LAVINY zdroj Horská služba ČR
ÚVOD
NEBEZPEČÍ LAVIN = NEBEZPEČÍ SMRTI 52% ZE ZASYPANÝCH V LAVINĚ JE VYTAŽENO MRTVÝCH 95% Z LAVIN, KDY BYL NĚKDO ZASYPÁN, SI UVOLNILI SAMOTNÍ LYŽAŘI DESKOVÉ LAVINY SE ŠPATNĚ PŘEDVÍDAJÍ LYŽOVÁNÍ MIMO KONTROLOVANÉ OBLASTI = OPUŠTĚNÍ BEZPEČNÉHO PROSTORU
Deset zlatých pravidel (pro pohyb ve volném terénu) 1. NIKDY SE DO VOLNÉHO TERÉNU NEVYDÁVEJTE SAMI. 2. UZPŮSOBTE TÚRU PŘEDPOVĚDI POČASÍ A LAVINOVÉMU NEBEZPEČÍ a informujte se u spolehlivé osoby na vámi zamýšlenou oblast či trasu. 3. Nikdy NEZAPOMEŇTE LAVINOVÝ VYHLEDÁVAČ STEJNĚ JAKO LAVINOVOU LOPATU, SONDU A MOBILNÍ TELEFON (KAŽDÝ MUSÍ MÍT CELÝ KOMPLET). Tam, kde je sníh velmi hluboký, používejte když tak LYŽAŘSKÉ BRZDIČKY A NE BEZPEČNOSTNÍ ŘEMÍNKY. A NEPOUŽÍVEJTE ŘEMÍNKY NA HŮLKÁCH. 4. Vyhněte se místům s hlubokým sněhem alespoň TŘI NEJBLIŽŠÍ DNY po velkém sněžení. 5. Nelyžujte mimo sjezdovky a v hlubokém sněhu bez dobře NACVIČENÉ ZÁCHRANY, včetně PRVNÍ POMOCI a bez schopnosti správného použití LAVINOVÝCH ZÁCHRANNÝCH POMŮCEK. 6. Používejte AIRBAG, ale nevkládejte do něj příliš velkou naději, mohlo by to vést k podcenění rizik. 7. Udržujte BEZPEČNOU VZDÁLENOST mezi vámi a vašimi kamarády jak během výstupu, tak i během sjezdu, aby se případné riziko v kritických momentech omezilo pouze na jedinou osobu v danou chvíli. 8. Vyhněte se MÍSTŮM S NAVÁTÝM HLUBOKÝM SNĚHEM (TZV. POLŠTÁŘŮM) NA ZÁVĚTRNÝCH SVAZÍCH. 9. Používejte STEJNOU TRASU PRO SJEZD JAKOU JSTE POUŽILI PRO VÝSTUP, tak totiž budete znát lépe stav sněhové pokrývky a terén. 10. V PŘÍPADĚ POCHYB ČI DOKONCE ZLÉ PŘEDTUCHY = VŽDY ŘEKNĚTE NE!!!
CO TO JE LAVINA Lavina - náhlé uvolnění a následný rychlý sesuv sněhové hmoty po dráze delší než 50 m a minimálním objemu 1 000 m3. Pokud vám to zní příliš vědecky, tak si pod tím můžete představit právě takový sesuv sněhu, který už ohrožuje lidský život (je to jen číselně popsáno). Sesuvy menších rozměrů označujeme jako sněhové splazy.
1
JAK VZNIKÁ LAVINA PŮSOBENÍ GRAVITAČNÍ SÍLY NA SNĚHOVOU POKRÝVKU NA SVAHU + 1. zvýšené dodatečné zatížení (například působení lyžaře, pád převěje, …) a/nebo 2. pokles pevnosti samotného profilu (či některé z jeho mezivrstev) může způsobit zborcení komplikované silové rovnováhy svahu (tedy buď tzv. uměle vyvolané nebo samovolné)!!!
ZÁKLADNÍ POPIS LAVINY PÁSMO ODTRHU Místo, kde právě vy můžete lavinu uvolnit a můžete s ní být strženi kamsi dolů. TRANSPORTNÍ PÁSMO Tak právě tady můžete být lavinou smeteni celkem velkou silou aniž by jste ji uvolnili. PÁSMO NÁNOSU No a tady můžete zůstat neprodyšně zasypáni i pod celkem velkými nánosy sněhu.
ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ KLASIFIKACE KLASIFIKACE PODLE OZNAČENÍ PODLE ZNIČUJÍCÍ DOJEZDU SCHOPNOSTI Sklouznutí malého množství sněhu, které Pro člověka relativně Splaz nemůže osobu zasypat neškodný (nebezpečí až následného pádu) Může zasypat, zranit nebo Malá lavina Zastaví se ještě na svahu zabít člověka Může zasypat a zničit osobní auto, poškodit nákladní auto, Střední Zastavuje se až na spodní zničit malou budovu nebo lavina části svahu strhnout několik stromů. V Krkonoších velmi častá (právě díky svému terénu). Běží přes celou plochu Může zasypat a zničit svahu, nejméně však ale nákladní auta, nebo vlaky, 50 m (sklon svahu velké budovy a zalesněné Velká lavina dosahuje i značně méně plochy. Výjimečně se i s než 30°), může dosáhnout takto velkými lavinami dno údolí můžete v Krkonoších setkat.
