leden 2008 ročník XIX KVART na internetu:

prosinec 2007/leden 2008 ročník XIX

KVART na internetu: http://www.sokolmelbourne.com.au

Praha

Melbourne

2

Generální konzulát České republiky: 500 Collins Street, Melbourne 3000

KOUZLO VÁNOC O vánočním kouzlu začnu dnes, ačkoliv jsem na ně jako každým rokem tolik natěšená, od konce. Přeskočím měsíc a představím si povánoční leden. Ze sloupů pouličního osvětlení unaveně visí sluncem vyšisované a větrem potrhané vánoční řetězy, Santovi nasprejovanému na výkladní skříni se oprýskal Rudolph the Red Nose Reindeer, asfaltové silnice rozžhavené čtyřicetistupňovým vedrem zejí prázdnotou novoročních dovolených. Podobně vystřízliví Praha, černá a ledová, vlající cáry zbytků plakátů a poutačů lákajících před měsícem na koncerty vánočních koled a hvězd hyzdí ještě víc omítky šedých budov plných grafitti velkoměsta. Kouzlo Vánoc je to tam a nový rok ještě neslaný nemastný. A do dalšího vánočního zázraku dlouhých jedenáct měsíců. Ač na něj mnohý hudruje, je to čas kouzelný, vrací nás pokaždé spolehlivě vzpomínkám, návratům do dětství, které prožíváme v tradici, s novou generací, v rodině, s přáteli, v lásce a přes všechen pověstný shon kolem svátků v jakési povznesené náladě a slavnostním duchu. Jakoby nás vpravdě tak nějak osvítil, radujeme se náhle z maličkostí, podivujeme se třpytu a neměnícím se symbolům dobré víry, která je společná celému světu. Na krátkou chvilku. Kouzlo Vánoc bylo nejmocněji charakterizováno během světových válek, kdy se na nepřátelských frontách a v zákopech rozhostil posvátný klid a mír a ze zabijáků se stali opět na okamžik normální lidé - milující manželé, tátové, bratři, kamarádi, jen aby se za pár hodin vrátili zpět do svých rolí v hloupé a smrtonosné hře na vojáčky. Kouzlo Vánoc je tak mocné, že překoná špatné lidské vlastnosti a schopnosti. Za nejhorší z nich považuji závist, lakotu a lidskou hloupost. Vážím si jako jistě každý z nás jejich opozit – upřímnosti, přejícnosti a lidského moudra stejně tak jako ctností, kterými jsou víra, naděje a láska. O závisti napsal jeden z mých oblíbených českých publicistů, Jan Kraus – „ Závist je elegantní název pro ryzí zlo. Komunismus s ní pracuje jako s vynikajícím elementem, který snadno startoval žádoucí, stádní aktivity vůči druhým. Ještě jsme se z toho nevzpamatovali. Bohužel je závist součástí naší přirozenosti. Také občas závidím. Našel jsem si na závist dva recepty. První: Otevřeně, hned a nahlas ji přiznám. Nebývale léčivé. A kdyby to nezabralo, mám na sobě osvědčený ještě druhý recept: Začnu se ptát sám sebe, čím mě to, co závidím, nějak ochuzuje, nějak mi ubližuje, co mi to bere? Nebývale uklidňující. Kdyby ani to nezabralo, doporučuji myslet na vlastní starosti. Mají fantastickou sílu odpoutat člověka od okolí a tím i od závisti vůči druhým...“ Závist jedince je zlá, co dokáže závist národa je pak nedefinovatelné a pro mne má jednu z definic jako 9/11 – skutečně ryzí zlo.

Tel: 03 9629 6196, Fax: 03 9629 1311 V zamyšlení se nad lidskými vlastnostmi mne zaujal také Krausův názor na pýchu: - „Pýcha má hanlivý, pejorativní nádech. Přitom má svá výrazná pozitiva a je potřeba. Jsem pyšný na svého otce, svojí matku, své sourozence, partnerku, své syny. Jsem pyšný na pár věcí, které jsem udělal a na pár, které jsem neudělal. Jsem pyšný na celou řadu svých předků, kteří museli projít tím, čím prošli, abych mohl přijít já. My si většinou vykládáme pýchu jenom jako negativní vlastnost, pohrdání ostatními, vyvyšování. Je tragédie, když člověk nemá být na něco pyšný. Hrdost je kus pýchy. A pýcha je kus hrdosti. Hranice mezi nimi je křehká. Naše společnost, neobyčejně rovnostářská, spíš ještě vrazí hrdost do kýblu s pýchou než obráceně...“ Poslední citaci Jana Krause uvedu v dnešním úvodníku nejen proto, že se s ní plně ztotožňuji, ale také proto, že jde ruku v ruce s kouzlem Vánoc. Týká se ctnosti Víra:- „Víra souvisí s jistou přirozeností mozku, který ji nabídne tam, kde není racionální záchytný bod. A také, samozřejmě, s pudem sebezáchovy. Je na ní ale krásné, že argumenty proti ní jsou stejně neplatné jako důkazy pro její ospravedlňování. A je stejně nechutné povyšovat se kvůli víře, jako kvůli ní někoho ponižovat nebo umenšovat. Když řekneme víra, myslíme většinou náboženství. Ale víra je i v sebe, v budoucnost a tak dále. Obecně je mi víra, jako vlastně vnitřní naděje, důvěra, ideál, velmi sympatická.“ Víra jako vnitřní naděje, důvěra, ideál je i mé náboženství. Podle mnoha filozofů z nejrůznějších časů i částí světa je ve zjednodušené věte „Bůh je Láska“ obsaženo logicky a jasně celé moudro víry. A jak hezky je opsal můj prastrýc František Jílek – Oberpfalcer, český jazykovědec a dialektolog: „Poznej tajemství lásky, rozluštíš tajemství smrti a uvěříš, že život je věčný.“ - už léta je tato věta naším rodinným dědictvím a životním mottem. Víra v lásku v nás všech znovu a znovu ožívá o Vánocích. Protrhne i nejtmavější mraky pesimismu, negativity, lhostejnosti. Vánoční euforie však vyprchá s tímto měsícem, nabažíme se slov o lásce a v lednu budeme obracet oči v sloup, uslyšíme-li ještě slovo o vánočním ideálu podobně jako ještě jednou „Tichou noc, přesvatou noc“ - počínaje tou starou klasickou konče poslední techno verzí nesmrtelné písně. Brrr... Pryč s ní do šuplíku zase na rok, stejně tak jako s kouzlem Vánoc. Škoda, že si je nemůžeme rozdělit a vychutnávat po troškách celý rok. Ale to by pak už nebylo asi právě ono „Kouzlo Vánoc“. Mějte je krásné. Barbara Semenov

Konzulát Slovenskej republiky: 78 Gardenvale Road, Elsternwick 3185

Tel: 03 9596 2529, Email: [email protected]

3

Ze stolu výboru Sokola V neděli 18. listopadu 2007 se pod vedením nezávislé organizace RGR Election Services konaly nové volby do výboru Sokola Melbourne Inc., které tak oficiálně ukončily valnou hromadu ze 16. září 2007. Nový výbor Sokola Melbourne Inc. na 2007-08 je v tomto složení FUNKCE

JMÉNO

TELEFON

EMAIL

Starosta

Markéta Lyell

0413 852 488

[email protected]

Místostarosta

Miloslav Hájek

03 9857 7331

[email protected]

Jednatelka

Naďa Pospíchalová

03 9432 8246

[email protected]

Pokladník

Renata Capita Vankat

0417 251 071

[email protected]

Člen výboru

Milena Petrová

0432 920 601

[email protected]

Člen výboru

Alice Batty

03 9397 2184

[email protected]

Člen výboru

Alena Špirochová

Vítáme všechny členy do jejich funkcí a přejeme mnoho úspěchů a vytrvalosti. Tímto se s vámi loučí prozatímní výbor 2007.

Co je nového... Národní Dům bude kvůli renovaci kuchyně uzavřen od 1. do 27. ledna 2008. Úterní obědy opět začnou 29. ledna, čtvrteční posezení s kávou a zákuskem 31. ledna. Kino se od nového roku bude promítat každý druhý pátek v měsíci, začínáme 8. února 2008. Sokol Melbourne Inc. má novou poštovní adresu:

P.O.Box 794, North Melbourne 3051 Na žádost členů Sokola se před budovou Národního domu budou zřizovat další „disabled parking bays“. Nikdo ze sousedství Národního domu neměl námitky, a tak se City of Melbourne rozhodlo vyjít vstříc tělesně postiženým členům. Je to výborná zpráva, protože to znamená méně starostí s parkováním pro tyto členy a návštěvníky Národního domu.

VYZNAMENÁNÍ Honorární generální konzul České republiky v Austrálii, JUDr Milan Kantor, který se celý život věnoval pomoci českým exulantům a české krajanské komunitě byl jednou ze čtyřiadvaceti osobností, vyznamenaných prezidentem Václavem Klausem 28. října u příležitosti státního svátku. Ocenění převzal na Pražském hradě dále také například houslista Václav Hudeček, fyzioterapeut Pavel Kolář, milosrdná sestra Marie Goretti Boltnarová či komenioložka Dagmar Čapková. Řád Bílého lva, nejvyšší české státní vyznamenání, obdržel válečný veterán Stanislav Hnělička a in memoriam Rudolf Hrubec, který za druhé světové války velel v Británii výcviku československých parašutistů. Řád Tomáše Garrigua Masaryka, druhé nejvyšší státní vyznamenání, udělil letos prezident bojovníkům proti komunistickému režimu Jiřímu Formánkovi a Františku Zahrádkovi. Stejné ocenění udělil Klaus také publicistovi Vladimíru Bystrovovi. Gratuluji našemu Milanu Kantorovi i dobrému příteli Václavu Hudečkovi. Za paradoxní považuji skutečnost, že důležitá státní vyznamenání byla udělena za boj proti komunistickému režimu, přičemž komunistická strana existuje stále jako funkční strana v zemi. (sem)

