KOGNITIVNÍ FUNKCE A NĚKTERÉ FAKTORY AKTIVNÍHO ŽIVOTNÍHO STYLU A KVALITY ŽIVOTA U SENIORŮ*

Česká kinantropologie 2013, vol. 17, no. 4, p. 53–64

KOGNITIVNÍ FUNKCE A NĚKTERÉ FAKTORY AKTIVNÍHO ŽIVOTNÍHO STYLU A KVALITY ŽIVOTA U SENIORŮ* COGNITIVE FUNCTION, ACTIVE LIFESTYLE AND QUALITY OF LIFE IN OLDER ADULTS JIŘÍ MUDRÁK, PAVEL SLEPIČKA, VERONIKA HOUDOVÁ Katedra pedagogiky, psychologie a didaktiky TV a sportu Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova v Praze SOUHRN V předkládané studii se zabýváme souvislostmi mezi pohybovými aktivitami seniorů a kvalitou života a možným využitím pohybových programů v edukačních programech pro seniory. Pozornost byla věnována kognitivním funkcím ve vazbě na pohybové aktivity seniorů jako součásti jejich životního stylu. Výzkumný vzorek tvořilo 33 seniorů a seniorek bez závažných zdravotních problémů, kteří se účastnili různých pohybových programů. Ti byli nejdříve otestováni prostřednictvím tzv. Determinačního testu měřícího kognitivní funkce jako pozornost a rychlost reakce, který je jedním ze subtestů testové baterie Vienna test systém. Následně respondenti vyplnili baterii dotazníků zjišťujících některé proměnné související s životním stylem a kvalitou života. Získaná data byla zpracována prostřednictvím korelační analýzy. Zjistili jsme, že úroveň kognitivních funkcí sice významně souvisela s věkem, ale dopad věku na kognitivní funkce byl zmírňován vyšší účastí v rekreační pohybové aktivitě. Úroveň kognitivních funkcí dále souvisela s pozitivními postoji k  pohybové aktivitě, vnímaným psychickým zdravím a vyšším sociálně ekonomickým statusem respondentů. Výsledky ukazují na možnost využití pohybových programů v  andragogice, neboť mohou limitovat dopad stárnutí na kognitivní vývoj ve stáří. Klíčová slova: kognitivní funkce, pohybová aktivita, kvalita života, faktory životního stylu, andragogika, Vienna test systém. ABSTRACT In present article we focus on the relationship between cognitive function and some aspects of lifestyle and quality of life in older adults. The research sample consists of 33 older adults without serious health problems who participated in various physical activity programs. To measure their cognitive function, they were tested by Determination test which is one of the subtests of the Vienna test system test battery.

ˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉ

* Studie vznikla s podporou Výzkumného záměru MŠMT ČR MSM 0021620864, projektu PRVOUK P39 a grantu Specifického vysokoškolského výzkumu SVV 2013-267603. 53

Kinantropologie_2013_4.indd 53

16.12.2013 12:20:18

Subsequently they filled a battery of questionnaires which measured various variables related to their lifestyle and quality of life. The obtained data were processed by correlational analysis. We found that the level of cognitive function was significantly related to the age of participants but the impact of age on the cognitive function seemed to be limited by participation in leisure physical activity. Furthermore, the level of cognitive function was also positively related to high physical activity self-efficacy, perceived psychological health and higher social economic status of respondents. The results show the importance of physical activity programs for seniors which may limit the impact of aging on cognitive function. Key words: cognitive function, physical activity, quality of life, active lifestyle, Vienna test system. ÚVOD Se zvyšujícím se průměrným věkem české i světové populace (WHO, 2010) se problematice stárnutí dostává u nás i ve světě stále větší pozornosti (např. Aldwin, Gilmer, 2013; Cruikshank, 2013; Štěpánková, 2012). V posledních letech se do popředí zájmu dostává i problematika působení různých edukačních programů koncipovaných pro tuto část populace, přičemž je věnována pozornost i specificky koncipovaným pohybovým programům a jejich možnostem v modifikaci životního stylu. Výzkumné projekty se zabývají především skutečnostmi, které pozitivně ovlivňují nejen dobu dožití, ale především délku aktivního života a kvalitu života ve stáří podmíněnou fyzickým i psychickým zdravím starších lidí (Aldwin, Gilmer, 2013; Netz et al., 2005; Nelson a kol., 2007). Jedním z klíčových aspektů takovéhoto vývoje ve vyšším věku, označovaného jako aktivní či úspěšné stárnutí (Rove, Kahn, 1997; Hasmanová Marhánková, 2010), je co nejúplnější zachování kognitivních funkcí (Albert a kol., 1995; Park, Schwarz, 2012; Štěpánková a kol. 2012), neboť jejich úroveň signifikantně ovlivňuje soběstačnost starších lidí. Mezi kognitivní funkce, které determinují úspěšné fungování ve stáří a současně úzce souvisí s věkem, patří především pozornost, rychlost reakce či paměť. Pozornost představuje komplexní psychický jev určující, na které informace v prostředí se zaměříme a do jaké míry jsme schopni je zpracovávat. Pozornost se současně významně podílí na průběhu dalších kognitivních funkcí, determinuje rychlost reakce či kapacitu pracovní paměti (Kallus, Schmitt, Benton, 2005). Pracovní paměť představuje soubor kognitivních operací, které se podílí na uchovávání a aktivním zpracování informací a její měnící se kapacita v průběhu stárnutí determinuje například úroveň fluidní inteligence či prostorové a jazykové schopnosti (Hoyer, Verhaeghen, 2006). Efektivita těchto a dalších kognitivních funkcí ve vyšším věku je zvláště citlivá na nedostatek času a nutnost řešit kognitivní úkoly ve stresu (Salthouse, 1996). Jak ukazuje například Rogers (2012) v sérii experimentů realizovaných se staršími lidmi, především u komplexních úkolů vyžadujících dělenou pozornost, rychlé reakce a zapojení paměti, s nimiž mají respondenti jen omezenou předchozí zkušenost, dochází v průběhu stárnutí k poklesu schopnosti zvládat je. Právě s tímto typem úkolů se však i starší lidé v běžném životě často setkávají a problémy při jejich zvládání mohou limitovat jejich soběstačnost (Ansley a kol., 2005���������������������������������������� ; Owsley a kol., 1998)������������������ . Ačkoliv v průběhu stárnutí dochází k  poklesu některých kognitivních funkcí, tento proces je možno významně ovlivňovat.Proces stárnutí vykazuje velkou interindividuální variabilitu, která je do značné míry podmíněna životním stylem daného člověka. Celá řada studií 54

