Kvalitativní výzkum životního stylu Posouzení kvality života jedinců s chronickým onemocněním skrze SQUALA standardizovaný dotazník Jan Chrastina Workshop KA04, 29. 01. 2013
Kvalitativní výzkum životního stylu
Cíl práce a její ukotvení Téma dizertační práce autora Kvalitativní přístup v ošetřovatelství „Jiný pohled na řešenou problematiku“ Specifická metodika výzkumu v ošetřovatelství (identifikace a deskripce limitů životního stylu jedinců s chronickými onemocněními) Pilotní výzkum byl výchozí základnou pro longitudinální výzkumné šetření. Výzkum byl podpořen dvěma výzkumnými granty (SGS UP v Olomouci), přičemž sběr dat stále probíhá.
Životní styl jedinců s chronickým onemocněním Výzkum životního stylu jedinců s chronickými onemocněními zasluhuje adekvátní pozornost odborníků v ošetřovatelství – přináší svou povahou velmi cenná data, se kterými může být dále pracováno (nejen) při plánování oš. péče a intervencí Předpoklad, že životní styl si převážně konstruuje (a následně akceptuje a realizuje) samotný jedinec
Limity životního stylu (ŽS) Od pojmu „dopad onemocnění“ odlišujeme pojem „limity životního stylu“. Limity ŽS nevycházejí primárně ze somatického dopadu onemocnění, ale z míry ovlivnění (změny kvality) ŽS daného jedince v jeho subjektivním prožívání či vyjádření. Při zkoumání limitů ŽS pátráme, jak se jedinec s chronickou nemocí vyrovnává s dopadem onemocnění, tj. jakým způsobem dopad onemocnění ovlivňuje realizaci „jeho“ ŽS. Pracováno je se znaky či kategoriemi, které ŽS ovlivňují, modifikují a následně limitují. Tyto kategorie pak nazýváme limity životního stylu s chronickou nemocí.
Metodika a pilotní studie Konceptualizace životního stylu jako konstruktu jedince s nemocí, založeného (nejen!) na jeho vnímání (percepci) reality každodenních událostí, umožnila využití specifické metodiky kvalitativního přístupu, jež nebyla doposud v ošetřovatelství využívána Základ metodiky = metodologická triangulace (využívá tří specifických technik sběru kvalitativních dat) Metodika byla ověřena v Q pilotním výzkumu u jedinců s třemi typy chronických onemocnění (roztroušená skleróza – RS, diabetes mellitus – DM a deprese)
Rozhodnutí pro jedince s roztroušenou sklerózou jako finální zkoumaný soubor
Na základě výstupů pilotního výzkumu byli vybráni jako výsledný výzkumný soubor jedinci s RS, neboť vybraným typem metodologické triangulace je možno dosáhnout informační nasycenosti u všech tří technik. U zbylých dvou onemocnění se ukázalo šetření jako méně informačně významné (u DM), nepravdivé a nevalidní (u psychiatrické diagnózy – deprese).
Deskripce vlastní metodiky výzkumu a její teoretické ukotvení I/II Kvalitativní přístup využívá výzkumného designu deskriptivní případové studie Metodou celkové konceptualizace přístupu je metoda autobiograficko–narativní Techniky uvedené dále jsou součástí specifických metod sběru dat – metody životní historie („life history“), metody případové studie zaměřené na cíl a intrinsitní a instrumentální případové studie (dle Hendla, 2005)
Deskripce vlastní metodiky výzkumu a její teoretické ukotvení II/II Vlastní metodika výzkumu sestává z následujících 3 samostatných technik sběru dat: životní křivka (čára života) s popisem životního příběhu Cantrilův žebřík („The Cantril´s Ladder“) polostrukturovaný, hloubkový rozhovor (jako průběžná doprovodná technika)
Schéma pro zachycení životní křivky respondenta
N
Průběh Vašeho života v čase (x)
Schéma Cantrillova žebříku Č.