4

Velvyslanectví České republiky: 8 Culgoa Crescent, O’Malley, ACT 2606

Z projevu generálního konzula Víta Koláře, adresovaného českým krajanům při příležitosti oslav státního svátku ČR v Sokolském národním domě v Sydney „... V letošním roce jsme si také připomněli 70. výročí skonu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Když jsem listoval vzpomínkami na tehdejší dobu, narazil jsem na text básníka Jaroslava Seiferta, který věřil, že datum 14. září roku 1937, tedy den úmrtí prvního československého prezidenta, bude i za sto let významným dnem v kalendáři. Dnes víme, že bohužel není. A mnohé důležitější dny naší historie byly zapomenuty. O pomíjivosti a nestálosti v české kotlině se ostatně Masaryk mohl přesvědčit už za svého života. Když se tehdejší filozof a univerzitní profesor Masaryk postavil na obhajobu údajného vraha Leopolda Hilsnera, národ ho nazval židovským zaprodancem, když označil tehdy uctívané historické Rukopisy za podvrh, národ jej nazýval zrádcem a německým zaprodancem. A když se na konci roku 1918 vrátil do Prahy, nazýval jej národ prezidentem „Osvoboditelem“. Každý z vás by jistě dokázal přidat vlastní příběh životních zvratů, kdy se svět obrátil vzhůru nohama během jediného dne. Mnoho z vás odsoudil český stát v nepřítomnosti, mnozí z vás vědí, jaké to je, když se ctihodný občan bez viny stane rázem nepřítelem státu a přijde o vše, na čem mu záleží. Mnohdy jen proto, že se odhodlal bránit pravdu a spravedlnost, dobro. Chci věřit, že tyto příběhy patří minulosti, chci věřit, že křivda v takovém měřítku je dnes v srdci Evropy nemyslitelná a doufám, že českému národu se budou dlouho vyhýbat všechny extrémy. Od sociálních, politických až po ekonomické. Koneckonců doufám, že se mu budou vyhýbat i extrémy počasí. V úvodu jsem vzpomněl pozapomenuté výročí a chci dodat, že jsem přesvědčen, že není tak důležité, pamatovat si, kdy přesně se nějaká událost odehrála, ale být si zcela jist, co přinesla a co znamenala a uvědomovat si to stále. Chci, abychom stále cítili a věděli, že Češi, Moravané a Slováci dokázali zformovat samostatný stát, že z něj dokázali vytvořit jednu z nejbohatších zemí světa, ale že jej také dokázali ztratit. Chci, abychom věděli, že naši lidé dokázali za zemi bojovat a položit životy, ale uměli ji i zradit. Chci, abychom si radostně připomínali, že jsme také uměli znovu vybudovat svobodu a začlenit zemi do Evropy. Chci, abychom stále zřetelněji viděli, že se opět daří navracet české zemi prestiž a lesk. Česká republika vstoupí zanedlouho spolu se svými sousedy do tzv. Schengenského systému. Tento krok je poslední zdí, která mezi naší zemí a Evropou padne. Je to mezník nejen technický, ale i symbolický. Právě Schengen definitivně „přestřihne“ poslední drát na hranicích a čeští občané se budou zcela svobodně pohybovat po Evropě

Tel: 02 6290 1386, Fax: 02 6290 0006 bez jakékoli kontroly a zábrany, tak jak o tom snily generace. Jako každá svoboda, i tato je ale spojena s odpovědností. Jsem přesvědčen, že i v této roli uspějeme.“

ČAS VÁNOČNÍ a pokoj lidem dobré vůle Fejeton Vlasty Šustkové Je to tak snadné rozhorlit se, pustit si pusu na špacír a vylít z duše hořkost a nesouhlas se vším, kde se chybuje. Dělá to většina z nás, včetně polemických článků (i toho mého) o výboru, volbách, lidech. Trochu pravdy, kus přehnanosti, ale hlavně málo té dobré vůle. Nedávno jsem zažila krásný den ve společnosti lidí, kteří přes rovný a nesmlouvavý postoj k mnoha choulostivým a aktuálním otázkám kolem české menšiny právě tento nesmírný dar dobré vůle měli. Laskavost jim koukala z očí, slova byla kritická, ale ne urážlivá, ale hlavně bylo cítit, že to s každým (včetně mě) dobře myslí a nestojí jim za to být rozhorleně nazlobený. Otevřely se mi oči. Z chyby se stala příležitost uznat, že je lépe méně mluvit a více chápat, a že pokud to lidé myslí dobře, pak nám bude lépe všem. Čas předvánoční adventní je doba očekávání. Jako malí jsme čekali na talíř dobrot od Mikuláše, který se ráno objevil v kuchyni na stole a s ním někdy i palčáky. Čekali jsme na první sníh, abychom sáhli dychtivě pro prvé sáňky a sjeli dolů ulicí na prvním poprašku i když pod skluznicí ještě skřípala škvára. Pokukovali jsme po nádherných vánočních kolekcích, plných čokoládových figurek v barevném staniolu ve výlohách obchodů. Maminka nám nikdy nemohla koupit tu největší, ale přece jen domů krabice přišla. V těch levnějších bylo plno fontánových koleček (ty pak zbývaly na stromečku jako poslední dobroty – každý je nerad). A nakonec Štědrý den! Ochotně jsme pomohli uklidit, nadšeně zdobili stromek (občas se něco dobrého jako rozbilo), potají balili své první dárečky rodičům a sourozencům, pomáhali jsme, byli jsme hodní, ale hlavně se moc těšili. Vroucně jsme si něco přáli a doufali jsme, že se to objeví pod stromečkem a taky jsme moc chtěli, aby se naše dárky líbily těm ostatním. Znovu se blíží tato doba, kdy blízkost Vánoc nás proměňuje vzpomínkami i city a dobrá vůle v nás narůstá. Věnujme ji letos nejen blízkým v rodině, ale všem, kteří žijí pospolu kolem nás. Probuďme v sobě znovu tu předvánoční lepší stránku a s dobrou vůlí pomozme příchodu nového času, abychom se mohli těšit ze všeho, co jsme spolu společně dokázali.

Veľvyslanectvo Slovenskej republiky: 47 Culgoa Crescent, O’Malley, ACT 2606

Tel: 02 6290 1516, Fax: 02 6290 1755 ODTUD A ODJINUD Před sto lety hudební skladatel C. SaintSaens napsal operu „Helene“ a věnoval ji australské zpěvačce Nellie Melba. Nelíbila se jí a opera nebyla nikdy provozována. Až nyní – v únoru příštího roku v Praze. Je to neobyčejné gesto, Melba ve své době zamezila ze žárlivosti hostování české sopranistky Emy Destinnové v Austrálii. Slyšeli jste někdy slovo „vyšilabizírovat“? Já nikoliv, nemám ponětí, co to znamená, narazil jsem na tento paskvil v českém tisku, tak jako na „vyčunkovat“. To již jsem na stopě, vicepremiér Jiří Čunek byl obviněn z korupce. Hokejový brankář vychytal mnoho střel, „vychytávka“ byla zejména mládeží přijata s otevřenou náručí. Sloveso „pařit“, flámovat, jsme kdysi používali, nikoliv ale neologismy „pařba“ nebo „pařan“. Anglické „image“ se počeštilo a píše se „imidž“. Zkorumpovaný jazyk vede k poklesu kulturní úrovně, banální vyjadřování k povrchnímu myšlení. Nevím kolik z nás zde zaznamenalo, že v nedávné Velké ceně Austrálie ve třídě motocyklů do 125 ccm vyhrál Lukáš Pešek. Tento závodník ale přechází do třídy 250 ccm, podepsal smlouvu s týmem „ Emmi Caffe Latte“ vedeným Čechošvýcarem Danielem Eppem. V nedávné příloze melbournských novin The Age byla uveřejněna spolu s perfektními fotografiemi mnohostránková reportáž o Janě Wendt a její publikaci „A Matter of Principle“. Před měsícem jsem slyšel mladou ženu, oba rodiče Češi, jak více méně zapřela svůj původ. Jana Wendtová zcela naopak – v rozhovoru se opětovně hlásí ke své matce a ještě více k otci, českým exulantům, a zdůrazňuje, že její kulturní kořeny vyrůstají z Čech. „Bohemian Rhapsody“ byl nadepsaný koncem října dvoustránkový článek opět v The Age, neměl tentokráte nic společného ani s Destinnovou ani s Wendtovou, ale chválil dva modely aut Škoda (Octavia a Roomster), které se právě objevují na australském trhu. Oba vozy jsou vybaveny vším možným, ten druhý dokonce místem na uložení novin – uvažuji zda u řidiče na čtení při jízdě? Kupec si může vybrat mezi benzínovým

MUDr Alžběta Gazdíková a MUDr Přemysl Kunz si dovolují oznámit, že ordinují v novém Medical and Dental Centre 490-524 Springvale Rd. Forest Hill 3131 Ph. 88041900 No appointments necessary, Medicare bulk billing Ordinace je otevřena 7 dnů v týdnu Po-Pá 7.00-22.00 So-Ne 8.00-22.00

5

a dieselovým motorem s oznámenou spotřebou necelých 5 litrů na 100 km. Další model Yeti dorazí později. Před 35ti lety na moravsko-rakouských hranicích odtáhli tři čs. pohraničníci českého emigranta do ČSSR, nejprve ho 200 metrů uvnitř Rakouska postřelili a bez respektování, že jsou na území jiného státu k němu přijeli vojenským autem a zablokovali mu únikovou cestu. Dva důstojníci byli nyní každý na tři roky podmíněně odsouzeni, ten třetí, který střílel, byl osvobozen. Může být pokus o vraždu a čin proti lidskosti promlčen? Newyorský Sokol oslavil 140. výročí svého založení. Organizace je v USA označována jako krajanský spolek, ale všechny zájemce o tělovýchovu ani nemůže uspokojit. V Novém Yorku chodí cvičenci na gymnastiku, rytmiku, volejbal a stolní tenis. Švýcarští Češi odhalili v Ženevě pamětní desku T. G. Masarykovi. Móda dámských klobouků pronikla i na letošní 117. ročník Velké pardubické za přítomnosti britské princezny Anny. Z Pardubic si odvezla šperk (do tvaru koňské klavy vybroušený vltavín s diamantem vsazeným do místa uzdy) a perníkovou chaloupku. V poměrně malém poli 14 koní, tři pak závod nedokončili, zvítězila klisna Sixteen s jezdcem V. Andrésem, koně trénoval Josef Váňa. Letošní steeple-chase byla ve znamení 70. výročí triumfu L. Brandisové, dosud jediné dámské vítězky tohoto velmi obtížného překážkového dostihu. A víte, že britská královská rodina má předky z Pardubic? V rodokmenu prince Charlese je zaznamenán Vilém z Pernštejna, český šlechtic z 16. století. Českým uzenářům hrozí pohroma. Poláci a Slováci požádali Evropskou unii o ochranné známky pro některé uzeniny, které se v České republice vyrábí. Jde o špekáček, kabanos a spišský párek. Běda, chtějí nás vyhladovět! Paní Blanka Švehláková přijela z Adelaidy do Dobrušky učit se česky. Na webové stránce Českého rozhlasu jsem četl dlouhý rozhovor, mluvila mimo jiné o těžkých začátcích svých rodičů v Austrálii a také o “velkých problémech, které mají v Melbourne“. Dovídám se, že protinožcům přiletí zazpívat Marta Kubišová, při této příležitosti vzpomínám na nedávno zesnulého Petra Radu, který byl autorem textů protestních písní v době dubčekiády, které zpěvačku proslavily a nakonec vedly k zákazu činnosti na 21 let. Petr Rada emigroval, nejprve v Melbourne a pak v Sydney vydával exilový časopis Hlasy. Po roce 1989 se vrátil do Prahy. Petr Rada uspořádal kdysi krajanský ples v sále Box Hill radnice,

