Kvalitní kulturní pořady v rámci Festivalu židovské kultury v Holešově Holešov - Kulturně společenské dění obohatily na přelomu července a srpna (31. 7 . - 6 . 8.) kvalitní pořady, které proběhly v rámci již V. ročníku festivalu Týden židovské kultury. Ten tradičně v tuto dobu pořádá holešovská společnost OLAM - Judaica ve spolupráci s MKS Holešov, za podpory města Holešova, sponzorů a patronů festivalu firmy Rudolf Jelínek, a. s., a Barum Continental, s. r. o. Tato pořadatelský náročná akce si získává díky obětavosti svých aktivistů stále větší oblibu a její úroveň rok od roku stoupá. Letošní ročník festivalu zahájil poslední červencovou neděli dopoledne taneční soubor MAJIM z Liberce, který vystoupil na nám. Dr. E. Beneše. Oficiální zahájení proběhlo v podvečer v prostorách židovské synagogy. Diváci si mohli při světle svíček plně vychutnat kouzelnou atmosféru tohoto stánku, což umocnilo prožitek z uměleckých vystoupení. V úvodu nejprve přivítal návštěvníky a pozvané hosty hlavní aktivista sdružení OLAM Jiří Richter: „Letošní Týden židovské kultury v Holešově již začal v minulých dnech výstavou na téma Holešov a Židé, instalovanou v holešovské galerii, proto bych chtěl dnešní slavnostní zahájení festivalu uvést poděkováním všem, kteří se podíle li na z daru této akce. Žák ům a studentům, kteří vytvořili vystavované prác e, i v š em, k teří v ýs tav u ins talov ali, ale i porotcům, jež vybrali ty nejlepší práce." Dále poděkoval studentům a profesorům zdejšího gymnázia za účast na projektu Zmizelí sousedé. V krátkosti také připomněl minulé ročníky festivalu. První se konal v roce 2001 jako vzpomínka na 60. výročí vypálení nové holešovské synagogy a následných deportací místní židovské komunity do sběrných a vyhlazovacích táborů. Druhý ročník byl věnován památce zaniklého holešovského ghetta. Magnetem 3. ročníku bylo promítání amatérského filmu z roku 1941, zachycující požár a následnou demolici již zmíněné nové holešovské synagogy. Dle vyjádření kritiků národního filmového archivu je tento snímek pravděpodobně světovým unikátem. Minulý ročník byl věnován židovské písničce a také připomenutí významných židovských osobností našeho regionu. Nezapomenutelnou událostí pro naše město byla také návštěva izraelského velvyslance. „Není bez zajímavosti, že náš festival se stal vzorem pro vznik i obsah podobných akcí jak v Třebíči, tak i v Krnově. Společnost OLAM - Judaica splnila své závazky, které si předsevzala při svém vzniku. Byly dohledány důležité informace o osobnosti rabína Sabbatai ben Meir ha Kohena, zvaného Šach, dohledána byla také již zmíněná kopie o likvidaci nové synagogy, zmapovány nápisy v synagoze a v příštím roce bude dokončena dokumentace náhrobků na židovském
Místostarostka Jarmila Pokorná a Jiří Richter zahajují festival. hřbitově. Webové stránky www.olam.cz nabízejí informace o židovských památkách Holešova a je a nesmírně si jich vážím, protože se domnína nic h i nepřeberné množstv í informac í o vám, že nás všechny obohacují. Chtěla bych židovství a judaismu. Aktualizovány jsou každý proto znovu poděkovat společnosti Judaica týden a díky anglické verzi jsou navštěvovány z a všem jejím protagonistům, kteří vedle svého celého světa, "seznámil přítomné s činností spo- zaměstnání a ve svém volném čase jsou lečnosti a s celotýdenním programem festivalu J. ochotni tyto aktivity na vysoké úrovni zajistit. Richter. V závěru poděkoval všem, kteří umožnili, Mají můj obdiv a přeji jim, aby se letošní Týden aby se letošní ročník mohl uskutečnit: „Děkuji též židovské kultury v Holešově vydařil podle jejich všem těm, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli představ." Poté již prostorami synagogy zazněly jazna uskutečnění této akce, vložili do ní své srdce, zové tóny polské hudební skupiny JARMULA um a drahocenný čas." BAND, která hraje hebrejskou hudbu. MuziSe slovy díků nezapomněl ani na účastníkanti neúnavně a s úžasným zápalem ve dvouky mezinárodní brigády, která se podílí na zuhodinovém vystoupení zahráli a zazpívali nejšlechťování zdejšího židovského hřbitova a částečně i při organizování festivalu. Nutno známější židovské „šlágry". V závěru svého rovněž dodat, že na všechny festivalové akce, programu strhli diváky a posluchače v hledišti včetně filmové přehlídky, byl vstup zdarma. tak, že se z něj vzápětí stal pěvecký a taneční