Kinantropologie_2013_4.indd 54

16.12.2013 12:20:18

naznačuje, že věkem podmíněnému poklesu kognitivních funkcí lze předcházet jejich tréninkem (Ball a kol., 2002; Štěpánková a kol., 2012). Důležitý faktor představuje v tomto ohledu aktivita daného člověka (Newson, Kemps, 2005). Například intenzivní pohybová aktivita může působit jako prevence věkem podmíněného poklesu úrovně kognitivních funkcí (Albert a kol., 1995). Podobně Hultsch a kol. (1999) ukazují, že aktivní životní styl a účast v kognitivně náročných aktivitách může mírnit negativní dopady pokračujícího stárnutí. V  tomto ohledu může hrát zvláště významnou roli andragogika, která nabízí pro seniorskou populaci aktivizující vzdělávací a volnočasové programy. V českém kontextu poukázalo na významný vliv vzdělávacích programů na vývoj kognitivních funkcí u seniorů systematicky několik autorů (Preiss, Lukavský, Steinová, 2010; Štěpánková a kol., 2012; Štěpánková, Steinová, 2009). Naším záměrem je navázat na jejich práci a prozkoumat některé faktory týkající se životního stylu a kvality života spojené s vývojem kognitivních funkcí v průběhu stárnutí u seniorů účastnících se pohybových programů. Současně také navazujeme na některé naše předchozí studie, ve kterých jsme se věnovali především motivaci k pohybové aktivitě u seniorů (Mudrák, Slepička, Elavsky, 2011, 2012) a také faktorům životního stylu souvisejícím s kvalitou života u seniorů (Mudrák, Slepička, Šiška, 2011; Mudrák a kol., 2011). Předkládaná studie je rozšířením těchto výzkumných projektů o tematiku vývoje kognitivních procesů v průběhu stárnutí. Hlavním cílem této studie je prozkoumat, jaké faktory životního stylu a kvality života souvisí se schopností seniorů zvládat komplexní kognitivní úkoly. Jedná se o explorační studii, ve které nás bude zajímat jaké demografické faktory, faktory životního stylu (především úroveň pohybové aktivity) a faktory kvality života se mohou podílet na vývoji schopnosti řešit komplexní kognitivní úkoly v průběhu stárnutí a stáří. METODIKA Vzorek Výzkumný soubor tvořilo 33 seniorů a seniorek ve věku 60–92 let, přičemž jejich průměrný věk byl 68 let. Respondenti byli osloveni prostřednictvím České asociace sportu pro všechny, Univerzity třetího věku a pohybového programu realizovaného na FTVS UK. Účast ve studii byla dobrovolná a získaná data byla zpracována způsobem, který zajišťoval anonymitu respondentů. Všichni respondenti nejdříve absolvovali vyšetření prostřednictvím výkonových testů baterie Vienna test systému, přičemž celková doba testu byla přibližně 45 minut. Následně byli požádáni o vyplnění baterie dotazníků (návratnost dotazníků byla 100 %). Všichni respondenti byli v důchodu, jejich průměrná doba strávená v důchodu byla 7,6 roku. Studie se účastnilo 23 žen (69,7 %) a 10 mužů (30,3 %). 16 (51,6 %) respondentů mělo středoškolské a 14 (45,2 %) mělo vysokoškolské vzdělání, 9(33 %) respondentů uvádělo příjem menší než 10 tis. Kč měsíčně, naopak 4 (13 %) uváděli příjem domácnosti vyšší než 30 tis. Kč měsíčně. 26 (81,3 ������������������������������������������������������������������������� %) respondent������������������������������������������������������������ ů uvádělo alespoň mírné zdravotní problémy a užívání medikace. Celkově však respondenti představovali skupinu aktivních a dobře přizpůsobených seniorů. Byli osloveni prostřednictvím pohybových programů pro seniory, kterých se sami aktivně účastnili. 21(65,6 %) z nich lze považovat na základě jejich udávané účasti v  pohybové aktivitě za pohybově aktivní podle kritérií uváděných Světovou zdravotnickou organizací (WHO, 2010). Respondenti uváděli, že se věnovali ve svém 55

