ŽIVOT KŘESŤANA – Sobotní škola 2Q2009 1. lekce 28. března – 4. dubna 2009
LÁSKA
“A tak zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je láska.” (1 K 13,13) Sobota 28. března
toho, jací máme být. Díky Boží lásce a moci je však možné tomuto tlaku nepodlehnout a mít se rád navzdory pohledu okolí.
Ježíš řekl, že druhým nejdůležitějším přikázáním je milovat druhé tak, jako máme rádi sami sebe (Mt 22,39). Z Bible jasně vyplývá, že našimi bližními nejsou jen ostatní křesťané, ale všichni lidé, s nimiž přicházíme do kontaktu. Pokud si dokážeme vážit sami sebe, je toto přikázání pro nás snazší. Naše potřeba zdravé lásky k sobě samým se také projevuje v naší potřebě cítit lásku od lidí kolem nás. Té se nám dostává od našich partnerů, rodičů či dětí. Ale hlavní je, že tuto lásku nám projevuje sám Bůh. ____________
Hledání lásky ÚVOD
Mt 22,37−40 Ve světě, který je plný zkreslených představ o lásce, jen těžce hledáme opravdovou lásku, o které mluví Bůh. Po lásce toužíme všichni, od narození až do smrti. Bez lásky jsme totiž prázdní a zničení. Láska s sebou přináší všechny ostatní ctnosti, a právě proto na ní “spočívá celý Zákon i Proroci” (Mt 22,40).
Ježíš řekl, “Miluj Hospodina, svého Boha… To je největší a první přikázání” (Mt 22,37.38). A tak snad právě proto je její nepřítomnost v našem životě největším hříchem. Bůh je láska a má nás rád více, než dokážeme pochopit. Naše láska k Bohu by se měla promítnout do všech oblastí našeho života. I naše morální, etické či věroučné postoje by měly v prvé řadě ukazovat a rozvíjet v nás tuto lásku. A tak spíše než na pouhé “zachovávání” soboty je daleko lepší se zaměřit na to, jak můžeme v sobotu rozvíjet náš vztah k našemu Pánu. Abychom dokázali opravdově milovat druhé a přijímat i jejich lásku, musíme se nejprve mít rádi sami. To naznačuje už Matouš 22,39. “Určitá podoba lásky k sobě samému je zcela přirozená, je naší povinností, a je třeba ji rozvíjet. Musíme se mít rádi, což znamená, že budeme mít správný pohled na vlastní hodnotu a vyvážený zájem o blaho vlastní duše i těla.”*
Není ale vždy snadné najít hranici mezi správnou láskou k sobě samému a sobeckou láskou. Mnozí dospívající i dospělí se cítí nemilováni a nedokáží si proto vážit sama sebe. Nicméně Bůh nám projevuje svou lásku tolika způsoby, že jen těžko můžeme popřít, že nás stvořil a miluje takové, jací jsme, spíše než takové, jakými bychom chtěli být. Pro mladé lidi je pochopitelně těžké odolávat negativnímu tlaku okolí a vrstevníků, který nám představuje rádoby ideální obraz
* Matthew Henry. Matthew Henry’s Commentary on the Whole Bible: Commentary on Matthew (London: Marshall Morgan & Scott, 1960), str. 116, 117.
(Hannah Hogg, Pleasant Hills, New South Wales, Austrálie)
Neděle 29. března
Zemřít, žít a milovat STUDIUM
Iz 53; Mt 22,37−40; 1 K 13; 1 J 3; 1 J 4 Mít rád = být ochotný pro někoho zemřít (Iz 53)
Lidé jsou obvykle ochotni dobrovolně podstoupit smrt jen tehdy, pokud by tím zachránili někoho, kdo je pro ně důležitý a koho milují. Zemřít pro něco nebo někoho vyžaduje rozhodnutí srdce, které převyšuje rozumové argumenty. Hlavním motivem mučedníků všech dob, kteří byli ochotní položit svůj život, byla především láska. Mnozí lidé dokážou hlasitě mluvit o své oddanosti, ale pokud na ně míří hlaveň pistole, jasně se ukáže, v kterém srdci je opravdová láska. Takoví jsme zkrátka my lidé! A právě proto nás Bůh tak překvapuje: “Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život. Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní” (Ř 5,7.8).
