Legislativa Co vadí na zákonu o veřejných zakázkách?...14 Nový občanský zákoník vyvolává spory Parlamentní info Co nového v parlamentu?

Nový občanský zákoník vyvolává spory Od krizového managementu k prosperitě

20. výročí soutěže Manažer roku

SPEKTRUM 04 2013 užívá logiku zaměřuje se na detaily pracuje s fakty vyhledává pravidla zná slova a jazyk vnímá znalosti preferuje bezpečí je realista

užívá pocity zaměřuje se na obecnost pracuje s představami vyhledává souvislosti zná symboly a obrazy vnímá význam jde do rizika je snílek

Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 03

Legislativa

EU

Manažer roku

Co vadí na zákonu o veřejných zakázkách? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Nový občanský zákoník vyvolává spory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Barometr reforem Jaro 2013 . . . . . . . . . . . 27 Jarní summit EU: Ještě není důvod ke spokojenosti . . . . . 29 Nový stálý delegát při BUSINESSEUROPE – Tomáš Pirkl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

Nejlepší manažeři v zemi kritizují způsob vládnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 04 Kdo je ve finále Manažera roku? . . . . . . 06 Historie soutěže Manažer roku . . . . . . . 06

Věk českých manažerů roste . . . . . . . . . 07 Lubomír Stoklásek: Manažer roku může hlasitěji kritizovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . 08 Manažeři: Vzdělávací systém je průšvih . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

Zaměstnanost Firmy se při rekvalifikacích spoléhají hlavně samy na sebe . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Evropské fondy Revize pravidel regionální podpory . . . . 13

Parlamentní info Co nového v parlamentu? . . . . . . . . . . . . . 16

Zahraničí

Telekomunikace

Guinness, zásuvky a jiné paradoxy . . . . . 31 Danny McCoy: Od krizového managementu zpět k prosperitě . . . . . . 33

ČTÚ: 50 milionů denně . . . . . . . . . . . . . . 18

Energetika Evropská energetika na rozcestí . . . . . . 20

Klub SP ČR Klubový večer s ministrem Stanjurou . . . . . . . . . . . . . . . 21

Pohled médií Březen v médiích: prezidenti, export, vzdělávání . . . . . . . . 22 Kaleidoskop . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Partneři:

Spektrum je oficiálním informačním médiem SP ČR. Přináší fakta a stanoviska k aktuálním problémům, které jsou předmětem zájmu této největší a nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v ČR. Vydavatel: SP ČR Adresa: Freyova 948/11, 190 00 Praha 9 Redakční rada: B. Dlouhý, V. Drbalová, J. Hejduková, O. Gbelec, D. Kuchtová, P. Ježková, L. Nutilová, šéfredaktor: M. Mostýn, zástupkyně šéfredaktora: R. Hejná, výkonný redaktor: Z. Strnadel Foto: Z. Strnadel, studio Pixl­‑e Korektury: M. Trublová Inzerce: SP ČR tel.: 225 279 701 Grafická úprava a sazba: studio Pixl­‑e Tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128 Distribuce: Spektrum je distribuováno na adresy ředitelů členských podniků (např. ČEZ, a.s.; RWE Transgas, a.s.; ŠKODA AUTO a.s.; TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.; Czech Coal a.s.; OKD, a.s.; VÍTKOVICE, a.s.) a vybrané adresy. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s. p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP‑3285/99‑P ze dne 15. 10. 1999. Vychází měsíčně Registrace: ISSN 1213‑7227

Vážení členové Svazu, kolegové, čeká nás vyvrcholení dvacátého ročníku nejprestižnější manažerské soutěže v zemi – Manažer roku. Její vyhlašovatelé – Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Česká manažerská asociace se mohou s uspokojením ohlédnout nejen za samotným rozhodnutím takovou soutěž pořádat, ale především za jejími dvacetiletými výsledky. Za tuto dobu postoupilo do finále soutěže 1200 soutěžících. Špička vynikajících se úspěšně rozrůstala – letos Hodnotitelská komise vybrala a doporučila ze dvou set nominovaných celkem 86 manažerů a manažerek do finále, kde bude o jejich umístění rozhodovat Národní komise. Kvalita firemního managementu se u nás i díky této soutěži trvale zvyšuje, o čemž svědčí i hodnocení BUSINESSEUROPE, které řadí způsob, jakým se české firmy vypořádávají se současnými konjunkturními problémy, mezi nejúspěšnější v Evropě. Ještě daleko důležitější roli ale sehrál úspěšný firemní management v systémové transformaci od plánované k tržní ekonomice v posledních dvou dekádách. Náročnost a společenský význam role manažerů vyplývá především z toho, že plní zásadní roli při vytváření produktivního souladu rozdílných zájmů vlastníků, zaměstnanců a zákazníků. Veřejnost tuto významnou společenskou roli manažerů pořád stále ještě dostatečně nechápe a neoceňuje. Jak důležité je kvalitní řízení ukazuje i mizerná úroveň řízení a správy českých státních a veřejných institucí, o čemž svědčí i prováděná mezinárodní srovnání. Proto naléhavě vyzývejme politiky k tomu, aby manažerskou práci ve správě věcí veřejných přenechali skutečným manažerům. V jejich vyhledávání jim můžeme pomoci – máme totiž dvacetiletou úspěšnou zkušenost s vyhledáváním těch nejlepších. Při pohledu do historie bychom se snad mohli považovat za kolébku moderního managementu. První světový kongres řízení – Pražský internacionální manažerský kongres PIMCO v roce 1924 pod patronací presidenta Masaryka – vyústil mj. i v založení Československého komitétu pro vědecké řízení o 2 roky později. To, co dnes rozhoduje o úspěšnosti firem, není ani podnikatelský, ani provozní, ale manažerský model. Současný progresivní management se musí vedle základních „řemeslných“ znalostí rozvíjet především jako management trvalé změny, dodržování etických zásad, bez kterých se mj. snižuje efektivnost tržních mechanismů alokace zdrojů a uplatňování komplexního přístupu k udržitelnosti rozvoje – ekonomické, sociální i environmentální. Pro udržitelnost konkurenceschopnosti každé firmy je potom alfou a omegou vedle zajištění lidských, finančních a hmotných zdrojů jejich uvedení do trvalé inovativní symbiózy. Toto je umění nejlepších manažerů a vůdců. Toto umění rozhoduje o naší budoucnosti. Způsob vedení celé naší společnosti, jejích firem i vzdělání nových generací musí proto vytvářet optimální podmínky pro rozvíjení bohatého svobodného myšlení a kreativity, ale při zachování potřebného konstruktivního řádu.

Pavel Kafka člen představenstva SP ČR prezident České manažerské asociace

Nejlepší manažeři v zemi kritizují způsob vládnutí Finalisté 20. ročníku soutěže Manažer roku odmítají korupci a svůj tým vedou v duchu fair play, sledují nejnovější technologické inovace a jejich vzor je Tomáš Baťa. Při pohledu na současnou ekonomickou situaci v zemi se nabízí úvaha, že většina nejlepších manažerů České republiky bude považovat za svůj největší úspěch posledních tří let zachránění firmy před úpadkem. Takové odpovědi totiž dominovaly v předchozích letech. V rámci 20. ročníku soutěže Manažer roku byly odpovědi optimističtější. Většina z osmdesáti šesti manažerů, kteří se dostali do finále soutěže, označuje totiž ze největší úspěch rozšiřování výrobních kapacit, zvyšování obratu a zisku, rozšiřování exportu či fúze a akvizice. Jejich osobní vyznání ve formě ankety tak naznačuje, že vedle řady odvětví a firem, které se snaží přežít, jsou zde i firmy prosperující a expandující. Zhruba čtvrtina finalistů považuje za svůj úspěch zvýšení obratu. „V roce 2012 jsme přes pokračující recesi průmyslu dosáhli rekordní výše výroby v celé historii firmy,“ uvedl v komentáři jeden z finalistů. A další z účastníků zjišťování

04

Manažer roku

napsal: „Bezmála jsme zdvojnásobili obrat v krizových letech při zachování ziskovosti na 15 procent“. Někteří nominovaní zastupují dokonce firmy, které zmiňují výrazné zvýšení obratu, a to dokonce čtyřikrát až pětkrát za poslední roky, patrná je návaznost na rozběhnutí nové moderní výroby či expanze na zahraniční trhy. Část manažerů považuje za svůj hlavní přínos optimalizaci podnikových procesů, zdokonalení řízení společnosti nebo zavedení nového obchodního modelu. Někteří z nich připomínají fůze a akvizice. Část manažerů se přihlásila k tomu, že pro ně bylo nejdůležitější udržet zaměstnanost. Zhruba třetina dalších označila za svůj největší úspěch udržení pozice firmy na trhu. „I přes současnou vleklou globální krizi jsme si zachovali pozici stabilní firmy, spolehlivého hráče na trhu a kvalitního výrobce,“ uvedl zástupce jedné v soutěži zúčastněných firem.

Stát – koule na noze podnikání

Recept na konkurenceschopnost

Manažeři se vyjadřovali také k vládním opatřením a k tomu, co jim pomohlo v podnikání a co pro ně naopak představuje bariéru. Zjištění ukázalo, že 90 procent manažerů a manažerek – finalistů soutěže Manažer roku – hodnotí opatření vlády negativně. Jen přibližně desetina z nich vnímá některá opatření pozitivně. Mezi vládními mínusy je nejčastěji zmiňována chybějící dlouhodobá koncepce státu. Za druhé, výrazně je kritizována nestabilita právního prostředí přinášející nejistotu pro podnikání. „Kompetentní orgány nejsou schopny dát přesný výklad k ustanovením některých zákonů, které jsou nezřídka napsány nejednoznačně a nepromyšleně,“ zazněl jeden z komentářů manažera – finalisty. Za třetí významný okruh problémů jsou považovány časté personální změny na vládních postech. Vedle toho jsou v komentářích kritizovány zvyšující se administrativní zátěž, neprůhledná grantová politika a chybějící podpora malých a středních podnikatelů. „Podpora malých a středních podniků u nás existuje jen na papíře. Nejvíce negativně však vnímám rozhodnutí o dopadech na legislativu, která se pak odlišuje od unijních standardů a ztěžuje nám podmínky podnikání, zvyšuje náklady a zhoršuje pozici oproti zahraniční konkurenci,“ uvádí jiný komentář. Jen menší část manažerů zmiňuje pozitiva vládní politiky. Shrnout se dají do takových opatření jako podpora exportérů na zahraničních trzích, elektronizace veřejné správy, dotace na vědu a výzkum i podpora obnovitelných zdrojů, ovšem mimo fotovoltaiky.

Finalisté 20. ročníku soutěže Manažer roku mají jednotný recept na konkurenceschopnost – rozvíjet tým v duchu fair play spolu se sledováním nejnovějších technologických inovací. Mezi vyjádřeními se objevily názory, že konkurenceschopnost je daná jasnou strategií a také péčí o pracovní tým. „Najít a podporovat pracovité lidi, kteří jsou otevřeni novým výzvám, nebojí se riskovat a nést plnou zodpovědnost za svá rozhodnutí,“ zní jedno z osobních vyznání. Pohled na konkurenceschopnost shrnuje i další z nich: „Jde o uplatňování inovativních řešení, znalost zákazníka a jeho potřeb, kvalitní a motivovaní zaměstnanci, neustálé zjednodušování a zefektivňování interních procesů“.

Manažeři a korupce Je poměrně alarmující, že více než polovina úspěšných manažerů v České republice, kteří se dostali do finále soutěže Manažer roku, se s korupcí setkala osobně či zprostředkovaně. „Naši lidé se s pokusy korumpovat setkávají často,“ tvrdí ve vyjádření jeden z manažerů. Současně většina v soutěži nominovaných manažerů se domnívá, že jde o celospolečenský problém, který je dnes mnohdy přece jen zveličovaný. Většina firem má totiž již zpracovaný etický či antikorupční kodex a kladou důraz na jeho dodržování. Takto se alespoň vyjádřilo 70 procent finalistů. Mezi zbývajícími 30 procenty jsou však i někteří, kteří kodex nepovažují za potřebný. „Jsme rodinná firma a tyto věci by si u nás nikdo nedovolil,“ zní jeden z komentářů. „Jednou podáš prst a už nejsi svobodný,“ říká další z hodnocených. Jedním dechem pak dodává, že korupci odmítá, neboť chce být svobodný, aby mohl být konkurenceschopný. Z některých výpovědí dokonce vyplývá, že manažeři se zapojují do hnutí PodnikameBezKorupce.cz nebo do Koalice pro transparentní podnikání a neakceptují zakázky za provize.

Manažerské vzory Lidé potřebují vzory, které by je inspirovaly a směrovaly by jejich počínání. Jaké jsou ale vzory českých manažerů? Naznačují to další odpovědi osobního vyznání finalistů soutěže. Podobně jako i ve zjištěních z předchozích let se nemalá část vrcholových manažerů ohlíží po vzorech druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Mezi nimi jednoznačně dominuje Tomáš Baťa s takřka třetinou hlasů. „Znal řemeslo, nastavil podnikatelský směr, pochopil sílu propagace, uměl zboží prodat a stanovil jasné podmínky zaměstnavatelům. Jeho výrok ‚náš zákazník – náš pán‘ platí stále,“ shrnul názory jeden z manažerů. Na rozdíl od předchozích let se však objevila velmi výrazná skupina manažerů ( téměř dvě pětiny ), která vidí vzory v době posledních dvaceti let. Mezi nimi se objevují taková jména jako P. Kellner, Z. Frolík, V. Plašil nebo A. Babiš. Část oslovených manažerů má své životní vzory v zahraničí. Není divu, že mezi nimi se na prvním místě objevuje J. Welch či H. Ford. Poněkud překvapivé oproti předchozím rokům je zjištění, že část manažerů nemá žádný konkrétní životní vzor. Jejich komentáře hovořily o vlastním selském rozumu a porozumění prostředí, ve kterém se firma pohybuje i o lidech, kteří inspirují. Jeden z komentářů shrnuje ostatní pohledy na správný vzor následujícími slovy: „Jsou to lidé, kteří dokázali vymyslet byznys, postavit ho na nohy z vlastní píle a pracovitosti, zajistit lidem práci a stabilitu a budovali korektní společnost v duchu etiky, důvěry a dohodnutých pravidel“. Více informací naleznete na: http://bit.ly/16UnK9e Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace SP ČR [email protected]

Manažer roku

05

Kdo je ve finále Manažera roku? Na šestaosmdesát osobností z řad podnikatelů a manažerů firem z různých oborů (ale i ze státní a veřejné sféry a služeb) z bezmála dvou stovek přihlášených má stále šanci, že si v letošním jubilejním 20. ročníku odnese prestižní ocenění Manažer roku ČR. „Hlavním bonusem projektu je, že účastníci nejsou hodnoceni jen podle čísel a výsledků na přihlášce, ale že uvedená fakta jsou prověřována odbornou komisí v praxi, která probíhá formou manažerského auditu přímo na pracovišti,“ vysvětlují organizátoři z České manažerské asociace. „Přísným sítem výběru projdou jen ti skutečně nejlepší,“ upozorňují. Kromě ocenění Manažer roku a Manažerka roku budou 25. dubna v pražském paláci Žofín vyhlášeni také vítězové dalších kategorií tradiční soutěže: Vynikající manažer střední a Vynikající manažer malé firmy, Mladý manažerský talent do 35 let a Manažeři odvětví. Nominovaní profesionálové si na soutěži váží zejména možnosti otestovat své kvality, porovnat se s kolegy z branže, inspirovat

se, setkat se s nejlepšími manažery a zlepšit prestiž své profese. Vnímají ji i jako exaktní a sofistikovaný projekt s desítkami parametrů a kritérií, jehož význam je proto nesrovnatelný s ostatními běžnými soutěžemi a anketami.  Mezi finalisty letošního ročníku po úvodním výběru zůstávají například generální ředitel a předseda představenstva Vítkovice Holdingu Jan Světlík, rektor Vysokého učení technického v Brně Karel Rais, děkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendlovy univerzity v Brně Petr Horáček, generální ředitel společnosti Grund Jiří Grund či ředitel a předseda představenstva družstva Severochema Liberec Roman Hrnčíř. V ženské kategorii jsou ve hře generální ředitelka Grandhotelu Pupp Karlovy Vary Andrea Pfeffer Ferklová, generální ředitelka AAA Auto Group Karolína Topolová či starostka Třince Věra Palkovská. víci informací naleznete na www.manazerroku.cz/

(red)

Historie soutěže Manažer roku Poprvé byla soutěž Manažer roku vyhlášena v roce 1993 se záměrem ocenit významné reprezentanty managementu v České republice. Její vyhlašovatelé, jimiž jsou Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Česká manažerská asociace tím chtěli přispět k rozvoji elity managementu. Soutěž, která letos slaví dvě desetiletí od svého vzniku, získala značnou prestiž, což dokládá zájem kandidátů i účast premiérů a ministrů při vyhlašování nejlepších manažerů v zemi. Letos účast na slavnostním vyhlášení 25. dubna v pražském Žofínském paláci přislíbil prezident republiky Miloš Zeman. Vývoj soutěže mimo jiné ilustruje vyvoj moderních metod řízení firem a jakými trendy se přední čeští manažeři nechávají vést.