Bohemian Day Spa Provádíme kosmetiku, masáže, bahenní zábaly a parafín, horké kameny, pedikůru a manikůru. 274 Inkerman street St Kilda East 3183 Telefon:- 95278191 nebo 0407887140

6

Vysílání českého rozhlasu každou neděli na SBS 93.1 FM v 21:00

při té příležitosti tam byly vystaveny obrazy Jiřího Tibora Nováka. Tento malíř, grafik a ilustrátor v tyto dny otvírá výstavu svých prací v galerii Qdos v Lorne. V Sydney probíhá přehlídka symfonických skladeb S.V. Rachmaninova, Rapsodii na téma Paganiniho hraje se symfonickým orchestrem řízeným V. Aškenazim mladý český klavirista Lukáš Vondráček. V Třemošné na Plzeňsku společnost „Pomocné tlapky“ pořádala kurz pro psy a psovody, kteří se rozhodli pomáhat tělesně i duševně nemocným. Této činnosti se říká „canisterapie“, canis je latinsky pes. Může to být i oříšek, hlavně že je pohodový a nechá se pohladit. České noviny uveřejnily nepopiratelně důležitou zprávu nadepsanou „Horor v Austrálii“: farmář daroval manželce ročního velblouda a zakrátko se zvíře na farmářku vrhlo a usmrtilo ji. Český tisk píše, že šlo o nešťastnou příhodu se sexuálním motivem. Melbournské muzeum pro přistěhovalectví (The Immigration Museum) vyzvalo národnostní pospolitosti a organizace, aby přispěly k výstavě, která bude uspořádána v roce 2008. Jde o témata spojená s přistěhováním zejména do Viktorie, kulturním dědictvím přistěhovalců, jejich národnostní identitu a sebeuvědomění v novém socio-ekonomickém a jazykovém prostředí. Uvažuji, zda se do této akce zapojila i jediná česká organizace v Melbourne. Pan Jan Kratochvil přivezl z Brna do Austrálie s podporou ministerstva zahraničních věcí panelovou expozici “Austrálie – můj nový domov“, která nyní někde, jak soudím, leží ve sklepě a pro tento účel by se hodila.

IP

JAK JSEM NAPSAL ANGLICKÉ KRÁLOVNĚ Glosa Miloše Ondráška Snad mi ten nadpis Hrabal odpustí. Přesně řečeno, psal jsem v té době anglické princezně Alžbětě, právě před šedesáti lety, vdávala se. Bylo to na podzim v roce 1947, byl jsem v oktávě jednoho z brněnských reálných gymnázií a maturita přede dveřmi. Studentský nápad: blahopřát Alžbětě ke svatbě. Přání nebylo dlouhé, česky, anglicky a latinsky, na papíru připomínajícím pergamen, opálené okraje, ručně vyvedené gotické písmo, nechyběla pečeť. A jménem československých středoškoláků. Než byl tento svitek odeslán na britské velvyslanectví, jeho fotografii uveřejnily jedny brněnské noviny. A to byla chyba. Do tří měsíců na to, mezitím přišlo poděkování nejen z královské kanceláře ale i od princezny samotné, republika se otřásla do základů, únor 1948. Českému lvu byla nasazena místo koruny pěticípá hvězda. Maturity byly ohlášeny na červen, koncem dubna delegace komunistických mládežníků naléhala na ředitele školy, aby mne nejen nepřipustil ke zkouškám, ale okamžitě vyloučil ze školy jako vyznavače západního způsobu života a obdivovatele britské královské rodiny. To se neslučovalo s nastoleným marxleninským zřízením a stalinskou doktrínou. Ředitel tlaku odolal a nevyloučil mne, do dneška jsem mu vděčný. Ten stočený glejt odeslaný do Londýna do mne bušil a to nejen během studií. Byl jsem ocejchován natrvalo. Do Austrálie jsem s rodinou přijel v létě roku 1969 a okamžitě jsem nastoupil do práce v malém městě Armidale, NSW, zrovna na poloviční cestě ze Sydney do Brisbane. Seznámili jsme se s místním starostou a když mi sdělil, že se tam zastaví na cestě po Austrálii královna Alžběta a princ Filip, zmínil jsem se o mém předmaturitním tříjazyčném slohovém úkolu. Zanedlouho mi zatelefonoval, že naši rodinu zve na recepci, představí mne královně, abych ji vypověděl, co mne dovedlo ke svatebnímu vinšování a jak ovlivnilo můj život. V rozporu s protokolem královna mi podala ruku a držela ji o vteřinu déle. Středověké rčení platí i pro mne: Pro reginae saepe, pro patriae semper. Za královnu často, za vlast vždy.

800 Glenhuntly Road

Tel: 9530 0888 Fax: 9523 7800 Mob: 0412 033 757

Web: www.danubetravel.com.au E-mail: [email protected]

Vysielania v slovenskom jazyku su každu nedeľu na SBS na 93.1 FMv o 22:00. Českého prezidenta Václava Klause a jeho ženu Livii přijala 8. listopadu v Buckinghamském paláci v Londýně královna Alžběta II. Český prezidentský pár při tomto setkání předal královně dar k výročí její diamantové svatby.

7 Dopisy

O VSTUPU DO SCHENGENU Vážení krajané,

Královna dostala od českého prezidentského páru symbolický dar. Unikátní kolekci pohárů od firmy Moser, která navazuje na svatební dar z roku 1947 od tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše. Poháry mají stejný monogram jako před 60 lety a jsou darem k diamantovému výročí svatby anglické královny.

Bohoslužby na Šumavě v roce 2008 začínají 6.ledna výjimečně v 17.00 hodin a konají se vždy první neděli v měsíci, tj. 3. února 2. března 6. dubna... Začínají v 11.00 hodin, po mši malé občerstvení. Adresa: Locks Way, Belgrave South (MEL 84:J), tel.: 9754 5159 Těšíme se na Vás a Vaši návštěvu!

koncem letošního roku čeká Českou republiku zásadní krok – vstup do schengenského prostoru, dovolte mi, abych Vám v této souvislosti přiblížil důležitost této události. Změny, které vstup přinese, jsou zásadní a zjednodušeně řečeno znamenají konec hraničních bariér v naší zemi. Schengenský prostor zahrnuje většinu zemí EU (s výjimkou Velké Británie a Irska) a dále Norsko a Island. Mezi všemi těmito státy již neexistují vnitřní hranice. V praxi to znamená, že cestovatel do jakékoliv země uvnitř schengenského prostoru překročí její vnější hranici a dál může cestovat po ostatních zemích bez dalších hraničních kontrol a zdržení. Česká republika bude od okamžiku vstupu ze všech stran obklopena zeměmi, které jsou součástí společného schengenského prostoru, a proto už nebude mít žádné hranice. Hraniční a celní režim zůstane zachován pouze na mezinárodních letištích, a to jen pro ty pasažéry, kteří přicestují ze zemí mimo schengenský prostor. Pokud tedy do České republiky přicestujete například z Turecka, budete podléhat stejnému kontrolnímu režimu jako doposud. Pokud však přiletíte třeba z Francie, přistanete na speciálním schengenském letištním terminálu a nebudete již odbavování jako při příletu z cizí země, ale jako by jste letěli vnitrostátní linkou. Tato změna se samozřejmě dotkne i osob, které nejsou státními příslušníky některé ze schengenských zemí. Do České republiky mohou cestovat bez víza jako doposud, což je případ státních občanů Austrálie

Hotel CORONET- nově otevřený hotel Marie Cibulkové 8, 140 00 - Prague 4, Czech Republic

V centru Prahy ( Vyšehrad) 1.5 km na Václavské nám., 2 stanice metrem. 5ti ÌÌÌÌÌ ubytování ve 4ÌÌÌÌ hotelu za 3ÌÌÌ ceny pro krajany z Austrálie ( od AU$ 95/noc) Phone: +420 244 016 810 Fax: +420 244 016 820 [email protected]; www.coronet.cz

DOMOV - oáza klidu a pohody ve stáří Unikátní dlouhodobé bydlení pro seniory v bezprostřední blízkosti Národního domu umožňuje účastnit se programu a popovídat si v rodném jazyce. Domov se nachází v centru Melbourne, poblíž Národního domu, jen pár kroků od Errol Street, kde jsou obchody, banky a tramvajová zastávka. Victoria Market jen tři stanice tramvají! Bližší informace rád poskytne Eda Zlatý (tel: 9502 0880) nebo se s důvěrou obraťte na generální konzulát ČR 500 Collins Street, Melbourne VIC 3000, Telefon: 03 9629 6196

8

Generální konzulát České republiky, 169 Military Road, Dover Heights, NSW 2030

a Nového Zélandu, nebo přicestují na základě uděleného jednotného schengenského víza. Je důležité vědět, že délka bezvízového pobytu se v rámci zemí schengenského prostoru sčítá! To znamená, že například australský státní občan může pobývat bezvízově v České republice po dobu maximálně 90 dnů - tak jako doposud. Pokud však navštíví více zemí schengenského prostoru, 90ti denní lhůta se počítá od vstupu do prvního schengenského státu. Neznamená to tedy, že by lhůta 90 dnů bezvízového pobytu platila pro každý další schengenský stát znovu. Po uplynutí povolených 90 dnů může tato osoba na území schengenu vstoupit znovu teprve po uplynutí dalších 90ti dnů, nebo dříve, ale na základě uděleného schengenského víza. Při potřebě delšího pobytu v České republice bude samozřejmě možné tak jako doposud požádat o vydání dlouhodobého víza. Toto vízum však bude platit jako dlouhodobé jen na území Česka. Svému držiteli ale zajistí možnost tranzitu přes schengenské země při cestě do nebo z České republiky. Občané zemí, kteří musí mít na území schengenu platné vízum, budou s tímto jediným vízem ve většině případů moci cestovat po všech schengenských státech po celou dobu jeho platnosti. Cestující do oblasti schengenu bude podávat pouze jednu žádost, a to u zastupitelského úřadu státu, který je hlavním cílem jeho cesty. Vážení krajané, věřím, že „pád“ této poslední hraniční závory přivítáte. Jsem přesvědčen, že Evropa bez hranic Vám bude příjemným přístavem a budete se v ní pohybovat a cítit dobře. S pozdravem Mgr. Vít Kolář, generální konzul

CESTUJTE S

Earlybirds Specials na evropské léto 2008. REZERVUJTE VČAS! 292 B Huntingdale Road, Huntingdale 3166 Tel: 03 9544 8999, 03 9544 1911 Mobile: 0413 499 321 Email:- [email protected]