A právě proto si zaslouží titul Spasitel, tedy Zachránce. Zachránil nás od nás samotných, navzdory nám samotným. My všichni, podobně jako kdysi Petr, se někdy vehementně bráníme: “Neznám toho člověka!” A on, navzdory našemu zapírání, si dobrovolně nechá probít ruce hřeby, aby nás zachránil. Navzdory tomu, že jej odmítáme, přichází vzkříšený Kristus I k nám a ptá se nás znovu: “Máš mne rád?” (J 21,15−17) Zemřel pro tebe bez ohledu na tvou odpověď. Tomu se říká láska! Mít rád = pro někoho žít (Mt 22,37−40)
Tento Bůh, který se stal jedním z nás, aby za nás poté zemřel, se k nám obrací a zve nás: “Vezmi svůj kříž a následuj mne” (viz Mt 16,24−26). Zachránil nás od smrti a nyní nás žádá, abychom mu dali svůj život. Jde dokonce tak daleko, že řekne: “Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem” (L 14,27).
Co to ale v praxi znamená – žít pro Boha? Když Mojžíš od Boha přijal Zákon, který měl vyjadřovat Boží charakter, dostal k němu celý národ ještě toto nařízení: „Budeš je vštěpovat svým synům a budeš o nich rozmlouvat, když budeš sedět doma nebo půjdeš cestou, když budeš uléhat nebo vstávat ” (Dt 6,7). Jednoho dne se vzdělaný odborník na tento zákon zeptal Ježíše, které ze vše přikázání je tím nejdůležitějším. Jeho odpověď si můžete přečíst v Mt 22,37−40. Tyto verše nám ukazují, jak vypadá život pro Boha. Znamená to milovat Boha z celého srdce, a poté tuto lásku dávat i druhým lidem. To je ten kříž, který máme nést – žít a milovat. Mít rád = dávat, abych získal (1 K 13)
Často slýcháme ono úsloví, že dávat nám přináší více požehnání než dostávat. K tomu však potřebujeme jeden předpoklad. Musí tu být někdo, na kom nám záleží, jinak nás dávání ani přijímání nebude stejně těšit. Dávat něco tomu, na kom mi stejně nezáleží, mi nemůže přinést opravdovou radost. Potřebujeme přátele. “Lépe dvěma než jednomu, mají dobrou mzdu ze svého pachtění. Upadne-li jeden, druh jej zvedne. Běda samotnému, který upadne; pak nemá nikoho, kdo by ho zvedl.” (Kaz 4,9.10). Pokud považujeme někoho za přítele, dokážeme to vyjádřit mnoha projevy lásky. Bez lásky, však naše snaha ztrácí hodnotu. Být milován a milovat (1 J 3 a 4)
Píseň začíná pomalu a pomalu a zasněně, aby pomalu přešla v chorál, který vrcholí radostným zpěvem: “Už žádní cizinci, už žádní psanci, nejsou tu žádní
Boží sirotci. Mnozí z nás padli, ale haleluja, nejsme sirotci.” Hudební skupina Avalon to ve své písni „Orphans of God“ (Boží sirotci) vyjádřila poměrně výstižně.
Jan, který se někdy sám nazýval učedníkem, „kterého Ježíš miloval“ (J 13,23), mluví s podobnou jistotou jako zpěváci skupiny Avalon: “Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími, a jsme jimi” (1 J 3,1).
V knize Zjevení Jan popisuje zpěv andělů: “Hoden jest Beránek, ten obětovaný, přijmout moc, bohatství, moudrost, sílu, poctu, slávu i dobrořečení ” (Zj 5,12). Ano, náš Bůh si opravdu zaslouží být oslavovaný, protože je největším příkladem lásky. Můžeme si být jistí tím, že Ježíš je opravdu naším Spasitelem a Oteci naším Otcem – Otcem, který nás má tak rád, že nám bycl ochotný dát to nejdražší, co měl.
