• Získat vzdělání bude možné i bez absolvování školy • Jak na školní vzdělávací program? • Výuka cizích jazyků v zemích Evropské unie
20
24. KVĚTNA 2006
STRANA 3 STRANA 7 – 8 STRANA 10
XIV. ROČNÍK 22. května Petra Buzková, ministryně školství, a starosta Prahy 5 Milan Jančík představili v Památníku W. A. Mozarta a manželů Duškových na Bertramce projekty, včetně vzdělávacích koncertů koncipovaných pro školní mládež, které se v roce 250. výročí narození Mozarta na Bertramce konají.
22. května
„Tak co s tebou, Vonásku – konec roku za dveřmi a ty máš všechny známky nerozhodné. Z tebe myslím vyroste ten nerozhodnutý volič!“ KRESBA: MILAN KOCMÁNEK
Když chybějí peníze, je každá rada drahá, stěžují si mateřské školy Ženy na rodičovské dovolené mohou nyní podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, dávat své děti do mateřské školy až na čtyři hodiny denně. Poslanci novelou tohoto zákona chtěli zřejmě všem stávajícím, ale i budoucím maminkám dát najevo, jak si jejich práce při výchově dětí váží, oceňují ji, a proto se jim ji snaží i ulehčit. Dětem pak dát možnost postupně se sžít s kolektivem a naučit se s ním spolupracovat. Snaha to byla bezpochyby dobrá, pokud by však „nekulhala na jednu nohu“. Stát sice tuto možnost rodičům dítěte dal, ale jaksi zapomněl na její dostatečné finanční zabezpečení. A tak se školky starejte. Normativ na takové dítě dostanete ve snížené míře, ostatně navštěvuje vaše zařízení jen čtyři hodiny denně. Že vám to působí při zajišťování výuky problémy? To je vaše věc. Řešení podle ministerstva školství existuje hned několik. Nemusíte takové dítě vůbec přijímat. Zákon o státní sociální podpoře tuto možnost matkám dává, ale nezaručuje ji. Pokud je přijmete, vezměte
je jen na doplnění stavu. Pokud jste „čtyřhodinových dětí“ vzali více, omezte jejich docházku. O chybějící peníze můžete požádat také zřizovatele mateřské školy. Současné problémy se zabezpečením výuky v mateřských školách řeší i republikový výbor profesní sekce mateřských škol Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Ten doporučuje rodiče těchto dětí upozornit včas na případná rizika spojená pouze se čtyřhodinovou docházkou a po
dohodě s nimi zapsat dítě na celodenní provoz. Řešení musí najít každá mateřská škola sama. Může si sice vybrat jeden z nabízených způsobů, může možná najít i další. Ať to bude tak, či onak, původní, možná dobrý, záměr celého zákona se vytrácí. A to z prostého důvodu – chybí peníze. Smutné je, že chybí právě tam, kde by jich mělo být nejvíce – ve školkách, školách i dalších vzdělávacích zařízeních. V zařízeních, která vychovávají a vzdělávají naši budoucí geneOLGA ŠEDIVÁ raci.
Předseda ČMOS pracovníků školství F. Dobšík a jeho místopředsedkyně M. Vondráčková jednali s místopředsedou vlády B. Sobotkou o problematice FKSP a financování regionálního školství.
22. května Letošní první maturanti skládali zkoušku dospělosti. Poslední by měli před maturitní komisi předstoupit 20. června.
23. května Poslanecká sněmovna projednávala veto prezidenta republiky k zákoníku práce. Jeho přijetí přišli podpořit členové odborových svazů sdružených v ČMKOS. Železničáři navíc o několik minut zpozdili vlaky.
26. – 28. května V pořadí již čtvrté setkání mladých členů Českomoravského odborového svazu pracovníků školství do 35 let proběhne v penzionu Skalka u Doks. Vedle odborové problematiky bude jeho náplní i sport a beseda se slovenskými kolegy. „Věřit všemu je stejná chyba, jako nevěřit ničemu.“ Latinské přísloví
2
K čemu může sloužit žákovské portfolio? To byla otázka, kterou se minulý čtvrtek zabývali v Praze účastníci kulatého stolu pořádaného Stálou konferencí asociací ve vzdělávání. Soubory dokladů o práci žáka mohou poskytovat zpětnou vazbu, případně poskytnout doklady o vývoji žáka v určitém předmětu, ale i prezentovat žáka u přijímací komise. FOTO ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ
mšmt rozdělí až 110 miliard z evropských fondů Ministerstvo školství bude moci v letech 2007 až 2013 rozdělit z fondů Evropské unie až 110 miliard korun. Peníze budou určeny především na podporu vývoje a výzkumu. Čerpat z nich budou moci ale například i zřizovatelé škol na modernizaci výuky a organizace, které se zabývají dalším vzděláváním. Dalších 20 miliard by projekty měly získat z národních prostředků. Na vzdělání tak ročně půjde z evropských fondů osmnáctkrát více peněz než v uplynulých dvou letech. Podle ministryně školství Petry Buzkové to jsou finanční prostředky, které v českém vzdělávacím systému nikdy nebyly. Více než 70 miliard korun má být určeno přímo na vědu a výzkum. čtk
nová služba pro učitele, ředitele a další pracovníky škol Od května najdou učitelé a ředitelé škol na webu Národní pedagogické knihovny Komenského http://www.npkk.cz/npkk/publikace.php novou informační službu. Výběr z bibliografické databáze přináší informace o zajímavých článcích z našich a zahraničních časopisů. Tematické rešerše budou obsahovat tři stálá témata a jedno aktuální. Mezi stálá
témata budou patřit: Informace ze zahraničních časopisů, Informace pro řídicí pracovníky ve školství, Čtenářská gramotnost. Dále bude každý měsíc připraven výběr z databáze na aktuální téma. První se bude týkat problematiky školních vzdělávacích programů. úiv
podíl absolventů na nezaměstnanosti klesá V posledních letech klesá podíl absolventů škol na celkové nezaměstnanosti. Zatímco v roce 2000 tvořili 13,5 procenta lidí bez práce, o tři roky později to bylo 10,6 procenta a minulý rok bylo mezi nezaměstnanými osm procent absolventů, uvedl ředitel Národního ústavu odborného vzdělávání Miroslav Procházka. Důvodem poklesu míry nezaměstnanosti absolventů je například to, že stále více mladých lidí pokračuje po střední škole ve studiu, ale i změna v nároku na podporu v nezaměstnanosti. čtk
příjmy učitelů vzrostly loni téměř o sedm procent Průměrný příjem učitelů v regionálním školství se loni meziročně zvýšil o 6,6 pro-
centa na 21 306 Kč. Vyšší nárůst pak vykázali vědečtí a akademičtí pracovníci na veřejných vysokých školách, kteří si polepšili o 15,1 procenta a pobírali v průměru 30 251 Kč. V rámci regionálního školství nejrychleji rostly příjmy ve speciálních školách, kde se zvedly o 6,9 procenta na 22 543 Kč, dále v základních školách o 6,8 procenta na 21 618 Kč. Nejvyšší průměrný příjem – 23 521 Kč – vykázali učitelé vyšších odborných škol. Výdělek středoškolských učitelů vzrostl o 5,5 procenta na 22 657 Kč. úiv
seznam knih je podklad pro maturitu, ne výuku Seznam knih, které Centrum pro zjišťování výsledků ve vzdělávání doporučuje k připravované státní maturitě, není podkladem pro vyučování literatury na středních školách. Učitelé si budou moci sami zvolit, které tituly s žáky proberou. Student by měl být ale schopen si podle určitých kritérií vybrat dvacet knih, které se pak stanou podkladem pro jeho maturitní zkoušku. Podle M. Chvála, ředitele CERMAT, ale učitelé nebudou muset probrat všechna díla ze seznamu, který čítá zhruba šest set titulů. Bude záležet jen na škole, jaká díla se žáky proberou. čtk