PODLE DÉLKY
délka < 50 m objem < 100 m3 délka < 100 m objem < 1 000 m3
délka < 1 000 m objem < 10 000 m3
délka > 1 000 m objem > 10 000 m3
2
Další dělení podle:
Podle tvaru dráhy plošná × žlabová Podle formy odtrhu s čárovým odtrhem (desková) × s bodovým odtrhem Podle skluzného horizontu povrchová × základová Podle vlhkosti sněhu v pásmu odtrhu suchý sníh × mokrý sníh (velmi zákeřná situace) Podle příčiny vzniku samovolná × uměle vyvolaná
Poznámka: Předem ale chceme upozornit, že stejně jako kdekoliv jinde v přírodě není nikdy nic čistě černé ani bílé, tak i zde se většinou jedná o kombinaci více možností.
KDY VZRŮSTÁ NEBEZPEČÍ LAVIN 1. Nový sníh kombinovaný s větrem!!! 2. Masivní oteplení!!! 3. Nesoudržná vrstva vzniklá vlivem dlouhodobých nízkých teplot uvnitř sněhového profilu!!! Ve všech těchto případech by se dala dohledat nestabilní vrstva (vrstvička): 1. vrstvička nového sněhu na původním podkladu, která nebyla (a nebo znatelně méně) pěchována větrem v porovnání s vrstvami nad ní. Je nutná dostatečně dlouhá doba na alespoň jakousi stabilizaci. (Jih » alespoň 3 dny za dobrých podmínek, sever (anebo stín, chlad) » až týden!!!) 2. podmáčení vrstvička nebo přímo vrstva ležící buď přímo na zemi nebo na ztvrdlé vrstvě v rámci sněhového profilu (například ledové lamely, …) 3. vznik nových druhů krystalů uvnitř sněhového profilu!!! (teplota pod -10 C po dobu okolo 1 týdne a více, dá se očekávat spíše ve stinných místech… Speciálně pozor na:
První sluneční den po periodě sněžení je obzvlášť nebezpečný!!! Velmi nebezpečné je i větrné počasí i když nesněží!!! Pozor i na stinné strany žlabů, které nevedou přímo na sever či severovýchod!!!
13 FATÁLNÍCH OMYLŮ O LAVINÁCH (podle Wernera Muntera) 1. Laviny se uvolňují někde vysoko nahoře samy od sebe a nás zasypou, protože jsme se naneštěstí v místě sesuvu zdržovali ! (podobně jako při pádu kamení) Stane se TO jen velmi zřídka, že člověk, pohybující se ve volném terénu, je zasažen samovolnou (spontánní) lavinou. Takové laviny se uvolňují sice už za značného ale hlavně a především za vysokého a velmi vysokého stupně lavinového nebezpečí - tedy za stupně 3 ale především při stupních 4 a 5. To znamená, že takovým lavinám je možné se vyhnout. Za takových podmínek prostě zůstaňte doma! Ve většině případů (95%) jsou však lavinové sesuvy nikoli samovolné, nýbrž vyprovokované člověkem. V tomto případě je "úspěšnost trefy" samozřejmě nepoměrně vyšší!
3
2. Za velkého mrazu žádné laviny nepadají! Deskové laviny Z čerstvého prachového či větrem utemovaného sněhu mohou být uvolněny i za nejnižších teplot! Velký mráz je příčinou tvorby tzv. plovoucích forem sněhových krystalů. Mráz takto konzervuje lavinové nebezpečí na dlouhou dobu, protože napětí ve sněhové vrstvě nemůže být odbouráno. Desky, které jsou od sebe odděleny takto nesoudržnou (nepružnou) vrstvou si nemohou navzájem plynule předávat vzniklé napětí. A tak to jedna z nich nevydrží … (70% všech lavin padá na severu!) V takovém případě může lavinové nebezpečí snížit jen pomalé oteplení, které tak svým působením může snížit napětí jednotlivých sněhových vrstev. Měkké, suché desky (nejčastější forma "lyžařské" laviny) mohou být uvolněny i při nejnižších teplotách! 3. Při tenké sněhové pokrývce to není nebezpečné! Tenhle omyl má své kořeny zřejmě v nerozlišování nového a starého sněhu. Nový sníh prakticky vždy představuje lavinové nebezpečí. (Ovšem masivní sněhové srážky stabilizují svým způsobem sněhovou vrstvu svou velkou tíhou - tlustá vrstva starého sněhu je zpravidla stabilnější než tenká.) Je známé, že za chladných zim chudých na sníh padá více lavin než za mírných zim hojných na sníh. Tenká sněhová vrstva s vyčnívající trávou či kameny dává falešný pocit jistoty. Samozřejmě nejsou všechny svahy se slabou sněhovou vrstvou nebezpečné, nicméně malá tloušťka sněhu nic nevypovídá o stabilitě svahu. 4. Les chrání před lavinami, pod pásmem lesa nehrozí žádné nebezpečí! Hustý les může ochránit osady či budovy před velkými lavinami, ale ne lyžaře před prachovými či měkkými deskovými lavinami. Les poskytuje podobný pocit bezpečí jako tenká sněhová vrstva. Ochranná funkce lesa spočívá hlavně v tom, že část sněhu zůstane v korunách stromů a za oteplení odpadává k zemi. Mimo jiné jímání tepla u stromů je vyšší než u sněhu (všimli jste si výrazného rozdílu v kvalitě sněhu v ten samý okamžik v lese a mimo něj?) Odtrhy lavin jsou v takovém terénu velmi řídké a nedosahují velkých rozměrů. Přesto jsou tyto laviny už pro lyžaře nebezpečné. Bezpečný je pouze hustý smrkový les s větvemi až dolů. Jakmile je les řidší a dá se projet na lyžích, je po ochraně! Stačí jenom jednou vidět, jak se lavina prašanu bez potíží valí lesem. Mimochodem, keře a malé stromky ke vzniku lavin spíše přispívají! 5. Stopy po lyžařích a po zvířatech jsou bezpečné! I toto tvrzení je pochybné. Nebezpečný svah se nemusí utrhnout hned s prvním lyžařem (jsou známy případy, kdy lavinu způsobil až desátý lyžař). Často také není jasné, za jakých podmínek byla stopa vyjeta. Zejména na jaře můžou být svahy dopoledne perfektně sjízdné a za pár hodin DÍKY oteplení životu nebezpečné. Jednotlivé stopy nezaručují stabilitu svahu! Něco jiného je spousta stop po celém svahu, kde není vidět žádné nedotčené místo. Časté a pravidelné sjezdy jednotlivých svahů stabilizují sněhovou vrstvu. Ale už kousek mimo vyježděný úsek může číhat nebezpečí!
