž ivot a: 1. Spokojenost se život em ( jedná se o zjiš ťování život ní spoko jeno st i jedince, např. co činí jedince spoko jeným, fakt ory př isp ívajíc í k život ní spokojenost i, spo lečenské inst it uce ovlivňující spoko jeno st jedince). 2. Prožívaná subjekt ivní pohoda (cubject ive well- being, ). 3. Št ěst í ( všeobecné hodnocení kvalit y život a).

Kvalit a život a v jednot livých oblast ech je podmíněna jejich dů ležit o st í pro jed ince a rozsahem, v jakém u daného jedince dochází k jejich naplňo ván í v reálném život ě a jaké vůdčí po hnut ky a nást roje jsou v t omt o pro cesu up lat ňovány (Hnilico vá v Payne, 2005).

4.1.3 FILOZOFICKÝ PŘÍSTUP KE KVALITĚ ŽIVOTA Posouzení kvalit y život a se nabíz í již v Kant ově t eoret ické část i jeho filo zo fie. I mmanuel Kant (1724-1804) se domnívá, že život sám se vyk azu je jako kvalit a, pokud půso bí směrem do svět a ve s myslu svo body a mr avno st i, po kud př íkazy rozumu ro zšiřuje na svět jevů, na svět př írodní kau zalit y (Payne a ko l., 2002).

48

4.1.4 EKOLOGICKO-ENVIROMENTÁLNÍ PŘÍSTUP KE KVALITĚ ŽIVOTA K eko logicko–enviro ment álním det er minant ám o vlivňujíc í zdraví jed inc ů a v konečném důsledku působících na kvalit u život a t ěcht o jedinců řad í Ko váč (2000) následující det er minant y vycházející z prost ředí: hovoř í o vliv u prudkých výk yvů počasí, vět rných bouř í, povodní, sněhových kalamit , smo gu, velikost i zelených plo ch, síd lišť ver sus rodinných do mů, hust ot y do pravy, exhalací, znečišt ěných vodních a pot ravinových zdro jů, eko logických havár ií, spo rtovních a relaxačních možnost í obyva t el, kanalizace a čist iček odpad níc h vo d, spalo ven odpadů at d. V naší práci se budeme zabývat především kvalit ou život a z po hled u med icínského a psycho logického př íst upu.

4.2 KVALITA ŽIVOTA U NEMOCNÝCH S PSYCHICKÝMI PORUCHAMI

Jak jsme již uvedli výše na kvalit u život a daného jedince působí všeo becné vliv y - život ní st res, život ní událost i, soudržnost a podpora v rodině, praco vn í po d mínky, pocit jist ot y, izo lace od společnost i ve st ář í či ve vězen í, eko no mická

sit uace st át u

i jednot livce,

podpora inst it ucio nální

mír a

st ig mat izace psychicky nemocného aj. (Baudiš, Drago mirecká, 2002).

Z hlediska medic ínského a psycho logického příst upu je kvalit a živo t a daného jedince mimo jiné ovlivňo vána ř adou psychických poruch, např ík lad neurózami, depr esivními poruchami, kt eré mají chro nický charakt er průběhu a t ím o mezují akt ivit u, výkonnost a emoční prožívání nemo cných. Baud iš a Drago mirecká (2002) uvádě jí,

že asi u jedné t řet iny evido van ýc h

psychických poruch jsou nalezeny nepř íznivé následky, kt eré negat ivn ě o vlivňují dalš í život nemocných a t ím př ispívají ke zhoršené kvalit ě živo t a.

49

U závažných duševních poruch je subjekt ivní kvalit a život a pr imár ně o vlivňo vána zejména

jejich klinickými př íznaky. U nemo cných s depres ivn í

po ruchou je popiso vána ne jvyšší nespokojenost se způsobem život a a je- l i d iag nóza depresivní poruchy ko mbino vána s dalš í diagnózou, např ík lad abúzem psychoakt ivních lát ek, posouzení kvalit y život a se t ím více zho ršu je. Aut o ř i t aké uvádí důležit ost subjekt ivně vnímané kvalit y život a před pr vn í ho sp it alizací nemocného. Úroveň kvalit y život a před hospit alizací u akut níc h psychiat r ických nemo cných je významným predikt orem výsledků léčby. (Russo et al., 1997).

Ovlivnění kvalit y život a nemocného klinickými př íznak y diagnost iko vaného o nemocnění č i poruchy ukázala i práce Barge-S chaapvelda a ko l. (1 999). Aut o ř i uvádí, že po měr ně přesným ukazat elem celko vé kvalit y život a jed inc ů s d iagnózou depresivní poruchy je pokles nálady. Je jich st udie ho voř í o su bjekt ivním zhoršení celko vé kvalit y život a u žen s depr esivní po rucho u po 3-t ýdenní nemo cniční léčbě.

4.3 KVALITA ŽIVOTA V KONTEXTU SOCIÁLNÍ OPORY So ciální opora bývá považována za jednu z dimenzí kvalit y život a jed ince. V to mt o smys lu

sociální opora obecně zahr nu je int erperso nální vzt ah y

jed ince a t aké jeho vzt ah k sociálním inst it ucím a sociálním nor mám. So ciáln í o po ra má pozit ivní vliv na proces př izpůsobování jedince a na zmír ňo ván í důsledků st resových událo st í a jako fakt or ovlivňující inc idenci cho ro b (Ko žený, Tišanská, 2003).

Se sociální oporou úzce souvisí t zv. koncept sociální sít ě, kt er ý mů že me chápat jako st rukt uru, jejímž prost řednict vím je sociální opora poskyt o vána (Ko žený, Tišanská, 2003).

50

So ciální opora je dle S her bourno vé a St ewartové (1991, v Ko žený, Tišanská, 2003) rozlišo vána do pět i kat egorií:

1. E mocio nální podpora, láska, empat ie. 2. Inst rument ální, konkrét ní podpora. 3. Poskyt ování infor mac í 4. Poskyt ování infor mac í, umo žňující jedinci sebehodnocení. 5. Společnost ve vo lném čase a rekreačních akt ivit ách.

Jakým způsobem se dimenze sociální opory podílí na var iabilit ě k valit y živo t a jedince je v současnost i př edmět em výzkumu, za nejdů ležit ější mů žeme po važo vat sociální oporu z hlediska velikost i sociální sít ě a t ěsnost i vzt ahů mezi

jedinci

a z hlediska per cepce

sociální opor y jedince m ( Ko žený,

Tišanská, 2003).

4.4 VLIV OSOBNOSTI NA KVALITU ŽIVOTA

Kvalit a

život a

je

mno hými

aut ory

chápána

jako

víceúro vňo v ý

a mno hadimenzio nální feno mén. Ko váč ( 2004) upozorňuje především na vliv ho d not , kt eré jedinec, sociá lní skupiny a spo lečnost obecně vyznávají a t ed y na o sobnost (obrázek č.5). Osobnost vymezuje jako psycho logickou k valit u člo věka,

vznikajíc í

z genet ické

výbavy,

for mo vanou

enviro ment áln ím i

a so ciálními vlivy a kult urou, dot vářenou vlast ním self podle zkušeno st í, ho d not , aspirací a cílů, vyznačující se individualit ou a ko nst ant ními znak y s mo žnost í změn v celoživot ním př íběhu.

51

Obráze k . č . 5: Troj úrov ňov ý a v í ce di me nzi onál ní mode l k v al i ty ži v ota (Kov áč , 2004)

Det er minant ami kvalit y život a se zabývala celá řada aut orů, mezi nim i i Cambell, Konverse a Rogers (1976), kt eří ve své práci předložili mo d e l spo jujíc í kvalit u život a se spokojenost í s jednot livými oblast mi, mezi něž pat ří např. práce, rodina, přát elé, zdr aví (obrázek č.6). Spokojenost s t ěmit o jed not livými o blast mi je určena percepcí a hodnocením o bjekt ivních at r ibut ů relevant ních pro měnných v dané oblast i. Souvislo st mezi t ěmit o at r ibut y a

spoko jenost í

jsou

ovlivněny

někt er ými

osobnost ními

a

sociáln ím i

charakt er ist ikami jedinců (Hnilica, 2005).

52

Obráze k . č . 6: Mode l de t e rmi nant k v al i t y ži v ot a (Hni l i c a, 2005) osobní a sociální charakteristiky, aktivity

standardy srovnávání

1. oblast zdraví

2. oblast rodina

3. oblast práce

n. oblast

objektivní atributy

percepce atributů

hodnocení atributů

spokojenost se zdravím

objektivní atributy

percepce atributů

hodnocení atributů

spokojenost s rodinou

objektivní atributy

percepce atributů

hodnoceni atributů

spokojenost s prací

objektivní atributy

percepce atributů

hodnocení atributů

spokojenost s n oblastí

spokojenost se životem

Osobnost jedince t edy hr aje významnou roli v modelu det er minant k valit y živo t a. Mezi nejčast ěji zkoumané osobnost ní pro měnné pat ř í ext ro verze a

neurot icis mus.

Výzkumy

zabýva jící

se

touto

problemat ikou

zjist il i

sig nifikant ní korelace mezi ext roverzí a kladnými emocemi a neurot icisme m a zápornými emocemi. Někt eř í aut o ři upozornili na souvislost mezi ext ro verz í a k ladnou emocio nalit ou a spokojenost í se život em (D iener a ko l; 1 999, Co st a, McCrae, 1980, cit Hnilica, 2005), naopak dalš í ř ada aut orů ve svýc h výzkumech upozornila, že lepším predik át orem emo cio nalit y a spoko jeno st i se život em je neurot icismus (DeNeveo vá, Cooper, 1998, cit Hnilica, 2005).

Ot ázka souvis lost i mezi r ys y osobnost i a frekvencí prožívání určit ýc h emo cí je předmět em i současných výzkumů. Dosavadní výzkumy se zab ývaj í ot ázkou přímých vlivů t emper ament u jedince na výsk yt emocí a nepř ímým i vliv y na spokojenost se život em (obrázek č.7). Mezi př ímé vlivy se řad í např . neurot icis mus

jako

predispozice

k čast ému

prožívání

záporných emo cí. 53

Nepř ímé vlivy (zprost ředkované, inst rument ální) předst avují ink linac i jed ince k určit ému způsobu percepce a hodnocení událo st í (DeNeveová, Cooper, 199 8 v Hnilica, 2005) nebo facilit aci událost í kongruent ních s osobnost ními r ys y (Mag náš a ko l. 1993, v Hnilica 2005).

Obráze k . č . 7: Model pří mý c h a zprost ře dk ov aný c h v li v ů osobnost i na k v ali t u ži v ot a (Hni l i c a, 2005)

OSOBNOST Extraverze/neuroticismus

přímý vliv

nepřímý vliv Sociální srovnávání, hodnocení změn

Spokojenost se životem

St udie Tišanské a Koženého (2004) t aké př inesla podporu pro hypo t ézu vzt ahu osobnost i a život ní spokojenost i. Výs ledk y st udie provedené na so ubo ru

89

seniorek,

t emperament ového

r ysu

žijící

v ko munit ě,

ext raverze

pot vrzují

na život ní

značnou

spokojenost

ro li

jed ince,

a t o spíše než emo cio nální labilit a. Auto ři dále předpokládají, že vyso k á ext raverze

a

nízká

emocio nální

labilit a

je

asociována

s opt imist icko u,

po zit ivní int er nalizací r ealit y, ať již odpovídá skut ečnost i či niko li, a př isp ív á k redukci úzkost i a k život ní po hodě.

54

Osobnost ní

charakt er ist iky,

zejména

t emperament ové,

v urč it é

míř e

o vlivňují pocit spoko jenost i jedince t aké podle B lat ného a Osecké (19 98). Aut o ř i dále uvádí, že ext rovert i a st abilní osoby jsou spokojenějš í a ma j í vyšš í

sebehodnocení,

než

int rovert i

a

labilní

osoby.

Temperament o vé

vlast nost i o vlivňují t aké způsob, kt er ým je emo ční vzt ah k sobě prezent o ván. Ext raverze je spo jena s t endencí t vrdit o sobě pozit ivní hodnot ící v ýro k y a neurot icis mus je spo jen s ochotou souhlasit s negat ivními sebehodnot ícím i výro ky.

Kro mě

t emperament ových

spo kojenost

t aké

char akt er ist ik

int erper sonální

osobnost i

char akt er ist iky

o vlivňují

osobnost i.

živo t n í

Do minance

a afiliace je pozit ivně spo jena s život ní spokojenost í. K život ní spokojeno st i t aké př ispívá t o, zda se jedinec po važuje za schopného zvládat obt ížné živo t n í sit uace. Blat ný, Osecká (1998) hovoř í v t omt o smyslu o t zv. vlast ní účinno st i (self- efficacy) a t aké o konkrét ním způsobu zvládání zát ěžových sit uac í (co p ing st rat egies). Život ní spoko jenost souvis í především se st rat egiem i o rient ovanými na př ímé řešení problému.

4.5 POSUZOVÁNÍ A MĚŘENÍ KVALITY ŽIVOTA

Kvalit u život a lze posuzo vat : 1.

Objekt ivně (zhodnocení život ní úrovně, bydlení, vzt ahů k ost at ním lidem, zdravot ního st avu, závis lost i na okolí apod.)

2.

Subjekt ivně (způso b klade podst at ný důraz na postoj, jaký urč it á osoba zaujímá ke své vlast ní, jedinečné život ní sit uaci. V posled ních let ech se t ěžišt ě př iklání více k subjekt ivnímu hodnocení vlast ního život a (Baudiš, Drago mir ecká, 2002)

Je

zřejmé,

že

jak

celkové

prožívání

osobní

s it uace

hodnoceného ,

t ak i jednot livé hodnocené o blast i život a budou značně individuální, o so bn í a jed inečné. Budou ovlivněny osobními hodnot ami, preferencemi, t užbami, zásadami, a proto i ve shodné objekt ivní sit uaci může být subjekt ivn í 55

ho d no cení

dvěma

osobami

značně

odlišné.

Rozdíly

budeme

nacházet

i v různých kult urách, náboženst vích, zemích, r egio nech, ale i spo lečensk ýc h skup inách, pro fesích a věkových skupinách, ale i u různých t ypů oso bno st i. Živo t ní spoko jenost , well- beeing, t ak úzce souvisejíc í s kvalit ou živo t a, nebude t edy jednot nou velič inou, nebude mít jediné, abso lut ní měř ít ko p lat né pro všechny oso by svět a (Baudiš, Drago mirecká, 2002).

Měření kvalit y život a je t edy složit ý a ne jednot ně chápaný pro ces. Up lat ňuje se v něm různé vlivy sociálníc h ukazat elů, post ojů jedince k so bě a k okolí, k ž ivot u všeobecně a k jedno t livým život ním o blast em (zdraví, práce, bydlení a j.), dále individuální žebř íček hodnot u jednot livých jed inců. Tyt o vlivy sice znesnadňují int er ind ividuální porovnání, a le zvýr azňu j í a zk valit ňují o sobní hodnocení vlast ního život a. Zejména u psychiat r ick ýc h pacient ů je čast o vlivem choroby zkr esleno vnímání, prožívání i hod no cen í vlast ního

život a. Např. u

depr ese se set kává me s jakousi konst it uční,

d lo u hodobou život ní nespoko jenost í. (Baudiš, Drago mirecká, 2002).

Vysvět lení rozdílů v pacient ově hodnocení kvalit y život a pod vlive m různ ých život ních událost í a int er vencí můžeme sledovat z pohledu d vo u t eorií ( Mareš, 2005): •

I mplic it ní t eor ie st abilit y a změny Rosse ( 1989)

•

Teorie posunu v odezvě Schwart zové, Sprangerso vé (1999, 2000)

Tyt o t eorie vnáší do met odologické problemat iky zkoumání kvalit y živo t a ot ázku, zda u zkoumaných osob došlo v int er va lu mezi dvěma měřením i k syst emat ické vnit ř ní změně jedinco va „Já“, kt er ým s měrem změna pro běhla a jak je velká. Vnit ř ní z měna je t vo řena t řemi pro měnnými: vn it ř ním i st andardy jedince, jeho žebř íčkem hodno t a pomocí po jmů, kt er ými jed inec charakt er izuje vnímanou kvalit u život a (Mareš, 2005).

56

I mplic it ní t eor ie st abilit y a změny se zabývá porozuměním t oho, jak s i jed inec konst ruuje a rekonst ruuje svou vlast ní osobní hist orii. Vycház í z předpokladu, že do hodnocení kvalit y život a vst upuje určit é zkres lení dané jed incovou

snahou

udržet

si

sebeúct u,

posílit

sebepo jet í

a

zlepšit

sebehodnocení (Mareš, 2005).

Teo rie posunu v odezvě (obrázek č. 8) je zaměřen na ko ncepční ucho pen í a měření kvalit y život a v čase. Tat o t eorie úzce souvis í s celou řado u již známých t eor ií – s t eorií kont roly a ř ízení (klade důraz na aut oregulac i a způsob udržení př ijat elné úrovně zdraví a osobní pohody) ; s t eo rií d iskrepance; s t eorií zvládání zát ěže (Mar eš, 2005). Obráze k č . 8: Te ore t ic k ý mode l posunu v ode zv ě a v ní mané k v ali t ě ži v ot (Mare š 2005)

Antecedenty: Pohlaví, vzdělání, osobnostní zvláštnosti, očekávání apod.

Katalyzátor změny: Změna zdravotního stavu Způsobená nemocí, léčbou apod.

Mechanismus změny: zvládání zátěže, sociální srovnávání, sociální opora, změna cílů, změna očekávání

Plán

Posun v odezvě: Vnímaná 1. Změna standardů 2. Změna hodnot 3. Změna konceptů

kvalita života

Změna Připravenost citlivosti ke změně vůči sobě

57

5 TERAPEUTICKA REHABILITACE Nut nost rehabilit ační po moci pacient ům s depresivní poruchou se čast o přeh líží a není zcela objasněno, kt eré rehabilit ační výko ny jsou př i léčbě t ěcht o poruch žádoucí. Zejména v poslední fázi léčby, př i zvyšujíc í se akt iv it ě pacient a, se mo hou vyskyt nout pot íže, kt eré lze překonat jen rehabilit ačn ím i t echnikami. Pot íže se t ýkají int egr ace do zaměst nání spo jené s osobno st ním i vlast nost mi

jedince

apod.

V současnost i

neexist uje

specifick á

neuropsycho logická rehabilit ace kognit ivního defic it u u depresivní po ruchy. Po zornost

se

věnuje

ze jména

psychot erapeut ickým

př íst upům,

např.

ko gnit ivně- bahaviorální t erapii.

5.1 NEUROPSYCHOLOGICKÁ REHABILITACE Neuropsycho logická rehabilit ace je obecně vymezována jako

fu nkčn í

adapt ace jedince s mozko vým poškozením na běžné denní č inno st i, např. na sebeo bsluhu, na náplň vo lného času s rekreačními akt ivit ami, na výko n po vo lání

v plné

či př izpůso bené

míře

a

na

plnění dalš ích

sociáln íc h

a pr ivát ních funkcí ( Kulišťák, 2003).

Neuropsycho logická

rehabilit ace

t vo ř í

součást

celkové

rehabilit ace

pacient a, kt erá se odehrává na pět i úrovních int er vence: 1. Biologická int ervence ( lékař ské zásahy) 2. Individuální intervence ( modifikace okolí a cho vání, kognit iv n í t rénink,

psychot erapie,

zacházení

s depresí,

kr izová

int er venc e

apod.) 3. Týmová int ervence (př izpůsobo vání pacient a na st rat egii a procedu r y zdravot nického zař ízení, t rénink zacházení se st resem, zvlášt n í výcvik pro př ípadné zaměst nání)

58

4. Intervence

v rodi ně

(rodinná

t erapie,

poradenst ví

pro

zv ládán í

zár mut ku apod.) 5. Společensko-sociální

intervence

(chráněná

pracovišt ě,

chr áněn é

způso by bydlení, nácvik pro určit é zaměst nání, opět ovný vst up do pracovního procesu aj.) 6. Trénink rehabilit ace kognit ivních funkcí se začíná rozšiřovat i na pacient y bez

prokazat elné

poruchy

mo zkových

funkcí

a

zejména

na

pacient y

s chronickým psychiat r ickým onemo cněním (Diamant , Vašina, 1998).

V užším po jet í neuropsycho logická rehabilit ace předst avuje kognit iv n í ret réning, rehabilit aci,

nácvik

či r est it uci vyšš ích ps ychických

fu nkcí.

Úzdrava pak v t omt o smys lu zahr nu je znovunabyt í ident ick ých funkcí, kt eré byly zt raceny nebo narušeny v důsledku mozkového poškození ( Kulišťák, 2003).

Účinné rehabilit aci kognit ivních funkcí musí předcházet co nejpřesnějš í zmapování kognit ivních schopnost í a sest avení individuálního kognit ivn ího pro filu pacient a (Diamant , Vašina, 1998). Následujíc í rehabilit ační př íst up, po určit ém zjednodušení, vychází ze dvou pojet í:

•

rehabilit ace „shora-dolů“ (zaměř uje se na ko mplexní rehab ilit ac i složit ých celk ů a t ím post ihuje i jednot livé samo st at né kognit iv n í funkce)

•

rehabilit ace „zdo la- nahoru“ (zaměř uje se na nácvik element ár níc h kognit ivních funkcí a post upně dospívá ke složit ějš ím celků m), (Kulišťák, 2003).

Klinická praxe zabýva jící se neuropsycho logickou rehabilit ací v yužív á různ ých d ílčích modelů, např. Lur ijo va modelu, mode lu „uzavřeného kru hu “, ho list ického modelu, modelu „s ymfo nie hemis fér,

procesového mo delu .

59

Pro cesový „Newcast le mo del“ (o brázek č.9) se snaží překonat rozdíly ve st imulačních př íst upech ( Kulišťák, 2003).

Průběh a výs ledk y kognit ivní r ehabilit ace mo hou být ovlivňo vány po st o ji, o čekáváním a vzt ahy pacient a. Významnou roli v procesu rehabilit ace t ak é hraje rodina a sociální prost ředí pacient a, kt er ý se může pot ýkat s problém y spo jenými s vlive m jeho kognit ivní poruchy na cit ový život a na so ciáln í vzt ahy. V průběhu kognit ivní rehabilit ace by t edy neměly chybět pravide ln é psychot erapeut ické

a

psychoedukat ivně

zaměřené

rozho vor y

pacient a

s k lin ickým neuropsycho logem (Diamant , Vašina, 1998).

60

Obráze k č . 9: Mode l mozk ové poruc hy a j e jí re habi l i t ace (Kul i šťák , 2003) premorbidní faktory

získané mozkové poškození

porucha

kognitivní deficity

ochuzené prostředí

retrénink

vyšetření

redukovaná kognitivní a funkční výkonnost

kontrolní vyšetření

psychosociální deficity

nízká sebeúcta

identifikace deficitu a schopností

kognitivní stimulace

identifikace zbytkových deficitů

jiné psychologické intervence

retrénink specifických deficitů

zlepšení vhledu a motivace

zlepšení kognitivní výkonnosti

zlepšení psychosociální výkonnosti

„konečné“ přizpůsobení

zlepšení sebeúcty

61

VÝZKUMNÁ ČÁST 1 CÍL VÝZKUMU A FORMULACE HYPOTÉZ Výzkumný problém jsme for mulo vali do podoby následujících obecnýc h ot ázek: Jaká je úroveň kvalit y život a psychiat r ických pacient ů s depresiv n í po ruchou v obdo bí remise (pro fil skóre důležit ost i, spoko jenost i v o blast ech živo t a i celkového skóre QOL- CZ) v závislost i na je jich pohlaví, part nersk é m vzt ahu a t emperament ové dimenzi osobnost i ( v závislo st i na C lo nning ero va t eorii

t emper ament u

a

char akt eru)?

Jaká

je

úroveň

někt er ých

do mé n

ko gnit ivních funkcí psychiat r ických pacient ů s depresivní poruchou v o bdo b í remise v závislo st i na jejich pohlaví, věku, v porovnání se souborem jed inc ů reprezent ujících zdravou populaci?

Pro složit ost a rozsáhlo st t émat iky poruch nálady, zejména depresivn í po ruchy nebylo v t éto dip lo mo vé práci mo žné obsáhnout všechny asp ekt y o vlivňující kvalit u život a depresivních pacient ů ve fázi remise. Výs ledk y naš í práce jsou t edy o mezeny na vliv úzkého výseku někt er ých do mén kognit ivn íc h fu nk cí, t emperament u, sociální opory a fakt orů souvisejíc ích s po hlaví m respondent ů. V neposlední ř adě se na problemat ice zkoumání fakt orů ovliv ňu jícíc h kvalit u život a pacient ů s depresivní poruchou v obdo bí remise podíle l po čet respondent ů a jist é o mezení ve výběr u t estových met od z důvodu naš í spo lupráce na výzkumu kognit ivních funkcí u pacient ů s depr esivní po rucho u v o bdo bí remise probíhajíc ím na psychiat r ické klinice Br no-Bohunice. Tent o výzkum je součást í výzkumného záměru (MSM 0021622404; 2005 - 2011 ) s názvem „Vnit ř ní organizace a neurobio logické mechanismy funkčn íc h syst émů CNS. “ Obecným cílem t ohoto záměru je pohled na funkci CNS jako na ko mplex vzájemně propojených funk čních syst émů, st udium fungo ván í jed not livých syst émů a t o jak v nor mě, t ak i v pat o logii, včet ně možno st í reparace poruch t erapií.