Jan píše hodně o lásce, protože pochopil, že Bůh dává hodně lásky. Přečtěte si 1 J 4,15.19.21. Tyto verše vyjadřují to, proč Jan napsal svůj dopis – aby inspiroval Boží lid k životu lásky k druhým. “Podle toho jsme poznali, co je láska, že on za nás položil život” (1 J 3,16). Když Bůh dal svého Syna, dal nám vše; a to vše kvůli tobě a mně. Jsme jeho děti, které má rád. A my máme projevovat stejnou lásku – přivádět tak ostatní blíže ke Kristu a Otci. “Milovaní, milujme se navzájem, neboť láska je z Boha, a každý, kdo miluje, z Boha se narodil a Boha zná” (1 J 4,7). (David Edgren, Lilydale, Victoria, Austrálie) Pondělí 30. března
„Láska mluví hlasitěji než slova“ SVĚDECTVÍ 1 J 3,16−18
“Nezáleží na tom, jak přesvědčivé je naše vyznání. Nejsme-li naplněni láskou k Bohu a ke svým bližním, nejsme pravými Kristovými učedníky. I kdybychom měli tak velikou víru, že bychom byli schopni konat zázraky, bez lásky by nám nebyla nic platná.”1
Je opravdu pozoruhodné uvědomit si, že i ta největší víra je naprosto k ničemu, pokud nás nevede k tomu, abychom druhým ukázali velikost Boží lásky. Ostatně,
k čemu by bylo to, že se hlásíme ke Kristu, pokud bychom ignorovali lidi kolem nás a jejich potřeby? “Každý opravdový Boží spolupracovník je ochotný obětovat se pro druhé. Kristus řekl: ‘Kdo miluje svůj život, ztratí jej; kdo nenávidí svůj život v tomto světě, uchrání jej pro život věčný’ [J 12,25]. Svou upřímnou a horlivou snahou pomoci tam, kde je pomoci zapotřebí, ukazuje skutečný křesťan svou lásku k Bohu i k druhým.”2
“Láska a zájem Kristových následovníků musí zahrnovat celý svět. Ti, kteří žijí jen pro sebe a své nejbližší, se mohou s nebem rozloučit. Bůh vás a vaši rodinu zve k tomu, abyste se méně zaměřovali na sebe a byli citlivější k trápení a starostem druhých.”3 Jen díky takové službě a pokoře můžeme v životě zakoušet požehnání spravedlivého života. “Bůh věci zařídil tak, že ten, kdo chce růst v milosti a poznání Krista, musí následovat jeho příkladu a sloužit tak, jako sloužil on. (…) Je třeba určitého úsilí, aby se náš život stal světlem, které září druhým na cestu. Takové úsilí ale přinese vzácné ovoce a požehnání nejen příjemci, ale také dárci. Duch nesobecké služby druhým dává našemu charakteru větší hloubku, a pevnost, a přináší nám radost a štěstí.”4
MOJE REAKCE 1.
Jako křesťanům nám byl svěřen úkol pomáhat všem těm, kteří naši pomoc potřebují. Proč se nám tedy tak často nedaří nabízet pomocnou ruku lidem kolem nás?
2. Jak bys zhodnotil svou víru, pokud se hlásíš ke Kristu, ale neděláš nic pro to, abys svým životem ukázal světu Boží dobrotu a slávu?
3. Jak konkrétně chceš od dnešního dne ukazovat Boží lásku svému okolí?
____________
1. The Acts of the Apostles, str. 318. (Poslové naděje a lásky, str. 183)
2. Messages to Young People, str. 302.
3. Testimonies for the Church, sv. 3, str. 530. 4. Tamtéž, sv. 5, str. 606, 607.
(Stephane Millien, Narromine, New South Wales, Austrálie)
Úterý 31. března
Naučit se mít rád druhé ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI Mt 22,37−40
William Somerset Maugham, anglický scénárista a spisovatel, jednou řekl, že se “zoufale snažíme předat druhým něco z pokladů našeho srdce, ale oni to nedokážou přijmout. A tak jdeme životem osamoceně, jeden vedle druhého a přesto ne společně, neschopni opravdově poznat ty, kteří nás také neznají.”1 To je smutný obraz světa, v němž lidé nedokáží lásku ani dávat, ani přijímat. V naší generaci se však tento popis stává stále více skutečností.
Židovský rabín Jonathan Kligler poznamenává, že se z nás stali individualisté, kteří hledají, co by mohli získat z rychlého vztahu, namísto toho, aby hledali, čím mohou prospět společnosti.2 Na většinu věcí v životě nám dnes stačí 30 vteřin. Téměř jakoukoliv informaci, kterou potřebujeme získat, máme skoro okamžitě na dosah ruky. Pokud se něco nedá udělat rychle a snadno, ztratíme o to zájem. A právě proto je tento třicetivteřinový svět velkou hrozbou pro náš křesťanský život. Ježíš nám přikázal: “Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí” (Mt 22,37). To se však nedá realizovat za 30 vteřin. Stejně tak nedokážete ani začít milovat “svého bližního jako sám sebe” (Mt 22,39) za 30 vteřin. Dokonce ani ne za tři minuty. Za tu dobu si druhého možná přidáte do svého seznamu kontaktů na ICQ nebo ve Facebooku – ale tím ho ještě nezačnete mít rádi. První list Korintským 13 nám vysvětluje, jak prázdný je život bez opravdové lásky, když nepochopíme, co to vlastně láska je. Přečtěte si Pavlovu definici skutečné lásky (1 K13,4−8).