4
Ještě nespolehlivější jsou stopy zvířat. Nehledě na to, že jejich stopy nedokážeme na lyžích přesně kopírovat - kamzíci váží zhruba polovinu váhy člověka a zatěžují svah úplně jinak než člověk na lyžích. 6. Nerovnosti terénu stabilizují sněhovou vrstvu! Toto může platit maximálně pro sníh padající na holý povrch, pak se uplatňují nerovnosti, jako malé stupně apod. Typická lyžařská či horolezecká lavina je ovšem lavina z horních vrstev sněhu, jenž klouže po vrstvách ležících pod ní. Dokonce skalní bloky vyčnívající ze sněhu nebrání tvoření lavin, právě naopak. Ty naopak mohou rozdělit svah na menší úseky, které už můžeme mnohem snáze díky našemu působení uvolnit!!! Jen a jen pouze některé skalní útvary nás mohou chránit, to jsou především takové, které tvoří jakýsi mantinel, ochranný val. Tvrdit, že skály (a to jakkoliv veliké) stabilizují sněhovou pokrývku je hrubá chyba!!! 7. Na tomhle malém svahu se nemůže přece tolik stát! Objem a váha sněhu jsou většinou velmi podceňovány. Taková sněhu, 20 až 40 tun! Myslím, že není třeba dalšího komentáře. 8. Za dva tři dny si nový sníh sedne a svahy TAK jsou stabilnější! Vrstva nového sněhu se může natolik usadit, že už nepadají spontánní laviny. Ovšem pokud nedojde k dobrému propojení nového sněhu se starým podložním, trvá nadále nebezpečí deskových lavin! 9. Deskové laviny jsou "tvrdé" a svah zní při průstupu dutě ! Tento omyl pochází z nepřesného názvu "desková lavina", který svádí k představě čehosi vždy tvrdého. Avšak "měkké" deskové laviny prachového sněhu jsou zejména pro lyžaře nastražené pasti. Je ovšem třeba rozlišovat krupicový nebo sypající se prachový sníh a sníh nafoukaný a upěchovaný do desek. Zatímco v sypkém prašanu dochází pouze k neškodným sesuvům, větrem upěchovaný prašan může způsobit obávané deskové odtrhy už při minimálním zatížení. O typu sněhu se můžeme přesvědčit vyseknutím bloku - upěchovaný sníh se na lopatě při lehkém potřesení nerozpadne. 10. Je-li slyšet za průstupu svahem "vuumm", znamená to, že sníh si sedá a svah je stabilní! Často je možné se v zimě, při jízdě nebo při chůzi strmým zasněženým svahem setkat s podivným "praskáním" a zvuky typu temného duňění. Příroda nás nemůže lépe varovat před lavinovým nebezpečím!!! většinou je právě tento zvuk to poslední, co si stihnete ještě uvědomit … 11. Z tohohle svahu ještě nikdy žádná lavina nespadla! Neexistují žádné lavinově absolutně bezpečné svahy. Všechny svahy od sklonu 30° pokládejte za lavinézní! (V Cascade Range mountain v roce 1965 spadla mokrá lavina na svahu o sklonu 12 !!!) Za neobvyklých podmínek je třeba počítat s lavinami na
5
neobvyklých místech (8. března 1991 přišlo v lavině sedm školáků o život v průsmyku Gross St. Bernard. Co jen lidé pamatují, nikdy se tam nic nestalo…). Samozřejmě jsou svahy, kde je možné pozorovat laviny častěji než jinde. Takové svahy se nazývají extrémní ve smyslu profilu, strmosti, expozice a polohy hřebene atd. V této souvislosti připomínám ještě další omyl - "na tomhle svahu se v roce X stalo lavinové neštěstí, proto je to jednoznačně nebezpečný lavinézní svah". Ani extrémní svahy nejsou lavinézní po celou zimu. Proto platí, že je třeba rozpoznávat lavinové podmínky a za těchto dnů se vyvarovat určitých svahů, i když za jiných podmínek mohou být tyto svahy naprosto neškodné a jízda po nich může být fantastická … 12. Laviny padají jen za špatného počasí, dnes je pěkně, tak se nemůže nic stát! Že konec sněžení znamená konec lavinového nebezpečí, je blud, který NÁS stojí každoročně spoustu lidských životů. Samozřejmě se tvoří laviny v průběhu intenzivního sněžení a skutečně se uvolňují katastrofické laviny spontánně v průběhu srážek, často za vichřice a mlhy a často v noci. Potom však zbývají "nalíčené pasti", které ke svému uvolnění potřebují kolikrát jen malou zátěž. Tyto pasti je možné přirovnat k časovaným bombám, které tikají ještě dny či týdny po vylepšení počasí. Jako úplně nejnebezpečnější je pak první hezký den po vydatném sněžení. Takový den je ideální na cokoli kromě túry. Vysněžené "panenské" svahy jsou vlastně nachystané lavinové pasti!!! Dalším stěžejním faktorem, podílejícím se na lavinovém nebezpečí je jakákoliv náhlá a masivní změna! Oteplení, tání, déšť, fén, ale i mráz), které podstatně sníží pevnost i již poměrně stabilní sněhové vrstvy. 13. Zabodnutím lyžařské hole do sněhu se zjistí kvalita sněhu a stabilita svahu! Tento životu nebezpečný omyl je naneštěstí stále hodně rozšířený, a to i v moderních příručkách a článcích v časopisech. Kromě toho takovou zkoušku zpravidla uděláme ráno před chatou, takže získáme jen jakousi představu o kvalitě jakési horizontální sněhové vrstvy. Sněhové podmínky o kus dál jsou samozřejmě o něčem jiném!
