DUBEN – KVĚTEN 2013
Číslo 3
OBČASNÍK ZE ŽIVOTA DĚTSKÉHO DOMOVA RADKOV – DUBOVÁ Vítám všechny u dalšího čísla našich Zámeckých novin. Vzhledem k tomu, že jsem nebyl skoro dva měsíce v práci, nemohu vám napsat všechny příběhy a akce, které jsem vám v minulém čísle slíbil. Ale teď už se můžete s chutí začíst do dalších příběhů a sportovních akcí, které u nás proběhly. A nebylo jich málo. Během dvanácti dnů jsme byli na třech sportovních akcích a do konce školního roku nás čekají ještě minimálně čtyři. Dočíst se také můžete o tom, jak jste dopadli na „Nejmilejším koncertě“ v podání Michaely Sevičové.
Docela mě mrzí ještě jedna věc. Za tu ale vy nemůžete. Samozřejmě přeji každému dítěti, aby byl vychováván u svých rodičů. Z našeho domova ale postupně odcházejí jedni sourozenci za druhými. Po odchodu sourozenců Kapitulčínových a Varadiových byla zrušena ústavní výchova i sourozencům Antalovým a pravděpodobně od konce června se budou radovat ze zrušení ústavky i další čtyři děti. Zůstane ještě vůbec někdo u nás??
Martin Holčapek
V neděli 28. dubna proběhlo
Sportovní odpoledne. Teta Burdíková s tetou Fuchsíkovou měly pro děti připraveny sportovní disciplíny do parku. Ale pršelo. Proto se konalo sportovní klání v tělocvičně našeho domova. Děti bojovaly s nadšením a v duchu fair play. Vážíme si přístupu starších dětí k méně obratným spolubojovníkům. Nepeskovaly je, ani nijak neobviňovaly z neúspěchu. Držely spolu a povzbuzovaly se navzájem. Z tělocvičny děti odcházely veselé a spokojené.
Silva Behárová zavzpomínal a na „ staré časy“, kdy velké děcka pomáhaly jim, malým, a společně se účastnily všeho, co pro ně vychovatelé připravovali a jak to bylo fajn. Snad se vrátí staré časy.
Teta Eva Fuchsíková
Modelářská soutěž halových házedel se uskutečnila v sobotu 23. března v tělocvičně ZŠ Edvarda Beneše v Opavě Na konci loňského roku jsme se zúčastnili modelářské akce „Postav a létej“, kterou pořádali opavští modeláři v kulturním domě v Brumovicích. Chlapci byli tenkrát soutěží tak nadšeni, a jelikož i organizátoři byli velmi potěšeni zájmem a zápalem našich chlapců, vyzvali nás, abychom se zapojili i do jejich další soutěže. Dlouho nás sice napínali s termínem konání soutěže, chlapci se neustále ptali, kdy už konečně pojedeme, nakonec konečně stanovili termín na konec března. Chlapci si mezi tím v modelářském kroužku postupně lepili své soutěžní házedla, jen jsme neměli možnost je pořádně vyzkoušet ve velké tělocvičně. V sobotu 23. března jsme jeli autobusem do Opavy. Ráno byla sice veliká zima, ale kluci byli hodně natěšeni a nažhaveni, nemohli se dočkat. Ani jim nevadilo, že jsme vymrzli, než jsme došli do tělocvičny. Vlastní soutěž má jednoduchá pravidla – létá se v hale či tělocvičně. Lehounké a křehké házedlo se musí vyhodit čím nejvýš, aby letělo co nejdéle vzduchem. Rozhodčí měří čas. Před soutěží jsme měli ještě možnost chvíli trénovat. Jelikož kluci neměli natrénované házení letadel a házedla nebyla ještě dobře seřízená, nestačili jsme opravovat a lepit jejich polámané letadla. Například Vítkovi Antalovi se tento den opravdu dařilo a vše mu v ruce jen hořelo. Hrozilo, že kluci nakonec nebudou mít s čím soutěžit, ale díky vteřinovému lepidlu jsme vše stihli opravit včas. Soutěžní lety naši kluci odlétali velmi opatrně, aby si házedla nezničili. Proto naše výkony nebyly nijak světové. Všichni přítomní ale velmi ocenili naši snahu. Nejvíce překvapil Adam Behár, kterého soutěž opravdu chytla, velmi ho házení bavilo a Adam se umístil na skvělém 4. místě, což organizátoři soutěže náležitě ocenili zvláštní cenou.