Kinantropologie_2013_4.indd 55

16.12.2013 12:20:18

volném čase průměrně 53 minut týdně intenzivní pohybové aktivitě, 201 minut středně intenzivní pohybové aktivitě a 301 minut lehké pohybové aktivitě. Jejich průměrný BMI index byl 26,8. Použité metody Vienna test systém/Determinační test Vienna test systém je zastřešující název pro rozsáhlou baterii elektronicky administrovaných výkonových testů měřících celou řadu kognitivních funkcí, například pozornost, kapacitu pracovní paměti, rychlost reakce, prostorovou představivost, ale také komplexní exekutivní funkce či osobnostní charakteristiky. Determinační test (DT) představuje jeden z testů Vienna test systému, který jsme považovali za zvláště vhodný pro účely naší studie. Jedná se o komplexní nástroj měřící především úroveň pozornosti, paměť a rychlost reakce v situacích vyžadujících rychlé a přesné odpovědi na měnící se zrakové a sluchové podněty. Test je vzhledem ke své struktuře zvláště vhodný pro testování změn kognitivních funkcí v průběhu stárnutí, neboť právě tento druh úkolů je nejvíce postihován involučními procesy objevujícími se ve vyšším věku (Ansley a kol., 2005; Rogers, 2012; Salthouse, 1996). V rámci Determinačního testu jsou respondentům na monitoru prezentovány měnící se obrazové a akustické signály, na které musí reagovat prostřednictvím reakčního panelu. Rychlost prezentace podnětů se adaptivně přizpůsobuje úrovni respondentů tak, aby byla subjektivní obtížnost testu vždy vysoká a respondenti tak byli nuceni zvládat situaci zvýšené zátěže (Schuhfried, 2011). Tento test se ukázal být například validním nástrojem rozlišujícím mezi normální populací a lidmi se zvýšeným rizikem nehody při řízení (Neuwirth, 2001), ale byly realizovány také studie, které jej využívaly při studiu stárnutí (Kallus, Schmitt, Benton, 2005). Proměnnými, se kterými jsme pracovali v  naší studii především, byl medián reakční doby DT jako indikátor rychlosti reakce, počet správných odpovědí jako indikátor schopnosti udržet dlouhodobou pozornost v zátěžové situaci a počet chybných odpovědí jako indikátor narušení schopnosti řešit náročné kognitivní úkoly v situaci zátěže. Ve výzkumu jsme pracovali s českou lokalizací Determinačního testu. Dotazníková baterie Kromě Vienna testu byla respondentům prezentována také baterie dotazníků, ve kterých jsme zjišťovali jejich demografické charakteristiky, proměnné týkající se životního stylu (účast v  pohybové aktivitě) a proměnné týkající se kvality života (psychické a fyzické zdraví, životní spokojenost). V rámci zjišťování demografických charakteristik byli účastnící studie dotazováni na informace o pohlaví, rodinném stavu, věku, vzdělání, příjmu, počtu let v  důchodu, výšce a váze, ze kterých byl stanoven BMI index a detaily zdravotního stavu. Účast respondentů v pohybové aktivitě byla zjišťována prostřednictvím dvou sebehodnotících dotazníků The Leisure Time Exercise Questionnaire (LTEQ) a Physical Activity Survey for the Elderly (PASE). Dotazník LTEQ zachycuje průměrné týdenní množství pohybové aktivity v průběhu uplynulého měsíce na čtyřech úrovních intenzity (namáhavá, středně obtížná, mírná fyzická aktivita a sezení). Dotazník LTEQ zjišťuje především pohybovou aktivitu, které se respondenti věnovali ve svém volném čase. Tento dotazník je považován za validní a reliabilní instrument pro měření pohybové aktivity u starších dospělých (Godin, Shephard, 1985). PASE je desetipoložkový dotazník, který je určen k zachycení pohybové aktivity u starších dospělých v průběhu jednoho týdne. PASE pokrývá 56