6
ZÁKLADNÍ INFORMACE O ZÁCHRANĚ PŘI LAVINOVÉM NEŠTĚSTÍ CO TO VLASTNĚ VŠE ZNAMENÁ "BÝT ZASYPÁN LAVINOU" 1. JSEŠ ZACHYCEN LAVINOU - trochu ses leknul, ale zatím to ještě jde… 2. JSEŠ STRŽEN A DAL SES DO NEKONTROLOVANÉHO POHYBU S MASOU SNĚHU - 8% stržených je v tomto momentě zabito, takže ti už nemusí číst dál!!! (Může v tuto chvíli také dojít i k velmi vážným úrazům) 3. když se tvůj pohyb se sněhovou masou zastaví, jseš při vědomí ale kompletně zasypán sněhem… 4. JSEŠ TO PRÁVĚ TY, kdo je nekompromisně utemován do sněhové masy metr pod povrchem a nebo i hlouběji… 5. JSEŠ TO TAKÉ PRÁVĚ TY, kdo má totálně ucpány nos a ústa sněhem a komu tlak sněhu na hrudníku nedovolí ani sebenepatrnější nádech a máš tak vteřinu za vteřinou obrovské problémy alespoň trochu dýchat… 6. UVĚDOMUJEŠ SI, že nemůžeš dělat vůbec nic a začíná ti být navíc zima a pak … pak už si nic neuvědomuješ…
LAVINOVÁ NEHODA BOD 1 (0 - 18 MINUT) FÁZE PŘEŽITÍ: Do tohoto momentu umírá 8 lidí ze sta! Umírají na těžká zranění neslučitelná se životem. Ti ostatní do tohoto momentu mají maximální šanci na záchranu a protože do těchto 18 minut není v silách Horské služby dostat se na místo (šlo by pouze o neskutečnou náhodu) je pomoc v této fázi pouze ve vašich rukách.
7
Proto musíte být vybaveni záchrannými lavinovými pomůckami a musíte mít perfektně nacvičené jejich použití a záchranu jako takovou!!! Proto je také nesmyslné spoléhat se na tzv. RECCO systém. BOD 2 (18 - 35 minut) - FÁZE DUŠENÍ: V této chvíli umírají všichni ti, kterým se ucpaly během pádu v lavině ústa a nos sněhem či vlastními zvratky apod. V TOMTO MOMENTĚ UMÍRÁ UŽ 70% VŠECH ZASYPANÝCH !!! BOD 3 a 4 (35 - 120 minut) - FÁZE PODCHLAZENÍ A UZAVÍRÁNÍ VZDUCHOVÉ DUTINY: V této chvíli přežívají pouze ti, kteří měli obrovské štěstí a mají stále volné dýchací cesty (pouhých 30 %). Nastupuje ale obrovský problém s podchlazením… Teprve v těchto chvílích je Horská služba schopná zasahovat!!! BOD 4 (zhruba 130. minuta): V tomto momentě dochází k tzv. uzavírání vzduchové dutiny. Malá sněhová kapsa, která vás držela při životě, se začíná pomalu pokrývat ledem. Tím se vám uzavírá poslední spojení se světem…
CO MÚŽETE DĚLAT, KDYŽ SE DOSTANETE DO LAVINY PRÁVĚ VY 1. Ve chvíli, kdy se lavina dá do pohybu si NEPOKOUŠEJTE UVOLNIT VÁZÁNÍ lyží nebo snowboardu, naopak se POKUSTE UJET Z DRÁHY LAVINY (PŘÍPADNĚ AKTIVUJTE AIRBAG). 2. Když už vás lavina zachytí, POKUSTE SE UDRŽET NA POVRCHU pomocí "plavacích" pohybů. POKUSTE SE VYPLAVAT DO STRANY MIMO HLAVNÍ PROUD. Případně se pokuste zbavit baťohu (SAMOZŘEJMĚ, pokud to není AIRBAG), hůlek, lyží. 3. DÁLE SE SNAŽTE ZA KAŽDOU CENU CHRÁNIT SI OBLIČEJ SVÝMA RUKAMA. PŔÍPADNĚ SE POKUSTE STOČIT DO KLUBÍČKA A SAKRA SE NADECHNĚTE A TO HLAVNĚ JEŠTĚ DŘÍVE NEŽ SE LAVINA ZASTAVÍ (!!! OKAMŽITĚ, KDYŽ CÍTÍTE, ŽE SE POHYB LAVINY ZASTAVUJE !!!) 4. PO ZASTAVENÍ SE PAK POKUSTE VYTVOŘIT SI VZDUCHOVOU KAPSU PŘED SVÝMI ÚSTY A NOSEM A VYČISTIT SI ÚSTA OD SNĚHU. (Tedy v případě, že máte ruce u obličeje, jste při vědomí, …) 5. POKUSTE SE ZŮSTAT KLIDNÍ A NEPŘESTÁVEJTE DOUFAT !!!