Po soutěži se kluci tak úžasně rozlétali a šlo jim létání tak skvěle, že pořadatel vyhlásil novou soutěž pouze pro všechny přítomné děti. Tentokrát se kluci nešetřili, velmi dobře házeli, ale na opavské děti jim ještě kousek chyběl. Výkony všech byly perfektní a rozdíly minimální. Adam se umístil na 3. místě, dále Jakub Antala i ostatní s velmi vyrovnanými časy. Od pořadatelů jsme dostali drobná ocenění, ti snahu našich dětí opravdu ocenili. Odcházet z tělocvičny se chlapcům vůbec nechtělo, ale nakonec z Opavy odjížděli všichni natěšeni na další soutěže. Kluci byli opravdu nadšeni tím, co viděli. Proto si chtějí postavit si i jiné typy modelů, aby se příště mohli zapojit do soutěže i v jiných kategoriích. Petr Mažgut
Adam Behár: V sobotu se skupina chlapců a dvou dívek vydala do Opavy na letošní soutěž halových házedel. Přijeli jsme na místo, pozdravili a pustili jsme se do toho. Po prezentaci házedel byla vyhlášena soutěž v kategoriích mladších dětí, juniorů, seniorů a gumákůletadel s vrtulkou. Jako první začínal Martin Antala, pak postupně další, až nakonec já. Bylo pěkné, jak se pomalu pomaloučku házedla vznášela. Můžu říct, že není vůbec jednoduché poslat letadlo do vzduchu, aby tam dlouho vydrželo. Pak soutěžili starší a nakonec gumáci, což jsou letadla s vrtulí. To se mi moc líbilo. Soutěž se mi moc líbila a mrzelo mě, že ten den jsme museli po poledni skončit. Koupili jsme si pizzu, která byla moc dobrá a moc děkuji strejdovi Petrovi, že mě na soutěž vzal. Děkuji i za všechny, moc se nám líbilo a těším se na další soutěž.
Patrik Hrnčíř: Začali jsme na domově s naším vychovatelem lepit letadla. Ta letadla byla tak krásná a tak nádherně létala, že jsme se strejdou rozhodli, že pojedeme na soutěž. Strejda to domluvil a my pak na ni jeli. Soutěž byla v hale, po zahájení jsme mohli házet. Jako první začínal Martin Antala, druhý Martin Petrivaldský a tak to šlo dál a dál. Najednou byl konec a byli jsme rádi, že některým házedla vydržela až do konce. Byl jsem moc rád, že jsem na soutěž mohl jet. A chci si postavit i letadlo s vrtulkou.
Nejmilejší koncert 2013 pořádaný DD Vrbno pod Pradědem dne 6. dubna v budově Městského divadla v Bruntále. Po dlouhém a někdy i nervy vyčerpávajícím tréninku (hlavně nervy tety Gabky Vlkové), měl nastat den s velkým „D“, kdy se měla ukázat jak skupina tanečníků, tak i cirkusáků. Ti měli získat buď potlesk, nebo posměch. Obě seskupení se pečlivě připravovala. Celkově se zapojilo 18 dětí z našeho domova, ale z určitých důvodů (odjezd sourozenců Antalových domů), nás na Nejmilejší koncert dorazilo jen 14. (Denisa a Míša Sevičovy, Andrea, Renáta, Míša a Petr Kaučtí, Denisa, Jan a Martin Petrivaldští, Dominik Macháček, Anežka a Petr Halovi, Adam a Silvie Behárovi) A protože všichni chtěli vidět a vědět jak to dopadne, tak se na Nejmilejší koncert jel podívat celý náš domov. Nastalo sobotní ráno, zazněl zvuk budíku a hurá vstávat, nalíčit se, obléct se a připravit se na dobrý výkon. Tak hurááá do kulturního domu v Bruntále . Tety a některé děti jely rovnou z domova, ale pro nás větší museli přijet na Davidův Mlýn. Tam jsme se zúčastnili projektu Evropské unie „ Vím, co chci, vím jak na to.“ Když jsme dorazili na místo, vzhled kulturního domu se mi vůbec nelíbil. Uvnitř to ale bylo pěkné. Neříká se jen tak „Neposuzuj věci podle toho, jak vypadají navenek.“ Usadili jsme se do sálu a hned jako první vystoupila naše skupina „cirkusáků“ vedená „Cirkusem trochu jinak“. Já osobně si myslím, že to bylo povedené představení, co myslíte vy?