62

Znamená t o t edy, že vedle st udia zaměř eného na pochopení mechanis mů ř ízení a kont roly aferent ace, e močních, kognit ivních a mot orických fu nk c í bud e věnována pozornost i výzkumu mo žného t erapeut ického ovlivněn í pat o logických st avů spo jených s poruchami činnost i zmíněných syst émů. St ud ium funkčních syst émů má int erdisciplinár ní charakt er.

V užším po jet í vymezujeme výzkumné cíle následující for mulací: 1.

Pomocí

pro filu

skóre

důležit ost i

oblast í

život a,

spoko jeno st i

s oblast mi život a a skóre kvalit y ž ivot a (QOL- CZ) Dot azníku k valit y život a SQUALA ( Zannot i, 1992) zjist it subjekt ivní úroveň k valit y život a depresivních pacient ů v obdo bí remise, a t o v obecné m smys lu v závis lo st i na pohlaví a part ner ském vzt ahu respondent ů. 2.

Pomocí

výs ledného

pro filu

kognit ivních

funkcí

bat er ie

psycho logických t est ů (Subt est y z WAI S-R: I nfor mace, su bt est y z WAIS-III: Řazení pís men a č ísel, Číselné symbo ly- Kódo vání, Číselné symbo ly-Náhodné učení, Číselné symbo ly-Opis; Test cest y (Trail Making Test ); Paměťový t est učení (AVLT); Test slo vn í plynulo st i (Ver bal Fluenc y Test ); T KF Rey-Ost err iet hova ko mp lexn í figura; TCI-r Clo nningerův dot azník t emperament u a charakt eru ; BDI-II Beckova sebeposuzovací škála depresivit y pro do spělé) zjist it

úroveň

kognit ivních

funkcí

mezi

pacient y

s rekurent n í

depres ivní poruchou v období remise a kont rolní skupinou.

Vzhledem k předpokládaným souvis lo st em ve vymezeném výzku mné m pro blému jsme st anovili následující hypotézy: Hypot éza 1: Předpokládáme vyt voření rozdílných pro filů skóre důlež it o st i o blast í život a, spoko jenost i s oblast í život a i celkového skóre QOL-C Z u pacient ů s rekurent ní depresivní poruchou v obdo bí remise v závis lo st i na pohlaví, a t o v někt er ých z 23 o blast í subjekt ivně hodnocené k valit y živo t a.

63

Hypot éza 2: Ve srovnání pacient ů s diagnózou rekurent ní depresivn í po rucha v remis i žijíc ími v part nerském vzt ahu a bez part nerského vzt ahu předpokládáme vyt vo ření rozdílných pro filů skóre důležit ost i o blast í živo t a, spo kojenost i v oblast ech život a i celko vého skóre QOL-CZ, a t o ve smyslu méně př íznivého subjekt ivního hodnocení kvalit y jejich život a v někt er ýc h z 23 oblast í u pacient ů bez part nerského vzt ahu.

Hypot éza v su bt est u

3:

Předpokládáme

z WAIS-R:

rozdílno u

I nfor mace

mez i

úroveň

skupinou

kognit ivních pac ient ů

výko nů

s diag nó zo u

rekurent ní depresivní porucha v období r emise a kont rolní skupino u, a t o ve smys lu dosažení nižšího skóre v subt est u z WAIS- R: I nfor mace

pacient y

s d iagnózou rekurent ní depresivní porucha v remisi.

Hypot éza

Předpokládáme

4:

v su bt est ech z

WAIS-III:

rozdílno u

Číselné

úroveň

kognit ivních

symbo ly- Kódování,

Číselné

výko nů symbo ly-

Náhodné učení, Číselné symbo ly-Opis mezi pacient y s rekurent ní depr esiv n í po ruchou v období remise a kont rolní skupinou, a t o ve smys lu do sažen í nižšího skóre v subt est ech z WAIS-III: Číselné symbo ly- Kódování, Č íse ln é symbo ly-Náhodné

učení,

Číselné

symbo ly- Opis

pacient y

s diag nó zo u

rekurent ní depr esivní porucha v remis i.

Hypot éza 4: Předpokládáme rozdílnou úroveň kognit ivních výko nů v Test u cest y (TMT - Trail Making Test ) u pacient ů s diagnózou rekurent ní depresivn í po rucha v obdo bí remise oprot i kont rolní skupině reprezent ujíc í zdravo u po pu laci, a t o ve smys lu dosažení vyššího skóre v Test u cest y (Trail Mak ing Test ) pacient y s diagnózou rekurent ní depresivní porucha v remis i.

Hypot éza 3: Předpokládáme rozdílnou úroveň kognit ivních výkonů v t est u Paměťo vý t est učení ( AVLT) u pacient ů s diagnózou rekurent ní depresivn í po rucha v obdo bí remise oprot i kont rolní skupině reprezent ujíc í zdravo u po pu laci, a t o ve smys lu dosažení nižšího skóre v t est u Paměťový t est učen í (AVLT) pacient y s diagnózou rekurent ní depresivní porucha v remis i.

64

Hypot éza 5: Předpokládáme rozdílnou úroveň kognit ivních výkonů v t est u S lo vní plynu lost i (Ver bal Fluency Test ) u pacient ů s diagnózou rekurent n í depres ivní porucha v obdo bí remise oprot i kont rolní skupině reprezent u jíc í zdravou populaci, a t o ve smys lu dosažení nižš ího skóre v Test u slo vn í p lynulo st i (Ver bal Fluenc y Test ) pacient y s diagnózou rekurent ní depresivn í po rucha v remis i.

Hypot éza 9: Předpokládáme rozdílnou úroveň kognit ivních výkonů v t est u TKF Rey-Ost err iet ho va ko mp lexní figur a u pacient ů s diagnózou rekurent n í depres ivní porucha v obdo bí remise oprot i kont rolní skupině reprezent u jíc í zdravou populaci, a t o ve smyslu dosažení nižšího skóre v t est u T KF ReyOst err iet hova ko mplexní figura pacient y s diagnózou rekurent ní depresivn í po rucha v remis i.

Hypot éza 10: Předpokládáme rozdílné t emperament ové a charakt ero vé d imenze osobnost i v dot azníku TCI-r u pacient ů s diagnózou rekurent n í depres ivní porucha v obdo bí remise oprot i kont rolní skupině reprezent u jíc í zdravou populaci, a t o v dimenzích: vyhledávání no vého, vyhýbán í se po škození, závis lo st na odměně, sebeř ízení, spo lupráce a sebepřesah.

65

2 METODA 2.1.1 VÝZKUMNÝ SOUBOR Realizace výzkumného záměru mimo jiné vychází z přesného vymezen í o bjekt u a předmět u výzkumu. Pro naše účely př edst avuje objekt vědeckéh o zkou mání skupina depresivních pacient ů v obdo bí remise a kont rolní skup in a reprezent ující zdravé jedince. Předmět výzkumu předst avuje respo ndent y su bjekt ivně hodnocená úroveň kvalit y život a a úroveň někt er ých do mén je jic h ko gnit ivních funkcí. Sociálně-psychiat r ický

a

klinicko-psycho logicky

or ient ovaný

výzku m

s celko vým po čt em 92 zkou maných osob je t vořen: 1. Respondent y ve věku od 20 do 68 let s diagnózou Rekurent ní depres ivní porucha v období remise. Remise byla st ano vena na základě odborné lit erat ur y ( Weit land- Fidler a kol., 2004), a v t o mt o pojet í se definice o pír á o 75% redukci depresivní sympt omat olo g ie, na St upnici Mont go mer yho a Asbergo vé pro posuzování depr ese (MADRS) dosažením méně než 12 bodů či v Hamilt o nově posuzo vac í st upnic i deprese (HAMD) dosažením méně než 8 bodů. 2. Respondent y ve věku od 20 do 72 let výše, reprezent ující soubo r zdravé populace České Republik y.

Respondent i pro skupinu pacient ů byli pro výzkum vybr áni met o do u příležitostného

výběru.

Tent o

t yp

výběr u

z populace

nazýváme

t aké

libo vo lným výběr em nebo výběrem dobr ovo lníků. Je zalo žen na t om, že do výzkumného vzorku jsou z dané populace vybráni jedinci, kt eř í jsou pro výzkumníka nejdost upnějš í ( Fer jenčík, 2000). Respondent i kont rolní skupiny byli pro náš výzkum vybráni t ak, aby se svými charakt er ist ikami co nejvíce podobali skupině pacient ů s rekurent n í depres ivní poruchou v remis i.

66

Výzkumná st rat egie t ét o práce má kvant itativní charakter a svým t ype m výzkumného pro jekt u se blíží dif erenci ačním přehledům ( Fer jenčík, 2000).

V následujících t abulkách č. 17, 19, 18 je uvedeno po hlavní, věko v é zast o upení respo ndent ů ve výzkumném souboru a velikost obce jejich t rvalého byd lišt ě.

Tabul k a č . 17: Pře hl e d pohl av ní ho zast oupe ní re sponde nt ů ve vý zk umné m souboru

Poh laví skupina pacient ů

%

Poh laví kont rolní skupina

Četnost

Četnost

%

mu ži

22

47,8

mu ži

22

47,8

ženy

24

52,2

ženy

24

52,2

Celkem

46

100,0

Celkem

46

100,0

Tabul k a č . 19: Pře hl e d v e l ik ost i obc e a pohl aví re sponde nt ů - sk upi na paci e nt ů

pohlaví muži ženy celkem

velikost obce velikost obce do 10 tis. od 10-50 tis. obyvatel obyvatel 1 1 0 2 1 3

velikost obce od 50-100 tis. obyvatel 2 2 4

velikost obce nad 100 tis. obyvatel 18 20 38

celkem 22 24 46

67

Tabul k a č . 18: Vě k ové zast oupe ní re sponde nt ů v e v ý bě rov é m souboru

Skupina paci entů s reku rentní dep resivní poru chou v remi si Věk Četnost % 22 1 2,2 27 1 2,2 28 1 2,2 29 1 2,2 30 1 2,2 32 1 2,2 33 1 2,2 34 1 2,2 35 2 4,3 36 2 4,3 38 1 2,2 39 1 2,2 41 2 4,3 43 1 2,2 44 2 4,3 45 2 4,3 48 3 6,5 49 3 6,5 50 1 2,2 51 2 4,3 53 2 4,3 54 2 4,3 55 3 6,5 57 1 2,2 58 2 4,3 59 1 2,2 62 1 2,2 64 2 4,3 65 1 2,2 68 1 2,2 Celkem 46 100,0

K ontrolní skupina Věk Četnost 20 1 23 3 24 2 25 1 26 3 28 2 29 1 30 1 32 1 34 1 35 1 36 1 43 1 44 4 47 1 48 4 53 5 54 3 55 5 56 1 62 1 64 1 69 1 72 1 Celkem 46

% 2,2 6,5 4,3 2,2 6,5 4,3 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 8,7 2,2 8,7 10,9 6,5 10,9 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 100,0

Průmě rný v ě k re sponde nt ů v e sk upi ně pac ie nt ů: 46, 4 l et Průmě rný v ě k re sponde nt ů v k ont rol ní sk upi ně : 43 l e t

68

2.1.2 POUŽITÉ METODY Psychodiagnost ické met ody použit é v t éto diplo mo vé práci zahr nují: st rukt urovaný rozhovor a psycho logickou anamnézu QOL- CZ Dot azník kvalit y život a SQUALA WAIS-R: Subt est Infor mace WAIS-III (subt est Řazení pís men a čísel, Č íselné symbo ly- Kódo vání, Číselné s ymbo ly-Náhodné učení, Číselné symbo ly-Opis) Test cest y (Trail making t est ) Paměťo vý t est učení ( AVLT) Test slovní plynu lost i ( Ver bal Fluency Test ) Becko va sebeposuzovací škála depresivit y pro dospělé (BDI-II) TCI-r Clonningerův dot azník t emperament u a charakt eru St upnice Mont gomer yho a Asbergo vé pro posuzování deprese

Soubor pacient ů s rekurent ní depresivní poruchou v remis i byl vyšet ře n všemi so ubo ru

výše

uvedenými

nebyl

psychodiagnost ickými

administ rován

Dot azník

met odami,

kvalit y

život a

v kont ro lní m a

St upnic e

Mo nt gomer yho a Asbergo vé pro posuzování deprese.

2.1.2.1 QOL-CZ DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA SQUALA Dot azník kvalit y ž ivot a Squala (Subject ive of Life Analysis) po jímá měřen í kvalit y život a (QOL) jako zjišťo vání r ozdílu mezi přáním a očekáván í m jed ince na jedné st raně a jeho skut ečnou současnou sit uací na st raně druhé. Je určen pro osoby s psychiat r ickým o nemocněním, včet ně hospit alizo van ýc h pacient ů a pro zdravou populaci, popřípadě pro populac i s jiným t ype m zdravot ních problémů (Drago mirecká, Škoda, 1997).

69

Administ race:

Dot azník

zahr nuje

23

oblast í

zahr nujíc í

skut ečno st i

každodenního život a probanda u nichž proband určuje na 5-t i bo do vé ho d not ící škále subjekt ivní důležitost dané oblast i život a a jak je s t o uto o blast í

život a

spokojen.

Dot azník

je

sebeposuzovací,

průměr ná

do ba

vyp lňo vání je asi 15 minut Skórování: výs ledk y dot azníku jsou dány ve for mě: 1.

Prof ilu parciálních skóre, kt eré poskyt ují přehled o t om, kt eré o blast i život a a do jaké mír y jsou u daných osob narušeny. Par ciální skó r e pro danou oblast , např. zdraví je součinem skóre důlež it ost i D0 1 a skóre hodnocení spoko jenost i S01 a nabývá hodnot 0-20.

2.

Celkové

skóre

je

dáno

součt em

všech

parciá lních

skó re,

ΣQOL01+QOL02+…….QOL23 (Drago mir ecká, Škoda, 1997). Česká verze dot azníku byla validizo vána pro průřezové st udie v o b last i so ciální ps ychiat r ie (Drago mirecká, Škoda, 1997). Záznamo vý ar ch je vlo že n v př íloze B.

2.1.2.2 WAIS-R: SUBTEST INFORMACE Subt est I nfor mace je součást í int eligenčního t est u WAIS- R, kt er ý vznik l jako modifikace původního t est u int eligence Wechslera-Bellevue v roce 1981. Test je určen pro osoby od 16 let výše. I nfor mace jsou součást í ver báln í část i a o dráží množst ví, rozsah a úroveň všeobecných vědo most í, kt eré pro band získ al ve svém prost ředí. Zachycují úr oveň vzdělání, kvalit u výcho vného pro st ředí v dět st ví, bohat st ví podnět ů a zvídavost . Úroveň vědo most í je závis lá na kva lit ách dlouho dobé pamět i a jsou málo ovlivněny věkem. Administ race: úko lem probanda je odpovědět

na celke m 29 ot ázek.

Examinát or post upně probandovy předčít á ze záznamo vého archu ot ázk y o d nejjednodušší, odpovědi si zaznamenává a zároveň spr ávnost probando v y o dpo vědi porovnává s klíče m. Skórování: Za každou správně zodpovězenou ot ázku je př ipsán 1 bo d, max imální skór je 29 bodů. Int eligenční t est

WAIS-R

byl

rest andardizován

pro

českou

po pu la c i

Říčanem, Šebkem a Vágnerovou v roce 1983 (Svo boda, 1999). Záznamo v ý arch je vložen v př ílo ze B. 70

2.1.2.3 WAIS-III SUBTEST ŘAZENÍ PÍSMEN A ČÍSEL Subt est Řazení pís men a čísel je součást í int eligenčního t est u WAIS-III, kt er ý vznikl v roce 1997 jako Wechslera- Bellevue

z roku

1939.

modifikace původního t est u int eligence Test

se

využívá

k st anovení

úro vně

ko gnit ivních funkcí, zejména akt uální pamět i a pozornost i. Test je určen pro o so by od 16 let výše. Ad minist race: úko lem probanda je post upně seřadit sadu čísel písmen, kt erá jso u mu úst ně expo nována ve specifickém nepravidelné m po řadí. Pro band mu sí úst ně seřadit nejpr ve č ísla ve vzest upném po řadí a písmena abeced ně. Každá po ložka se skládá ze t ř í pokusů. Skórování: výkon probanda je examinát orem zaznamenán v záznamo vé m list ě a každá správná po ložka je skórována 1 bodem a maximální skó r je 21 bo dů (Wechsler, 1999). Český překlad škál byl na přání aut ora publiko ván jako exper iment áln í verze bez psycho met r ické adapt ace a norem (S voboda, 1999). Záznamo v ý arch je vložen v př ílo ze B.

SUBTEST ČÍSELNÉ SYMBOLY-KÓDOVÁNÍ Výsledky dosažené v subt est u Číselné symbo ly- Kódování dávají měř ít ko int elekt uálních schopnost í, zejména psychomot orického t empa. Ad minist race: probandovy je předlo žen záznamo vý arch s předlo ho u pro kó do vání symbo lů a jeho úko lem je v časovém limit u 120 s. opsat symbo l y po d le číselného klíče. Skórování: za každ ý správně nakr esle ný symbo l v časo vém limit u je př ip sán 1 bod, maximá lní skór je 133 bod ů. Český překlad škál byl na přání aut ora publiko ván jako exper iment áln í verze bez psycho met r ické adapt ace a norem (S voboda, 1999). Záznamo v ý arch je vložen v př ílo ze B.

71

SUBTEST ČÍSELNÉ SYMBOLY-NÁHODNÉ UČENÍ Výsledky dosažené v subt est u Číselné symbo ly- Náhodné učení d ávaj í přeh led

o

schopnost i

zaznamenat ,

zpracovat ,

zapamat ovat

si

symbo l y

a př iřadit je k správným číslů m. Ad minist race: subt est je administ rován ihned po Číselných symbo lechKó do vání. Záznamo vý list má dvě část i: Při řazování - zahr nuje dvě řad y po ložek čísel bez symbo lů. Úko le m pro banda je doplnit symbo ly, kt eré si zapamat oval, k př íslušným čís lům. Vol né vybavení – úko le m probanda je zapsat do záznamo vého archu všechny symbo ly, kt eré si zapamat oval v libo vo lném po řadí. Skórování: za každou správnou odpověď je probandovy zapsán 1 bo d, max imální skór v Př iřazování je 18 bodů, ve Volném vybavení 9 bodů. Český překlad škál byl na přání aut ora publiko ván jako exper iment áln í verze bez psycho met r ické adapt ace a norem (S voboda, 1999). Záznamo v ý arch je vložen v př ílo ze B.

SUBTEST ČÍSELNÉ SYMBOLY-OPIS Subt est je měř ít kem percepčního a gr afomot orického t empa a probandů v výko n v t éto úloze odráží mo žné nedost at ky schopnost í, kt eré ovlivn il y pro bandův skór v Číselných symbo lech –Kódování. Administ race: úko lem probanda je opis symbo lů do záznamo vého list u, kt eré byly použit y v Č íselných symbo le ch – Kódování. Každý symbo l je u míst ěn v po líčku, pod kt er ým je prázdné míst o, kam proband symbo l op isu je. Úko l je limit ován 90s. Skórování: za každý správně nakreslený symbo l je př ipsán 1 bod, nejv yšš í mo žný skór je 133 bodů. Český překlad škál byl na přání aut ora publiko ván jako exper iment áln í verze bez psycho met r ické adapt ace a norem (S voboda, 1999). Záznamo v ý arch je vložen v př ílo ze B.

72

2.1.2.4 TEST CESTY (TRAIL MAKING TEST) Test cest y (TMT-Trail Making Test ), je používán jako cit livý ukazat e l o rganického poškození mozku a obecně jako ukazat el psycho mot orick ého t empa. Vyžaduje širokou škálu duševních schopnost í - rozpoznání p ís me n a čísel, flexibilit u, zrako vé vyhledávání a mot orické schopnost i. Je t vo řen 2 část mi:

část A je int erpret ována z hlediska psycho mot orického

t empa,

vizuo motorické koordinace, zrako vého vyhledávání a zaměřené pozorno st i. Část B je int erpret ována z hlediska psycho motorického t empa, flexib ilit y, vizuo motorické koordinace, zaměřené a rozdělené pozornost i. Část i A a B ne jsou vzhledem k diagnost ice poruch výkonnost i rovnocenné. Část A je spíše ukazat elem celkového psycho mot orického t empa, část B je lepším indikát orem organick ých pot íž í. (P reiss, Preiss, Panamá, 1997). Ad minist race: část A - úko lem probanda je spo jo vat čarou kolečka s čís l y 1–25. Část B – úko lem pro banda je čárou spo jovat st řídavě ko lečka s čís ly a p ísmeny. Proband je mot ivo ván k nejvyššímu výko nu a je mu měřen čas. Skórování: výslednou veličinou t est u je čas měřený v sekundách, kt er ý pro band pot řeboval ke splnění úko lu. Test byl adapt ován na českou populac i (Preiss, Preiss, Panamá, 1997). Záznamo vý arch je vložen v př ílo ze B.

2.1.2.5 PAMĚŤOVÝ TEST UČENÍ (AVLT) Paměťo vý t est učení, v anglo saské lit er at uře uváděn jako Audit or y Ver ba l Lear ning t est se zkrat kou AVLT, je zkouškou pozornost i, krát kodo bé a d lo u hodobé ver bální pamět i a schopnost i učit se. Zkouška je zaměřena na bezprost řední vybavení slo v, kt erá jsou p ředčít ána; na oddálené vybavení po int er ferenci; na oddálené vybavení po delš ím časo vém int er valu (obvyk le 3 0 minut ). Ad minist race: probandovy je úst ně exponována v neměnném po řad í řad a slo v (celkem 15 slo v) a jeho úkolem je zapamat ovat si jich co nejvíce. Sada slo v je probandovy celkem expo nována 5x a po každém přečt ení je pro band 73

po žádán o reprodukci slo v, kt erá si zapamat oval. Následuje int er ference ve fo r mě

1x úst ně exponované

řady

slo v

a požadavku

o

respo ndent o vu

reprodukci zapamat ovaných slo v z t ét o nové řady. Pot é je respo nd ent po žádán, aby r eprodukoval zapamat ovaná slo va z původní 5x expono vané řad y slo v, t at o reprodukce může být opakována t aké po 30 min. E xaminát o r si do záznamo vého archu zaznamenává do slo vné odpovědi probanda, včet ně o pakování a konfabulací. Skórování: za každé spr ávně vybavené slovo je skórován 1 bod, maximáln í skó r je 105 bodů. Českou verzi P aměťového t est u učení se zkrat kou AVLT vyt vo ř il Preis s (1999). Záznamo vý arch je vložen v př ílo ze B.

2.1.2.6 TEST SLOVNÍ PLYNULOSTI ( VERBAL FLUENCY TEST) Test slovní plynulo st i je užíván v klinické praxi i ve výzku mu. Pro jeho vzt ah

k diagnost ice

fro nt álních

funkcí

je

využíván

př i

vyšet řen í

zo brazo vacími met odami, např. funkční magnet ickou rezonancí. Jako půvo d n í zdro j je cit o vána práce T hurst ona z roku 1962, později pak práce Bent o na z ro ku 1967, kt erý t ent o t est zařadil do t estové bat er ie na vyšet ření afázií. Test je zkouškou dynamik y a t empa řeči, schopnost i učit se a výbavno st i z d lo uhodobé sémant ické pamět i. Ad minist race: proband je vyzván, aby v limit u jedné minut y řekl co nejv íc e slo v začína jících hláskou N, po uplynut í limit u se zkouška opakuje s hlásko u K a pot é s hláskou P. Proband nesmí t voř it vlast ní jména a st ejná slo va s jin ými ko ncovkami. E xa minát or zaznamenává každé vybavené slo vo do záznamo vého archu. Skórování: pro každé písmeno se sečt ou správně vyt vořená slo va, za každ é správně vyt vořené pís meno počít áme 1 bod a celko vý skór t vo ří součet bo dů za všechny správně vyt vořená slo va ke všem t řem pís menům. Převod původních norem na českou populaci provedl Preiss (1996, 2002)

74

2.1.2.7 BECKOVA SEBEPOSUZOVACÍ ŠKÁLA DEPRESIVITY PRO DOSPĚLÉ (BDI-II) Becko va sebeposuzovací škála depr esivit y je sceeningo vou zko uško u vho d nou na vyšet ření hloubk y deprese u již diagnost ikovaných pacient ů a jako det ektor možné deprese u nor mální populace. Dot azník je zaměřen na afekt ivní, kognit ivní, mot ivační a fyzio lo g ick é sympt omy deprese, měř í st av, ne depresivit u jako r ys osobnost i. Dot azník má celkem 21 po ložek, každá po ložka je probandem hodnocena na 4- bodové škále 0-4. Ad minist race:

inst rukce

k vyplnění

zahr nují

výzvu

k poso uzen í

su bjekt ivního st avu probanda za posledních 14 dní. Administ race dot azník u t rvá 5-10 minut . Skórování: výsledek dot azníku je dán součt em bodů jednot livých po lo žek a int erpret ace se na základě celko vého počt u dosažených bodů probandem, o pír á o 4 základní skupiny: nedepresivní (0-13), mír ně depresivní (1 4-19), st ředně depresivní (20-28) a t ěžce depr esivní (29-63). Test byl adapt ován na českou populaci ( Preiss, Vacíř, 1999). Záznamo v ý arch je vložen v př ílo ze B.