S přáním bohatých kulturních a uměleckých parket. Především vedoucí tělesa, zároveň sa-xofonista a zpěvák, zasluhuje obdiv. zážitků předal slovo místostarostce města HoPo tomto strhujícím vystoupení zavládla lešova JUDr. Jarmile Pokorné, která všem povážnější atmosféra, kterou svými slovy navopřála příjemný podvečer: „ V projevu Jirky Richtera zde zazněla slova dil vedoucí Jazzové sekce a Artfora Praha poděkování - poděkování žákům, studentům, Karel Srp uvedením, dá se říci, nejočekávapedagogům, sponzorům, městu, židovské nější části programu nedělního večera - preobci i poděkování účinkujícím. Musím k miéry dramatického zpracování románu Hantomu dodat, že bychom dnes zde neseděli při se Habeho, jež napsal Martin Houska. Autozahájení pátého ročníku Týdne židovské rem režijní úpravy a režisérem scénického kultury, nebýt společnosti Judaica Holešov, je- zpracování hry je holešovský rodák Jiří Zapletal, jímž protagonistou je právě pan Jiří Richter. který si zároveň zahrál hlavní roli profesora Jemu patří největší dík. Chtěla bych říci, že v Heinricha von Bendy. Její děj se odehrává v dnešní době dělat kulturu, židovskou kulturu a době 2. světové války a zabývá se otázkou v tak ov é m r oz s a h u, v jak é m s e d ě je v t ehd ejš í li k vi d ac e ž id o vs k é k om u n it y. Holešově, není jednoduché. Všichni, kteří V minulém čísle Holešovská již dopodrobna organizují podobné kulturní akce, se dostávají děj popsal Jiří Zapletal. Dalšími účinkujícími do pozice prosebníka, který stále o něco žádá. byli pražští herci Gabriela Filippi, Ernesto Za sebe bych chtěla říci, že já to takto vůbec Čekan, Jiří Flutka, Milan Friedl, Rudolf Jelínek, František Nedbal a Bohumil Švarc. nevnímám, naopak v ítám tyto aktiv ity Famózní výkony všech herců doprovodila scénická hudba - úryvky ze skladeb Maxe Brucha „Kol Nied-rei", Ernesta Blocha "Schelomo" a Viache-s lava G rokhovs kéh o „Jewish Rhapsody". Závěr náročného, téměř dvouhodinového představení, byl velmi emotivní a pietní, když při vyslovení jmen holešovských občanů židovské národnosti, jež se již nikdy domů z německých vyhlazovacích táborů nevrátili, všichni přítomní vstali a uctili jejich památku. JZ
Protagonisté premiérové dramatizace románu Mise a frotman polského Jarmula Bandu.
Návštěva Lustiga a Cingera u představitelů města ke své ženě a rodině, o svém obdivu k ženám. Holešov - V rámci návštěvy města Holešova při příležitosti konání Festivalu Neúnavný takřka monolog prokládal vtipnými a židovské kultury přijali pozvání představitelů města k vzájemnému setkání legenda originálními anekdotami. Nezapomněl také na pozvání české literatury a filmu Arnošt Lustig a spisovatel, publicista a literární historik František Cinger. To proběhlo na radnici v pondělní odpoledne prvního srpna, kdy obě na večerní filmové představení Dity Saxové ze své autorské dílny i na některé další tituly, které se během osobnosti přijali starosta Ctirad Otta a místosta-rostka JUDr. Jarmila Pokorná: „Pánové, buďte vítáni v Holešově i na z dejš í radnic i, js me rádi, že jste si našli chvilku festivalu promítaly v kině Svět. V rozhovoru jej doplňoval a mnohdy i usměrňoval Cinger. Z úst starosty času, abyste nás navštívili a Otty i obou pánů zaznělo během této jedné hodiny tolik jsme vaší návš těv ou životních mouder, že je až škoda našim čtenářům je poc těni," řekl hned v nesdělit. Po-besedovali také nad posledním společným úvodu starosta a vyjádřil vydaným titulem s názvem 3x18, který je knihou portrétů přání, aby setkání a postřehů a druhým doplněným vydáním populární probíhalo v neformálním a vzpomínkové knihy. uvolněném duchu. „Prosím Slova, která vepsal Lustig v závěru setkání do Pamětní Vás neblbněte, vždyť my knihy města Holešova, vyjadřují jeho výjimečnou nejsme Greta Garbo, "okamžiosobnost a přirozenost: „Návštěva Holešov a u tě reagoval na oficiální starosty Ctirada Otty a Jarmilky (krásné a Pokorné), starostovo uvítání Arnošt kde jsme nepustili hostitele ke slovu, jedli a pili a Lustig a dále s e j i ž žertovali a cítili se jako mezi báječnými kamarády, je bes ed a opr avdu n es l a ve skvělá a díky. Schválně, jestli nás ještě pozvete." Arnošt velmi veselém duchu. Lustig a František Cinger. Lustig vyprávěl o svém životě, knihách, filmech, o životě v exilu, o lásce JZ Spisovatel A. Lustig se podepisuje do Pamětní knihy města.