Pak následovalo vystoupení dalších 13-ti dětských domovů. Potom teprve přišla řada na tanečníky. Šli jsme se převléct, učesat, nalíčit a pak jsme čekali před sálem, až budeme moci nastoupit na scénu. Před vstupem na podium stála paní, která nás neustále plašila, že už jsme na řadě, ale asi pětkrát to byl planý poplach. Takže tréma stoupala. Nakonec jsme hrdě nastoupili na pódium a snažili se, ať se teta Gabka nemusí za nás stydět. „Odtančili“ jsme to podle mě dobře. Po vystoupení nás teta Gabka pochválila, což nás velmi potěšilo. Potom jsme se šli do sálu dodívat na vystoupení ostatních domovů, které bylo taky vydařené. Sice jsme se neumístili, ale já osobně jsem z toho měla opravdu dobrý pocit i bez ocenění. Na závěr jsme si dali občerstvení a pak zpět do domova a na Davidův Mlýn. Myslím si, že všichni jsme byli skvělí, jak cirkusáci, tak tanečníci!!! Chtěla bych poděkovat tetě Gábině Vlkové a lidem z „Cirkusu trochu jinak“ – odvedli jste skvělou práci. Michaela Sevičová
Státní svátek 8. května jsme prožili v době, odpovídající 2. polovině 10. století, v Hradci nad Moravicí.
Zúčastnili jsme se svatby Mieška I. z polského rodu Piastovců a kněžny Doubravky České z rodu Přemyslovců. Jak je to možné?
Tuto akci připravili studenti Ústavu lázeňství, gastronomie a turistiky FPF Slezské univerzity společně s polskými přáteli. Na velkém podiu byla knížata v dobových krojích. Děti základních škol jim nosily dary a předváděly svá vystoupení. Hrály roli poddaných. Byla to přehlídka tanců, zpěvu, zdravic. Zaznívala dobová hudba, dobové skladby. Potom byla knížata oddána a odebrala se slavit na přilehlou louku. Na louce před podiem, proběhla bitva historicky oděných vojáků. Sokolník předváděl svůj um s cvičenými dravci. Ve stáncích předváděli své řemeslo, kováři, dráteníci, řezbáři, sedláři a jiní. Děti nevěděly, na co se mají koukat dříve. Pozastavily se nad vzhledem dobového jídla. Uspokojily se nákupem cukrové vaty a zmrzliny. Děvčata si nakoupila šperky.
K autu jsme šli přes zámecké louky, kde jsme sledovali rozkvetlou přírodu, poslouchali jsme zvuky, rozeznávali zpěv ptáků. Pozorovali jsme lidi se psy, cyklisty. Zchladili jsme si unavené nohy v řece Moravici. No prostě pohoda.
.