Kinantropologie_2013_4.indd 56

16.12.2013 12:20:18

širší spektrum pohybové aktivity než LTEQ a zjišťuje informace z několika různých oblastí týkajících se jak volného času, tak práce v domácnosti či zaměstnání. PASE je považován za validní instrument pro měření pohybové aktivity u populace starších dospělých (Washburn a kol., 1993). Jako metoda zjišťování vnímaného psychického a fyzického zdraví byl použit dvanáctipoložkový dotazník SF-12 (Ware, Kosinski, Keller, 1996). Jeho jednotlivé položky se zabývají celkovým hodnocením vlastního zdraví, vnímanými omezeními plynoucími z celkového zdraví či fyzickými, emočními a sociálními aspekty vnímaného zdraví. Výsledkem dotazníku je skór vnímaného psychického zdraví (mhs) a vnímaného fyzického zdraví (phs). Tento dotazník je často používanou validní a reliabilní metodou zjišťování subjektivního zdraví využívanou i při studiích na populaci seniorů (Ware, Kosinski, Keller, 1996). Dotazník životní spokojenosti (Swl) (Diener et al., 1985) je nejčastěji užívaným nástrojem měřícím celkovou životní spokojenost. Skládá se z pěti položek, které zachycují spokojenost s různými oblastmi života podle hodnot a standardů respondentů. Každá položka je hodnocena na sedmibodové škále, kde 1 znamená „rozhodně nesouhlasím“ a 7 znamená „rozhodně souhlasím“. Dotazník Spokojenost se životem představuje nástroj s dobrou vnitřní konzistencí a validitou a je vhodný i pro výzkum na populaci seniorů (Diener et al., 1985). Dotazník LPASE (Elavsky, McAuley, 2007) vychází z konceptu vnímané vlastní účinnosti a zachycuje, do jaké míry (vyjádřeno procenty) je respondent přesvědčen, že přiměřená pohybová aktivita (tj. 30 min. denně, 5x týdně) bude součástí jeho životního stylu v průběhu příštích šesti měsíců. Dotazníky byly pro účely této a dalších studií přeloženy z anglického originálu. Pro ověření přesnosti překladu byla česká verze dotazníku zpětně přeložena do angličtiny a porovnána s originálem rodilým mluvčím/odborníkem v oblasti kinantropologického výzkumu. Průběh studie Studie probíhala v letech 2012–2013. První série sběru dat (10 respondentů) proběhla v létě 2012 v rámci soustředění České asociace sportu pro všechny, druhá série sběru dat (23 respondentů) proběhla na jaře 2013 na FTVS UK. Respondenti se dobrovolně přihlásili k účasti ze širší oslovené skupiny seniorů účastnících se soustředění ČASPV či pohybového programu pro seniory FTVS UK. Respondenti nejdříve absolvovali počítačově administrovaný Determinační test a následně vyplnili metodou tužka-papír dotazníkovou baterii. Všichni zúčastnění dokončili test i dotazníkovou baterii a předali vyplněné dotazníky ke zpracování. Zpracování dat Získaná data byla analyzována prostřednictvím statistického softwaru SPSS 21.0. Konkrétně byla zpracována popisná statistika a byl vypočítán Spearmanův korelační koeficient pro vztah mezi kognitivními funkcemi (měřenými prostřednictvím Determinačního testu) a demografickými proměnnými, proměnnými pohybové aktivity a proměnnými týkajícími se kvality života. Dále byla provedena lineární regrese zjišťující, do jaké míry předpovídají demografické proměnné a proměnné týkající se kvality života a životního stylu úroveň kognitivních funkcí. Výsledky označené * jsou signifikantní na 0,05 úrovni, výsledky označené ** jsou signifikantní na 0,01 úrovni. 57

Kinantropologie_2013_4.indd 57

16.12.2013 12:20:18

VÝSLEDKY Úroveň kognitivních funkcí (měřených prostřednictvím DT) Pro orientaci uvádíme deskriptivní statistiku výsledků měření kognitivních funkcí prostřednictvím Determinačního testu (viz tab. 1). DT medián reakční doby je vyjádřen v sekundách a představuje rychlost reakce na podnět. DT počet podnětů představuje celkový počet prezentovaných podnětů. DT správné představuje počet podnětů, po nichž následovala správná reakce, DT chybné představuje počet podnětů, na které následovala nesprávná reakce, DT reakce představuje počet podnětů, na které následovala jakákoliv reakce, a DT vynechané představuje počet podnětů, na které nenásledovala žádná reakce. Tabulka 1 Deskriptivní statistika DT

Minimum

Maximum

Průměr

Směrodatná odchylka

DT Medián reakční doby

0,78

1,32

1,0056

0,126

DT Počet podnětů

139

273

208,50

31,822

DT Správné

117

260

194,72

34,996

DT Chybné

0

66

10,47

11,379

DT Reakce

121

274

205,19

34,036

2

22

11,03

5,451

DT Vynechané

Životní styl a úroveň kognitivních funkcí Hlavním indikátorem aktivního životního stylu bylo v  naší studii sebehodnocení pohybové aktivity. Konkrétně jsme zjišťovali prostřednictvím dotazníku PASE celkovou pohybovou aktivitu a pomocí dotazníku LTEQ pohybovou aktivitu ve volném čase. Oproti našim předpokladům však nebyl mezi udávanou účastí v pohybové aktivitě (jak celkové, tak i volnočasové) a úrovní kognitivních funkcí nalezen významný vztah. Když jsme však do korelační analýzy zahrnuli vnímané tělesné zdraví jako kontrolní proměnnou, nalezli jsme významný vztah mezi úrovní kognitivních funkcí a udávanou účastí v rekreační pohybové aktivitě (viz tab. 2). To naznačuje, že rekreační pohybová aktivita odpovídající zdravotnímu stavu pozitivně souvisí se schopností zvládat komplexní kognitivní úkoly. Tabulka 2 Vztah pohybové aktivity a úrovně kognitivních funkcí

PASE

LTEQ

DT Medián reakční doby

DT Počet podnětů

DT Správné

DT Chybné

DT Reakce

DT Vynechané

r

0,004

0,062

0,049

–0,232

-0,027

0,190

p

0,985

0,744

0,795

0,217

0,886

0,315

r

–0,390*

0,414*

0,392*

–0,058

0,381*

–0,117

P

0,033

0,023

0,032

0,763

0,038

0,539

58

Kinantropologie_2013_4.indd 58

16.12.2013 12:20:18

Podobně když jsme zahrnuli pohybovou aktivitu jako kontrolní proměnnou do korelační analýzy vztahu mezi věkem a úrovní kognitivních funkcí, tak jsme nalezli významnější míru vztahu. To naznačuje, že účast v pohybové aktivitě může mírnit vliv stárnutí na některé kognitivní funkce (viz tab. 3). Tabulka 3 Vztah věku a úrovně kognitivních funkcí, pohybová aktivita jako kontrolní proměnná