Spisovatelé Arnošt Lustig a František Cinger besedovali v Šachově synagoze Holešov - Předposledním programem pondělní nabídky (1. 8.) festivalu Týden židovské kultury byla beseda s legendou české literatury a filmu Arnoštem Lustigem a mladým spisovatelem, publicistou a literárním kritikem Františkem Cingerem. Ta proběhla v podvečer v prostorách synagogy. Po úvodních slovech Jiřího Richtera promluvil Františ ek Cinger a poděkoval za pozvání: „Dovolil bych si říci pár krátkých slov, proč jsem tady já, i když ta slova budou vlastně o Arnoštu Lustigovi. My jsme se prvně viděli v roce 1992, kdy přijel po listopadu už po několikáté na světový židovský kongres, který byl tehdy v Praze, a dělal jsem s ním krátký rozhovor. Posléze v roce 1994 a 1995 několik větších rozhovorů na téma jeho životních zkušeností, odpuštění, kdy odpustil Němcům. Byl jsem nesmírně rád, když mě několik měsíců nato vyzval, abych s ním začal pracovat na knížce vzpomínek, která se jmenuje 3x18 a vydalo ji nakladatelství Andreje Šťastného. Mohl jsem se ho ptát na věci, na které si člověk mnohokrát nechce a nedokáže odpovědět, nebo si otázku ani nechce položit. Je to téma, které je samozřejmě delší než hodina a půl, kterou zde máme vymezenu do začátku filmového představení. Nejvíce mě zajímaly jeho vzpomínky na Osvětim, Terezín, ale i léta čtyřic átá, pades átá a šedes átá v Československu. Ze všeho nejvíce ale to, co se člověk dozví jen od těch, kteří byli v exilu. Jak se žilo, ať v Itálii nebo potom v Izraeli, v Jugoslávii, nebo ve Spojených státech, kde od roku 1972 Arnošt s rodinou žije, a jak vypadal pro manžela a otce dvou dospívajících dětí exilový život. Zajímalo mě, s kým se tam sešel, protože těch tabu, které zde byly v minulých desetiletích, bylo nesmírně mnoho a dovědět se třeba o Jiřím Voskovcovi nebo o řadě dalších lidí je možné opravdu jen od těch, kteří se s nimi tam scházeli. Byl jsem rád, že jsem se na toto všechno mohl zeptat a jsou to rovněž témata vašich možných dotazů."Poté již nabídl posluchačům, aby se ptali na to, co je zajímá z literárních otázek a dovolil se zároveň, zda za ně může svému příteli položit otázku pr vní: „J ak v y pad a ly prv n í d ny v ex ilu a v Americe pro člověka, který tam toužil dělat to, co tady v Československu. Ty jsi chtěl být spisovatelem a jak je vlastně českému spisovateli v exilu." Arnošt Lustig uvedl své vyprávění poděkování za vlídné přijetí u starosty a místostarostky města a vyjádřil radost z toho, že je v Holešově. „Protože jsme v synagoze, tak bych se rád na začátku odvolal na zajíma-
vou židovskou knihu Talmud, která každou otázku Bible podrobuje asi šedesáti dotazům. Povinností každého, kdo se dotazuje, je pochybovat o tom, co stojí v Bibli, aby to dokázal vysvětlit. Synagoga je ve skutečnosti stánek učení, rabín je učitel a ostatní jsou jeho asistenti," zmínil se nejprve o knize, kterou strašně rád čte, a pokračoval anekdotou, protože podle Talmudu má každý učitel začít svou řeč anekdotou, kterých poté vyprávěl ještě mnoho: „Cinger je vynikající člověk, jenž klade otázky V naší společné knize mně kladl 3 x 18 otázek a každou tu otázku formuloval tak, aby, i když odpovím úplně nepříčetně, měl čtenář radost aspoň z té otázky." Dále Spisovatelé Cinger a Lustig při besedě v synagoze. hovořil už o tom, že exil není nic příjemného, zvláště pro člověka z české zeptali, jestli bych mohl učit básnictví - Aristozemě. Jeho první exilovou zemí byla Itálie tela, který je mou životní láskou. Řekl jsem ano a a pak Izrael. Žil se svojí rodinou také v pozvali mě na oběd do čínské restaurace. To Jugoslávii a především v USA, kde již místo jsem tehdy dostal." Kvůli častému stěhotřicet let působí jako profesor na Americké vání byl problém se školní docházkou dospívajíuniverzitě ve Washingtonu. Ze všech zemí, cích