Jestliže svět má poznat křesťany podle jejich lásky (1 J 3,7−10; 4,7.8), potom nám nestačí na druhé lidi jen rychle mrknout a rychle je ohodnotit. Kristus, který přišel na tento svět jako obyčejný člověk, je pro nás v tomto velkým příkladem. Nebyl ničím tak atraktivní, abychom se na ulici za ním ohlédli (Iz 53,2). To, jaký byl, ale bylo poznat z jeho jednání. Ani to však nedokážeme vždy docenit. Jeho láska k nám se nevešla do třicetivteřinové reklamy. Svou lásku k nám ukazoval během každého dne svého života, a především ve své smrti.
Naším posláním je ukázat světu tuto lásku. Je to aktivní láska, která však na sebe neupoutává lacině pozornost. Projevovat ji není vždy snadné, ale je dnes důležitější, než si umíme představit. ____________
1. “My Quotation Book.” Thinkexist.com. Retrieved December 18, 2007, from
http://thinkexist.com/quotation/we_seek_pitifully_to_convey_to_others_the/1 82723.html.
2. Rabbi Jonathan Kligler, “The Breakdown of Community and the Commodification of our Lives.” Retrieved from December 18, 2007, from www.mro.org. http://www.mro.org/mr/archive/19-1/articles/community.html.
(Kristin Thiele, Cooranbong, New South Wales, Austrálie) Středa 1. dubna
bychom jej milovali. Taková láska probouzí naše city, proměňuje náš charakter a motivuje nás, abychom ovládali své touhy a sklony. Naše láska k Ježíši má moc ovlivnit všechny kolem nás.
Opravdová láska ale nikdy nemůže existovat osamoceně. Musí vždy být zaměřené na někoho nebo něco. Opravdová láska je základem nejlepších mezilidských vztahů. Dnešní svět je příliš zaměřen na materiální věci jako je majetek, bohatství, sláva či popularita, které jsou považovány za viditelné symboly úspěchu, ale bez opravdové lásky ztrácejí svůj význam. Nikdy se nemůžete plně radovat z krásného domu, pokud v něm žijete v rozbité rodině a v nešťastném manželství. Nikdy nedoceníte požehnání bohatství, pokud nemáte zároveň i někoho, s kým se o ně můžete podělit (viz L 12,15). Jak můžeme tedy v životě prožívat více této lásky? • • •
Láska v mém životě JAK NA TO?
J 3,16; 1 K 13,1−4 Bůh je láska. Tuto lásku jasně ukázal v daru Ježíše Krista, když „dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný“ (J 3,16). Pokud tuto jeho lásku přijmeme, probudí v nás také lásku k Němu a k druhým lidem. Tato láska má větší cenu než všechny ostatní duchovní dary (1 K 13,1−4). Opravdová láska je ochotná se obětovat pro druhého. Dává, aniž by nutně očekávala něco zpět. Bůh nečekal na to, až jej budeme mít rádi, ale měl nás rád už tehdy, “když jsme ještě byli hříšní” (Ř 5,8). Kristus za nás zemřel bez ohledu na naši odpověď, bez ohledu na to, zda jeho oběť oceníme či ne. Zemřel za nás, protože nezištné dávání je součástí jeho podstaty. Bůh byl tím prvním, kdo začal iniciativně milovat, protože “lásku probouzí jen láska. . . . Boží lásku mohl zjevit jen ten, kdo ji poznal v celém jejím rozsahu [tedy Ježíš].”* Kdybychom mu opravdově otevřeli svá srdce a lépe jej poznali, pak
• •
•
Pochopit, že Ježíš je láska. Bůh je největším a nevyčerpatelným zdrojem opravdové lásky. Věřit, že Ježíše můžeme lépe poznat v Božím slově. On sám je božským Slovem (J 1,1).
Trávit více času čtením Bible. Tím byste ale neměli skončit. Přemýšlejte také nad tím, co čtete. Osvojit si čtyři základní kroky. Studuj o Ježíši, přemýšlej o Něm, mluv o Něm a chval Jej.
Uvědomit si, že člověk se vždy začne podobat tomu, na koho se dívá a s kým tráví čas. Takto zcela přirozeně začnete i vy projevovat více lásky svým rodičům, sourozencům, přátelům či svým partnerům. Používat svůj čas i peníze pro druhé. Najděte někoho, kdo potřebuje pomoci nebo se zapojte do dobrovolnické práce ve svém městě.
____________
* The Desire of Ages, str. 22 (Touha věků, str. 10) (Kristina Malarek, Nerang, Queensland, Austrálie)
Pátek 3. dubna
Čtvrtek 2. dubna
Bůh je láska
Jak to celé souvisí s láskou?