2.1.2.8 TCI-R CLONNINGERŮV DOTAZNÍCH TEMPERAMENTU A CHARAKTERU Aut orem dot azníku je C.R.Clo nninger, kt er ý ve druhé po lo vině 8 0. let vyt vo ř il

t eor ii

osobnost i,

kt erá

se

označuje

psycho bio logická. Osobnost chápe jako st upňovit ý z různých

měř it elných

ps ychobio logických

jako

bio logická

nebo

syst ém, kt er ý se sk lád á dimenzí

t empera ment u

a charakt eru, kt eré umožňují posoudit odlišnost i mezi lidmi. Temperament

předst avuje vrozený obsah osobnost i,

jako

aut omat ick é

reakce na emo cio nální podnět y, určuje zvyky a nálady. Temperament o vé 75

vlast nost i jsou dědičné, vývo jo vě st álé, podmíněné emo cemi a neovlivn it eln é so ciokult ur ními zkušenost mi. Temperament ové o dpo vědí na

dimenze

novost ,

jsou

nebezpečí

defino vány nebo

jako

individuální

t rest , a odměnu.

ro zd íl y

Čt yř i dimenze

t emperament u popisuje následovně: Vyhledávání nového ( no velt y seeking, NS, behaviorální akt ivační syst ém) – jd e o dědičný základ pro explorační akt ivit u, reagování na novou sit uaci, impu lz ivní řešení problé mu, prudké změny nálady,

výrazné reak ce na

př íjemné podnět y a vyhýbání se frust raci, jednot várnost i a pot rest ání. Vyhýbání se poškození (har m avo idance, HA, behaviorální inhibiční syst ém) – pro jevuje se v cho vání jako pesimist ické obavy v o čekávání budo ucíc h pro blémů, pasivní vyhýbání se, st rach z nejist ot y, int enzivní reakce na nepř íjemné, ost ych a r ychlá unavit elno st . Závislost

na

odměně

(reward

dependence,

RD,

behaviorální

syst é m

závis lost i) – vrozená základna pro sociálně cit livé chování, závislo st na po dpo ře druhých a sociálních vazbách a pro t endence int enzivně reago vat na o dměňujíc í podnět y. Vytrvalost (persist ence, P, behaviorální syst ém vyt r valo st i) – měř í odo lno st , vyt r valo st a cit livo st na frust raci. Charakt er se vzt ahuje k vo lním slo žkám osobnost i, genet icky vázán je je n nepat rně a je o vlivněn sociokult ur ním učením. Vyvíjí se post upně od dět st v í do dospělost i a souvis í s int er individuálními rozdíly v sebepo jet í a vzt aho ván í se k o kolnímu svět u. Charakt er jedince je for mován prost ředím a není záv isl ý na t emperament u. Navzáje m t o jsou nezávis lé veličiny. Tř i charakt ero vé d imenze

o bsahují

int elekt ové,

emoc ionální

hledisko

a

hranice

„já“.

Charakt erové dimenze jsou popisovány jako: Sebezaměření (self-direct edness, SD) – je zalo ženo na po jet í „já“ jako aut o nomního individua, zahr nuje pocit vlast ní int egr it y, sebehodno cení, sebeúct y, sebeovládání, regulace, adapt ace, schopnost kont rolo vat se a př izpůso bovat své chování vzhledem k sit uaci a k individuálně vymezený m cílů m a hodnot ám. Tat o dimenze do značné mír y určuje př ít o mnost nebo absenci poruchy osobnost i.

76

Spolupráce (cooperat ivness, C) – dimenze, kt erá se vzt ahuje k po jet í „já “ jako

nedílné

součást i

lidst va

a

spo lečnost i,

vzt ahují

se

k ní

po cit y

so uná ležit ost i, vcít ění, svědo mí a char it y. Sebepřesah ( self-t ranscendence, ST) – dimenze založena na po jet í „já“ jako na nedílné součást i vesmír u. Z t ohoto pojet í vycházejí pocit y myst ick é so uná ležit ost i, náboženské vír y a t rpělivo st i. Každá z dimenzí osobnost i obsahuje několik subdimenz í. Celkem jich je 24. V naší práci

js me

však

z důvodu

obsáhlo st i výše

uvedené

t eo rie

vyho d nocovali základních 6 dimenzí. Ad minist race: probandovi byl předložen záznamo vý arch s 240 po ložkami a byl požádán, aby posoudil a svůj běžný, obvyklý, neext rémní způsob cho ván í a prožívání. Na 5-t i bodo vé škále měl zakroužkovat svo ji odpověď (zcela so uhlasím až po zcela nesouhlasím). Skórování: odpovědi byly zpraco vány počít ačově, programem TCI-r So lo cz Dot azník pro českou populaci valor izovali Kožený, Tišanská (199 8), dalšími klinickými mo žnost mi se zdravou populací se zabývá Preiss (200 0). Záznamo vý ar ch je vložen v př íloze B.

2.1.2.9 REY – OSTERRIETHOVA KOMPLEXNÍ FIGURA TKF Aut orem t est u je švýcar ský psycho log André Rey, pr vní publikace t est u jso u z ro ku 1941.V současnost i je t ent o t est využíván pro neuropsycho lo g icko u d iag nost iku skupin dět í i dospělých. Rey- Ost err iet hův t est ko mplexní fig ur y je o becně zařazován mezi t est y percepční, zejména t est y vizuno- moto rické. Zach ycuje

funkci

v oblast i

vnímání,

zapamat ování

prost orových

vzt ahů

a man ipulaci s prost orem v rámci nejen mat emat ických schopnost í. Administ race: mat er iál t est u se skládá z jediné př edlo hy, kt erá je t vo řena nezvykle for mo vanou a geo met r ick y st rukt urovanou, bezesmys lno u figuro u. Úko lem pro banda je nejpr ve figuru podle předlo hy co nejpř esněji o bkres lit na čist ý arch papíru velikost i A5. Po ukončení o bkreslo vání je probando v i před lo ha i zázna mo vý arch odebrán. Následuje 3 minut ová pauza vyp lněn á 77

negat ivní int er ferenc í a pot é je probandovi předlo žen prázdný záznamo vý arc h pro reprodukci předlo hy zpamět i. Tuto reprodukci je možné opakovat i po 30 minut ách. Časové t rvání řešen í ú lo hy

není

limit ováno.

Examinát or

ř ešení

během

úlo hy

zaznamenává

pro bandův způso b a post up práce (Rey, Ost erriet h, 1997). Skórování:

pro

hodnocení

kr eseb

kopie

i

reprodukce

zpamět i

jso u

st ano veny t ř i charakt er ist iky: kvalit at ivní analýza, po čet získaných bo dů a časo vé t rvání kresby. Maximální suma získaných bodů je 36 a pro skó ro ván í jed not livých element ů obr azce s louží skórovaní schéma udaná v manuálu t est u. St andardizace původních norem na českou populaci pro vedl Košč (198 1). Záznamo vý ar ch je vložen v př íloze B.

2.1.3 SBĚR DAT Pacient i

s depresivní

poruchou

v remis i

Psychiat r ické

klinik y

Br no-Bohunice.

byli

Respondent i

vyšet řeni

v bu do vě

zahr nut í

v so ubo ru

reprezent ující zdravou populaci byli vyšet řeni v jejich do mácím prost řed í. Sběr výzkumných dat probíhal individuálně. Ve výběrovém soubo ru b y l zacho ván jednot ný post up př i administ raci psycho logick ých t est ů. Po úvo dní m navázání ko nt akt u byli respondent i infor mo váni o účelu šet ření a seznámen i s jeho účelem a předpokládanou dobou t rvání. Dále byli všichni respo nd ent i u jišt ěni o důvěr ném charakt eru sdělených infor mací. Před vlast ním ps ycho log ickým vyšet řením probandi podepsali infor mo van ý so uhlas o spo luprác i na výzkumném pro jekt u viz. př ílo ha A. Psycho logické vyšet ření probíha lo v následujíc ím po řadí: 1. St rukt urovaný rozho vor (záznam v anamnest ickém list u, př ílo ha A) 2. Subt est y z WAIS- R: Infor mace 3. Řazení písmen a čísel z WAIS-III 4. TKF Rey-Ost err iet ho va ko mplexní figura –kopie 5. Test slovní plynu lost i 78

6. Paměťo vý t est učení ( AVLT) 7. Subt est y z WAIS-III: Číselné symbo ly- Kó dování, Číselné symbo lyNáhodné učení, Číselné symbo ly-Opis 8. Test cest y (Trail Making Test ) 9. QOL- CZ Dot azník kvalit y život a SQUALA česká verze 10.TKF Re y- Ost err iet hova ko mplexní figura – reprodukce 11.Paměťo vý t est učení ( AVLT) – oddálené vybavení 12.BDI-II Beckova sebeposuzo vací škála depresivit y pro dospělé 13.TCI-r Clonningerův dot azník t emperament u a charakt eru

Celková doba psycho logického vyšet ření nepřekročila 90 minut a bylo dbáno

na

úměr né

zat ížení

respondent ů

při

administ raci

jednot liv ýc h

psycho logických met od. Zvo lené psychologické met ody byly r espo ndent y do bře pochopeny. Respondent i př ijíma li výzkumné šet ření pozit ivně a jako zajímavou možnost zjist it o sobě nové infor mace plynouc í ze závěr ů o úrovni jejich kognit ivního výko nu apod.

2.1.4 ZPRACOVÁNÍ DAT Odpovědi

respo ndent ů

byly

pro

pot řeby

mat emat icko-st at ist ického

zpracování výs ledků kat egor izo vány a převedeny na číselné kód y. Pro mat emat icko-st at ist ické

zpracování

dat

byly

použit y

programy

E xc e l

a STATISTICA ( ver ze 7.1). Vzhledem k povaze dat jsme pro zjišt ění st at ist icky významných ro zd ílů výko nů v jednot livých t est ech mezi skupino u depresivních pacient ů v remis i a kont rolní skupinou použili neparame t rického po řadového t est u MannWhitney U-test a metody popisné statisti ky. Statist ickou průkazností nebo li významno st í, signifikant nost í a označu jeme ji p <>, hodnot íme získané výs ledky výzkumu z hlediska pr avděpodobno st i, s jakou by se mo hl zkoumaný jev vyskyt nout náhodou. Výsledek, kt er ý se 79

vysk yt u je v méně než 5% př ípadů, označujeme jako významný. Výsledek , kt er ý by se vyskyt l v méně než 1% př ípadů označuje me za velmi významn ý. Technicky hovo ř íme o hladinách pravděpodobnost i a nejčast ěji užívan é ho d nocení je 0,05; 0,01 a 0,001 (Fer jenčík, 2000).

80

3 POPIS VÝSLEDKŮ 3.1 SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTA DEPRESIVNÍCH PACIENTŮ V OBDOBÍ REMISE Vzájemné srovnání pro filů skóre důležit ost i oblast í život a, spoko jeno st i s o blast mi život a a skóre kva lit y život a (QOL- CZ) respondent ů v závis lo st i na jejich pohlaví. 1. Důležitost ob lastí života (QOL-CZ) Skóre:

4 – 0

4 (nezbyt né) 0 (bezvýznamné)

Tabulka č.20:

Stanovení statistické významnosti rozdílů průměrných hodnot skóre důležitosti oblasti života položky „politika“ v závislosti na pohlaví respondentů na základě neparametrického pořadového testu Mann-Whitney U-test

Položka

Poh laví

N

Prů měr

Medián

Polit ika

muži ženy

22 24

2,55 1,71

3,00 2,00

Sm. odch. 1,22 1,04

U

p

0,157 0,019

S využ it ím neparamet r ického pořadového t est u Mann- Whit ne y U-t est by l shledán

průkazný

rozdíl

(p≤0,05)

mezi

průměr nými

hodnot ami

skó re

dů ležit ost i jednot livých o blast í život a u mužů a u žen v oblast i „zajímat se o po lit iku“ (p=0,019)- t abulka č.20, graf č.1. Tabulka st ano vené st at ist ické významnost i rozdílů průměr ných ho d no t skó re důležit ost i oblast í život a pro jednotlivé po ložky v závis lo st i na po hlav í respondent ů je vlo žena v př ílo ze C.

81

Graf č . 1: Graf ic k é znázorně ní rozdí l ů me zi prof i l y sk óre důl e ži t osti obl ast í ži v ot a v záv i sl ost i na pohl aví re sponde nt ů 4,000000 3,500000

průměr

3,000000 2,500000 2,000000 1,500000 1,000000 muži

0,500000

ženy

fy

z c í i ck t it á se s o z p s bě s d ra v y c ta í p r h ic č n o s ky o s t ře d t dí ob a ře by d o dl e b ro ř ní v z d i n e sp n t m ahy é v át z ít a s o ta h vy st y a po ch tn st o vá í m a m i i lo ra t v a t va se d ě ta ti o m bý se b tm e ít se x u ilo v ál án ní od ži po p o v ot čí l it i va ka tv m * e í tv vo í ru ln é m mč ít a b ý ko n s e t v íč b e ky zp eč s p pr í ác ra ve e dl no k r s vo s t ás bo a d a um a ěn pr í av d pe a d o n íz br e é jíd lo

0,000000

položky

2. Spokojenost s ob last mi života (QO L-CZ) Skóre:

5 – 1

5 (zcela spokojen/a) 1 (velmi zklamán/a)

Tabulka č.21:

Stanovení statistické významnosti rozdílů průměrných hodnot skóre spokojenosti života položky „politika“ v závislosti na pohlaví respondentů na základě neparametrického pořadového testu Mann-Whitney U-test

Položka

Poh laví

N

Prů měr

Medián

Práce

muži ženy

22 24

3,95 3,25

4,00 4,00

Sm. odch. 0,575 1,113

U

p

178,50

0,027

S využ it ím neparamet r ického pořadového t est u Mann- Whit ne y U-t est by l shledán

průkazný

rozdíl

(p≤0,05)

mezi

průměr nými

hodnot ami

skó re

spo kojenost i s jednot livými oblast mi život a u mužů a u žen, a t o v o blast i „práce“ (p=0,026) (t abulka č.21, graf.č.2.)

82

Tabulka st ano vené st at ist ické významnost i rozdílů průměr ných ho d no t skó re spokojenost i s oblast mi život a pro jednot livé po ložky v závislo st i na po hlaví respondent ů je vložena v př íloze C.

Graf č . 2:

Graf i c k é znázorně ní rozdí l ů me zi prof i ly sk óre spok oj e nost i s obl ast mi ži v ot a v záv i sl ost i na pohl av í re sponde nt ů

5,000000 4,500000

prům ěr

4,000000 3,500000 3,000000 2,500000 2,000000 1,500000

3. Skóre kvality života (QOL-CZ) 1,000000

muži

0,500000 Skóre: 0,000000

0 – 20

s z ps ob yc ě s dra v t pr hick ač n í os á os t ře po t dí h o a d by a dl ro s en v z din pá í ta né ne hy k s v zt a os h ta y tn ím i pé če dě o ti se be se xu l á s úč ál ka as ní t v živ po ot li t i ce od v po íra č in po ci t k e be on k zp íčk eč y no s s p pr ti ra ác ve e * dl n k r s v o st ás ob a a oda um ě pr ní av d pe a ní ze jíd lo

ženy

S využ it ím nepar amet r ického pořadového t est u Mann- Whit ney U-t est neby l ck á

shledán průkazný rozdíl (p≤0,05) mezi průměr nými hodnot ami skóre kvalit y fy

zi

živo t a (QOL-CZ) u mužů a u žen.

položky

Vzájemné srovnání pro filů skóre důležit ost i oblast í život a, spoko jeno st i s o blast mi život a a skóre kvalit y život a (QOL-CZ) respondent ů v závis lo st i na jejich part nerském vzt ahu. 1. Důležitost ob lastí života (QOL-CZ) Skóre:

4 – 0

4 (nezbyt né) 0 (bezvýznamné)

Tabulka č.22:

Stanovení statistické významnosti rozdílů průměrných hodnot skóre důležitosti s oblasti života položky „mít sexuální život“ v závislosti na partnerském vztahu respondentů na základě neparametrického pořadového testu Mann-Whitney U-test

Položka mít sexuá lní život

Partner

N Prů měr Medián

s part ner sk ým 39 vzt ahem bez part ner ského 7 vzt ahu

2,46

2,00

Sm. Och.

U

p

0,68 49,00 0,007

1,57

2,00

2,00

83

S využ it ím neparamet r ického pořadového t est u Mann- Whit ne y U-t est by l shledán

průkazný

rozdíl

(p≤0,05)

mezi

průměr nými

hodnot ami

skó re

dů ležit ost i jednot livých o blast í život a u r espondent ů s part nerským vzt ahem a bez part nerského vzt ahu, a t o v oblast i „mít sexuální život “ (p=0,007 ) (t abulka č.22, graf č.3). Tabulka st ano vené st at ist ické významnost i rozdílů průměr ných ho d no t skó re důležit ost i pro jednot livé po ložky v závis lo st i na part ner ském vzt ahu respondent ů je vlo žena v př ílo ze C.

Graf č . 3: 4,000000

Graf i c k é znázorně ní rozdí l ů me zi prof i ly sk óre důl e ži t ost i obl ast í ži v ot a v záv i sl ost i na part ne rsk é m v zt ahu re sponde nt ů

3,500000

průměr

3,000000 2,500000 2,000000 1,500000 1,000000 0,500000

fyz cí ick tit á se so z ps běs dra y t a pr ch č ví os i c no t ře ky st dí do a bř by e do dle ro bř ní vz di n e s né pá t a m ít hy s vz t a t v o ah po ych sta y t s n o m tar vá ím ilo at va i va se t d t o ě m a b se ti ít ýt se m b e xu il o ál vá ní n od ži po vo čí po t * va li ti tv k e vo mít a ln ém víru m ča ít s bý kon e t v íč be ky zp eč sp í p ra rá ve ce dl no kr svo st ás a bod a um a ěn pr í av d p a do ení br ze é j íd lo

0,000000

s partnerským vztahem bez partnerského vztahu

položky

2. Spokojenost s ob last mi života (QO L-CZ) Skóre:

5 – 1

5 (zcela spokojen/a) 1 (velmi zklamán/a)

S využ it ím nepar amet r ick ého pořadového t est u Mann- Whit ney U-t est neby l shledán

průkazný

rozdíl

(p≤0,05)

mezi

průměr nými

hodnot ami

skó re

spo kojenost i s jednot livými oblast mi život a u respondent ů s part ner sk ý m vzt ahem a bez part nerského vzt ahu.

84

Tabulka st ano vené st at ist ické významnost i rozdílů průměr ných ho d no t skó re spokojenost i s oblast mi život a pro jednot livé po ložky v závislo st i na part nerském vzt ahu respo ndent ů je vložena v př íloze C.

3. Skóre kvality života (QOL-CZ) Skóre:

0 – 20

S využ it ím nepar amet r ického pořadového t est u Mann- Whit ney U-t est neby l shledán průkazný rozdíl (p≤0,05) mezi průměr nými hodnot ami skóre kvalit y živo t a (QOL-CZ) u respo ndent ů s part nerským vzt ahem a bez part ner ského vzt ahu. Tabulka st anovené st at ist ické významno st i rozdílů průměr ných ho dno t skó re

kvalit y

život a

(QOL-CZ)

v závislo st i

na

part ner ském

vzt ahu

respondent ů je vlo žena v př ílo ze C.

85

3.2 SROVNÁNÍ KOGNITIVNÍHO VÝKONU PACIENTŮ S REKURENTNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHOU V REMISI A KONTROLNÍ SKUPINOU Vzájemné srovnávání kognit ivního výko nu depresivních pacient ů v o bdo b í remise a kont rolní skupiny bat er ií neuropsycho logických t est ů (su bt est y z WAIS-R: I nfor mace, subt est y z WAIS-III: Řazení pís men a čísel, Číseln é symbo ly- Kódování, Číselné s ymbo ly-Náhodné učení, Číselné symbo ly- Op is ; Test cest y (Trail Making Test ); Paměťový t est učení AVLT; Test slo vn í p lynulo st i (Ver bal F luency Test ); T KF Rey- Ost err iet hova ko mplexní fig ura ; TCI-r Clonningerův dot azník t emperament u a charakt eru).

1. Subtest z WAIS-R: In formace Tabul k a č . 23: St anov e ní st at i st i ck é v ý znamnost i rozdí l ů průměrný c h hodnot sk óre subt e st u z WA IS-R : Inf ormac e me zi sk upi nou pac i e ntů s re k ure nt ní de pre si v ní poruc hou pac i e nt ů v re mi si a k ont rol ní sk upi nou na zák l adě ne parame t ri c k é ho pořadov é ho t e st u Mann-Whi t ne y U-t e st

Položka

Infor mace

Skupina resp ondentů depres ivní v remis i kont rolní

N

Prů měr

Medián

Sm. Och.

46

23,59

23,00

2,02

46

24,59

25,00

U

p

760,0

0,020

3,08

S využ it ím neparamet r ického pořadového t est u Mann- Whit ne y U-t est by l shledán průkazný rozdíl (p≤0,05) mezi pr ůměr nými hodnot ami skóre su bt est u z WAIS-R:

I nfor mace

(p=0,019)

mezi

skup inou

pacient ů

s rekurent n í

depres ivní poruchou v období remise a kont rolní skup inou (t abulka č.23, graf č.4.)

86

Graf č.4:

Grafické znázornění rozdílů průměrných hodnot skóre subtestu z WAIS-R:Informace mezi skupinou pacientů s rekurentní depresivní poruchou v remisi kontrolní skupinou

25,0000

24,5000

průměr

24,0000

23,5000

23,0000 depresivní v remisi kontrolní skupina

22,5000 Informace

87

2. Subtest z WAIS-III: Řazení písmen a čísel S využ it ím nepar amet r ického pořadového t est u Mann- Whit ney U-t est neby l shledán průkazný rozdíl (p≤0,05) mezi pr ůměr nými hodnot ami skóre subt est u z WAIS-R: Řazení pís men a čísel mezi skupinou pacient ů s rekurent n í depres ivní poruchou v obdo bí remise a kont rolní skupinou (t abulka č. 24).

