La Grace. na ostrově Dominica

CESTOVÁNÍ

La Grace na ostrově Dominica Text: Martin Štikar Foto: Jiří Kolbaba, Martin Štikar a Ana Filipa Gomez Bola

Briga La Grace je replikou lodi z 18. století, kterou postavila podle plánů švédského admirála Fredrika Henrika af Chapman skupina nadšenců v egyptské loděnici v Suezu. Hlavním organizátorem a duší celého projektu je Pepa Dvorský, můj dlouholetý dobrý kamarád. Na této netradiční lodi jsem strávil několik dnů v Karibiku.

046 Yachting revue  KVĚTEN 2012

KVĚTEN 2012  Yachting revue

047

CESTOVÁNÍ: Karibik

P

řed stavbou lodě mě Pepa oslovil s nabídkou, zda bych se na akci nechtěl podílet. Vzhledem k tomu, že jsem se v té době stěhoval z Evropy do Karibiku, jsem se nemohl zúčastnit zejména z časových důvodů. Přípravy projektu, vlastní stavbu i první plavby v Rudém a Středozemním moři i přeplavbu Atlantiku do Karibiku jsem přesto pečlivě sledoval. Bohužel se mi během krátkého letního pobytu v Evropě nepodařilo vyplout ani na krátkou plavbu ve Středomoří, a tak jsem byl velmi potěšen, když jsem se během Vánoc dozvěděl, že jedna z prvních karibských plaveb povede z Martiniku na ostrov Dominica, kde již pět let žiji a který mi poskytuje azyl před evropským smogem, zimními nečasy i jarní pylovou sezónou.

Čekání na plachty Bydlím na severu tohoto ostrova s nádhernou a téměř nedotčenou přírodou. Turisté ani civilizace ji ještě nestačili zničit. La Grace připlouvala z jihu a její první plánovaná zastávka byla v hlavním městě Roseau. Proto jsme se spolu s kamarádem Martinem, portugalskou divoškou Filipou a Slovenkou Luckou vypravili na 70 kilometrů dlouhý výlet na poloostrov Scotts Head, nejjižnější bod Dominiky. Z této pozorovatelny jsme dlouho očekávanou loď vyhlíželi. Čekání se nakonec dost protáhlo, protože se kapitán rozhodl vyplout ze St. Pierre, tohoto bývalého hlavního města Martiniku, zničeného výbuchem sopky v roce 1902, až odpoledne. Během pobytu na Scotts Head jsme šnorchlovali kolem poloostrova, který je součástí podmořského kráteru sopky. Jde

o vyhlášenou podmořskou rezervaci a jednu z nejzajímavějších potápěčských lokalit na Malých Antilách. V pozdních odpoledních hodinách jsme se přesunuli do nedalekého pobřežního baru v malebné rybářské vesničce Scotts Head Village a ochutnali místní rumpunch. Konečně se dlouho po západu slunce, v posledních zbytcích světla, objevila na obzoru bílá mlhavá skvrna, která dávala tušit blížící se brigu. Pozdní příjezd za tmy trochu zkazil radost zejména Filipě, která na této lodi přeplula Atlantik a je nadšená fotografka. Chtěla využít poměrně vysokého poloostrova k pořízení fotek La Grace pod plachtami z téměř ptačí perspektivy v měkkém světle zapadajícího slunce.

Záchranná akce Po telefonickém kontaktu jsme sedli do auta a vrátili se ze Scotts Head do hlavního

Ještě ve větrném stínu Dominiky jsme vytáhli plachty a poté následovalo krásné majestátní plachtění v příjemném pasátním větru až na Les Saintes...


města Rosseau. Téměř okamžitě po našem příjezdu zakotvil kapitán brigu v těsné blízkosti mola benzínové stanice. Následovala krátká prohlídka lodě a domluvili jsme se i na programu exkurze na ostrov v následujících dvou dnech. Za několik minut však bylo potřeba plán upravit, protože jsem dostal zprávu od české lodě Ripple směřující do Portsmouthu. Měla problémy s motorem a stála v bezvětří ve větrném stínu vysokých dominických hor. Po krátké poradě s kapitánem jsme se rozhodli vyplout na pomoc a odtáhnout Ripple do Portsmouthu za La Grace. Pro čtyři sta koní motoru MAN to byla snadná záležitost a osmatřicetistopý Hunter Ripple nás ani znatelně nezpomalil. Jachta za námi plula jako dinghi. Celou cestu z Rosseau do Portsmouthu jsme pluli na motor. Tahat plachty v závětří hornatého ostrova, jako je Dominica, a to zejména v noci, se podle mých zkušeností většinou nevyplatí, v těchto místech plachtí jen ortodoxní jachtaři typu Oldy Karáska.