Tel: 02 9371 8877, Fax: 02 9371 9635

O ŠKODOVCE V AUSTRÁLII Vážení čtenáři Kvartu, rádi bychom Vás informovali o vstupu mladoboleslavské Škodovky na místní trh. Po téměř 25ti letech jsou automobily Škoda opět dostupné na australském kontinentě. Nyní, vyzbrojená vším co bychom si u kvalitního automobilu mohli přát, se Škoda bude opět podílet na šíření české tradice v Austrálii. Jedenáctého října 2007 byla Škoda oficiálně představena australské veřejnosti na Sydneyské Motor Show. Austrálie se tak stala v pořadí již 100. exportním trhem, kam mladoboleslavská automobilka své vozy vyváží. Slavnostnímu uvedení na trh následovala i československá VIP party, kterou Škoda uspořádala ve spolupráci s generalním konzulátem České Republiky. Pan generalní konzul Vít Kolář vyjádřil osobní potěšení nad vstupem Škody na australský trh. Zejména pak poznamenal, jak historický daný okamžik je a jak další vývoz českých produktů do Austrálie pomůže nejen české ekonomice zvýšeným vývozem, ale zároveň přispěje k další podpoře české tradice ve světě. Ředitel Škoda Australia, pan Matthew Wiesner, dále podotkl, že Škoda byla před svým oficiálním vstupem na australský trh očekávána s vysokým nadšením, což je velice dobrým začátkem. Momentálně je Škoda jednou z největších českých společností, která zaměstnává významný podíl práceschopného obyvatelstva v porovnání s jakoukoli jinou firmou – cca 3% všech přímých a nepřímých zaměstnanců. Tito zaměstnanci se ročně podílejí na výrobě více než půl miliónu vozů. Toto je až čtyřikrát více než minulý rok vyrobil například Holden. Škoda Auto a. s. se zásadně podílí na růstu HDP a současně je největším vývozcem České Republiky. Škoda zahájila svou přítomnost na australském trhu se 2 zakladními modely; Škoda Roomster a Škoda Octavia. Octavia, které bylo v roce 2006 v Mladé Boleslavi vyrobeno kolem 270 000 kusů, je momentálně nejprodávanějším vozem této značky. Octavia byla zvolena jako “Malé Rodinné Auto Roku 2006”

letenky z Evropy/do Evropy zájezdy po Evropě (s výjezdem z ČR či Německa) zapůjčení automobilu v ČR pronájem chat a chalup v ČR studium cizího jazyka v zahraničí ubytování v hotelu či penziónu v ČR Možnost objednávek on-line přímo na www.garida.cz Rádi Vám pomůžeme ale i osobně! Své požadavky pište na [email protected] Nebo volejte na 03-8361 6903 či 0410 262812

9

Úterní obědy od 12 hodin. Česká kuchyně, všichni jsou zváni

časopisem What Car?, který patří mezi nejčtenější automagazíny v Anglii. Sportovní verze RS dále vyhrála prestižní cenu “Hot Hatch”. Model Octavia je pro australský trh dostupný ve verzi sedan a combi. Dále je nabízen v derivátech jako je sportovní RS, opět ve verzi sedan a combi a 4x4 (pouze combi). Všechny verze mají vysoký narodní standard – což znamená, že v ceně je již zahrnuto ESP (electronic stabilisation program, včetne ABS, EBD, ASR), šest airbagů, multifunkční volant, plnohodnotné rezervní kolo, radio s CD a MP3 přehrávačem, přípojkou na IPOD a mnoho dalších zajímavých prvků. Roomster je na australském trhu dostupný jak s manuální převodovkou pro motory 1.6 a 1.9TDI, tak s automatickou převodovkou pro 1.6. Toto vozidlo bylo australskými medii nazváno “Funky and Functional” a dané pojmenování si opravdu zaslouží. Nejen jeho netradiční design a prostor, ale zároveň jeho funkčnost si zasluhuje pozornost. Kromě spousty ύskladných prostorů a snadno vyjmutelných zadních sedaček i tento model nabízí vysoký základ jako například ESP (electronic stabilisation program včetne ABS, ASR, EBD), šest airbagů, plnohodnotné rezervní kolo, radio s CD a MP3 přehrávačem, přípojkou na IPOD, a další. Roomster je navíce oceněn 5ti bezpečnostními hvězdičkami v evropském testu N-CAP, což znamená, že se momentálně řadí mezi nejbezpečnější vozy na světovém trhu. Všechny Škodovky mají tříletou záruku bez omezení km a 3 roky “Road Assistance” po 24 hodin 7 dní v týdnu. Dále mají všechna vozidla 12-ti letou antikorozní záruku. V současnosti má Škoda Australia 10 dealerů, z nichž dva ve VIC (Rex Gorell Škoda v Geelong (03) 5221 2111 a Bayford Škoda v Melbourne (03) 9471 5500). Na 2009 je naplánovaných 25 dealerů a na rok 2010 celých 30. Zřejmě není Čecha, který by o Škodovce neslyšel. Ať již to byla stará dobrá “Stovka”, se kterou většina z nás vyrůstala, či “Stodvacítka”, na které se většina Čechů učila řídit, tato auta nás provázela velkou část

našeho života. Málokdo ale ví, že Škoda začala působit již od roku 1895 pod názvem Laurin a Klement vyrábějící kola. Roku 1905 Škoda vyrobila svůj první automobil, Voiturette A, který se brzy stal jedním z nejoblíbenějších automobilů v tehdejší Evropě. Ve 20tých letech 20tého století došlo ke spojení firmy Laurin&Klement s plzeňskou Škodou, která se tehdy stala největším průmyslovým podnikem v celém bývalém Rakousku-Uhersku. Éra komunismu si, jak všichni víme, přinesla své oběti. Mezi ty patřilo i zpomalení vývoje Škodovek. Na druhou stranu si však i přes tento dočasný handicap pracovitost našich dělníků vydělala solidní jméno pro Škodu 440, Spartak, 445 Octavia, Felicia a 1000 MB. Úspěšné byly také modely 105,120 a Rapid, které reprezentovaly tehdejší Československo při mezinárodních rally v 70tých a 80tých letech 20tého století. V roce 1987 nastal zlom, kdy Škoda navrhla ve spolupráci s italskými designery Škodu Favorit. Po “Sametové Revoluci" roku 1989 přišla privatizace při níž se tehdejší československá vláda rozhodla i pro odprodej části akcií mladoboleslavské Škodovky. V roce 1991 bylo prodáno 30% akcií koncernu Volkswagen, který zaručil zachování a další rozvoj značky Škoda. V roce 2000 získal Volkswagen 100% Škoda Auto. Je toho spoustu v čem se Škoda změnila, je tak stále solidním autem postaveným zlatými českými ručičkami, ale nyní již není bržděno tíhou minulosti. Nyní náš okřídlený šíp letí světem. (Pro další informace o Škoda Australia prosím navštivte www.skoda.com.au) Simona Valentova, Škoda Australia

Ukážeme divákům různé Homolkovi Prahy ze čtyř odlišných úhlů. Pavelčtyři a Hana Na ty další by jeden večer nestačil. Michl zplodil v próze romantický skript pro mladou studentku, milující poezii a s dojatým povzdechem vzpomínající na první políbení na lavičce Petřínské stráně. Mladičká Helena Talacková Michlův text nejen dokonale a věrohodně interpretovala, ale tu a tam i vylepšila, zromantičtěla. Milovníci hudby, divadel a pražského kulturního života si přišli na své, když je Prahou prováděla podle Michlova skriptu mladá herečka Dagmar Foukalová. Zavzpomínala na hudební Pražská jara, prošla předúnorovým repertoárem pražských divadel a divadélek, od Národního až po Osvobozené, a povzdychla si nakonec, jak tady postrádá kulturní život Prahy. Mé dva zbývající pohledy na Prahu byly naprosto odlišné. Svozila - Punťu jsem poslal na toulku Prahou večerní, noční a časně ranní. Nechal jsem ho zopakovat můj vlastní

OPAL GALLERY FOR OPALS OF DISTINCTION & FINE AUSTRALIAN ARTWORK

TAX FREE 192 COLLINS STREET, MELBOURNE 3000

Ph: 9650 2727; Fax: 9650 4001 Na návštěvě v Melbourne? Zajděte k nám na Collins Street. Austrálie je proslulá svými opály i perlami. Máme opravdu velký výběr. Také klenoty a australské umělecké předměty pro každý vkus i kapsu.

Těší se na Vás (a novinky z domova) Monika a Jarka

10

= zajímavé internetové stránky www.krajane.net, určené k získání a výměně informací týkajících se zahraničních Čechů po celém světě

O KRAJANU DUDÁKOVI

vzniklo opravdové přátelství. Vážili jsme si jeho mírné a přátelské povahy a bylo nám hned jasné, že on byl typem člověka, který by nedokázal nikomu ublížit. To také potvrdilo mnoho dalších lidí, kteří jej znali, zvláště jeho dlouholetý přítel pan Zdeněk Havlíček. Milá společnost Zdeňka Pause nám bude chybět při úterním posezení v našem krajanském domě. Zdeněk zůstane navždy v našich vzpomínkách. Za všechny jeho přátele, známé a spolustolovníky M.a R. Bernáškovi a Z. Havlíček

Rád bych navázal na články otištěné ve dvou minulých vydáních Kvartu. Jedná se o mezi námi před lety žijícím dudákovi Ladislavu Zakulovi (Zach) a o hotelu Coronet. Láďa byl po dvacet let členem naší taneční skupiny a kdykoliv a kdekoliv jsme veřejně vystupovali, byl vždy velikou atrakcí, všude obdivován díky svým vystoupením s českými dudami. Teď žije v Sušicích a slíbil nám, že až budeme v Praze, tak nám určitě O BESEDĚ přijede „zapískat“. A také že ano. Přišel za námi do hotelu Coronet, kde jsme byli ubytováni a moc Několikeré díky spokojeni s luxusním pokojem světové úrovně, snídaně byly jako hostiny – to vše pod českým - Smekám klobouk před všemi posluchači, kteří přišli vedením pana Skřivánka. na besedy v Národním domě v Melbourne a vydrželi dvě Láďa se přestrojil do „domažlického“ a sešrouboval hodiny sedět a poslouchat moje chaotické vyprávění. dudy dohromady. Vyrazili jsme před hotel a Láďa Děkuji jim za přátelskou atmosféru i povzbudivá slova. s dudami ihned upoutal pozornost hostů To vše mě bude hřát u srdíčka víc než australské slunce. a zaměstnanců hotelu i ostatních kolemjdoucích. - Také díky všem, kteří si koupili moji knížku Austrálií Každý se s ním chtěl hned nechat vyfotografovat. s úsměvem a prosím: napište mi, co se Vám na knize Pokračovali jsem dál do blízkého parku, kam berou líbilo/nelíbilo. Je to Vaše země, znáte ji líp než já. nemocniční sestry handicapované děti na vozíčcích - Omlouvám se Mileně Petrové, neb jsem nevěřila jejím na procházky. Láďa hrál a dětem se to moc líbilo. optimistickým předpokladům ani jejímu chlácholení, Očička jim svítila radostí a mávaly rukami do taktu. že akce dobře dopadne. Měla pravdu a se svým Byl to pro ně krásný zážitek, na který budou asi ještě neutuchajícím elánem všechno zařídila, zorganizovala dlouho vzpomínat. Byl to báječný pocit i pro nás, byli a svými otázkami před Vámi svlékla moji duši do naha. jsme z toho naměkko a všichni jsme byli vděčni Přeji Vám KAŽDÝ DEN S ÚSMÉVEM v krásné Austrálii. Láďovi za jeho obětavost. Marta Pelikánová Vzali jsem si adresy dětí a těšíme se, že jim uděláme další radost, až od nás dostanou fotky zachycující ten hezký okamžik a z Austrálie O SERIÁLOVÉM ODPOLEDNI samozřejmě i dárkové klokánky k Vánocům. Ráda bych poděkovala všem, kdo se doposud zúčastnili promítání českého seriálu Místo nahoře, které nám v tuto Jan Košňar, OAM chvíli finišuje a zároveň bych ráda poinformovala ty, kteří by rádi viděli poslední 3 díly. O ODEŠLÉM PŘÍTELI Bohužel pro velice slabou účast posledního promítání jsme se rozhodli prosincovou neděli, kde měly být 23. října nás navždy opustil náš přítel promítány poslední 3 díly, zrušit. Pro všechny zájemce, a dlouholetý čleń Sokola pan Zdeněk kteří by je rádi viděli (nebo i celý seriál) máme ale nabídku. Paus. Zpráva o jeho náhlé smrti byla Za již tradiční $4 Vám pošleme poslední 3 díly přímo šokující pro nás všechny, kteří jsme domů a za $18 máte možnost získat nahrávku celého jej znali a kteří jsme měli tu čest být seriálu. V případě, že byste měli zájem o pokračování jeho přáteli. Se Zdeňkem jsme se seriálu, které nese název Místo v životě, je cena stejná – seznámili teprve před dvěma roky tedy $18. Volat můžete na 83616903 či 0410262812. a dnes si s manželkou uvědomujeme, Gabriela Pavésková že hned od našeho prvního setkání