V uplynulých 19. ročnících do finále postoupilo 1112 předních manažerů a manažerek, celkem 140 žen a 972 mužů ze všech oblastí ČR. Počet oceněných se v různých ročnících soutěže lišil – v premiérovém ročníku před dvaceti lety si ocenění odneslo pět manažerů, mezi nimi i generální ředitel a předseda představenstva Glavunion Teplice Štěpán Popovič. Loňským vítězem soutěže se stal generální ředitel a předseda představenstva Agrostroje Pelhřimov Lubomír Stoklásek. Mezi oceněnými z předchozích ročníků nechybí ani další známá jména českého podnikatelského prostředí, například někdejší generální ředitel a předseda představenstva Škody Plzeň Lubomír Soudek či Zbyněk Frolík z firmy Linet. Před deseti lety

Laureáti Manažera roku 1994

Před deseti lety získal cenu manažera roku Martin Roman.

06

Manažer roku

Věk českých manažerů roste Průměrný český manažer se narodil v roce 1962 a letos oslaví jedenapadesát let. Blíží se tak věkové struktuře západních zemí.

zvítězil tehdejší předseda představenstva a generální ředitel Škoda Holdingu Martin Roman. O účast v soutěži projevují zájem i cizinci – například o tři roky později v soutěži zvítězil předseda představenstva Škoda Auto Detlef Wittig. Historie soutěže je rovněž dokladem rostoucího významu zastoupení žen v českém manažerském prostředí. Ženská kategorie soutěže se vyhlašuje již od roku 1996 (tehdy se první držitelkou titulu Manažerka roku stala prezidentka Svazu obchodu ČR Helena Pískovská). Jejími následovnicemi byly ředitelka Fakultní nemocnice v Motole Helena Rögnerová, generální ředitelka Vodafone Czech Republic Muriel Anton či Senta Čermáková z mezinárodní centrály společnosti Hewlett­‑Packard. Zatím poslední vítězkou se loni stala ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR Eva Syková. „Ukazuje se, jak významnou roli manažeři plní a jak se jejich výkon podepisuje na konkurenceschopnosti firem i celé země,“ hodnotí přínos projektu Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace (ČMA). Organizátoři o účast v soutěži zaznamenávají stále větší zájem. „Poslední tři roky počet nominací vyrovnaně stoupá, nyní máme 195 nominací,“ uvedl Rastislav Lukovič z projektové kanceláře ČMA. „Pro soutěž máme po celé republice ustaveno tři sta nominačních míst, která kvalifikovaně vyhodnocují, proč nominaci danému manažerovi udělit,“ říká Lukovič. Letos přišlo tradičně nejvíce nominací z Prahy (51) a ze Středočeského kraje (18). Pozadu nezůstávají ani další regiony jako je jihomoravský (21), královéhradecký (15), moravskoslezský (13), pardubický (12) nebo Kraj Vysočina. „Už to, že manažer s úspěchem projde nominací a pak náročným několikastupňovým hodnocením a stane se finalistou soutěže, mu přidá na důvěryhodnosti a prestiži a přiřadí ho k lize těch nejlepších v zemi,“ dodává Ratislav Lukovič.

Čeští manažeři se více než dvě desetiletí po zásadní změně podnikatelského prostředí, kterou přinesly události roku 1989, stále více podobají kolegům z vyspělých západních zemí. A to nejen svým vzhledem, neboť kdysi populární módu „fialových sak a bílých ponožek“ v jejich šatnících vystřídalo klasické konzervativní oblečení, ale i věkovou strukturou. Jestliže počátkem 90. let se průměrný věk manažerů výrazně snížil vzhledem k obrovským změnám ve vedoucích funkcích firem a faktickou absencí celé generace manažerů, návrat k normálu potvrdil loni zveřejněný průzkum společnosti Deloitte. „Nejstaršímu českému manažerovi z elitní stovky největších firem je 79 let, nejmladšímu naopak 21 let. Ti nejstarší zasedají zpravidla v orgánech tradičních průmyslových podniků a důlních společností, naopak u mobilních operátorů a IT firem je padesátník spíše výjimkou,“ uvedl tehdy pro portál MoneyMag.cz Jan Spáčil z dvokátní kanceláře Ambruz & Dark/Deloitte Legal. Věkové rozpětí vrcholných manažerů se stále blíží světovému průměru. Zatímco běžnému českému manažerovi bylo v roce 2000 zhruba 48 let, jemu postavením odpovídající kolegové v USA či na západě Evropy byli o dva roky starší. „Do budoucna očekáváme, že v tomto ohledu budeme dohánět svět a rozdíly se budou snižovat,“ míní Jan Spáčil. Roste i podíl starších lidí ve vedení firem. Zatímco ve statutárních orgánech firem jich v současnosti působí přibližně stejně jako v roce 2000 (42 procent), v dozorčích radách jejich poměr vzrostl o více než pět procentních bodů na téměř polovinu (48 procent). Na pozicích věkově mladších prokuristů jejich poměr stoupl o dva procentní body na 36 procent. „Tato fakta kopírují trend ze zahraničí, kde se věkový průměr lidí ve statutárních orgánech firem příliš nezměnil. Naopak rozdíl ve věku zástupců v dozorčích radách je výrazný. Ačkoliv historicky v kontrolních funkcích zasedají starší lidé než v řídících, u nás tento trend může souviset i s tím, že do dozorčích rad se v řadě firem přesunuli bývalí manažeři z porevoluční doby, nebo se tyto někdy dobře placené funkce staly trafikami pro vysloužilé politiky a úředníky,“ uvedl Jan Spáčil.

Jiří Janda spolupracovník měsíčníku Spektrum [email protected]

Jiří Janda spolupracovník měsíčníku Spektrum [email protected]

Cenu Manažer roku 2011 získal Lubomír Stoklásek, v kategorii manažerek zvítězila Eva Syková.

Manažer roku

07

Lubomír Stoklásek: Manažer roku může hlasitěji kritizovat Lubomír Stoklásek převzal krachující Agrostroj Pelhřimov, který přivedl k současnému obratu přes dvě miliardy korun ročně. Nebál se radikálních změn, a zásadních manažerských rozhodnutí. Zejména o nich je tento rozhovor. Pane Stoklásku, přineslo Vám ocenění Manažer roku 2011 nějaké benefity? Díky získání titulu Manažer roku se mi především otevřely nové možnosti, jak cíleně a systémově upozorňovat na zásadní nedostatky ve školství, a především v technickém školství. Podle mého názoru technické školství v ČR zásadním způsobem ovlivňuje fungování průmyslu, který je proexportně zaměřen. Je vlastnictví podniku (jako ve Vašem případě) výhodou pro generálního ředitele? Výhodu vidím v tom, že jako generální ředitel mohu koordinovat jednotlivé podniky. Například využívat logistiku firmy ČAD pro Agrostroj a Humpolecké strojírny. Jako vlastník výhodu nespatřuji, protože během uplynulých 15 let nebyly v těchto podnicích vyplaceny žádné dividendy. V jakém stavu jste přebíral společnost Agrostroj? Společnost Agrostroj jsem koupil v roce 1997 od jedné významné

08

Manažer roku

české banky. Když jsem se seznámil s výrobou a ekonomickými ukazateli, nedivil jsem se, že firma byla na prodej, protože by byla musela během následujícího půl roku na sebe vyhlásit konkurz. Technologické vybavení firmy bylo z 95 % naprosto nekonkurenceschopné a nesplňovalo požadavky moderní strojírenské výroby a světových trhů. 82 % produkce směřovalo na východní trhy, při celkovém obratu 360 mil.Kč ročně a firma měla pouze zhruba 200 zaměstnanců s vyhovující kvalifikací z celkového počtu 1170 pracovníků. Jakými konkrétními kroky jste v první fázi zachraňoval Agrostroj? Bylo potřeba zásadně změnit podnikatelskou strategii firmy. Proto se vedení společnosti rozhodlo zásadním způsobem změnit kvalifikaci zaměstnanců a jejich věkovou strukturu a současně provést výměnu zastaralého technologického parku a změnu výrobní struktury firmy. Dále bylo třeba jak výrobu, tak i obchod restrukturalizovat. Během 5 let se změnila výrobní struktura

o 90 %. Byla omezena výroba vlastních finálních produktů a orientovali jsme se na exportní kooperace. Vlastní výrobky, na kterých stál tehdejší business plán a ve kterých se spousta lidí „viděla“, byly upřímně řečeno zastaralé a co bylo nejdůležitější – chyběla prodejní a distribuční síť v zahraničí. Proto jsme jako jedinou rychlou a stabilní cestu viděli oblast kooperací. Byl nám jasný také fakt, že kooperační výroba zemědělské techniky je stabilním obchodem, bohužel však se sezónním vlivem. Z toho důvodu jsme rozšířili naše záměry o oblast užitkových vozidel. V rámci takto zvolené strategie jsem provedl rovněž devadesátiprocentní obměnu managementu firmy. Jaká byla Vaše personální politika po příchodu do firmy? Potýkal jste se s nedůvěrou? Jak jste personál motivoval? Potýkal jsem se se zásadní nedůvěrou, protože vedení společnosti nebylo zvyklé systematicky pracovat. Z toho důvodu jsem management z 90 % obměnil. Myslím, že motivací pro personál se stala budoucnost firmy a také seriózní přístup nového vlastníka, což se ukázalo po 15 letech velice dobrou strategií. Inovovali jste hned na začátku, nebo se výroba a produkty modernizovaly až za pochodu? Protože Agrostroj měl 1170 pracovníků, celý proces musel být rozfázován do 3 let. Výroba, která měla alespoň pozitivní nulu, byla ponechána a začalo se s restrukturalizací ztrátových provozů. Sem pak přicházely zakázky ze západní Evropy a měnilo se samozřejmě i technologické vybavení. V současné době má Agrostroj 42 % zaměstnanců s technickou maturitou a průměrný věk zaměstnance je 37 let. Jakou máte politiku zaměstnanosti? Vychováváte si svoje pracovníky, nebo spoléháte na agentury práce? Jako jedna z mála firem jsme začali již před deseti lety úzce spolupracovat s dvěma průmyslovými školami a čtyřmi učilišti. Aktivně také spolupracujeme s Polytechnickou univerzitou v Jihlavě a probíhá intenzivní spolupráce s dalšími vysokými školami, zejména VUT Brno a ČVUT Praha. Máme vlastní vzdělávací systém, tzv. Univerzitu Agrostroje, která zahrnuje svářecí školu, školu obrábění, středisko výpočetní techniky s kapacitou 30 výukových míst a také vlastní systém vzdělávání v cizích jazycích. Na agentury práce se nespoléháme, slouží spíš jako záloha. Sledujete či podporujete současné snahy SP ČR o zavedení systému duálního vzdělávání? Určitě ano, sám jsem byl iniciátorem těchto snah a mnoho informací z našich zdrojů jsem předal také ministru průmyslu a obchodu p. Kubovi.

Jaký je současný hospodářský výhled Agrostroje? Agrostroj Pelhřimov má dlouhodobé plány rozvoje na pět až deset let i plány rozvoje na pět let. V horizontu dou až tří let je plánováno dokončit technologické a technické vybavení firmy a docílit obratu 5 miliard Kč. V širším horizontu do 10 let je plánováno navýšit kapacitu na 10 miliard Kč. Našimi hlavními trhy jsou země EU a také exportujeme výrobky do Severní a jižní Ameriky. V návaznosti na určitá opatření ohledně ochrany trhu v Rusku se mnoho našich zákazníků rozhodlo zřídit v tomto teritoriu své montážní závody a požádalo Agrostroj, jako klíčového dodavatele montážních celků, o lokální podporu. Naším záměrem je vybudovat v Rusku vlastní výrobní závod. Při své návštěvě Ruska jsem byl příjemně překvapen úrovní jednotlivých průmyslových, speciálních ekonomických zón, které byly pro investory v nedávné době nachystány. Plánujeme, že vyrobní prostory by zde mohly být realizovány v letech 2015 – 2017. Jakou roli ve Vašem podniku hraje výzkum, vývoj a inovace? Financujete tuto kapitolu výhradně ze svého, nebo ji financujete i z veřejných či evropských dotacích? Udržet si konkurenceshopnou pozici není opravdu jednoduché. Produkt, který dodáváme našim partnerům, není pouze výrobek, ale i komplex služeb s ním spojených. Spolu s precizní logistikou, zajištěním kvality, vizualizací procesu a ochranou životního prostředí, je to také vývoj a engineering, kde pracuje přes 200 lidí. Agrostroj, jako vývojový dodavatel je zapojován do různých projektů již od raných fází, kdy v rámci projektového týmu řešíme design, použité materiály, nejvhodnější proces výroby a následnou logistiku. Jsme také zapojeni do výroby a testování různých prototypů a vzorků. Toto je určitě naší obrovskou konkurenční výhodou. Kromě svých prostředků využívám rovněž další možnosti, jako jsou např. EU programy Inovace, Potenciál a Investiční pobídky. Na podzim minulého roku jste koupil secesní památku na pelhřimovském náměstí, hotel Slávia. Čím bylo toto rozhodnutí motivováno? Jak si hotel v současnosti vede? Jsem toho názoru, že pokud si nezajistíte služby v České republice sám, nemůžete se spolehnout na jejich kvalitu. Dalším důvodem bylo to, že zájemce o koupi objektu byl i podnikatelský subjekt, zabývající se ve městě prodejem levného asijského zboží. Proto jsem se ve spolupráci s vedením města Pelhřimov rozhodl Slávii koupit. Nyní hotel nabízí gastronomii i ubytování na čtyřhvězdičkové úrovni. Zdeněk Strnadel manažer Sekce komunikace SP ČR [email protected]

Manažer roku

09

Manažeři: Vzdělávací systém je průšvih Převážná část finalistů soutěže Manažer roku pokládá současnou situaci ve vzdělávacích systémech za hrozbu pro konkurenceschopnost firem a přípravu nových manažerů.