Název události:
Do nákresu žebříku respondent zanáší odhad vlastního prožitku či intenzity subjektivně vnímaného problému v čase (tzv. „Ladder Scores“): X „Ladder Pressent Point“ – aktuálnost stavu X „Ladder Future Point“ – odhad stavu (prožitku) v horizontu 5 let
Kvalitativní pilotní výzkum a jeho výstupy Pilotní výzkum byl realizován u tří jedinců: 1. Marcela (*1958) s roztroušenou sklerózou 2. Honza (*1989) s diabetem mellitus na inzulínové pumpě 3. Libuška (*1959) s depresí Rozhovory byly realizovány – po domluvě s respondenty – v pracovně autora a (od příchodu do pracovny) byl rozhovor nahráván na diktafon. Délka rozhovoru: První rozhovor (Marcela) trval 85 minut rozhovor druhý (Honza) 42 minut poslední (Libuška) pak 49 minut
Libuška Výsledky Libušky nebylo možno zařadit do zpracování dat z důvodu poruch kognitivního výkonu (kognitivní deficit pacientů s unipolární depresí) V důsledku příznaků depresivní epizody – poklesu energie a zvýšené unavitelnosti – nebyla možná efektivní spolupráce nezbytně nutná pro získání patřičných dat Pro nepříliš uchopitelné fragmenty (neschopnost vyprávět vlastní příběh) pro další zpracování respondentky Libušky, představuje následující popis výstupy zpracovaných informací respondentů Honzy a Marcely
Deskripce událostí – limitů životního stylu
Konkrétní problémové oblasti nesou v závorkách uvedení pozice příčky daného stavu dle Cantrillova žebříku – aktuálnost (A) a odhad stavu za 5 let (O);
Názvy událostí byly subjektivně označeny samotnými respondenty.
Honza Honza ve své životní křivce a následně taktéž v Cantrillově žebřících vymezil celkem 4 životní události, které považujeme za limity životního stylu
Jde o tyto „problémové“ oblasti: 1) počátek diabetu (A: 5. příčka, O: 5. příčka); 2) nekázeň (A: 8. příčka, O: 5. příčka); 3) pumpa (A: 10. příčka, O: 10. příčka); 4) změna lékaře (A: 8. příčka, O: 10. příčka).
Marcela Marcela ve své životní křivce a následně pak v Cantrillově žebřících vymezila celkem
10 životních událostí, které považujeme za limity životního stylu
Marcela 1) výpadky vidění (A: 5. příčka, O: 8. příčka); 2) přítomnost nemocí, zejména hypertenze (A: 4. příčka, O: 5. příčka); 3) diagnóza – nejistota (A: 3. příčka, O: 9. příčka); 4) ztráta zaměstnání (při ztrátě ID) (A: 1. příčka, O: 9. příčka); 5) poruchy chůze a pády (A: 6. příčka, O: 9. příčka); 6) točení hlavy (A: 5. příčka, O: 9. příčka); 7) únava (A: 4. příčka, O: 9. příčka); 8) poruchy spánku z důvodu častého močení v noci (A: 6. příčka, O: 9. příčka); 9) výpadky krátkodobé a střednědobé paměti (A: 3. příčka, O: 5. příčka); 10) poruchy jemné motoriky a grafomotoriky (A: 4. příčka, O: 8. příčka).
Komparace sekundárních křivek z dat Cantrillových žebříků respondentky Marcely 10 8 6 4 2 0
Aktuální stav
Odhad za 5 let
„Implementace získaných dat do NANDA-Int.“ Získaná data celého longitudinálního šetření (po teoretické saturaci zkoumaného vzorku) mohou být podkladem pro další výzkumnou práci v oblasti podpory obsahové validity ošetřovatelských diagnóz klasifikačního systému NANDA-International Subjektivní výpovědi respondentů mohou posloužit jako podklad pro ověření platnosti určujících znaků, souvisejících faktorů, event. také faktorů rizikových již konkrétních (či rizikových) ošetřovatelských diagnóz.
Další možná práce se získanými daty Získaná data poslouží k potvrzení obsahových komponent (kategorií) dostupných definic a hesel chronického onemocnění, event. k jejich doplnění či stanovení definičního vymezení nového (konceptuální analýza obsahu definic chronického onemocnění – Chrastina, Ivanová)
V oš. výzkumu lze pak danou metodiku Q přístupu uplatnit u širokého spektra cílové skupiny jedinců s vybranými chronickými onemocněními, jejichž průběh není dopředu vždy zcela předvídatelný Ve výzkumu může být popisované metodiky (zejména však metody životního příběhu a jeho popisu) užito také v podobě kazuistik
II. část příspěvku
Studentská grantová soutěž UP v Olomouci Výzkumy kvality života pomocí SQUALA standardizovaného dotazníku Hlavní řešitel–student: Jan CHRASTINA Spoluřešitel–školitel: Kateřina IVANOVÁ
Úvod Řešení projektu nemá za cíl utvářet konceptualizaci pojmu „kvalita života“ (např. skrze konceptuální analýzu), ale vycházet z konkrétních výsledků publikovaných výzkumů, které využívají užívaný nástroj pro posouzení kvality života (QoL) Výběr nástroje – proč právě SQUALA? a) dostupnost v ČR + realizovaná standardizace v českém socio-kulturním kontextu b) možnost jeho „využití jak u zdravé populace, tak u osob s různými typy zdravotních potíží nebo jiného znevýhodnění“ (Dragomirecká, Bartoňová, Motlová, 2006) c) jednoduchost administrace, interpretace i evaluace
SQUALA SQUALA = Subjective Quality of Live Analysis „Dotazník zachycuje subjektivní pohled člověka na svou životní situaci, a to tak, že hodnotí, nakolik je člověk spokojen nebo nespokojen s oblastmi života, které považuje za důležité“ SQUALA standardizovaný dotazník je původně zkonstruovaný M. Zannottim et al. (r. 1992), českou verzi připravila E. Dragomirecká et al. (Dragomirecká, Bartoňová, Motlová, 2006).