COOL ZONE REFRIGERATION P/L Opravy, konstrukce, prodej chladících zařízení Petr V. Kubásek, Tel: 9587 1488 Fax: 9587 3754

NA ZAKÁZKU Jiřinka, vyzdobí Vám okýnka. Kvalitně ušije, záclony a závěsy austrians, romans. Pelmets na míru vyrobí a usadí. Volejte kdykoliv na tel:

9809 1826

Diamond Plating Co. Pty. Ltd. Manufacturers of Precision Industrial Diamond Tools.

14 Shearson Crescent MENTONE VIC 3194 Phone: 9584 5566

„Je

velmi nesnadné nalézt štěstí v sobě. A najít je jinde je nemožné.“ Sebastian Roch Chamfort

O PSANÍ A O VZPOMÍNKÁCH Z dopisu krajanky Jany Diakovské Milá paní Barbaro, zdravíme Vás a děkujeme za Váš dopis. Musíme se vrátit do září a poděkovat Vám za báseň „Svatební cesta“ od Seiferta, kterou jste otiskla na počest našeho 50tiletého výročí svatby. Bylo to milé překvapení, zrovna tak jako dopis a fotografie od Zdeňka Volka z Brisbane, kterému to blahopřání připomnělo časy tolik let dozadu. Naše začátky v Austrálii. Studujeme všechny osoby na té fotografii a připomínáme si jejich jména a co tenkrát dělaly. To už ani není pravda, jak těch padesát let uběhlo a jak se všichni roztrousili po této velké zemi. Moc nás to potěšilo a samozřejmě mu také napíšeme. Velmi se nám líbí Vaše práce spojená s vydáváním Kvartu. Zdá se nám, jakoby čerstvý a svěží vánek zavítal do této publikace. Například ty články paní Oli Andělové, před pár lety jsem četla celou tu knížku, a v posledním Kvartu Váš článek o bývalých prezidentech, - zkrátka skvělý. Také jsem se tak trochu dostala k psaní. Odešla jsem z Československa v roce 1949, bylo mně pouze 12 let, takže moje čeština se nemůže rovnat té spisovatelské, ale já píšu pro sebe a pro duše mě podobné. Snažím se psát o věcech z mého života, protože vidím, jak dramaticky se liší od života mladých lidí v Austrálii. Patřím do spisovatelského kroužku, ale tam se píše anglicky. Byla jsem učitelka angličtiny a anglické literatury 33 let a tak mě to zajímá. A snad to jednou bude zajímat mé vnuky... „... Queenslandská univerzita se pyšnila krásou pískovcových kvádrů a svou mohutností dominovala pahorku lemovanému velkým ohbím řeky. Nesčetná řada schodů a průčelí čnících do výše dávala pocit vznešenosti a po schodech kráčejícímu pak pocit nicotnosti. Bylo to v březnu 1955. Univerzitní dvořana zaplněná davem studentů obojího pohlaví působila dojmem vzruchu a napětí. Všichni jsme čekali na slavnostní obřad přijetí nových matrikulantů do různých fakult. Dušený hovor a tolik nových

11

neznámých tváří naplňoval mé srdce pocitem samoty, skoro strachem a zvláštní úzkostí. Jako bych se ztrácela mezi tolika mladými lidmi. Kradmý dotek univerzitní róby z černého klotu mě přesvědčil, že jsem jednou z nich, jednou z toho velkého davu, že jsem jako všichni ostatní. V myšlenkách se mi vybavily události říjnových dnů v roce 1948, plných jesení ozlacené přírody, dnů plných překotných změn. A potom studené, zasněžené březnové dny roku 1949. Tenkráte nás tatínek převedl šťastně přes moravskou hranici do Rakouska. Byla to událost, která změnila můj život od základu. A změn bylo tolik, že jsem je nestačila svým mládím sledovat. Jen dva měsíce pobytu ve Vídni a čtyři měsíce v Salzburgu nás dělily od další cesty do Austrálie. Zdlouhavé cestování Rakouskem a Itálií přinášelo mnoho dojmů, potom plavba lodí a život na ní byl pro mne úplně nové dobrodružství, jak jen je mohlo mých třináct let chápat. Tenkrát jsem ještě moc nerozuměla maminčinu smutku po ztraceném domově a strachu, co nás v té nové zemi čeká. Jasně jsem cítila, že budu mít domov všude, kde budu v kruhu svých rodičů. Proto na mne nedoléhala skutečnost, že se stále více a více vzdalujeme od své vlasti a od místa, kterému jsme říkali „doma“. Vzpomínám si, jak tatínek odháněl maminčiny obavy útěchou pořekadla „Všude chleba o dvou kůrkách“. Po příjezdu do Austrálie tatínek, vázán dvouletým kontraktem nastoupil určenou mu práci v hlavním městě Queenslandu, Brisbane, zatímco maminka, mladší sestra a já, jsme zůstaly v táboře pro emigranty v Gretě, NSW, stovky kilometrů od Brisbane. Odloučenost od tatínka na nás trpce doléhala. Za války byl skoro dva roky zavřený Němci a po válce mu zase hrozil žalář, protože nebyl komunista. Doufali jsme, že alespoň v daleké Austrálii budeme pohromadě. Neznali jsem řeč a neměli jsme zde žádné příbuzné ani místní přátele. Zkrátka, ty začátky nevypadaly dobře...“, vzpomíná paní Jana Diakovská.

12

„Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“ Jan Werich

KAM AŽ DOŠLO DĚVČE Z HANÉ Volné pokračování ze vzpomínkové knihy krajanky – sokolky Oli Andělové ... Byli jsme v Djakartě v době konání Asijských her. Sjelo se mnoho lidí z celého světa a právě tak sportovců. Zúčastnili jsme se zahájení a seděli jsme na tribuně, kde byla též rezervovaná místa pro účinkujcí sportovce. Byla jsem dobře připravena na dlouhou dobu sezení s dětmi, které budou mít zaručeně hlad. Tak když jsem jim dala obložené chlebíčky, ozvalo se za námi: “Mami koukej, oni mají kmínový chléb, to je přece důvod k seznámení!“ Kde člověk všude najde Čecha?! Seděli tam hlavně trenéři a tenista Jirka Parma, boxer F. Pazdera, fotbalisté a také manželé Zátopkovi. Postupně jsme se s nimi seznámili, bydleli všichni v komplexu speciálně připraveném pro Asijské hry a také se tam stravovali. Moc jim zrovna nechutnalo. Pozvala jsem je k nám na Kalibatu, na české jídlo, samozřejmě vepřo-knedlo-zelo. Uvařila jsem čtyři veliké houskové knedlíky a ještě jsem řekla kuchařce, aby uvařila brambory pro případ, že by chybělo nebo někdo preferoval brambory. Po nudlové polévce přišlo hlavní jídlo a ta nejmladší sportovkyně si naložila šest plátků knedlíků. Mně i ostatním hostům se zatajil dech, zda na ně zbyde. My jsme se dušovali, že knedlíky nemáme tak rádi, takže štěstí bylo, že tu byly ty brambory. Koláčů a všelijakých jiných dobrot na zajezení bylo dost a dost. Brzy jsem se spřátelili s Emilem Zátopkem, který nás často navštěvoval. Přiběhl sportovně z Djakarty až na Kalibatu, přibližně 14 km, skočil do bazénu, zaplaval si a potom přišel na kávu. Vždycky jsme předem věděli, že se blíží, protože si zpíval. Naše děti mu říkaly zpívající pán. Znal spoustu zajímavých historek z celého světa a byla s ním příjemná zábava. Jednou vyprávěl, jak s Danou letěli přes Indii, kde přistáli na nějakém malém letišti. V čekárně nebylo kromě pána s aktovkou živé duše. Emil říká Daně. „Vidíš, tak se má cestovat, ne jako my, zavaleni kufry,

Advokátní kancelář M. Kantor solicitors 500 Collins Street, Melbourne 3000 Fax 03 9629 1311 Tel: 03 9629 6196

sportovní výzbrojí atd., podívej na toho chlápka, má jen malou aktovečku, v ní asi ručníček, v případě, že by mu někdo dal h...o, aby si mohl utřít ruce.“ Když si takto ulevil, ozvalo se: „ A jejej... také Češi!“ To mi připomíná anekdotu, kterou Češi rádi vyprávějí: Když prý Kolumbus objevil Ameriku a přistál v přístavu, pozdravil ho jediný člověk na břehu slovy – a česky. „Tak nazdar, já jsem tady taky!“ Emil Zátopek zůstal na Jávě celý rok, trénoval na různých místech, naučil se indonézsky a byl velmi oblíbený. Často jsme v neděli jezdívali domorodou lodí na ostrov Nirvana, kde byla dobrá zábava. Učili jsme posádku zpívat anglické písně a oni zase nás indonézské. Bylo nás někdy až čtrnáct – veselá parta. Všichni jsme se těšili na koupání na krásných plážích, na pohodu ideálního prostředí. Jednou jsme se po takovém odpočinku chystali na návrat a najednou se přihnaly mraky, moře se v okamžiku rozbouřilo, blesky, hromy, liják až hrůza. Lidé se rychle posbírali a všichni se tlačili na tu malou lodičku, kam se muselo lézt po obyčejném žebříku. Bylo to hrozné, ale manželovi se podařilo na loď vylézt a chtěl držet místo nám, ale loď odrazila od břehu a nás ponechala jako trosečníky. Naše parta se snažila žertovat a říkali jsme, že je to jako ve filmu „S Andělem na výlet“. Manželovi se na druhém břehu podařilo přemluvit jinou loď, aby se vrátila pro zbytek trosečníků, jenže když dorazila, podlehla jsem takovému útoku lidí, že odjela bez nás. To se opakovalo ještě jednou, s horším výsledkem. Já se sice dostala na loď, ale vedle mně byly indonézské děti a moje nebylo vidět. Samozřejmě, že jsme zpanikařila a drmolila modlitbičky, aby moje děti byly uchráněny a já je zase mohla obejmout. No, dopadlo to dobře, tatíček nás všechny našel a po nějaké době jsme se často smáli našemu dobrodružství „výletu s Andělem“. Java oplývá různorodým ovocem, nám cizím, jen jablka zde nerostou a když jsme už nemohli na ně zahnat chuť, tak jsme museli požádat někoho, aby je přivezl ze Singapuru. Jednou jsme okusili ovoce „durian“. Toto ovoce roste na velkých stromech, je jako veliký pomeranč s ostny a plný jader, která při dozrání zčernají. Chutná jako tučný, máslový svítek,

N.I.K. REFRIGERATION SERVICES

OPRAVY A PRODEJ Ledniček, praček, sušiček, myček nádobí, průmyslových a domácích spotřebičů.