MŠMT vyhlašuje rozvojový program ve vzdělávání Podpora středního všeobecného vzdělávání Cílem tohoto rozvojového programu je docílit ve školním roce 2010/2011 stavu, kdy podíl přijímaných žáků do všeobecného vzdělávání dosáhne přibližně 35 procent mezi přijímanými středoškoláky v denním studiu. Při očekávaném populačním vývoji to znamená zřízení nových cca 5 700 studijních míst pro tyto žáky do roku 2010/2011 ve školách, které nevybírají školné. Program zvýší počet studijních míst a tím otevře pro větší počty uchazečů možnost studia ve všeobecném vzdělávání, které jim umožní získat široký všeobecně vzdělávací základ a v rámci diferencovaného školního
kurikula zařadit i vybrané, odborně orientované obsahy vzdělávání (ICT, jazyky, matematika a další); dále doplní a zlepší vybavení gymnázií a středních škol poskytujících vzdělání v oborech vzdělání lyceum v souvislosti se vznikem nové školy nebo navýšením počtu žáků v oborech gymnázium nebo lyceum. Program přispěje zřizovateli na náklady vzniklé ve školním roce 2006/2007 v souvislosti se zřízením nových žákovských míst. O příspěvek mohou žádat zřizovatelé – právnické osoby vy-
konávající činnost střední školy s kmenovým oborem vzdělání lyceum a gymnázium, jimiž jsou obce, kraje, církve a náboženské společnosti a MŠMT. Žádosti o zařazení do rozvojového programu se podávají krajskému úřadu do 15. července 2006. Obce a kraje podávají žádosti prostřednictvím příslušného krajského úřadu MŠMT. Církve a náboženské společnosti a školy zřízené ministerstvem podávají žádosti přímo MŠMT. Žadatel k žádosti uvede počty nových míst, která se zřizu-
jí spolu s návrhem odpovídající změny v rejstříku škol a školských zařízení. Výše poskytnuté dotace bude určena podle počtu nových míst ve vzdělávacích programech všeobecně vzdělávacího zaměření (ve čtyřletých oborech vzdělání gymnázium a lyceum) v souladu se zápisem v rejstříku škol a školských zařízení. Na každé nové místo může být při jeho zřízení poskytnuto až 25 tisíc korun, z toho 15 tisíc korun v prvém roce přijetí žáka, 10 tisíc v druhém roce. Dotace bude žadatelům poskytnuta na základě výběrového řízení jako účelově vázaná. mšmt
3
Získat vzdělání bude možné i bez absolvování školy Lidé už nebudou muset být studenty určité školy, aby získali výuční list či maturitní vysvědčení – tak by se dal stručně charakterizovat nový zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Co tedy nového konkrétně přinesl tento zákon, na to jsme se zeptali ředitele Národního ústavu odborného vzdělávání RNDr. Miroslava PROCHÁZKY, CSc. Myslím si, že zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání je v jistém smyslu revoluční. Otevírá totiž cestu k tomu, aby si člověk mohl své dovednosti, znalosti a kompetence nechat ověřit a zhodnotit certifikátem, a to bez toho, že by musel navštěvovat nějaký vzdělávací kurz, ať už formou dalšího či počátečního vzdělávání. V zákoně je také maximálně možným způsobem objektivizováno zhodnocení kvalifikace. Znamená to, že hodnocení znalostí nebude záviset na libovůli těch, kteří je budou ověřovat, ale zákon stanoví jasná kritéria, která musí hodnotitelé dodržovat. Zákon je však přínosem i pro samotné zaměstnavatele. Ti získají nejen přehled o tom, co člověk umí, ale zároveň budou mít i možnost podílet se na obsahu kvalifikací. Co se rozumí pod pojmem kvalifikace a kdo je může udělovat? Zákon zavádí tzv. dílčí a úplnou kvalifikaci. Úplná kvalifikace je většinou spojena se stupněm vzdělání, třeba vyučením. Dílčí kvalifikace jsou uzavřené celky kompetencí, které jsou uplatnitelné na trhu práce. Například když někdo umí uvařit jednu polévku, tak je to kompetence, ale na trhu práce příliš uplatnitelná není. Ale když někdo umí uvařit všechny polévky a ještě třeba i omáčky, tak už to může být dílčí kvalifikace, která je pro nějakého zaměstnavatele zajímavá. Znamená to tedy, že úplnou kvalifikaci lze za určitých podmínek rozparcelovat na dílčí kvalifikace. Zákon pak umožňuje, aby ten, kdo získá všechny dílčí kvalifikace, které jsou po-
žadovány pro úplnou kvalifikaci, požádal ředitele odpovídající školy o přezkoušení. Pokud zkoušku udělá, získá výuční list, případně maturitní vysvědčení. Zákon zakotvuje i udělování certifikátů. Stanovuje tzv. autorizační orgány a autorizované osoby. Autorizované osoby jsou ty, které budou mít oprávnění zkoušet. Autorizační orgány jsou ty, které udělují autorizaci autorizovaným osobám, ať již právnickým nebo fyzickým. Budou to jednotlivá ministerstva podle obsahu jednotlivých kvalifikací. Zákon zavádí i tzv. národní soustavu kvalifikací. Můžete nám ji přiblížit? Národní soustava kvalifikací bude v podstatě veřejný rejstřík všech kvalifikací, dílčích i úplných. Každá kvalifikace bude popsána dvěma způsoby. Jednak kvalifikačním standardem, ten bude popisovat, co kvalifikace obnáší, jednak hodnotícím standardem. Ten bude charakterizovat metody a zásady zkoušení, které budou závazné jak pro zkoušejícího, tak zkoušeného. Tyto dokumenty podle zákona vytváří náš ústav, ale co je důležité, musí při jejich tvorbě spolupracovat s jasně definovanými partnery, například s Radou pro kvalifikace (její složení opět určuje zákon), s Ministerstvem práce a sociálních věcí, a při tvorbě hodnotících standardů vždy s příslušným autorizačním orgánem, tj. s tím ministerstvem, kterému je příslušná kvalifikace nejblíže. Národní soustava kvalifikací i další potřebné informace budou veřejně přístupné na internetu.
Kdy budou moci první zájemci zažádat o udělení certifikátu a kdo bude ověřovat úplnou kvalifikaci? Zákon nabyde účinnosti 1. srpna 2007 a my předpokládáme, že všechny kvalifikace, které se vztahují k vyučení, budou do této doby připraveny. Právě vyučení se nám zdá v první fázi nejvyužitelnější. Samozřejmě Národní soustavu kvalifikací budeme dál naplňovat, a to i pro vyšší úroveň, tj. maturitní. Pro vyšší stupeň vzdělání zatím zákon tento způsob získání vzdělání nestanoví. Dílčí kvalifikace budou ověřovat, jak jsem již uvedl, autorizované osoby. Jimi mohou být i školy. Úplnou kvalifikaci, což je stupeň vzdělání, však budou ověřovat jedině školy, protože princip, že úplnou kvalifikaci poskytují školy podle školského zákona, zůstává zachován. Zkouška musí být srovnatelná s běžným absolvováním určité školy. Zkouška dospělého se však zcela nemůže srovnávat se zkouškou absolventa školy. Znova opakuji, že výstupy musí být srovnatelné. (POZNÁMKA REDAKCE: Součástí rozhovoru je i pracovní verze některých dílčích kvalifikací a jejich hodnocení. Tyto přílohy najdete na www.tydenik-skolstvi.cz.) OLGA ŠEDIVÁ
Negativní reklama školství oměrně zodpovědně bych mohl konstatovat, že zatím největším přínosem a obecně vnímaným efektem již mnohaletých příprav státních maturit je to, že každoročně vyvolávají celkem spolehlivě značný zájem médií, a dostávají tak školství na přední stránky novin. To by samozřejmě bylo v pořádku. Problém je ovšem v tom, že zájem médií není vyvoláván jejich novou koncepcí a změnami, kterými by maturity měly projít, ale chybami, které se v zadávaných testech pravidelně objevují. Navíc chyb takových, že na ně upozorňují nejen středoškolští profesoři, ale i studenti, kteří si testovali své znalosti v maturitě nanečisto. Chybná či nejednoznačná formulace některých otázek prokazatelně připouštěla i více správných řešení. Autoři testu však uznávali za správnou od-
P