3. Subtesty z WAIS-III: Číseln é symboly-K ódování, Číseln é symbo lyNáhodné učení, Číselné symb oly-Opis Tabulka č.24:

Stanovení statistické významnosti rozdílů průměrných hodnot skóre subtest WAIS-III: Číselné symboly-Kódování, Číselné symboly-Náhodné učení, Číselné symboly-Opis mezi skupinou pacientů s rekurentní depresivní poruchou v remisi a kontrolní skupinou na základě neparametrického pořadového testu Mann-Whitney U-test

Po lo žka

Řazení p ís men a čís el

Čís elné symb olyKódová ní

Skupina res po ndent ů

N

Průměr

Medián

S m. odch.

depr esivní v r emis i

46

11,30

11,00

2,32

kontr olní

46

11,46

11,00

2,42

depr esivní v r emis i

46

66,98

67,00

13,07

kontr olní

46

75,50

72,50

18,00

Čís elné symb olyNáhodné u čení část Př iř azování

depr esivní v r emis i

46

12,30

14,00

4,59

kontr olní

46

13,85

16,00

4,19

Čís elné symb olyNáhodné u čení část Volné vyba vení

depr esivní v r emis i

46

7,54

7,50

1,21

Čís elné symb oly- Op is

kontr olní

46

8,30

8,50

1,05

depr esivní v r emis i

46

112,04

110,00

20,17

kontr olní

46

119,80

129,00

U

p

1026,0

0,803

763,5

0,022

817,0

0,070

702,0

0,005

848,50

0,101

18,55

88

S využ it ím neparamet r ického pořadového t est u Mann- Whit ne y U-t est by l shledán průkazný rozdíl (p≤0,05) mezi pr ůměr nými hodnot ami skóre su bt est u z WAIS-III:

Kódování

depres ivní

poruchou

(p=0,021)

mezi

v období

skupinou

r emise

a

pacient ů kont rolní

s rekurent n í skup ino u

(t abulka č.24, graf č.5). Graf č . 5:

Graf i c k é znázorně ní rozdí l ů průmě rný c h hodnot sk óre subt e st u z WA IS-III: Kódov ání me zi sk upi nou pac i e nt ů s re k ure nt ní de pre si v ní poruc hou v re mi si a k ont rol ní sk upi nou

77,0000 75,5000 74,0000 72,5000

průměry

71,0000 69,5000 68,0000 66,5000 65,0000 63,5000 depresivní v remisi

62,0000

kontrolní skupina

60,5000 Kodování

S využ it ím nepar amet r ického pořadového t est u Mann- Whit ney U-t est neby l shledán průkazný rozdíl (p≤0,05) mezi pr ůměr nými hodnot ami skóre subt est u z WAIS-III: Číselné symbo ly- Náhodné učení: část Př iřazo vání mez i skup ino u pacient ů s rekurent ní depresivní poruchou v obdo bí r emise a kont ro ln í skup ino u (t abulka č.24). S využ it ím neparamet r ického pořadového t est u Mann- Whit ne y U-t est by l shledán průkazný rozdíl (p≤0,05) mezi pr ůměr nými hodnot ami skóre su bt est u z WAIS-III: Číselné s ymbo ly- Náhodné učení: část Volné vybavení (p=0,005 ) mezi skupinou pacient ů s rekurent ní depresivní poruchou v obdo bí remise a ko nt rolní skupinou (t abulka č.24, graf č.6)

89

S využ it ím nepar amet r ického pořadového t est u Mann- Whit ney U-t est neby l shledán průkazný rozdíl (p≤0,05) mezi pr ůměr nými hodnot ami skóre su bt est u Čís elné

z WAIS-III:

s ymb oly-Op is

mezi

skupino u

pacient ů

s rekurent n í

depres ivní poruchou v období remise a kont rolní skupinou (t abulka č.24).

Graf č . 6:

Graf i c k é znázorně ní rozdí l ů průmě rný c h hodnot sk óre subt e st u z WA IS-III: Vol né v y bav e ní me zi sk upi nou pac ie nt ů s re k ure nt ní de pre si v ní poruc hou v re mi si a k ont rol ní sk upi nou 8,4000

8,1000

průměr

7,8000

7,5000

7,2000 depresivní v remisi kontrolní skupina

6,9000 Volné vybavení

4. Test cesty (TMT - Trai l Makin g Test) - část A, B

Tabulka č.25:

Položka

TMT část A

TMT Část B

Stanovení statistické významnosti rozdílů průměrných hodnot skóre Testu cesty (TMT-Trail Making Test) část A, B mezi skupinou pacientů s rekurentní depresivní poruchou v remisi a kontrolní skupinou na základě neparametrického pořadového testu Mann-Whitney U-test

Skupina resp ondentů

N

depres ivní v remis i

46

kont rolní

46

30,74

29,00

11,65

depres ivní v remis i

46

68,11

62,50

23,72

kont rolní

46

Prů měr Medián 36,52

38,00

Sm. odch.

U

p

9,14 633,5 0,001

1039,0 0,882 67,87

65,00

21,33

90

S využ it ím neparamet r ického pořadového t est u Mann- Whit ne y U-t est by l shledán průkazný rozdíl (p≤0,05) mezi průměr nými hodnot ami skóre Test u cest y část A (p=0,001) mezi skupino u pacient ů s rekurent ní depresivn í po ruchou v období remise a ko nt rolní skupinou (t abulka č.25, graf č.7).

Graf č . 7:

Graf i c k é znázorně ní rozdí l ů průmě rný c h hodnot sk óre Te st u c e sty (Trai l Mak i ng Te st ) č ást A me zi sk upi nou paci e nt ů s rek ure nt ní de pre si v ní poruc hou v re mi si a k ont rol ní sk upi nou

37,0000 36,0000 35,0000 34,0000

průměr

33,0000 32,0000 31,0000 30,0000 29,0000 28,0000

depresivní v remisi kontrolní skupina

27,0000 TMT- část A

S využ it ím nepar amet r ick ého pořadového t est u Mann- Whit ney U-t est neby l shledán průkazný rozdíl (p≤0,05) mezi průměr nými hodnot ami skóre Test u cest y část B mezi skupino u pacient ů s rekurent ní depr esivní po rucho u v remis i a kont rolní skupino u (t abulka č.25).

91

5. Paměťový test učení (AVLT)

Tabulka č.26:

Stanovení statistické významnosti rozdílů průměrných hodnot skóre Paměťového testu učen (AVLT), část 1-5 a reprodukce po 30 min mezi skupinou pacientů s rekurentní depresivní poruchou v remisi a kontrolní skupinou na základě neparametrického pořadového testu Mann-Whitney U-test

Položka AVLT část 1-5

AVLT reprodukce po 30min

Skupina resp ondentů

N

depres ivní v remis i

46

kont rolní

46

55,11

56,50

8,55

depres ivní v remis i

46

9,15

9,00

2,59

kont rolní

46

Prů měr Medián 52,54

11,83

52,50

12,00

Sm. odch.

U

p

870,0

0,142

492,5

0,000

8,38

2,53

S využ it ím neparamet r ického pořadového t est u Mann- Whit ne y U-t est by l shledán

průkazný

rozdíl

(p≤0,05)

mezi

průměr nými

hodnot ami

skó re

Paměťo vého t est u učení ( AVLT) část reprodukce po 30 minut ách (p=0,000 ) mezi skupinou pacient ů s rekurent ní depresivní poruchou v obdo bí remise a ko nt rolní skupinou (t abulka č. 26, graf č.8).

S využ it ím nepar amet r ick ého pořadového t est u Mann- Whit ney U-t est neby l shledán

průkazný

rozdíl

(p≤0,05)

mezi

průměr nými

hodnot ami

skó re

Paměťo vého t est u učení ( AVLT), část 1-5 mezi skupinou pacient ů s rekur ent n í depres ivní poruchou v obdo bí remise a kont rolní skupinou (t abulka č. 26).

92

Graf č . 8:

Graf i c k é znázorně ní rozdí l ů průmě rný c h hodnot sk óre Pamě ťov é ho t e st u uč e ní (A VLT )- re produk c e po 30 me zi sk upi nou pac i e nt ů s re k ure nt ní de pre si v ní poruc hou v re mi si a k ont rol ní sk upinou

14,0000 12,0000

průměr

10,0000 8,0000 6,0000 4,0000

2,0000

depresivní v remisi kontrolní skupina

0,0000 AVLT reprodukce po 30 min

6. Test slovní p lynu losti (Verbal Flu ency Test) Tabul k a č . 27: St anove ní st at i st i ck é v ý znamnost i rozdí l ů průmě rný c h hodnot sk óre t e st u sl ov ní ply nul ost i me zi sk upi nou pac i e nt ů s re k ure nt ní de pre si v ní poruc hou v re mi si a k ont rol ní sk upi nou na zák l adě ne parame t ri c k é ho pořadov é ho t e st u Mann-Whi t ne y U-t e st

Po ložka Test slovní p lynulo st i

Skupina resp ondentů

N

Prů měr

Medián

Sm. odch.

depres ivní v remis i

46

51,41

49,00

10,76

kont rolní

46

48,02

47,00

U

p

885,0

0,177

11,79

S využ it ím nepar amet r ického pořadového t est u Mann- Whit ney U-t est neby l shledán průkazný rozdíl (p ≤0,05) mezi průměr nými hodnot ami skóre t est u Ver bální fluence mezi skupinou pacient ů s rekurent ní depr esivní porucho u v o bdo bí r emise a kont rolní skupinou (t abulka č.27).

93

7. TK F Rey-Ost erri ethova komp lexní figu ra Tabul k a č . 28:

Položka

Rey-kopie

Rey reprodukce po 5 min Rey reprodukce po 30 min

St anov e ní st at i sti c ké v ý znamnost i rozdí l ů průmě rný c h hodnot sk óre t e st u R ey -Ost e rri e t hov a k omple x ní f i gura, č ást k opi e , re produkc e po 5mi n a 30 mi n me zi sk upi nou de pre si v ní c h pac i e nt ů v re mi si a k ont rol ní sk upi nou na zák l adě ne parame t ri c k ého pořadov é ho t e st u

Skupina resp ondentů depres ivní v remis i

Medián

Sm. odch.

30,84

31,00

2,52

46

35,01

36,00

1,65

depres ivní v remis i

46

19,99

22,00

6,06

kont rolní

46

24,62

24,00

5,65

depres ivní v remis i

46

16,12

16,00

5,36

kont rolní

46

N

Prů měr

46

kont rolní

U

p

177,5 0,000

656,5 0,002

331,5 0,000 24,25

24,50

5,25

Mann-Whi t ne y U-t e st

S využ it ím neparamet r ického pořadového t est u Mann- Whit ne y U-t est by l shledán průkazný rozdíl (p ≤0,05) mezi průměr nými hodnot ami skóre t est u TKF

Rey-Ost err iet ho va

ko mplexní

figura,

část

kopie

(p=0,000 )

mezi skupinou pacient ů s rekurent ní depresivní poruchou v obdo bí remis e a ko nt rolní skupinou (t abulka č. 28, graf č. 9).

S využ it ím neparamet r ického pořadového t est u Mann- Whit ne y U-t est by l shledán průkazný rozdíl (p≤0,05) mezi průměr nými hodnot ami skóre t est u TKF Rey-Ost err iet hova ko mplexní figur a, část reprodukce po 5 minut ách (p=0,002) mezi skupinou pacient ů s rekur ent ní depresivní poruchou v o bdo b í remise a kont ro lní skup inou (t abulka č. 28, graf č. 9).

94

S využ it ím neparamet r ického pořadového t est u Mann- Whit ne y U-t est by l shledán průkazný rozdíl (p≤0,05) mezi průměr nými hodnot ami skóre t est u TKF Rey-Ost err iet ho va ko mplexní figur a, část reprodukce po 30 minut ác h (p=0,000) mezi skupinou pacient ů s rekur ent ní depresivní poruchou v o bdo b í remise a kont ro lní skup inou (t abulka č. 28, graf č.9).

Graf č . 9:

Graf i c k é znázorně ní rozdí l ů průmě rný c h hodnot sk óre t e st u R e y Ost e rri e t hov a k omple x ní f i gura, č ást k opi e, re produk c e po 5mi n a 30 mi n me zi sk upi nou pac i e nt ů s re k ure nt ní depre si v ní poruc hou v re mi si a k ont rol ní sk upi nou

40,0000 35,0000 30,0000

průměr

25,0000 20,0000 15,0000 10,0000 5,0000

depresivní v remisi kontrolní skupina

0,0000 1 1 kopie

2

3

Rey-Osterriethova komplexní figura 2 reprodukce po 30 min 3 reprodukce po 5 min

8. TCI- r Clonningerův dotazní k temperamentu a charakteru

S využ it ím neparamet r ického pořadového t est u Mann- Whit ne y U-t est by l shledán průkazný rozdíl (p ≤0,05) mezi průměr nými hodnot ami skóre TCI-r Clo nningerův dot azník t emper ament u a charakt eru, dimenze Vyhled áván í no vého (Novelt y Seeking, p=0,002), Sebeř ízení (Self-Direct edness, p=0,000), Spo lupráce (Cooperat iveness, p=0,004) a Sebepřesah (Self-Transcendence, p=0,000) mezi skupinou pacient ů s rekur ent ní depresivní poruchou v o bdo b í remise a kont ro lní skup inou (t abulka č.29, graf č.10).

95

Tabulka č.29:

Stanovení statistické významnosti rozdílů průměrných hodnot skóre 6-ti dimenzí testu TCI-r Clonningerova dotazníku temperamentu a charakteru mezi skupinou pacientů s rekurentní depresivní poruchou a kontrolní skupinou na základě neparametrického pořadového testu Mann-Whitney U-test

Dime nze Vyhledá vá ní nového (N ovelt y Seeking) Vyhýbání s e poš kození (Har m Avoida nce) Závis lost na odměně (R ewar d D ep endence) Seb eř ízení (S elfDir ect edness) Spolupr áce (K oop er ativeness ) Seb epř esah (S elfT ranscendence)

Skupina res po ndent ů

N

Průměr Medián

S m. Odch.

depr esivní v r emis i

46

105,91

17,08

kontr olní

41

96,22

95,00

10,89

depr esivní v r emis i

46

92,57

95,00

15,99

kontr olní

41

98,83

101,00

16,50

depr esivní v r emis i

46

95,98

93,00

13,32

kontr olní

41

98,68

99,00

16,27

depr esivní v r emis i

46

132,89

136,00

19,04

kontr olní

41

196,73

211,00

34,53

depr esivní v r emis i

46

121,98

124,00

13,61

kontr olní

41

133,90

136,00

18,91

depr esivní v r emis i

46

72,24

69,00

17,80

kontr olní

41

136,24

148,00

38,57

105,50

U

p

581,0 0,002

750,0 0,101

824,5 0,314

186,0 0,000

600,5 0,004

220,0 0,000

96

S využ it ím nepar amet r ického pořadového t est u Mann- Whit ney U-t est neby l shledán

průkazný

rozdíl

(p≤0,05)

mezi

průměr nými

hodnot ami

skó re

Clo nningerova dot azníku t emper ament u a charakt eru TCI-r, dimenze Vyh ýbán í se poškození (Har m Avo idance) a Závis lo st na odměně ( Reward Depend ence) mezi skupinou pacient ů s rekurent ní depresivní poruchou v obdo bí remise a ko nt rolní skupinou (t abulka č.29). Graf č . 10:

Graf i c k é znázorně ní rozdí l ů průmě rný c h hodnot sk óre 6-t i di me nzí t e st u TCI-r Cl onni nge rov a dot azní k u t e mpe rame nt u a c harak t e ru me zi sk upi nou pac i e nt ů s re k ure nt ní de pre si v ní poruc hou v re mi si a k ont rol ní sk upi nou

210,0000 195,0000

průměr

180,0000 165,0000 150,0000 135,0000 120,0000 105,0000 90,0000 75,0000 60,0000 45,0000 30,0000

depresivní v remisi

15,0000 0,0000

kontrolní skupina NS

HA

RD

SD

CO

ST

Dimenze Clonningerova dotazníku temperamentu a charakteru TCI-r

97

4 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ 4.1 OVĚŘOVÁNÍ HYPOTÉZ Na základě st udia odborné lit erat ur y a s ohledem na st anovený výzku mn ý cíl a problé m js me for mulo vali celkem 9 hypot éz, kt eré jsme rozdělili do t ř í skup in v závislost i na zkou mané problema t ice. První skup ina námi for mulo vaných hypot éz se t ýká subjekt ivně hodno cené kvalit y život a pacient ů s rekurent ní depresivní poruchou v remisi. Druhá skupina ná mi for mulo vaných hypot éz se t ýká srovnání úro vně ko gnit ivních funkcí mezi skupinou pacient ů s rekurent ní depresivní po rucho u v remis i a kont rolním souborem. Třet í část for mulo vaných hypot éz se t ýká porovnání t emperament o výc h a

charakt erových

t emperament ového

dimenzí

oso bnost i

a charakt erového

v t est u

dot azníku

TCI-r mezi

Clonningero va

skupinou

pacient ů

s rekurent ní depresivní poruchou v remisi a kont rolní skupinou respond ent ů.

4.1.1 SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTA PACIENTY S REKURENTNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHOU V REMISI H1: Předpokládáme vyt voření rozdílných pro filů skóre důležit ost i o blast í živo t a,

spokojenost i

s oblast í

život a

i

celko vého

skóre

QOL- CZ

u pacient ů s rekurent ní depresivní poruchou v období remise v závislo st i na po hlaví, a t o v někt er ých z 23 oblast í subjekt ivně hodnocené kvalit y živo t a. Na základě získaných výs ledk ů můžeme konst at ovat , že muži ve sro vnán í se ženami př isuzují ve svém život ě vět ší důležit ost zájmu o polit iku a jso u v po rovnání se ženami ve svém život ě spokojenější v oblast i práce (t abu lk y č.20, 21; graf č.1,2). Dále můžeme ř íci, že muži spo lečně s ženami subjekt ivně posuzují ve své m živo t ě jako velmi důležit ou oblast fyzic ké so běst ačnost i, rodinných vzt ahů a o blast i mít a vycho vávat dět i. Oblast odpo činku ve vo lném čase muž i po suzují ve svém život ě jako málo důležit ou, ženy pak oblast zá jmu o po lit iku. Muži se v oblast i rodinných vzt ahů cít í velmi spokojeni, ženy se pak 98

cít í velmi spoko jeny s oblast í zdraví. Nespoko jenost ve svém život ě u vád í mu ži s oblast í účast v po lit ice a ženy s oblast í peníze (t abulka č.20, 21 ; gr a f č.1,2) Hypotézu H1 lze tedy v této ob lasti pokládat za částečně p rokázanou. Uvedená zjišt ění se shodují s údaji z lit er at ury. Subjekt ivní úroveň k valit y živo t a psychiat r ick ých pacient ů v závis lo st i na po hlaví sledo vala řada aut o rů, po d le Goppo ldo vé, Drago mirecké, Mot lové, Hájka (2005), např. Chan a Yu Salo kangas a ko l. (2001), Jarema a kol (1997). V souvis lo st i s česko u po pu lací publiko vala zjišt ěné výs ledk y Goppoldová, Drago mir ecká, Mo t lo vá, Hájek (2005). Aut o ři uvedli rozdílně hodnocenou kvalit u ž ivot a u mužů a u žen v do bě př íjmu a propušt ění z hospit alizace. Jejich výsledk y jso u o všem rozporné a vysvět lení rozdílů v kvalit ě život a může předst avo vat řad a psycho logických

mechanizmů

a

vliv

klinického

respo ndent ů

st avu

demografické paramet r y souboru.

H2: Ve srovnání pacient ů s diagnózou rekurent ní depr esivní porucha žijícím i v part nerském vzt ahu a bez part ner ského vzt ahu předpokládáme vyt vo řen í ro zd ílných pro filů skóre důležit ost i o blast í život a, spoko jenost i v oblast ec h živo t a i celko vého su bjekt ivního

skóre QOL-CZ, a to

hodnocení

kvalit y

ve smys lu

život a

méně př íznivého

v někt er ých

z 23

o blast í

u pacient ů bez part nerského vzt ahu. Na základě získaných výsledků s part ner ským

vzt ahem

oprot i

můžeme konst at ovat , že respo ndent i

respo ndent ům

bez

part ner ského

vzt ahu

př isuzují ve svém ž ivot ě ne jvyšší důležit ost sexuální oblast i (t abulka č.22). Respondent i s part nerským vzt ahem posuzují ve své m život ě

jako velm i

dů ležit ou oblast rodinných vzt ahů, respondent i bez part ner ského vzt ahu pak o blast mít a vycho vávat dět i. Respondent i shodně uvádí velkou spoko jeno st s o blast í zdraví a nejmenší spoko jenost v oblast i mít vír u (např. náboženst ví) (t abulka č.22). Hypotézu H1 lze tedy v této ob lasti pokládat za částečně p rokázanou.

99

Uvedená zjišt ění se shodují s úda ji z lit erat ury t ýkajíc í se sociální o po ry, jako žto jedné z dimenzí k valit y život a jedince.

V t omt o smys lu

so ciáln í

o po ra obecně zahr nuje int erpersonální vzt ahy jedince a t y mají pozit ivn í v l iv na proces př izpůsobování se jedince a na zmír ňování důsledků st reso výc h událo st í (Kožený, Tišanská, 2003). O kvalit ě

part nerského vzt ahu a exis t enci rodinného zázemí jako žto

psychosociálních fakt orů souvisejíc ích s kvalit ou život a jedinců hovoř í t ak é Hnilica (2001).

4.1.2 SROVNÁNÍ ÚROVNĚ NĚKTERÝCH DOMÉN KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ MEZI SKUPINOU PACIENTŮ S REKURENTNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHOU V REMISI A KONTROLNÍ SKUPINOU H3:

Předpokládáme

z WAIS-R:

I nfor mace

rozd ílnou mezi

úro veň

skupinou

kognit ivních pacient ů

výkonů

v su bt est u

s diagnózou

rekurent n í

depres ivní porucha v obdo bí re mise a kont rolní skupinou, a to ve smys lu do sažení nižšího skóre v subt est u z WAIS -R: I nfor mace pacient y s diagnó zo u rekurent ní depr esivní porucha v remis i. Na základ ě získaných výs ledků můžeme konst at ovat st at ist icky významn ý ro zd íl (p≤0,05) mezi prů měr nými hodnot ami skóre subt est u z WAIS- R: Info r mace u depresivních pac ient ů v období remise a kont ro lní skupinou, a t o ve

smys lu

dosaženého

nižšího

průměr ného

skóre

v t omt o

subt est u

depres ivními pacient y v obdo bí r emise (t abulka č.23, graf č.4). Hypotézu H3 lze tedy v této ob lasti pokládat za částečně p rokázanou. Nut nost i posouzení ver bální int elekt ové úrovně u depresivních po ruc h uvád í řada aut orů, např. Preiss, Ku čerová a ko l. (2006). Úroveň vědo mo st í je závis lá na kvalit ách dlouhodobé pamět i a st udie zabývající se naru šení m pamět i u jedinců s depresivní poruchou t o pot vrzují ( Aust ino vá, 200 1 ; Lezaková, 1995; Ve iel, 1997).

100

H4: Předpokládáme rozdílnou úroveň kognit ivních

výko nů

v subt est ech

z WAIS-III: Číselné symbo ly- Kódování, Číselné symbo ly-Náhodné u čení, Číselné

symbo ly-Opis

mezi pacient y

s diagnózou

rekurent ní

depresivn í

po ruchou v období remise a kont rolní skupinou, a t o ve smys lu do sažen í nižšího skóre v subt est ech z WAIS-III: Číselné symbo ly- Kódování, Č íse ln é symbo ly-Náhodné

učení,

Číselné

symbo ly- Opis

pacient y

s diag nó zo u

rekurent ní depr esivní porucha v remis i. Na základ ě získaných výs ledků můžeme konst at ovat st at ist icky významn ý ro zd íl (p≤0,05) mezi průměr nými hodnot ami skóre subt est u z WAIS-III: Číselné s ymbo ly- Kódování a Číselné symbo ly-Náhodné učení: část Vo lné vybavení mezi pacient y s diagnózou rekurent ní depr esivní poruchou v o bdo b í remise a ko nt rolní skup ino u, a t o ve smyslu dosaženého nižšího průměr ného skó re v t ěcht o subt est ech skupino u pacient ů (t abulka č.24, graf č.5,6). Hypotézu H4 lze tedy v této ob lasti pokládat za částečně p rokázanou. Námi zjišt ěné údaje se shodují s odbornou lit erat urou. Kučerová a ko l. (2003) a Př ikr yl a ko l. (2003) prezent ovali st udii zabýva jící se kognit ivn í m defic it em v akut ní fázi depresivní poruchy. V ýsledky ukázaly narušené psycho mot orické t empo,

snížený reakční

čas,

narušenou

vizuo moto rik u

a exekut ivní funkce. Ko nst at ování o přet rvávajíc ím deficit u paměťo výc h a výko nových funkcí uvádí t aké Aust ino vá (2001).

H5: Předpokládáme rozdílno u úroveň kognit ivních výko nů v Test u cest y (TMT- Trail Making Test ) u pacient ů s diagnózou rekurent ní depresivn í po rucha v obdo bí remise oprot i kont rolní skupině reprezent ujíc í zdravo u po pu laci, a t o ve smys lu dosažení nižšího skóre v Test u cest y (Trail Mak in g Test ) pacient y s rekurent ní depresivní poruchou v remisi. Na základ ě získaných výs ledků můžeme konst at ovat st at ist icky významn ý ro zd íl (p≤0,05) mezi průměr nými hodnotami skóre Test u cest y (Trail Mak in g Test ) část A u depresivních pacient ů v obdo bí remise a kont rolní skup ino u, a t o ve smys lu dosaženého nižšího průmě rného skóre v t omt o t est u ko nt ro ln í skup ino u (t abulka č.25, gr af č.7). Skupina pacient ů podala v t omt o t est u 101

nižší výkon a u t éto skupiny můžeme usuzo vat na nižší psycho mot o rick é t empo, vizuo motorickou koordinaci, zr akového vyhledávání a pot íže se zaměření pozornost í (t abulk a č.25, graf č. 7). Hypotézu H5 lze tedy v této ob lasti pokládat za p rokázanou. Námi

zjišt ěné

údaje

se

shodují

s odbornou

lit erat urou.

Narušené

psycho mot orické t empo a narušenou vizuo motoriku u depres ivní po ruch y uvád í Kučerová a ko l. (2003) a Př ikr yl a ko l. (2003). Rozporné výsledk y uvád í Veie l (1997), podle jeho závěrů nebylo v souhr nu výsledků 13 st ud i í pacient ů s depresivní poruchou pozorováno narušení kognit ivního výko nu v o blast i

pozornost i.