dětí. „Chtěl jsem, abychom v každé zemi byli kterými prošel, vyprávěl zážitky. alespoň deset měsíců, aby děti chodily do školy Přiblížil i zajímavá a neznámá fakta o celý školní rok, než ti Rusové od nás odejdou. duchovních vůdcích jako Jaikev Nemůžou být přece takové svině a zůstat v zemi, Adelstein, mj. odpovědný nacistům za kde je měli tak rádi," vyjádřil své tehdejší pocity. ghetto Terezín, barbarech Josefu Otevřel rovněž otázku sporu mezi církvemi a Mengelem, Reinhardu Heydhchovi i o uvnitř církví, hovořil o dobrých poměrech Židů u filozofech a politicích, kteří ovlivnili a nás za první republiky a o důvodu těchto dobrých ovlivňují běh našeho života. Krátce se poměrů, kterým byla mimořádná inteligence zmínil o své Němci vyvražděné rodině a tehdejší české elity (Masaryk, Beneš, Čapek). V o lidech, jejichž popel rozvál vítr po Praze tehdy došlo k soužití třech kultur - něpláních kolem Osvětimi, kterou on také mecké, židovské a české, které spolu žily v míru a prošel. Zajímavé jsou i jeho zážitky s proto rozkvétaly. Základem sporu na dnešní Bohumilem Hra-balem, Ottou Pavlem, židovské obci jsou podle Lustiga ortodoxní Židé, Josefem Škvoreckým, Voskovcem a kteří se pokládají za jediné Židy, a říká o nich: Werichem, na Kubě se potkal s Fidelem „Těžko je snáším, i když sám jsem židovské náCastrem a Guevarou. rodnosti, protože například v Americe říkají, že Komicky podané bylo vyprávění o tom, holocaust, při kterém bylo zavražděno šest milijak se v Americe ucházel o své první místo onů lidí, byl božím postihem nevěřících Židů, proučitele na univerzitě ve Washingtonu, na tože to nebyli ti správní Židé. S tím nikdy nemohu které bylo přihlášeno 700 lidí, za roční plat souhlasit." 11 tisíc dolarů, v době, kdy průměrný plat František Cinger v závěru besedy o jeho tam byl 26 tisíc. „Chcete-li přežít v Americe, lásce k Čechám řekl: „Jeho působení v exilu musíte být zdravý a musíte mít místo. Pro byla pouze okružní jízda světem na cestě do mě to byly úžasné peníze. Za 24 haléřů Prahy." jsem si mohl koupit třeba 4,5 litru benzínu, „Js em v e sk utečnos ti k laun a nemít s za dolar jsem si koupil celé kuře, banán a sebou Cinger a, tak jste dnes neslyšeli jediné ještě kus herinka," popsal, s jakými seriózní slovo," dodal kriticky a s nadsázkou pocity letěl do Washingtonu na konkurz. Arnošt Lustig, výjimečný člověk s úžasným lidNa otázky tehdy odpovídal pouze yes a ským nábojem a životními zkušenostmi. no, nemohl se smát ani pořádně mluvit, JZ protože právě v té době neměl přední zuby a pro sebe si říkal: „Ty bejku, to místo nikdy nedostaneš. Tady mají 700 kandidátů, pro které budou těch jedenáct tisíc velký peníz. Pak se
Autogramiáda spisovatelů Lustiga a Cingera v Holešově Holešov (JZ) - Program pondělí 1. srpna měli spisovatelé Lustig a Cinger v Holešově velmi náročný. Po přijetí u starosty a místostarostky města se přímo vrhli do náruče dychtivých čtenářů svých knih, kteří již na oba pány a jejich autogramiádu čekali v knihkupectví pana Mě-chury na nám. E. Beneše. K mání zde bylo mnoho titulů z dílny těchto spisovatelů - např. Cingrovy Smějící se slzy, 12 podob Jana Wericha, Lustig nabídl Colettu dívku z Antverp, Démanty noci, Neslušné sny, Dům vrácení ozvěny, Ditu Saxovou aj. Zájem byl především o jejich společnou, nově vydanou knihu 3x18 (portréty a postřehy), která, bohužel, na pultu knihkupectví chyběla, avšak p. Měchura ji přislíbil pro zájemce do budoucna zajistit. Jako pokračování této knihy připravuje Arnošt Lustig samostatnou knihu věnovanou Ottu Pavlovi. Téměř dvě hodiny podepisovali i s osobním věnováním ve vedru pondělního odpoledne své knihy oba pánové, aby vyhověli všem zájemcům. Skutečnost, že knihy byly téměř do poslední vykoupeny, svědčila o tom, že jich zde nebylo málo. < Autogramiáda proběhla v Knihkupectví Měchura.
Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem. Komenský
Dva dny festivalu věnovány T. G. Masarykovi Holešov - První dva dny Týdne židovské kultury nasadily vysokou laťku a v podobném duchu festival pokračoval i v následujících dnech. Úterý 2. a středa 3. srpna byly věnovány v přednáškách osobnosti T. G. Masaryka, jeho vztahu k Židům a především aféře okolo vraždy Anežky Hrůzové a obvinění židovského tuláka Leopolda Hilsnera z rituální vraždy (1899). Tehdy Masaryk tvrdě kritizoval zaslepenost křesťanské společnosti. V úterý přednesl zas věc enou přednášku historik a kurátor kroměřížského muzea Mgr. Petr Pálka a o den později předseda místního vlastivědného kroužku JUDr. Lubomír Bartošek. Po oba dny byl navíc program festivalu zahájen hudebním vystoupením a uzavřela je filmová představení. V úterý se v Šachově synagoze představila devítičlenná rodinná pražská kapela Tiferet. Tvoří ji rodiče a sedm dětí. Skupina hr aj e kl as ic kou židovs k ou lid ovou a liturgickou hudbu a její písně v osobitém podání naladily všechny přítomné k zamyšlení
i snění. Skupina Tiferet (hebrejsky krása) vznikla v roce 2002. Podobně působivé bylo středeční vystoupení dua Ivana Krejčiříková (zpěv) a Simona Holubcová (theorba, zpěv). Představily klasickou židovskou „vážnou" hudbu několika skladatelů. Pro posluchače byl bezesporu poučný i výklad o historii a použití the-orby (snad řecké „mandoliny s dlouhým krkem"). Po oba dny uzavřelo program promítání filmů v kině Svět, v úterý Transport z ráje a ve středu A pátý jezdec je strach. Masaryk, Židé a problém malého národa Přednáška Mgr. Petra Pálky byla podle jeho slov omezena snahou, aby nebylo téma pojato příliš „tatíčkovsky" a také, aby vedlo posluchače k zamyšlení. Pří tvorbě přednášky autor čerpal z mnoha materiálů a především z tiskovin a spisů, které se vztahují k pobytu M as ar yk a n a p oč át k u mi n ul éh o s t ol etí v Kroměříži a v Bystřici p. H. V úvodu se Petr Pálka věnoval aféře okolo vraždy Anežky Hrůzové v Polné a obvinění
Historik Petr Pálka a Lubomír Bartošek s vnukem Janem při přednášce.
nera z humanitních důvodů a také snahy o polidštění českého prostředí. Vše posuzoval s rozumovými humanitními pohledy. Další část svého vystoupení věnoval Petr Pálka vztahu Masaryka k Holešovu, kde v roce 1907 a 1911 kandidoval v doplňovacích volbách do Říšské rady. Tehdy byl soupeřem zástupců klerikální strany a také navázal úzké vztahy se zástupci židovské obce. Snad i díky dobrým vztahům s celkem disciplinovanou židovskou voličskou komunitou byl do Říšské rady jednoznačně zvolen. Ve svých názorech na světové dění se Masaryk stavěl spíše proti osidlování Palestiny a stěhování Židů do této oblasti považoval za vhodné pouze pro utlačované příslušníky tohoto národa z východu. V civilizovaných zemích předpokládal, že Židé splynou se společností (myšleno ve společenské oblasti, ne asimilování). Jeho postoje v Hilsneriádě mu ale několikrát v Americe pomohly a to nejen při jeho pracovních kontaktech, ale snad i při jeho uznání za vůdce protirakous-ké opozice. "Je paradoxem, že Češi na něj po léta za angažovanost v této aféře plivali, v Americe mu jeho postoje pomohly při konstituování českého státu v průběhu první světové války," upřesňoval P. Pálka, k t e r ý s e v ě n o v a l i vztahu Mas aryka k sionismu, církvím, dalším národů i otázce, zdali považoval Židy z a národ. Při konstituování českého státu považoval za nejdůležitější idee humanity a demokracie. Masaryk tak praktikoval na židovský národ všechny principy jako na ostatní národy. Považoval stát za prostředek k rozvoji každého národa. Kvalitní a velice zasvěcenou přednášku ukončil historik P. Pálka zodpovězením několika dotazů a ukázkou některých publikací. (Pokračování str. 21).