pověď pouze jednu. Tedy tu, kterou zvolili a vybrali oni. Odborníci na reklamu by v tomto případě celkem bez jakýchkoliv problémů konstatovali, že i negativní reklama je reklamou. V případě školství si ale nejsem jist, zda to i v jeho případě platí a zda má takovou reklamu skutečně zapotřebí. Na druhé straně si ale jako realista uvědomuji, že skutečností, o něž by média projevovala ve školství skutečný a nefalšovaný zájem, opravdu mnoho není. Ministerstvo zatím slibuje, že pracuje (a bude pracovat) na opatřeních, aby se již takové nedostatky v dalších zadáních neobjevily. Učitelům a studentům proto nezbývá nic jiného než mu věřit. A za rok uvidíme. JIŘÍ ROHAN
4 Dítě si musí vyzvednout zákonný zástupce Na základě dotazů členů odborového svazu jak řešit problémy související s nevyzvednutím dítěte z mateřské školy zákonným zástupcem dítěte nebo jím výslovně pověřenou osobou do konce provozní doby mateřské školy se ČMOS PŠ obrátil na MŠMT se žádostí o stanovisko. Vyjádření MŠMT uvádíme v plném znění: V situaci, kdy snaha spojit se s rodinou (rodiči, sourozenci, prarodiči, příbuznými) dítěte je bezvýsledná, doporučujeme obrátit se na obecní úřad, který je podle § 15 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, povinen v případě, že se dítě ocitne bez péče přiměřené jeho věku (za což lze považovat i nevyzvednutí dítěte z mateřské školy včas, neboť dítě nemůže v mateřské škole zůstat příliš dlouho a potřebuje péči rodiny), zejména v důsledku úmrtí rodičů nebo jejich pobytu ve zdravotnickém zařízení, zajistit dítěti neodkladnou péči. Při zajištění péče zpravidla dá přednost příbuznému dítěte. Obec má mnohdy znalosti o rodinných poměrech dítěte, například že rodiče je pravděpodobné najít na určitém místě, že se na určité trase stala hromadná dopravní nehoda, že matka nebo otec pečující sám o dítě občas ve výchově selžou, že ve vedlejší obci žijí příbuzní dítěte apod. O přijatém opatření obec neprodleně uvědomí obecní úřad obce s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností posoudí, zda přijatým opatřením jsou dostatečně zajištěna práva dítěte a uspokojovány jeho potřeby, nebo zda je potřebné učinit další opatření směřující k jeho ochraně, například jménem obce s rozšířenou působností podat soudu návrh na rozhodnutí o předběžném opatření podle § 76a občanského soudního řádu, kterým se dítě svěří do péče vhodné fyzické nebo právnické osoby. Kontaktování Policie ČR je z právního hlediska v pořádku, neboť podle § 43 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, má každý právo obrátit se na policistu a policejní útvary se
žádostí o pomoc. Policista a policejní útvary jsou povinni v rozsahu své působnosti tuto pomoc poskytnout. Sporné je však uložení povinnosti učitelce odvést si dítě domů. Podle § 5 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, právnická osoba vykonávající činnost mateřské školy vykonává dohled nad dítětem až do doby, kdy je pedagogický pracovník předá jeho zákonnému zástupci nebo jím pověřené osobě. Dobu, po kterou učitelka s dítětem zů-
NA VAŠE otázky
ODPOVÍDÁ Vít Berka stává po skončení své pracovní doby, je nutno posuzovat jako nařízenou práci přesčas. V této době by však měla s dítětem setrvávat na území právnické osoby vykonávající činnost mateřské školy do doby, než si je vyzvedne zákonný zástupce, pověřená osoba nebo osoba, do jejíž péče bylo dítě svěřeno na základě předběžného opatření soudu.
Mám nárok na poměrnou část dovolené? Vznikl mi nárok na poměrnou část dovolené, když jsem u dosavadního zaměstnavatele ukončil pracovní poměr dnem 5. března a bezprostředně na to v pondělí 6. března jsem nastoupil v dalším pracovním poměru u nového zaměstnavatele? V § 10 odst. 1 nařízení vlády č. 108/ 1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, se ve větě první stanoví: „Poměrná část dovolené za kalendářní rok přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracov-
ního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují; zaměstnanci přísluší poměrná část dovolené od zaměstnavatele, u něhož byl v pracovním poměru déle než polovinu měsíce.“ Přestože v daném případě šlo o bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru, výše citované ustanovení nelze použít, protože zaměstnanec v době od 1. ledna do 6. března neodpracoval alespoň 60 dnů. Podmínkou pro vznik nároku na dovolenou za kalendářní rok a na poměrnou část této dovolené je totiž skutečnost, že zaměstnanec odpracoval v příslušném kalendářním roce u téhož zaměstnavatele alespoň 60 dnů. Za dobu od 1. ledna do 6. března vznikne zaměstnanci u dosavadního zaměstnavatele nárok na dovolenou za odpracované dny. V případě, že zaměstnanec u nového zaměstnavatele splní v době od 6. března do konce roku podmínku vzniku nároku na dovolenou za kalendářní rok, vznikne mu nárok na 9/12 této dovolené.
Je možné uhradit pojištění hudebních nástrojů? Zaměstnanci naší příspěvkové organizace byli vysláni na zahraniční pracovní cestu, při níž využívali vlastní hudební nástroje. Je možno uhradit pojištění těchto osobních věcí? Je pojištění v uvedeném případě nutným vedlejším výdajem? Podle § 4 písm. d) zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, přísluší zaměstnanci vyslanému na pracovní cestu náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů. Výdaje spojené s pojištěním vlastních hudebních nástrojů lze podle uvedeného ustanovení uhrazovat. Jedná se podle mého názoru jednoznačně o výdaje vynaložené v souvislosti s vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu. Úhradu výdajů spojených s tímto pojištěním může zaměstnavatel zahrnovat do svých nákladů.
Kdo z deváťáků (ne)pil alkohol? yn přišel ze školy se zjevně špatnou náladou. Batůžek elegantně přistál v předsíni a dveře od pokoje se nasupeně zabouchly. Až po chvíli se pomalu rozvyprávěl. „Víš, dnes jsme měli ve škole besedu. Kvůli drogám. Přišla k nám docela mladá lektorka a docela fajn si s námi povídala.“ „No vidíš, tak proč najednou špatná nálada?“ zkouším se dozvědět. „Pořád se nás na něco vyptávala. Když jsme souhlasili, museli jsme se postavit. Ne, nebylo to vůbec příjemné,“ svěřuje se Tomáš. „Měl jsi asi s nějakou otázkou problém, že?“ opatrně vyzvídám. „A jaký...!“ Najednou ve mně hrklo. Že by mladší syn bral drogy? No to by mi scházelo. „Neboj se, otče, v drogách nejedu. Jen jsem se trochu na můj vkus ztrapnil. Trochu více,“ opatrně pokračuje Tomáš. „Jak říkám, pořád se na něco vyptávala. Pak přišla řeč na alkohol. Prý jestli jsme ho už zkusili. A výsledek? Celá třída se souhlasně postavila jako armáda žíznivých. Jen já, jediný, jsem trapně zůstal sedět. Asi jsem měl raději lhát. Můžu snad za to, že jsem ještě nepil svařák nebo víno?“ smutně se na mě podívá. Jako by chtěl říci, že za všechno mohu já. Hlavně moje mravní zásady, které v jeho očích mohou působit jako vypelichaný kočár na moderní dálnici. „No vidíš, určitě si myslíš, že ses zachoval špatně. Že ses měl postavit a splynout s davem. Možná v něm bylo dalších deset spolužáků, kteří ještě nedrželi v ruce ani prázdnou láhev od piva. Splývat s davem je určitě jednodušší než z něho dobrovolně vystoupit. Takový postoj vyžaduje notnou dávku odvahy, a taky hrdinství. Čeho vlastně lituješ?“ hlasitě se ptám kluka. „Možná ničeho. Stejně mě to ale štve. Když se lektorka ptala, kdo z nás kouří, zůstalo nás sedět sotva pět trapně nekouřících. Potom padla otázka, kdo z nás už bral nebo bere drogy. Postavilo se šest statečných.