S nížení

pozornost i

a

psycho mot orické

t empo

u

depres ivní poruchy uvádí Lezaková (1995). Naopak o vzt ahu depresiv n í po ruchy v remisi a narušené pozornost i u depresivní poruchy hovo ř í Preiss, Ku čerová a ko l. (2006).

H6: Předpokládáme rozdílnou úroveň kognit ivních výko nů v Paměťovém t est u učení (AVLT) u pacient ů s diagnózou rekurent ní depresivní porucha v o bdo b í remise oprot i kont rolní skupině r eprezent ujíc í zdr avou populaci, a t o ve smys lu dosažení nižšího skóre v Paměťovém t est u učení ( AVLT) pacient y s d iagnózou rekurent ní depresivní porucha v remisi. Na základ ě získaných výs ledků můžeme konst at ovat st at ist icky významn ý ro zd íl (p≤0,05) mezi průměr nými hodnotami skóre Paměťo vého t est u učen í (AVLT) část reprodukce po 30 minut ách u depresivních pacient ů v o bdo b í remise a ko nt rolní skup ino u, a t o ve smyslu dosaženého nižšího průměr ného skó re v t omt o t est u depresivními pacient y v remis i (t abulka č. 26, graf č.8) Skupina depresivních pacient ů v remis i podala v t omt o t est u nižší v ýko n a naše int erpret ace výs ledků se může př iklánět k pravděpodobnému naru šen í paměťo vých schopnost í. Hypotézu H6 lze tedy v této ob lasti pokládat za částečně p rokázanou.

102

Námi zjišt ěné údaje se shodují s odbornou lit erat urou. Narušené paměťo vé scho pnost i a dalš í ko mponent y kognit ivních funkcí, např. post ižené výko no vé fu nk ce uvádí u depresivní poruchy t aké Lezaková (1995). O snížené scho pnost i učit se no vým věcem jedinci s depresivní poruchou hovoř í Př ikr y l a ko l. (2003).

H7: Předpokládáme rozdílnou úroveň kognit ivních výkonů v Test u slo vn í p lynulo st i ( Ver bal F luency Test ) u pacient ů s diagnózou rekurent ní depresivn í po rucha v obdo bí remise oprot i kont rolní skupině reprezent ujíc í zdravo u po pu laci, a t o ve smys lu dosažení nižšího skóre v Test u slo vní p lynu lo st i (Ver bal Fluency Test ) pacient y s diagnó zou rekurent ní depresivní po rucha v remis i.

Na základě získaných výsledků může me konst atovat , že v t est u S lo vn í p lynulo st i (Ver bal

Fluenc y Test )

mezi

skupinou

depresivních

pacient ů

a ko nt rolní skupinou není st at ist icky významný rozdíl (t abulka č.27). Hypotézu H7 lze tedy v této ob lasti pokládat za nep rokázanou. Námi

zjišt ěné

údaje

se

neshodují

s odbornou

lit erat urou.

Narušené

paměťo vé schopnost i, snížení pozornost i, post ižené výko nové funkce a d alš í ko mponent y kognit ivních funkcí, např.

jazykové dovednost i a vizuáln í

percepce u depr esivní poruchy uvádí Lezako vá (1995). Narušenou slo vn í p lynulo st u depresivní poruchy uvádí Př ikr yl a ko l. (2003).

H8: Předpokládáme rozdílnou úroveň kognit ivních výkonů v t est u TKF ReyOst err iet hova ko mplexní figur a u pacient ů s diagnózou rekurent ní depresivn í po rucha v obdo bí remise oprot i kont rolní skupině reprezent ujíc í zdravo u po pu laci,

a

to

ve

smys lu

dosažení

nižšího

skóre

v t est u

TKF

Re y-

Ost err iet hova ko mplexní figura pacient y s diagnózou rekurent ní depresivn í po rucha v remis i.

103

Na základ ě získaných výs ledků můžeme konst at ovat st at ist icky významn ý ro zd íl

(p≤0,05)

mezi

průměr nými

ho dnot ami

skóre

v t est u

TKF

Rey-

Ost err iet hova ko mplexní figur a u pacient ů s diagnózou rekurent ní depresivn í po rucha v období r emise oprot i ko nt rolní skupině, a t o ve smys lu dosaženého nižšího průměr ného skóre v část i kopie, reprodukce po 5 a 30 minut ách. Skupina depr esivních pacient ů podala v t omt o t est u nižší výko n. Můžeme t ed y ř íci, že nižší výko n t éto skupiny respondent ů se t ýkal především o blast i vnímání a zapamat ování si prost orových vzt ahů a manipu laci s pro st o rem (t abulka č.28, graf č.9). Hypotézu H8 lze tedy v této ob lasti pokládat za p rokázanou. Námi

uvedená

zjišt ění

se

shodují

s údaji

z lit er at ur y.

Narušen ý m i

ko mponent ami kognit ivních funkcí u depres ivní poruchy, např. v izuáln í percepcí, ze zabývá Lezaková (1995). O vzt ahu depr esivní poruchy v re mis i a narušené pozornost i ho vo ř í t aké Preiss, Ku čerová a ko l. (2006).

H9: Předpokládáme rozdílné t emperament ové a charakt erové dimenze o so bnost i

v dot azníku

TCI-r

(Clo nningerův

dot azník

t emperament u

a charakt eru) mezi pacient y s diagnózou rekurent ní depresivní po rucha v o bdo bí remise a kont rolní skupinou, a t o v dimenzích: vyhledávání no vého , vyh ýbání

se

poškození,

závis lo st

na

odměně,

sebeř ízení,

spo lupr áce

a sebepřesah. Na základě získaných výs ledků můžeme konst at ovat st at ist ick y význa mn ý ro zd íl (p≤0,05) mezi průměr nými hodno t ami skóre v dot azníku TCI-r mez i skup ino u pacient ů s diagnó zou rekurent ní depresivní porucha v období r emise a ko nt rolní skupinou, a t o v dimenzích: vyhledávání nového, sebeř ízen í, spo lupráce a sebepřesah. Hypotézu H9 lze tedy v této ob lasti pokládat za částečně p rokázanou. Ko nst at ování t éto hypot ézy js me opír ali zejména o práci Preisse (2000). Clo nningerovou t eorií t emperament u a charakt eru se v ČR zabývá např. Ko žený (1989).

104

5 DISKUZE V souladu se subjekt ivn ím po jet ím kvalit y život a jsme se v naší prác i po kusili př ist oupit k poznání kvalit y život a jedinců s diagnózou rekurent n í depres ivní porucha v remisi cest ou medicínsko-psycho logického př íst upu. Naše práce je pro složit ost a rozsáhlo st t émat iky kvalit y život a zaměřena po uze na někt eré aspekt y souvisejíc í s t ímt o pojme m. Př ikláníme se k názo ru, že na kvalit u život a daného jedince půso bí řada různých vlivů - život ní st res, živo t ní událo st i, soudržno st a podpora v rodině, pracovní podmínky, po cit jist o t y, izo lace od spo lečnost i ve st ář í či ve vězení, ekono mická sit uace jed not livce a řada dalš ích vlivů. Naše práce se soust ředila na vliv úzkého výseku

někt er ých

do mén

kognit ivních

funkcí,

t emperament o vého

a charakt erového t ypu oso bnost i, pohla ví, part ner ského vzt ahu na k valit u živo t a respondent ů s výše uvedenou diagnózou. Po dle naší pr vní hypot ézy je kvalit a život a ovlivňo vána po hlavními ro zd íl y respondent ů. Očekávali js me rozdílně hodnocenou kvalit u život a u mu žů a u žen. S ledovali jsme subjekt ivně hodnocenou důležit ost a spoko jeno st s o blast mi život a i celko vou úroveň kvalit y život a. Výsledk y pot vrzu jí, že muži ve sro vnání se ženami př isuzují ve svém život ě vět ší d ůležit ost zájmu o po lit iku a jsou v porovnání se ženami ve svém život ě spokojenějš í v o blast i práce.

Oblast vlast ní fyzické so běst ačnost i, rodinných vzt ahů a oblast mít

a vycho vávat dět i respondent i shodně hodnot ili jako velmi důležit ou. Podle druhé hypot ézy je kvalit a život a respondent ů ovlivňo vána jejic h part nerským vzt ahem. Předpokládali js me, že respo ndent i s part nersk ý m vzt ahem budou oprot i respondent ům bez part nerského vzt ahu hodnot it svo ji kvalit u život a př íznivěji. V ýsledky našeho šet ření t ent o předpoklad pot vrzu jí, o všem na

k int erpr et aci

čet nost ní

t ěcht o

nepo měr

výsledků

respo ndent ů

mus íme majíc í

př ist upovat

part ner ský

s ohled e m

vzt ah

o prot i

respondent ům bez part ner ského vzt ahu (t abulka č.22). S o hledem na o mezení dosažených výsledků respondent y ovšem musí me ko nst at ovat , že předpoklady t ýkajíc í se rozdílné subjekt ivně hod no cené kvalit y

život a

respondent y

z hlediska

pohlaví

a

part nerského

vzt ahu

nedo sáhly st at ist ické významno st i a t edy neovlivnily celko vou úroveň k valit y živo t a

respo ndent ů.

Toto

zpochybnění

naš ich

předpokladů

mů žeme 105

vysvět lo vat z něko lika úhlů po hledu, např. neochotou respondent ů praco vat s daným psychodiagnost ick ým nást rojem, konkr ét ně s dot azníkem k valit y živo t a

SQUALA-CZ,

a

to

z důvodu

únavy

v závěru

psycho log ického

vyšet ření. Dalš í vysvět lení se může opírat o vliv psycho logických paramet rů, např.

o

projev

bagat elizace

a

o

dalš í

t ypy

obranných

mechanizmů

vycházejících z opakujících se relapsů depres ivní poruchy u respondent ů. Tyt o rozpory mezi našimi předpoklady a dosaženými výsledky s demo nst ru je graf č.3. V t řet í hypot éze jsme předpokládali rozdílnou úroveň vědo most í me z i skup ino u pacient ů s rekurent ní depresivní poruchou v remis i a kont ro ln í skup ino u. Subt est z WAIS- R: I nfor mace odráží množst ví, rozsah a úro ve ň všeo becných vědo most í, kt eré proband získal ve svém prost ředí. Zachycu j í jeho úroveň vzdělání a zvídavost . Úroveň získaných vědo most í je závis lá na kvalit ách dlouhodobé pamět i a je jen málo ovlivněna věkem probanda. Dle do sažených

výs ledků

můžeme

konst at ovat ,

že

skupina

pacient ů

o prot i

ko nt rolní skupině podala v t omt o t est u nižší výko n. Tent o výsledek by mo hl y být

vysvět len rozdílným nejvyšš ím dosaženým vzděláním probandů

ve

výběrovém souboru. Ovšem t oto t vrzení musíme zamít nout , neboť výběro v ý so ubo r byl ho mogenizo ván z hlediska ne jvyšš ího dosaženého vzdělání. Dalš í vysvět lení se může opír at o vliv rozdílných demografických paramet rů. Výběrový soubor nebyl z hlediska demogr afických paramet rů ho mogenizo ván, v t éto souvis lost i chybí úda je o kont rolní skupině a velikost i obce t rvalého byd lišt ě respo ndent ů. Ovšem vzhledem k čet nost ní př evaze respo ndent ů majíc í t rvalé bydlišt ě ve měst ě nad 100t is. obyvat el (38 respondent ů) zřejmě nemůžeme výše uvedený předpoklad pot vrdit . Čt vrt á hypot éza se opírala o t vrzení r ozdílné kognit ivní úrovně mez i skup ino u pacient ů a ko nt rolní skupino u zejména v oblast i akt uální pamět i a po zornost i, psycho mot orického t empa a rozdílné schopnost i zpracovat , zapamat ovat

si s ymbo ly.

Dle dosažených

zaznamenat ,

výsledků

můžeme

ko nst at ovat , že skupina pacient ů dosáhla v subt est ech z WAIS-III: Číseln é symbo ly- Kódování a Číselné symbo ly- Náhodné učení: část Volné vybaven í o prot ikont rolní skup ině nižších skóre. Int erpret ace st at ist ick y významně nižšího kognit ivního výkonu skupiny pacient ů můžeme směřovat do o blast i nižšího ps ycho mot orického t empa. Také schopnost zaznamenat , zpraco vat , 106

zapamat ovat si symbo ly a př iřadit je k správným čís lům je u t éto skup in y zho ršena. Pát á hypot éza předpokládala rozdílnou úr oveň kognit ivního výkonu v Test u cest y mezi pacient y s rekur ent ní depresivní poruchou v remis i a ko nt ro ln í skup ino u. Výs ledky t ent o předpoklad pot vrdili pouze v část i A Test u cest y. Ko nt rolní skupina podala v t éto část i t est u vyšší výkon, kt er ý se t ýká zejména psycho mot orického

t empa,

vizuo motorické

koordinace,

zrako vého

vyh ledávání a zaměř ení po zornost i. Můžeme ř íc i, že respondent i s rekurent n í depres ivní poruchou v remis i vykazovali pomale jší psycho mot orické t empo . Ovšem z důvodu nepot vrzeného st at ist icky význa mného rozdílu (p≤0,05 ) v průměr ných výko nech obou skupin r espondent ů v část i B Test u cest y nemůžeme hodnot it výkon pacient ů s rekurent ní depres ivní poruchou v remis i z hled iska

př edpokládaných

organických

pot íží

a

pot íží

se

schopno st í

ro zdělovat pozornost . Podle šest é hypot ézy je úroveň kognit ivního výkonu v Paměťovém t est u učení nižší u pacient ů s rek urent ní depr esivní poruchou v remis i. Na zák lad ě získ aných výs ledků můžeme konst atovat , že v oblast i krát kodobé ver báln í pamět i

v bezprost ředním

a

vybavení

úst ně

exponovaných

slo v

nebyl y

st at ist ick y významné rozdíly mez i skupinou pacient ů a ko nt rolní skup ino u. St at ist icky významný rozdíl byl prokázán v oblast i dlouhodobé ver báln í pamět i a naše int erpret ace výs ledků se může př iklánět k pravděpodo bnému narušení paměťových schopnost í u skupiny pacient ů. Sedmá

hypot éza

předpokládajíc í

st at ist icky

významný

rozdíl

me z i

ko gnit ivním výko nem pacient ů s rekurent ní depresivní poruchou v remis i a ko nt rolní skupinou v Test u slo vní plynulost i nebyla dosaženými výs led k y pot vrzena. Předpoklad nižší úrovně dyna miky a t empa řeč i a flexibilit y ve vyh ledávání v dlouhodobé ver bá lní pamět i u skupiny pacient ů

mu síme

zamít nout . Osmá

hypot éza

Ost err iet hova

očekávala

ko mplexní

rozdílný

figura

mezi

kognit ivní pacient y

výkon

v t est u

s diagnózou

Rey-

rekurent n í

depres ivní porucha v období remise a kont rolní skupino u. Int erpret ace st at ist ick y významně nižš ího kognit ivní ho výko nu skupiny pacient ů o pro t i ko nt rolní

skupině

můžeme

směřo vat

do

oblast i

narušeného

pro cesu

107

zapamat ování si prost orových vzt ahů a manipulaci s prostorem a t ed y i do o blast i vnímání. For mulace

devát é

hypot ézy

vychází

z předpokládané

rozd íln é

t emperament ové a charakt erové dimenze osobnost i mezi skupinou pacient ů s rekurent ní

depr esivní

poruchou

v Clo nningerově dot azníku

v remis i

a

kont rolní

skup ino u

t emperament u a charakt eru TCI-r. Výsledk y

pot vrzují st at ist icky významný rozdíl mezi o běma skupina mi výběro vého so ubo ru v t emper ament ové dimenzi vyhledávání no vého a v charakt ero výc h d imenzích sebeř ízení, spo lupr áce, sebepřesah. V t emperament ové d imenz i vyh ledávání no vého dosáhla skupina pacient ů vyššího skóre než sku p in a ko nt rolní. P sycho logická charakt er ist ika vyššího skóre v t éto dimenze býv á vymezována

jako

t endence

st ř ídání

k vzrušivost i,

nálad,

impulz iv it ě,

zvídavost i, net oleranci a k mo not onii. V charakt erových dimenzích sebeř ízení, spo lupráce a sebepřesah do sáhla vyšš ího

skóre

kont rolní

skupina

na

základ ě

k charakt er ist ickým r ysům dimenze sebeř ízení

t ěcht o

výsledků

můžeme

řadit vysokou efekt iv it u

a adapt aci v chování pod le pot řeb a cílů, kt eré si jedinci vyt ýčí, dá le scho pnost

řídit

sami

sebe,

soběst ačnost ,

zodpovědnost ,

spolehlivo st

a

sebe jist ot a. Dosažení nízkého skóre v dimenzi sebeř ízení skupinou pacient ů mů že

být

int erpret ováno

jako

neschopnost

vnit ř ní

organizace

a

t ím

znemožnění rozpoznání, ust anovení a sledování s mysluplných cílů. Jejic h cho vání mo hou ovládat sp íše reakce, st imulace a t laky z okolí, než vlast n í cíle a hodnot y. Dosažení vysokého skóre v char akt erové dimenzi spolupráce ko nt ro ln í skup ino u můžeme int erpret ovat jako scho pnost ident ifikace s ost at ními lid m i a jejich akcept ování, dále jako schopnost empat ie a t olerant nost i k ost at ním lid em. Dosažení nízkého skóre v t éto dimenzi skupinou pacient ů mů žeme int erpret ovat

jako

t endenci

jedinců

k sebest řednost i,

net olerant no st i,

kr it ičnost i a neochot ě pomoci.

108

Charakt erová dimenze sebepřesah, ve kt eré dosáhla vyššího skóre skup in a ko nt rolní, kreat ivní,

vymezuje jed ince s vysokým skóre jako skro mné, t rpělivé, nez išt ní

a

spir it uální,

kt eří

jsou

schopni

do bře

t olero vat

dvo jznačnost a nejist ot u. Naopak dosažení nízkého skóre v t ét o dimenz i skup ino u

pacient ů

dvo jznačnost i,

ukazuje

nejist ot y

a

na

je jich

překvapení

možnou

t endenc i

v život ě,

k net o ler anc i

neimaginat ivno st i

a

mat er ialis mu s t endencí mít ko nt rolu ve všem dění ve svém ž ivot ě. Jsme si vědo mi fakt orů, kt eré mo hly námi získané výsledky ovlivn it , zejména relat ivně malý počet zkoumaných osob. Ps ycho far maka užívaná někt er ými pacient y by neměla mít podst at ný vliv na úroveň kognit ivn ího výko nu. Obecně plat í, že ant idepr esiva nové generace oprot i t ricyklick ý m ant idepresivů m nenarušují ve zvýšené míře paměť a psycho mot orické t empo (Preiss, Kučerová, 2006). Př ikláníme se však k názoru, že vliv léků n a ko gnit ivní výkon hraje podst at nou roli a v př ípadné dalš í prác i s t émat e m ko gnit ivního výkonu u depresivní poruchy v remis i, by medikace respo ndent ů neměla být opo míjena. I přes naši snahu o ho mogenizaci vývěrového souboru z hlediska věku , po hlaví, ne jvyššího dosaženého vzdělání zkoumaných osob, musíme př ipu st it nedo st at ky v úplno st i údajů o kont rolní skupině respondent ů. Chybí zde údaje o velikost i je jich t rvalého byd lišt ě. Vzhledem k zahr nut í námi získanýc h výs ledků

do

výzkumného

pro jekt u

t ýkajícího

se

kognit ivních

fu nk c í

u pacient ů s depresivní poruchou v obdo bí remise by t ent o fakt mohl hr át významnou ro li, zejména př i int erpret aci výsledků. Pro t yt o důvody js me nu ceni konst atovat jist ou omezenou pla t nost získaných výs ledků a v t ét o po do bě se nelze pokoušet o jejich gener alizaci. Př i int erpret aci získaných výs ledků js me se opír ali o nám dost upno u o dbo rnou lit erat uru. Výsledky, ke kt er ým js me v našem výzkumu dosp ěli se mo ho u st át zajímavým

podnět em

k dalš ímu

odbornému

pohladu

na

problemat ik u

ko gnit ivního výkonu u jedinců s depr esivní poruchou v obdo bí remise. Kvalit a život a respondent ů může vypovíd at o neuspokojené pot řebě začleněn í se do spo lečnost i z důvodu opakovaných repalsů depresivní poruchy a t oto zjišt ění by mo hlo napo moci zlepšení péče, zejména pak v oblast i rehabilit ace a po moci pacient ům s návrat em do každodenního život a. 109

I přes jist é nedost at ky v naší pr áci považuji čas st rávený nad t eoret icko u část í i př i sběru a vyhodnocování dat za velmi př íno sný. Za získané zkušeno st i z ko munikace s respo ndent y a za mo žnost práce s psychodiagnost ick ým i nást roji jsem velmi vd ěčná.

110

ZÁVĚR Tato práce je věno vána někt er ým aspekt ům ovlivňujíc ích kvalit u živo t a pacient ů s rekurent ní depr esivní poruchou v období r emise. Zabýva li js me se ot ázkou úrovně kvalit y život a psychiat r ických pacient ů v závislo st i na jejic h po hlaví, part ner ském vzt ahu a t emperament ové dimenzi oso bnost i, dále p ak úro vní je jich kognit ivního výko nu. V úvodu naší práce zmiňu jeme nut nost zabývat se kognit ivní výko nno st í u pacient ů, u kt erých odezněly depresivní s ympt omy. I přes nejednoznačné výs ledky jsou u t ěcht o pacient ů na lézány zná mky narušeného kognit ivn ího fu ngo vání. Pro uspokojivou péč i o psychiat r ické pacient y, jejich rehabilit ac i a po moc s návrat em do

každodenního

život a jsou

infor mace o

jejic h

ko gnit ivním pro filu nezbyt né, neboť právě kognit ivní výko n významn ě o vlivňuje kvalit u jejich život a. Úvodní kapit o ly naší práce se zaměřují na klasifikaci poruch nálad, krát ce js me vymezili manickou epizodu, rekur ent ní depresivní poruchu, bipo lár n í afekt ivní poruchu a t rvalé poruchy nálad a graficky js me vykreslili jejic h průběh. V kapit o le a

depres ivní

defino váním

průběhem,

po jmu

klinickým

d iag nost ikou a léčbou část i

hovo ř íme

o

porucha

a

deprese.

Et iologií,

o brazem,

její

for my

se

zabýváme

pat ogenezí,

diagnost ickými

kr it ér ii,

h ist o rií

epidemio lo g ií, diferenciáln í

depr esivní poruchy. V dalších kapit o lách t eoret ick é

fakt orech podíle jících se

na kva lit ě

život a

jed inc ů

s depresivní poruchou. Zmiňu jeme osobnost ní vlivy, souvislost i mezi so ciáln í o po ro u a depresivit u a vliv kognit ivních fakt orů na výše uvedenou poruchu. Kapit o la věnující se kvalit ě život a zahr nuje někt eré př íst upy ke zko u man é pro blemat ice, zejména pak medic ínsko-psycho logick ý př íst up. V so u lad u s o dbornou lit erat urou uvádíme významný vliv sociální opor y a oso bno st i jed ince

na

kva lit u

živo t a.

V dalš í

kapit o le

ho voř íme

o

někt er ýc h

met o dologických požadavcích na posuzo vání a měření kvalit y život a. Poslední

kapit o la

t eoret ické

část i

naší

pr áce

je

věnována

o blast i

t erapeut ické r ehabilit ace pacient ů s depresivní poruchou a zmiňuje me někt eré př íst upy k rehabilit ac i kognit ivních funkcí. 111

Naplněním výzkumného cíle a zpracováním výzkumného problému js me s e po kusili o zmapování úrovně kvalit y život a pacient ů s rekurent ní depresivn í po ruchou v remis i, zejména pak o vliv n ěkt er ých do mén kognit ivních fu nk c í na jejich kvalit u život a. Zjišt ěné výs ledky hovoř í o st at ist icky významn ýc h ro zd ílech v kognit ivním výko nu mezi skupinou pacient ů a kont rolní skup ino u. V neprospěch skupiny pacient ů hovoř í je jich nižší výko n t ýkající se o blast i akt uální a dlouhodobé pamět i, a t o zejména v procesu zapamat ování si, např. prost orových vzt ahů a ver bálního obsahu. Z hlediska sledo vanýc h t emperament ových

dimenzí

v závis lost i

na

Clo nningero vě

t eo r ii

t emperament u a char akt eru (TCI) můžeme konst atovat vysoký skór v d imenz i TCI vyhledávání no vého a nízký skór v dimenzi T CI sebeř ízení, spo lupráce a sebepřesah, psycho logická charakt er ist ika sledovaných dimenzí vypo v íd á o t endenci k vzrušivo st i, st ř ídání nálad, neschopnost i vnit ř ní organizace a o t endenci k net oler anci dvo jznačnost i, nejist ot y a t ím ke snaze mít kont ro lu nad vším děním ve svém život ě. Na

základě

získaných

výs ledků

o úrovni

kvalit y

život a

pacient ů

s rekurent ní depresivní poruchou v remis i se př ikláníme k zvýšené opat rno st i př i výběru psychodiagnost ického nást roje pro zjišťování úrovně kvalit y živo t a t ěcht o pacient ů. I přest o však může být náš závěr t ýkající se mo žné neuspoko jené pot řebě pacient ů o začlenění se do spo lečnost i podnět em k zlep šení

kvalit y

péče,

zejména

pak

rehabilit ace

a

po moci

pacient ů m

s návrat em do každodenního život a.

