poradce ředitele školy
34
PhDr. Ondřej Andrys ys
Od roku 2005 probíhá v České republice poměrně rozsáhlá přestavba vzdělávacího systému, která kromě jiného vyvolala nutnost vybudovat také nový národní systém hodnocení efektivity vzdělávací soustavy a kvality výsledků v počátečním vzdělávání. V souladu se školským zákonem vykonává státní dohled nad školami a školskými zařízeními v počátečním vzdělávání Česká školní inspekce.
květen 2013
þeská školní inspekce (ČŠI) musela na nové požadavky adekvátně zareagovat. Výsledkem této reakce je vlastní transformační projekt s názvem Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice (NIQES).
Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy (NIQES) Hlavním cílem projektu NIQES je transformace a modernizace národního inspekčního systému České republiky. Projekt zahrnuje také inovační aktivity výzkumné a vývojové, pilotní
ověřování a podporu pro následné aplikování výsledků v praktické činnosti České školní inspekce. Záměrem je vybudovat moderní a flexibilní národní systém inspekčního hodnocení kvality a efektivity vzdělávací soustavy s důrazem na realizaci kurikulární reformy v počátečním vzdělávání, a tím přispět k vytvoření systému hodnocení vzdělávací soustavy pro moderní a efektivní systém celoživotního učení. Zahájení realizace: 1. 7. 2011 Ukončení realizace: červen 2014 z Celkový rozpočet pro tříletou realizaci: cca 296 mil. Kč (cca 11 882 000 eur) Vzhledem k faktu, že jde o rozvojový projekt úřadu státní správy, který je národní autoritou pro hodnocení škol, z z
FINANCE ŘÍZEE N Í ŠK K OLLY A F INA A NCEE ŘÍÍ ZEE NÍ ŠK K OLLY A F INAN N C E ŘÍZEE NÍ ŠKO O LY A FINANCE
Klíčové aktivity projektu NIQES Projekt je tvořen čtyřmi klíčovými aktivitami, které jsou vzájemně úzce propojené a které jako celek komplexně transformují stávající podobu inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy. 1. Vývoj integrovaného systému inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy 2. Inspekční hodnocení školních vzdělávacích programů 3. Rozvoj vzdělávání pro integrovaný systém inspekčního hodnocení 4. Národní šetření výsledků žáků v počátečním vzdělávání
Národní šetření výsledků žáků v počátečním vzdělávání Cílem je vybudovat univerzální technologickou platformu pro elektronické ověřování výsledků žáků ve školách – napříč ročníky a předměty – na bázi výběrové i plošné, díky níž bude možné žákům, rodičům a školám poskytovat účinnou zpětnou vazbu o vzdělávacím procesu (+ možnost tzv. školního a domácího testování). ČŠI získá dosud chybějící nástroj pro hodnocení výsledků vzdělávání, jehož provádění jí ukládá školský zákon. Nejde o vývoj jednoho systému pro státní certifikované testování, ale o soubor elektronických testovacích modulů, které by měly pro své potřeby využívat především školy samotné. Rozpočet pro tříletý vývoj a pilotáže systému elektronického ověřování
výsledků žáků je zhruba 92 mil. Kč (asi 3 693 000 eur), z toho rozpočet pro tříletý vývoj a související aktivity tzv. plošného testování je cca 50 mil. Kč (2 007 000 eur). Náklady na provoz systému po ukončení jeho vývoje budou kolem 7 mil. Kč ročně (cca 281 000 eur).
la, se neobjevily žádné rozpory či nesouhlas s obsahem projektu. Zástupci jednotlivých klíčových školských asociací a sdružení obsah projektu NIQES i jeho výstupy včetně tzv. plošného testování podporují.