CO MÚŽETE DĚLAT, KDYŽ SE DO LAVINY DOSTANE VÁŠ KAMARÁD 1. UKLIDNI SE !!! Nepodceňujte stres a nervozitu… 2. SLEDUJ ZASAŽENÉHO V LAVINĚ A OZNAČ SI V DUCHU MÍSTO (pomocí spojnic výrazných bodů), kde jsi ho naposled spatřil. ZATÍM NIKAM NEVYBÍHEJTE !!!
8
3. ZAVOLEJ POMOC VYSÍLAČKOU NEBO MOBILNÍM TELEFONEM, POKUD JE TO MOŽNÉ !!! Minutový rozhovor záchranu příliš neohrozí, spíše naopak… o alespoň někdo bude vědět o této události v případě, že by vás zasypala další případná lavina o ať už má zasypaný lavinový vyhledávač nebo ne, dáváte Horský službě a vašemu kamarádovi maximální šanci (v případě těžkého úrazu, ztráty lavinového vyhledávače, dalších komplikací a hlavně transportu) o pokud stojíte někde nahoře v sedle, je šance, že zde budete mít spíš signál, než později v kotli... (Pozdější cesta za signálem může být i hodiny dlouhá!!!) 4. VYTVOŘ SI EFEKTIVNÍ PLÁN (včetně ústupu)!!! PAMATUJ NA SVOJI BEZPEČNOST, POZOR NA DALŠÍ LAVINU!!! 5. VŠICHNI NEZASAŽENÍ KAMARÁDI BY MĚLI OKAMŽITĚ PROHLEDÁVAT PROSTOR PRAVDĚPODOBNÉHO ZASYPÁNÍ NEJMÉNĚ 20 MINUT. 6. AŽ TEPRVE PO 20 MINUTÁCH MUSÍ JÍT ČLEN SKUPINY OHLÁSIT NEŠTĚSTÍ (pokud to už nešlo již dříve učinit vysílačkou či mobilním telefonem). 7. POZOR NA ZNEČIŠTĚNÍ PROSTORU LAVINIŠTĚ PACHY! Pokud neuspějete vy, tak poslední reálnou šancí jsou LAVINOVÍ PSI. 8. Hledejte polohu zasypaného použitím lavinových přístrojů, lavinových sond, případně hůlek, ale NEZAPOMEŇTE ZÁROVEŇ POUŽÍVAT k prohledávání svůj ZRAK I SLUCH. o je jedno jestli začnete ze shora nebo ze spoda, jediným kritériem by pro vás měl být nejmenší potřebný čas o při více zachráncích by jste měli používat pouze jednoduché pátrací trasy přímky !!! o v závěru nechte dohledávat toho nejzkušenějšího - jemné dohledávání je časově nejnáročnější a vyžaduje zkušenosti !!! o při hledání mějte stále na paměti případné nebezpečí další laviny !!! 9. Pokud určíte pozici zasypaného, upřesněte ji pomocí lavinové sondy a určete přibližnou hloubku zasypání. POZITIVNÍ SONDU NIKDY NEVYTAHUJTE !!! 10. Okamžitě začněte vykopávat všemi lopatami, co máte k dispozici. NE PŘÍMO DOLŮ, ALE BOKEM ZE STRANY !!! Důležitá poznámka: o při kopání počítejte s tím, že dno jámy je velmi výhodné (pokud nehrozí další lavina!!!) na základní ošetření (závětří, minimální potřeba pohybů, rovná a tvrdá plocha …) o počítejte také s tím, že je velmi výhodné tento výkop se zraněným zakrýt plachtou (například spojené bivakovací pytle) o je důležité se rozhodnout, zda budete ošetřovat zasypaného přímo v jámě, kde jste se k němu prokopali, nebo ho odtransportujete mimo dosah případné další laviny !!! o pro zasypaného je samozřejmě lepší, pokud ho budete moci ošetřit přímo na místě bez dalších komplikací… o !!! JE ROZHODUJÍCÍ, ABY ČLENOVÉ SKUPINY VYHRABALI (A NE POUZE LOKALIZOVALI MÍSTO) ZASYPANÉHO BĚHEM ČTVRT HODINY A ABY POČÍTALI KAŽDOU VTEŘINU !!! Tomu se odborně říká » kamarádská pomoc !!!
9
PRVNÍ POMOC (VYPROŠTĚNÍ DO 35 MINUT, KAMARÁDSKÁ POMOC)
BĚHEM TÉTO PERIODY JE KRITICKÁ RYCHLOST VYPROŠTĚNÍ, ABY SE ZAMEZILO RYCHLÉMU UDUŠENÍ !!! PRVNÍ POMOC UŽ BĚHEM VYPROŠŤOVÁNÍ !!! ROZPOZNÁNÍ VZDUCHOVÉ KAPSY JE AŽ DRUHOŘADÉ !!!
1. Pokud narazíte na část těla zasypaného, okamžitě rukama vytvořte vzduchový tunýlek až k obličeji. 2. PAMATUJTE NA MOŽNÉ PORANĚNÍ KRČNÍ PÁTEŘE. 3. Uvolněte dýchací cesty a udržujte je volné. Okamžitě začněte kontrolovat dýchání a pulz. 4. UMÍSTĚTE ZASYPANÉHO, KTERÝ JE V BEZVĚDOMÍ DO STABILIZOVANÉ POLOHY NA BOKU. 5. Pokud zasypaný nedýchá, začněte s umělým dýcháním i když je stálé ještě částečně zasypaný a začněte s nepřímou srdeční masáží (kardiopulmonární resuscitace) na tvrdé podložce (na lyžích, udupaném sněhu). Okamžitě po přemístění zasypaného z původní polohy pokračujte v resuscitaci, až do doby než si jej převezme záchranný tým. 6. CHRAŇTE ZASYPANÉHO PŘED CHLADEM A VĚTREM oblečením a PŘEDEVŠÍM PŘIKRYTÍM HLAVY. Přemístěte dotyčného na suchý podklad.