Kontrolní proměnná DT Medián (PASE, LTEQ, různé reakční doby úrovně v minutách)

DT Počet podnětů

DT Správné

DT Chybné

DT Reakce

DT Vynechané

r P

–0,633** 0,001

–0,615** 0,001

0,559** 0,003

–0,469* 0,016

0,224 0,270

Věk

0,603** 0,001

Provedená lineární regrese také ukazuje, že udávaná účast v rekreační pohybové aktivitě, měřená dotazníkem LTEQ predikuje úroveň kognitivních funkcí. To se týkalo jak počtu správných odpovědí DT (F(1,29) = 5,263; p = 0,29, R = 0,392, což vysvětluje 15,4 % ������ roz���� ptylu DT počet správných odpovědí) tak mediánu reakční doby DT (F(1,20) = 5,216; p = 0,30, R = 0,390, což vysvětluje 15,2 % rozptylu DT medián reakční doby). Kvalita života a úroveň kognitivních funkcí Jako indikátory kvality života jsme použili vnímané fyzické zdraví (phs), vnímané psychické zdraví (mhs), spokojenost se životem (SWL), což jsou běžně používaná kritéria kvality života (Rejeski, Mihalko, 2001). Vzhledem k zaměření studie na aktivní životní styl a pohybovou aktivitu jsme jako doplňující kritérium kvality života použili přesvědčení o možnosti účastnit se přiměřené pohybové aktivity v průběhu následujících šesti měsíců (měřené prostřednictvím dotazníku LPASE) (Elavsky, McAuley, 2007). Signifikantní vztah byl nalezen mezi úrovní kognitivních funkcí a vnímaným psychickým zdravím, respektive skórem LPASE. Mezi úrovní kognitivních funkcí a vnímaným fyzickým zdravím, respektive životní spokojeností nebyl nalezen žádný statisticky významný vztah (viz tab. 4). Tabulka 4 Korelace úrovně kognitivních funkcí a indikátorů kvality života (doplnit další)

phs

mhs

SWL

LPASE

DT Medián DT reakční doby Počet podnětů –0,161 0,189 0,378 0,301 32 32 –0,411* 0,425* 0,019 0,015 32 32 –0,225 0,220 0,216 0,226 32 32 * –0,362 0,468** 0,046 0,008 31 31

DT Správné 0,197 0,281 32 0,395* 0,025 32 0,165 0,366 32 0,475** 0,007 31

DT Chybné –0,229 0,207 32 –0,210 0,249 32 0,024 0,897 32 0,093 0,620 31

DT Reakce 0,163 0,374 32 0,382* 0,031 32 0,195 0,285 32 0,451* 0,011 31

DT Vynechané –0,079 0,665 32 –0,012 0,947 32 0,097 0,599 32 –0,073 0,698 31 59

Kinantropologie_2013_4.indd 59

16.12.2013 12:20:18

Demografické koreláty úrovně kognitivních funkcí Zjišťovali jsme také vztah mezi některými demografickými proměnnými (pohlaví, věk, vzdělání, BMI index, příjem domácnosti, rodinný stav) a úrovní kognitivních funkcí měřenými prostřednictvím DT. Signifikantní vztah jsme nalezli u věku: čím starší byli respondenti, tím pomalejší byl jejich medián reakční doby a tím nižší byl jejich celkový počet správných odpovědí. Je však zajímavé si povšimnout, že počet chybných a vynechaných odpovědí s věkem signifikantně nesouvisel (viz tab. 5). Tabulka 5 Vztah úrovně kognitivních funkcí a věku (r = korelační koeficient, p = hladina významnosti)

Věk

DT Medián reakční doby

DT Počet podnětů

DT Správné

DT Chybné

DT Reakce

DT Vynechané

r

0,467**

–0,432*

–0,403*

–0,066

–0,365*

0,140

p

0,007

0,013

0,022

0,720

0,040

0,444

Jedinou další demografickou proměnnou, u níž byl nalezen významný vztah s úrovní kognitivních funkcí, byl příjem domácnosti (viz tab. 6). Zde samozřejmě nelze očekávat, že samotný příjem domácnosti se podílí na úrovni kognitivních schopností, můžeme však předpokládat, že příjem domácnosti představuje ukazatel životního stylu respondentů. Jak ukazuje například Shankar a kol. (2010), sociálně ekonomický status významně determinuje životní styl seniorů související s jejich zdravím, což může mít dopad i na jejich kognitivní funkce. Tabulka 6 Vztah úrovně kognitivních funkcí a příjmu domácnosti