Myslím si, že byly děti spokojeny. Snad se jim zážitky z této akce oživí v mysli pokaždé, když se budou v dějepise učit o knížeti Mníškovi a kněžně Doubravce
Teta Eva Fuchsíkov
INDIVUDUÁLNÍ SPORTOVNÍ ÚSPĚCH ANEŽKY HALOVÉ Vyrostla nám nová atletka. O kom mluvím? O Anežce Halové. Počátkem měsíce května se na vítkovském stadionu zúčastnila školního kola lehkoatletického čtyřboje. Ten se skládal ze skoku dalekého, hodu kriketovým míčkem a běhů na 800 a 60 metrů. Ve Vítkově nenašla ani jednu přemožitelku a postoupila do okresního kola tohoto čtyřboje, který se konal v Opavě. I v Opavě Anežka zářila jako hvězdička na nebi. V okresním kole se umístila ve všech disciplínách na třetím místě a jako jednotlivec svými sportovními výkony „nasbírala“ body, které ji posunuly do krajského kola lehkoatletického čtyřboje - do Karviné.
V Karviné – na krajském kole PRAKTICKÝCH A SPECIÁLNÍCH ZŠ - reprezentovala ještě se třemi děvčaty opavský okres. A tam se jí dařilo nejvíce. Ve skoku dalekém stejně jako v hodu kriketovým míčkem jasně zvítězila a v těchto dvou disciplínách je nejlepší
atletkou Moravskoslezského kraje. V běhu na šedesát metrů obsadila nádherné druhé místo a ve vytrvalostním běhu skončila pátá. Anežka se jako jednotlivec umístila na celkovém druhém místě, což znamená, že je druhou nejlepší atletkou našeho kraje. Spolu s dalšími děvčaty z opavského družstva se celkově umístily na druhém místě. Tím si děvčata zajistila postup do republikového finále v Ústí nad Labem. SRDEČNĚ BLAHOPŘEJEME.
FLORBALOVÝ TURNAJ OSTRAVA - DUBINA
Velkou tradicí sportovních klání dětských domovů je florbalový turnaj v OstravěDubině. A na něm jsme samozřejmě nemohli chybět. V sobotu 11. května vyrazilo z domova pět chlapců a pět děvčat změřit své síly v této sportovní disciplíně. Anežka, Denisa a Michaela Sevičovy, Míša Kaucká a gólmanka Mariana. Tato pětice děvčat reprezentovala náš domov. Kapitán Petr Hala přivedl na hřiště brankáře Karla a hráče Patrika, Adama a Filipa. Tito chlapci byli vybráni trenérkou tetou Dášou, aby bojovali za náš domov. Turnaje se zúčastnilo celkem osm chlapeckých a čtyři dívčí družstva. Proto bylo nutno chlapce rozdělit do dvou skupin. Patrik Hrnčíř vylosoval jako naše soupeře kluky z Frýdku-Místku, Lichnova a Slezské Ostravy. Ve druhé skupině byly domovy z Příboru, Melče, Havířova a domácí Ostrava Hrabová. Děvčata se utkala s Melčí, Budišovem a domácí Hrabovou. Vzhledem k tomu, že toho holky moc nenatrénovaly, nebylo divu, že skončily na posledním místě. Postupně prohrály s Melčí 1 : 3, Budišovem 1 : 6 a Ostravou 0 : 6. Obě dvě branky zaznamenala naše kapitánka a současně nejlepší hráčka Anežka Halová. Děvčata, nic se neděje, jsem rád, že jste se zúčastnily a příště se určitě umístíte na lepším místě. Chlapecké družstvo, přestože bylo oslabeno o nemocného Petra Kauckého, podalo výkon skoro až nad hranicí svých možností. V prvním zápase s Lichnovem prohrávali kluci po poločase dva nula. Do druhého ale nastoupili jako vyměnění a třemi brankami v řadě strhli zaslouženě vedení na svou stranu. Lichnov porazili 3 : 2. V následujícím zápase rozdrtili chlapce z Frýdku-Místku rozdílem třídy a vyhráli 10 : 2. Třetí zápas měl rozhodnout o tom, zda se umístíme v naší skupině na prvním, či druhém místě. Proti chlapcům ze Slezské Ostravy nastoupili naši trochu bojácně. Ani jsem se jim nedivil. Patrik s Adamem sahali velikostí hráčům tak pod
