Legenda o svaté Ane ce České
Pracovní list k výtvarné soutěži pro děti a mládež (kategorie II, pro děti ve věku 11 – 14 let)
Život svaté Anežky Anežka Přemyslovna se díky svému příkladnému životu a činům stala jednou z nejvýznamnějších českých světic. Narodila se jako dcera krále Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské v roce 1211. Svým královským původem a výchovou byla Anežka předurčena k tomu, aby se stala manželkou významného panovníka. Sňatková politika jakožto nástroj pro upevňování stability a moci země byla tehdy v královských rodech zcela běžná. Anežka byla zasnoubena hned několikrát, poprvé ještě jako tříletá dívenka. O její ruku se ucházel dokonce sám císař Bedřich II. Anežce se jako budoucí císařovně dostalo nejlepšího vzdělání v klášterech i na dvoře rakouského vévody ve Vídni. Nakonec se však Anežka rozhodla všechny své nápadníky odmítnout. Po smrti otce Přemysla Otakara I. sebrala odvahu k velkému gestu, které ovlivnilo celý její další život. Odmítla sňatek se samotným císařem a namísto života v bohatství, přepychu a poctách se pod vlivem myšlenek sv. Františka z Assisi rozhodla pro skromný život zasvěcený Bohu. Anežka se připojila k Řádu chudých paní, tedy k ženské odnoži františkánů, které si podle své zakladatelky sv. Kláry říkají klarisky. Kolem roku 1231 založila Anežka pro klarisky klášter zvaný Na Františku a poprvé tak tento duchovní řád uvedla do českých zemí. Asi o tři roky později pak celá Evropa s obdivem přihlížela vstupu princezny Anežky do kláštera Na Františku, mezi nejchudší řeholnice. Klášter byl jako jedna z prvních staveb na našem území stavěn v gotickém slohu. Jde vlastně o komplex dvou klášterů – ženský (klarisky) a mužský (minorité). Oba řády se řídily řeholí sv. Františka, která klade důraz na lásku k bližnímu a život v chudobě, skromnosti a pokoře. Princezna Anežka zavrhla pomíjivé radosti královského dvora a zvolila řeholní život. Postavila se tak proti tradičnímu rozdělení středověké společnosti podle původu a majetku. Anežka sestoupila z královského trůnu, aby pomáhala nemocným a chudým a sama se věnovala nejnižším pracím. Protože tehdy v českých zemích vlastně neexistovala žádná instituce, která by se starala o trpící, chudé, staré a nemocné, rozhodla se Anežka založit v Praze rovněž špitál sv. Františka. Špitál věnovala bratrstvu, z něhož později vzešel Řád Křížovníků s červenou hvězdou, jediný rytířský řád českého původu. Od té doby založili křížovníci u nás i jinde ve světě celou řadu nemocnic, v nichž se dodnes starají o nemocné. Ačkoli se Anežka navždy uzavřela mezi zdi kláštera a přilehlého špitálu, měla velký vliv i na záležitosti veřejného života a vztahy mezi svými královskými příbuznými. Pod vlivem Anežky dokonce zřejmě došlo i ke smíření krále Václava I. a jeho syna Přemysla Otakara II., budoucího krále železného a zlatého, který proti otci vytáhl do boje. Anežka zemřela 2. 3. 1282 a byla pochována v klášteře Na Františku. Za husitských válek však její ostatky klarisky ukryly tak dobře, že se je dodnes nepodařilo najít. Mezi několika možnými místy uložení ostatků sv. Anežky se spekuluje mimo jiné i o klášteře Porta coeli (Brána nebes) v Předklášteří, který založila Anežčina matka, Konstancie Uherská. Od poloviny 15. století se traduje proroctví, podle nějž se českému národu povede lépe, až se najdou ostatky sv. Anežky. Proroctví, které sv. Anežku Českou spojuje s mírem a rozkvětem českých zemí, bylo aktualizováno v době pádu komunistického režimu v bývalém Československu – 5 dní před Sametovou revolucí totiž papež Jan Pavel II. Anežku Českou svatořečil (12.11.1989). Anežka byla uctívána jako světice už za svého života. Podle legend a vyprávění se na její přímluvu uskutečnilo mnoho zázraků a uzdravení a brzy se stala jednou z uctívaných patronek českých zemí. V nebezpečí a v těžkých dobách se o pomoc a ochranu český národ obracel právě ke sv. Anežce, která proslula pokorou, dobročinností a milosrdenstvím.