Příprava 2. celoplošné generální zkoušky Ověřování výsledků v 5. a 9. ročnících ZŠ Vláda České republiky se svým programovým prohlášením ze dne 4. 8. 2010 zavázala k zavedení pravidelného zjišťování výsledků vzdělávání v 5. a 9. ročníku základního vzdělávání. Po dohodě s ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Česká školní inspekce systém ověřování výsledků žáků celoplošně pilotuje právě v 5. a 9. ročnících základních škol a v odpovídajících ročnících jiných druhů škol. Z pohledu České školní inspekce je oblast ověřování výsledků žáků pouze jedním z mnoha nástrojů pro hodnocení kvality české vzdělávací soustavy v intencích školského zákona.
Společně s vyhlášením Programu zjišťování výsledků vzdělávání Českou školní inspekcí ve školním roce 2012/2013 byly zveřejněny i termíny konání druhé celoplošné generální zkoušky formou ověřovacích testů, jejichž cílem je zjistit, jak si stojí žáci ve srovnání s externími vzdělávacími standardy. Celá generální zkouška proběhne elektronicky, a to ve dnech 13. 5. – 7. 6. 2013, ve snaze minimalizovat dopady na běžný chod školy. Účast škol v generální zkoušce je povinná.
Uvolnění z povinnosti škol účastnit se 2. generální zkoušky: z z
Konzultační rada pro nové nástroje inspekčního hodnocení S cílem konzultovat zavádění nových nástrojů do praxe a získat cenné komentáře, podněty a připomínky zřídila ČŠI Konzultační radu pro nové nástroje inspekčního hodnocení, jejímiž členy jsou např. vedoucí představitelé Asociace ředitelů základních škol ČR, Asociace pedagogů základního školství ČR, Asociace ředitelů gymnázií ČR, Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska, Svazu měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR, Sekce církevního školství České biskupské konference.
Hlavní úkoly konzultační rady: z pravidelné distanční i prezenční konzultace, jednání vždy před důležitými milníky a po nich; z projednávání organizačních a věcných záležitostí také ve vztahu k ověřování výsledků žáků. Na žádném z jednání, která se dosud s uvedenými organizacemi uskutečni-
z
z z
Škola nemá žáky na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol. Škola má pouze PC s operačním systémem Windows 2000 a starší nebo verzi Linuxu, která není podporována. Jde o školu při zdravotnickém zařízení, kde je pobyt konkrétních žáků dočasný, dynamický a předem neodhadnutelný. Škola má pouze žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Jiné technické problémy (škola dočasně nevyužívá vlastní prostory, nemá žádná PC apod.).
Žádosti o uvolnění budou vhodným způsobem prověřeny a poté potvrzeny (jiné důvody třeba řádně rozepsat).
Harmonogram realizace 2. generální zkoušky z
z
z
ŘÍZENÍ ŠK K OLY A FINA A NCE Ř ÍZZ ENÍ Š KOLY Y A FII NA A NC C E Ř ÍZENÍÍ Š KO O LY
Přihlašování žáků k účasti: 4. 3. 2013 – 15. 4. 2013 (30 pracovních dnů) Stahování testových dávek ve školách: 29. 4. 2013 – 13. 5. 2013 (9 pracovních dnů) Realizace generální zkoušky: 13. 5. 2013 – 7. 6. 2013 (20 pracovních dnů)
květen 2013
dotknou se jeho výstupy prakticky celého vzdělávacího systému s výjimkou segmentu vysokého školství. Cílem ČŠI je s podporou projektu NIQES vytvořit: z transformovaný, moderní a flexibilní systém národního inspekčního hodnocení škol; z nové metody a nástroje pro hodnocení kvality české vzdělávací soustavy; z komplexní systém personálního rozvoje a dalšího vzdělávání inspekčních pracovníků i ředitelů škol a pedagogů.
35
poradce ředitele školy
ŘÍZENÍ ŠKOLY A FINANCE
poradce ředitele školy
46
PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE
Hry v jazykovém vyučování PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D. RNDr. Antonín Jančařík, Ph.D.