DESET ZÁKLADNÍCH CHYB PŘI ZÁCHRANĚ V LAVINÁCH Obecné chyby, které se díky neznalosti často stávají. 1. MOŽNÁ CHYBA: Nezasažení členové skupiny opustí laviniště příliš brzy.
10
SPRÁVNĚ: Intenzivně hledej 15 minut pomocí zraku, sluchu a lavinových přístrojů. Opuštění laviniště okamžitě po neštěstí je závažnou chybou při záchraně svých kamarádů. Protože naděje na přežití jsou velmi dobré v prvních 15 minutách, musí tuto periodu všichni členové skupiny využít a pokusit se vyhrabat zasypaného. Z tohoto důvodu by měl člen skupiny odejít zburcovat poplach až po této době. Nikdy nezapomeňte prohledat povrch. Existuje mnoho případů, při kterých byly zasypané oběti vykopány záchranným týmem již mrtvé, ačkoliv části těl a kousky vybavení byly jasně viditelné na povrchu sněhu. 2. MOŽNÁ CHYBA: Nadbytečný vstup na laviniště. SPRÁVNĚ: Přístup na laviniště pouze k lokalizovaní, vykopaní nebo ošetření zasypaného. Když na místo laviny dorazí záchranný tým, tak na laviniště by měli vstoupit pouze ti členové, kteří mají na starost lokalizování, záchranu a ošetření zasypaného lavinou. Vždy si pamatujte, že zasypaná oběť by mohla být těsně pod povrchem a přežívá pouze díky křehké vzduchové kapse, která by mohla být udupáním plochy zničena. 3. MOŽNÁ CHYBA: Vytažení sondy po možném nálezu. SPRÁVNĚ: Po možném nálezu, zanechat sondu ve sněhu. Pokud záchranář(-ka) myslí, že sondováním něco nalezl, nesmí být sonda vytažena, ale musí zůstat ve sněhu jako značka, než bude zasypaný vyhrabán, protože na druhý pokus může sonda mít špatný směr a může dojít ke zpoždění záchrany. 4. MOŽNÁ CHYBA: Kopání kolmo dolů. SPRÁVNĚ: Kopat velkou šikmou záchrannou jámu z boku. Nekopejte kolmo dolů ale šikmo za strany, abyste nezničili možnou vzduchovou kapsu. Když je zasypaný nalezen, určete jeho polohu, pomocí rukou uvolněte hlavu a chraňte zasypanému obličej během vyprošťování tak, aby mu sníh neblokoval dýchací cesty. Záchranná jáma musí být dostatečně velká, aby dovolovala pracovat alespoň jednomu záchranáři a mohl tak začít provádět opatření PRVNÍ POMOCI.
11
5. MOŽNÁ CHYBA: Přivolání zasahujícího lékaře až po vykopání zasypaného. SPRÁVNĚ: Zavolejte zasahujícího lékaře okamžitě po lokalizaci zasypaného. Často je zasahující lékař zavolán až když už byl zasypaný úspěšně vykopán. V ideálním případě by měl být zasahující lékař přítomen během vyprošťování, aby mohl zjistit přítomnost vzduchové kapsy a zda jsou dýchací cesty volné. Na základě těchto nálezů, pokud má zasypaný zástavu srdce, může lékař rozhodnout, zda v resuscitaci (kříšení) pokračovat nebo ji přerušit. 6. MOŽNÁ CHYBA: Nedává se pozor na vzduchovou kapsu a dýchací cesty. SPRÁVNĚ: Prověřit prostor před ústy a nosem, zhodnotit dýchací cesty. Zhodnocení vzduchové kapsy a dýchacích cest je základní otázkou, na kterou musíte dávat pozor během vyprošťování. Pojem "vzduchová kapsa" se vztahuje k jakési dutině (je jedno jak malé) před ústy a nosem současně s volnými dýchacími cestami. 7. MOŽNÁ CHYBA: Provádění velkých pohybů s tělem zasypaného během vyprošťování. SPRÁVNĚ: Vyprošťovat zasypaného, jak nejšetrněji to jde. Při vyprošťování podchlazeného by se mělo vyhnout velkým pohybům, aby se zabránilo ochlazování tělesného jádra přívalem studené krve z periférie. I když je toto v praxi obtížné, nevyhnutelné pohyby končetin by se měly provádět co nejpomaleji, jak je možné. 8. MOŽNÁ CHYBA: Neuložení zasypaného v bezvědomí na bok. SPRÁVNĚ: Uložit zasypaného v bezvědomí, který není zaintubovaný, na bok. Podchlazená oběť, která není zaintubovaná, by měla být uložena do stabilizované polohy na jednom z boků a evakuována v této poloze. Neexistuje rozumný důvod, proč tento zvyk nepřijmout.
12
9. MOŽNÁ CHYBA: Oživování "sněhuláků". SPRÁVNĚ: Řiďte se doporučeními IKARU. Prodloužené oživování mrtvých obětí bez vzduchové kapsy nemůže být doporučeno a může přinést dodatečné riziko pro záchranný tým. Pokud jsou kritéria pro uznání smrti naplněna, ve shodě s doporučeními ICARU, může zasahující lékař přerušit oživování na místě neštěstí. 10. MOŽNÁ CHYBA: Přerušení oživování zasypaného se vzduchovou kapsou. SPRÁVNĚ: Podchlazený se vzduchovou kapsou v lavině nemůže být prohlášen za mrtvého, do té chvíle než se zahřeje a potom se až stanoví smrt. Pokud je zasypaný nalezen se vzduchovou kapsou, neměla by být ztrácena víra. "Podchlazený se vzduchovou kapsou v lavině nemůže být prohlášen za mrtvého, do té chvíle než se zahřeje a potom se až stanoví smrt." To znamená, že oživování podchlazených obětí se vzduchovou kapsou, kteří mají zástavu srdce, musí pokračovat až do aktivního zahřátí v nemocnici.