Vystoupení pražské rodinné skupiny Tiferet a dua I. Krejčiříková a S. Holubcová.
PROFES - CZ, HOLEŠOV Stavební firma nabízí tyto práce vč. materiálu: • • • • • •
zateplení objektů rekonstrukce výstavba RD na klíč omítky klasické i strukturální mozaikové omítky nátěry fasád
Holešov, Palackého 834 Kontakt: 603 840 576, 603 171 033 e-mail:
[email protected] ! ! ! Mimořádná sleva 5 % ! ! !
židovského mladíka Hilsnera z rituální vraždy. Tehdy se Masaryk rázně postavil proti „této antisemitské pověře" s tím, že není hodná úrovně českého národa. Již v počátku své pedagogické kariéry si Masaryk přivydělával doučováním studentů židovské národnosti a to mu zřejmě pomohlo poznat prostředí. Navíc díky dědictví po židovském příteli vymanil svou mladou rodinu z dluhů a mohl se plně věnovat působení na Karlově univerzitě a také se zapojit do pře o pravost „Rukopisů". „ Tak zvaná Hilsneriáda, pro kterou se Masaryk stal pro statečný a racionální postoj bezmála národním vyvržencem, ho pro obecně projevovanou nenávist zfanatizovaných davů na Karlově univerzitě i veřejnosti skoro donutila k emigraci do Ameriky," řekl P. Pálka. Tato kampaň trvala více než deset let a Masaryk měl „zákaz veřejného vystupování na akcích českých národovců". Masaryk se ale zastal Hils-
PROFES - CZ, HOLEŠOV Od 1. srpna 2005 zahájen provoz 1. Prodejního skladu a fasádního studia se zaměřením: • stavební hmoty, stavební chemie • zateplovací systémy • polystyren, lepidla, struktur, omítky • fasádní nátěry apod. • poradenská činnost 2. Půjčovna přívěsných vozíků Holešov, Palackého 834 (vedle Diskont Plus) Tel./fax: 573 395 351, 603 171 033, 603 840 576
holešovsko 15/2005
Dva dny festivalu věnovány T. G. Masarykovi TGM a jeho poslanecký mandát... Ve středu 3. srpna navázal na předcházející přednášku předseda holešovského vlastivědného kroužku JUDr. L. Bartošek. Pro nachlazení si ale vzal na pomoc svého vnuka Jana, který přednesl podstatnou č ást přednášky. Název byl „T. G. Masaryk a jehopo-slanecký mandát v Říšském sněmu za Valašský kraj". Lubomír Bartošek se tedy věnoval volbám v těchto letech, jeho poli- V pátečním programu představili výsledky svých výzkumů zástupci Gymnázia L. Jaroše. tickým sokům i předvolebním událostem. předpisy nesmí např. jíst krev, některé „plody „T. G. M. měl k Holešovu dobrý vztah, moře" (krabi, chobotnice, hlemýždi, červi, houzúčastnil se Hanácko-valašské výstavy, v roce přednášce o židovských předpisech při stravosenky a jiné) a nesmí rovněž míchat maso s 1919 přijal holešovskou delegaci se vání, tedy způsobu košer stravování. mlékem. Přitom jsou tyto zákazy různě od„V dnešní době lidé často tvrdí, že způsob stupňovány - jíst červa je mnohem horší než starostou Rolkem a v roce 1928 navštívil košer stravování je roven zdravé výživě. Na Holešov," řekl L. Bartošek a uvedl, že z tohoto sníst vepřové. důvodu si vybral i téma přednášky. V té nejprve tomto ale není nic pravda. Košer není z hlediska Mezi další oblast v košer stravování patří lektoři představili tehdejší politické uspořádání, zdravotního o nic víc zdravé, než jiné způsoby příprava jídla (i používání určeného nádobí), kdy zastoupení a rozložení stran v politickém stravování. Způsob košer tedy nesouvisí s péčí by se Židé alespoň nepatrným způsobem měli prostředí i oblast, ve které Masaryk kandidoval. o tělo, ale hlavním požadavkem na košer stra- podílet na přípravě stravy. Žid by tedy neměl