Se svými dětmi hrajeme hry takřka denně. Hrajeme samozřejmě především pro zábavu, ale nejenom. Záměrně děti seznamujeme s hrami, jejichž prostřednictvím lze procvičovat dovednosti a klíčové kompetence, jež určuje školní vzdělávací program. Dovolte nám představit několik her, které se nám osvědčily…
Uvedené stolní hry lze využít v suplovaných hodinách, ve školních družinách nebo i ve výuce – tentokrát pro rozvoj jazykových dovedností..
květen 2013
Tik... tak... BUM! Herní soupravu lze zakoupit ve společnosti PIATNIK. V krabičce naleznete plastovou „bombu“ na baterky, která tiká a automaticky odměřuje (vždy jiný) čas a následně „bouchne“;
určuje polohu vylosované slabiky ve slově). Pro hráče zkušené lze pravidla ještě více specifikovat, např. povolit jen zvířata nebo spisovatele atd. Pro potřeby třídy je nutné mít k dispozici 2–3 soupravy a žáky při hře rozdělit do 2–3 skupin (učitel skupiny obchází).
speciální hrací kostku a sadu 110 slabik na tuhých kartičkách. Výrobce uvádí, že je hra určena věkové kategorii od 12 let a skupině 2–12 hráčů. Hru lze ovšem hrát i s žáky mladšími, kteří
se teprve učí číst. Pro ně je samozřejmě vhodné pravidla mírně upravit a zjednodušit, např. vynechat hrací kostku. Při hře se pobaví i žáci vyšších ročníků, a dokonce i dospělí. Pro ně existuje těžší varianta (hra s kostkou, která
PEDAG G OG G IKA A PS S YCH H OLO O GIE
VítÔzství ve hāe závisí jak nabpohotovosti vytváāet slova, tak na herní strategii abnáhodÔ. Hra pomáhá rozvíjet slovní zásobu, fantazii, žáci se navíc uËíbprohrávat. Hra je jistou obdobou známého slovního fotbalu. Úkolem hráčů je vymyslet slovo, které obsahuje (na začátku, uprostřed či na konci – jak určí kostka) vylosovanou slabiku, a předat „bombu“ hráči sedícímu vedle. Prohrává ten, komu bomba v ruce „vybuchne“ (zabzučí). Délka tikání je nastavena automaticky a je různá, takže nelze odhadovat, kdy „výbuch“ nastane. Tato nejistota udržuje hráče v tempu a napětí, slova tudíž vymýšlí pod tlakem. Vítězství ve hře závisí jak na pohotovosti vytvářet slova, tak na herní strategii a náhodě. Hra pomáhá rozvíjet slovní zásobu, fantazii, žáci se navíc učí prohrávat. Hru lze využít i při kompenzaci specifických poruch učení, jako je dyslexie. Je ovšem nutné zvážit, zda tlak „tikání a výbuchu“ daný jedinec zvládne.
PEDAGOGIKA A A PS S YCH H OLOGIE
PEE DAGOGIKA A PSYCHOLOGIE
poradce ředitele školy
52
PERSONALISTIKA A VEDENÍ TÝMU
Vstupní lékařské prohlídky před zaměstnáním JUDr. Ladislav Jouza
Personální praxe nebyla jednotná při posuzování právních důsledků vstupních lékařských prohlídek před nástupem do zaměstnání. Zákoník práce (dále ZP) tyto otázky neřeší a v § 32 ponechal tuto úpravu zvláštnímu právnímu předpisu. Tím je zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Pravidla pro vstupní lékařské prohlídky jsou uvedena v § 59 tohoto zákona.