Více jak devadesát procent manažerů – finalistů letošní soutěže Manažer roku má na tuzemský vzdělávací systém negativní názor. Pouze necelá desetina z nich vidí určitá pozitiva. Přitom právě vzdělávací systém, zejména technické školství, zaostávající za potřebami firem a celé ekonomiky, je podle finalistů hlavní podmínkou konkurenceschopnosti a tématem diskuzí. Podle nominovaných manažerů ujíždí v tomto směru české ekonomice a zdejším firmám vlak. Situace se nepříznivě projevuje i v tom, že nejsou připravováni dostatečně kvalitní manažeři. Silná skupina manažerů vnímá dokonce současnou situaci jako dramatickou. “České školství, zejména učňovské, je v žalostné stavu a úroveň absolventů stále klesá,“ uvádí jeden z finalistů Jiří Povolný, předseda představenstva MÁTRA TRANSPORT. Většina z manažerů poukazuje na to, že místo přípravy absolventů, kteří by našli na trhu práce uplatnění, se „vyrábějí“ potenciální nezaměstnaní. „České školství bohužel neprodukuje dostatečné množství odborníků v těch oborech, které průmysl potřebuje. Navíc mám pocit, že v některých oborech úroveň absolventů značně klesá. Nejen družstva, ale i velké firmy a exportéři mají s kvalitou absolventů nejen technického školství problémy, a jak shodně říkají, odborníky si musejí vychovávat a školit sami,“ upozorňuje finalista soutěže Roman Hrnčíř z liberecké Severochemy. Lapidárně popisuje situaci Milan Macholán, předseda představenstva a generální ředitel První brněnské strojírny Velká Bíteš: „Z rány, kterou dostalo české technické školství v devadesátých letech, jsme se stále nevzpamatovali. Vláda musí dát zcela reálnou a masivní podporu technickému školství od základních škol přes učiliště až po střední a vysoké školy.“ Někteří manažeři poukazují na problém ve financování škol, které vedou k tomu, že se stávají jejich rukojmími. Přece jen se však objevují i některé pozitivnější názory: „Po systematickém zdecimování technického škoství v devadesátých letech začíná svítat na lepší časy“.

Vstanou noví manažeři? Palčivou otázkou pro dnešek, jejíž vyřešení může ovlivnit prostředí manažerů na řadu příštích let, je zmíněný stav technického vzdělání. Příkladem je klesající počet vzdělaných

10

Manažer roku

odborníků v profesích jako konstruktér, projektant a technolog, jichž se začíná nedostávat v pozicích středního a vyššího managementu, do nichž by měli po získání dostatečných zkušeností dorůst. „Začíná to již na středních školách vztahem k předmětům jako je matematika, fyzika, chemie, kvalitou jejich výuky a získání žáků k tomu, aby tyto předměty byly životně zajímavé, perspektivní a chápali je jako nutnost a potřebu, nikoliv jako nezbytný přívěšek školní výuky a odpor k pokračování v takovém typu vzdělávání,“ říká čestný prezident České manažerské akademie Bořivoj Frýbert. Aby mohl být systém dlouhodobně efektivní, nemůže se obejít bez systému podpory technických vysokých škol, jejich výukových plánů i kvalitních vyučujících. „Existuje málo efektivní spojení vysokých škol a univerzit s podnikatelskými subjekty, a chybí tvorba chytře orientovaných programů, podporovaných státem,“ obává se možných komplikací Bořivoj Frýbert. Poukazuje rovněž na nutnost řešit tuto otázku s dostatečným předstihem, neboť zkvalitnění celého systému se může projevit až s mnohaletým zpožděním, třeba i za 20 až 30 let. Ani kvalitní technické školství však nemusí pro doplnění nových manažerů stačit – důležité je i zaplnění pozic v managementu vhodnými lidmi. „Postupný proces přípravy a ověřování talentovaných manažerů na konkrétních projektech firmě umožní dostat správné lidi se správnými znalostmi a dovednostmi na správná místa ve správný čas. Pokud se takovouto přípravou nezíská zaujetí talentovaného manažera pro manažerskou profesi, nevzbudí se u něj pocit realizovat se v těchto aktivitách a obětovat řadu svého volného času pro řízený tým a růst společnosti za který v top manažerské pozici zodpovídá, pak přibude více těch, kteří se spokojí s průměrnou funkční úrovní a na druhé straně s klidem a soukromím, které jim taková pozice přináší,“ dodává Bořivoj Frýbert. Jiří Janda spolupracovník časopisu Spektrum [email protected]

Firmy se při rekvalifikacích spoléhají hlavně samy na sebe Rekvalifikace představují aktuální téma. To, že se jim v poslední době úřady práce příliš nevěnovaly, chce změnit ministerstvo práce. „Souhlasíme se záměrem Ministerstva práce a sociálních věcí, aby rekvalifikace odpovídaly požadavkům zaměstnavatelů, s minimální zátěží spojenou s dojížděním do jiného regionu na vzdělávací kurzy. Je to náš dlouhodobý požadavek,“ uvedla ředitelka Zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) Jitka Hejduková. „S ohledem na současnou situaci v oblasti zaměstnanosti doporučujeme aktivity zaměřit na cílené rekvalifikace podle aktuálních požadavků firem, řízené poradenství a práci s klienty úřadů práce a aktivity zaměřené na mladé nezaměstnané a mladé­‑neaktivní na trhu práce,“ doplnil pro Spektrum její zástupce Miloš Rathouský. O tom, že se počet rekvalifikací ve spolupráci s úřady práce (ÚP) vloni snížil, svědčí například vyjádření zástupkyně personální ředitelky OKD Radky Naňákové. „V loňském roce byla spolupráce s úřady práce nulová v důsledku organizačních změn, zejména jejich centralizace, zrušení poradních sborů a podobně. V roce 2011 jsme ve spolupráci s ÚP rekvalifikovali 86 zaměstnanců na hornickou činnost v podzemí dolu,“ řekla. Podniky se proto snaží pomoci si samy. Například v Olomouckém či Zlínském kraji využívají některé členské firmy SP ČR vybrané zaměstnance jako lektory a instruktory, kteří pak systematicky školí své kolegy, aby mohli v případě potřeby zastoupit jiné pracovníky v podniku. Společnosti také zvyšují odbornost svých zaměstnanců prostřednictvím různých školení v oblasti soft skills, výuky cizích jazyků a dalších. Tato školení si firmy zajišťují buď interně, nebo externě ve spolupráci s různými vzdělávacími agenturami. S úřady práce v této oblasti ovšem ve větší míře nespolupracují. Ve společnosti Continental Barum jsou rekvalifikace nezbytné, neboť vyučených osob v gumárenských oborech je velký nedostatek. „Devadesát pět procent zájemců o zaměstnání v naší firmě jsou vyučení v jiných oborech a teprve po přijetí se snaží rekvalifikovat. Momentálně máme v registru přes 900 zájemců o práci, a tak vybíráme alespoň technicky zaměřené obory. Rekvalifikace podporujeme sami v rámci firmy a spolupracujeme také se středními školami v Otrokovicích a Zlíně. Nejvíce využíváme obory zpracovatel plastů a pryže a chemik. Úřady

práce rekvalifikace námi požadovaných oborů neřeší,“ potvrdil Human Resource Development manažer Continental Barum Viktor Mechl.

Využití evropských projektů i škol Některé podniky využívají při rekvalifikacích evropské projekty, například Vzdělávejte se pro růst!. „Ve většině případů byl uhrazen celý kurz a náhrada mzdy v procentuální výši v souladu s pravidly stanovenými přímo projektem,“ sdělila Spektru vedoucí oddělení Personalistika a mzdy Tereza Rochowanská ze společnosti Aircraft Industries. Přeškolování pracovníků se podle jejích slov nejvíce týká profesí ve výrobě – klempířů, nýtařů, svářečů, konstruktérů a dalších technických oborů. Firma se snaží v rámci možností spolupracovat i s úřadem práce. „Zatím jsme využili první nabídky, kdy jsme uzavřeli dohodu o vyhrazení společensky účelného pracovního místa s příspěvkem úřadu práce na mzdu ve výši 8000 korun měsíčně, kdy absolvent získá po dobu jednoho roku praxi, a pokud se osvědčí, zůstane naším zaměstnancem. Příspěvek úřadu práce pro absolventa je po dobu šesti měsíců, zbytek mzdových nákladů hradíme my,“ vysvětlila Tereza Rochowanská. Společnost Siemens Elektromotory zase ve spolupráci s ÚP a Střední školou technickou a zemědělskou v Mohelnici realizovala pro zhruba deset uchazečů o zaměstnání rekvalifikační kurz „dělník v elektrotechnice“.

Zaměstnanost

11

Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání Rok

Počet účastníků

2011

50 561

2010

72 649

2009

44 354

2008

43 732

2007

63 417

2006

59 048

2005

46 772

2004

54 458

2003

53 953

2002

44 888

2001

43 560

Zdroj: MPSV

„Absolventi tohoto rekvalifikačního kurzu získali dovednosti pro výkon práce na pracovišti ručního vkládání vinutí do statorového svazku elektromotoru a našli tak uplatnění na pracovištích našeho závodu,“ popsala manažerka komunikace Monika Petrlová. Firma Siemens Elektromotory podle ní myslí také na budoucnost, proto zpracovala analýzu, kolik zaměstnanců a v jakých profesích odejde v příštích 15 letech do důchodu. „V horizontu zhruba tří čtyř let se dostaneme do situace, kdy budeme potřebovat v odbornějších profesích nahradit každý rok 30 až 50 zaměstnanců. Nejžádanější profese jsou především obráběči, obsluhy CNC obráběcích strojů, obsluhy­‑seřizovači CNC strojů a pak kvalifikovaní dělníci pro elektrotechnické obory,“ řekla Monika Petrlová s tím, že se podnik snaží podpořit u žáků a studentů v Olomouckém kraji zájem o technické obory. „Je v našem zájmu, aby počet absolventů odborných řemesel a technických škol rostl,“ doplnila.

12

Zaměstnanost

Žáky základních škol se ke studiu technických oborů snaží motivovat i některé kraje. „Mezi obory, které jsou podporované ze strany Jihočeského kraje, patří například obor strojní mechanik, nástrojář, klempíř, obráběč kovů, pekař, čalouník, tesař, zedník,“ uvedla pro Český rozhlas vedoucí odboru školství Jihočeského kraje Hana Šímová.

Rozdílná kvalita kurzů Pokud jde o kvalitu rekvalifikačních kurzů, bohužel není ze strany některých vzdělávacích institucí a lektorů dostatečná, jak upozornil regionální manažer SP ČR pro Moravskoslezský kraj Petr Holica. „Firmám se nelíbí hlavně rozdílná úroveň jednotlivých rekvalifikačních kurzů, tudíž není garantováno, že lidé, kteří měli absolvovat stejnou výuku u rozdílných vzdělavatelů, umí totéž,“ řekl. Dodal, že průmyslové podniky naopak velmi vítají aktivity typu Národní soustava kvalifikací (NSK), které jim pomáhají v dovzdělávání zaměstnanců podle jejich potřeb. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí umožňuje propojení rekvalifikací s NSK účastníkům kurzů získat nejen profesní kvalifikaci, ale i úplnou profesní kvalifikaci. Některé úplné profesní kvalifikace se skládají z několika jednotlivých profesních kvalifikací. „Získá­‑li účastník rekvalifikace osvědčení o všech požadovaných profesních kvalifikacích, bude moci na příslušné škole nebo učilišti složit zkoušku předepsanou pro příslušný obor vzdělání a získat certifikát o dosažení odpovídajícího stupně vzdělání,“ uvádí ministerstvo na svých internetových stránkách. Eva Presová šéfredaktorka Regionálního kaleidoskopu SP ČR [email protected]

Revize pravidel regionální podpory Návrh EK je v rozporu se strategií zvyšování konkurenceschopnosti a podpory průmyslu Veřejná podpora patří mezi významné nástroje hospodářské politiky nejen států EU. V této souvislosti Evropská komise vydala sdělení k modernizaci státní podpory, jehož součástí je revize pravidel k regionální podpoře na období 2014 až 2020. Tato pravidla se dotýkají oblasti strukturálních fondů a na národní úrovni pak investičních pobídek. V návrhu pravidel dochází k diskriminaci podniků dle kritéria velikosti, a naopak nejsou například zohledněna kritéria a principy jako je kvalita projektů, multiplikační efekty navazujících odvětví a dodavatelů, míra inovací, existence globálních řetězců či přirozený růst velikosti úspěšných firem. Zhoršení konkurenceschopnosti velkých podniků a omezení jejich investic by se bezprostředně promítly do ekonomické situace malých a středních firem, které figurují jako dodavatelé zboží a služeb. Přestože si uvědomujeme negativní dopady, spojené s fungováním veřejné podpory obecně, nelze nerespektovat skutečnost využívání různých forem veřejné podpory v rámci světových hospodářských ekonomik či výsledky politiky investičních pobídek nejen pro českou ekonomiku. Svaz průmyslu a dopravy v této souvislosti předložil stanovisko se zásadními výhradami v rámci veřejné konzultace. Toto stanovisko by Evropská komise, pokud je v jejím zájmu reálná ekonomika, měla vzít v úvahu.

racionalizovat právní úpravu a urychlit rozhodovací postupy, čemuž ale neodpovídají následující články. V tomto smyslu postrádáme v nových pravidlech zahrnutí i bodů na zjednodušení procesu. Dále Komise opomíjí mezinárodní srovnání mimo EU a principy rozhodování investorů.

Chystá se omezení investičních pobídek a čerpání strukturálních fondů v situaci vysoké nezaměstnanosti a poklesu konkurenceschopnosti EU!?

Zásadní nesouhlas jsme vyjádřili s následujícími navrhovanými body: 1. Omezení stávající intenzity regionální veřejné podpory 2. Diskriminace velkých podniků a úplný zákaz podpory velkých podniků v regionech „c“ 3. Nemožnost zahájit projekt před vydáním rozhodnutí o podpoře 4. Zpřísňování procesu prokazování pobídkového efektu a přiměřenosti. Dalším negativním znakem je návrh na omezení podpory. Pro české regiony se jedná v podstatě o pokles limitu maximální možné podpory o 15 procentních bodů. Tedy v době, kdy konkurence mezi investory je konkurencí globální a investiční pobídky jsou ve světě běžně poskytovány. Toto byly vybrané příklady návrhu snižující atraktivnost evropského prostředí pro investory a zároveň příklady představující omezení pro kohezní politiku jako základního nástroje politiky EU. Kromě účasti SP ČR ve veřejné konzultaci jsme koordinovali přípravu stanoviska s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, požádali jsme ministra průmyslu M. Kubu o aktivní intervence a zaslali jsme společný dopis se slovenskými, polskými a maďarskými kolegy komisaři pro konkurenceschopnost J. Almuniovi.

Komise v předloženém návrhu pravidel jde sama proti cílům EU a ekonomicko­‑logickým principům jednání investorů. V předložených pravidlech uvádí za cíl například

Bohuslav Čížek analytik SP ČR [email protected]

Průmyslové a podnikatelské svazy České republiky, Polska, Maďarska a Slovenska – SP ČR, LEWIATAN, MGYOSZ­ ‑BUSINESSHUNGARY a RÚZ, členové BUSINESSEUROPE – Konfederace evropského podnikání, přijaly společné memorandum k pravidlům pro poskytování regionální pomoci v letech 2014 – 2020. Memorandum je společným příspěvkem do veřejné konzultace vyhlášené Evropskou komisí a vyjadřuje obavy podnikatelské komunity ze zpřísnění pravidel pro poskytování státní podpory. Více informací najdete na http://bit.ly/ZiYaHG

Evropské fondy

13

Co vadí na zákonu o veřejných zakázkách? Novela zákona o veřejných zakázkách platí od 1. dubna 2012 a podnikatelská praxe už volá po další novelizaci.