“ „Tak vidíš. Svým způsobem zasluhují uznání. Neskrývali svůj postoj a nelhali. Určitě nebyli ve třídě jediní, kdo mají konkrétní zkušenost s drogou. Ostatní se báli přiznat, proto splynuli s většinou. V životě je to podobné. Kdykoli vybočuješ, přicházejí problémy. Raději s nimi počítej... Stejně by mě zajímalo, jestli jste se na něčem shodli všichni,“ vyzvídám. „Možná se budeš divit, shodli. Třeba se ptala, kdo se dívá na telenovely. Nikdo. Kdo má rád písničky Karla Gotta. Nikdo. Kdo často polehává u televize. Všichni. Kdo pravidelně pije čaj. Všichni. Kdo sleduje VyVolené. Nikdo,“ pokračuje Tomáš ve výčtu otázek a odpovědí. „Víš, co bylo možná nejhorší? Celou hodinu nás ostražitě rentgenovala naše třídní. O přestávce přemluvila lektorku, aby mohla zůstat ve třídě. Chvílemi se tvářila udiveně. Pak zase znuděně. Jindy nevěřícně kroutila hlavou. Asi nás moc nezná,“ prozrazuje Tomáš. „Možná se dozvěděla, co o vás nevěděla,“ nahlas přemýšlím. „Určitě. Když s lektorkou opouštěla třídu, nechala se slyšet, že kdyby mohla, tak by ještě přepracovala naše výstupní hodnocení. Naštěstí nemůže,“ nechá se slyšet dospívající syn. ROMAN KANTOR
S
5
Radosti a úskalí tvorby školního vzdělávacího programu Ptali jsme se učitelů základních škol: Jak u vás ve škole probíhá tvorba školního vzdělávacího programu? Co je podle vás největším úskalím tohoto úkolu? Svatopluk Mázer, ZŠ Horní Benešov, okres Bruntál Proběhla analýza školy, nyní klíčujeme kompetence a sestavujeme týmy podle předmětů. V letošním školním roce chceme dokončit kompetence a začít pracovat na učivu. Zatím si předběžně zkoušíme přesahy učiva mezi předměty. Myslím, že by tvorba ŠVP měla být ohodnocena finančně, když musejí kantoři při výuce připravovat novou věc. Mělo by to stmelovat kolektivy učitelů, aby mohli dobře spolupracovat, ale je to naopak, pedagogický sbor se rozkládá. Ředitel dává odměny těm, kteří se práce účastní, ale je to na úkor ostatních. To dělá zlou krev. Školení, na které nás posílají, nemají logickou návaznost, něco probíráme víckrát, něco vůbec ne. Myslím, že reforma je zapotřebí, ale ne tak razantní, dala by se udělat s použitím jiných metod. Hodně věcí by stačilo dobře pojmenovat a zařadit, bohužel proces jde živelně zdola. Na webu jsou sice manuály, ale ne ucelené. Také bude problém při přechodu učitelů na jinou školu.Výsledek ŠVP vidím jako neodpovídající vynaloženému úsilí. Neměla by se zcela zatratit frontální výuka, je někdy nezastupitelná, žáci potřebují sumu znalostí, aby mohli budovat kompetence. Myslím, že se ŠVP nepodaří zavést, je to moc rychlá změna, učitelé to nebudou umět, je to náročnější na práci i na finance. Navíc děti nejsou ochotné na sobě pracovat, polovina z nich je naprosto pasivní, úroveň čtení je katastrofální, a přitom v novém systému je práce s textem mnoho. Děti na vesnicích nemají takové vybavení, které je pro reformu potřeba – nemají počítače, ani dostupné knihovny, aby si mohly informace vyhledávat.
Blahoslav Kašpar, ZŠ J. A. Komenského, Letovice Osobně jsem k zavádění ŠVP velice skeptický, ve školách už byla spousta reforem. Přesto nabádám kolegy, aby tuto změnu neodmítali. Je tu jedno zásadní pozitivum, můžeme si říci o peníze. Pokud se má reforma podařit, musí to být kontinuální proces. Umožňuje větší kreativitu, ale výsledek bude různý škola od školy, záleží hodně na velikosti školy. Mám pocit, že forma učení se nadřazuje jeho obsahu, a to není dobré. Měli bychom si uvědomit, v čem máme tradici, a tu rozvíjet, základní škola musí dát dětem základy, což je nejlepší metodou drilu v dobrém slova smyslu, toho se nedobereme diskusí. Vědomosti jsou důležité. Zaváděním ŠVP se dostáváme k přílišnému uvolnění škol a obávám se, že to je zas extrém. Velice mi vadí, že se tím ztratí srovnatelnost škol a jejich prostupnost, nedělal bych rozvolnění osnov pro
všechny. Mám také naléhavou obavu, zda pod rouškou inovace nesvolujeme ke snížení úrovně škol.
Marta Tylová, OROS Opava Největší problém vidím v tom, že proces není finančně zajištěn, aby se mohl rozjet bez problémů. Lidi si s tím nevědí rady, nepřijímají to proto s nadšením, zvlášť starší učitelé, kteří už lecjaké změny zažili. Mladí, kteří přicházejí ze škol, nejsou na tento úkol také připraveni. Tvorba ŠVP je při běžné práci učitelů velice zatěžující. V malých školách se spousta nápadů nemůže ani využít, protože na to není dostatek lidí. Na druhou stranu se v novém systému může každý učitel najít a uplatnit své nápady.
Marie Dušánková, ředitelka ZŠ Jiráskovo náměstí, Hradec Králové Máme proškolené koordinátory, určené vedoucí skupin a některé skupiny už pracují na průřezových tématech. V červnu začneme některé zkušebně ověřovat. Žádné nadšení mezi učiteli nebylo, museli jsme je oslovit z pozice vedení školy, nikdo se dobrovolně nehlásil. Byly názory, že to „stejně už děláme“, a proč to tedy máme předělávat, a přidělávat si tak práci. Asi polovina lidí později řekla, že to zkusí. Výhody vidím v tom, že pro děti bude učení volnější, ovšem pokud změní školu, nastanou problémy, budou se muset na novou školu adaptovat. Dopad to bude mít na menší školy, kde jeden učitel dělá už tak spoustu věcí, na některé předměty není odborník. Je to také otázka vybavenosti škol a zejména otázka peněz. Nové metody učení nelze provádět s třiceti dětmi ve třídě, musíme je rozdělit a zaplatit učitele. Smysl by mělo, pokud bude ve třídě tak 16 dětí, rozdělit je na tři skupiny, to je pak ideální. Jenže to je utopie. Většinou to sklouzne k tomu, že pracuje jedna skupina a ostatní se vezou. Stěžejní by měla být individualita dítěte, aby se mohla rozvíjet, což se současnými počty dětí ve třídě není možné. Myslím, že zavádění ŠVP není finančně zabezpečeno, aby se mohlo rozjet a povedlo se. Pro děti by to bylo určitě zajímavější. A pokud by byly finance, i kantoři by šli do projektu s větším nadšením.
Milena Kolářová, ZŠ J. K. Tyla, Písek Jsme velice aktivní, máme za sebou
několik školení, každých 14 dní máme sezení ve škole. Rozebírali jsme kompetence pro jednotlivé kroky, ze začátku jsme si zkoušeli hodiny. Pro děti to bylo zajímavé, ale pokud se nové metody objevují častěji, přestává je to bavit. Na konci školního roku budeme mít školení a tvorbě ŠVP se budeme věnovat i v přípravném týdnu v srpnu. Zpracováváme kompetence a budeme tvořit osnovy. Nejtěžší je rozpracování kroků od kompetencí ke konkrétnímu učivu, protože je to opačný proces, než na který jsme zvyklí. Tvorba ŠVP znamená spoustu času a energie kantorů, je to vyčerpávající. Myslím, že výsledek ale bude stát za to.
Učitel 1. stupně (35 let praxe) ZŠ Karlovy Vary U kantorů zpočátku nebylo žádné nadšení. Učitele straší termíny. U nás jsou vytvořeny týmy, učitelé to berou jako úkol, který musí být splněn, postupem času se do problematiky dostávají a snaží se o co nejlepší výsledek. Jsem optimista, i když u nás na rozdíl od zemí, které mají lepší výsledky studia, jsou větší kolektivy dětí, je jiný přístup učitelů, děti si vzdělání neváží a vybírají si jen to, co je baví. Podle mne
FOTO: MILADA KLÍMOVÁ
ŠVP ano, dokázal bych děti podle toho systému naučit víc, ale bude problém, když se dětem změní pedagog, zda bude zachována návaznost. Bude také obtížný přechod žáků mezi školami.