Vstupní prohlídka uchazeče o zaměstnání se uskuteč uje u lékaře, s nímž má zaměstnavatel uzavřenu písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb. Tuto smlouvu musí mít sjednánu každý zaměstnavatel. Prohlídka může být vykonána i u lékaře, u něhož je uchazeč registrován, jestliže by měl zaměstnanec vykonávat práce pouze v kategorii první, kterou určil zaměstnavatel podle § 37 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Podmínky pro zařazování prací do jednotlivých kategorií s ohledem na jejich rizikovost stanoví vyhláška č. 432/2003 Sb. Jestliže by se uchazeč před vznikem pracovněprávního vztahu nebo obdobného vztahu nepodrobil vstupní prohlídce, považuje se pro zvolenou pracovní činnost za zdravotně nezpůsobilého.
k tomu, že toto vymezení obsahuje nejen pracovní smlouvu, ale i dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, v personální praxi byly dohady, zda vstupní lékařská prohlídka byla povinná i před výkonem práce podle dohody o pracovní činnosti nebo podle dohody o provedení práce. Zákon v přechodném ustanovení umož oval, aby se pracovnělékařské služby (včetně posudků) poskytovaly podle dosavadních předpisů k závodní preventivní péči. Tato možnost platila do 31. března 2013. To znamená, že vstupní lékařská prohlídka nebyla povinná u dohody o provedení práce ani u dohody o pracovní činnosti. Zaměstnanec ji však musel absolvovat před nástupem do pracovního poměru.
Změny od 1. dubna 2013
květen 2013
Přechodné ustanovení zákona o specifických zdravotních službách Zákon č. 373/2011 Sb. v souvislosti s posuzováním zdravotní způsobilosti k práci uvádí pojmy „zaměstnání“ a „pracovněprávní vztah“. Vzhledem
KA A VEE DEE N Í TÝ Ý MU U
Zákon č. 47/2013 Sb. s účinností od 1. dubna 2013 novelizuje zákon č. 373/2011 Sb. v části týkající se vstupních lékařských prohlídek občanů, kteří budou pracovat u zaměstnavatele podle dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.
PEE RSO O NALL ISTIK K A A V ED D EN N Í TÝM MU
Zaměstnavatel zajistí vstupní lékařskou prohlídku v případech (a zaměstnanec je povinen ji absolvovat), kdy by měla být budoucí práce podle zákona o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb.) prací rizikovou, nebo je-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy. Zaměstnavatel též může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, se za rizikovou práci považuje práce, při níž hrozí nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací; jde o práci zařazenou do kategorie třetí a čtvrté a dále o práci zařazenou do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví (Krajská hygienická stanice) nebo tak stanoví zvláštní právní předpis. Povinnost kategorizovat práci ukládá zákon č. 258/2000 Sb. všem zaměstnavatelům. Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií podle rizika práce, se za práce první kategorie považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví. Za práce kategorie druhé se považují práce, při nichž lze očekávat nepříznivý vliv na zdraví
P ER R S ONALISTIKA A VEDENÍ TÝMU
poradce ředitele školy
54
BEZPEČNÁ ŠKOLA neřeší, přesto je to méně škodlivé než zdánlivě nevinné poznámky něžné dívenky, jež mohou její spolužačku hluboce zra ovat.
Mýty o šikaně Ing. Kateřina Vágnerová
Šikanují jen hloupí surovci
O šikaně je rozšířena řada mýtů. Je potřeba si na ně dávat velký pozor, protože vypadají na první pohled tak pravdivě a samozřejmě, že se mnohým jen těžko ubráníme. Pokud jim však podlehneme, velmi snadno se stane, že budeme problém šikany řešit špatně a napácháme víc škody než užitku. Některých z nich už jsme se v našem „seriálu“ dotkli, ale zkusme se na ně podívat pohromadě.