Měsíční příjem domácnosti

DT Medián reakční doby

DT Počet podnětů

DT Správné

DT Chybné

DT Reakce

DT Vynechané

r

–0,589**

0,527**

0,477*

–0,032

0,446*

–0,021

p

0,001

0,004

0,010

0,871

0,017

0,914

Lineární regrese také ukázala, že demografické proměnné (konkrétně pohlaví, věk, BMI, vzdělání a příjem domácnosti) signifikantně předpovídají úroveň kognitivních funkcí. Demografické proměnné signifikantně předpovídaly jak medián reakční doby DT (F(6,20) = 3,284; p = 0,021, R = 0,704, což vysvětlovalo 49,5 % rozptylu mediánu reakční doby DT), tak počet správných odpovědí DT (F(6,20) = 4,029; p = 0,008, R = 0,74, což vysvětlovalo 54,7 % rozptylu správných odpovědí DT). Největší část rozptylu však byla vysvětlována věkem a příjmem domácnosti, ostatní proměnné měly pouze omezený vliv. DISKUSE Výsledky studie, podobně jako řada předchozích výzkumů (Ansley a kol., 2005; Rogers, 2012; Salthouse, 1996), potvrzují nepřekvapivý fakt, že věk má významný dopad na úroveň kognitivních funkcí. Zjistili jsme, že kognitivní funkce měřené prostřednictvím Determinačního testu (Shuhfried, 2011), zvláště tedy kapacita pracovní paměti, schopnost udržovat dlouhodobou dělenou pozornost a schopnost rychle 60

Kinantropologie_2013_4.indd 60

16.12.2013 12:20:18

reagovat na měnící se podněty, se s  postupujícím věkem signifikantně snižují. Především rychlost reakce a počet správných odpovědí na podněty prezentované v rámci DT vysoce korelovaly s věkem respondentů. Na druhou stranu se však neobjevily korelace mezi věkem a počtem chybných odpovědí. Tyto závěry jsou konzistentní se závěry tzv. teorie rychlosti zpracování (Kallus, Schmitt, Benton, 2005; Salthouse, 1996), která předpokládá, že hlavní složkou kognice, která se snižuje s postupujícím věkem, je rychlost, s níž jsou kognitivní operace prováděny. Na druhou stranu však počet chyb často zůstává na podobné úrovni jako v mladším věku, neboť starší lidé často pracují sice pomaleji, ale s větší pečlivostí. Výsledky naší studie současně naznačují, že některé faktory aktivního životního stylu omezují negativní dopad pokračujícího stárnutí na úroveň kognitivních funkcí. Podobně jako celá řada dalších studií (Gelder a kol., 2004; Hultsch a kol., 1999; Yaffe a kol., 2001), také naše studie ukazuje na to, že pohybová aktivita působí jako prevence úbytku kognitivních schopností v průběhu stárnutí. Úroveň pohybové aktivity u našich respondentů signifikantně souvisela se schopností řešit obtížné kognitivní úlohy. To se projevovalo především u rekreační pohybové aktivity, u které jsme pozorovali signifikantní vztah s úrovní kognitivních funkcí – vysvětlovala přibližně 15 % rozptylu výsledků Determinačního testu. Naopak u celkové pohybové aktivity žádný významný vztah pozorován nebyl. Na základě těchto zjištění lze tedy doporučit především rekreační pohybovou aktivitu jako jeden ze způsobů, jimiž lze omezit dopady stárnutí na úroveň kognitivních funkcí. K podobným zjištěním dospěl také Gelder a kol. (2004), který zjistil, že účast alespoň ve středně intenzivní pohybové aktivitě pozitivně souvisela s  pomalejším úbytkem kognitivních funkcí a naopak snížení délky či intenzity účasti v  pohybové aktivitě souviselo s rychlejším snižováním úrovně kognitivních funkcí. Stejně tak Yaffe a kol. (2004) zjistili, že u pohybově aktivních seniorek byla signifikantně nižší pravděpodobnost snižování úrovně kognitivních funkcí v průběhu osmi let následujících po prvním měření. Na význam životního stylu také, i když nepřímo, ukazuje pozorovaný vztah mezi příjmem domácnosti a úrovní kognitivních funkcí. Lze se domnívat, že příjem domácnosti představuje faktor, který limituje možnosti aktivity respondentů. Například Shankar a kol. (2010) zjistili, že socioekonomický status významně determinuje životní styl lidí ovlivňující jejich zdraví, jako například účast v pohybové aktivitě či kouření. Sociálně ekonomický status tak může působit jako mediátor vývoje kognitivních funkcí, neboť některé studie naznačují možnou souvislost mezi aktivním životním stylem a úrovní kognitivních schopností ve stáří. Scarmeas a Stern (2003) ukazují, že aktivní životní styl spojený s účastí ve velkém množství volnočasových aktivit napomáhá jako prevence před úbytkem kognitivních schopností ve vyšším věku. Je zajímavé, že z indikátorů kvality života nemělo s úrovní kognitivních funkcí žádný vztah vnímané fyzické zdraví. Naopak vnímané psychické zdraví (tj. nepřítomnost úzkosti a deprese) s úrovní kognitivních funkcí signifikantní korelace vykazovalo. To naznačuje, že spíše než nepřítomnost fyzických omezení je pro zvládání náročných kognitivních úkolů důležitější absence emočních problémů, které mohou dále zvyšovat vnímanou zátěž při jejich řešení. V tomto kontextu některé studie ukázaly, že deprese či úzkostnost jsou významným prediktorem poklesu kognitivní kapacity v průběhu stárnutí (Jorm, 2000; Wetherell a kol., 2002). Dále se jako jeden z  důležitých faktorů související se schopností 61