IVO NOVAK 8 Webster St., Dandenong Tel: 9791 9994 MOBILE: 0407 369 211

Vyučujeme hře na klavír děti od pěti let i dospělé. Používáme moderní australské a americké školy. Metodika vychází z postupů užívaných na nejlepších hudebních školách v Praze. Podle vašeho přání připravíme žáky na zkoušky A.M.E.B. Můžeme také hrát české písně a skladby.

Marie Baumová, tel: 9764 3342

„Nejlepší způsob jak začít nový den je po probuzení myslet na to, zda dnes můžeme udělat radost alespoň jednomu člověku.“ Friedrich Nietzsche silně promíchaný mandlemi, jenže jeho vůně je ten nejhorší zápach na světě. Má pronikavý zápach dobře uleželého limburského sýra, cibulové omáčky, starého sherry a jiných nesourodých látek. Ani tchoř snad není tak protivný svým smradem! Na svazích sopky Salak, která po staletí zúrodňovala svá úbočí, rostou snad všechny stromy, keře, květiny a popínavé rostliny známé v tropech. Holanďané tam zase nasadili čajovníky, gumovníky, chinovníky, cukrovou třtinu, rýži, muškátové ořechy a pepřovníky pro obchodování. Všude voní skořice, v každém jídle, prý podporuje trávení. A těch květů! Celkem je prý na světě asi 6 000 druhů orchidejí a právě na Jávě otevírá 5 000 z nich své exotické květy! Když jsme jezdili na „Punťak“, naše rekreační místo, byl tam jeden orchideový háj, ohražený vysokým plotem, ale přístupný k prohlídce. Slova nestačí na tu nádheru. Na poloviční cestě z Punťaku je město Bogor, kde je prezidentský palác s velikou a krásnou zahradou kolem dokola, plnou laněk a jelenů... Oli Andělová Pokračování...

Z DENÍKU DŮCHODCE: O lásce k umění (4) Mistra Nedbala jsem osobně poznal během filmování pro mě neslavných Zákopů. A tak jsem si jednou dodal kuráž a po představení “Romeo a Julie,” jsem ho oslovil s prosbou, jestli by mě nemohl laskavě poradit s přípravou na příští zkoušky na DAMU, kde v té době také přednášel. Změřil si mě od hlavy k patě a pak k mému úžasu řekl, abych si připravil nějaký monolog a navštívil ho u něj doma. Ani nevím, jestli jsem mu tenkrát patřičně poděkoval. Jen jsem celý rudý v tváři zadrmolil něco jako: “Mistře, no vy jste ale strašně hodnej, to jsem ani ve snu nečekal,” a na vrcholu štěstí jsem se rozeběh‘ přes ulici do mojí oblíbené vinárny poezie, Violy. Tam jsem to jaksepatří zapil vermoutkem a hned jsem se usměvavému vrchnímu Červenkovi pochlubil, kdo mě tentokráte bude připravovat ke zkouškám. Starej Červenka se usmíval jako měsíček na hnoji, protože během mých až moc častých návštěv útulné vinárny jsem s ním v melancholické náladě nejednou diskutoval o své doposud nesplněné touze jít k divadlu. Držel mně palce a proto si také se mnou tenkrát několikrát připil, aniž by mě účtoval. Mistr Nedbal byl ovšem jiná třída v porovnání s mými

Opticians & Optometrists Slevy pro krajany L & G Pergl 63 Pelham Street Carlton 3053

Ph: 9663 6242 Mob: 0417 382 147 Fax: 9663 6842

13

předchozími učiteli. Přivítal mě ve své krásné vilce na Barrandově a bez otálení jsme se pustili do práce. Musel jsem mu přednést monolog ze “Sluha dvou pánu,” který jsem si pro něho připravil. Pan Nedbal provedl podrobný rozbor mého chatrného hereckého projevu, zeptal se mě, kdo mi dával lekce herectví, a když jsem mu dal jméno neslavně proslulé paní profesorky, jen se trošičku trpce pousmál, ale neutrousil ani slovíčko kritiky. Jeho pohled však řekl všechno. Když navrhnul, abych se pokusil zapomenout na všechny hrozné manýry, které jsem se naučil, věděl jsem, jak na tom doopravdy jsem. Mistr Nedbal byl vskutku šlechetný člověk, protože i při svém velikém pracovním vytížení mně věnoval svůj čas. Když se se mnou nakonec loučil, tak mi narovinku řekl, že jsme udělali, co bylo v našich silách, a že si musím uvědomit, jak silná je konkurence a jak je velice těžké se na DAMU dostat. Trochu se mu nelíbil můj zastřený hlas a navrhnul, abych si dal hlasivky zkontrolovat na tenkrát proslulé Semanově klinice v Praze. A navrhnul ještě něco, za co jsem mu byl vděčný - abych se snažil alespoň na nějaký čas dostat do Národního divadla k technickému personálu, protože není nic lepšího než v divadelním prostředí pracovat, vstřebat jeho atmosféru a poznat mnoho vynikajících herců. Štěstěna zase stála při mně. Do Národního divadla jsem se skutečně dostal jako kulisák a tím pro mne nastalo více než zajímavé období mého života. Od prvního dne jsem si zamiloval vůni líčidel a divadelního prachu. Po chodbách národní kapličky jsem chodil jako ve snu. Co divadelní a národní historie reprezentovalo mé nové pracoviště! Kolik slavných herců tmelících kulturní jádro národa sedělo v místnostech, ke kterým jsem měl přístup! S kolika vynikajícími umělci jsem měl denně možnost vyměnit pár slov! Všechno se zdálo neuvěřitelné a já s pýchou všem ukazoval průkaz člena technického souboru Národního divadla, kterým jsem se také při každé příležitosti oháněl, abych dostal volňáska v jiných divadlech. Cedulka “Vyprodáno” pro mě prostě neexistovala. Obyčejně jsem před zraky zklamaných lidí, na které se nedostalo, nasadil hrozně vznešený a důležitý výraz a před nosem babičky u kasy jsem zašermoval legitimací a co nejvíce nahlas, aby všichni okolo slyšeli, jsem řekl: “Člen Národního divadla.” To mělo za následek, že jsem většinou volňáska skutečně dostal, a pak to, že krasavice, které byly svědky mého manévru na mě žádostivě dělaly oči, protože si určitě myslely, že jsem nějaký nový člen činohry. A já se cítil jako hrdina a ty žádostivé pohledy jsem jakoby nevnímal, protože jsem chtěl dát ledabyle najevo, jak jsem na tyto věci v životě zvyklý. Starší lidé si určitě mysleli, že jsem nafoukaný floutek, ale ty já nebral v úvahu. V práci jsem měl zajímavé kolegy. Kromě svalnatého komunisty strojmistra, což byl oficiální titul pro šéfa kulisáků, se zbytek členů technického personálu skládal většinou z bledých, podvyživených, leč silně kouřících intelektuálů, kteří se straně něčím znelíbili a neměli šanci vykonávat svojí profesi. Mezi nimi převládali zvláště spisovatelé na indexu a několik farářů s plnovousy

14

„Štěstí je mozaika složená z nepatrných malých radostí.“ André Maurois

a oduševnělými výrazy ve tvářích. U těchto mírumilovně vyhlížejících velebníčků mne kromě jiného udivila jejich schopnost strašlivě klít, když třeba nestačili ve stanoveném čase na jeviště přinést nějaký kus nábytku nebo si pustili těžkou kulisu na palec u nohy. S těžkými kulisami jsme měli potíže všichni. Společně jsme neměli rádi architekta Svobodu, který navrhoval scény, kde bylo všechno tak hrozně těžké, že my, ubozí kulisáci, se mohli strhat. Já se snažil nosit věci lehčí a to až do doby, kdy si mé snahy vyvarovat se nošení těžších kulis všiml strojmistr, který si mě zavolal na kobereček, kde na mě zhurta spustil: ”Soudruhu, tak jsem si všimnul, že furt jenom nosíš trávu, ale abys taky jednou do teplejch bafnul dubovej stůl, to ti jdou ručičky dozadu. Tak se koukej napravit nebo se se zaměstnáním budeš moct rozloučit.” To jsem se doopravdy polekal a slíbil jsem, že se polepším a že příště budu na scéně kliďánko v drátěné košili s halapartnou a přinesu tam dubový nábytek. Což jsem také potom s radostí dělal, protože jsme za to dostali vítaný příplatek deseti korun a pak jsem mohl stát jako pařez se slavnými herci na jevišti a cítit se jako hrdina. Navzdory přísnému zákazu cokoliv na scéně kromě strnulého stání dělat, jsem se často zamíchal do hry. Kolébal jsem se třeba do taktu hudby a spolu se sborem jsem pod vousy pobrukoval nějaké pijácké písně a vesele si korbelem přiťukával s nic netušícími herci. Jelikož jsem však nic nezkazil, herci si na mé spoluhraní nakonec zvykli, nikdo si nestěžoval a tak to strojmistr přešel mlčením. Spisovatelé a faráři by na sebe nenavlíkli brnění ani za boha a za národ a tak byl spokojený, že našel obětního beránka, který na jeviště lezl rád. Výstupy na jevišti mě však několikrát dostaly do pěkného maléru. Předně jsem se chtěl, jako adept herectví, odlišit od ostatních kulisáků tím, že místo černého pláště jsem sveřepě nosil plášť bílý. To mi také zakrátko vysloužilo přezdívku “doktor.” Bílým pláštěm jsem se sice lišil od ostatních, ale nebyla to zrovna moc vhodná volba barvy, protože si mě každý lehce všimnul. A to se také stalo při jednom z představení Hamleta. Scéna byla tenkrát ultra moderně strohá. Skládala se z několika černých panelů, které se různě elaborátně překrývaly a vytvářely na scéně iluze prostoru. Překrývání jsme dělali my kulisáci, skrytí za panely, se kterými jsme museli obezřetně jezdit po kolejničkách a v určitý okamžik, který jsme měli pečlivě nastudovaný, jsme museli popojet na předem určené místo na jevišti. Synchronizace popojetí s panely byla v tomto připadě nesmírně důležitá. Radovan Lukavský v roli Hamleta mi však jeden večer učaroval natolik, že jsem zapomněl popošoupnout svůj panel a tak se stalo, že jsem ke svému nemalému úžasu náhle sdílel jeviště s mistrem Lukavským! Já, v bílém plášti kulisáka, on, v černém oděvu Hamleta! Krve by se ve mně tenkrát nedořezal. Oslněn prudkými světly jsem se pomaloučku, polehoučku po zadku došoupal za svůj panel, se kterým jsem opatrně pozvolna dojel na svojí značku na podlaze jeviště. Tento manévr se uskutečnil