Zdeněk Kaplan, ZŠ Rychnov nad Kněžnou U nás proběhly dva cykly školení, které vedl učitel z pilotní školy. Je připravena charakteristika školy i předmětů, začínají práce v komisích, byl stanoven vedoucí za každý předmět. Do konce listopadu chceme mít konkrétní výstupy z jednotlivých předmětů. Největší problém je motivace učitelů, i když u nás neplatí, že čím starší je učitel, tím menší motivace. Náš kolektiv má průměr 44 let. Problém vidím v tom, že se všechno musí dělat za pochodu, za výuky. A problémem číslo jedna jsou samozřejmě finance, po této stránce měla být tvorba ŠVP lépe připravena. Ptala se ZLATA ŠŤÁSTKOVÁ
6
Odvolání ředitele písemně Pokud má být ředitel školy odvolán z funkce, je nutné toto odvolání provést písemně, nebo stačí jen sdělení provedené ústně a někdy později (třeba až po skončení funkce) potvrzené písemným oznámením? dpověď na tento dotaz je třeba vyvodit z ustanovení § 65 odst. 2 zákoníku práce, kde je uvedeno: „(2) Zaměstnance, který byl do funkce zvolen nebo jmenován, lze z této funkce odvolat. Zaměstnanec se může této funkce též vzdát. Odvolání a vzdání se funkce musí být písemné a doručené druhému účastníku, jinak je neplatné. Výkon funkce končí dnem následujícím po
O
doručení odvolání nebo vzdání se funkce, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se funkce uveden den pozdější.“ Písemnou formu odvolání z funkce stanoví zákon jako podmínku platnosti tohoto právního úkonu. Z toho vyplývá, že právní úkon (odvolání z funkce) nemůže nabýt platnosti a účinnosti dříve, než bude splněna podmínka jeho písemné formy. VÍT BERKA
Když je školní jídelna mimo provoz Jaké jsou náležitosti žádosti o udělení souhlasu se zajištěním školního stravování u jiné osoby poskytující stravovací služby podle § 122 odst. 4 školského zákona? této záležitosti podalo MŠMT informaci publikovanou ve Věstníku MŠMT sešit 4/2006: „Právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení zřízené státem nebo registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, jsou v souladu s § 122 odst. 4 školského zákona povinny požádat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) o souhlas v případě zajištění školního stravování u jiné osoby poskytující stravovací služby, tj. ve stravovacích zařízeních, která nejsou zapsána v rejstříku škol a školských zařízení. K tomuto způsobu zajištění školního stravování, tzv. náhradnímu školnímu stravování, mohou přistupovat právnické osoby vykonávající činnost školy a školského zařízení podle § 122 odst. 4 školského zákona a § 2 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování, pouze ve výjimečných případech, ve kterých není možné zajistit školní stravování v zařízeních školního stravování. Jedná se o situace zcela výjimečné, a to vždy bez možnosti využití stávající kapacity zařízení školního stravování zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení. Například lze uvést řešení školního stravování
V
po dobu odstraňování technické závady běžně využívaného zařízení školního stravování, kterou není možné odstranit v období zprovoznění nového zařízení školního stravování, eventuálně stravování žáků při praktickém vyučování nebo studentů při praktické přípravě v místech bez možnosti školního stravování v zařízení školního stravování. Je třeba zdůraznit, že stravování dětí, žáků a studentů formou tzv. náhradního školního stravování je stále školním stravováním, tj. stravováním za podmínek stanovených školským zákonem a vyhláškou č. 107/ 2005 Sb., o školním stravování (viz ustanovení § 1, 2, 4 a příloha č. 1 citované vyhlášky). Náhradní školní stravování se tudíž řídí výživovými normami, jejichž plnění se sleduje, právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení volí vždy ekonomicky a organizačně nejvhodnější způsob zajištění náhradního školního stravování a jeho podmínky vymezí ve školním nebo vnitřním řádu atp. Žádost o souhlas ministerstva s tzv. náhradním školním stravováním obsahuje tyto náležitosti: název, sídlo, právní formu a IČ právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, která žádá o udělení souhlasu;
identifikátor a druh školy nebo typ školského zařízení, pro jehož děti, žáky nebo studenty bude náhradní školní stravování zajišťováno; odůvodnění volby náhradního školního stravování; období, po které bude náhradní školní stravování poskytováno; stanovisko příslušného krajského úřadu k možnostem využití stávajících zařízení školního stravování zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení v dané oblasti, v případě škol nebo školských zařízení zřízených registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, rovněž kladné stanovisko zřizovatele; název (jméno a příjmení), sídlo (místo podnikání), právní formu a IČ osoby, která bude poskytovat náhradní školní stravování; ověřenou kopii platného živnostenského oprávnění nebo jiného oprávnění k poskytování stravovacích služeb v rozsahu školního stravování;
Náhradní stravování se řídí podmínkami stanovenými školským zákonem
poslední protokol o provedeném šetření orgánu ochrany veřejného zdraví v příslušné provozovně, kde bude náhradní školní stravování poskytováno, v případě shledaných závad čestné prohlášení provozovatele o hygienické způsobilosti provozovny ke stravovacím službám; popis organizace zajišťování školního stravování dětí, žáků a studentů všech škol a školských zařízení i jejich odloučených pracovišť, jejichž činnost právnická osoba vykonává; vymezení rozsahu poskytovaných služeb v členění: • počet dětí/žáků/studentů a dní, pokud je zajišťován oběd, • počet dětí/žáků/studentů a dní, pokud je zajišťován oběd a alespoň jedno předcházející nebo navazující doplňkové jídlo, • počet dětí/žáků/studentů a dní, pokud je zajišťován alespoň oběd a večeře, • počet dětí/žáků/studentů a dní, pokud jsou zajišťovány stravovací služby kromě oběda, a v členění na přípravu a výdej jídel. VÍT BERKA
FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ
K proplácení cestovních náhrad Jak postupovat při proplácení cestovních náhrad v případě, kdy zaměstnanec není schopen vynaložený výdaj zaměstnavateli doložit (například ztratí jízdenku)? případě uvedeném v dotazu je nutno postupovat podle § 20 odst. 1 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů, kde se stanoví: „(1) Kde tento zákon požaduje prokázání výdajů a zaměstnanec je neprokáže, může mu zaměstnavatel poskytnout náhrady v jím uznané výši s přihlédnutím k určeným podmínkám pracovní cesty (§ 3) s výjimkou náhrady výdajů za pohonné hmoty, kterou poskytne
V
ve výši určené podle průměrné ceny stanovené vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí.“ Z citovaného ustanovení tedy vyplývá, že v případě, kdy zaměstnanec nedoloží dokladem vynaložený výdaj, například při jeho ztrátě, může zaměstnavatel na základě zmocnění dle uvedeného § 20 zákona prohlášený výdaj plně uznat, popřípadě výši částky upravit, popřípadě nedoložený výdaj neuznat. VÍT BERKA
7
Jak na školní vzdělávací program?
Nebojte se změn ve školství, provedeme vás reformou krok za krokem Málotřídní školy – 2. část Analýza podmínek školy jako odrazový můstek pro tvorbu ŠVP – 1. část Jednou z možností, jak provést analýzu podmínek školy, a uvědomit si tak své výchozí podmínky, rezervy a možnosti, je použít metodu SWOT analýzy. Použily ji i vybrané málotřídní školy, které připravují pod vedením VÚP své školní vzdělávací programy. Velmi důležitou součástí analýzy podmínek školy je diskuse v pedagogickém sboru. Nebývá vždy snadné zformulovat vlastní názory a připomínky a otevřeně diskutovat o problémech, které jako učitelé ve své práci registrujeme. Podnětný námět, jak by taková diskuse mohla proběhnout, popsala ředitelka ZŠ Čeperka: Při úvodním společném setkání všech pedagogických pracovníků jsme se domluvili na pravidlech a cílech této aktivity. Jsme malý kolektiv, a proto dohoda byla velmi jednoduchá – pracovat v otevřené atmosféře, respektovat názory druhých a tolerovat je. Dohodli jsme se, že čtyři kroky analýzy (silné stránky, slabé stránky, příležitosti a rizika) si rozdělíme na dva celky. V prvním týdnu jsme se věnovali silným a slabým stránkám školy, ve druhém týdnu příležitostem a rizikům. Vždy jsme začali společně, návrhy jsme sepsali na velký flipchart a nechali na viditelném místě ve sborovně,
kde se všichni scházíme. Denně se dopisovaly jednotlivé postřehy pod příslušné oblasti. Každý byl nucen přemýšlet o jednotlivých bodech zadaného úkolu, přemýšlel o poznámkách druhých apod. A tak se stávalo, že jsme diskutovali o jednotlivých bodech „přímo před velkou tabulí,“ která se postupně zaplňovala. Využili jsme podzimní prázdniny k případnému doplnění jednotlivých složek, na kterých mohl každý v klidu samostatně pracovat. Po prázdninách jsme vše shrnuli a sestavili SWOT analýzu.