ramena. Ale bojovností a nasazením se jim naprosto vyrovnali. Utkání skončilo po zásluze nerozhodně 5 : 5. Naši, přestože neprohráli, postoupili ze skupiny z druhého místa. Nejvíce našich branek zaznamenal Petr Hala, ale pochvalu zaslouží naprosto všichni včetně vynikajícího Karla v brance. Po obědě nastal vrchol turnaje. Naši kluci nastoupili proti domácím hráčům a jen vítěz tohoto utkání mohl hrát finále o první místo. Kluci jasně nestačili domácím hráčům a po zásluze prohráli 2 : 6. Čekalo je tedy rozhodující utkání o třetí místo. V něm se střetli s druhým poraženým čtvrtfinalistou a to s velmi silným celkem Havířova. Veledůležitý zápas o bronzové medaile jsme nezačali zrovna dobře. První střela na Karla znamenala první gól a prohrávali jsme. Po bojovném výkonu se nám do poločasu podařilo vyrovnat a začínalo se od začátku. Druhý poločas byl již plně v režii našich kluků. Karel předváděl skvělé výkony a Petr Hala třemi brankami otočil skóre v náš prospěch. Minutu před koncem jsme sice dostali ještě jednu branku, ale to už nic nezměnilo na našem vítězství 4 : 2 a celkovém nádherném třetím místě. Slavností vyhlášení vítězů ukončilo celý turnaj.
A jaké byly ceny? Bronzový pohár, který bude zdobit opět naší vitrínku, bronzové medaile, které se každému klukovi třpytily na prsou a diplom. Každý navíc dostal kšiltovku značky Adidas, peněženku a flash-disc. Aby nebyla děvčata smutná, dostala každá jako upomínku na turnaj sladkou odměnu a šampon. Myslím si, že se turnaj všem líbil a všichni zažili parádní den! Holčapek M
V pátek 24. května jsme ve tři hodiny odpoledne vyrazili do Městské sportovní haly v Havířově. Zde se konal koncert pro děti z dětských domovů a stacionářů pod názvem „Havířov se baví“. Za odměnu bylo vybráno devět dětí. Původní plán byl takový, že na koncert pojedou hlavně reprezentanti, kteří hájili barvy našeho domova při sportovních soutěžích. Nedostalo se ale na všechny. Díky zhoršenému chování dva kluci neodjeli a na jejich místa byli povoláni náhradníci. V havířovské hale to jen hučelo. Nejprve si pro děti připravili exhibici ve stolním tenise bývalí čeští reprezentanti pánové Jakub Trávníček a Marek Čihák. Všichni zírali na jejich kousky na zeleném stole.
Omlouvám se za rozmazanou fotografii.
Po sportovcích přišel na podium kouzelník Richard Nedvěd. Dobře jsme se při jeho vystoupení pobavili a jeho asistentem se dokonce stal náš Filip Váňa.
Po kratičké přestávce se představila hudební skupina Maxim Turbulenc. Tři „tlouštíci“ svými písničkami navodili v hale tu správnou náladu. Kdo by neznal třeba písničku „Jede, jede mašinka“ nebo „Polámal se mraveneček“. Vrcholem odpoledne bylo vystoupení Dády Patrasové a žížaly Jůlinky. Pořad byl koncipován (připraven) hlavně pro mladší děti, ale Filip s Dominikem neopustili podium po celou dobu Dádina vystoupení. Byli doslova unešení a po jejím vystoupení byli velmi unavení.
Maxim Turbulenc
Na závěr se představila švédská hudební skupina Roxette Revival. Ta však – vzhledem k pozdějšímu začátku v osm hodin večer - již velký úspěch neměla a jejich závěrečnou píseň sledovaly v hale jen naše děti a pár místních nadšenců. Naše děti dostaly upomínkové předměty, cukrovou vatu a mohly si zaskákat na skákacím hradu. Bohužel z pomyslného klobouku jsme na věcné ceny nedosáhly. Pro zajímavost mohu napsat, že některé domovy nebo stacionáře vyhrály například hokejové dresy, fotoaparáty, mikrovlnou troubu, mobilní telefon, florbalové hokejky, ručníky, trička…….