HLÁŠENÍ NEŠTĚSTÍ - VOLÁNÍ O POMOC !!! STRUČNÉ HLÁŠENÍ = EFEKTIVNÍ POMOC !!! Obecný postup: 1. KDO? Jméno volající osoby nebo organizace Telefonní číslo nebo rádiové jméno volajícího Místo odkud voláme KDE JE MÍSTO NEŠTĚSTÍ? Pokud neznáte název nebo místní označení, snažte se alespoň stručně a efektivně popsat vaši dosavadní trasu, popřípadě co právě vidíte (význačné body). A nejen proto je nutné stále sledovat na mapě, kde právě jsem !!! CO SE STALO? SOUŘADNICE? Pokud znáte, je to nejlepší!!! Dají se i odvodit z mapy, ale pozor na možnou chybu !!! KDY SE NEŠTĚSTÍ STALO? Čas je velmi důležitý faktor !!! KOLIK ZASAŽENÝCH? JAKÁ ZRANĚNÍ? MRTVÍ? POČET TĚCH, KTEŘÍ MOHOU POMOCI NA MÍSTĚ NEŠTĚSTÍ? POČASÍ V PROSTORU, KDE SE STALO NEŠTĚSTÍ? o Viditelnost je důležitá pro možnost nasazení vrtulníku !!! o o o
2.
3. 4. 5. 6. 7. 8.
13
viditelnost: méně jak 200m, do 1 km, více jak 1 km důležitá je také i informace o výšce mraků 9. VRTULNÍK, PŘISTÁNÍ NA MÍSTĚ NEŠTĚSTÍ: MOŽNÝ ČI NEMOŽNÝ? Pokud není přistání možné (hluboký les, skály, …) nezoufejte, psovoda i se psem tam vrtulník může vysadit i pomocí lana (jeřábem, podvěsem) !!! 10. Telefon zavěste až po vyzvání!!! 11. SOS TELEFONNÍ ČÍSLA: pro Krkonoše: +420 602 448 338, +420 499 433 230 nebo 155 (v případě pouze polského signálu možno gratis 112) pro Jeseníky: +420 554 779 020, +420 602 696 691 nebo 155 o o
POZNÁMKA: Funkční mobilní telefon je základ!!! (Baterie, kredit a SOS telefonní čísla - před túrou nezapomeňte vždy doplnit!!!)
VY A VRTULNÍK !!! CO SE TÝKÁ VÁS A VRTULNÍKŮ: PAMATUJTE SI, ŽE PILOT JE PROFESIONÁL A BUDE SE VŽDY ROZHODOVAT BEZ OHLEDU NA VÁS !!! Vy se mu akorát snažte příliš nemotat v místě přistání! Vaše velmi efektivní pomoc se dá vyjádřit ve třech základních bodech:
pokuste se vytipovat vhodné místo pro přistání (a nezlobte se případně na pilota, pokud na tomto místě nepřistane) snažte se zajistit veškeré volné předměty v blízkém okolí plánovaného přistání, tak aby nemohly ohrozit vrtulník snažte se mít pod kontrolou i ostatní přihlížející a k vrtulníku se přibližujte POUZE v doprovodu člena posádky
Komunikace s vrtulníkem:
- YES - Ano, potřebuji pomoc!!! - NO - Ne, nepotřebuji pomoc!!!
14
VAŠE ZÁKLADNÍ MOŽNOSTI ZÁCHRANY V LAVINÁCH BEZPEČNOSTNÍ VYBAVENÍ, KTERÉ REDUKUJE RIZIKO ÚPLNÉHO ZASYPÁNÍ JE MNOHEM VÍCE EFEKTIVNÍ, NEŽ VYBAVENÍ, KTERÉ PROBLÉM ÚPLNÉHO ZASYPÁNÍ NEŘEŠÍ. 1. SNÍŽENÍ ROZSAHU ZASYPÁNÍ (ABS - lavinový airbag a jeho různé modifikace) Úmrtnost úplně zasypaných je velmi vysoká 52,4% bez ABS v porovnání s pouhými 4,2% částečně zasypanými, nebo vůbec nezasypanými… JAKÉKOLIV OPATŘENÍ, KTERÉ SNÍŽÍ PRAVDĚPODOBNOST ÚPLNÉHO ZASYPÁNÍ, ZNAMENÁ SNÍŽENÍ ÚMRTNOSTI!!! 2. SNÍŽENÍ DÉLKY ZASYPÁNÍ (pes, lavinový vyhladávač, avalanche ball, recco, sonda, lopata, virgule, … seřazeno podle rychlosti hledání) Pokud je oběť v lavině zasypána úplně a to tak, že nemůže být nalezena na povrchu, mohou nezasypaní kamarádi snížit čas zasypání a tím také úmrtnost pomocí lokalizace zasypaného lavinovým přístrojem či sondou. Čas zasypání zahrnuje nejen čas nalezení oběti, ale také její vyproštění. Všechny vyhledávací pomůcky jsou ale efektivní pouze spolu s lopatou a sondou. 3. PRODLOUŽENÍ ČASU PŘEŽITÍ BĚHEM ÚPLNÉHO ZASYPÁNÍ Pokud je úplně zasypaná osoba schopna zprůchodnit dýchací cesty a vytvořit si vzduchovou kapsu před ústy a nosem, prodlouží si tak čas na přežití. To také současně zvyšuje čas potřebný na vyproštění a zlepšuje šanci na přežití. AVALUNG TM bezpečnostní vesta obsahuje dýchací systém, který vytváří umělou dýchací kapsu. Tuto pomůcku ale nedoporučujeme (a nedoporučuje ho ani IKAR) vzhledem k problémům s vložením či udržením náustku v zubech!!!