přiPro jeho umístění se mu říkalo „Valašský vování, které je v souladu s Tórou, je spojen s jmout jídlo od nežida. K přípravě jídla se pak volební okrsek". T. G. Masaryk často o požadavkem na posvěcení. Jedná se tedy o vztahují další předpisy i pro přípravu a konzumaci prázdninách zajížděl do Bystřice pod duchovní věc a požadavkem je, pokud si člověk vína. Hostýnem za Bohumilem Schwaigrem a chce očistit duši, aby jedl košer. Z tohoto také „Způsob stravování má vlivná psychiku člotaké básníkem Františkem Táborským. Stýkal vyplývají zákazy některých potrav in a věka. Dnes snad již rozdíly tak nepozorujeme, se zde i s architektem Jurkovičem a dalš ím i způsobu přípravy jídla," řekl na úvod rabín M. protože je ve všech jídlech spousta chemie, ale mís t ní m i os ob n os t m i. J eh o vz t ah k Ch. Koller. dříve jistě byly rozdíly patrný, především v Pokud tedy člověk nejí podle košer před- agresivitě jedinců," vysvětlil důvody ke košer východní Moravě i zájem zdejší inteligence pisů, znečistí si tím v duchovním slova smyslu dovedly nakonec Masaryka k tomu, aby za stravování u Židů rabín Koller. valašský volební okrsek kandidoval. Jeho vo- duši, uzavře se mu srdce a zaslepí rozum. Podle lebním sokem byl sociální demokrat Antonín Talmudu je například zakázáno jíst vepřové, je RS to prostě zakázáno. Židé určité zákazy logicky Smetana a za klerikály Vilém Povondra. např. zdravou výživou neodůvodňují. Duo přednášejících poté představilo volební programy, argumentaci všech kandidujících V oblasti zvířat jsou některá zakázaná a jiná i složení společnosti té doby. V prvním kole povolená podle daného seznamu či podle voleb vyhráli „klerikálové" před Masarykem, ale určitých podmínek. Dalším omezením na ve druhém kole 23. 5. 1907 se k Masarykovi tvorbu košer potravin jsou oblasti přiklonili dřívější voliči sociájní demokracie porážky zvířat, nástrojů k zabití a Masaryk se stal poslancem Říšské rady. Po- zvířete či zdravotní stav zvěřiny. dobně proběhly ve stejném volebním okrsku „Některé předpisy jsou přísnější než volby i v roce 1911, kdy za stranu klerikální kan- hygienické podmínky a někdy je didoval dr. Nábělek. Ten se jasně postavil proti tento způsob porážky snad i Masarykovi, ale 13. 6.1911 přesvědčivě zvítězil humánnější, než zabíjení elektrickým proudem. Podobné jsou různé Masaryk. V závěru přednášky L. Bartošek hovořil předpisy pro přípravu jídel z ryb a o pomnících, které byly Masarykovi postaveny ptáků, tedy nižších druhů než jsou v našem regionu. Zajímavostí je i vyobrazení savci." Stravování košer je řízeno dalMasaryka na jednom z domů na náměstí ve Fryštáku. Tento reliéf pochází z roku 1905 a šími předpisy a např. lze charaktejedná se zřejmě o první Masarykovo veřejné ri z ov at i pr avi d l em , c o vyj d e z vyobrazení. V závěru programu v Šachově sy- čistého, je čisté... Židé řídící se nagoze promítli pořadatelé dokumentární film věn o v a n ý M a s ar y k o v i a výstavě ve Smetanových sadech. Čtvrtek 8. srpna Program v Šachově synagoze uvedla známá brněnská historicko-et-nicky zaměřená skupina Weytora. Ta se představila v Holešově po loňské premiéře podruhé a opět s dobovými nástroji přednesla židovskou renesanční a barokní hudbu. Další část programu patřila brněnskému rabínovi M. Ch. Kollerovi a jeho Brněnský rabín M. Ch. Koller při přednášce a vystoupení skupiny Weytora a také vyhlášení výtvarné soutěže (nahoře - sobota 6. 8.)