V půl jedenácté večer jsme dorazili do domova a děti se pomalu chystaly na kutě. Martin Holčapek
V pozadí určitě najdete Filipa s Dominikem.
Ve čtvrtek 16. května jsme se již po druhé zúčastnili sportovní akce, kterou pořádali vojáci z Hranic. A co vše si pro nás připravili? Hlavní akcí byl fotbalový turnaj za účasti dětí z 16 domovů severní a jižní Moravy. Jako doplňkový program byl připraven pětiboj, který zahrnoval šipky, hod na branku, kop na branku, hod na cíl a hod na koš. Odpoledne jsme se přesunuli do kasáren a tam byl připraven další program. Ale nepředbíhejme. Naši kluci byli nažhaveni hlavně na kopanou. Utkání se nehrála tak, že by hrál každý s každým, ale hrálo se vyřazovacím způsobem. Naším prvním soupeřem byly domácí Hranice. Zápas pro nás nezačal zrovna dobře. První střela na Karlovu branku znamenala první gól pro soupeře. Kluci hráli přímo hrozně. Nedovedli si nahrát, a když kopali na branku, tak všechny míče létaly vysoko nad nebo vedle. Asi po pěti minutách se podařilo Petrovi vyrovnat a na klucích bylo vidět, že je tento gól vzpamatoval. Postupně přidali ještě tři branky a zvítězili 4 : 1.
Druhým soupeřem byli chlapci z Lichnova. Utkání skončilo bezbrankovou remízou a rozhodovaly penalty. Karel v brance „čaroval“, Petr a Adam byli při pokutových kopech neomylní. Zaslouženě jsme vyhráli a postoupili mezi poslední čtyři týmy, které se utkaly o medaile. Prvním našim čtvrtfinálovým soupeřem byl domov z jihomoravského Tišnova. Kluci hráli zápas od zápasu lépe, ale více než dvoubrankovou remízu nevybojovali. Následoval tedy opět penaltový rozstřel. Tentokrát se k nám štěstíčko otočilo zády a na penalty jsme prohráli dva nula. Tato prohra znamenala, že jsme se v posledním zápase o bronzové medaile utkali s chlapci z Veselíčka. Šlo o hodně - o bronzové medaile. Kluci nechali na hřišti úplně všechny své síly. Snažili se, ale zápas opět skončil bezbrankovou remízou. Opět, již po třetí v tomto turnaji, se rozhodovalo při penaltách. A opět, jako v předešlém zápase, se na nás štěstí neusmálo. Prohráli jsme 1 : 2 a tím skončili na neoblíbeném 4. místě. Ale i tak mohu klukům poděkovat. Zápas od zápasu se zlepšovali a jen smůla zapříčinila to, že jsme do domova nepřivezli další pohár. Ale něco jsme přece jen přivezli. Adam Behár byl vyhlášen nejlepším fotbalistou celého turnaje a získal „zlatou“ sošku fotbalisty, diplom a dres. Lepší dárek si určitě ke svým patnáctým narozeninám nemohl přát. Fotbalový turnaj skončil a všichni zúčastnění se posilnili pravým vojenským gulášem. Po obědě jsme se přesunuli do hranických kasáren a zde následoval další program.
Nejdříve jsme sledovali výcvik psů. Psi poslouchali své pány naprosto při všech povelech. Chlapci ani nedutali, když viděli, jak se pes zakousl do rukávu „narušitele“. Po vojácích se představili policisté. Ti předvedli, jak v policejním autě zadržet pachatele. Potom proběhla malá beseda o návykových látkách. Na závěr si všichni prohlédli vojenskou techniku.(Obrněný transportér, vojenský bagr, gazík). Kdo chtěl, mohl si vyzkoušet vylézt na lezeckou stěnu. Poslední akcí byla ukázka bojového umění MUSADO. Filip s Dominikem se pod dohledem profesionálů naučili několika vojenským trikům. Ale to už byl konec celého dne. Počasí nám přálo a výlet se vydařil. Všem zúčastněným děkuji za vzornou reprezentaci našeho domova. Holčapek Martin
V měsíci květnu se doslova „roztrhl“ pytel se sportovními akcemi. Během dvanácti dnů, jsme se zúčastnili již třetího turnaje dětských domovů, tentokrát opět v kopané. Všichni účastníci turnaje.