Nejdůležitější čeští zemští patroni sv. Václav sv. Ludmila sv. Cyril a Metoděj
sv. Vít sv. Prokop sv. Anežka Česká
1
sv. Vojtěch sv. Jan Nepomucký sv. Zikmund
Pracovní část 1. Jaké barvy má vlajka České republiky? (vymalujte)
2. Která dvě zvířata jsou součástí velkého státního znaku České republiky? (doplňte do tabulky)
3. Který z následujících dvou oblouků je typický pro gotické portály a jak se mu říká?
a
b
4. Spojte liniemi čísla:
2
5. K následujícím půdorysům přiřaďte správné označení z nabídky uvedené níže:
………………………………………………………………..
…………………………………………………...
………………………………………………………………..
…………………………………………………...
a) b) c) d)
katedrála klášter rotunda hrad
3
6. Doplňte odpovědi na otázky uvedené níže (číslice vypište slovně): 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13 14. 15. 16.
1. Jak se jmenovala matka sv. Anežky České? 2. Jak se jmenuje jediný rytířský řád, který byl založen v českých zemích? 3. Jak se říká revoluci, která se v české zemi odehrála stejný rok, kdy byla Anežka svatořečena? 4. Jak se nazývají stavby kruhového půdorysu? 5. Kdo je hlavním patronem české země a symbolem české státnosti? 6. V které bitvě padl Anežčin synovec, král Přemysl Otakar II.? 7. Jak se říká vyprávění o životě, činech a smrti světců? 8. Která královská dynastie nahradila Přemyslovce po zavraždění Václava III. v Olomouci? 9. Jak se říká různobarevným skleněným oknům v kostele? 10. Jak se jmenuje umělecký sloh, který začal pronikat z Francie do českých zemí v době, v níž žila sv. Anežka? 11. Jak se říká klášteru klarisek a menších bratří, který založila sv. Anežka v Praze? 12. Jak se říká ozdobnému prvku na architektuře, který zajišťuje odvod dešťové vody? (často má podobu nestvůr) 13. Který král, zvaný „železný a zlatý“, nastoupil na královský trůn po smrti Václava I.? 14. Jak se jmenoval panovník, který nechal zrušit značnou část českých a moravských klášterů? 15. Jak se jmenuje světice, podle níž byla pojmenována ženská větev františkánského řádu, kterou do českých zemí uvedla Anežka? 16. Jak se jmenuje listina, kterou byla v roce 1212 Přemyslu Otakarovi I. potvrzena dědičnost královského titulu?
4
Sponzoři:
Hostinec u Vlachů, Jamné
Mediální partneři:
Pracovní listy vytvořila Mgr. Martina Šviková s použitím fotografií z vlastního soukromého archivu. Pouze obrázky půdorysů v úkolu č. 5 byly převzaty z literatury a internetových zdrojů: - http://pleione.asu.cas.cz/~slechta/phrad/phrad.html - Dragoun, Z.: Praha 885 – 1310, Praha 2002, str. 210. - http://hrady.dejiny.cz/kutna_hora/barbora/011.htm - Kuthan, J.: Počátky a rozmach gotické architektury v Čechách, Praha 1983, str. 226.
Vydalo Muzeum Brněnska jako doprovodný materiál k výtvarné soutěži pro děti a mládež. Pracovní listy jsou poskytovány zdarma, nejsou určeny k prodeji. © Martina Šviková, Muzeum Brněnska 5