112

LITERATURA 1. Aust in, M. P., Mit chel, P., Goodwin, G. M. (2001). Cognitive def icits i n depression. Br it ish Jour nal o f Psychiat r y, 178, 200-206. 2. BargeS chaapveld, D.Q. C.M., Nico lson, N.A., Berkho f, J., & de Vr ies, M. W. (1999) Quality of lif e in depression: daily lif e det erminant s an d variability. Psychiat r y Research, 88, 173- 191. 3. Bašt ecká, B., Goldmann, P. (2001). Základy klinické psychol ogie, Praha-Port ál. 4. Bašt eck ý, J., Šavlík, J., Š imek, J. (1993). Psychosomatická medicí na. Praha: nakladat elst ví Grada Avicenum. 5. Baudiš, P., Drago mir ecká, E. (2002). Psychiat ricky nemocný a kvalit a života. Prakt ický lékař, 10, 628-632. 6. Blat ný,

M.,

Osecká,

spokojenosti:

L.

osobnost

(1998) a

Zdroje

st rategie

sebehodnocení zvládání.

a

životn í

Českoslo vensk á

psycho logie, 5, 385-394. 7. Češková, E. (2003). Léčba unipolární deprese. Česká psychiat r ick á spo lečnost JEP. ht t p://www.ceskaps ychiat r ie.cz/programy/ lecba_deprese.pdf. 8. Češková, E. (2004). Volba antidepresiva. Program kont inuálního vzdělávání far maceut ů, č. 2. ht t p://www.pace.cz/ source.php?id=14&page=2. 9. Diamant , J. J., Vašina, L. (1998). Kapit oly z neuropsychologie. Br no : Vydavat elst ví MU. 10.Drago mirecká, E., Škoda, C. (1997). QOL-CZ. Př íručka pro uživat ele české verze dot azníku kvalit y život a SQUALA. Praha. 11.E lderkin-T ho mpson, V., Kumar, A., Bilker, W. B., Dunkin, J. J., Mint z, J., Moberg, P. J. a ko l. (2003). Neuropsychologi cal def icits a min y patiens wit h late-onset minor and major depression. Archives o f Clinical Neuropsycho logy, 18, 529-549. 12.Fer jenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického

výzkumu:

jak zkoumat lidskou duši. Praha: Port ál. 113

13.Forgáčová, L., Ko níková, M., Zacharová, Z. (2004). Atypické dep resiekoncepty, diagnostika a liečba. Česká a slo venská psychiat r ie, 8, 495499. 14.Her man, E. (2003). Rozdíly mezi unipol ární a bipolární depresí. Česk á psychiat r ická spo lečnost JEP. ht t p://www.ceskaps ychiat r ie.cz/programy/ rozdil_mezi_unipo lar ni_a_bipo larni_depr esi.pdf 15.Hnilica, K. (2005). Vlivy poli tické orientace, soci álního srovnávání a osobnosti na spokojenost se ži votem. Českoslo venská psycho lo g ie, 2 , 97-114. 16.Ko váč, D. (2000). Kvalita života-naliehavá výzva pre vedu no véh o storočia. Českoslo venská psycho logie, 1, 34-44. 17.Ko váč, D. (2004). K pojmo-logike kvality života. Českoslo vensk á psycho logie, 5, 461-464. 18.Kožený, J., Tišanská, L. (2003). Dotazník sociální opory - MOS: Vnit řní st rukt ura nást roje. Českoslo venská psycho logie, 2, 135-143. 19.Ku čerová, H., Přikr yl, R., Češko vá, H., Kašpárek, T., Špaček, J., Per ma, M. (2003). Vlastní zkušenosti s vyšetřováním kogniti vních f unkcí u depresivní poruchy (část 2.). Česká a slo venská psychiat r ie, 8, 442-445. 20.Kulišťák, P. (2003). Neuropsychologie. Pr aha: Port ál. 21.Lezak, M. D. (1995). Neuropsychological Assesment. New York: Oxfo r d Universit y Pr ess. 22.Libigero vá,

E.,

Millero vá,

H.

(2001).

Posuzování

kvality

ži vot a

v medicíně. Česká a slo venská psychiat rie, Praha: nakladat elské a t iskař ské st ředisko České lékař ské spo lečnost i JEP. 23.Mareš, J. (2005). Kvalita ži vota a j ejí proměny v čase u t éhož j edin ce. Českoslo venská psycho logie, 1, 19-33. 24.Payne, J. a ko l. (2005). Kvalit a ži vota a zdraví. Praha: nakladat elst v í Tr it on. 25.Preiss, M. a ko l. (2002). Test Verbální Fl uence- vodítka pro všeobecno u dospělou populaci. Psychiat r ie, 2, 74-77. 114

26.Preiss, M., Preiss, J., Panamá, J.(1997). Test cest y, t rail making t est . Př íručka pro dět i i dospělé. Brat islava: psychodiagnost ika. 27.Preiss, M. (1999). Paměťový test učení. 1. vyd. Br no: Psychodiagnost ika. 28.Preiss, M., Vacíř, K. (1999). BDI-II. Beckova sebeposuzovací šká la pro dospělé, př íručka. Br no: psychodiagnost ika. 29.Preiss, M. (2000): Clo ningerova t eorie t emperament u a charakt eru a klinická praxe. Psychiat r ie, 1, 43-45. 30.Preiss,

M.,

Kučero vá,

H.

a

ko l.

( 2006).

Neuropsychologi e

pro

psychiat ry. Praha:Grada, in press. 31.Praško, J., Kosová, J. (2006). Depresivní poruchy a j ejich l éčba (2.čá st). Časopis Sanquis 32.Raboch, J., Zvo lský, P. (2001). Psychiatrie. Praha: nakladat elst v í Galén. 33.Rahn, E., Mahnkopf, A. (2000). Psychi atrie, učebnice pro studiu m i praxi. Praha: Grada Publishing. 34.Reichies, F. M., Neu, P. (2000). Comorbi dity of mild cognitive di so rde r and depression a neuropsychological analysi s. Eur Arch P sych iat r y Clin Neurosci, 250, 186-193. 35.Rey, A., Ost err iet h, P. A.(1997): Re y- Ost erriet hova ko mplexní figura, TKF. Br no: Psychodiagnost ika. 36.Russo, J., Roy-Br yne, P., Reeder, D., Ale xander M, Dwyer-O’Conno r E, Dagadakis C, Ries R & Pat r ick D. (1997). Longitudinal assessment of quality of lif e in acute psychiat ric in-pati ents: rel iability and validit y. The Journal o f Ner vo us and Ment al Healt h, 185, 166-175. 37.Př ikr yl, R., Kučerová, H., Češková, E., Špaček, J., Per ma, M. (200 3). Kogniti vní def icit a depresivní porucha (část 1). Česká a slo vensk á psychiat r ie, 8, 430-433. 38.Seifert ová,

D.,

Praško,

J.,

Höschl,

C.

(2004).

Post upy

v léčb ě

psychických poruch. Praha: Academia Medica Pradensis. 39.S mo lík. (2002).Duševní a behavi orál ní poruchy. Praha-Maxdor f. 115

40.Schr aggeo vá, M. (1996). Životné udalost i a depresia, časť 2.: vážno sť stavu depresivity vo vzťahu k životným udalostiam a sociálnej podpo re. Českoslo venská psycho logie, 40, 488-501. 41.St ernberg, R.J. (2002). Kogniti vní psychol ogie. Praha: Port ál. 42.Š imo n,

J.

(2000).

Deprese

a

úzkostné

stavy

zvyšují

ri ziko

kardiovaskul ární ch a interní ch chorob. Kapit o ly z kardio log ie pro lékaře v praxi, 3. 43.Tišanská, L., Kožený, J. (2004). Osobnost , anticipovaná sociální opo ra a adaptace seniorek na stárnutí: t est modelu život ní spokojenosti . Českoslo venská psycho logie, 1, 27-37. 44.Veie l, H., O. (1997). A preliminary prof ile of neuropsycholo gica l def icits associat ed wi th major depressi on. Journal o f Clinical and Exper iment al Neuropsycho logy, 19, 587- 603. 45.Wechsler, D. (1999). Wechsler Adult Int eligence Scale-T hird Ed it io n WAIS-III. Brno: psychodiagnost ika. 46.Weit land-Fiedler, P., Ericsson, K., Waldeck, T., et al. (2004). Eviden ce f or continuing neuropsychologi cal impai rment s in depressi on. Jo urna l of Affect ive Disorder s, 82, 253-258. 47.Zimmer mann, M., Post ernak, M. A., Chelminski, I. (2004). Deriva tio n of a depression on the Mont gomery-Asberg depression rating sca l e corresponding to the def inition of remission on the Hamilt on ratin g scal e f or depression. Journal o f P sychiat r ic Research, 38, 577-582. 48.Světová zdravot nická organizace, www.who. int 49.www.who. int /classificat io ns/ icd/ en/

116

SEZNAM PŘÍLOH

A PŘÍLOHA A.1 ZÁZNAMOVÉ PROTOKOLY A.1.1 ZÁZNAMOVÝ PROTOKOL – SKUPINA PACIENTŮ A.1.2 ZÁZNAMOVÝ PROTOKOL – KONTROLNÍ SKUPINA B PŘÍLOHA B.1.1 ZÁZNAMOVÝ PROTOKOL (QOL-CZ) DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA SQUALA B.1.2 WAIS-R: SUBTEST INFORMACE B.1.3 SUBTEST ŘAZENÍ PÍSMEN A ČÍSEL B.1.4 SUBTEST ČÍSELNÉ SYMBOLY-KÓDOVÁNÍ B.1.5 SUBTEST ČÍSELNÉ SYMBOLY-NÁHODNÉ UČENÍ B.1.6 SUBTEST ČÍSELNÉ SYMBOLY-OPIS B.1.7 TEST CESTY (TRAIL MAKING TEST) B.1.8 PAMĚŤOVÝ TEST UČENÍ (AVLT) B.1.9 BECKOVA SEBEPOSUZOVACÍ ŠKÁLA DEPRESIVITY PRO DOSPĚLÉ (BDI-II)-MUŽI B.1.10 TCI-R CLONNINGERŮV DOTAZNÍCH TEMPERAMENTU A CHARAKTERU B.1.11 REY – OSTERRIETHOVA KOMPLEXNÍ FIGURA TKF B.1.12 STUPNICE MONTGOMERYHO A ASBERGOVÉ PRO POSUZOVÁNÍ DEPRESE (MADRS) C PŘÍLOHA C.1 TABULKY STATISTICKÉ VÝZNAMNOSTI QOL-CZ C.1.1 STANOVENÍ STATISTICKÉ VÝZNAMNOSTI ROZDÍLŮ PRŮMĚRNÝCH HODNOT SKÓRE DŮLEŽITOSTI JEDNOTLIVÝCH POLOŽEK V ZÁVISLOSTI NA POHLAVÍ RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ NEPARAMETRICKÉHO POŘADOVÉHO TESTU MANN-WHITNEY U-TEST C.1.2 STANOVENÍ STATISTICKÉ VÝZNAMNOSTI ROZDÍLŮ PRŮMĚRNÝCH HODNOT SKÓRE SPOKOJENOSTI JEDNOTLIVÝCH POLOŽEK V ZÁVISLOSTI NA POHLAVÍ RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ NEPARAMETRICKÉHO POŘADOVÉHO TESTU MANN-WHITNEY U-TEST C.1.3 STANOVENÍ STATISTICKÉ VÝZNAMNOSTI ROZDÍLŮ PRŮMĚRNÝCH HODNOT SKÓRE DŮLEŽITOSTI JEDNOTLIVÝCH POLOŽEK V ZÁVISLOSTI NA PARTNERSKÉM VZTAHU RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ NEPARAMETRICKÉHO POŘADOVÉHO TESTU MANN-WHITNEY U-TEST C.1.4 STANOVENÍ STATISTICKÉ VÝZNAMNOSTI ROZDÍLŮ PRŮMĚRNÝCH HODNOT SKÓRE SPOKOJENOSTI JEDNOTLIVÝCH POLOŽEK V ZÁVISLOSTI NA PARTNERSKÉM VZTAHU RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ NEPARAMETRICKÉHO POŘADOVÉHO TESTU MANN-WHITNEY U-TEST C.1.5 TABULKA STANOVENÉ STATISTICKÉ VÝZNAMNOSTI ROZDÍLŮ PRŮMĚRNÝCH HODNOT SKÓRE KVALITY ŽIVOTA (QOL-CZ) V ZÁVISLOSTI NA PARTNERSKÉM VZTAHU RESPONDENTŮ C.1.6 TABULKA STANOVENÉ STATISTICKÉ VÝZNAMNOSTI ROZDÍLŮ PRŮMĚRNÝCH HODNOT SKÓRE KVALITY ŽIVOTA (QOL-CZ) V ZÁVISLOSTI NA POHLAVÍ RESPONDENTŮ C.1.7 TABULKA NEJVYŠŠÍHO DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ RESPONDENTŮ

117

PŘÍLOHY A PŘÍLOHA A.1 ZÁZNAMOVÉ PROTOKOLY

Informace pro pacienta Vá ž en ý pa n e/ pan í , Dovol u jem e si Vá s p ož á da t o spol upr á ci n a výz kum n ém pr ojekt u "K ogn i t i vn í fun kce u os ob s depr esi vn í por uch ou, v s ouča sn é d obě v r em i si " pr ová děn ém v r á m ci Ps ych i a tr i cké kl in i ky Br n o-Boh un i ce, kt er ý je z a m ěř en ý n a z koum á n í sou vi sl ost í depr es e a k ogn i t i vn í ch fun kcí . Cí l em pr oj ekt u j e z ji st i t , n a kol i k jsou kogn i t i vn í fun kce ovl i vn ěn é/ n ar ušen é běh em a m bul an tn í l éčby d epr esi vn íh o on em ocn ěn í v obd obí , kd y n em oc n en í a kti vn í . Va še sp ol upr á ce př edst a vu je úča st n a ps ych ol ogi ckém vyš et ř en í , kt er é bud e pr oved en o běh em jedn oh o s et ká n í. Ps ych ol ogi cké t e st y obsa h ují z koušk y z a m ěř en é na pam ěť, poz or n ost a da l ší ps ych i cké fun kce, vypl ň ová n í dot a z n í ků s ř a dou ot á z ek n a Va še p ost oje, n áz or y a m í n ění . Vešker á da t a t ýka jí cí s e j ed n ot l i vých os ob bud ou p ouž i t a pouz e pr o věde ck é úč el y, bud ou z pr a cová vá n a an on ym n ě a bez př í pa dn éh o výsl ovn éh o pí s em n éh o souh l a su dot č en ých os ob n ebud ou z a ž á dn ýc h okol n ost í posk yt n ut a tř et í m osobá m . Př í pa dná publ i ka ce da t bud e a n on ym n í . Va še z a poj en í do výz kum n éh o pr ogr a m u je n a pr ost o d obr ovol n é, m ůž et e kd yk ol i úča st v c el ém pr oj ekt u, n ebo v jeh o dí l čí čá st i (dí l čí vyš et ř en í ) odm í t n out . Odm í tn ut í výz kum u n em á vl i v n a da l ší posk yt ova n ou z dr a vot n i ckou péči . Bl i ž ší i n for m a ce Vá m podá z odp ovědn ý pr a covn í k Ph D. Ha n a Kučer ová , t el . 532232084 Inf or mova ný s ouhl as Nem á m n á mi t ek pr ot i t om u, a by da t a z m éh o ps ych ol ogi ckéh o vyš et ř en í byl a a n on ym n ě použ i t a pr o věde ck o- výz kum n é úč el y v r á m ci výz kum n éh o pr ojekt u "K ogn i t i vn í fun kce u os ob s d epr esi vn í por uch ou, v s ouča sn é d obě v r em i si ". Pot vr z uji , ž e j s em m ěl m ož n ost se d ot a z ova t n a podr obn ost i pr ojekt u a ž e s úča st í př i výz kum u s ouh l a sí m z cel a dobr ovol n ě a n a z á kla dě svéh o r oz h odn ut í .

V. . . . . . .. .

dn e ….. .. . .. .. .

Podpi s

…………………. . .. .. .. .

118

A.1.1 ZÁZNAMOVÝ PROTOKOL – SKUPINA PACIENTŮ Testové vyšetření

Kdo vyšetřil:

Datum vyšetření:

Rodinný stav: - svobodný(á) Je pac.ochoten odpovědět tel. na další dotazy, pokud by - ženatý/vdaná nebo s družkou/druhem to bylo potřeba: ANO NE - rozvedený(á) - vdovec/vdova Je ochoten spolupracovat v budoucnu, pokud by byl - bez partnerského vztahu osloven? ANO NE

Jméno pacienta: RČ:

Věk (v letech): Pohlaví (1-muž;2-žena):

e-mail: mobilní telefon: adresa: ideální doba kontaktu: Vzdělání základní vyučení bez maturity střední odborné bez maturity učební obory s maturitou úplné střední všeobecné s maturitou úplné střední odborné s maturitou nástavbové studium, absolvování dvou nebo více středních škol vyšší odborné vzdělání vysokoškolské bakalářské vysokoškolské vzdělání vědecká příprava

Diagnosa: Udělejte křížek Jste: - student - zaměstnanec - osoba samostatně výdělečně činná - v pracovní neschopnosti; rehabilitace - na mateřské dovolené - v částečném invalidním důchodu - v ČID + pracujete - v invalidním důchodu - ve starobním důchodu - v domácnosti - pobíráte sociální podporu - jiné …………………………………..

q q q q q q q q q q q q

Jak hodnotíte Váš aktuální zdravotní a psychický stav? .................................................................................................................................................... .................................................................................................................................................... ...................................................................

POZOROVÁNÍ:

119

Psychometrické metody 1. BDI Celkový počet bodů: 2. Informace z WAIS-R Celkem správně bodů: 3. Řazení písmen a čísel

Celkový počet bodů (max 21)

4. Reyova figura Kopie:

Reprodukce:

5. Paměťový test učení (AVLT) 1 2 3 4 Opakování (1-5):

Σ (1-5) B

VI

Po 30 min.

konfabulace (1-5):

6. Symboly z WAIS-III kódování (120 sec): náhodné učení (max.18): opis (90 sec): 7. Verbální fluence N

5

K

hrubý skór (max.133): volné vybavení (maximum 9): celkový hrubý skór (133):

P

Celkem-součet

8. Trail Making Test (sec.) A= B= 9. Test tvorby rodokmenu Sjetina z počítače

10. Oddálené vybavení: AVLT-počet bodů: ………………… Rey- počet bodů:…………………….

Poznámky

120

Strukturovaný rozhovor NEMOC Na úvod: co si představíte, když se řekne „deprese“?Co je to „deprese“?(vyjasnění pojmu, co pod tím označením chápe)?

1. Počet depresivních epizod subjektivně (kolik): ……………………………….. 1A. Počet depresivních epizod objektivně dle chorobopisu: ……………………….. 2. Délka depresivních epizod: 1. epizoda (kolik dní) ……….. ..2.(kolik dní) ……………… 3. kolik dní …………… 4.kolik dní......................... 3. Kdy začaly Vaše první obtíže s depresí? Kolik Vám tehdy bylo let? ……………….. 4. Počet hospitalizací, kdy a kde: 5. Kdy a kde byla poslední hospitalizace: 6. Současná farmakologická medikace – druh a dávka: 7. Jak dlouho užívá současnou medikaci: Roky: …….. měsíce: ……….. dny ……………….. 8. Pokusil/a jste se někdy o sebevraždu? ANO - NE 9. Uvažoval jste někdy vážně o tom, že byste si vzal život? ANO - NE 10. Za posledních 12 měsíců: Prožil(a) jste v minulém roce nějakou nepříjemnou, nežádoucí událost, jako je např. rozvod, závažná nemoc v rodině, úmrtí blízké osoby … Upřesněte prosím. Událost: Jak moc vás to nepříjemně zasáhlo? (1 2 3 4 5 6 7 8 9 10) vůbec mě hrozně mě to nezasáhlo zasáhlo (minimálně) (maximálně) ……………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………. 11. Byl/a jste někdy v bezvědomí? Trpěl/a jste někdy záchvatovitým onemocněním?

121

DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE 1. Pokud máte partnerský vztah, nakolik je spokojený? (zakroužkujte) /a/Je velmi spokojený (1) – /b/je spíše spokojený (2) – /c/něco mezi (3) - /d/spíše nespokojený (4) – /e/ velmi nespokojený (5) 2. Máte děti? ano – ne, pokud ano, pak počet dětí žijících s vámi ………………..

BYDLENÍ 1. Máte kdy bydlet? ANO-NE 2. S kým bydlíte ve společné domácnosti? SÁM – S ………………………… (VYPSAT) 3. BYDLÍTE V: obci do 10 000 obyvatel – městě nad 10 000 do 50 000 obyvatel - městě nad 50 000 do 100 000 obyvatel - velkoměstě nad 100 000 obyvatel

PRÁCE 1. Jste nyní nezaměstnaný? ANO (1) – NE (2) 2. Podle Vašeho názoru, jste nezaměstnaný kvůli depresi? ANO (1) – NE (2) 3. Jste nyní v pracovní neschopnosti? ANO (1) – NE (2) 4. Jste s prací, kterou jste naposledy dělal (nebo kterou děláte nyní) spokojený? /a/Je velmi spokojený (1) – /b/je spíše spokojený (2) – /c/něco mezi (3) - /d/spíše nespokojený (4) – /e/velmi nespokojený (5) – /f/jsem nezaměstnaný (6) 5. Pobíráte invalidní důchod?

ANO (1) – NE (2) (plný, částečný), proč?

……………………………………………………………… 6. Jaké je Vaše současné povolání: ......................................................... a původní povolání: ........................................................

PŘÍJEM 1. V současné době, hodnotíte svou materiální situaci (majetek, příjem) jako: /a/Velmi dobrou (1) – /b/spíše dobrou (2) – /c/něco mezi (3) – /d/spíše špatnou (4) – /e/špatnou (5) 2. Aktuálně je Váš (osobní) příjem: /a/ do 10 000 Kč (1) – /b/ 10-20 000 (2) – /c/ 20-30 000 (3) – /d/ 30-40 000 (4) – /e/ více (5)

122

Alkohol Pijete alkohol?

ANO

NE

A. Jak byste charakterizoval/a svoje průměrné pití v poslední době (zvolte možnost 1 nebo 2): 1/ Denně (počet) ............... piv ............... sklenic vína ............... sklenic destilátu 2/ Týdně (počet) ............... piv ............... sklenic vína ............... sklenic destilátu

B. Jak byste charakterizoval/a svoje průměrné pití obvykle ve Vašem životě: 1/ Denně (počet) ............... piv ............... sklenic vína ............... sklenic destilátu 2/ Týdně (počet) ............... piv ............... sklenic vína ............... sklenic destilátu

Cigarety Kouříte cigarety?

ANO

NE

A. Jak byste charakterizoval/a svoje průměrné kouření v poslední době (zvolte možnost 1 nebo 2): 1/ Počet cigaret............................. (denně) 2/ Počet cigaret............................. (týdně) B. Jak byste charakterizoval/a svoje průměrné kouření obvykle ve Vašem životě (zvolte možnost 1 nebo 2): 1/ Počet cigaret............................. (denně) 2/ Počet cigaret............................. (týdně)

123

Ostatní návykové látky Užíváte příležitostně nebo pravidelně některé z těchto návykových látek (označte): a. b. c. d. e. f. g. h. i.

Marihuana Hašiš Extáze LSD Kokain Heroin Pervitin Braun Jiné (vyjmenujte): ...............................................

A. Jak byste charakterizoval/a svoje průměrné užívání těchto látek v poslední době? (např. počet dávek): Látka .............. ............. ............ ............. ............ .............

Denně .......... .......... .......... .......... .......... ..........

Týdně .......... .......... .......... .......... .......... ..........

Měsíčně ............. ............. ............. ............. ............. .............

B. Jak byste charakterizoval/a svoje průměrné užívání těchto látek obvykle ve Vašem životě: Látka .............. ............. ............ ............. ............ .............

Denně .......... .......... .......... .......... .......... ..........