ZÁKLADNÍ BEZPEČNOSTNÍ VYBAVENÍ DO LAVINOVÉHO TERÉNU
bezpečnostní vybavení může vyvolávat falešný pocit bezpečí. Jakékoliv zvýšení bezpečnosti je k ničemu, pokud jste ochotni přistoupit opět na větší riziko (tzv. kompenzace rizik) pouze chování založené na uvědomování si rizik a vyhýbání se rizikovým situacím je jedinou ochranou proti smrti v lavině!!!
KAŽDÝ, KDO SE VYDÁVÁ DO VOLNÉHO TERÉNU, BY TEDY MĚL MÍT S SEBOU TYTO ZÁCHRANNÉ PROSTŘEDKY A MĚL BY JE TAKÉ UMĚT PERFEKTNĚ V PRAXI POUŽÍVAT: Základní vybavení - toto by měl vždy mít každý Váš nejzákladnější prostředek pro záchranu při lavinovém neštěstí. Pro bezpečné využití tohoto přístroje je nutné dodržovat určitá pravidla: Lavinový umět s ním v praxi perfektně pracovat přístroj správně ho nosit a kontrolovat jeho funkčnost
15
Lavinová sonda
Často podceňovaná součást bezpečnostní lavinové výbavy. Bez ní se ale vaše případné hledání může řádně prodloužit.
Lavinová lopata
Vyhrabávat svého kamaráda ze sněhu holýma rukama nebo pomocí lyží asi také není to pravé ořechové a čas je naším největším nepřítelem.
Záchranný materiál
Samozřejmá součást výbavy každého zkušeného turisty či horolezce.
Mobilní telefon
baterie, kredit a SOS telefonní čísla, co dodat
ABS lavinový airbag
Nejefektivnější záchranný lavinový prostředek. Ale stejně musíte mít i výše zmiňované prostředky.
Avalanche ball
Pokud nemáte finanční prostředky na ABS lavinový airbag a přesto chcete svému osudu trochu pomoci investujte do něj.
Výborný doplněk
Nebo
PROFESIONÁLNÍ VYHLEDÁVÁNÍ V KRKONOŠÍCH
PES - NEDOSTIŽITELNÝ LAVINOVÝ VYHLEDÁVAČ
pro zasypané bez lavinových vyhledávačů je pes téměř jediná reálná šance!!! Pozor, i za ideálních podmínek je nasazení psovoda se psem možné až zhruba po 20 30 minutách (doba potřebná k doletu vrtulníku)!!! počátek nasazení se bez použití vrtulníku protahuje až na hodiny!!! pes pracuje i za stížených podmínek, (tma, sněžení, ledovec, …)!!! Stačí malá podpůrná skupina, nevyžaduje desítky záchranářů jako sondování nebo vrtulník, který potřebují některé speciální vyhledávače … dobře vycvičený lavinový pes hledá mnohem RYCHLEJI, NEŽ SEBELEPŠÍ LAVINOVÝ PŘÍSTROJ!!!
UPOZORNĚNÍ: Problémy, které mohou zkomplikovat situaci:
laviniště příliš znečištěné pachy nekontrolovaný pohyb zbytečně mnoha osob po laviništi silný nebo nárazový vítr, který navíc mění často směr
16
KLASICKÉ SONDOVÁNÍ
pouze jako velmi nouzové řešení!!!
PROBLÉM:
problém obrovské časové náročnosti metody samotné je navíc umocněn problémem zburcování a následné dopravení velkého množství záchranářů na místo neštěstí!!! prohledání prostoru tzv. rychlosondáží (60 x 60 cm) má pouze 70% účinnost!!! POZOR!!! POKUD SE ZASYPANÝ NACHÁZÍ V HLOUBCE VĚTŠÍ NEŽ 2 - 2,5 M, JE NALEZENÍ ZASYPANÉHO TOUTO METODOU NEMOŽNÉ… ČAS, ČAS, DŘINA A ZASE ČAS!!!
SYSTÉM RECCO Pozor: u nás není k dispozici!!!
nutnost mít na sobě RECCO destičku (to by neměl být problém - široká dostupnost)!!! I areálů, které jsou vybaveny RECCO vysílačem je už celkem dost… U nás ale není!!! smysl může mít pouze v nejbližším prostoru sjezdovek, kde nemají dobrého lavinovýho psa !!! POZOR - i za ideálních podmínek je nasazení možné až zhruba po 20 - 30 minutách (doba potřebná k doletu vrtulníku či dojezdu záchranáře na lyžích či skútru na místo neštěstí)!!!
PROBLÉM:
destička samotná je vám ale bez RECCO vysílače a přijímače k ničemu!!! Destička funguje pouze jako "odrazka" pro vysílaný signál, který se od ní poté odráží zpět k vysílači. Pro záchranu tedy potřebujete kromě destiček (pasivních) i vysílač (aktivní)!!! POZOR!!! RECCO SYSTÉM NEUMOŽŇUJE TZV. KAMARÁDSKOU POMOC!!! navíc jeho další nevýhodou je jeho CELKEM MALÝ DOSAH 10 - 20 M!!! A z toho plynoucí velmi POMALÉ HLEDÁNÍ!!!
TERMOVIZE Systém, fungující výborně na zjišťování, kde nám z domu uniká nejvíce tepla. Ale na hledání osob v lavinách absolutně se nehodící. Bohužel sníh je výborný tepelný izolant, takže …
17