Kinantropologie_2013_4.indd 61

16.12.2013 12:20:18

řešit kognitivní úkoly ukázala být přesvědčení respondentů týkající se budoucí úrovně pohybové aktivity, konkrétně toho, do jaké míry se budou účastnit pohybové aktivity v následujících šesti měsících. Tento efekt se objevuje zřejmě proto, že takováto přesvědčení významně souvisí s reálným poklesem aktivity v průběhu stárnutí a tím přispívají k poklesu kognitivních funkcí (Albert a kol., 1995; Leon, 1995). Všechna tato zjištění poukazují na důležitost pohybových programů pro seniory, které by této skupině poskytly příležitost věnovat se pohybově aktivnímu životnímu stylu. Tyto programy by měly nabízet nejen příležitost k pohybové aktivitě, ale také podporovat zájem seniorů o pohybovou aktivitu, jejich sebevědomí vztahující se k pohybové aktivitě a psychickou pohodu, což jsou faktory, které se v naší a dalších studiích ukázaly jako asociované s poklesem kognitivních schopností v průběhu stárnutí. Také je důležité, aby tyto programy byly „nízkoprahové“, tj. dostupné pro co nejširší skupinu seniorů, čímž by mohl být limitován dopad socioekonomického statusu seniorů na možnost účastnit se volnočasových pohybových aktivit. Nakonec je nutno zmínit některé limity naší studie. Především jsme použili relativně malý soubor respondentů, který reprezentoval populaci zdravých aktivních seniorů a seniorek účastnících se pohybových programů pro seniory. Předkládané výsledky tak můžeme považovat spíše za předběžná zjištění, sloužící k ověření výzkumných metod. Dalším limitem je to, že sběr dat byl prováděn průřezově a data byla následně zpracována prostřednictvím korelační analýzy. V budoucnu by tedy bylo vhodné pokusit se při výzkumu kognitivních funkcí u seniorů implementovat longitudinální a experimentální design na větším vzorku respondentů. ZÁVĚR Zjistili jsme, že na vývoji kognitivních funkcí se v průběhu stárnutí podílí celá řada faktorů spojených s aktivním životním stylem a kvalitou života. Výsledky studie naznačují, že vyšší účast v rekreační pohybové aktivitě podporuje udržování kognitivní kapacity ve  stáří. Také pozitivní postoje k  pohybové aktivitě mohou limitovat pokles pohybové aktivity v průběhu stárnutí a tím pozitivně ovlivňovat úroveň kognitivních funkcí. V neposlední řadě hraje důležitou roli vnímané psychické zdraví, jež napomáhá úspěšnému zvládání obtížných kognitivních úkolů, a také sociálně ekonomický status, determinující možnosti respondentů účastnit se volnočasových aktivit. Závěry studie poukazují na důležitost edukačních programů, jejichž nedílnou součástí by se měly stát i pohybové a volnočasové aktivity zaměřené na populaci starších dospělých. Ty by měly této populační skupině poskytovat možnost účastnit se přiměřené rekreační pohybové aktivity a tím sloužit jako prevence věkem podmíněného úbytku kognitivních funkcí. LITERATURA ALDWIN, C. M., GILMER, D. F. (2013) Health, illness and optimal aging. New York: Springer. ALBERT, M. S. a kol. (1995) Predictors of cognitive change in older persons: MacArthur studies of successful aging. Psychology and aging, 10, 4, 578–589. ANSTEY, K. J., WOOD, J., LORD, S., WALKER, J. G. (2005) Cognitive, sensory and physical factors enabling driving safety in older adults. Clinical psychology review, 25, 1, 45–65. BALL, K. a kol. (2002) Effects of cognitive training interventions with older adults. JAMA, 288, 18, p. 2271–2281. CRUIKSHANK, M. (2013) Learning to be old. Plymouth: Rowman and Littlefield.