Týdně .......... .......... .......... .......... .......... ..........

Měsíčně ............. ............. ............. ............. ............. .............

Motivace: Zkuste posoudit, jak jste se snažil/a plnit úkoly. Jednička znamená, že jste je dělal/a se zájmem a snažil/a jste se dosáhnout co nejlepšího výsledku, pětka, že Vás obtěžovaly a na výsledku Vám moc nezáleželo. 1 2 3 4 5 Koncentrace: Zkuste zhodnotit, jak se Vám dnes pracovalo, zda jste se mohl/a dobře soustředit na zadaný úkol. Jednička znamená, že jste se soustředil/a výborně, pětka, že jste se vůbec nemohl/a soustředit. 1 2345

124

A.1.2 ZÁZNAMOVÝ PROTOKOL – SKUPINA PACIENTŮ

125

B PŘÍLOHA B.1.1 ZÁZNAMOVÝ PROTOKOL (QOL-CZ) DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA SQUALA HODNOCENÍ DŮLEŽITOSTI

V této tabulce křížkem zaznamenejte důležitost, kterou ve svém životě přisuzujete zde uvedeným oblastem nezbytné

velmi

středně

málo

bezvý-

důležité

důležité

důležité

znamné

1) Být zdraví 2) Být fyzicky soběstačný(á) 3) Cítit se psychicky dobře 4) Prostředí a bydlení 5) Dobře spát 6) Rodinné vztahy 7) Vztahy s ostatními 8) Mít a vychovávat děti 9) Postarat se o sebe 10) Milovat a být milován 11) Mít sexuální život 12) Politika 13) Mít víru (např. náboženství) 14) Odpočívat ve volném čase 15) Mít koníčky 16) Být v bezpečí 17) Práce 18) Spravedlnost 19) Svoboda 20) Krása a umění 21) Pravda 22) Peníze 23) Dobré jídlo

126

HODNOCENÍ SPOKOJENOSTI

Posuďte, do jaké míry se cítíte v uvedených oblastech svého života spokojen/a a označte křížkem příslušné okénko.

nezbytné

velmi

středně

málo

bezvý-

důležité

důležité

důležité

znamné

24) Zdraví 25) Fyzická soběstačnost 26) Psychická pohoda 27) Prostředí a bydlení 28) Spánek 29) Rodinné vztahy 30) Vztahy s ostatními 31) Děti 32) Péče o sebe 33) Láska 34) Sexuální život 35) Účast v politice 36) Víra 37) Odpočinek 38) Koníčky 39) Pocit bezpečí 40) Práce 41) Spravedlnost 42) Svoboda 43) Krása a umění 44) Pravda 45) Peníze 46) Jídlo

127

B.1.2 WAIS-R: SUBTEST INFORMACE

128

B.1.3 SUBTEST ŘAZENÍ PÍSMEN A ČÍSEL

129

B.1.4 SUBTEST ČÍSELNÉ SYMBOLY-KÓDOVÁNÍ

130

B.1.5 SUBTEST ČÍSELNÉ SYMBOLY-NÁHODNÉ UČENÍ

131

B.1.6 SUBTEST ČÍSELNÉ SYMBOLY-OPIS

132

B.1.7 TEST CESTY (TRAIL MAKING TEST)-ČÁST A

133

134

TEST CESTY (TRAIL MAKING TEST)-ČÁST B

135

136

B.1.8 PAMĚŤOVÝ TEST UČENÍ (AVLT)

137

B.1.9 BECKOVA SEBEPOSUZOVACÍ ŠKÁLA DEPRESIVITY PRO DOSPĚLÉ (BDI-II)-MUŽI

138

139

BECKOVA SEBEPOSUZOVACÍ ŠKÁLA DEPRESIVITY PRO DOSPĚLÉ (BDI-II)-ŽENY

140

141

B.1.10 TCI-R CLONNINGERŮV DOTAZNÍCH TEMPERAMENTU A CHARAKTERU 1. Často zkouším nové věci jen tak pro zábavu nebo pro pocit vzrušení, i když si většina lidí myslí, že je to jen mrhání časem. ………………………………………………………. 1 2 3 4 5 2. Obvykle jsem si jistý/jistá, že všechno půjde dobře, dokonce i v situacích, kterých se většina lidí obává. …………………………………………………………………………... 1 2 3 4 3. Mám často pocit, že jsem se stal/stala obětí vnějších okolností. ……………………………

5

1 2 3 4 5 4. Obvykle přijímám lidi takové, jací jsou, i když jsou úplně jiní než já. …………………….... 1 2 3 4 5 5. Radši než jednoduchou práci mám takovou, která na mě klade vyšší nároky. ……………… 1 2 3 4 6. Často mám pocit, že můj život nemá skoro žádný účel nebo smysl. ………………………

5

1 2 3 4 5 7. Rád/ráda pomáhám najít řešení problémů tak, aby z toho každý vyšel dobře. ………………

1

2

3

4

5

8. Obvykle se dychtivě pouštím do každé práce, kterou musím udělat. ………………………

1

2

3

4

5

9. Často v neznámých situacích pociťuji napětí a strach, i když si ostatní myslí, že není čeho se obávat. ……………………………………………………………………………………….. 1 2 3 4 5 10. Často dělám věci na základě svých pocitů v danou chvíli, bez toho, abych pomyslel/pomyslela na to, jak jsem je dělal/dělala dříve. ……………………………………… 1 2 3 4 11. Obvykle dělám věci svým způsobem, než abych přistoupil/přistoupila na přání jiných lidí.

5

1 2 3 4 12. Často mám silný pocit jednoty se všemi věcmi kolem. …………………………………….

5

1 2 3 4 13. Udělal/udělala bych téměř cokoli, co je zákonem povoleno, abych zbohatl/zbohatla a byl slavný/byla slavná, i když bych přitom ztratil/ztratila důvěru mnoha svých starých přátel.

5

1 2 3 4 5 14. Chovám se daleko zdrženlivěji a daleko víc se ovládám, než jiní lidé. …………………… 1

2

3

4

5

142

15. Rád/ráda mluvím o svých zkušenostech a pocitech otevřeně se svými přáteli, namísto abych si je schovával/schovávala pro sebe. ……………………………………………………. 1 2 3 16. Mám méně energie (životní síly) a rychleji se unavím, než většina ostatních lidí.

4

1 2 3 4 17. Málokdy cítím, že si můžu svobodně vybrat, co bych chtěl/chtěla dělat. …………………

5

5

.. 1

2

3

4

5

18. Zdá se mi, že většině lidí kolem sebe moc nerozumím. ……………………………………. 1

2

3

4

5

19. Často se vyhýbám setkání s neznámými lidmi, protože s lidmi, které neznám, se necítím jistě. 1

2

3

4

5

20. Rád/ráda jiným lidem co nejvíc vyhovím. …………………………………………………. 1 2 3 4 5 21. Často si přeji, abych byl/byla chytřejší, než ostatní. ……………………………………….. 1 2 3 4 5 22. Žádný úkol pro mě není tak těžký, abych se ho nepokusil/nepokusila zvládnout co nejlépe. 1 2 3 4 5 23. Často se spoléhám na to, že za mě vyřeší mé problémy někdo jiný. ………………………. 1 2 3 4 5 24. Často utrácím peníze tak dlouho, až u sebe žádné nemám, nebo dokud se nedostanu na účtu do mínusu. ………………………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

25. Často ve chvílích odpočinku a uvolnění zažívám nečekané záblesky pochopení či porozumění. …………………………………………………………………………………….. 1

2

3

4

5

26. Moc se nestarám o to, zda mě mají ostatní lidé rádi, nebo zda schvalují věci, které dělám. 1

2

3

4

5

27. Obvykle se snažím získat to, co chci, pro sebe, protože stejně není možné uspokojit všechny najednou. ……………………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

28. Nemám trpělivost s lidmi, kteří nepřijímají moje názory. …………………………………. 1

2

3

4

5

29. Často cítím takové souznění s přírodou, že se mi všechno jeví jako součást jednoho živého procesu. ………………………………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

30. Když se musím setkat se skupinou cizích lidí, jsem ostýchavější než většina ostatních lidí. 1

2

3

4

5

31. Jsem citlivější (víc se dojmu), než většina ostatních lidí. ………………………………… 1

2

3

4

5

143

32. Domnívám se, že většina věcí, kterým se říká zázraky, jsou jen náhoda. …………………. 1

2

3

4

5

33. Když mě někdo jakýmkoli způsobem zraní, obvykle se mu to snažím oplatit. ……………. 1

2

3

4

5

34. Moje činy jsou do velké míry určeny vlivy, které jsou mimo mou kontrolu. ……………… 1

2

3

4

5

35. Každý den se snažím přiblížit se o další krok ke svému cíli. ………………………………. 1

2

3

4

5

36. Prosíme zakroužkujte čtyřku, jedná se o ověřovací položku. ……………………………… 1

2

3

4

5

37. Jsem velice ambiciózní (cílevědomá, ctižádostivá) osoba. ………………………………… 1

2

3

4

5

38. Obvykle zůstávám v situacích, které by jiní lidé považovali za nebezpečné, klidný/klidná a vyrovnaný/vyrovnaná. ………………………………………………………………………... 1

2

3

4

5

39. Myslím si, že není dobré pomáhat slabým lidem, kteří si sami nedokážou pomoci. ………. 1

2

3

4

5

40. Nedokážu mít klid v duši, když se k někomu zachovám nespravedlivě, i když se on chová nespravedlivě ke mně. ………………………………………………………………………….. 1

2

3

4

5

41. Lidé se mi obvykle svěřují s tím, jak se cítí. ………………………………………………... 1

2

3

4

5

42. Někdy mám pocit, jako bych byl/byla součástí něčeho, co nemá žádné omezení či hranice v čase ani prostoru. ……………………………………………………………… …………….. 1

2

3

4

5

43. Někdy cítím takové duchovní spojení s jinými lidmi, které ani nedokážu popsat slovy. 1

2

3

4

5

44. Mám rád/ráda, když mohou lidé dělat cokoli, co chtějí, bez přísných pravidel a předpisů. 1

2

3

4

5

4

5

45. Když se mi něco nepovede, přiměje mě to k tomu, abych se ještě víc snažil/snažila. 1

2

3

46. Obvykle mám větší strach než většina ostatních lidí, že by se v budoucnosti mohlo něco stát. ………………………………………………………………………………………..……. 1

2

3

4

5

47. Než se rozhodnu, obvykle všechno dopodrobna promyslím. ……………………………... 1 2 3 4 5 48. Mám hodně špatných návyků, kterých bych se rád/ráda zbavila. …………………………. 1 2 3 4 5 49. Jiní lidé mě moc ovládají. …………………………………………………………………. 1 2 3 4 5

144

50. Rád/ráda druhým posloužím. ……………………………………………………………… 1 2 3 4 5 51. Obvykle dokážu, že mi druzí lidé uvěří, i když vím, že to, co říkám, je přehnané nebo nepravdivé. ………………………………………………………………………………… 1 2 3 4 5 52. Někdy mám pocit, že je můj život řízen duchovní silou, která je silnější než kterákoli lidská bytost. …………………………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

53. Mám pověst někoho, kdo je velmi praktický a nejedná na základě citových pohnutek. 1

2

3

4

5

54. Silně mě dojímá, když na mě někdo citově působí (například když mě požádá, abych pomohl/pomohla postiženým dětem). ………………………………………………………….. 1

2

3

4

5

55. Obvykle jsem tak odhodlaný/odhodlaná dosáhnout cíle, že pokračuji v práci ještě dlouho poté, co to ostatní lidé vzdali. ………………………………………………. ………………… 1

2

3

4

5

56. Někdy zažívám chvíle velké radosti, při nichž mám zničehonic jasný a hluboký pocit jednoty se vším, co existuje. …………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

57. Vím, co chci v životě dělat. ………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

58. Často se nedokážu vyrovnat s problémy, protože prostě nevím, co mám dělat. …………… 1

2

3

4

5

59. Radši peníze utrácím, než abych šetřil/ šetřila. …………………………………………….. 1

2

3

4

5

60. Často se mi pro mé nadšení pro tvrdou práci přezdívá „horlivec“. ………………………... 1

2

3

4

5

61. Když jsem na rozpacích nebo když mě někdo poníží, rychle to překonám. ……………… 1

2

3

4

5

62. Rád/ráda usiluji o větší a lepší věci. ………………………………………………………... 1

2

3

4

5

63. Než se rozhodnu přistoupit ke změně svých zaběhnutých způsobů, jak něco dělat, obvykle k tomu potřebuji dostatek velmi dobrých praktických důvodů. ……………………………… 1

2

3

4

5

64. Skoro vždycky zůstanu uvolněný/uvolněná a bezstarostný/bezstarostná, i když mají skoro všichni ostatní strach. ……………………………………………………………………… 1 2 3 4 5 65. Smutné písničky a filmy mě dost nudí. …………………………………………………… 1 2 3 4 5 66. Okolnosti mě často nutí k tomu, abych dělal/dělala věci proti své vůli. ………………… 1 2 3 4

5

145

67. Když je na mě někdo protivný, obvykle mu rád/ráda oplatím tím samým. ……………….. 1 2 3 4 5 68. Často mě to, co právě dělám, tak pohltí, že úplně zapomenu na všechno kolem – jako by neexistoval čas ani místo. ………………………………………………………………….. 1 2 3 4 5 69. Myslím si, že můj život nemá žádný skutečný účel nebo smysl. ………………………… 1 2 3 4

5

70. V neznámých situacích se často cítím stísněně a úzkostně, i když si ostatní myslí, že se vůbec není čeho bát. ……………………………………………………………………………. 1

2

3

4

5

71. Často se řídím svými instinkty (vnitřními podněty), vnuknutími nebo intuicí (šestým smyslem), aniž bych všechno dopodrobna promyslel/promyslela. …………………………….. 1

2

3

4

5

72. Rád/ráda jsem ve všem, co dělám, nejlepší ze všech. …………………………………… 1 2 3 4

5

73. Často cítím silné duchovní nebo citové spojení se všemi lidmi kolem. ………………… 1 2 3 4

5

74. Obvykle se snažím představit si sebe sama v „kůži toho druhého“, abych ho mohl/mohla skutečně pochopit. …………………………………………………………………………. 1 2 3 4 5 75. Zásady, jako je spravedlnost a čestnost, hrají v některých stránkách mého života malou roli. …………………………………………………………………………………………….. 1

2

3

4

5

76. Jsem daleko pracovitější než většina ostatních lidí. ……………………………………… 1

2

3

4

5

77. I když se většina lidí domnívá, že to není důležité, často trvám na tom, aby se některé věci udělaly přesně a pořádně. ………………………………………………………………………. 1

2

3

4

5

78. Téměř ve všech společenských situacích se cítím sebejistě. ……………………………….. 1

2

3

4

5

79. Moji přátelé nedokážou uhádnout, co cítím, protože se jim se svými osobními pocity moc nesvěřuji. ……………………………………………………………………………………….. 1

2

3

4

5

80. Dokážu se snadno svěřit se svými pocity ostatním. ……………………………………… 1

2

3

4

5

81. Mám víc energie (životní síly) a unavím se pomaleji než většina ostatních lidí. ………… 1

2

3

4

5

82. Často přestanu s tím, co dělám, protože dostanu strach, i když mi mí přátelé říkají, že všechno půjde dobře. …………………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

83. Často si přeji, abych byl/byla mocnější než ostatní. ……………………………………… 1

2

3

4

5

146

84. Členové týmu většinou nedostanou svůj spravedlivý díl. ………………………………… 1

2

3

4

5

85. Obvykle nevybočím ze svých kolejí proto, abych mohl/mohla vyhovět jiným. …………… 1

2

3

4

5

86. Ve společnosti s cizími lidmi nejsem vůbec plachý/plachá. ……………………………… 1

2

3

4

5

87. Většinu času trávím věcmi, které se jeví jako nezbytné, ale které pro mě nejsou skutečně důležité. ………………………………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

88. Myslím si, že náboženské nebo etické zásady (zásady správného chování), týkající se toho, co je správné a co špatné, nemají při obchodních jednáních velký vliv. ………………… 1

2

3

4

5

89. Často se snažím dát stranou svá vlastní hodnocení, abych mohl/mohla lépe pochopit, co si myslí druzí. ……………………………………………………………………………………... 1

2

3

4

5

90. Mnoho mých zvyků mi brání v tom, abych dosáhl/dosáhla cílů, které stojí za to. ………... 1

2

3

4

5

91. Osobně jsem se hodně obětoval/obětovala pro to, aby se stal svět lepším místem k životu – proti válce, chudobě a nespravedlnosti. ……………………………………………………... 1

2

3

4

5

92. Trvá mi dlouho, než se s druhými lidmi sblížím. ………………………………………….. 1 2 3 4 5 93. Dělá mi radost, když mí nepřátelé trpí. …………………………………………………….. 1

2

3

4

5

94. Bez ohledu na obtížnost úkolu se rád/ráda do něho rychle pustím. ……………………….. 1

2

3

4

5

95. Jiným lidem se často zdá, jako bych byl/byla v jiném světě, protože si vůbec nevšímám věcí, které se dějí kolem mě. …………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

96. Obvykle rád/ráda zůstávám nad věcí a stranou ostatních. …………………………………. 1

2

3

4

97. Při smutném filmu se rozpláču častěji než ostatní. ……………………………………… 1 2 3 4

5 5

98. Z lehkého onemocnění nebo stresu (nadměrné zátěže) se dokážu vzpamatovat rychleji než většina ostatních lidí. ………………………………………………………………….. 1 2 3 4 5 99. Často mám pocit, jako bych byl/byla součástí duchovní síly, na níž závisí celý život. 1 2 3 4

5

100. Než si budu moci důvěřovat v mnoha lákavých situacích, budu potřebovat hodně času na to, abych rozvinul/rozvinula své dobré návyky. …………………………………………... 101. Prosíme zakroužkujte jedničku; jedná se o ověřovací položku. ………………………… 1

2

3

4

5

147

102. Rád/ ráda činím rychlá rozhodnutí, abych pohnul/pohnula s tím, co je třeba udělat. 1

2

3

4

5

103. Obvykle si věřím, že dokážu snadno udělat věci, které by většina ostatních považovala za nebezpečné (jako je řídit rychle auto na mokré nebo zledovatělé vozovce). …………………... 1

2

3

4

5

104. Rád/ráda vymýšlím nové způsoby, jak něco udělat. ……………………………………… 1

2

3

4

5

105. Raději šetřím peníze, než abych je utrácel/utrácela za zábavu a podobné věci. ………….. 1

2

3

4

5

106. Zažil/zažila jsem osobní spojení s božskou a nádhernou duchovní silou. ……………… 1

2

3

4

5

107. Mám tolik chyb, že se proto nemám moc rád/ráda. ………………………………………. 1

2

3

4

5

108. Většina lidí se mi zdá být vynalézavější. …………………………………………………. 1

2

3

4

5

109. Často porušuji pravidla a předpisy, když se domnívám, že si tím pomůžu. ……………… 1

2

3

4

5

110. I když jsem se svými přáteli, raději se před nimi moc „neotvírám“. ……………………. 1

2

3

4

5

111. Čím je práce nebo úkol těžší, tím jsem raději. ……………………………………………. 1

2

3

4

5

112. Často když se podívám na nějakou obyčejnou věc, stane se něco nádherného – dostanu pocit, jako bych ji viděl/viděla vůbec poprvé. …………………………………………………. 1

2

3

4

5

113. Vždycky když mám udělat něco nového a neznámého, pociťuji tlak a obavy. …………... 1

2

3

4

5

114. Rád/ráda se pustím do práce na jakémkoli přiděleném úkolu. ……………………………. 1

2

3

4

5

115. Moje vůle je příliš slabá na to, abych dokázal/dokázala překonat silné pokušení, i když vím, že v důsledku toho budu trpět. ……………………………………………………………. 1

2

3

4

5

116. Když se cítím rozrušený/rozrušená, obvykle se cítím lépe s přáteli než když jsem ponechán/ponechána sama sobě. ……………………………………………………………….. 1

2

3

4

5

117. Často dokážu víc, než ode mne lidé očekávají. …………………………………………… 1

2

3

4

5

118. Náboženské zkušenosti mi pomáhají porozumět, jaký je skutečný smysl mého života. 1

2

3

4

5

4

5

119. Obvykle se snažím víc, než většina ostatních lidí, protože chci obstát co nejlépe. 1

2

3

148

120. Prosíme zakroužkujte pětku, jedná se ověřovací položku. ……………………………….. 1

2

3

4

5

121. Obvykle mám větší sebedůvěru a víc energie než většina ostatních lidí, dokonce i po kratší nemoci nebo prodělaném napětí. ………………………………………………………… 122. Když se dlouho neděje nic nového, obvykle se začnu poohlížet po něčem vzrušujícím nebo napínavém. ……………………………………………………………………………….. 1

2

3

4

5

123. Než se rozhodnu, rád/ráda si všechno pořádně promyslím. ………………………………. 1

2

3

4

5

124. Lidé, kteří se mnou mají co do činění, se musí naučit, jak dělat věci mým způsobem. 1

2

3

4

5

125. S většinou lidí navážu vřelý osobní vztah. ………………………………………………... 1

2

3

4

5

126. Často se o mně mluví jako o někom, kdo dokáže víc než ostatní. ……………………….. 1

2

3

4

5

127. Spíš bych si přečetl/přečetla knihu, než abych hovořil/hovořila o svých pocitech s jinou osobou. ………………………………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

128. Lidem, kteří mě zranili, to s chutí odplatím. ……………………………………………… 1

2

3

4

5

129. Když něco nefunguje tak, jak jsem si to představoval/představovala, spíš to vzdám, než abych v tom delší dobu pokračoval/pokračovala. ……………………………………………… 1

2

3

4

5

130. Jiní lidé se ke mně po citové stránce mohou snadno přiblížit. …………………………… 1

2

3

4

5

131. Asi bych zůstal/zůstala uvolněná a vstřícný/vstřícná, když bych se setkal/setkala se skupinou cizích lidí, i když by mi bylo řečeno, že nejsou přátelští. …………………………… 1

2

3

4

5

132. Prosíme zakroužkujte dvojku, jedná se o ověřovací položku. …………..……………… 1

2

3

4

5

133. Všeobecně nemám moc rád/ráda lidi, kteří mají odlišné názory. ………………………… 1

2

3

4

5

134. Než se pustím do nějakého projektu, obvykle si dám trochu načas. ……………………… 1

2

3

4

5

135. Obvykle trochu přeháním, abych mohl/mohla vyprávět zábavnou historku nebo si z někoho trošku vystřelit. ………………………………………………………………………. 1

2

3

4

5

136. Je pro mě hodně těžké přizpůsobit se změnám v tom, jak něco dělám, protože hned pociťuji napětí, únavu a obavy. ………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

149

137. Jsem větší perfekcionista (dělám věci daleko pořádněji), než většina ostatních lidí. …….. 1

2

3

4

5

138. Jiní lidé si o mně myslí, že jsem příliš nezávislý/nezávislá, protože nedělám to, co po mně chtějí. ……………………………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

139. Oproti většině ostatních lidí dokážu ušetřit peníze. ……………………………………… 1

2

3

4

5

140. Když nějaká práce zabere víc času, než jsem předpokládal/předpokládala, často ji vzdám. 1

2

3

4

5

141. Je jen věcí názoru, zda je něco dobré nebo špatné. ……………………………………….. 1

2

3

4

5

142. Často se toho od jiných lidí hodně naučím. ………………………………………………. 1

2

3

4

5

143. Věřím, že celý život závisí na nějakém duchovním řádu nebo síle, kterou nelze zcela vysvětlit. ………………………………………………………………………………………... 1

2

3

4

5

144. Když si nedám velký pozor, často se mi něco pokazí. ……………………………………. 1

2

3

4

5

145. Dokážu se nadchnout novými myšlenkami a činnostmi pomaleji než ostatní lidé. ………. 1

2

3

4

5

146. Asi bych toho dokázal/dokázala víc, ale nevidím důvod, proč bych se měl/měla honit víc, než je zapotřebí. ………………………………………………………………………………... 1

2

3

4

5

147. Obvykle se straním situací, kde bych se měl/měla setkat s neznámými lidmi, i když jsem byl/byla ujištěn/ujištěna, že budou přátelští. …………………………………………………… 1

2

3

4

5

148. Často se cítím být tak těsně spojený/spojená s lidmi kolem, že to vypadá, jako by nás nic neoddělovalo. ………………………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

149. Ve většině situací jsou moje přirozené reakce založeny na dobrých návycích, které jsem si osvojil/osvojila. ……………………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

150. Často musím přestat s tím, co dělám, protože se začnu obávat, že by se něco mohlo pokazit. …………………………………………………………………………………………. 1

2

3

4

5

151. Často se o mně říká, že jsem „mimo“, protože se tak zaberu do toho, co dělám, že ztratím ponětí o všem kolem. …………………………………………………………………... 1