Tento mýtus souvisí s předchozím. A vlastně jsme ho už vyvraceli v článku o typech agresorů, kde jsme dospěli k závěru, že šikanovat může jakýkoli typ dítěte. Tedy stejně jako fyzicky zdatný čtyřkař může ubližovat i velmi chytré dítě z takzvaně „dobré“ rodiny. Jen podobně jako v případě mýtu o klucích půjde častěji o šikanu psychickou, případně o šikanu pomocí prostředníka. V tom případě může jít o šikanu fyzickou, jen v pozadí bude někdo jiný, než se na první pohled zdá. Taková šikana je daleko rafinovanější, zákeřnější a mnohem obtížněji rozpoznatelná. Možná i proto, že agresorem může být žák, se kterým nejsou žádné problémy. Dobře se učí, slušně se chová, máme ho rádi… Copak by takový žák mohl být agresorem? (A ano, platí to i o děvčatech. I u těch si to možná prostě nechceme připustit.)
Kdo je týrán, může si za to sám
květen 2013
To se u nás stát nemůže Možná nejčastější mýtus panující na českých školách. Třebaže osvěta snad již udělala své a školy si začínají uvědomovat smutnou pravdu, že šikana může být (a také často bývá) úplně na každé škole. Samozřejmě tam, kde o šikaně něco vědí, kladou důraz na prevenci a sledují, co se ve škole děje, bude pravděpodobnost výskytu šikany menší. Ale přesto k ní může dojít. Nicméně právě na takovýchto školách podobnou větu nejspíš neuslyšíte. Školy, které jsou na šikanu připraveny, ji nepopírají, ale řeší. Proč má uvedený mýtus tak tuhý kořínek? Hlavně proto, že zavírat oči před nepříjemnou skutečností je vcelku přirozenou lidskou vlastností. A děláme to zejména tehdy, střetneme-li se se situací, kterou řešit neumíme. Občas je docela užitečné nějakou situaci prostě neřešit, neboť se časem vyřeší sama. U šikany to však bohužel neplatí. Ta
EČNÁ Š K OLA A
se sama určitě nevyřeší, ani když si zakryjeme oči i uši. A vždy je jednodušší i účinnější řešit šikanu v prvním nebo druhém stadiu než ve stadiu pátém.
Šikany se dopouštějí hlavně kluci Tento mýtus je vyvolán především tím, že kluci se spíše dopouštějí šikany fyzické, zatímco děvčata daleko častěji použijí šikanu psychickou. A zatímco to, že se kluci poperou, vidí každý, nenápadné urážky a popichování mezi děvčaty se dají přehlédnout mnohem snáze. Paradoxem bývá, že pranice mezi kluky ještě nemusí znamenat šikanu. Vzpome te si na to, co jsme již o šikaně psali – o šikaně mluvíme ve chvíli, kdy dojde k nepoměru sil, oběť se nedokáže bránit. Pokud se tedy mezi sebou poperou dva kluci, kteří mají přibližně stejnou sílu a pozici ve třídě, není to sice nic chvályhodného a jistě bychom měli učit děti, že takto se problémy
BEE Z PEČNÁ Á ŠKOLA A
BEE ZPEČN N Á ŠKOLA A
Tento mýtus zní vlastně velmi logicky. Třeba i proto, že se terčem agresorů často stávají ti, kteří se nějakým způsobem liší od ostatních. Mohou být brýlatí, obtloustlí, příliš chytří nebo beznadějně nechápaví. Mohou to být děti cizinců, které neumějí dobře česky, nebo děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, které „vážně mají úplně příšerný mobil“, a ještě ke všemu se chovají úplně nemožně. Takže si o to vlastně říkají. Jenže… tento mýtus je VŽDY nepravdivý, a to i tehdy, kdy má samotná oběť pocit, že si za ubližování může sama. (K obdobné situaci ostatně dochází v oblasti domácího násilí. Principy jsou stejné. I týraná manželka si často myslí, že kdyby nebyla tak nemožná, manžel by ji netloukl. Ale opravdu si myslíte, že si těch pár facek zaslouží? Že ne? Tak proč si to myslet o dětech?) Pokud jde o pihy nebo brýle, tam ještě celkem snadno pochopíme, že
BEZZ PEE ČNÁ ŠKOLA A
BEZPEČ Č NÁ ŠKOLA