za vrzání koleček, které za normálních okolností překryla scénická hudba. Pochybuji, že bylo v hledišti diváka, který by si býval nevšimnul ducha v bílém plášti a neslyšel vrzání koleček. Za můj přestupek jsem vyfasoval těžkou pokutu od strojmistra s výhružkou, že bude-li se něco podobného opakovat, vyrazí mě na hodinu. Můj idol Radovan Lukavský zřejmě vycítil mojí lásku k divadlu a prohřešek přešel s úsměvem a radou, abych příště neseděl vedle panelu, ale spíše za ním. Další průšvih na sebe nenechal dlouho čekat. Došlo k němu během televizního přenosu baletu, kde jsme měli za úkol, skryti za větrníky točit jimi co možno do rytmu hudby. Strojmistr nám kladl na srdce, že jde o vskutku delikátní úkol, protože když někdo roztočí větrník přiliš rychle, může se snadno stát, že vyskočí řemen z drážky pohonného kola a větrník se okamžitě zastaví. Tenkrát nás tam těch větrníků účinkovalo pět. V den přenosu jsem přemluvil rodinu a příbuzenstvo balet pozorovat, protože v něm budu, točíce druhým větrníkem odleva, vytvářet hlavní roli. Co se však strašného nestalo! Rozrušen tím, že představení přenáší televize a já mám jenom krůček ke slávě, roztočil jsem svůj větrník tak zběsile, že strojmistrem předvídaná katastrofa se stala skutkem. Řemen skutečně vypadnul a můj slavný větrník se na fleku zastavil, zatímco větrníky mých kolegů se vesele točily do hudby, jak to mělo být. Po představení jsem se zkroušeně doploužil ke strojmistrovi. Zlý kulisák mě seřval jako malýho kluka a napařil mi takovou pokutu, že jsem jí pěkně dlouho splácel. A dal mi ultimatum. Ještě jednou a jdu. Co jdu - letím! Svatosvatě jsem mu slíbil, že už budu sekat dobrotu, do práce chodit včas a střízlivý, že budu kdykoliv ochotně v sebetěžším brnění tahat na scénu dubové stoly a nemíchat se hercům do řemesla. Navíc jsem se zapřísáhnul, že v propadlišti u rumpálu neusnu, bude na mě spolehnutí, a že pana Třísku coby Romea bez újmy na zdraví dopravím zpátky na jeviště. Rodina však prý byla nadšením bez sebe. Ostřílená operní zpěvačka teta Fé si první všimla stojícího větrníku. Začala zuřivě tleskat a fistulkou pištět: ”Podívejte, támhle je náš Ivenuška, vytváří hlavní roli. Ti ostatní ňoumové měli přece také zastavit, jak si toho vyžaduje muzika, jenže oni to zaspali a všechno pokazili.” Tatínkovi se dojetím roztřásla brada, něžně pohladil maminku a pravil: ”Já věděl, že ten náš kluk pitomá nebude budižkničemu a někam to v životě dotáhne.” Maminka jenom polykala slzy a štkala a příbuzní jeden po druhém chodili k našim a od srdce jim gratulovali... Přišel čas se s Národním divadlem rozloučit a podrobit se dalším zkouškám na DAMU. Tentokráte jsem si byl jist, že jsem mnohem lépe připraven. Hrozba vojny, neuspěju-li, však nade mnou visela jako Damoklův meč... (pokračování) Ivan Kolařík, OAM

„Štěstí nespočívá ve štěstí, ale v jeho dosahování.“ Fjodor Michajlovič Dostojevskij

15

„...Z oblohy mrak zvolna odplouvá, a každý sklízí setbu svou, modlitba má ta ať promlouvá, k srdcím, která zloby čas nespálil jak květy mráz, jak mráz...“

Petr Vítek & Barbara Semenov uvádí

AUSTRALSKÉ TURNÉ MARTY KUBIŠOVÉ - české legendární zpěvačky, která se stala symbolem boje proti dvaceti letům totality

MELBOURNE - 9. 2. 2008 19:30 St Martins Theatre 28 St Martins Lane, South Yarra Vstupenky - Bohemia Travel 9544 8999, 0413 499 321

- ve svém recitálu „Já jsem já“ zazpívá za klavírního doprovodu ADELAIDE - 10. 2. 2008 19:30 Pavla Větrovce a zavzpomíná Czechoslovak Club, 51 Coglin St., Brompton na doby dávné i chvíle současné Vstupenky - Zdeněk Jiránek 8263 8218, 0424 231 551

SYDNEY - 16. 2. 2008 19:30 Sydney Congress Hall, 140 Elizabeth St., Vstupenky - Petr Vítek 0414252528 (od ledna) Restaurace Doma - Kings Cross 9331 0022 Restaurace Praha - Kings Cross 9368 0898 Cafe Bohemia Coogee 9665 6259 Gen. konzulát ČR - Dover Heights 9371 8878 Yvonne Barausch Bronte 0404 073080 Restaurace LaBoheme - Balmain 9810 0829

BRISBANE - 17. 2. 2008 19:30 Czechoslovakian Club, 25 Upfield St., Burbank Vstupenky - Stáňa Bílková 3271 1646, 0407 327 116 Cena vstupenek v předprodeji - $40 (prvních pět řad místenky), cena u pokladny v den a v místě konání koncertu - $50. STUDENTSKÉ LÍSTKY - $20 (pouze před koncertem)

16

„Nemůžeš

žít šťastně, aniž bys byl moudrý, čestný a spravedlivý, ani moudře, čestně a spravedlivě, když nejsi šťastný.“ Epikúros ze Samu

ZA KULTUROU V NOVÉM ROCE Krajané v Melbourne se mohou těšit hned na tři kulturní události, které by si neměli nechat ujít. Tou první je bezpochyb koncert Marty Kubišové 9. února v St Martins Theatre, South Yarra. Jak uvádí oznámení na předchozí straně a jak dobře ví a zná každý český exulant, Marta Kubišová je legendární popová zpěvačka, která se stala svým postojem po sovětské okupaci v roce 68 symbolem boje proti dvaceti letům totality. Její morální kvality jsou neochvějné. Nedávno jsme dostala ojedinělý dopis rozhořčené čtenářky, ve kterém mne mimo jiné kritizovala, jak jsem se mohla podílet na turné a propagaci českých popových hvězd, které se zkompromitovaly v komunistickém režimu. Nevím, jakou kompromitaci měla na mysli. Ani Karel Gott ani Helena Vondráčková nikdy nespolupracovali s komunistickou stranou. Tak jako mnozí čestní občané různých profesí v tehdejším státu – lékaři, vědci, učitelé, inženýři,... vykonávali i tito dva zpěváci svou práci a dělali ji dobře. Stejně jako převážná většina občanů tehdejšího státu jen neprojevili svůj nesouhlas emigrací jako my ani nezvolili statečnou formu odporu jako Marta Kubišová a malá hrstka národa. S přáteli, emigranty druhé vlny, často diskutujeme na toto téma a shodli jsme se, že nikdo jiný než ten, kdo se s podobnou statečností nepostavil tváří v tvář režimu, by neměl mít nárok někoho odsuzovat. Marta Kubišová, které toto právo bezpochyb náleží, říká:- „K Heleně já nemám vůbec žádnou hořkost. Víte, znám ji strašně dlouho, od jejích sedmnácti. A to lze těžko k člověku získat nějakou averzi, když ho tak dobře znáte. Jak bych se na ni mohla zlobit? Já jsem si ji vlastně tak trochu adoptovala, když z nás byla nejmladší“. O Karlu Gottovi často vypráví, že byl „velice statečný“, kdykoliv mohl, předhazoval ji řediteli Pragokoncertu a pomáhal. To, že Marta Kubišová považuje oba zpěváky za své přátele, svědčí nejen o tom, že není na místě obviňovat je z podílení se na totalitě, ale také o charakteru této výjimečné ženy, která nás navštíví již za pár dnů v Austrálii. Přijďe si sami poslechnout její obdivuhodný životní příběh a nezapomenutelné písně zpívané jedinečně zabarveným hlasem, plným síly, bolesti, hloubky, naděje a lásky. „... Řekla byste, že váš život byl dílo náhody, důsledek vašich povahových vlastností, nebo to zkrátka byl osud? - Něco se skutečně stalo náhodou, ten 68. rok jsem si nevymyslela. A když se vám přihodí v šestadvaceti, že náhodou nazpíváte písničku, která se líbí, a pak vás v podstatě kvůli ní dusí, tak se prostě ztotožníte s osudem republiky. Ani nevíte, a jste v tom. Přitom já žádné sklony k sebeobětování nikdy neměla. A po listopadu si mě lidi šoupli na piedestal, jako bych