2

3

4

5

152. Často beru stejný ohled na pocity druhých lidí jako na své vlastní. …………………… 1

2

3

4

5

150

153. Často se o mně říká, že nedokážu dotáhnout věci do konce. ……………………………... 1

2

3

4

5

154. Většinou bych raději dělal/dělala věci, které jsou trochu riskantní (jako řídit auto do prudkého kopce a ostrých zatáček) – než být pár hodin v klidu a nečinnosti. …………………. 1

2

3

4

5

155. Někteří lidé si myslí, že jsem moc skoupý/skoupá na peníze nebo že je nerad/nerada vydávám. ……………………………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

156. Mám daleko radši „vyzkoušené a osvědčené“ způsoby, jak něco dělat, než zkoušet něco „nového a vylepšeného“. ……………………………………………………………………….. 1

2

3

4

5

157. Často dělám věci na ochranu zvířat a rostlin před vyhynutím. …………………………… 1

2

3

4

5

4

5

158. Často dělám věci až do vyčerpání nebo se snažím udělat víc, než skutečně dokážu. 1

2

3

159. Když jsem přichycen/přichycena při tom, že něco dělám špatně, nedokážu se z toho moc vykroutit. ……………………………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

160. Opakováním jsem si vypěstoval/vypěstovala dobré návyky, které jsou silnější, než většina okamžitých popudů nebo přesvědčení. ………………………………………………… 1

2

3

4

5

161. Myslím si, že v budoucnosti mě potká velké štěstí. ………………………………………. 1

2

3

4

5

162. Rychle se otevřu jiným lidem, i když je moc dobře neznám. …………………………… 1

2

3

4

5

163. Když se mi něco hned napoprvé nepodaří, dám si za úkol se to naučit. ………………… 1

2

3

4

5

164. Aby člověk uspěl v obchodu, nemusí být nečestný. ……………………………………… 1

2

3

4

5

165. Při rozhovoru jsem daleko lepší posluchač než řečník. …………………………………... 1

2

3

4

5

4

5

166. Práce, kde bych nemohl/nemohla být ve styku s lidmi, by mě neuspokojovala. 1

2

3

167. Moje postoje jsou většinou ovlivněny vlivy, které nemám pod kontrolou. …………… 1

2

3

4

5

168. Často si přeji, abych byl/byla silnější než ostatní. ………………………………………... 1

2

3

4

5

169. Často si musím dát „šlofíka“ nebo si odpočinout, protože se rychle unavím. ……………. 1

2

3

4

5

151

170. Nerad/nerada říkám lži, i když by to byla jen takzvaná lež z milosti. ……………………. 1

2

3

4

5

171. Bez ohledu na jakékoli dočasné potíže, které musím překonat, vždycky myslím na to, že se to obrátí k lepšímu. ………………………………………………………………………….. 1

2

3

4

5

172. Jen s obtížemi utrácím peníze za své věci, dokonce i tehdy, když mám hodně našetřeno. 1

2

3

4

5

173. Často ze sebe vydám to nejlepší za obtížných okolností. ………………………………. 1

2

3

4

5

174. Raději si nechávám své problémy pro sebe. ……………………………………………… 1

2

3

4

5

175. Mám velmi živou představivost. …………….…………………………………………… 1

2

3

4

5

176. Raději jsem doma, než abych cestoval/cestovala nebo objevoval/objevovala nová místa. 1

2

3

4

5

177. Vřelá přátelství s jinými lidmi jsou pro mě velice důležitá. ……………………………… 1

2

3

4

5

178. Často si přeji, abych zůstal/zůstala navždy mladá. ……………………………………….. 1

2

3

4

5

179. Když mám podepsat nějaké papíry, všechno si nejdřív podrobně přečtu. ……………… 1

2

3

4

5

180. Myslím, že při setkání s cizími lidmi bych zůstal/zůstala důvěřivý/důvěřivá a uvolněný/uvolněná, i když by mi bylo řečeno, že se na mě zlobí. …………………………… 1

2

3

4

5

181. Myslím, že je důležitější soucítit a snažit se po pochopit druhé, než být na ně tvrdý a přísný. …………………………………………………………………………………………... 1

2

3

4

5

182. Často si přeji, abych měl/měla zvláštní schopnosti, jako třeba Superman. ……………….. 1

2

3

4

5

183. Rád/ráda se podělím o to, co jsem se naučil/naučila, s jinými lidmi. …………………… 1

2

3

4

5

4

5

184. Obvykle se dívám na těžkou situaci jako na dobrou příležitost nebo výzvu k řešení. 1

2

3

185. Většina lidí, které znám, berou ohledy jen na sebe, bez ohledu na to, zda to zraní někoho jiného. …………………………………………………………………………………………... 1

2

3

4

5

186. Když se mám zotavit po kratší nemoci nebo vypětí, potřebuji hodně odpočinku, podpory nebo ujištění. …………………………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

152

187. Vím, že existují určité zásady pro život, které nikdo nemůže porušit bez toho, aby za to nakonec nepykal. ……………………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

188. Nechci být bohatší než ostatní. …………………………………………………………… 1

2

3

4

5

189. Mám rád/ráda pomalejší začátek u práce, i kdyby byla jednoduchá. ……………………... 1

2

3

4

5

190. Rád/ráda bych nasadila vlastní život pro to, aby byl svět lepší. ………………………….. 1

2

3

4

5

191. Když si mé práce nikdo nevšímá, mé odhodlání uspět se ještě zvýší. …………………… 1

2

3

4

5

192. Často si přeji, abych dokázal/dokázala zastavit běh času. ……………………………….. 1 2 3 4 5 193. Velice nerad/nerada se rozhoduji na základě svého prvního dojmu. …………………… 1 2 3 4

5

194. Raději bych byl sám/byla sama, než se zabývat problémy jiných lidí. …………………… 1

2

3

4

5

195. Nechci, aby mě lidé obdivovali víc, než jiné. …………………………………………….. 1

2

3

4

5

196. Potřebuji velkou pomoc od jiných lidí, abych si vypěstoval/vypěstovala dobré návyky. 1

2

3

4

5

197. Rád/ráda udělám svou práci rychle a pak se ještě přihlásím o další. …………………… 1

2

3

4

5

198. Je pro mě těžké tolerovat (trpět, snášet) lidi, kteří jsou jiní než já. ……………………….. 1

2

3

4

5

199. Když mě někdo zraní, namísto odplaty jsem k němu spíš vlídný/vlídná. ……………… 1

2

3

4

5

200. Jsem opravdu rád/ráda, když mám co na práci. ………………………………………… 1 2 3 4 5 201. Snažím se co možná nejvíce spolupracovat s ostatními. ………………………………….. 1

2

3

4

5

202. Často jsem díky své ctižádosti a tvrdé práci úspěšný/úspěšná. ………………………….. 1

2

3

4

5

203. Je pro mě obvykle snadné mít rád/ráda lidi, kteří vyznávají odlišné hodnoty než já. 1

2

3

4

5

204. Dobré návyky se pro mě staly „druhou přirozeností“ – téměř vždycky se spustí automaticky a samovolně. …………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

153

205. Hrozně nerad/nerada měním způsob, jak něco dělám, i když mi hodně lidí říká, že existuje nový a lepší způsob, jak to udělat. …………………………………………………….. 1

2

3

4

5

206. Myslím, že není moudré věřit tomu, co nemůže být vědecky vysvětleno. ……………….. 1

2

3

4

5

207. Kvůli úspěchu jsem odhodlán/odhodlána přinést mnoho obětí. ………………………….. 1

2

3

4

5

208. Rád/ráda si představuji, jak mí nepřátelé trpí. …………………………………………….. 1

2

3

4

5

209. Prosíme zakroužkujte trojku, jedná se o ověřovací položku. …………………………… 1

2

3

4

5

210. Při všem, co dělám, věnuji velkou pozornost detailům (jednotlivostem). ………………... 1

2

3

4

5

211. Obvykle se můžu svobodně rozhodnout, co budu dělat. ………………………………… 1

2

3

4

5

3

4

5

212. Často se tak zaberu do toho, co dělám, že na chvíli zapomenu, kde jsem. 1

2

213. Jsem rád/ráda, když jiní lidé vědí, že mi na nich opravdu záleží. ………………………… 1

2

3

4

5

214. Většinou bych chtěl/chtěla dělat něco riskantního (jako létat na rogalu nebo skákat s padákem) – než abych několik hodin musel/musela zůstat v klidu a nečinnosti. ……………. 1

2

3

4

5

215. Protože často utrácím peníze z nějakého chvilkového popudu, těžko dokážu peníze ušetřit – dokonce i na takové věci, jako je např. dovolená. …………………………………... 1

2

3

4

5

216. Často se podvolím přání svých přátel. ……………………………………………………. 1

2

3

4

5

217. Nikdy se neobávám nějakých hrozných věcí, které by se mohly stát v budoucnu. ……… 1

2

3

4

5

218. Lidé si ke mně chodí často pro pomoc, pochopení a porozumění. ………………………. 1 2 3 4 5 219. Většinou rychle prominu každému, kdo mi ublížil. ……………………………………… 1

2

3

4

5

220. Myslím, že mé přirozené reakce jsou nyní obvykle shodné s mými zásadami a dlouhodobými cíli. …………………………………………………………………………… 1

2

3

4

5

221. Raději počkám, až se toho, co se má udělat, ujme někdo jiný. …………………………… 1

2

3

4

5

222. S potěšením nakupuji věci pro sebe. ……………………………………………………… 1

2

3

4

5

154

223. Měl/měla jsem takové zážitky, které mi natolik objasnily moji roli v životě, že jsem z toho byl velice rozrušený a šťastný /byla velice rozrušená a šťastná. ……………………… 1

2

3

4

5

224. Obvykle se ohlížím na názory druhých. …………………………………………………... 1

2

3

4

5

4

5

225. Mé chování se řídí určitými cíli, které jsem si ve svém životě vytýčil/vytýčila. 1

2

3

226. Je obvykle hloupé podporovat úspěch jiných lidí. ………………………………………... 1

2

3

4

5

227. Často si přeji, abych mohl/mohla žít věčně. ……………………………………………… 1

2

3

4

5

4

5

228. Když někdo poukáže na mé chyby, pracuji o to víc, abych je napravil/napravila. 1

2

3

229. Nevzdám to, co dělám, jen kvůli dlouhému sledu neočekávaných nezdarů. ……………... 1

2

3

4

5

230. Ve všem, co se pokouším dělat, mám obvykle štěstí. …………………………………… 1

2

3

4

5

231. Přeji si, abych vypadal/vypadala lépe, než ostatní. ……………………………………… 1

2

3

4

5

232. Zprávy o mystických zážitcích jsou pravděpodobně jen toužebným přáním. ……………. 1

2

3

4

5

233. Práva jedince jsou důležitější než potřeby jakékoli skupiny. …………………………… 1

2

3

4

5

234. Nepoctivost vám způsobí problémy jen tehdy, necháte-li se přichytit. …………………... 1

2

3

4

5

235. Dobré návyky mi usnadňují dělat věci tak, jak chci. …………………………………… 1

2

3

4

5

236. Za mé problémy mohou obvykle jiní lidé a nepříznivé podmínky. ……………………… 1

2

3

4

5

237. Obvykle dokážu zůstat „v chodu“ celý den, aniž bych se k tomu musel/musela nutit. 1

2

3

4

5

238. Ve všem, co dělám, chci být nejlepší. ……………………………………………………. 1

2

3

4

5

239. Než se rozhodnu, skoro pokaždé promyslím všechny skutečnosti dopodrobna, i když ostatní po mě vyžadují rychlé rozhodnutí. ……………………………………………………... 1

2

3

4

5

240. Když je zapotřebí něco udělat, rychle se přihlásím. ……………………………………… 1

2

3

4

5

155

B.1.11 REY – OSTERRIETHOVA KOMPLEXNÍ FIGURA TKF

5.1.1

156

B.1.12 STUPNICE MONTGOMERYHO A ASBERGOVÉ PRO POSUZOVÁNÍ DEPRESE (MADRS)

157

158

C PŘÍLOHA C.1 TABULKY STATISTICKÉ VÝZNAMNOSTI QOL-CZ C.1.1 STANOVENÍ STATISTICKÉ VÝZNAMNOSTI ROZDÍLŮ PRŮMĚRNÝCH HODNOT SKÓRE DŮLEŽITOSTI JEDNOTLIVÝCH POLOŽEK V ZÁVISLOSTI NA POHLAVÍ RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ NEPARAMETRICKÉHO POŘADOVÉHO TESTU MANN-WHITNEY U-TEST Položka Zdraví Fyzická soběstačnost Cítit se psychicky dobře Prostředí a bydlení Dobře spát Rodinné vztahy Vztahy s ostatními Mít a vychovávat děti Postarat se o sebe Milovat a být milován Mít sexuální život Politika Mít víru Odpočívat ve volném čase Mít koníčky Být v bezpečí Práce Spravedlnost Svoboda

Pohlaví

N

Průměr

Medián

Sm. odch.

muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy

22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24

2,50 2,42 3,27 2,80 2,45 2,42 2,77 2,58 2,18 2,21 3,00 2,96 2,64 2,46 3,05 2,63 2,73 2,71 2,64 2,63 2,45 2,21 2,55 1,71 2,45 2,25 1,95 2,25 2,32 2,33 2,50 2,46 2,32 2,17 2,27 2,38 2,64 2,58

2,00 2,00 3,00 3,00 2,50 3,00 3,00 3,00 2,00 2,00 3,00 3,00 3,00 2,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 2,00 2,00 3,00 2,00 2,50 2,00 2,00 2,00 2,00 2,00 3,00 3,00 2,50 2,00 2,00 3,00 3,00 3,00

1,14 1,25 0,70 0,88 1,10 1,06 0,61 0,78 0,85 0,88 0,93 0,75 0,79 0,59 0,90 0,92 0,83 0,75 1,14 0,92 0,67 0,78 1,22 1,04 1,18 0,94 0,84 0,61 0,95 0,76 1,06 0,88 1,17 0,96 1,03 1,01 0,90 0,58

U

p

255,50

0,852

184,50

0,080

260,50

0,939

232,00

0,482

263,00

0,982

253,50

0,817

228,00

0,429

206,50

0,206

262,50

0,974

257,50

0,886

217,00

0,301

157,00

0,019

234,50

0,517

215,00

0,281

262,00

0,965

253,50

0,817

241,50

0,621

237,50

0,560

259,00

0,912

159

Krása a umění Pravda Peníze Dobré jídlo

muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy

22 24 22 24 22 24 22 24

2,64 2,50 2,50 2,54 2,45 2,42 2,45 2,29

3,00 3,00 3,00 2,50 2,00 2,00 2,00 2,50

0,90 0,72 1,14 0,83 0,67 0,76 0,80 1,00

244,00

0,660

249,00

0,742

254,00

0,826

255,00

0,843

C.1.2 STANOVENÍ STATISTICKÉ VÝZNAMNOSTI ROZDÍLŮ PRŮMĚRNÝCH HODNOT SKÓRE SPOKOJENOSTI JEDNOTLIVÝCH POLOŽEK V ZÁVISLOSTI NA POHLAVÍ RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ NEPARAMETRICKÉHO POŘADOVÉHO TESTU MANN-WHITNEY U-TEST Položka Zdraví Fyzická soběstačnost Cítit se psychicky dobře Prostředí a bydlení Dobře spát Rodinné vztahy Vztahy s ostatními Mít a vychovávat děti Postarat se o sebe Milovat a být milován Mít sexuální život Politika Mít víru Odpočívat ve volném čase Mít koníčky

Pohlaví

N

Průměr

Medián

Sm. odch.

muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy

22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24

4,00 4,13 3,95 4,00 3,91 3,88 3,60 3,54 3,77 3,96 4,18 3,79 3,59 3,46 3,60 3,58 4,00 3,54 3,77 3,71 3,41 3,29 2,82 3,13 2,86 3,29 3,18 3,50 3,41 3,36

4,00 4,50 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 3,50 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 3,50 3,00 3,00 3,00 3,00 4,00 3,00 4,00 3,50 4,00

0,93 1,15 0,84 1,06 1,02 0,90 0,91 0,83 0,75 0,75 0,59 1,02 0,59 0,98 0,96 0,93 0,82 0,93 0,75 0,91 0,67 0,81 0,80 0,99 1,04 1,23 0,96 0,78 0,80 0,80

U

p

229,50

0,448

239,50

0,590

257,50

0,886

250,50

0,767

221,00

0,344

215,00

0,281

258,50

0,904

260,50

0,939

193,50

0,121

264,00

1,000

230,50

0,461

214,00

0,272

196,00

0,135

213,50

0,267

263,00

0,982

160

Být v bezpečí Práce Spravedlnost Svoboda Krása a umění Pravda Peníze Dobré jídlo

muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy

22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24 22 24

3,95 3,46 3,95 3,25 3,82 3,54 3,64 3,46 3,41 3,54 3,64 3,83 3,73 3,17 3,41 3,58

4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 3,50 4,00 4,00 4,00 4,00 3,00 3,50 4,00

0,58 1,02 0,58 1,11 0,91 0,78 0,90 0,98 0,67 0,78 0,73 0,48 0,83 1,09 0,91 0,93

190,50

0,106

178,50

0,027

220,00

0,333

244,00

0,660

233,00

0,495

213,00

0,262

196,00

0,135

232,00

0,489

C.1.3 STANOVENÍ STATISTICKÉ VÝZNAMNOSTI ROZDÍLŮ PRŮMĚRNÝCH HODNOT SKÓRE DŮLEŽITOSTI JEDNOTLIVÝCH POLOŽEK V ZÁVISLOSTI NA PARTNERSKÉM VZTAHU RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ NEPARAMETRICKÉHO POŘADOVÉHO TESTU MANN-WHITNEY U-TEST Položka zdraví fyzická soběstačnost cítit se psychicky dobře prostředí a bydlení dobře spát rodinné vztahy vztahy s ostatními mít a vychovávat děti postarat se o sebe milovat a být milován mít sexuální život

Partner

N

Průměr

Medián

Sm. odch.

s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem bez partnerského vztahu

39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7

2,54 2,00 3,05 2,86 2,54 1,86 2,67 2,71 2,23 2,00 2,97 3,00 2,54 2,57 2,77 3,14 2,74 2,57 2,69 2,29 2,46 1,57

2,00 2,00 3,00 3,00 3,00 2,00 3,00 3,00 2,00 2,00 3,00 3,00 2,00 3,00 3,00 3,00 3,00 2,00 3,00 3,00 2,00 2,00

1,19 1,00 0,79 3,00 1,05 2,00 0,70 vícenás. 0,90 2,00 0,87 3,00 0,72 3,00 0,96 3,00 0,79 2,00 1,03 3,00 0,68 2,00

s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem bez partnerského vztahu

U

p

99,50 0,258 125,50 0,737 89,50 0,151 136,50 1,000 117,00 0,551 134,50 0,951 128,00 0,795 106,00 0,351 115,00 0,511 107,50 0,375 49,00 0,007

161

politika mít víru odpočívat ve volném čase mít koníčky být v bezpečí práce spravedlnost svoboda krása a umění pravda peníze dobré jídlo

39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7

s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem bez partnerského vztahu

2,21 1,57 2,33 2,43 2,13 2,00 2,44 1,71 2,51 2,29 2,26 2,14 2,33 2,29 2,62 2,57 2,59 2,43 2,54 2,43 2,44 2,43 2,36 2,43

2,00 1,00 2,00 2,00 2,00 2,00 2,00 1,00 3,00 3,00 2,00 3,00 2,00 3,00 3,00 3,00 3,00 2,00 3,00 3,00 2,00 2,00 2,00 3,00

1,13 vícenás. 1,03 vícenás. 0,70 vícenás. 0,79 1,00 0,94 3,00 1,07 3,00 1,01 3,00 0,78 3,00 0,79 2,00 0,88 Vícenás. 0,68 2,00 0,84 3,00

98,00 0,239 134,00 0,939 126,00 0,748 77,50 0,071 124,50 0,714 130,50 0,854 133,50 0,927 130,50 0,854 120,50 0,625 133,50 0,927 134,00 0,939 121,50 0,646

C.1.4 STANOVENÍ STATISTICKÉ VÝZNAMNOSTI ROZDÍLŮ PRŮMĚRNÝCH HODNOT SKÓRE SPOKOJENOSTI JEDNOTLIVÝCH POLOŽEK V ZÁVISLOSTI NA PARTNERSKÉM VZTAHU RESPONDENTŮ NA ZÁKLADĚ NEPARAMETRICKÉHO POŘADOVÉHO TESTU MANN-WHITNEY U-TEST Položka

Partner

s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem fyzická soběstačnost bez partnerského vztahu s partnerským vztahem cítit se psychicky dobře bez partnerského vztahu s partnerským vztahem prostředí a bydlení bez partnerského vztahu s partnerským vztahem dobře spát bez partnerského vztahu s partnerským vztahem rodinné vztahy bez partnerského vztahu s partnerským vztahem vztahy s ostatními bez partnerského vztahu zdraví

N

Průměr

Medián

Sm. Odch.

39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7

3,95 4,71 3,92 4,29 3,85 4,14 3,49 4,00 3,90 3,71 3,97 4,00 3,54 3,43

4,00 5,00 4,00 4,00 4,00 4,00 3,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 3,00

1,07 0,49 1,01 0,49 0,99 0,69 0,88 0,56 0,75 0,76 0,90 0,58 0,85 0,53

U

p

79,50

0,081

114,50

0,501

117,50

0,561

89,00

0,146

116,00

0,531

129,00

0,819

117,50

0,561

162

s partnerským vztahem bez partnerského vztahu s partnerským vztahem postarat se o sebe bez partnerského vztahu s partnerským vztahem milovat a být milován bez partnerského vztahu s partnerským vztahem mít sexuální život bez partnerského vztahu s partnerským vztahem politika bez partnerského vztahu s partnerským vztahem mít víru bez partnerského vztahu odpočívat ve volném s partnerským vztahem čase bez partnerského vztahu s partnerským vztahem mít koníčky bez partnerského vztahu s partnerským vztahem být v bezpečí bez partnerského vztahu s partnerským vztahem práce bez partnerského vztahu s partnerským vztahem spravedlnost bez partnerského vztahu s partnerským vztahem svoboda bez partnerského vztahu s partnerským vztahem krása a umění bez partnerského vztahu s partnerským vztahem pravda bez partnerského vztahu s partnerským vztahem peníze bez partnerského vztahu s partnerským vztahem dobré jídlo bez partnerského vztahu

mít a vychovávat děti

39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7 39 7

3,51 4,00 3,74 3,86 3,77 3,57 3,31 3,57 2,92 3,29 3,05 3,29 3,28 3,71 3,36 3,57 3,67 3,86 3,49 4,14 3,64 3,86 3,49 3,86 3,51 3,29 3,72 3,86 3,33 4,00 3,49 3,57

4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 3,00 3,00 3,00 3,00 3,00 4,00 3,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 4,00 3,00 4,00 4,00 3,00 4,00 4,00 4,00

0,94 0,82 0,88 1,07 0,81 0,98 0,66 1,13 0,84 1,25 1,12 1,38 0,92 0,49 0,81 0,53 0,90 0,69 0,97 0,69 0,87 0,69 1,00 0,38 0,72 0,76 0,65 0,38 1,03 0,58 0,85 1,27

103,00

0,306

124,00

0,702

118,50

0,582

121,50

0,646

105,00

0,335

116,50

0,541

99,00

0,251

120,00

0,614

125,50

0,737

87,00

0,130

123,00

0,680

109,00

0,400

112,50

0,463

122,50

0,669

82,50

0,099

128,00

0,795

163

C.1.5 TABULKA STANOVENÉ STATISTICKÉ VÝZNAMNOSTI ROZDÍLŮ PRŮMĚRNÝCH HODNOT SKÓRE KVALITY ŽIVOTA (QOL-CZ) V ZÁVISLOSTI NA PARTNERSKÉM VZTAHU RESPONDENTŮ Položka

Partner

N

Průměr Medián

Sm. odch.

p

Celkový skór (QOL-CZ)

s partnerským vztahem

39

208,08

199,00

54,55

0,903

bez partnerského vztahu

7

205,71

241,00

57,00

C.1.6 TABULKA STANOVENÉ STATISTICKÉ VÝZNAMNOSTI ROZDÍLŮ PRŮMĚRNÝCH HODNOT SKÓRE KVALITY ŽIVOTA (QOL-CZ) V ZÁVISLOSTI NA POHLAVÍ RESPONDENTŮ Položka

Partner

N

Celkový skór (QOL-CZ)

Muži

22

214,8

Ženy

24

201,3

Sm. odch.

p

206,50

51,14

0,903

190,00

57,33

Průměr Medián

C.1.7 TABULKA NEJVYŠŠÍHO DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ RESPONDENTŮ Vzdělání

Skupina pacientů

Kontrolní skupina

Základní

1

1

10

13

35

32

Středoškolské s maturitou Vysokoškolské

164