Jeden z nejdůležitějších protikorupčních zákonů Nečasova kabinetu o veřejných zakázkách provází řada problémů a je třeba jej změnit. K tomuto názoru se v poslední době přiklánějí i Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo průmyslu a obchodu, která připouštějí možnost technické novely zákona. Větší novela pak bude následovat v návaznosti na směrnici EU, která má být na evropské úrovni projednávána na podzim tohoto roku. Je otázka, zda je toto řešení vhodné. Podnikatelská praxe preferuje stabilní legislativní prostředí a každoroční novelizace zákona o veřejných zakázkách k této stabilitě nevede. Ovšem za situace, kdy důsledkem novely zákona o veřejných zakázkách je pokles počtu veřejných zakázek i jejich hodnoty, je zřejmě novelizace nezbytná a není možno čekat až na evropskou novelu. SP ČR zadal v rámci projektu „Udržitelnost sociálního dialogu v ČR – rozvoj kvality služeb zástupců zaměstnavatelů“ zpracování Analýzy právní úpravy veřejných zakázek v ČR po poslední novele k 1. dubnu 2012. Závěry analýzy představil její autor advokát Mgr. Robert Jaroš na kulatém stole, který se konal dne 14. 3. 2013 v prostorách SP ČR. Dle jeho názoru novela v konečném důsledku může výběrové řízení zkomplikovat, protože nerespektuje odlišnost parametrů zakázek v různých oborech a přináší nárůst administrativy. Z toho, co zaznělo v následné diskuzi zúčastněných zástupců firem z řad zadavatelů, sektorových zadavatelů i uchazečů, se dají identifikovat jako problematická zejména tato ustanovení: •

14

nutnost zrušit zakázku při 1 uchazeči. Firmy navrhují vytvořit mechanismus, který by umožňoval veřejnou zakázku v odůvodněných případech nerušit

Legislativa

•

• • •

• •

formulace hodnotících kritérií. Zadavatelé používají pouze kritérium nejnižší ceny, protože se bojí rozhodovací praxe ÚOHS, že jiná kritéria neobhájí. Firmy navrhují upravit např. tak, že cena může tvořit max. 70 % z kritérií malá váha kritéria kvality nízký limit pro povinné vyhlašování zakázek nízký limit pro povinné zveřejňování smluv, to v praxi znevýhodňuje vítěze, protože se zveřejňuje např. jeho kalkulační vzorec. Nová směrnice EU posiluje ochranu obchodního tajemství a povinnost zveřejňování smluv omezuje zveřejňování zadávací dokumentace na profilu zadavatele – není ochráněno know­‑how institut propadu kauce vůči ÚOHS.

Firmy dále navrhují, aby se při implementace směrnice EU hledala inspirace v zahraničí (např. úprava v Itálii či na Slovensku) či dokonce, aby se v rámci technické novely, kterou přislíbilo MMR a MPO, zapracovala již ta ustanovení, která jsou v připravované směrnici EU (např. zvýšit limit pro povinné vyhlašování zakázek). Jitka Hlaváčková zástupkyně ředitelky Sekce zaměstnavatelské SP ČR [email protected] Analýza je na http://www.socialnidialog.cz/images/stories/ Analyzy/Analyza_verejne_zakazky.pdf

Nový občanský zákoník vyvolává spory Kodex, čítající zhruba 3000 paragrafů, se zásadně dotkne i podnikatelského prostředí. Jeho uvedení v platnost vyžaduje změnu desítek právních předpisů a rozsáhlé proškolení soudců. Navrhované změny daňových zákonů

Nejprve to na březnovém Fóru Hospodářských novin na téma dopady nového občanského zákoníku na podnikání vypadalo, že půjde o akademickou debatu a o potlesku, že nevyhovující socialistický občanský zákoník z roku 1964 konečně skončí. Vše ale dopadlo jinak. Většina téměř stovky přítomných odborníků při spontánním hlasování požadovala totiž odložení tohoto vládou již schváleného dokumentu o dva až tři roky, jak to ve svém vystoupení požadoval i jeden z vystupujících, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. „Logické by bylo rozložit implementaci do dvou nebo tří let. Uvědomme si, v jakém stavu společnost je a jak vážná je ekonomická situace,“ říká Jaroslav Hanák s poukazem na potřebu lepší přípravy před hrozící řadou let právní nejistoty a tápání, a na možnost opravení co nejvíce chyb. Právě příliš krátká doba legisvakance (tj. intervalu mezi platností a účinností zákona), po rozhodnutí vlády potvrdit termín začátku účinnosti od prvního ledna 2014 byla předmětem bouřlivé diskuse. Důvodů je víc. Tím hlavním jsou obavy, že veřejnost, firmy i státní správa nebudou mít šanci se na nový občanský zákoník připravit. Dále experti i podnikatelé upozorňují na to, že doprovodná legislativa, kterou vláda bude teprve projednávat, nebude platit dřív než v listopadu 2013, tedy pouhý měsíc před dnem D. „Nejsem proti tomu, aby tady byl nový občanský zákoník. Žijeme v nové době a ta si takovou změnu žádá. Nemusí se nám ale líbit, že má tisíce paragrafů, stovky stránek, a to nemluvím o souvisejících předpisech. Je to zbytečně megalomanský projekt, který neřeší třeba oblast informačních technologií,“ uvedl Jaroslav Hanák. K tomu ke všemu ještě nový kodex obsahuje kontradikce a chyby.

V souvislosti s tématem přijetí nového občanského zákoníku se objevil návrh zákona o změně daňových zákonů, který měl podle předložené důvodové zprávy obsahovat dvě hlavní oblasti. Tím je přizpůsobení daňových zákonů rekodifikaci soukromého práva hmotného a realizaci I. fáze jednoho inkasního místa. Jednalo se například o změnu zákona o daních z příjmů, změnu daňového řádu či novelu zákona o účetnictví. Nicméně předložený návrh jde často nad rámec potřeb rekodifikace a je v rozporu s cíli zjednodušování podnikatelského prostředí. Z právního hlediska mohou sice některé formulace působit „odborně správně“, ale z hlediska praktického pro uživatele zákona již méně srozumitelně. Mnohé změny by představovaly dopad na postavení daňových subjektů a tím na podnikatelské prostředí. Přesto návrh neobsahoval „RIA“ (tzv. zhodnocení dopadu na podnikání). Předložený materiál vede k znepřehlednění daňové legislativy, nejednotnosti výkladu a zvýšení právní nejistoty daňových subjektů. Nerespektuje požadavky na jednoduchost a srozumitelnost pro uživatele. Příkladem mohou být zbytečné změny zažitých definic či definování pojmů, které jsou rozptýlené v různých paragrafech bez souvisejících odkazů. Pro podnikatele se v návrhu objevuje i zpřísnění podmínek nad rámec potřeby rekodifikace soukromého práva. Příkladem může být výrazné zpřísnění pokut v daňovém řádu či nová definice leasingu. Svaz průmyslu a dopravy ČR v rámci svého stanoviska požadoval provést novelu daňových zákonů pouze v rozsahu nezbytně nutných úprav v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a u provedených změn zajistit správnou implementaci. Zdůraznil potřebu urychlit přijetí změn daní, které by měly stimulovat hospodářství. Jedná se například o zvýšení podpory výzkumu a vývoje rozšířením o odpočet od základu daně také v případě pořízení výsledků výzkumu a vývoje od výzkumných organizací. Dále jde o oblast podpory exportu či technického školství. SP ČR poukazoval i na to, že vláda by při předkládání návrhů zákonů měla respektovat dopady na jejich uživatele a na podnikatelské prostředí, kde stabilní a přehledné daňové prostředí je jednou z podmínek jeho rozvoje. Více informací najdete na: http://hn.ihned.cz/index.php?p=50F000 (red)

Legislativa

15

Co nového v parlamentu? Informace ze současné schůze Poslanecké sněmovny PČR: I. V prvním čtení byly projednány tyto materiály: Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva (tisk 930) V souvislosti s novým občanským zákoníkem a rekodifikací soukromého práva se v zásadě mění 70 různých zákonů. Tento zákon provádí některá nová pravidla, se kterými občanský zákon a zákon o obchodních korporacích počítá. Současně zakotvuje provedení některých nových právních institutů a zavádí některé terminologické změny.

zátěže a podpora ekonomického růstu v České republice, ale i růst daňového inkasa. V druhém tisku – 786 – se navrhuje snížení spotřební daně z motorové nafty o 2,50 Kč za litr.

•

•

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů (sněmovní tisk 943) – první čtení podle § 90 odst. 2 Je předkládán Ministerstvem průmyslu a obchodu a Českým báňským úřadem. Výše uvedeným zákonem dojde k plné transpozici požadavků směrnice 2006/21/ES o nakládání s odpady a těžebním průmyslu a o změně směrnice 2004/35 do českého právního řádu. • Novela z. – trestní zákoník (tisk 702) Cílem předložené novely trestního zákoníku je zavedení zvláštní trestněprávní ochrany pedagogických pracovníků vykonávajících přímou pedagogickou činnost, pokud se stanou obětí trestného činu vraždy, těžkého ublížení na zdraví, ublížení na zdraví, vydírání či nebezpečného vyhrožování. •

Návrhy poslanců na novelu zákona o spotřebních daních (tisk č. 738 a 786) V tisku 738 se navrhuje snížení spotřební daně z motorové nafty o 2 Kč za litr. Cílem této změny je nejen snížení daňové

16

Parlamentní info

•

Novela zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa (tisk č. 741) Platná úprava umožňuje bankám daňově účinně odepsat i pohledávky z úvěrů poskytovaných bankami bankovním subjektům („bankám dovozce“), pojištěné u pojistitele se sídlem na území členského státu Evropské unie, a to do výše přijatého pojistného plnění. Podobně je umožněno daňově účinně odepsat i pohledávky z plnění z bankovní záruky, poskytnuté bankou nebankovním subjektům, pojištěných u pojistitele se sídlem na území členského státu Evropské unie. Zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů, související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů však byla stanovena účinnost od 1. ledna 2015. V rámci podpory exportu a ve snaze eliminovat nepříznivé vlivy omezující snahy exportérů po vývozu zboží a služeb je navrhována změna spočívající ve zpětném posunutí účinnosti ustanovení zákona č. 458/2011 Sb., do 1. 1. 2013. •

Vládní návrh zákona, kterým se mění insolvenční zákon (tisk č. 929) Navrhují se některé změny, z nichž vybíráme: 1. tzv. určování insolvenčních správců, to znamená lidově řečeno takzvaným kolečkem, nikoliv již tím, že soudce určuje podle své vlastní úvahy, koho správcem učiní 2. dluh by dle nové úpravy už nebránil v řešení dlužníkova úpadku oddlužením 3. zavedení institutu tzv. společného oddlužení manželů 4. zmírnění kvantitativních kritérií pro reorganizaci – měla by podpořit restrukturalizaci i menších podniků

5. věřitelé mohou zefektivnit insolvenční řízení tam, kde věřitelský výbor nefunguje nebo nemá dostatečný zájem, aby fungoval. Tehdy může v některých věcech rozhodovat soud 6. souběh exekuce a insolvenčního řízení 7. harmonizace s občanským zákoníkem. • Návrh poslanců na novelu zákona o zaměstnanosti (tisk 911) Souč. stav: Zaměstnanci, kterému vznikla dočasná pracovní neschopnost krátce před skončením pracovního poměru, případně v ochranné době, a trvala více než jeden rok, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti. Někdy tedy lidé, kteří po desítky let platili pojištění právě pro případ ztráty zaměstnání, se coby uchazeči o zaměstnání ocitnou bez prostředků, bez přiměřeného hmotného zabezpečení, a to v již tak složité životní situaci po dlouhodobé nemoci. Úprava: Navrhuje se do náhradní doby zaměstnání doplnit i dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti, pokud tato pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě. •

Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon o ochraně zemědělského půdního fondu (tisk č. 914) Navrhuje zahrnout výstavbu infrastruktury a staveb s nimi souvisejících mezi případy, pro které nejsou předepisovány odvody. Druhá skupina problémů se týká průmyslových zón, kdy se nepočítá s úplným upuštěním od odvodů, nicméně se snižuje výše odvodů, a to podle okolností, maximálně však na úroveň před účinností zákona č. 402/2010 Sb. V případě průmyslových zón, které byly vybudovány s podporou veřejných prostředků s cílem vytvoření nových pracovních příležitostí, je cílem změny zákona o ochraně ZPF také ochrana investic státu, které by jinak zůstaly zmařeny. •

Návrh novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení (tisk č. 677) Podstatou návrhu je zrušení institutu „maximálního vyměřovacího základu“ pro výpočet pojistného.

II. Ve třetím čtení byly schváleny a do Senátu postupují tyto materiály: •

Vládní návrh zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní (tisk 768) Jde o vládní návrh zákona, který transponuje do českého právního řádu směrnici Evropské rady o správní spolupráci v oblasti daní. Ta se týká zvýšené, v řadě případů automatické spolupráce při výměně informací mezi daňovými správami. Cíl je jediný: minimalizovat daňové úniky, ke kterým dochází při přeshraničních obchodech a transakcích.

• Vládní návrh zákona – obchodní zákoník (tisk č. 771) Je promítnutím nové směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU. Cílem je zpřísnit regulaci doby splatnosti u závazků takto: –– Je-li dlužníkem zadavatel veřejný, může být doba splatnosti delší než 30 dní jen tehdy, pokud to je odůvodněno povahou závazku, a doba splatnosti nesmí přesáhnout 60 dnů. –– U jiných obchodních vztahů je možné 60denní splatnost překročit pouze v případě, že to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. V souladu s touto směrnicí se také umožňuje požadovat náklady spojené s uplatněním pohledávky v paušální výši 1 200 korun, což odpovídá částce 40 eur nad rámec úroku z prodlení. • Vládní návrh zákona, o insolvenčních správcích (tisk 662) Podstatou tohoto návrhu je řešení problematiky a regulace profese insolvenčních správců s cílem zavést takové parametry, které přispějí ke zvýšení odborných předpokladů pro výkon činnosti insolvenčního správce. 1. zvýšení odborných předpokladů pro výkon činnosti insolvenčního správce, 2. zajištění výkonu činnosti insolvenčního správce pouze osobami, které svou funkci vykonávají řádně a spolehlivě, 3. zkvalitnění dohledu nad insolvenčními správci, 4. zajištění výkonu činnosti insolvenčního správce se zvláštním povolením pouze osobami, které splňují předpoklady pro výkon citlivé činnosti podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti •

Senátní návrh zákona, kterým se mění zákoník práce (tisk 876) Podstatou návrhu je vrátit do zákoníku práce ustanovení, které z něj v rámci novely od 1. 1. 2012 vypadlo. Je to možnost řetězení pracovních smluv na dobu určitou v případě, že to vyžadují provozní podmínky, nebo pokud je to dáno zvláštním charakterem práce. Zaměstnanci tak nejsou donuceni stát se agenturními pracovníky na dobu určitou, pro zaměstnavatele je rovněž tato změna zákoníku práce výhodná, protože si mohou v určitých periodách – to se týká zejména zemědělských prací nebo některých dalších oborů – nasmlouvávat stále stejné pracovníky, kteří mají potřebnou erudici, jsou v práci zaběhnutí a odvádějí ji ve vysoké kvalitě. V průběhu jednání byl návrh doplněn ještě o pozměňovací návrh týkající se minimální doby odpočinku mezi směnami v podmínkách nepřetržitého provozu. Ludmila Nutilová poradkyně generálního ředitele SP ČR [email protected]