Dotazníky Analýza by nebyla objektivní, kdyby školy nevěděly, jak se na jejich práci dívají samotní žáci a jejich rodiče. Jejich spokojenost či kritické připomínky k různým oblastem, které se školy týkají, dávají učitelům zpětnou vazbu a upozorňují na to, co je třeba upravit, změnit a o čem případně rodiče více informovat, aby lépe pochopili záměry školy a změny, které ve školství přicházejí. K získání těchto informací využily školy převážně dotazníkového šetření mezi rodiči i žáky. Školy si vytvořily vlastní dotazníky, případně využily dotazníků Kalibro či Scio. Například v Základní škole Vyskytná nad Jihlavou sestavili dotazníky pro žáky a pro rodiče. Záměrem dotazníků pro děti bylo zjistit: Jak děti pohlížejí na výuku ve škole, jak hodnotí komunikaci s učiteli, jak pohlížejí na školu
jako celek, co se jim líbí a nelíbí ve škole. S malými školáky z 1. a 2. ročníků pracovali formou řízeného rozhovoru, kdy děti dotazníkem provedla paní učitelka a zaznamenala jejich odpovědi. Starší žáci pracovali samostatně. V dotazníku pro rodiče bylo nabízeno několik va riant odpovědí i číselná hodnotící škála (viz příloha strana 8). Záměrem bylo získat přehled o tom: Jak rodiče pohlížejí na výuku ve škole, jak hodnotí komunikaci se školou a učiteli, jak hodnotí školu jako celek, co sami mohou pro školu udělat, jaké jsou podle nich silné a slabé stránky školy. Díky vhodně voleným otázkám získala škola kvalitní zpětnou vazbu a dotazníky bylo možné dobře vyhodnocovat.
Co se škola dozvěděla Na otázku, zda úroveň výuky ve škole dává dětem pevné základy pro další vzdělávání, odpovědělo ve Vyskytné 68 % rodičů ano a 13 % spíše ano. Necelých 20 % rodičů nedokázalo tuto otázku posoudit. Jedná se vesměs o rodiče, kteří mají dítě ve škole teprve prvním rokem. Na dotaz, zda jsou požadavky na znalosti úměrné schopnostem dítěte, odpovědělo 86 % rodičů kladně, dokonce 13 % rodičů si myslí, že by požadavky měly být vyšší. Žádné z dětí není přetěžováno. Rodiče v dotazníku potvrdili, že komunikace mezi nimi a školou je bezproblémová. Potvrzuje se, že v menších školách
„rodinného typu“ je navázání komunikace mnohem snazší. Na školu samotnou rodiče pohlížejí vesměs kladně, velmi pozitivně se vyjádřili například k atmosféře školy a reflektují i na pozitivní změny ve škole. Rezervy spatřují zejména ve využití přilehlého okolí školy. Otevřenou otázku, jaké jsou silné stránky této školy, vyplnilo 15 rodičů z 22 dotazovaných (68,2 %), na otevřenou otázku, jaké jsou slabé stránky této školy, reagovalo pouze 10 rodičů (45,5 %). Odpovědi jsou řazeny od nejčastěji uváděných výroků k méně častým. Silné stránky: individuální přístup, nabídka mimoškolních činností, méně žáků ve třídách – větší prostor pro výuku, spolupráce s rodiči, družina, přátelská atmosféra, klidné prostředí, více péče, výzdoba třídy, chodby, práce s PC, flexibilita, možnost kreativity dětí v menším kolektivu, celková atmosféra školy, čistota, stravování, přívětivý přístup pracovníků školy, dostatek času na opakování výuky. Slabé stránky: nedostatek financí – kvůli malému počtu žáků, okolí školy nevyužito, šatny, učebny – nábytek, malá účast na kulturních akcích v Jihlavě, spojené ročníky, nedostatečná teplota v tělocvičně, děti si nemohou uzamknout osobní věci, pomalejší rozvoj školy (vliv financí), slabí žáci brzdí. JANA HEJČÍKOVÁ
Více ukázek najdete na adrese www.rvp.cz.
8
Příloha Dotazník pro rodiče Vážení rodiče, naše škola byla vybrána mezi sedm málotřídních škol z celé republiky do ověřování programu tvorby školního vzdělávacího programu, který podle zákona bude na jiných školách platit od školního roku 2007/2008. Je to pro nás ocenění, ale zároveň i velký závazek. Jako východisko pro konkrétní tvorbu ŠVP je zpracování analýzy současného stavu školy, ve které jsou nenahraditelné názory Vás – rodičů. Všechny údaje, které nám v dotazníku poskytnete, budou zpracovány anonymně. Děkujeme za spolupráci ředitel školy
6. Mají učitelé důvěru Vašeho dítěte (Va- řádky, můžete využít prostor na zadní straně dotazníku.) šich dětí)? a) rozhodně ano 12. Jaké jsou podle Vás silné stránky b) spíše ano naší školy? (co se nám daří, co děc) nevím láme dobře, pro co máme dobré podd) spíše ne mínky) e) rozhodně ne …………………………………… 7. Dává, podle Vás, úroveň výuky ve ……………………………………… škole dětem pevné základy pro další …………………………….. vzdělávání? a) určitě dává b) spíše dává c) nevím, nedokážu posoudit d) spíše nedává e) rozhodně nedává
13. Jaké jsou podle Vás slabé stránky naší školy? (co brzdí práci školy a její rozvoj, co nevytváří vhodné podmínky) …………………………………… 8. Jsou požadavky na znalosti úměrné ……………………………………… schopnostem Vašeho dítěte? ………………….. a) ano, jsou úměrné b) nevím c) ne, požadavky na mé dítě by měly být vyšší d) ne, požadavky na mé dítě by měly být nižší (je přetěžováno)
9. Zkuste, prosím, vyjádřit „známkou“ jako ve škole úroveň následujících položek. (1 – velmi spokojen(a), Zakroužkujte, prosím, jednu z na2 – spíše spokojen(a), 3 – průměr, bízených odpovědí. 4 – spíše nespokojen(a), 5 – velmi 1. Je atmosféra školy, když ji navštívíte, nespokojen(a), 0 – nevím, nedokážu podle Vás pozitivní? posoudit) a) určitě ano b) spíše ano c) nevím, nedokážu posoudit d) spíše ne e) rozhodně ne
2. Máte dostatek informací o dění ve škole? a) ano, mám b) ne, nemám c) nevím
3. Můžete jako rodič kdykoliv konzultovat s učiteli záležitosti týkající se Vašeho dítěte? a) určitě ano b) spíše ano c) ani ano, ani ne d) spíše ne e) rozhodně ne
• nabídka zájmových kroužků 1 – 2 – 3 – 4 – 5 – 0 • výuka cizích jazyků 1 – 2 – 3 – 4 – 5 – 0 • školní družina 1 – 2 – 3 – 4 – 5 – 0 • stravování 1 – 2 – 3 – 4 – 5 – 0 • učební pomůcky 1 – 2 – 3 – 4 – 5 – 0 • vzhled učeben 1 – 2 – 3 – 4 – 5 – 0 • kulturní program školy (besídky, vystoupení pro rodiče atd.) 1 – 2 – 3 – 4 – 5 – 0 • aktivity mimo školu (exkurze, výlety atd.) 1 – 2 – 3 – 4 – 5 – 0
14. Co můžete škole nabídnout ve smyslu spolupráce a podpory školy? (např. zprostředkování exkurze, besedy, sponzorské dary, spolupráce při pořádání akcí školy) …………………………………… ……………………………………… ……………………………..