Reggae Night V Portsmouthu jsme zakotvili nedaleko

kultovní jachtařské restaurace Big Papas, a protože byla středa, a tím pádem i tradiční reggae night, bylo slyšet zvuk této tradiční karibské hudby až na palubu. Někteří členové posádky nedbali únavy z poměrně dlouhé přeplavby a vypravili se na břeh nejen poslouchat hudbu, ale i tancovat a také ochutnat dominické pivo Kubuli. Kvůli reggae night měli druhý den někteří méně odolní námořníci trochu problémy se vstáváním.

Rastafariáni v pralese Důvodem vstávání byl výlet na atlantické pobřeží do rezervace karibských indiánů (jediné na Malých Antilách) a k nádherným Viktoriiným vodopádům (Victoria Falls). Atlantické pobřeží Dominiky je mnohem zelenější a hezčí než západní karibské, bohužel se tato místa nedají navštívit lodí. Není kde přistát ani zakotvit, a tak nezbývá než použít nějaký pozemský dopravní prostředek. Případně


049


vlastní nohy. Druhá možnost je asi lepší, ale většina líných a zrychlených Evropanů dá přednost nějakému méně ekologickému přibližovadlu. Pokud chce však líný Evropan vidět Viktoriiny vodopády, pěšímu úseku z velké části vedenému vodou, několika brodům a přelézání skal a balvanů se stejně nevyhne. Odměnou je pak nezapomenutelný pohled na překrásný vodopád obklopený džunglí deštného pralesa, koupel v tůni pod vodopádem a seznámení s nepočetnou, ale velmi zajímavou skupinou rastafariánů, žijících v údolí řeky White River u vodopádu. Obtížným výstupem znavená a hladová posádka uvítala možnost nabídky rastafariánského vegetariánského jídla připraveného ze surovin a bylinek, které rostou v blízkém okolí vodopádu. Rastafariáni, žijící v co největším souladu s přírodou, podávají toto jídlo do misek vyrobených rozříznutím plodu calabash a jí se lžičkou z kusu skořápky kokosového ořechu.

Zkvašený džus z cukrové třtiny I druhý den pobytu na Dominice byl


ve znamení výletů, tentokrát se posádka rozdělila do dvou zájmových skupin. První se vydala na prohlídku nedaleké pevnosti Cabrits, druhá na návštěvu deštného pralesa s endemickými druhy papoušků amazoňanů. Zájmem třetí skupiny bylo nicnedělání a kapitán vyrazil s rodinou na projížďku na půjčené terénní motorce. Druhý den jsme zakončili party na palubě La Grace, pro kterou kamarád, rastafarián Coco, který žil několik let s českou přítelkyní Hankou, připravil spousty místních dobrot. Nechyběly ani místní „fresh“ džusy a karibský vynález – zkvašený džus z cukrové třtiny v destilované úpravě, nesoucí jméno rum. Po chvilce odpadla většina posádky znavená výlety a nepočetné zdravé jádro včetně Coca pokračovalo v party na místě s krásným rozhledem po noční zátoce – na předním stěžňovém koši. Vzhledem k charakteru místa ale nebylo možné příliš holdovat džusu z cukrové třtiny v destilované podobě, ani příliš moc zkoušet další karibskou a zejména rastafariánskou lahůdku – cannabis.

Les Saintes Na sobotní ráno byla naplánována přeplavba na malebné ostrůvky Les Saintes, nacházející se v kanále mezi Dominikou a francouzským ostrovem Guadeloupe asi 20 mil od Portsmouthu.

Nemohl jsem si nechat ujít plavbu La Grace pod plachtami, a tak jsem s nadšením využil nabídku kapitána a zúčastnil se další etapy plavby. Plavba začala neplánovanou ranní rozcvičkou v podobě ručního vytahování kotvy,

protože vypověděl službu elektromotor v kotevním vrátku. Ještě ve větrném stínu Dominiky jsme vytáhli plachty a poté následovalo krásné majestátní plachtění v příjemném pasátním větru až na Les Saintes.

Vjezd na hlavní kotviště před Burg de Saintes není úplně jednoduchý, protože však ostrovy dobře znám, zvolil jsem za ideálního počasí poměrně úzký a mělký vjezd Passe des Dames. Tato varianta byla nejkratší a asi i nejhezčí.