Parlamentní info

17

ČTÚ: 50 milionů denně Vláda slibuje, že aukce volných kmitočtů bude. Na zrušení té předchozí ale doplatí hlavně spotřebitelé a oligopol stávajících mobilních operátorů se prodlouží nejméně o rok. Zrušit řádně probíhající aukci na základě toho, že se regulátorovi zdá dosažená cena příliš vysoká, je v evropském i globálním kontextu absolutně bezprecedentním krokem. Přesto dne 8. 3. 2012 Český telekomunikační úřad zrušil po téměř čtyřech měsících aukci volných rádiových kmitočtů, vhodných pro budování vysokorychlostních mobilních sítí 4G, aby již o měsíc později vyhlásil aukci novou za upravených podmínek. Při zahájení aukce 11. 11. 2012 přitom ČTÚ očekával, že bude ukončena do konce měsíce a přidělení kmitočtů proběhne do konce roku 2012. Březnové zrušení aukce bylo podle Úřadu jediným možným východiskem, jak předejít negativním dopadům na spotřebitele, a svoje rozhodnutí odůvodnil zejména tím, že: 1. „... aktuální celková nabídka za dražené kmitočty přesáhla hranici dvaceti miliard korun a stále roste ... Současná výše nabídky je přitom podle všech modelů proveditelnosti ekonomicky nereálná.“ Z tiskové zprávy ČTÚ není jasné, z jakých modelů proveditelnosti Úřad vychází. Příprava finančních modelů je odborně i časově náročnou záležitostí a je součástí firemního know­‑how operátorů. Odlišný model budou mít k dispozici stávající mobilní operátoři, pro které nová technologie LTE představuje potenciál nabízet další služby ke stávajícímu portfoliu mobilních služeb založených na 2G a 3G technologiích, a potenciální nový operátor, který bude budovat zcela novou mobilní síť nezatíženou historicky vzniklou architekturou. ČTÚ ve svém tiskovém prohlášení uvádí, že cena kmitočtů v aukci stále roste, to znamená, že uchazečům o kmitočty jejich podnikatelské plány dosud vycházejí, jinak by nepokračovali v přihazování. S ohledem na výši oligopolních marží, které brání stávající mobilní operátoři, a finanční sílu PPF musel ČTÚ s takovým výsledkem počítat již při vyhlášení aukce v polovině loňského roku. 2. „... takto vysoké ceny vydražených frekvencí by se musely negativně promítnout v podobě přemrštěných sazeb rychlého mobilního internetu.“ Přemrštěné ceny rychlého mobilního internetu jsou již v Česku realitou, což potvrdila i nedávná studie společnosti

18

Telekomunikace

Rewheel, ve které je cena mobilního balíčku s 2GB dat v ČR uvedena jako nejvyšší z evropské sedmadvacítky. Vstup nového operátora na český trh by přispěl ke snížení cenové úrovně mobilních služeb i při vysoké ceně rádiových kmitočtů, protože ostrá konkurence by stlačila stávající oligopolní marže mobilních operátorů na úroveň běžnou v odvětví a nedovolila by jim započítat náklady na rádiové kmitočty do konečné ceny spotřebitelům. 3. „Například v Nizozemsku se aukce rovněž protáhla a ceny vyšplhaly na několikanásobek původních předpokladů.“ V Nizozemsku se dražilo jiné portfolio kmitočtů a tamní aukci proto nelze jednoduše srovnávat se situací v Česku, kde operátorům již byly licence v pásmech 900 MHz a 1800 MHz v tichosti prodlouženy bez výběrového řízení. Navíc mají pro poskytování mobilních datových služeb k dispozici celé pásmo 3G, jehož kapacitu dosud zcela nevyčerpali. Formulace v tiskovém prohlášení ČTÚ, že „aukce v Nizozemsku se rovněž protáhla“, je přinejmenším zavádějící. Aukce tam byla zahájena 31.10.2012 a konečné výsledky byly oznámeny po šesti týdnech, zatímco v Česku trvala zmařená aukce bezmála čtyři měsíce. „Účastníci takových aukcí mají velmi často problémy s profinancováním získaných licencí, což zásadním způsobem ovlivňuje následné investice do rozvoje sítí a její cenovou dostupnost samotné služby pro koncové uživatele ... Bohužel realita je taková, že za těchto podmínek by nikdo z nových držitelů kmitočtů nebyl schopen novou technologii řádně nasadit.“ Všichni účastníci aukce jsou finančně zdravé společnosti s dostatečným množstvím hotovosti a vysokým potenciálem získat v případě potřeby i atraktivní dluhové financování. Součástí aukčních podmínek byla jasně nastavená rozvojová kritéria pro pokrytí celého území České republiky, s prioritním zaměřením na méně rozvinuté venkovské oblasti, a těchto povinností, právně vymahatelných, si všichni účastníci aukce během navyšování nabídek museli být vědomi. Telefónica i T­‑Mobile si již na nové kmitočty včetně vybudování mobilních sítí LTE v Česku dávno vydělaly díky oligopolním maržím a dlouhodobě nízké míře investic.

„Považujeme proto za nutné zasáhnout a zabránit tak budoucím negativním důsledkům pro spotřebitele ... Je potřeba si uvědomit, že stát by sice vydělal, ale v konečném důsledku by na to doplatil koncový zákazník.“ Ve skutečnosti je to spotřebitel, který ponese nejvíce negativních důsledků tohoto rozhodnutí, protože se zpozdí jeho přístup ke skutečně rychlému a kvalitnímu mobilnímu internetu. Zároveň jsou tímto aktem vážně ohroženy strategické cíle uvedené ve vládním dokumentu Digitální Česko, zejména rozvoj širokopásmových služeb a odstraňování rozdílu mezi městy a venkovem, tzv. „digital divide“. Odklad budování celoplošných LTE sítí v České republice znamená také citelnou ránu pro její mezinárodní konkurenceschopnost, protože občané, vládní i další veřejné instituce a zejména firmy působící na českém trhu budou mít jen omezený přístup k této nejmodernější a historicky nejrychleji se rozvíjející mobilní technologii. Návrh nových podmínek aukce z dílny ČTÚ rozšiřuje kmitočty vyhrazené pouze pro nové uchazeče o dva kanály v pásmu 800 MHz, což Úřad při přípravě původní aukce striktně odmítal. Spolu s některými dalšími podmínkami je mnohem vstřícnější potenciálnímu novému operátorovi, je však málo pravděpodobné, že se do aukce přihlásí jiný uchazeč než původní čtyři soutěžitelé. Stávajícím mobilním operátorům se prodlužuje oligopol o další rok a umožňuje jim v klidu zahájit poskytování LTE služeb za prémiové ceny v refarmovaných přídělech z pásma 1800 MHz na lukrativních trzích velkých měst, aniž by byli omezováni rozvojovými kritérii. Náklady na nákup 4G kmitočtů a budování nových sítí se odkládají, avšak čelí novému riziku, že si nebudou moci mezi sebe rozdělit celé pásmo 800 MHz a některý z nich by mohl skončit i bez těchto lukrativních kmitočtů. Každý den prodloužení mobilního oligopolu stojí tuto zemi 50 mil. Kč. Státní rozpočet přijde v roce 2013 pravděpodobně o 20 miliard Kč a zákazníci v ČR budou dále dotovat oligopolní marže mobilních operátorů. Zatímco původní aukce byla ušitá na míru stávajícím operátorům a podmínky pro vstup nového operátora představovaly pouhou kulisu, návrh nových podmínek aukce nese citelné stopy rukopisu PPF. Jak v původní, tak v nově navrhované aukci jde především o mocenský boj mezi stávajícími operátory a PPF, kterému koncový zákazník pouze přihlíží. Jan Lembas ředitel CET Capital člen expertního týmu pro ICT [email protected]

© 2011 CET Capital s.r.o. – Zdroj: Výroční zprávy operátorů, analýza CET

Telekomunikace

19

energetika, přenosová síť

Evropská energetika na rozcestí Sílící obavy, že slibovaný evropský energetický trh se pomalu ale jistě stává utopií, zazněly v únoru a březnu na řadě energetických konferencí. Za všechny uveďme jarní konferenci Asociace energetických manažerů, Pražské evropské energetické fórum, 13. energetický kongres ČR a IX. Mezinárodní energetické regulační fórum. Na všech konferencích patřily mezi základní témata – kromě již zmíněného evropského energetického trhu – aktualizace energetické a surovinové politiky České republiky, dopad podpory obnovitelných zdrojů na ekonomiku a konkurenceschopnost průmyslu ČR, ale i Evropské unie, trh s povolenkami, který má vést k omezení emisí CO2 v Evropě, dopad masivní výstavby obnovitelných zdrojů v sousedním Německu na bezpečnost přenosové soustavy, budoucí vliv těžby ropy a plynu z břidlic na světový obchod s energetickými komoditami a ekonomiku vůbec. Zastavme se krátce u vybraných témat, i když každé z nich by si zasloužilo podrobnější hodnocení včetně závěrů, které z konferencí vyplynuly. Náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Pavel Šolc charakterizoval současný evropský energetický trh následovně: trh budovaný od poloviny 90. let se rozpadá; klasický model struktury zdrojů, cenotvorby a jejich uplatnění na trhu přestává fungovat; politické zásahy a změny legislativy mění pravidla s dopadem na návratnost rychleji, než je návratnost většiny zdrojů; investoři investují jen do garantovaných zdrojů, ceny na trhu neodrážejí výrobní náklady a není jisté, zda někdy budou; hrozí nedostatek výkonu, a to buď absolutní, nebo strukturální; významná část nákladů je přenášena do regulované složky ceny (náklady distribuce, OZE, daně). Podle některých odborníků evropský trh již neexistuje a EU se místo jeho rozvoje vydala především cestou klimatických opatření. Nesmyslnost některých z nich způsobuje likvidaci vlastní evropské ekonomiky zdražováním vstupů pro evropské výrobce a vývoz průmyslu do zemí, které se chovají bez jakýchkoli ekologických skrupulí. O negativních dopadech podpory obnovitelných zdrojů na český průmysl se všemi z toho vyplývajícími důsledky hovořil na energetickém kongresu i regulačním fóru prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

20

Energetika

Nejistota na starém kontinentu V současné době panuje v evropské energetice značná nejistota, pokud jde o výstavbu nových elektráren. „Když se podíváte do Evropy, žádný velký investor nemá v plánu stavět elektrárnu, která by nebyla státně podporovaná. Díky podpoře jsou rozvíjeny především OZE,“ řekl Zdeněk Pekárek, který v ČEZ působí jako specialista divize strategie. Důvodem nejistoty je podle něj nejen ekonomická krize, ale také selhání pravidel energetického trhu, jak je EU nastavila před několika lety v rámci liberalizace energetiky. „Nejkřiklavějším případem je selhání trhu s povolenkami CO2, které měly motivovat k přechodu od výroby z vysokoemisních zdrojů k nízkoemisním,“ dodal. Ještě v roce 2008 se zdálo, že i díky zavedení ETS dostanou čistší technologie přednost, především pokud jde o výrobu elektřiny z plynu a obnovitelných zdrojů. Tržními silami toho mohlo být dosaženo, bohužel od roku 2008 do roku 2013 se vše převrátilo v opačném pořadí. V nynější situaci se provozování starých uhelných elektráren jeví jako výhodnější, než stavba účinnějších plynových zařízení. Obnovitelné zdroje se pak musí spoléhat na podporu ze strany států, protože jinak by k investicím do jejich rozvoje chyběla dostatečná motivace. Zásadním problémem energetiky jako strategického oboru jsou investice. Dlouhodobá stabilita prostředí v řádu desítek let je naprosto nutná pro obnovu, rozvoj a další fungování celého oboru i současné civilizace, která je na energii závislá. V prostředí, kde se v průběhu několika let pravidelně mění pravidla za pochodu, není dlouhodobé investování možné. Navíc jde o opatření vyvolaná politickými rozhodnutími, která nemají realistický základ ani v technologii, ani v ekonomice, kterou však naprosto zásadním způsobem ovlivňují a naopak brzdí zdravý rozvoj technologie v konkurenčním prostředí. Nově diskutovaným problémem je role bank. Banky podporují především krátkodobé investice, dlouhodobí investoři jsou znevýhodněni jak delším časem, tak nejistotou návratnosti investice, ovlivněnou nejistotou budoucích politických rozhodnutí. Banky sehrály svoji roli i při progresi české fotovoltaické krize, bez nich by neexistoval dostatek kapitálu na masivní rozvoj tohoto problému. Pokud jde o budoucí vývoj EU, nabízejí se tři řešení: 1. Eliminace nesystémových opatření, návrat k původnímu modelu a podpora tržních signálů, které by vyvolaly investice

do zdrojů i do soustav a modernizaci celého oboru. K tomu je nutné poznamenat, že jde o strategický obor s mnoha dopady na ekonomiku a s vysokým multiplikačním efektem na dalších odvětví a v neposlední řadě na energetickou bezpečnost EU. 2. Zvýšení dalších umělých zásahů a regulace, přenos kompetencí na úrovni EU. V takovém případě budou vítězové a poražení. Příkladem může být dnešní Bulharsko. 3. Zvýšení centrálního plánování a kompetence národních vlád. Takový scénář může být v případě ČR stabilní, ale fakticky znamená negaci principů společného trhu, na kterém je EU postavena. V současné situaci zřejmě není možné na úrovni Evropské unie očekávat rozumné řešení. Odborné studie a návrhy řešení sice existují, ale EU neví, kam má jít, a neexistují osobnosti, které by situaci na úrovni Unie reálně uchopily. Za posledních sedm let došlo k výraznému posunu v oblasti těžby plynu a ropy. Mohou za to nové technologie, které umožňují rychle zvyšovat těžbu ropy a plynu z břidlic. Změna je například ve Spojených státech zcela zásadní. Ještě v roce 2005 pocházelo v USA 60 % tekutých paliv z dovozu, po sedmi letech je to již pouze 45 % a těžba podle expertů dále poroste. Pokud bude tento trend trvat, budou USA již v roce 2020 druhým největším producentem ropy na světě po Saúdské Arábii a předstihnou

Rusko. Dopad je zásadní i na ceny energie. Například v USA je její cena aktuálně podstatně nižší než v Evropě. Nižší ceny energie by mohly znamenat rychlejší růst americké ekonomiky v následujícím období. Světovým děním hýbou především nově se rozvíjející ekonomiky třetího světa, které jsou stále silněji závislé na dovozu. Třetinu evropského dovozu tvoří LNG, což přináší nový, reálný trh, srovnatelný s ropou. Břidlicový plyn se v EU nerozvíjí kvůli obavám z negativních následků při jeho těžbě. Závislost Evropy na plynu narůstá. Unie se snaží o propojení trhů, existuje řada středoevropských regionálních projektů. Závěrem lze konstatovat, že nejen Česká republika, ale i Evropská unie stojí v energetice na rozcestí. Jeho atributy jsou obecný chaos v oboru, bezradnost, nesmyslné směrnice, nedostatek účelného technického i „selského“ rozumu a konkurenceschopnosti, které by se prosadily na úrovni Unie. Situace naznačuje, že nemožnost celkového koncepčního řešení na evropské úrovni stále narůstá. Energetika přestává být volnou soutěží na trhu a stává se oborem, v němž se soutěží o podpory, dotace a další motivační prvky. František Petružálek redaktor časopisu Energetika [email protected]

Klubový večer s ministrem Stanjurou Hlavním tématem březnového klubového večera byla doprava v jejích nejrůznějších podobách. Naše pozvání totiž přijal nový ministr dopravy Zbyněk Stanjura. Debata přinesla několik okruhů problémů. Hosté se ptali na perspektivu rozvoje jednotlivých druhů dopravy, zajímalo je čerpání peněz z fondů Evropské unie. Padaly i naprosto konkrétní dotazy, např. na slevy v železniční dopravě a jejich návaznost na veřejné rozpočty, nejbližší budoucnost kosmického programu, budoucnost vodní dopravy a současné konkrétní problémy, se kterými se tato oblast potýká. Debata otevřela i otázky, které nesouvisí přímo s dopravou, ale podnikatelská veřejnost je vnímá jako problém, který je zapotřebí řešit se všemi členy vlády (úroveň a předmět jednání tripartitních setkání, postavení

osob samostatně výdělečně činných, řešení negativních stránek švarcsystému apod.). Večer probíhal ve velmi příjemně pracovní atmosféře. Pan ministr prokázal, že jeho pověst člověka komunikativního a přístupného k debatám nebyla lichá. Velmi příjemné také bylo, že pan ministr si vyčlenil ve svém harmonogramu dostatek času, a tak každý mohl dostat odpověď na dotaz, který položil v první i druhé části večera. Ludmila Nutilová poradkyně generálního ředitele SP ČR [email protected]

Klub SP ČR

21

Březen v médiích: prezidenti, export, vzdělávání V březnu se „mediální krajina“ citací Svazu oproti předchozímu období poněkud změnila. Absolutní jedničkou byly dobré vztahy jeho představitelů s novým prezidentem republiky. Pro březnový mediální obraz Svazu průmyslu a dopravy ČR pltatí rozrůzněnost témat, o kterých se v souvislosti se SP ČR mluví. Zatímco témata, která dlouhodobě medializuje, mírně ustoupila do pozadí, na špici sledovanosti se ocitly vztahy mezi novým prezidentem republiky Milošem Zemanem, který byl první březnový víkend uveden do úřadu, a šéfem Svazu Jaroslavem Hanákem. Další nová témata souvisela s aktuálním děním – patří sem diskuse o novém občanském zákoníku (10 citací), řetězení smluv na dobu určitou (7 citací) či kyperská krize ve spojitosti s problematikou daňových rájů (4 citace).