Za nádherného slunečného počasí jsme dorazili na krásné fotbalové hřiště Kovony Karviná. Organizátoři rozdělili chlapce do dvou skupin po čtyřech týmech a mohlo se začít. Naše skupina byla o něco silnější než ta druhá. Utkali jsme se postupně s Opavou, Čeladnou a Melčem.
Po boji.
Zápas s Opavou pro nás nezačal dobře. První tři střely na branku znamenaly první tři góly v naší síti. Karel absolutně nestíhal a co střela, to gól. Naši borci sice zaznamenali jeden čestný úspěch, ale soupeř hned z protiútoku vystřelil - opět branka. Utkání jsme naprosto zaslouženě prohráli 1 : 4.
Druhý zápas proti klukům z výchovného ústavu Čeladná měl naprosto stejný scénář jako ten předešlý. První střela mezi tyče skončila za Karlovými zády. Prohrávali jsme! Kluci potom bojovali jako lvi, na hřišti nechali všechny síly, co měli. Dokonce se jim minutu před koncem podařilo vyrovnat. Utkání ale ještě nekončilo. Soupeř vystřelil mezi tyče druhou střelu a Karel se jen bezmocně ohlédl za svá záda. Prohrávali jsme 1 : 2 a současně s touto brankou sudí ukončil utkání. Dva zápasy, dvě prohry. Nedalo se nic dělat. Zkusíme zabojovat v posledním zápase skupiny. Derby mezi sousedy z Radkova a Melče začalo. Tentokrát se naši zakousli do soupeře od začátku. Během pěti minut jsme vyhrávali dva nula a kluci byli najednou všude rychleji než soupeř, nahrávali si a utkání se jim dařilo. Ale pozor. První střela mezi tyče znamenala opět branku! Kluci znervózněli. Ještě, že za nás hrála Anežka. Vystřelila z poloviny hřiště, její střela skončila na tyči a odrazila se od gólmana přímo do branky. Dvougólové vedení jsme již udrželi do konce zápasu a v naší skupině jsme skončili na třetím místě. Co to pro nás znamenalo? Tentokrát žádné semifinálové boje, jako v předcházejícím utkání, ale zápas o celkové páté a šesté místo na turnaji.
Výšková převaha našich je znatelná.
Po vydatném obědě – řízek s bramborovým salátem – začaly semifinálové boje bez naší účasti. V nich se utkali chlapci z Opavy proti Čeladné a domácí Karviná proti Frýdku Místku. Do finále nakonec postoupila Opava s Karvinou a domácí po vynikajícím zápase vyhráli nad Opavou 2 : 1. A jak skončil náš poslední zápas proti Fulneku? Pro každého byli naši jasným favoritem, neboť výšková převaha našeho týmu byla vidět na první pohled. Naši hráli dobře, ale Karel (promiň, Kájo) ani v tomto zápase ke klidu nepřidal a kluky nepodržel. Fulnečtí vystřelili na branku dvě střely a obě znamenaly gól. Ještě že se našim klukům podařilo vstřelit branky čtyři. Utkání jsme nakonec vyhráli 4 : 2 a obsadili celkové páté místo. Organizátoři se o děti velmi pěkně postarali. Bylo zajištěno občerstvení po celou dobu turnaje a doprovodný program od PROMO TÝMU RÁDIO ORION. I když jsme na pohár nedosáhli, všem se určitě na turnaji líbilo. Na závěr obdržel každý účastník pamětní medaile, fotbalový míč Adidas, trička s logem Kovona Karviná a balíček sladkostí.
Rozdělení cen
Holčapek Martin