ÚHEL POHLEDU
PROHLOUBENÍ
Náš nebeský Otec je zdrojem života, moudrosti, lásky a radosti. Tyto aspekty jeho charakteru můžeme vnímat v kráse přírody. Ježíš nám svým životem ukazoval, jak může vypadat život plný lásky, radosti, pokoje, trpělivosti, laskavosti dobroty, věrnosti a sebeovládání (viz Ga 5,22.23). Tím největším je láska (1 K 13,13).
ZÁVĚR
1 K 13,13
Pět století před Kristem prohlásil řecký filozof Sofokles: “Je jedno slovo, které nás zbavuje vší tíže a bolesti života. Tím slovem je láska.” Právě to můžeme vidět v životě Ježíše. Jako lidé slovo láska často používáme pro popsání povrchních dočasných citů či náhlých vzplanutí. Často může souviset se sobeckými pocity či touhou něco získat. Boží láska je ale nmnohem krásnější. Jeho láska k nám není ani dočasná, ani povrchní. Je čistá a trvalá.
Spolu s naším Spasitelem byly na kříž přibity i naše hříchy. Bůh poslal svého jediného Syna na hříšný svět, aby všem přinesl naději a záchranu. To je ten největžším způsob, jakým Bůh mohl projevit svou lásku k nám. Neměli bychom na tut lásku odpovědět svou lásku a službou druhým, stejně jako respektováním jeho pravidel a přikázání?
V řečtině existují čtyři klíčová slova, která vyjadřují lásku. Slovo plato bylo používáno k popsání lásky, kterou člověk cítí ke své rodině. V některých případech popisovalo i vztah k nějaké oblíbené aktivitě. Philla se používalo v souvislosti s přátelstvím a bratrstvím, zatímco eros popisoval lásku dvou lidí vyjádřovanou v intimním sexuálním vztahu. Agape popisuje božskou, nepodmíněnou, obětavou a aktivní lásku. Tento výraz je často používán pro Boha, který byl ochotný se obětovat pro lidstvo. Byla to právě láska agape, která motivovala Boha k tomu, aby poslal Syna na tento hříšný svět. Láska agape způsobila, že se Ježíš nechal přibít na kříž; a je základem všeho, co Bůh dělá. Apoštol Pavel upozorňuje na to, že i když v životě má své důležité místo víra a naděje, vše musí přesto začít láskou. Bez lásky jsme podle něj nejsme ničím (1 K 13,2). Jako křesťané bychom měli lidem kolem nás prakticky ukazovat Boží věčnou lásku. Tak můžeme kráčet ve stopách, které nám zanechal náš Spasitel už před dvěma tisíci lety. (Sarah Christine Grecea, Ringwood North, Victoria, Austrálie)
1 K 13,13
Centrální myšlenka křesťanství se týká lásky. Ježíš sám řekl, že právě podle lásky lidé poznají, že jsme Jeho následovníci. Můžeme dělat dobré skutky, žít úspěšným životem, pečovat o své zdraví a chtít pomáhat celému lidstvu. Ale jestliže jsou naše životy naplněny spoustou aktivit, které nás sice uspokojují, ale nejsou jasnou a vědomou odpovědí na Boží lásku, potom jsme nepochopili podstatu evangelia. Boží láska je patrná na každé stránce Bible. Bez Kristovy oběti bychom neměli nikdy šanci pochopit důvod naší existence ani najít odpověď na otázku po existenci hříchu, zla a nenávisti. Jediným řešením vždy byla a je Boží láska. NÁVRHY •
• •
• •
•
Vyrobte přírodní koláž, která by vyjadřovala myšlenku Boží lásky. Pokuste se najít co nejvíce různých přírodnin, s jejichž pomocí můžete ukázat, že Boží stvoření bylo a stále je projevem Jeho lásky.
Připravte kompilační CD nebo playlist písní o lásce. Rozdělte je do čtyř kategorií podle čtvrteční části „Úhel pohledu“. Navštivte kamaráda nebo příbuzného, kterého jste už dlouho neviděli. Něco milého pro ně udělejte, ale nechtějte po nich, aby vám to oplatili. Raději je požádejte, aby totéž udělali pro někoho jiného. Pokuste se zjistit, kolikrát se v Bibli objevuje slovo láska.
Napiště vlastní báseň, v níž vyjádříte svou lásku Bohu, příteli, příbuznému nebo čněkterému ze členů sboru. Jak se budou lišit použité výrazy v závislosti na tom, komu ji adresujete?
Vytvořte křížovku nebo rébus v němž použijete co nejvíce synonym (slov se stejným či podobným významem) ke slovu láska. (Fabian A. Carballo, Colton, Kalifornie, USA)