M. Zeman a J. Hanák, prezidenti a partneři Nový prezident republiky přijal členy představenstva SP ČR v čele s prezidentem Hanákem mezi prvními oficiálními návštěvníky. Symbolicky tím dal najevo, že průmysl vnímá vážně a s jeho představiteli chce udržovat dobré vztahy. Média věnovala Svazu a Zemanovi celkem 18 citací, které se věnovaly především společnému přání obou prezidentů obnovit masarykovskou tradici setkávání hlavy státu s průmyslníky a rovněž společnému pohledu na zavedení registračních pokladen. Prezident Svazu ocenil,

22

Pohled médií

že Miloš Zeman podpořil plán s názvem „Česko v černých číslech“, který má ekonomiku vrátit k růstu. „To je to nejdůležitější, nebrečet nad světovou ekonomikou, nevymlouvat se na Brusel, na EU, ale sami zabrat doma, udělat si pořádek,“ uvedl Jaroslav Hanák. Shoda panovala i v podpoře technického školství a aplikovaného výzkumu.

Export a jeho podpora Druhý nejvyšší podíl citací v médiích patřil exportním záležitostem. I březen byl totiž, co se exportu týče, velmi nabitým měsícem. Problematiku exportu v souvislosti se Svazem média nejčastěji zmiňovala v kontextu s prezidentem M. Zemanem a slíbené podpory exportu na zahraničních misích. Dalšími oblastmi zájmu médií byla srílanská státní návštěva, spojená s obchodním fórem na MPO nebo indický veletrh India Engineering Sourcing Show, jehož partnerskou zemí byla Česká republika a který otevíral ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba. Indie je obrovským odbytištěm pro české nejen strojírenské výrobky, a snahou Svazu je podporovat export do této země, která byla určena jako jedna z prioritních

v dokumentu Proexportní strategie 2012 – 2020. „Rozhodnutí, že společně vybereme prioritní a zájmové země, bylo jednoznačně správné. Přínosem je i to, že se nám daří posílat do misí opravdu kvalifikované a odborně zdatné lidi,“ uvedl Jaroslav Hanák pro server aktualne.cz k výběru pracovníků pro zahraniční obchodní mise MPO. Kandidáti navržení Svazem dosud získali tři ze šesti nově obsazovaných zahraničních zastoupení.

počty citací SP ČR podle témat

V technickém vzdělávání se blíží obrat Že českým podnikům dnes chybí tisíce technicky vzdělaných středoškoláků, ale i učňů a vysokoškoláků, je konstantní téma mnoha aktivit Svazu, což se odráží i v medializaci. V březnu se tak téma objevilo celkem ve třinácti článcích a reportážích. Zdá se však, že oproti dřívějším konstatováním a steskům se začínají hýbat ledy. Po vyjasnění pozic a požadavků mezi Svazem a ministrem školství Petrem Fialou a po dlouhodobých předchozích jednáních s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou dostal Svaz záruku, že v podpoře technického vzdělávání se začnou podnikat konkrétní kroky. Je nejvyšší čas, neboť jak upozornil viceprezident Svazu Pavel Juříček, polovina německých firem chce z Česka odejít kvůli chybějící technicky kvalifikované pracovní síle. Upozornil také, že kvůli tomu už do ČR v současnosti

Zveme Vás na 15. ročník konference

CFO Forum

řada možných investorů nechce jít a směřuje do jiných regionů. „Začíná jim vadit nedostatek řemeslníků a málo technicky zdatných odborníků,“ uvedl pro Lobby Pavel Juříček, který je iniciátorem zavádění duálního systému v jednotlivých krajích. Zdeněk Strnadel manažer Sekce komunikace SP ČR [email protected]

16.–17. květen 2013 Hotel Zámek Štiřín

CFO Forum se každým rokem stává místem diskusí desítek finančních ředitelů, top manažerů, investorů a osobností finanční sféry.

Kontaktujte naše zákaznické centrum a zaregistrujte se ještě dnes: [email protected] | tel. 234 718 721

www.cfoforum.cz

Partner:

Odborný garant:

Přijďte se zapojit do diskuse s osobnostmi finanční sféry:



Výkyvy trhů, hledání stability Michal Mejstřík, EEIP | Zdeněk Tůma, KPMG | Pavel Sobíšek, UniCredit Bank



Úvahy vládnoucích trhů směrem k businessu Jan Procházka, EGAP | Pavel Bobošík, BCM



Zaměřeno na: růst tržeb a změny obchodních modelů Martin Scholz, Hamé



Zaměřeno na: personální náklady a zaměstnance Lukáš Šperl, Schneider Electric | Jan Halama, VZP ČR



Zaměřeno na: rozvoj CFO a jeho týmu Martin Gebauer, České Radiokomunikace | Radek Hovorka, IBM



Zaměřeno na: financování podniku Karel Soukeník, Raiffeisenbank



Moderuje Václav Moravec

Mediální partneři:

Pohled médií

23

Prezident ČR přijal v úřadu mezi prvními hosty představenstvo SP ČR v čele s jeho prezidentem Jaroslavem Hanákem. „Považujeme to za očividně vstřícný krok. Shodli jsme se v tom, že je účelné navázat na masarykovskou tradici setkání zástupců byznysu a vyměňovat si dva krát či tři krát ročně své názory,“ uvedl po setkání Jaroslav Hanák.

Při příležitosti státní návštěvy prezidenta ČR uspořádal na Slovensku SP ČR a SOPK česko­‑slovenské podnikatelské fórum, v jehož druhé části vystoupil i prezident Miloš Zeman (na snímku s prezidentem SP ČR Jaroslavem Hanákem a předsedou komory SOPK Peterem Mihókem).

Při příležitosti srí lanské státní návštěvy a obchodního fóra na MPO se tamtéž sešli (zleva) Stanislav Kázecký, viceprezident SP ČR, J.E. A.L.A. Azeez, velvyslanec Srí Lanky ve Vídni akreditovaný pro ČR, Susil Premajantha, ministr životního prostředí a obnovitelných energií Srí Lanky, Basil Rajapaksa, ministr ekonomického rozvoje Srí Lanky, Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu, Milan Hovorka, náměstek ministra průmyslu a obchodu.

Advokát Robert Jaroš vysvětluje nejnovější úpravu zadávání veřejných zakázek v rámci kulatého stolu pro členské firmy Svazu.

24

Pohled médií

Kromě autora nového občanského zákoníku Karla Eliáše (vpravo) vystoupil na fóru Hospodářských novin i předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš a prezident SP ČR Jaroslav Hanák

Potlesk a uznání kolegů na Mezinárodním energetickém regulačním fóru (www.merf.cz). Jaroslav Hanák mezi Johannesem Mayerem a Danielem Muetherem. Delegace íránského ministerstva životního prostředí se na půdě SP ČR setkala s českými firmami, které nabízejí environmentální technologie.

Prezident SP ČR Jaroslav Hanák mezi náměstky ministra pro místní rozvoj Danielem Braunem a Janem Sixtou na zasedání představenstva SP ČR.

Pavel Fára ze Sekce mezinárodních vztahů SP ČR představuje český byznys a ekonomiku studentům mezinárodního obchodu ze  St. Mary´s University z Texasu, kteří navštívili Svaz.

Prezident SP ČR Jaroslav Hanák, hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek, radní Kraje Vysočina Michal Hyský a generální ředitel SP ČR Zdeněk Liška před diskuzí u kulatého stolu v Brně (zleva doprava).

Kulatý stůl SP ČR v Libereckém kraji se na rozdíl od ostatních regionálních setkání konal na půdě soukromé firmy – VÚTS Liberec.

Pohled médií

25

Balíček Ek: investice do lidského kapitálu Posílení lidského kapitálu, odstranění překážek zvyšujících nezaměstnanost, efektivnější využívání zdrojů, přiměřená a udržitelná sociální ochrana, lepší výsledky, pokud jde o produktivitu, zaměstnatelnost, veřejné zdraví, potírání chudoby a sociálního vyloučení a zvyšování životní úrovně občanů – to jsou cíle balíčku Komise k sociálním investicím (KOM (2013)83 z 20. 2. 2013). Komise apeluje na země EU, aby kladly větší důraz na sociální investice a modernizovaly své sociální systémy. Sociální investice zvyšují lidský potenciál a účast občanů ve společnosti a na trhu práce. Jsou tak přínosem pro jednotlivce, podporují růst hospodářství a pomohou Unii vyjít z krize silnější, soudržnější a konkurenceschopnější. Komise bude prostřednictvím evropského semestru pozorně monitorovat činnost a výsledky systémů sociální ochrany jednotlivých členských států a v případě potřeby vydá konkrétní doporučení pro jednotlivé země. Balíček týkající se sociálních investic doplňuje balíček k zaměstnanosti, Bílou knihu o penzích a balíček týkající se zaměstnanosti mladých. Vychází z regulatorního rámce navrženého pro implementaci politiky soudržnosti pro budoucí finanční období 2014 – 2020 a poskytuje členským státům pokyny ohledně toho, jak nejlépe využívat finanční podporu EU, zejména prostředky z Evropského sociálního fondu, k provádění uvedených cílů. Balíček vychází z Evropské platformy pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Seznam dokumentů, které obsahuje a více informací na: http://www.spcr.cz/evropska-komise/balicek-evropske-komise-tykajici-se-socialnich-investic

OECD a BIAC: Reformy hospodářských politik: směřování k růstu 2013 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala publikaci „Reformy hospodářských politik: směřování k růstu 2013“, ve které hodnotí úspěšnost strukturálních reforem, porovnává pokrok v jednotlivých členských zemích od roku 2011 a sleduje priority reforem k udržitelnému obnovení růstu a zaměstnanosti. OECD považuje strukturální reformy za účinný nástroj k nastartování ekonomického růstu, tvorby pracovních míst a silného a vyváženého hospodářského oživení. Dle vyjádření generálního tajemníka Gurríi je dobrou zprávou, že mnoho zemí v posledních letech své reformní úsilí zvýšilo. Provádění reforem by mohlo pomoci dosáhnout rychlejšího uvedení světové ekonomiky do rovnováhy. Ve zprávě OECD přináší vládám doporučení k udržení sociálních výhod pro nezaměstnané za současného zlepšení politik trhů práce, které by měly lidi vrátit zpět do práce. Evropským zemím doporučuje omezit překážky tvorby pracovních míst, nabírání pracovníků a jejich mobility a zlepšení stimulů, aby se pracovat vyplácelo. Zpráva o reformách hospodářských politik byla poprvé vydaná v roce 2005 a od roku 2011 se věnuje také reformnímu potenciálu v Brazílii, Indii, Indonésii, Číně, Rusku a Jižní Africe a představuje příspěvek OECD k Rámci G20 pro silný, udržitelný a vyvážený růst. http://www.spcr.cz/oecd/reformy-hospodarskych-politik-smerovani-k-rustu-2013

Výroční zpráva Stálé mise ČR při OECD za rok 2012 Zpráva shrnuje hlavní události roku 2012 v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), priority její činnosti, její strategickou orientaci, činnost jednotlivých výborů a nové nástroje přijaté Radou OECD. Zaměřuje se také na roli ČR v OECD a na její účast v aktivitách a programech organizace. http://www.spcr.cz/oecd/vyrocni-zprava-stale-mise-cr-pri-oecd-za-rok-2012

Tripartitní sociální summit Jarnímu summitu EU předcházel 14. 3. 2013 tradiční Tripartitní sociální summit. Ústředním mottem společné diskuse vrcholné reprezentace evropských sociálních partnerů s prezidentem Evropské rady Van Rompuyem, předsedou Evropské komise Barrosem a irským předsedou vlády Endou Kennym bylo ekonomické oživení a obnova sociální dimenze hospodářské a měnové unie a zapojení zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců do správy EU. http://www.spcr.cz/evropsky-socialni-dialog/prohlaseni-evropskeho-byznysu-na-tripartitnim-socialnim-summitu

Vladimíra Drbalová a Marta Blízková sekce Mezinárodní vztahy – Mezinárodní organizace a EU SP ČR [email protected] [email protected]

26

Kaleidoskop

Barometr reforem Jaro 2013 Průzkum základních faktorů ovlivňujících podnikání mezi jedenačtyřiceti členskými svazy BUSINESSEUROPE potvrdil značné rozdíly v kvalitě podnikatelského prostředí. Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE tradičně směřuje jarnímu summitu EU společné poselství 41 nejsilnějších podnikatelských a zaměstnavatelských svazů Evropy. Poselství je založeno na nově zveřejněném Barometru reforem. Základním motivem poselství je skutečnost, že fiskální konsolidace musí být doprovázena reformami s důrazem na snižování veřejných výdajů. Barometr hodnotí postup reforem v jednotlivých členských státech (včetně Islandu, Švýcarska a Norska) z pohledu

soukromá podpora VVI

zaměstnavatelů a podnikatelů. Klíčové indikátory zahrnují daně a veřejné finance, podnikatelské prostředí, inovace a dovednosti, přístup k financím a finanční stabilitu, a trh práce. Barometr ukazuje, kde se evropské země mohou učit jedna od druhé podpořeny evropskými institucemi prostřednictvím evropského semestru. Aby mohla Evropa implementovat své ambiciózní reformy, musí umožnit podnikům investovat a expandovat, aby mohly nastartovat růst a tvorbu pracovních míst.

vládní a akademická podpora VVI

Finsko Švédsko Dánsko Německo

Obecný kontext •

•

nezaměstnanost se drží nad předkrizovým průměrem, od začátku krize ztratilo práci 8 milionů lidí přesto zůstává Evropa atraktivní destinací, směřuje do ní 20 % všech světových investic (do USA 15 % a do Japonska 8 %)