Na závěr dotazníku, prosím, vyplňte údaje důležité pro zpracování dat. Identifikační otázky D1. Kolik máte dětí? ……………………………… D2. Kolik Vašich dětí navštěvovalo nebo právě navštěvuje tuto školu? a) 1 b) 2 c) 3 d) 4 e) 5 a více
D3. Navštěvovali jste tuto základní školu jako dítě? a) ano, oba rodiče b) ano, jeden z rodičů c) ne
10. Zvyšuje se, dle Vašeho pohledu, celková úroveň této školy? 4. Upřednostnil(a) byste slovní hodnoD4. Jaký ročník navštěvuje Vaše dítě? a) ano, zvyšuje cení před klasickým známkováním? a) ano – rozhodně upřednostnil(a) b) spíše ano c) nevím, nejsem rozhodnut(a) d) spíše ne e) ne – jsem rozhodně proti slovnímu hodnocení
b) ne, úroveň se mi zdá stejná c) ne, úroveň spíše klesá d) nedokážu posoudit
11. Myslíte si, že přilehlé okolí školy je dostatečně využito pro potřeby školy?
5. Jaký máte pocit z jednání s pracov- a) rozhodně ano níky školy? b) spíše ano a) velmi kladný b) spíše kladný c) nevím d) spíše záporný e) velmi záporný
c) nevím d) spíše ne e) rozhodně ne V této části dotazníku se můžete rozepsat. (Pokud by Vám nestačily vymezené
1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník
Ještě jednou děkujeme za Váš čas. Vaše názory náležitě využijeme a budou zapracovány do školního vzdělávacího programu naší školy. Pokud máte jakékoliv připomínky, nápady, zde máte prostor.
9
Znáte je?
Soutěž žáků středních odborných škol pátek 5. května se do Brna sjeli žáci třinácti středních škol a učilišť technických oborů. Soutěžili v kategorii obráběč kovů a mechanik seřizovač. L etošní ročník Soutěže odborných
V
Čemu věří slavní VĚRA KEILOVÁ
dovedností pořádá Integrovaná střední škola – Centrum odborné přípravy spolu s cechem KOVO. Úkolem soutěžících bylo ve stanoveném čase vyrobit součásti při dodržení požadavků na přesnost
výroby a povrchovou úpravu. Zadáním soustružníků byla výroba šroubu, frézaři se pokusili o výrobu kostky. IVO GRYC, Integrovaná střední škola – Centrum odborné přípravy Brno
Co ještě nevíte o Praze? od názvem Praha – jedna z evropských metropolí chystá budějovické pracoviště NIDV třídenní seminář, v jehož rámci účastníci navštíví pozoruhodná místa Prahy a jejího okolí. Zkušenosti pak mohou využít při výuce nebo školních exkurzích. Nová vzdělávací akce se bude konat od 16. do 18. června a je určena nejen učitelům českého jazyka základních, středních škol a gymnázií. Seminář navazuje na dvanáctiletou tradici cyklu Po stopách osobností a událostí, který pedagogům umožňuje
P
setkávat se s historií na zajímavých místech celé republiky. Program zaměřený na Prahu má podtitul Restaurované Pražské architektonické skvosty evropské kultury a významné osobnosti české literatury, umění i divadla 17. až 20. století. Zahrnuje návštěvu památníku na Vítkově a procházku Žižkovem, spojeném s životem básníka Jaroslava Seiferta. Dále si účastníci prohlédnou českou kopii Eiffelovy věže na Petříně a zde i výstavu Jára Cimrman – génius, který se neproslavil, také Vrtvovskou zahradu na
Malé Straně a Muzeum Kampa u Sovových mlýnů, kde je umístěna expozice Františka Kupky a Otty Gutfreunda. Poznávání historie bude pokračovat v Letohrádku Hvězda na Bílé Hoře, kde je možné prohlédnout si dokumentaci stavebního vývoje této jedinečné architektonické památky. Jako mimopražská zajímavost je do programu semináře zahrnuta prohlídka Ladových Hrusic a observatoře v Ondřejově. Hlásit se mohou pedagogové ze všech krajů republiky prostřednictvím www.nidv.cz. red
Knížka exkluzivních rozhovorů s českými celebritami. Jsou jiné než ty, které jsme zvyklí číst v magazínech na ukrácení dlouhé chvíle. Odhalují duchovní stránky úspěšných lidí, jejichž rozzářené tváře vídáme v záři reflektorů. Řada z nich však má co říct k mnohem zajímavějším tématům, týkajících se víry, tajemna a vůbec věcí mezi nebem a zemí. Novinářce Věře Keilové na sebe mnohé prozradili a díky ní se i my můžeme ponořit do jejich nitra a poznat je z intimní stránky. Knížku doporučujeme jako výborné čtení na prázdniny.
Fotbalové mistrovství světa a školy lasik studentského humoru, středoškolský profesor Jaroslav Žák, uspořádal ve své knize Vydržte až do finiše anketu na téma „Co je to sport“. Jeden z fiktivních účastníků ankety, jakýsi Venca Vokurka, zlatý hoch a reprezentant (samozřejmě, že ve fotbalu), se nechal slyšet, že „sport je blbá dřina a vobětavej výkon dát se vokopávat za pár kaček pro zábavu pitomejch fandů“. Při cestě z kabiny na hřiště pak ještě utrousil „z jedný šichty do druhý!“.
K
Dnes by se chtělo říci, že fotbal se od té doby už podstatně změnil. A nejen kvalitou, propracovanými herními systémy a klubismem, ale i jinak. Současný lidový humor to vyjadřuje určitým srovnáním. Zatímco v minulosti seděli boháči na tribunách a chudáci se honili po hřišti, dnes je tomu naopak. Chudáci sedí na tribunách a boháči se pohybují na hřišti. Někteří přitom dokonce popoběhnou (platí obzvláště pro některé zápasy Gambrinus ligy). Ale zanechme zbytečných
řečí a konstatujme, že díky fotbalu skončí letošní školní rok podstatně dříve. Nikoliv de iure, ale de facto. Žáci sice nebudou mít volno, jako v době spartakiád, ale do školy už budou chodit jen jaksi z povinnosti. To, co se bude ve škole dít, už pro ně nebude nijak podstatné. Mnohem důležitější budou fotbalové zápasy. Obzvláště nevypadnou-li naši zlatí hoši již ve skupině. Zápasy budou každý den v televizi a díky vyspělé technice bude na různých programech i několik zápasů denně. Kaž-
dodenní školní setkání pak budou místem jejich odborných rozborů a komentování. Možná by proto stálo za úvahu, aby klasifikace chlapců byla ve školách uzavřena do 9. června. Po tomto datu by už směly být zkoušeny jen dívky, protože ty se o fotbal tak intenzivně nezajímají. A aby se necítily diskriminované, mělo by se včas uvažovat i o vhodné kompenzaci. Určitě by to šlo zařídit. Školy i sport jsou přece pod stejným ministerstvem. FRANTIŠEK MORKES
10
Školství v Evropě – výuka cizích jazyků V Evropě, stejně tak i u nás, se již po několik desetiletí objevuje tendence zvyšovat ve škole počet ročníků, ve kterých se povinně vyučuje nejméně jeden cizí jazyk. Zároveň se posouvá dolů věková hranice, kdy s ním žáci začínají. Tabulka ukazuje dobu, po kterou je první cizí jazyk povinně vyučován. Údaje z let 1974, 1984, 1994 a 2003, které jsou v tabulce, se týkají předškolního, základního a všeobecného středoškolského vzdělávání. Jde o hlavní vzdělávací proud, proto například za Českou republiku nejsou zahrnuty třídy s rozšířenou výukou cizích jazyků. V úvahu se braly pouze jazyky označované ve vzdělávacích programech jako „cizí“ („moderní“). Jiné (regionální a/nebo klasické) jazyky byly zahrnuty, pouze pokud je příslušný vzdělávací program pojímal jako alternativu cizích jazyků. Tabulka uvádí věk zahájení výuky cizího jazyka jako povinného předmětu, který je stanoven v oficiálních dokumentech, i pokud taková výuka v průběhu referenčního roku neprobíhala na všech školách.
Zásadní změny K největším změnám v délce povinné výuky prvního cizího jazyka došlo po roce 1984. V letech 1994 – 2003 vzrostl počet ročníků, v nichž tato výuka probíhá, zhruba o jeden školní rok. V několika zemích byl tento nárůst ještě větší (o čtyři a více let ve Španělsku, Itálii, Rakousku, Švédsku a Norsku) a souvisel v nich (kromě Švédska) výhradně se snížením věkové hranice začátku povinné výuky cizího jazyka. Méně výrazně se zmíněný trend projevuje v některých zemích střední a východní Evropy, kde v minulosti probíhala výuka cizího jazyka, většinou
ruského, často od útlého věku. Zvlášť intenzivně tomu tak bylo v pobaltských zemích, kde však ruština nebyla pokládána za cizí jazyk.