byla nějaká Johanka z Arku. Ale já vůbec nejsem vůdčí typ, nejsem ani moc statečná a barikády úplně nesnáším.“ – Z rozhovoru s Martou Kubišovou v Lidových novinách z letošního srpna. Zdejší známý impresário Petr Vítek se zasloužil i o dovoz dalšího umělce, který vystoupí v Národním domě v březnu příštího roku: - Se zcela odlišnou podívanou přijíždí do Austrálie Vladimír Hron, nejúspěšnější český bavič, imitátor a zpěvák současné doby. Nechte se překvapit zábavným koncertem tohoto fenomenálního mladého talentu, který dokáže napodobit sedmdesát pět světových legendárních zpěváků. Vladimír Hron je rarita zaznamenaná díky tomuto množství imitací i ve světové knize rekordů. Během dvouhodinového vystoupení „Hvězdný Express“ se před vašimi zraky objeví celá plejáda světových i českých hvězd, mezi nimi třeba P. Anka, L. Armstrong, E. Presley, B. Haley, B. Crosby, F. Sinatra, B. Dylan, E. John, M. Jackson, G. Michael, F. Mercury, J. Travolta, T. Jones, Drupi, A. Bocelli, L. Pavarotti,… také Karel Gott, Waldemar Matuška, Karel Černoch, Pavel Bobek, Jiří Korn, Hana Zagorová, Felix Hozmann, František Filipovský ba dokonce i Oldřich Nový. „Zavřete oči,...“ a zavzpomínejte na legendy svého mládí. Vláďa Hron nejenže paroduje, ale zároveń dobře zpívá, srší vtipem a umocňuje tak celý koncert do roviny dobré nálady a příjemného kulturního zážitku. Vladimír Hron vystoupí v Národním domě v sobotu, 8. 3. od 19:00. Vstupné $20.00, rezervace Eva Jančík, Bohemia Travel - 0413 499 321 nebo na místě v den koncertu. Do třetice musím připomenout skvělou hru Toma Stopparda ROCK’N’ROLL, o které jsem s nadšením a podrobně psala v srpnovém čísle Kvartu. Melbourne Theatre Company ji uvádí na prknech divadla Playhouse v Arts Centre od 23. 2. do 29. 3. Ačkoliv je tato hra kořenovitě naše ( - na vlastní pěst jsme prožili okupaci, normalizaci, byli svědky chování statečných, méně statečných i zbabělých, zažili jsme naivní a odtažité názory ostatního světa na nešťastný osud naší země a kolem nás všech šel dál i každodenní život s našimi láskami, bolestmi, nemocemi, dětmi, generačními rozdíly... - z recenze v Melbournském Kvartu), sklidila neuvěřitelný úspěch v Londýně i na Broadwayi, pobrala množství světových divadelních cen a bude jistě promlouvat i k divákům australským. Pro českého emigranta je její zhlédnutí „a must“. Barbara Semenov

„Šťastný není ten, kdo se druhým zdá, šťastný je ten, kdo se sám pokládá za šťastného.“ Lucius Annaeus Seneca A ještě malá poznámka – Po přečtení recenze o vystoupení Lúčnicy mnoho krajanů zalitovalo, že si nechalo koncert ujít. Jeden mi ale také trefně napsal – „Když dva důchodci sebou vzali dva vnuky, slevy pro seniory a děti neexistovaly, to je 320 dolarů plus parkování. To není již žádný špás, i když si pak nekoupili občerstvení a vzali do ruksaku thermosku s kafem a dvě plechovky coca coly.“ S tím nezbývá než souhlasit, produkce mohla vzít na zřetel, že právě důchodci a vnoučata jsou potencionálně jednou z cílených diváckých skupin, která by byla pravděpodobně s radostí zaplnila prázdná místa v případě nabídky slevy pro seniory a studenty. (sem)

Koncert klavíristy Lukáše Vondráčka v Sydney Opera Dne 15. října ukončil druhým koncertem své vystupování v Sydney skvělý jednadvacetiletý český klavírista Lukáš Vondráček. Jeho vystoupení bylo součástí Rachmaninova festivalu pořádaného Sydney Symphony, kterou řídil v ČR dobře známý Vladimir Aškenazy. Oba koncerty českého hudebníka byly beznadějně vyprodány. Už první tóny Variace na Paganiniho téma, kterými rozezněl klavír Lukáše Vondráčka spolu s orchestrem koncertní sál sydneyské opery, nenechaly nikoho z diváků na pochybách, že půjde o mimořádný zážitek. Výkon českého umělce vyvolal frenetický potlesk a bouřlivé ovace a publikum si tak neobvykle vyžádalo přídavek. Lukáš Vondráček nad rámec koncertního programu zahrál Píseň lásky Josefa Suka a rozloučil se za dlouhého potlesku s publikem. Vít Kolář, generální konzul

Z programu Národního domu V pátek 9.11. se v Národním domě konala beseda s paní Martou Pelikánovou, autorkou knihy „Austrálií s úsměvem aneb Ahoj klokani“. Paní Marta byla natolik zajímavá a poutavá vypravěčka, že posluchači vydrželi poslouchat dvě hodiny a ještě měli dotazy. K pohodové atmosféře přispěla i sklenička výběrového vína a autogramiáda na závěr. Proběhlo i slosování o knížku zdarma. Na fotky se můžete podívat na www.sokolmelbourne.com.au – listopadové novinky. V úterý 13.11. to bylo v bleděmodrém. Děkujeme velvyslanectví v Canbeře za laskavou podporu této kulturní akce, spoluorganizátorkám Zuzaně Vasitch a Markétě Lyell za všechnu jejich pomoc a paní Martě za to, že všichni účastníci odcházeli s úsměvem... Na shledanou příště! Milena Petrová

17

Vánoční hádanka pro čtenáře - znáte jména básníků, kteří jsou autory těchto vánočních veršů? Odpovědi posílejte na adresu redakce Kvartu P. O. Box 1008, Hawksburn 3142. Dvě správné vylosované odpovědi vyhrají po dvou vstupenkách na koncert Vladimíra Hrona 8. 3. 2008 v Národním domě. MÁM RÁDA VĚCI TŘPYTIVÉ, jak světla na vánočním stromě, ach proč to není poctivé, vyspat se v ozářeném domě? Rozžehuji tě pokoji, rozžehuji tě na noc, odbíjej sladce orloji, ať mám dnes zase pocit Vánoc... Ponocný houkal v městečku pod okny těšících se rodin, ach, třpyt se třpyť se šátečku slzou nad půvabem těch hodin. Rolničky střásají svůj smích a sníh je bílý jako tvaroh. Pojď ke mně já to věděla že dodnes mohou se dít divy že jednou potkám anděla a že ten anděl bude živý. Pojď rozpustit mé kadeře, pojď rozžat v domě všechny svíce, ach spátí spát v té nádheře... Pojď půjdeme do ložnice...

HLAS ZVONŮ TÁHNE NAD ZÁVĚJÍ kdes v dálce tiše zaniká... Dnes všechny zvony v srdci znějí neb mladost se jich dotýká. Jak strom jen pohne žaluzemi hned střásá ledné křišťály, rampouchy se střech visí k zemi jak varhan dlouhé píšťaly. Zem jak by liliemi vzkvetla, kam sníh pad, tam se zachytil Bůh v oknech světla, v srdci lásku, a v nebi hvězdy rozsvítil. A staré písně v duši znějí a s nimi jdou sny jesliček kol hlavy mé jak ve závěji hlas tratících se rolniček. Můj duch zas tone v blaha moři, vzdech srdcem táhne hluboce. A zvony znějí, světla hoří ó Vánoce, ó Vánoce.

18

„Štěstí plyne z přibližování se k dobrému, k cestě k dobrému.“ Alois Jirásek

Petr Vítek & Barbara Semenov uvádí

VLADIMÍRA HRONA v Austrálii - český bavič, imitátor a zpěvák v

One Man Show Ve dvouhodinovém zábavném pořadu uvidíte a uslyšíte legendární světové i české hvězdy, mezi nimi například L. Armstronga, E. Presleyho, B. Hayleyho, F. Sinatru, B. Dylana, T. Jonese, Drupiho, Bocelliho, Pavarottiho, Karla Gotta, Waldemara Matušku, Karla Černocha, Pavla Bobka, Jiřího Korna, Hanu Zagorovou, Felixe Holzmanna, Oldřicha Nového,...

www.hron.hostxd.com

Přijďte si zavzpomínat na hvězdy svého mládí, nezmeškejte

„HVĚZDNÝ EXPRESS“ který projíždí Austrálií a bude v Melbourne v Národním domě 8. března 2008 v 19:30 Rezervace vstupenek: Eva Jančík - 0413 499321, BOHEMIA TRAVEL - 03 95448999 Více informací: Petr Vítek 0414 252528 Od 26. prosince jde do australských kin český film „Obsluhoval jsem anglického krále“režiséra Jiřího Menzela. V Sydney bude možné vidět tento snímek v kinech v Orpheum a Chauvel. Promítat se bude po dobu 4 až 6 týdnů několikrát denně.

Knihovna je otevřená v úterý a ve čtvrtek odpoledne a vždy, když je Národní dům otevřen. Více než 5000 knih na vybrání. Po přečtení vraťte!

19

PROGRAM NA MĚSÍC PROSINEC 2007 Aktuální program také najdete na www.sokolmelbourne.com.au

KAŽDÉ ÚTERÝ

OBĚDY- tři chody nejlepšího jídla české kuchyně -$15 Poslední úterní oběd v tomto roce bude 18. prosince, v novém roce opět otevřeno od 29. ledna.

12:00

KAŽDÝ KÁVA A ZÁKUSEK ČTVRTEK

12:00

Sobota Studio 4 – Mikulášská Taneční Zábava 1. prosince $25 s večeří od 19.00hod Rezervace tel. 9807 2326

20:00

Neděle Mikulášská Nadílka pro děti 2. prosince Vstupné + nadílka $10.00 za rodinu

15:00

Neděle Tradiční Vánoční Oběd 16. prosince $15— rezervace tel. 9807 2326

17:00

Neděle Sorelli – Babaganoush 16. prosince Rezervace tel. 0425 835 705

12:00

Pondělí Silvestrovská Zábava – Studio 4 31. prosince $45 (večeře + obložené mísy) Rezervace tel. 9807 2326

20:00

VÁŽENÍ ČTENÁŘI KVARTU Laskavě odstřihněte a pošlete s Vaším příspěvkem : ŠEK MUSÍ BÝT ADRESOVÁN NA: SOKOL MELBOURNE INC. Sokolský list: $........................ Národní dům: $........................ Členské příspěvky: $..................... Změna adresy: Opravte prosím adresu na zadní straně

Zveme Vás na tradiční

SILVESTROVSKOU ZÁBAVU. Hraje Studio 4, Vstupné včetně večeře a obložených mís - 45 dolarů, objednávky na tel. čísle: 9807 2326

TÁBOR 2008

se bude konat od neděle 6. ledna do soboty 12. ledna 2008 Přihlášky a podrobnosti osobně, písemně nebo telefonicky u Vlasty Šustkové P.O. Box 32, Bentleigh 3204 Tel: 0395510279 Mob: 0408 088 167

TŘÍKRÁLOVÁ MŠE SVATÁ k zahájení tábora na Šumavě v Belgrave 6. ledna 2008 od pěti hodin odpoledne, vítáni všichni nejen účastníci tábora. Adresa: Locks Way, Belgrave South (MEL 84:J) Tel: 9754 5159

Redakce Kvartu - Barbara Semenov, Grafická úprava - Blanka Arnold P.O. Box 1008, Hawksburn 3142 email adresa - [email protected]

Vydává SOKOL MELBOURNE INC. P. O. Box 794, North Melbourne 3051, Tel: 9329 9922 Internet: www.sokolmelbourne.com.au If undelivered return to: P. O. Box 794 North Melbourne 3051 AUSTRALIA

Sokolský list Print Post Approved PP 340742100052

SURFACE MAIL

POSTAGE PAID