Daně a veřejné finance •

sazby korporátních daní byly účinně sníženy, přesto jsou tyto daně v zemích EU s porovnáním se zbytkem světa neúměrně vysoké • administrace daňových systémů se rovněž významně zjednodušila (nejvýraznějšími představiteli tohoto trendu jsou Bulharsko a Finsko). (viz tabulka na str. 28)

Rakousko Slovinsko

Podnikatelské prostředí

Estonsko Francie

•

administrativní břemeno je nestejnoměrně rozložené. Například ve Slovinsku můžete byznys začít s nulou, v Řecku potřebujete 20 % měsíčního příjmu. • V Belgii odstartujete podnikání za 4 dny, v Polsku za měsíc. (viz tabulka na str. 28)

Belgie Holandsko ČR Velká Británie Irsko Portugalsko Lucembursko Španělsko Itálie MaĎarsko Lotyšsko Polsko

Inovace

Malta Litva

•

Slovensko Řecko Bulharsko Kypr Rumunsko

EU: 2.03

Japonsko (2009) Spojené státy (2009) Švýcarsko (2008)

% GDP 0.0

0.5

1.0

1.5

2.0

2.5

3.0

3.5

4.0

•

investice do VaVaI zůstaly nadále pod ambiciózně nastanvenými cíli. S úrovní investic do inovací USA se můžou poměřovat pouze skandinávské země. USA invcestuje 2,8 % HDP, Japonsko 3,4 % existuje silná korelace mezi podporou duálního vzdělávání a nízkou úrovní nezaměstnanosti mladých

EU

27

•

v Dánsku našlo 80 % absolventů učňovských oborů zaměstnání do jednoho roku od ukončení studií (za období 2008 – 2010) • integrovaný systém VVI v Evropě – pomocí programu Horizont 2020 pomůže EU těm členským státům, které potřebují založit nebo posílit duální vzdělávací systém. (viz tabulka na str. 27)

Přístup k penězům a finanční stabilita •

•

•

pokud nechceme mít na Kypru levnější euro než v Německu, je potřeba dokončit mechanismus jednotného bankovního dohledu je třeba podporovat alternativní cesty financování projektů v soukromé sféře (např venture capital lending) je třeba zvážit možné dopady daně z finančních transakcí

Trh práce • •

• •

je nutné přehodnotit přílišný důraz na hlavní pracovní poměry flexibilní formy zaměstnávání jsou cestou, jak přizpůsobit poptávku nabídce a sladit osobní a profesní život jednotlivců růst ceny pracovní síly byl přímo úměrný růstu nezaměstnanosti současné tempo reforem trhů práce v členských zemích neumožňuje rychlé zotavení z krize a stimulaci tvorby pracovních míst.

Náklady na start nového podnikání (v procentech měsíčního průměrného příjmu) 2008 2012

Náklady na vymáhání pohledávek (v procentech dlužné částky)

Počet dní, potřebných ke startu podnikání

pořadí pořadí pořadí 12 2008 2012 12 2008 2012 12

Administrace daňových systémů [hodin /rok]

2008

2012

pořadí 12

Belgie

5,2

5,2

24

17

18

15Belgie 4

4

1

156

156

15

Bulharsko

2,0

1,1

8

24

24

22Bulharsko 49

18

24

616

454

34

Česká republika

9,6

8,2

27

33

33

33Česká15 20 republika

28

808

413

33

Dánsko

0,0

0,2

2

23

23

20Dánsko 6

6

5

135

130

10

Německo

5,6

4,9

21

14

14

8Německo 18

15

21

196

207

22

Estonsko

1.7

1,6

11

19

22

18Estonsko 7

7

10

81

85

4

Irsko*

0,3

0,3

3

27

27

27Irsko 13

13

17

76

80

3

Řecko

10,2

20,5

34

14

14

8Řecko19

10

16

224

202

21

Španělsko

14,9

4,7

20

17

17

13Španělsko 47

28

31

234

167

16

Francie

1,0

0,9

6

17

17

14Francie7

7

10

132

132

11

Itálie

18,5

16,5

33

30

30

29Itálie 10

6

5

314

269

28

Kypr

-

12,4

31

-

16

12Kypr -

8

14

-

147

14

Litva

2,3

2,3

16

16

23

19Litva 16

16

23

279

264

27

Lotyšsko

2,7

1,1

8

24

24

21Lotyšsko 26

22

29

166

175

18

Lucembursko

6,5

1,9

14

9

10

2Lucembursko 26 19

27

59

59

1

Maďarsko

8,4

8,9

28

13

15

11Maďarsko 5

4

1

330

277

30

-

8,9

28

-

36

34Malta -

-

-

-

139

12

Holandsko

5,9

5,1

23

24

24

23Holandsko 10

8

14

180

127

9

Rakousko

5,1

4,9

21

18

18

16Rakousko 28

28

31

170

170

17

Polsko

18,8

14,4

32

12

19

17Polsko31

32

33

418

286

31

Portugalsko

2,9

2,3

16

14

13

5Portugalsko 6 5

3

328

275

29

Rumunsko

3,6

2,8

18

20

29

28Rumunsko 10 14

19

202

216

24

Slovinsko

0,1

0,0

1

19

13

4Slovinsko 19

6

5

260

260

26

Slovensko

3,3

1,8

13

26

30

30Slovensko 16

18

24

325

207

22

Finsko

1,0

1,0

7

10

13

6Finsko14

14

19

269

93

6

Malta

Švédsko

0,6

0,5

4

31

31

31Švédsko 15

15

21

122

122

8

Analýza je v plném znění dostupná na: http://bit.ly/Zara7B

Velká Británie

0,8

0,7

5

23

26

26Velká 13 Británie13

17

105

110

7

Irsko

2,6

3,0

19

6

8

1Irsko 5

5

3

140

140

13

(red)

Norsko

2,1

1,7

12

10

10

3Norsko 10

7

10

87

87

5

Švýcarsko

2,1

2,1

15

24

24

24Švýcarsko 20

18

24

63

63

2

Chorvatsko

11,5

7,3

25

14

14

7Chorvatsko 40 7

10

196

196

20

Turecko

14,9

10,5

30

19

25

25Turecko 6

5

223

223

25

Spojené státy

0,7

1,4

10

9

14

8Spojené 6 státy 6

5

187

175

18

Japonsko

7,5

7,5

26

23

32

32Japonsko 23

30

355

330

32

28

EU

6

23

Jarní summit EU: Ještě není důvod ke spokojenosti Evropské rada („summit“) hodnotila 14. a 15. března pokrok EU na cestě k růstu a pracovním příležitostem a podnítila členské státy k urychlenému předložení Národních programů reforem 2013. Letošní Roční analýza růstu sice ocenila úsilí členských států konsolidovat své veřejné finance a jejich pokrok v realizaci strukturálních reforem, nicméně pět vlajkových doporučení v ní uvedených bylo potvrzeno i pro tento rok: pokračování v diferenciované konsolidaci veřejných financí, obnovení normálních podmínek úvěrování ekonomiky, podpora růstu a zaměstnanosti, řešení nezaměstnanosti a modernizace veřejné správy. Jarní summit byl také příležitostí k inventuře splněných i nesplněných závazků, což platí zejména pro jednotný trh EU. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy ve svém dopise členským státům z 6. 3. 2013 otevřeně kritizoval nesplnění termínu u prioritních opatření Aktu o jednotném trhu I a zpoždění u Aktu o jednotném trhu II, když napsal: „Všichni jsme se shodli, že opatření Aktu o jednotném trhu I a II měla mít v práci vašich ministrů prioritu. Termín, který jsme stanovili u řady nástrojů Aktu o jednotném trhu I, de facto splněn nebyl. To vrhá stín pochybnosti na naše odhodlání přivést evropskou ekonomiku zpět na cestu růstu.“ Tato kritika je naprosto oprávněná, otevřené zůstávají profesní kvalifikace, e­‑podpis a e­‑identifikace. Většina členských států (včetně České republiky) nedodržela termín implementace směrnice o pozdních platbách (16. 3. 2013). Opožděné platby jsou přitom hlavní překážkou pohybu zboží a služeb a silně paralyzují zejména malé a střední podniky. Komise má prodlení v předložení legislativních a nelegislativních návrhů k Aktu o jednotném trhu II.

Prohlubování HMU a její sociální dimenze Evropská rada zhodnotila pokračující práce ve čtyřech oblastech přijatých na prosincovém zasedání k prohlubování hospodářské a měnové unie (HMU): ex­‑ante koordinace hospodářských politik, sociální dimenze HMU, smluvní ujednání pro konkurenceschopnost a růst a mechanismus solidarity. Sociální dimenze HMU je nyní aktuální. První diskuse proběhla na únorovém zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) nad společným pracovním dokumentem („non­‑paper“) Francie a Německa

k obnovení důvěry občanů a týkala se sociálního dialogu, posílení monitorování a vzájemného srovnávání sociálních politik a politik zaměstnanosti s cílem předcházet nadměrným sociálním nerovnováhám, zlepšit konzultace se sociálními partnery a identifikovat oblasti, které si vyžádají další pozornost na evropské úrovni v oblasti dalšího prohlubování HMU.

Hospodářská a sociální politika Summit dospěl k závěru, že klíčovou nadále zůstává implementace priorit Roční analýzy růstu a zdůraznil důležitost provádění fiskální konsolidace v souladu s pravidly Paktu o stabilitě a růstu a Smlouvy o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii. Pokrok by měl být učiněn v daňové oblasti, zejména pokud jde o rozjednané návrhy týkající se zdanění energií, společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) a revize směrnice o daních z úspor. Zrychlit by se měla posílená spolupráce u harmonizované daně z finančních transakcí. V závěrečné zprávě summit také vybízí k rychlému dokončení a implementaci rámce pro lepší ekonomickou správu (tzv. six­‑packu a two­‑packu). Evropská rada věnovala pozornost i dalším tématům – agendě pro nové dovednosti a pracovní místa, nové iniciativě pro zaměstnanost mládeže a zárukám pro mladé. Apelovala na další nutná opatření na snížení celkové regulatorní zátěže na úrovni EU i vnitrostátní, zejména s důrazem na malé a střední podniky (MSP). Komise bude sledovat pokrok prostřednictvím srovnávacího přehledu MSP (SME scoreboard), zajistí rychlé a účinné provádění programu REFIT o účelnosti legislativy a bude identifikovat právní předpisy s největším potenciálem pro zjednodušení pravidel a snížení nákladů.

Nezaměstnanost mladých trápí Evropu Ke konci loňského roku se průměrná míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU vyšplhala až na 23,4 % a neustále stoupá počet

EU

29

mladých, kteří nepracují nebo nejsou zapojeni do vzdělávacího procesu či odborné přípravy. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve svém dopisu jarnímu summitu z 11. 3. 2013 uvedl: „Vysoká nezaměstnanost trápí nás všechny. V roce 2012 jsem zahájil pilotní iniciativu na pomoc osmi členským státům s největší mírou nezaměstnanosti mladých lidí, aby ji dokázaly snížit. Nyní byla schválena záruka pro mladé lidi a shodli jsme se, že v příštím víceletém finančním rámci poskytneme více peněz na boj proti nezaměstnanosti mladých.“

Důvěra podniků dlouhodobě investovat je stále křehká Jarní summit je mimořádně důležitý i pro podnikatelskou komunitu v České republice a v celé Evropské unii. BUSINESSEUROPE – Konfederace evropského podnikání tradičně zaslala společné poselství 41 nejsilnějších podnikatelských a zaměstnavatelských svazů jarnímu zasedání Evropské rady.

Základním motivem je skutečnost, že fiskální konsolidaci musejí doprovázet reformy s důrazem na snižování veřejných výdajů. Od vypuknutí globální finanční krize uplynulo pět let. Výkonnost EU stále zůstává pod úrovní roku 2008 a práci ztratilo osm miliónů lidí. Podniky v Evropě vyrábějí zboží a poskytují služby na světové úrovni a s pomocí špičkových technologií, ale okolní svět neustrnul. Rychle se rozvíjející ekonomiky se pro investory stávají stále atraktivnějšími. EU a členské státy proto nyní musejí zesílit svou podporu podnikům, pokud chtějí zahájit novou etapu evropského oživení. Jestliže podniky mají dlouhodobě investovat, musejí mít důvěru a jistotu, že politici vytvoří podmínky pro podporu konkurenceschopnosti a hospodářského růstu. http://www.spcr.cz/evropska-rada/zavery-jarni-evropske-rady Vladimíra Drbalová Sekce Mezinárodních vztahů – Mezinárodní organizace a EU [email protected]

Nový stálý delegát při BUSINESSEUROPE – Tomáš Pirkl organizací z 35 evropských států. Kromě zastupování v BUSINESSEUROPE bude pro Svaz «spojkou» na další klíčové bruselské hráče, u nichž také bude prosazovat zájmy Svazu a jeho členů. V rámci této práce rovněž bude monitorovat a analyzovat dění v unijních institucích i návrhy, které předkládají, a které mohou mít mnohdy výrazný dopad na český průmysl.

Současná pozice: v SP ČR bude působit na pozici stálého delegáta při BUSINESSEUROPE v Bruselu, což je celoevropská lobby, prosazující v EU zájmy 41 významných národních business

30

EU

Vize: Česko je součástí unie a v nejbližší době se na tom určitě nic měnit nebude. Vstup do EU přinesl ČR řadu pozitiv, což ale neznamená, že neexistují i určitá negativa. Většina legislativy, které jsou čeští podnikatelé a firmy vystaveni, nyní přichází z Bruselu. O to víc je zapotřebí od samého počátku přímo na místě sledovat vznik všech směrnic, nařízení a pravidel, které se na české podniky z EU valí, umět zavčas odhalovat jejich potenciální rizika a hlavně se aktivně zapojit do ovlivnění jejich konečné podoby. Právě to bude úkol stálého delegáta.