Zvláštnosti Jedinou zemí, která vůbec nemá a neměla povinnou výuku cizího jazyka, je Irsko. Všichni žáci se ale učí dva úřední jazyky – angličtinu a irskou gaelštinu (irštinu). Od roku 2000 neexistuje povinná výuka cizího jazyka ani ve Skotsku, kde není obsah vzdělávání předepsán centrálně. Studium cizího jazyka by se ale mělo zahájit nejpozději ve věku 10 let a probíhat minimálně šest let, nebo by se měla na tuto výuku vyčlenit ekvivalentní časová dotace. Ve Spojeném království (Anglii, Walesu a Severním Irsku) nebyl dříve povinný žádný předmět kromě náboženské výchovy. Od roku 1988 (1989 v Severním Irsku) měla být výuka cizích jazyků povinná pro žáky ve věku 11 až 16 let. Tento požadavek však často dodržován nebyl, proto se ve Walesu v srpnu roku 1995 přestal vztahovat na žáky dané věkové skupiny, aniž se kdy začal naplňovat, a v Anglii byl obdobný požadavek zrušen s účinností od srpna 2004. Školy ale nadále musejí nabízet všem žákům výuku alespoň jednoho cizího jazyka.
ÚSTAV PRO INFORMACE VE VZDĚLÁVÁNÍ Senovážné náměstí 26, 110 06 Praha 1 telefon 224 398 111 http://www.uiv.cz
Nejpozději se začínalo s povinnou výukou cizího jazyka ve Vlámském společenství Belgie (ve dvanácti letech) a ve Spojeném království (Anglii, Walesu a Severním Irsku) a v Bulharsku (v jedenácti letech). Z tabulky je vidět, že prakticky všechny děti v Evropě se povinně učí cizí jazyk nejpozději od deseti let, největší počet zemí zahajuje tuto výuku v osmém, devátém či desátém roce žáků. Mezi tyto země patřila i Česká republika se začátkem výuky v devíti letech.
Doba trvání Ve většině evropských zemí trvá povinná výuka prvního cizího jazyka do 18 či 19 let. Výjimkou je pouze Itálie, Malta, Portugalsko a Spojené království Anglie, Wales a Severní Irsko. Například na Mal-
tě však začíná již v pěti letech, v Portugalsku zase končí jen o rok dříve, v 17 letech. V České republice by se v souvislosti s nedávno schváleným Národním plánem výuky cizích jazyků na období 2005 – 2008 měl první cizí jazyk povinně vyučovat od 3. třídy, tedy od osmi let, a to 3 hodiny týdně. Platnost je uvedena od školního roku 2006/2007.
Zdroj Zdrojem informací v článku byla publikace Evropské informační sítě o vzdělávání EURYDICE, Klíčové údaje o výuce jazyků ve školách v Evropě. Tato a další publikace jsou k dispozici na internetu na adrese www.eurydice.org (dostupné rovněž na stránkách ÚIV www.uiv.cz).
Změny věku zahájení výuky prvního povinného cizího jazyka a délka této výuky na úrovni preprimárního, primárního a všeobecného sekundárního vzdělávání v letech 1974, 1984, 1994 a 2003 #&GS
*5
'*
#&GS
$:
4&
#SVYFMMFT
#&EF
-7
6,&/(
#&OM
-5
6,8-4
#&OM
-6
6,/*3
$;
)6
6,4$5
%,
.5
%&
/-
*4
&&
"5
-*
&-
1-
/0
&4
15
'3
4*
#(
*&
4,
30
#SVTTFM
Věková hranice Z analýzy údajů za rok 2003 vyplývá, že nejnižším věkem, kdy se v Evropě povinně vyučoval cizí jazyk, jsou tři roky. Bylo to umožněno od roku 2002 v některých autonomních komunitách Španělska. V pěti letech to bylo na Maltě a v Nizozemsku, v šesti v Lucembursku, Norsku a zavádělo se v Rakousku, a v sedmi letech se začínalo s povinnou výukou cizího jazyka v Estonsku, Itálii, Finsku a Švédsku.
&63:%*$&
;ESPK&VSZEJDF
1974
1984
Výuka cizího jazyka se zavádí
1994
2003
Cizí jazyk není povinným předmětem
inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce 11
Dejte ‰anci
dûtem ulice! Give Street Children a Chance! Foto: Jan ·ibík
Naivní, nevinní, na ulici… Naive, innocent, on the street...
KaÏd˘ nemá to ‰tûstí proÏít spokojen˘ Ïivot... Projekt ·ance, o. s., realizuje od roku 1995 první preventivní a humanitární program pro komerãnû sexuálnû zneuÏívané dûti a mládeÏ Ïijící v âR v zapomenutí.
Pomozte nám vybudovat DÛm ·ance. Dûkujeme Vám za Va‰i podporu a pomoc v roce 2005, která nám pomohla udûlat nûkolik krokÛ vpfied. I Va‰e dobrá vÛle nám pomohla dokonãit rekonstrukci P·-streetcentra, a klienti tak získali kompletní prvokontaktní centrum. Pfied zahájením nutné rekonstrukce objektu na Praze 5 (DÛm ·ance) jsme od fiíjna 2005 otevfieli pro klienty alternativní provoz Domu ·ance, kde se klienti mimo jiné uãí základní práci s poãítaãem a internetem a ve spolupráci s asistentem si hledají práci ãi bydlení. Cílem je jejich poãítaãová gramotnost, která je pro dne‰ní komunikaci se „svûtem“ nezbytná. Do ãervna 2006 bude na www.sance.info k nahlédnutí v˘roãní zpráva za rok 2005. Îivot nám den co den pfiiná‰í nové úkoly ve prospûch „dûtí ulice“, a tak budeme za Vበlaskav˘ pfiístup rádi.
S úctou
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje
výběrové řízení na obsazení funkce
vedoucího samostatného personálního oddělení Požadavky: • vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a minimálně 5 roků praxe • orientace v oblasti školství • schopnost koncepčního rozhodování a řízení, organizační schopnosti • znalost předmětné legislativy a praktické zkušenosti z oblasti personální a PaM • aktivní znalost jednoho světového jazyka vítána • praxe v řídících funkcích vítána Písemné přihlášky se stručnými osobními údaji, profesním životopisem, ověřenou kopií dokladu o nejvyšším ukončeném vzdělání, výpisem z rejstříku trestu ne starším 3 měsíců (nebo čestným prohlášením), lustračním osvědčením (nebo dokladem o jeho vyžádání), čestným prohlášením podle zákona č. 451/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dokladem osvědčujícím složení standardizované jazykové zkoušky zasílejte doporučeně na adresu:
MŠMT, Karmelitská 7, 118 12 Praha 1, P. O. BOX 78 Projekt ·ance, o. s., buduje DÛm ·ance, Nepomucká 5, 150 00 Praha 5, telefon: 224 827 370, e-mail:
[email protected], www.sance.info • âíslo úãtu: 51 – 1603950237/0100
w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z
Číslo 20
24. května 2006
s označením „Výběrové řízení SPO“ nebo předejte do podatelny MŠMT nejpozději do uzávěrky dne 19. června 2006 ve 12.00 hod.
Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail:
[email protected],
[email protected],
[email protected],
[email protected]. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 760 Kč. Inzerci a objednávky předplatného posílejte na adresu redakce. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.
12
Hravě a aktivně ke zvládnutí německého jazyka s učebnicí Wir Nestihli jste to loni? Objednejte nyní! Třídílná učebnice Wir pro žáky 2. stupně základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií (s doložkou MŠMT). ❚ moderní zpracování ❚ aktivní a tvůrčí komunikace na témata z každodenního života ❚ přehledné uspořádání jednotlivých kapitol ❚ jasné stanovení cílů každé lekce ❚ postupné vyvozování gramatiky + stručné přehledy na konci každého modulu ❚ cílený nácvik všech jazykových dovedností ❚ testy znalostí k sebehodnocení žáků ❚ jednoduchá a efektivní příprava vyučovacích hodin
Pro školy běžná sleva 10 %. Při objednání alespoň 25 sad (učebnice + pracovní sešit) v období od 1. 6. do 30. 9. 2006 speciální sezónní sleva 20 %.
NOVINKA v červnu 2006 vychází
PEXESO Wir 1 5 žákovských sad oblíbené hry pexeso na barevném kartonu pro zpestření vyučovacích hodin.
Klett nakladatelství s.r.o. e-mail:
[email protected] tel.: 233 084 110, fax: 233 084 115
www.klett.cz