62

Kinantropologie_2013_4.indd 62

16.12.2013 12:20:18

DIENER, E., EMMONS, R., LARSEN, R., GRIFFIN, S. (1985) The Satisfaction with Life Scale. Journal of Personality Assessment, 49, 1, 71–75. ELAVSKY, S., McAULEY, E. (2007) Physical activity and mental health outcomes during menopause: A randomized controlled trial. Annals of Behavioral Medicine, 33, 2, 132–142. GELDER, B. M. a kol. (2004) Physical activity in relation to cognitive decline in elderly men. Neurology, 63, 12, 2316–2321. GODIN, G., SHEPHARD, R. J. (1985) A simple method to assess exercise behavior in the community. Applied Sport Sciences, 10, 141–146. HASMANOVÁ-MARHÁNKOVÁ, J. (2010) Konstruování představ aktivního stárnutí v centrech pro seniory. Sociologický časopis, 46, 2, 211–234. HOYER, W. J., VERHAEGHEN, P. (2006) Memory aging. In BIRREN, J. E., SCHAIE, K. W. (Eds.) Handbook of the psychology of aging. London: Elsevier. HULTSCH, D. F. a kol. (1999) Use it or lose it: Engaged lifestyle as a buffer of cognitive decline in aging? Psychology and aging, 14, 2, p. 245–263. JORM, A. F. (2000) Is depression a risk factor for dementia or cognitive decline? Gerontology, 46, 4, 219–227. KALLUS, K. W., SCHMITT, J. A., BENTON, D. (2005) Attention, psychomotor functions and age. European journal of nutrition, 44, 8, 465–484. LEON, C. M. a kol. (1995) Self-efficacy, physical decline, and change in functioning in community-living elders: a prospective study. The journal of gerontology, series B, 51, 4, 183–190. MUDRÁK, J., SLEPIČKA, P., ELAVSKY, S. (2011) Motivation for physical activity in Czech seniors. Acta Universitatis Carolinae – Kinanthropologica, 47, 2, 7–18. MUDRÁK, J., SLEPIČKA, P., ELAVSKY, S. (2012) Pohybová aktivita a její sociálně-kognitivní determinanty u českých a amerických seniorů. Česká kinantropologie, 16, 3, 49–63. MUDRÁK, J., SLEPIČKA, P., ŠIŠKA, P. (2011) Physical activity and life satisfaction in seniors participating in educational programs. Acta Universitatis Carolinae – Kinanthropologica, 47, 1, 84–95. MUDRÁK, J., SLEPIČKA, P., HARBICHOVÁ, I., PĚKNÝ, M. (2011) Pohybová aktivita a subjektivní vnímání zdraví u seniorů. Česká Kinantropologie, 15, 3, 117–129. NELSON, M. E. a kol. (2007) Physical activity and public health in older adults. Recommendation from the American College of Sports Medicine and the American Heart Association. Circulation, 1, 1–12. NETZ, Y., BECKER, J. B., WU, M. (2005) Physical activity and psychological well-being in advanced age: A meta-analysis of intervention studies. Psychology and Aging, 20, 2, 272–284. NEUWIRTH, W. (2001) Extremgruppenvalidierung verkehrspsychologischer Testverfahren anhand von Zuweisungsgruppen. Psychologie in Oesterreich, 21, 3, 206–211. NEWSON, R. S., KEMPS, E. B. (2005) General lifestyle activities as a predictor of current cognition and cognitive change in older adults: a cross-sectional and longitudinal examination. The journals of gerontology, series B, 60, 3, 113–120. OWSLEY, C. a kol. (1998) Visual processing impairment and risk of motor vehicle crash among older adults. JAMA, 279, 14, 1083–1088. PARK, D., SCHWARZ, N. (2012) Cognitive aging. New York: Routlege. PREISS, M., LUKAVSKÝ, J., STEINOVÁ, D. (2010) Decreased self-reported cognitive failures after memory training. Educational Gerontology, 36, 9, 798–808. REJESKI, J. W., MIHALKO, S. L. (2001) Physical activity and quality of life in older adults. The journals of gerontology, 56, 23–35. ROGERS, W. (2012) Attention and aging. In PARK, D., SCHWARZ, N. (Eds.) Cognitive aging. New York: Routlege, 57–74. ROWE, J. W., KAHN, R. L. (1998) Successful aging. In DYCHTWALD, K. (Ed.) Healthy aging: Chalenges and soulutions. Gaithersburg, Ma: Aspen. SALTHOUSE, T. A. (1996) The processing speed of adult age differences in cognition. Psychological review, 103, 3, 403–428. SCARMEAS, N., STERN, Y. (2010) Cognitive reserve and lifestyle. Journal of clinical and experimental neuropsychology, 25, 5, 625–633.

63

Kinantropologie_2013_4.indd 63

16.12.2013 12:20:18

SHANKAR, A., McMUNN, A., STEPTOE, A. (2010) Health-related behavior in older adults. Relationships with socioeconomic status. American journal of preventive medicine, 38, 1, 39–46. SHUHRIED, G. (2011) Vienna test system. Psychological assesment. Wolkersdorf: Paul Gerin. ŠTĚPÁNKOVÁ, H. (2012) Stárnutí 2012. Praha: Psychiatrické centrum. ŠTĚPÁNKOVÁ, H., STEINOVÁ, D. (2009) Trénování paměti. Praha: Psychiatrické centrum. ŠTĚPÁNKOVÁ, H., LUKAVSKÝ, J., KOPEČEK, M., STEINOVÁ, D., RIPOVÁ, D. (2012) Modification of subjective cognitive outcomes in older persons through memory training. Geropsych., 25, 3, 117–125. YAFFE, K. a kol. (2001) A prospective study of physical activity and cognitive decline in elderly women. JAMA Internal medicine, 161, 14, 1703–1708. WARE, J., KOSINSKI, M., KELLER, S. (1996) A 12-Item Short-Form Health Survey: Construction of Scales and Preliminary Tests of Reliability and Validity. Medical Care, 34, 3, 220–233. WASHBURN, R., SMITH, K., JETTE, A., JENNEY, C. (1993) The Physical Activity Scale for the Elderly (PASE) Development and evaluation. Journal of Clinical Epidemiology, 46, 153–162. WETHERELL, J. L., REYNOLDS, C. A., GATZ, M., PEDERSEN, N. L. (2002) Anxiety, cognitive performance, and cognitive decline in normal aging. Journal of gerontology, series B, 57, 3, 246–255.

Mgr. Jiří Mudrák, Ph.D. UK FTVS, J. Martího 31, 162 52 Praha 6-Veleslavín e-mail: [email protected]

64

Kinantropologie_2013_4.indd 64

16.12.2013 12:20:18