Kariéra: během vysokoškolských studií na Univerzitě Palackého v Olomouci se zaměřoval na mezinárodní vztahy druhé poloviny 20. století. Zabýval se jimi i při dlouhodobých studijních pobytech ve Spojených státech (2000 – 2001), ve Francii (2002) i na stáži v UNESCO (2003). V roce 2003 nastoupil do České tiskové kanceláře (ČTK), kde prošel zahraniční a ekonomickou redakcí. Nejprve se zaměřoval na politické dění v Evropské unii, aby se postupem času začal stále více zaměřovat na hospodářské politiky EU a analýzy jejich dopadů na Českou republiku. Právě to bylo hlavní pole jeho odpovědnosti od roku 2007 až do března 2013, kdy působil v Bruselu jako stálý zpravodaj ČTK při unijních institucích. Koníčky a zájmy: mezi jeho zájmy patří kromě rodiny hlavně cestování, četba, fotografování a sport, zejména běhy na delší tratě, squash a běžecké lyžování. Kontakt: [email protected]

Guinness, zásuvky a jiné paradoxy Pohled regionálního manažera Svazu průmyslu a dopravy ČR Václava Paveleka

Mnoho lidí v České republice napadne ve spojení s Irskem whisky, zelené pahorky a zemědělství. Ti lépe informovaní k tomu přidají irské tance, rugby a den Sv. Patrika a možná oblast informačních technologií. Ať již patříte do kterékoliv z těchto skupin, Irsko vás mile překvapí. A překvapilo i delegaci Svazu průmyslu a dopravy ČR, která se v březnu vypravila na tento Zelený ostrov, aby se seznámila s prací tamního protějšku Svazu, organizace IBEC. Tato organizace je obdobou Svazu průmyslu a dopravy ČR, avšak i zde platí „jiný kraj, jiný mrav“. V devadesátých letech došlo ke spojení dvou největších zaměstnavatelských svazů a od té doby IBEC zastupuje 70% zaměstnavatelů v soukromé sféře, a to od nejmenších živnostníků až po nadnárodní korporace. Stejně jako SP ČR i IBEC má své zástupce nejen na domácí scéně, ale i v Bruselu, kde se snaží prosazovat zájmy své členské základny. V prvé řadě nutno poznamenat, že Irsko prošlo v minulosti mnoha dramatickými fázemi, včetně poslední finanční krize let 2008 a 2009. Zemi se však podařilo dostat se poměrně rychle z recese a výhledy jsou nyní poměrně optimistické (pozn. red. Rozhovor na ekonomické téma s šéfem IBEC je uveden na 33 – 34). Česká delegace měla možnost jednat jak se zástupci IBEC, poradního orgánu vlády Forfás, tak s představiteli vzdělávací agentury Digital Skills Academy a ředitelem vzdělávacího institutu Bank of Ireland. U všech je třeba ocenit připravenost

a profesionální prezentační dovednosti, kdy člověku nesypou na hlavu strohé údaje, a účastník přednášek nebojuje s padajícími víčky. Vše mělo spád, špetku humoru a osobně se návštěvník cítil příjemně. Irsko se Česku podobá v zajímavých detailech. Tak jako je Česko ekonomicky napojeno na Německo, je Irsko orientováno na Spojené státy, přičemž hlavními tahouny irského průmyslu je farmacie a IT. V současné době je v Irsku přes 700 amerických společností, které zaměstnávají přes 250 tisíc lidí. Pro představu, celková populace Irska je takřka 4,4 milionu obyvatel, po celém světě jsou však desítky milionů lidí irského původu. Tak jako se u nás snažíme celé roky prosadit výraznější podporu technické školství (z důvodu nedostatku absolventů těchto oborů), Irové snahy a proklamace přeskočili a rovnou založili institut Digital Skills academy. Je to jedna z aktivních forem boje proti nedostatku vzdělaných lidí v IT oboru, které Irsko

Zajímavé odkazy: • • •

IBEC – www.ibec.ie Digital Skills Academy – www.digitalskillsacademy.com/ FORFÁS – www.forfas.ie

Zahraničí

31

momentálně potřebuje. Tato státní instituci spolupracuje s budoucími potencionálními zaměstnavateli (v Irsku mají sídla takřka všechny větší firmy z IT branže). Impuls k vytvoření této instituce dala velká poptávka po odborných technických znalostech a přebytek jinak vzdělaných, ale současně nezaměstnaných lidí. V Digital Skills Academy se tak za 8 až 12 měsíců mohou účastníci zdokonalit v problematice a stát se atraktivními na trhu práce, takže 56% absolventů hned nastoupí do zaměstnání. Krize způsobila v Irsku vleklé problémy, avšak měla i své kladné stránky. Firmy začaly fungovat efektivněji, snažily se nesnižovat náklady na vzdělávání zaměstnanců a všechny dlouhodobé strategie jsou nahrazovány krátkodobými. Irové pochopili, že strategie na papíře je platná jako nomádovi brusle, že jakékoliv cíle musí být měřitelné v krátkodobém horizontu. Například cíle Irska na rok 2013 jsou dostat se do mírného růstu ekonomiky a snížit nezaměstnanost, jež je nyní 14%. Představitelé IBEC jsou přesvědčeni, že vláda v tomto směru opravdu činí aktivní kroky.

Irský svaz podnikání a zaměstnavatelů (IBEC) Irský svaz je hlasem byznysu od roku 1993. Sdružuje více než 7 500 organizací různých velikostí, které zaměstnávají téměř 70 % pracovních sil v soukromém sektoru v této zemi. IBEC je členem BUSINESSEUROPE, BIAC a IOE. Hlavní odvětví sdružená v IBEC jsou: potravinářský průmysl a výroba alkoholických nápojů, informační a komunikační technologie, telekomunikace, finanční služby, výroba zařízení pro zdravotnictví, farmaceutický a chemický průmysl, maloobchod.

Ačkoliv na poznání této země měli zástupci Svazu jen pár dní, kde většinu času zabrala domluvená jednání, Irsko zapůsobilo jako země paradoxů. Přestože se jedná o ostrovní stát, který je znám svým nepříznivým podnebím, malé množství sněhu tam dokáže způsobit podobně kalamitní stav, jako když v Praze u muzea máme 4 centimetry sněhu, jak je to v jedné nejmenované písni. Sníh je v Irsku poměrně vzácný a možnost narazit na zasněžený Dublin máte jen pár dní v roce. Většinu času Dublin spíše než sníh pokrývá veřejná doprava a zácpy. Budete­‑li po Irsku cestovat pomocí taxislužby, nebuďte překvapeni, když si bude řidič sedat na místo spolujezdce. I zde, stejně jako v UK platí, že se jezdí nalevo, tudíž i volant není na místě, kde byste jej očekávali. Řidiči jsou však již zvyklí, že turisté mají tendenci sedat si právě na jejich místo.

32

Zahraničí

zaměstnanci SP ČR v pivovaru Guinness s Ciarou Finlay, členkou výboru IBEC pro irské předsednictví EU (zcela vlevo)

Samotný Dublin je krásné, čisté město, kde byste marně hledali vysoké budovy, paneláky a všudypřítomné turisty doprovázené blesky fotoaparátů. Nejedná se o velkoměsto, takže pokud vyloženě nespěcháte, projdete si jej za jeden den. A patříte­‑li do skupiny lovců fotek, i zde budete odměněni typickou architekturou, starými budovami a krásně upravenými parky. V okamžiku, kdy vás již procházení bude zmáhat, má pro vás Dublin ideální řešení. Typickou irskou hospůdku. Ten, kdo navštíví Irsko, aniž by si dal točený Guinness, musí tuto návštěvu vykonat ještě jednou, jelikož jeho cesta nebyla úplná. Což potvrzují i samotní Irové. Takže pokud jste v Dublinu, navštivte pivovar Guinness. Budete nejen seznámeni s jeho historií, ale dostanete přednášku, jak se tento druh piva správně pije, a budete mít možnost návštěvy Gravity baru. Je to nejvyšší budova v Dublinu (44 metrů), je po obvodu prosklená a celé město vám bude ležet jako na dlani. Nejste­‑li fanoušky chmelového nápoje, i přesto tuto návštěvu lze doporučit. Výhled stojí za to. Stejně jako návštěva této země a lidí, kteří ví, co chtějí, a v horších dobách dokážou se spojit. Václav Pavelek regionální manažer SP ČR pro Ústecký a Karlovarský kraj [email protected]

Studijní návštěva se uskutečnila v rámci projektu „Udržitelnost sociálního dialogu“. Více info na www.socialnidialog.cz.

Danny McCoy: Od krizového managementu zpět k prosperitě Irsko – země, která byla právem nazývána ekonomickým tygrem Evropy. V roce 2008 se ale prosperita změnila v krizi a úpadek. Země však předvedla ukázkové zmrtvýchvstání a dnes opět roste více než jiné země v EU. Generálního ředitele irského zaměstnavatelského svazu IBEC Dannyho McCoye jsme se zeptali, co vše za znovunastartováním růstu stálo. Irsko patří ke skupině zemí, které krize let 2008 a 2009 postihla nejvíce. O pár let později jste zpět na špici. Jaký je recept na takový úspěch? Šéfka MMF Christine Lagardeová navštívila letos v březnu Dublin a pochválila snahu vlády i občanů v implementaci záchranných opatření. Bez společenské snahy a názoru na to, co se musí udělat, by naše ozdravení trvalo mnohem déle. Zaměření na stabilizaci bylo přitom nezbytné. Nyní se ale od odříkání musíme posunout k růstu, pomohou nám k tomu investice a daně, kromě rozpočtu na rok 2013 by se daně neměly zvyšovat. Snižování veřejných nákladů musí jít ruku v ruce s efektivním využitím těchto zdrojů. Rostou investice, za poslední rok se do strojního i ostatního vybavení zvedly o 8 %. Letos by mohly dosáhnout až 10 %. Můžete uvést návrhy IBEC na oživení irské ekonomiky? V průběhu mnoha setkání pomohli představitelé IBEC zformovat řadu obtížných ekonomických rozhodnutí. Věříme, že právě byznys hrál v revitalizaci hospodářství zásadní roli. Nejen že byl ochoten přizpůsobit se změnám, ale valná část soukromé sféry dokázala překonat propast, která se před námi náhle rozevřela. V loni v dubnu IBEC spustil program Irské řízené ozdravování, kampaň o čtyřech hlavních bodech: obnovení domácí poptávky, podpora tvorby pracovních míst, veřejné služby na světové úrovni a silná pozice v Evropě. Aktivně jsme se zapojili do kampaně za přijetí Smlouvy o fiskální stabilitě v referendu v minulém

roce. Smlouva byla přijata, což ve svém důsledku snižuje nepředvídatelnost a naopak zaručuje stabilitu. Teď je důležité posunout se od krizového managementu zpět k růstu a prosperitě. Evropa musí reagovat na měnící se podmínky. Stejně tak se naše podniky restrukturalizovaly a hledaly nové trhy. Jaký efekt měla krize pro irské podniky a jejich strategii? V únoru hostil IBEC každoroční konferenci 400 generálních ředitelů členských firem a hlavním tématem byl „byznys v Evropě“. Jeden z řečníků Taoiseach Enda Kenny v této souvislosti prohlásil, že změnit byznys, aby byl životaschopný a udržitelný, znamená ukázat vůdčí schopnosti a rozhodnost. Nyní je proto zásadní rozhodně odpovědět na výzvu jménem konkurenceschopnost, neboť soutěžíme zejména s rychle rostoucími ekonomikami Asie a Jižní Ameriky. Pokud chceme soutěžit dál, musíme být konkurenceschopní a přizpůsobiví. A to i přesto, že ekonomika znovu nabírá rovnováhu a poprvé od roku 2007 k růstu přispívá i domácí poptávka. Ukončení záchranného plánu očekáváme ještě v roce 2013.

Zahraničí

33

Jaký je u vás stav podnikatelského prostředí? Jaké problémy řešíte? I díky podnikatelsky přátelskému prostředí v Irsku mohly naše firmy v době krize expandovat na nové trhy a zvyšovat produktivitu za stálého poklesu cen. Naší ambicí v IBEC je však udělat z Irska místo, které je pro provozování byznysu to nejlepší na světě. Momentálně obsazujeme podle žebříčku Světové banky třetí místo v Evropě a desáté na světě. Například americké investice překračují součet amerických investic do Brazílie, Ruska, Indie a Číny. Za to vděčíme mnoha faktorům, mimo jiné korporátní dani, která činí 12,5 %, což z nás dělá zajímavý cíl pro přímé zahraniční investice. Konkurenceschopné daňové sazby jsou pro naše podnikatelské prostředí velmi důležité. Je to důvod, proč my Irové odmítáme daň z finančních transakcí (Financial Transaction Tax, FTT). Zkrátka věříme, že výsledný efekt by byl spíš negativní. Navíc, Irsko je extratřída ohledně kvalifikované pracovní síly, u lidí mezi 25 a 34 lety je podíl terciárního vzdělávání nad průměrem OECD. Připouštíme ale, že pokud se chceme stát číslem jedna pro podnikání, dopravní infrastruktura a vzdělávací systém se musí výrazně zlepšit. EU a stát tyto oblasti podpoří jen zčásti, spojení soukromého a veřejného sektoru musí obstarat zbytek. Zmínil jste otázku školství. Jak to u vás vypadá s technickou vzdělaností? V Irsku se na univerzitách vzdělává přes 114 tisíc lidí, pouze 78,8 tisíc studuje v technologických institutech a na technických univerzitách. Mezi lety 2006 a 2011 se však počet studujících v technických oborech zvýšil o 48 %, zatímco v humanitních a exaktních oborech pouze o 14 %. Abychom naplnili náš potenciál, potřebujeme dále povzbuzovat zájem o univerzitní vzdělání v technologiích, matematice a inženýrství. Mimochodem, v Evropě prokazatelně chybí sedm set tisíc pracovníků v sektoru ICT. Digitální ekonomika je přitom životně důležitou součástí vize Evropy. Podstatné pro nás je, že Oddělení pro vzdělání a schopnosti ohlásilo revizi irského systému učňovského školství. Právě zde se může Irsko podstatně zlepšit. IBEC podpoří použití nové záruky pro mladé, použitelné k rozšíření modelu profesního učňovství a profesních stáží. Jaká je u vás situace na trhu práce? Jak hodnotíte situaci v rámci Evropy? V některých evropských zemích nezaměstnanost vystoupala až na 26 %, u nás se drží okolo 14,3 %. V únoru vláda odstartovala pro letošní rok Akční plán pro zaměstnanost, který zahrnuje opatření ke zlepšení současné situace. Nejdůležitější je ale firmám usnadnit rozvoj, aby mohly nabírat více pracovníků. Zvrátit hrozivou situaci nezaměstnanosti mladých je i jedna z priorit irského předsednictví EU. Naše 30% nezaměstnanost mladých absolventů není jen důvodem

34

Zahraničí

k obavám, ale může vést k obrovským ztrátám ve smyslu zhroucení vize a lidského kapitálu těchto nezaměstnaných. Víceletý finanční rámec EU proto zahrnuje předpokládanou podporu tzv. evropské iniciativy zaměstnanosti mladých, ze které chce Irsko použít až šest miliard euro k řešení domácích problémů. Od začátku krize se již realizovala řada projektů, zaměřených právě na zlepšení fungování trhu práce, třeba Momentum, Springboard či JobBridge. Řešení problému evropské nezaměstnanosti je i záměrem irského předsednictví této Radě EU. Jaké cíle předsednictví tedy sledujete a považujete za důležité? Předsednictvím procházíme již posedmé. Je to šance zlepšit naši reputaci a na všech stranách jsou od irského předsednictví cítit značná očekávání. Co se týče cílů, naše priority kopírují plán vlády, jímž je stabilita, tvorba nových pracovních míst a návrat k růstu. Tímto národním programem chceme „nakazit“ i zbytek Evropy. Potřebujeme dokončit projekt jednotného evropského trhu, perlu v evropské koruně. Pomohlo by to růstu služeb, energetice i digitální ekonomice. Přístup na jednotný trh je vytouženým cílem mnoha. I americký prezident Barack Obama ve svém projevu o stavu unie mluvil o tom, že další posun k dohodě o volném obchodu (FTA) mezi zeměmi EU a USA je žádoucí. Český průmysl stojí na velkých podnicích. Mnoho z nich znepokojila snaha Evropské komise odstřihnout je od veřejných dotací. Jak se díváte na toto téma? Nejdřív bych chtěl podotknout, že si nemyslím, že samotná veřejná podpora je pro dlouhodobý udržitelný rozvoj průmyslu jediná univerzální záchrana. Rozhodně ne v Irsku. Irsko má průmyslu obecně málo. My potřebujeme především rozšířit základnu našich malých a středních podniků. Budování společností, které svou povahou a velikostí mohou dlouhodobě uspět v mezinárodní soutěži je pro domácí průmysl klíčová výzva. Proto musí existovat správná kombinace podmínek a příležitostí. Budoucnost nejen Irska, ale i celé Evropy podle mého názoru leží ve společnosti, která je založená na vědomostech a firmách, které obchodují s vysokou přidanou hodnotou. Současně chci říci, že IBEC a BUSINESSEUROPE lobují za lepší přístup k prostředkům z programu Horizont 2020, a to pro společnosti všech velikostí a ze všech sektorů. Stejný postoj jsme za IBEC i v koalici s mezinárodními partnery zastávali i v otázce grantů a podpůrných mechanismů k zajištění rovnoměrného regionálního rozvoje napříč EU. Děkuji za rozhovor Zdeněk Strnadel manažer Sekce komunikace SP ČR [email protected]

36

Zahraničí