Cíle projektu 1. Předložit dosavadní aktuální poznatky o používání SQUALA standardizovaného dotazníku (dále jen „SQUALA“) v České republice a v zahraničí 2. Zjistit, u jakého spektra cílových skupin byl (je) SQUALA při posuzování QoL využit (využíván) v sociokulturním kontextu České republiky a v zahraničí 3. Zjistit, u kterých chronických onemocnění byl (je) SQUALA užíván 4. Vytvořit adekvátní teoretická východiska pro další rozsáhlejší bádání v této oblasti s důrazem na východiska pro původní tvorbu měřícího nástroje a operacionalizaci položek (v podobě odborného recenzovaného přehledového článku).
Zkoumaný problém – výzkumná otázka Stanovený zkoumaný problém: „QoL (a její posuzování) jedinců s chronickým onemocněním a/nebo zdravotním postižením/znevýhodněním skrze SQUALA standardizovaný dotazník“, který po převedení do výzkumné otázky: „Jak je posuzována QoL jedinců s chronickým onemocněním a/nebo zdravotním postižením/znevýhodněním skrze SQUALA standardizovaný dotazník?“
odpoví na výše uvedené cíle předkládaného projektu.
Metodika 1. Přístup využívající obsahovou analýzu (interpretativní) a také první fázi (komponentu) koncepce EBP 2. Dostupné publikované plnotexty (za období let 1980–2013) s využitím hledání v dostupných databázích vědeckých a odborných článků (www.ezdroje.upol.cz) a vyhledávačů (především Google – rozšířené vyhledávání a Google Schollar). 3. Metodický přístup EBP – cílem projektu je naplnit první komponentu tohoto přístupu („důkazy“).
Metodika Vyhledávání dle specifických klíčových slov a key words (po primárních rešerších ke zkoumanému problému) Základní soubor dohledaných a dostupných publikovaných plnotextů bude dále členěn do oddílů k jednotlivým cílům projektu Paralelně bude provedena rešerše zdrojů v českých a slovenských odborných časopisech (především časopisy PROFESE on-line, Kontakt, Ošetřovatelství a porodní asistence, Ošetrovateľstvo, Speciální pedagogika, Sociální práce, časopisy SOLEN aj.) Součástí rešeršní strategie je taktéž vyhledání a analýza možných dohledaných kvalifikačních prací zveřejněných v portálech UPOL a MU. Třídění nalezených publikačních výstupů přesná kriteria pro akceptaci či odmítnutí odborného článku (Požadavek operacionalizace kvantitativních proměnných)
Metodika • Samotná práce s odbornými články (pro naplnění jednotlivých cílů projektu) • Stanovení a využití analytických kategorií, záznamových kategorií a kategorií kontextových (analyticko-syntetická a komparační práce s kategoriemi splňující stanovená kriteria) • Kriteria budou sloužit především pro kvantifikující přehled dohledaných vědecko-výzkumných publikačních výstupů • Výsledný přehled obsahující výsledky výzkumu QoL hodnocené s pomocí SQUALA zobrazí výstupy vědecké činnosti, které jsou v konkrétních dohledaných publikacích shodné a které se naopak odlišují
Očekávané výstupy projektu • Výstupy obsahové analýzy (a analýzy obsahu) vztahující se k jednotlivým cílům projektu • Výstupy prezentační (aktivní vystoupení na odborné konferenci, kongresu, event. prezentace posteru) • Výstupy publikační (odborný přehledový článek v recenz. časopise) • Vytvoření teoretických východisek zaměřených na QoL hodnocenou SQUALA pro další vědecké přístupy a bádání („co třeba projekt evidovaný v CEP, Jeni“? ) mj. se zaměřením na východiska pro původní tvorbu měřícího nástroje a operacionalizaci položek
Děkuji Vám za pozornost