Závěr festivalu Týden židovské kultury je s bí r ání inf or mac í o studentech ústavu a tentokrát prezentoval osudy deseti vybraných osobností židovské národnosti, které prošly branami gymnázia a v životě se nějakým způsobem uplatnily. Podle profesora Zahradníka „prošlo" holešovským gymnáziem 98 studentů, kteří mají uvedeno v záznamech židovské náboženství. „U 27 z nich se mi nepodařilo bližší údaje zjistit, ale 53 z tohoto počtu se stalo prokazatelně oběťmi holocaustu. To je více jak polovina. Válku Starosta C. Otta a hejtman L Lukáš hodnotí festival. přežilo 14 osob a dvě z nich snad ještě žijí, "uvedl K. Zahradník. Dále se věnoval osudům vybraných osobností, např. Evženu a Arnoštu Holešov - Použijeme-li trochu statistiky, tak se dá říci, že rozpočet Brichto-vým, významnému německy píšícímu spisovateli Maxi Windrovi, festivalu Týden židovské kultury přesáhl dvě stě tisíc korun. Připraveno J. Na-schovi, známému aktivistovi a umělci Waltru Stambergrovi a bylo šestadvacet pořadů (koncerty, přednášky, filmová a divadelní před- dalším. stavení, autogramiáda), na kterých vystoupilo devět desítek účinkujících. Následovalo promítnutí dokumentárního filmu o Holeš ově a Vedle toho proběhly dvě výstavy, holešovská „dětská" Holešov a Židé a dokumentu o tragédii a potopení lodi Patria a večer působivý koncert Zmizelí sousedé z pražského židovského muzea. Součástí byla i tradiční „při svíčkách" s Hanou Frejkovou a Michalem Hromkem. studentská brigáda na židovském hřbitově. Také navštívennost jednotlivých pořadů mohla pořadatele těšit. Nejen o přednášky a koncerty v Sobota 6. 8. - Závěrečný den zahájila skvělá prostějovská taneční Šachově synagoze byl zájem, ale také filmová představení v kině Svět se skupina Rut na náměstí Dr. E. Beneše. Tento soubor patří k předním těletěšila pozornosti zájemců. Podobně se o festival zajímala média a sům ve svém žánru u nás a v Holešově se představil na festivalu již potřetí. mnohé osobnosti. Týden židovské kultury se během pár let propracoval v V repertoáru má staré tradiční židovské tance, ale také současné moderní. nejrozsáhlejší kulturní projekt v našem městě. Za jeho realizací přitom Ty tentokrát ve vystoupení převládly. To, jak letos obvykle, sice zkrátily stojí pár hlavních pořadatelů, ale také nemalý počet těch, kteří alespoň dešťové přeháňky, přesto tanečníci diváky svým uměním nadchli. částečně či v různých etapách pomohli. Nejdůležitější je však výsledek. Další program proběhl opět v synagoze. Hlavní organizátor festivalu Zatím ještě není čas na hodnocení, bezesporu jeden závěr můžeme J. Richter společně s místostarostkou Dr. J. Pokornou a Ing. P. přijmout už nyní. Tento skvělý a poučný festival by měl být zachován i Karhanem (hlavním sponzorem soutěže) vyhodnotili výtvarná díla soupro příští roky. těžní výstavy Holešov a Židé. Poté zhodnotil festival starosta města CtiPátek 5. srpna - Program tohoto dne uvedla přednáška s hudebními rad Otta. Ocenil náročnou práci pořadatelů - především Jiřího Richtra -i ukázkami v Čajově u Pythona. Tématem byla židovská hudba v průběhu přínos festivalu pro kulturní dění v Holešově. Podobně ocenil festival staletí. Hlavní program opět proběhl v Šachově synagoze, kde nejprve hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš a přislíbil i podporu kraje pro postudentky Gymnázia L. Jaroše představily výsledky svého bádání v dobné aktivity v příštích letech. oblasti projektu Zmizelí sousedé. Shromáždily díky vzpomínkám Hudební vystoupení v synagoze patřilo kolínskému triu Šíra. I to není holešovských pamětníků řadu zajímavých poznatků o životě Židů v Hoholešovskému publiku neznámé a na festivalu a v synagoze několikrát lešově v době první republiky i holocaustu. V podobném tématu pokravystoupilo. Věnuje se židovské a etnické hudbě. Poslední přednášku čoval profesor gymnázia Mgr. Karel Zahradník. Ten se již řadu let věnupřednesl Ing. Čestmír Oraný, který představil význam gematrice (číselného zdokumentování textů) pro studium Tóry. Na úplný závěr Týdne židovské kultury připravili pořadatelé koncert tří kapel. Ten proběhl v sále zámku (z důvodu počasí) a uvedlo jej prostějovské sdružení Létající rabín. To se podobně jako bratislavský Presburger klezmer band věnuje klezmerové muzice. Jedná se o židovskou hudbu - klez = zpěv a mer = nástroj - tedy zpívající nástroje. Jde o tvorbu navazující především na synagogální zpěvy. Obě kapely předvedly skvělou směsici temperamentní hudby. Na závěr vystoupila Natalika, brněnský kvartet věnující se etnické hudbě. Všechny tři soubory již v Holeš ově vystoupily a také závěrečný koncert festivalu potvrdil jejich kvality. Ostatně jako celého týdne. RS
Závěr festivalu patří temperamentní Natalice a skvělému bratislavskému klezmerovemu bandu.