051


udělal „pilota“ na svém kajaku, který jsem prozíravě předem přivezl z Portsmouthu. Briga La Grace není žádný rychlík, její rychlost zhruba odpovídá rychlosti běžné charterové plachetnice poloviční délky. Průměrná rychlost při plavbě na Les Saintes činila tedy asi 6 kn při bočním větru o síle do 20 kn. Zážitek z plavby je, alespoň pro mě, jiný a mnohem hlubší. Plavba na historické plachetnici nebo její replice klade mnohem větší nároky na um a sehranost posádky. Už za pár týdnů na této krásce, která budí zaslouženou pozornost všude, kde se objeví, zase vypluji, tentokrát na dlouhou plavbu z Dominikánské republiky do Itálie. Jen jsem pozoroval lehkou nervozitu některých členů posádky a odpovídal i na pár dotazů, zda vím, co dělám. Před Burg de Saines jsme našli velmi pevnou kotevní bóji, která by určitě zvládla mnohem více než 130 tun vážící La Grace. Nechtěli jsme kotvit, abychom zase nemuseli tahat kotvu ručně, v případě neúspěšného pokusu o opravu kotevního vrátku. Vrátek se mi však podařilo během několikahodinového stání opravit, a tak jsem se s kapitánem Pepou i posádkou mohl rozloučit s pocitem, že jsem byl k něčemu užitečný.

více proti větru. Chybu jsem brzy zjistil a poslal opravu, zpráva se však někde „zasekla“ a Tomáš ji dostal až se značným zpožděním po několikahodinovém boji proti silnému větru a proudu. Nakonec jsme se už za tmy potkali a Ripple jsem

Drobný omyl Byl jsem dohodnutý s kapitánem „zachráněné“ Ripple, že pro mě z Portsmouthu na Saintes přijede a že se spolu vrátíme na Dominiku. Jenže – není Burg jako Burg. Do SMS se mi vloudila chybička a napsal jsem, že jsme právě přistáli v Grand Burgu, hlavním městě nedalekého ostrova Maria Galante, který ale leží východněji, a tedy mnohem Navigátor  Oficiální název Commonwealth of Dominica, Dominické společenství  Počet obyvatel 68 tisíc  Hlavní město Rosseau, 18 tisíc obyvatel  Měna východokaribský dolar – EC $. Pevný kurz 2,7 EC $ = 1 US $  Doprava z Evropy 1. Letecky přes Paříž na sousední francouzské ostrovy Martinik nebo Guadeloupe a pak rychlým katamaranem www.express-des-iles.com. Zpáteční letenka z Prahy cca 15–30 000 Kč, katamaran cca 100 eur. 2. Letecky přes Londýn či Frankfurt na ostrov Antiqua či Svatá Lucie, případně Barbados a pak letecky na Dominiku se společností www.liat.com. Podobná cena jako první alternativa.


 Víza Pro občany České republiky není pro pobyt do 21 dní vízum potřeba.  Očkování Není třeba. Není zde malárie ani žlutá zimnice, ba ani vzteklina. I při nízké úrovni lékařské péče je na Dominice delší průměrná délka života než v ČR.  Nebezpeční živočichové Na ostrově nejsou jedovatí hadi ani jiná nebezpečná zvířata. Nepříjemní jsou jen v tropech všudypřítomní komáři, na zakotvenou loď komáři naštěstí nedoletí.  Cenové relace Karibik nepatří k nejlevnějším destinacím, jídlo v restauraci lze pořídit od cca 80 Kč a dvoulůžkový pokoj za cca 400 Kč na noc. Nafta stojí zhruba 24 Kč/litr. 1 gram kvalitní trávy cca 35 Kč.  Maríny a kotvení Marína na Dominice zatím žádná není, kotvit však lze na většině míst na západním

závětrném pobřeží. Nejlepší kotvení je obvykle ve městě Portsmouth na severu Dominiky.  Místní doprava Síť malých levných mikrobusů, které nemají jízdní rád a jezdí tehdy, když řidič uzná za vhodné. Auto lze půjčit od cca 50 US $ / den.  Fotografování Při fotografování místních obyvatel je dobré si vyžádat jejich souhlas.  Pronájem lodí – charter Na Dominice není žádná charterová společnost, loď lze však pronajmout na sousedních francouzských ostrovech Martinik nebo Guadeloupe.  Aktuální informace La Grace www.lagrace.cz  Podrobnější informace o Dominice www.dominica.gov.dm, www.visit-dominica.com, www.dominica.cz

La Grace. na ostrově Dominica

Recommend Documents